Vlákno názorů k článku Jak vypadá Acrobat Reader 7.0 od v2kt0r - Proc Adobe Readeru tak dusledne rikate "Acrobat Reader",...
-
v2kt0r (neregistrovaný)
Proc Adobe Readeru tak dusledne rikate "Acrobat Reader", kdyz uz se tak pomerne dlouho nejmenuje...?
A odkud jste spadl, ze vam 7-sekundovy start prijde "svizny"? Pro mne osobne je to tak na ukousani se nudou... Vetsinou ho spoustim, abych si prohlidl dokument, ne uvaril kafe na celodenni cteci mejdan...
-
Laco (neregistrovaný)Neviem či ste si všimol, ale všetky väčšie aplikácie pod Linuxom štartujú dosť pomaly - Firefox, Thunderbird, Evolution atď. Som si istý, že firma Adobe nemôže za to, že GTK2 žerie veľa pamäte. V tomto je Linux o dosť pozadu za Windowsom. Ešte sa tu niekto aj sťažoval, prečo majú tak hlúpo urobené MDI okná - no keby ich GTK2 podporovalo, určite by tam boli tie. Celkovo mi GTK2 (a aj Qt) pripadá chudobné na ovládacie prvky (oproti Windows). Pravdaže tu sa vie každý iba sprosto sťažovať. Mňa veľmi potešila nová verzia Adobe Reader-u. Konečne normálny prehliadač PDF.
Linux ešte celkom nedozrel na desktopy a chyby Adobe Reader-u sú iