Mno, FAT32 sice nema zadne prava ani dalsi veci, jenze je znacne neefektivni, informace o souborech (tzv. metadata) jsou ulozena na zacatku disku, takze se pak musi hodne preskakovat pri cteni souboru atd. Ostatni zde zminovane filesystemy se snazi toto zefektivnit ukladani metadat blizko vlastnich dat a maji dalsi ruzne optimalizace.
Kokrétně při mazání velkého souboru bych viděl rezervy v linuxové implementaci. Proč se jeden hóóódně velký soubor na FAT32 dá v DOSu smazat "hned", zatímco pod linuxem to podle velikosti souboru může trvat viditelný zlomek sekundy ?
Připadá mi to, jako by si linux při mazání pečlivě procházel FATku a mazal v ní všechny záznamy o jednotlivých obsazených clusterech, zatímco DOS jenom "odznačí" začátek řetězce a má hotovo. Ale tohle je jenom můj dojem.
Mne na FAT32 beha rychle vyhledavani souboru. Napr kdyz z mc chci najit *.txt z celeho disku, tak je FAT32 vyrazne rychlejsi (velikost diku je srovnatelna :-)
To je dano tim, ze FAT ma jmena souborů ulozena v adresari pohromade, zatimco ext2 je ma v inode (pro kazdy soubor jinde). Je tedy treba nacist mene dat z disku.
