Další starý stroj
Úvodem musím vysvětlit, proč opět takhle blbnu, protože to není poprvé, co se vrtám v nějakém starém PC místo toho, abych dělal něco zhruba stejně konstruktivního, jako koukat celý den do zdi a meditovat nad smrtelností chrousta. To jsem tuhle v rámci jiného dočasného experimentu měl možnost osadit do svého primárního PC čtveřici 32GB DDR4 modulů, tedy 128 GB RAM, což je shodou okolností maximum AM4 platformy.
Přesvědčil se o očividném, co tvrdím delší dobu: oproti 16 GB DDR4, které v tomto stroji normálně používám, je přínos zcela nulový. Je jedno, zdali člověk nahodí KDE či GNOME, pustí Hugin či cokoli jiného, načte 100 panelů ve Firefoxu najednou, linuxový systém se v mém podání nemá šanci přiblížit ani využití swapu, natož jeho vyčerpání.
To mě přivedlo k nostalgickému rozjímání nad vzpomínkami na hardware dávno minulý, čemuž stále zčásti vévodí moje historická vzpomínka na to, jak obrovský skok vpřed mě čekal po přechodu od Athlonu 64 X2 na obyčejné Pentium Dual-Core, přetaktované z 2,93 na 3,81 GHz bez zvýšení napětí a s obyčejným chladičem za pár stovek v obyčejné desce Asus P35, koupené z druhé ruky za pár šupů. A jak moc velký skok pro mě znamenala GeForce GTX 750 Ti. I rozhodl jsem se otestovat, jak moc v rozporu jsou nostalgické vzpomínky s řešením té doby v dnešní realitě.
Vybíráme starý stroj, dějství asi tak osmé
Pamatujete, když Pat Gelsinger odešel z Intelu? Ne ne, teď nemyslím, jak byl loni odejít z pozice CEO a jeho roli po čase převzal Lip-Bu Tan. Myslím rok 2009 a Pata na pozici CTO, po které následovalo 12 let mimo Intel, z drtivé většiny jako CEO společnosti VMware. Architektura procesorů Intel Broadwell šla sice na trh až v roce 2014, ale jak sám Pat pravil, to byla poslední architektura, která vznikala v Intelu za jeho původního působení. S ohledem na trápení, které bylo jeho druhým působením v pozici CEO Intelu, lze léta do roku 2009 a prací na architektuře Broadwell považovat za poslední ještě dobré roky Intelu. Byla to doba let poté, co za Otelliniho došlo k přechodu Applu z PowerPC na Intel Core.
Tomu nasvědčovala i drzost Intelu, kdy si mohl dovolit oproti Haswell-E přijít u Broadwell-E s opravdu brutálním navýšením cen CPU (8jádrové 22nm Core i7–5960X šlo v roce 2014 na trh s cenovkou 27 tisíc Kč, 10jádrové 14nm Core i7–6950X dostalo v roce 2016 cenovku někde mezi 45 a 50 tisíc Kč – přesněji si to už nepamatuji).
Hned to osvětlím: Broadwell je architektura, která byla vyráběna 14nm procesem. Pojí se s ní další velký růst počtu CPU jader (Xeon E7–8890 v4 nabídl 24 jader), jedno unikátní iGPU, kterým Intel překonal dobu (např. Core i7–5775C, obecně Iris Pro Graphics 6200/P6300 s dvojnásobným počtem GPU jednotek a 128MB eDRAM, to vše v roce 2015), ale také vystrkující růžky problémů s výrobními procesy: 14nm éra byla érou, kde se Intel definitivně přelomil z vůdčí pozice trhu do pozice věčné dvojky či trojky (dnes je jednička TSMC, dvojka občas bývá Samsung).
Ale dost už historického okénka a zpět ke stroji. Mám takové dogma, které jsem si definoval před lety:
NEBUDEŠ UŽÍVATI HARDWARE
MLADŠÍ SEDMI LET VĚKU!
Povětšinou se ho držím, občas ho poruším, když mi to dá možnost vyzkoušet si jinou technologii a trochu si vykalibrovat svoje vnímání konkurenčních produktů (což v tomto kontextu znamená AMD). A pokud jsem měl nějak napravit neutěšený stav svého PC, které s kombinací CPU AMD a GPU AMD příliš zavání tím, aby mě zas někdo charakterizoval jako „komunistu rudýho až za ušima“ (berte to jako legraci, tímto zdravím do dávných dob Igora z Nvidie :-)), a současně porušováním dogmatu, je zapotřebí s tím něco udělat, tedy sáhnout po Broadwellu.
Jenže Broadwell se extrémně blbě shání. Jediný kus zajímavého běžného desktop CPU, tedy již zmíněné Core i7–5775C pro LGA 1150 / Z97+H97 se občas někde v bazarech objeví, ale prodává se za zhruba 3 až 4 tisíce Kč. Broadwell-E je zase hodně raritní a drahá věc, takže zbývají jen Číňané. Ti, kteří berou staré čipsety X99 (z éry 22nm Haswellu-E), vyrábí na nich nové desky, přidají k tomu Haswell či Broadwell Xeon a Reg. ECC DDR4 moduly. Koupíte to na Alíkovi, od nějakých 1 500 Kč (za nižší Xeon, s méně paměti a jedním socketem) po dobrých 25 až 50 tisíc Kč (za dvouprocesorovou desku se dvěma Broadwell Xeony a 256 GB ECC DDR4 RAM).
Rozhodl jsem se vyzkoušet tu sockoidnější variantu, tedy v mém případě konkrétně základní desku Qiyida X99 (low-end s 6-phase napájením) s procesorem Intel Xeon E5–2680 v4 (14/28× 2,4–3,3 GHz, 14nm Broadwell, TDP 120 W) a 32 GB DDR4–2133 Registered ECC v podobě 2×16GB modulů. To vše za 1 500 Kč s 0Kč poštovným a uvidíme, co CLO/DPH/atd.
Základní deska Qiyida X99 + Xeon E5–2680 v4
Nahrazuji tedy 6jádrový Zen2 (arch. roku 2019, poslední DDR4 socket AMD, který ale AMD stále jakž-takž podporuje) za skoro 10 let starý 14jádrový Broadwell (arch. roku 2014, první DDR4 systém Intelu). A to rovnou s low-end čínskou deskou Qiyida X99 a 2×16GB DDR4 ECC Reg. Samozřejmě je otázkou, jak dlouho vydrží tahle čínská slepenina 10 let starých komponent na desce mírně pochybné technické kvality fungovat. Ale na to odpoví až čas.
Grafickou kartou v takovém stroji ale pochopitelně nemůže být něco tak nového, jako čtyři a půl roku starý Radeon RX 6500 XT, takže do stroje osazuji více než 7 let staré Nvidia Quadro P4000 8GB, na bázi 9 let staré architektury Pascal. Jak všichni dobře víme, pro moderní hry je 8GB karta už pasé, takže optimální doba na 8GB GPU RAM přejít. A bez ohledu na to, jak (po)běží vývoj nouveau/Nova, tato karta bude mít podporu uzavřeného ovladače ještě mnoho let.
Letmé měření v Unigine Valley říká, že RX 6500 XT dává 50,2 fps, zatímco Quadro P4000 dává 64,1 fps, tedy nárůst +28 %. U her neposoudím, vše co mám, jede na obou kartách v 1920×1200 při maximálních detailech s 60 fps.
Kupujeme Intela od Číňana
Poprvé v životě jsem tak využil čínské tržiště AliExpress, neb zrovna na kity s X99 a Xeony byly brutální slevy. Za desku s 14jádrovým Broadwellem a 32 GB RAM jsem zaplatil zhruba patnáct stovek a poté čekal, než zásilka z Nizozemska dorazí. CLO/DPH se nekonalo, vše v rámci Schengenu.
Objednáno třetího ve čtvrtek a zaplaceno předem (jo, rád riskuji), čtvrtého v pátek balíček opustil zemi původu a dorazil na letiště čekajíc na tranzit. Pondělí sedmého prodělal custom clearance (někde mezitím se to chvíli tvářilo jako dva balíčky, ale pak to zase zmizelo; v ten den jsem také doobjednal čínskej LGA 2011 chladič, neb jsem s překvapením zjistil, že doma nic nemám).
Úterý osmého začal čekat na let do Česka. A devátého najednou Česká pošta věděla o obou zásilkách a o pár dní později, po víkendu, se u mě deska, CPU, RAM a chladič sešly, na procesor byla napatlán Arctic MX-6, na chladiči asi zbytečně ponechány všechny tři ventilátory (což se jistě na spotřebě PC podepisuje zbytečně +5W nárůstem), vše zapojeno, osazeno a zbývalo jen zmáčknou čudlík.
Číňany chválím za to, že jejich krabice neobsahuje zbytečnosti. Jsou zde úchyty pro AliExpresové LGA2011 chladiče (já zvolil model s přímým kontaktem 6 heatpipe s CPU), jeden SATA kabel, pidimanuálek popisující rozložení konektorů na desce a toť vše. Žádné zbytečné papíry, procesor rovnou osazený v desce (potřeboval jen očistit), paměti v bublinkách ve stejné krabici. Velmi spartánské, tak to mám rád.
Postřehy z provozu
Čínský Broadwell na standardních provozních parametrech funguje. Jasně, spotřeba v klidu není to, na co jsme v posledních letech zvyklí (viz dále) a výkon na jedno jádro ani zdaleka není to, co předvádí AMD se Zen 5, ale výkonově jsem si velmi polepšil na CPU straně, a GPU straně pak příliš netratil (plus grafická karta má dvojnásobek paměti).
Dobré je nevrtat se moc v miliardě parametrů, které lze v generickém BIOSu nastavit. Deska člověka klidně pustí ke kombinacím, po kterých následuje Clear CMOS. Zamrzí, že M.2 NVMe slot je tak blízko socketu a prvnímu PCIe ×16 slotu, že osadit tam nějaké 2280 SSD s větším chladičem se buď podobá stěhování obývákové stěny v paneláku, nebo je vysloveně nemožné. Bez chladiče či s mini chladičem je to no prob a funguje to. Zamrzí také, že deska nemá pod klávesovou zkratkou Boot Menu, ale to mi vadí asi tak jednou za X měsíců.
Velmi důležité je věnovat pozornost teplotě napájení kaskády desky. Celkem slušně, ráda a rychle se zahřívá na vysoké teploty a určitě jí neuškodí, pokud jí člověk přidá její samostatný větráček.
S ohledem na stáří platformy a hi-endovou podstatu (včetně třeba vyššího TDP čipsetu X99) je dobré se také smířit s tím, že oproti běžnému současnému stroji s Ryzenem to za provozu baští tak o 15 až 30 W více. Idle spotřeba se pohybuje kolem 55 W. Na druhou stranu, na tomto 11 let starém procesoru pustíte 8k AV1 video v MPV s dav1d s vytížením cca 30 až 40 %. Prostě s velkou rezervou.
Na stroji mimochodem nastartuje bez problémů cokoli, zkoušel jsem Mageiu, Fedoru, Devuan, FreeBSD. Je to standardní Intel, který prostě funguje. Nastartoval jsem Steam a v něm vše až po Skyrim a Fallout 4. Stejné platí pro Heroic launcher na GoG hry. Fotky také fotkují, videa také videují (a kódují se s ffmpegem a SVT-AV1 opět o notný kus rychleji). Zvukovka hraje se starými bednami Encore stejně jako tentýž Realtek na desce Asus, GLAN funguje na 1Gbit/s rychlosti jako vždy, USBčka bez problémů, včetně těch připojených konektory v desce (včetně USB 3.0).
Mimochodem, kdy to český e-shopový svět prohrál?
Drobná vsuvka: jsou věci, které člověk nesežene nikde jinde než na Aliexpressu, třeba tyto X99/Xeon stroje. Jsou věci, které nemá smysl kupovat nikde jinde než „u Poláků“. Tchyně takto před lety koupila skládací stůl za 2 500 Kč. Na slovenském eshopu jako vyrobené na Slovensku, ale přivezla to polská dodávka a chlapci z dodávky mluvili polsky. Návod polsky. O rok později ten samý stůl (opravdu zcela totožná konstrukce a materiály, byl jsem se ně naj podívat v obchodě), akorát ve verzi s chybějícími dvířkami úložného prostoru (tedy „sockoidnější“ variantu), prodával nejmenovaný obchod se skandinávským nábytkem za 4 500 Kč. Těch 2 000 Kč je asi příplatek za přidání té „skandinávské kvality“, o které tento obchod u svých výrobků hovoří.
Pak třeba také když chce člověk něco obskurního, jako adaptér pro staré objektivy Minolta Rokkor na Micro43, tak může danou redukci koupit na eBay za 0,99 USD (poštovné nula), nebo u českého foto e-shopu za cenu od 290 do 490 Kč. Je to tentýž výrobek, jen tak nějak stojí o 1 900 % víc.
Samozřejmě že tady neobjevuji Ameriku, toto všichni víme. Ale je jen pár věcí, které jsou tady v ČR levnější, nebo kvalitnější, nebo rychleji doručené. Kdo může, tak jezdí nakupovat do Polska či Německa. Kdo může, objednává ze zahraničí, nebo přímo od výrobce a pak čeká, až mu to jeho polská / německá / holandská centrála dopošle. Já třeba takto ulovil objektiv M.Zuiko Digital ED 12mm F2.0, jehož běžná cena je 22 tisíc Kč, bazarová 11 tisíc Kč, za cenu 7 490 Kč přímo od OM Digital Solutions (OMDS; také jako OM System). Ale taky se mi už stalo, že jsem nechtěl čekat a z druhé ruky koupil použitý M.Zuiko Digital 45mm f/1.8 s maličkým škrábanečkem na okraji zadní čočky, abych měsíc poté viděl, jak je v akci za prakticky stejnou cenu nový, přímo od OMDS – prostě ne vždy se zadaří.
Použitelnost PC se díky Číně posouvá o pár let dál
Já vím, já vím. Třeba mac mini s Apple M4 stojí 15 tisíc a jde oproti Broadwellu o trhač asfaltu. Ryzeny jsou levné a nejspíš do roka a do dne bude na trhu generace, kde i šestijádrový čip strčí toto „slavné“ hladové čtrnáctijádro do kapsy. Vše bude výkonnější, energeticky úspornější, ve všech oblastech akcelerované. AI, ML, DLSS, UHD, 4k, HDR, ultra-wide, fancy, sharp. Prostě dokonalé.
No a co? Já osobně se tímto nenechávám rozptylovat. Jsem rád, že už dobrých 8 let netestuji hardware. Nový hardware totiž není – a to zdůrazňuji: NENÍ – zajímavý. Pár příkladů k osvětlení toho, co mám na mysli:
Když Nikon uvedl zrcadlovku D700, byla dosti vyzdvihována, nic se ale nevyrovnalo tomu „hajpu“ který se jí dostal s odstupem let, kdy totiž poté Nikon začal sahat po generičtějších snímačích a jiném typu color-science. D700 už prostě nepřekoval. Ano, překonal ji hodnotami megapixelů a citlivostí, snímků za sekundu a expozičních stupňů. Ale nepřekonal ji atmosférou. Tohle ví i Kodak, proto pořád vyrábí film Tri-X.
Na poli smartphonů se nic zajímavého neděje už po léta, snad jedině Nothing se trochu vymyká a nabízí mezi Androidy něco výjimečného ve všech běžných cenových segmentech. Případně Fairphone či Murena s /e/OS jsou lákavé koncepty.
Co nabízejí dnešní filmy? Neustále dokola to samé. Avengers 15 jistě jednou přijdou, pokud díly 14 – 13 – 12 budou pořád vydělávat. Kde je ale éra tvořitele maximální atmosféry, Davida Leana? Kde je éra mistra vypravěče, Sidneyho Lumeta? Kde je éra svého druhu poety, Sergia Leoneho? Kde je éra mého milovaného Terrence Mallicka? Kde je další David Lynch? A kde je filmové studio, které dá prachy jemu, namísto na Avengers 27?
Jen tak na okraj: Bethesda už také asi nikdy nepřekoná úspěch, kterého dosáhla se Skyrimem.
Naštěstí – v tomto kontextu naštěstí – tu máme čínské fabriky, které nejenže nás nenutí přejít z Fordu Mondeo na Teslu, ale nadále nám upravený Ford Mondeo nabízejí, a to za velmi neodolatelné peníze. A jestli se to jmenuje Machinist, Jingsha, Qiyida či jinak, to je spíš otázka kliky na funkční kus a důvěry, že ta low-endová deska s 6fázovým napájením dokáže živit ten 120W Xeon po řadu dalších let (kupříkladu Asus tehdy dával na desku 8 fází pro CPU a 4 fáze pro DRAM, kvalitní kondenzátory atd atd atd).
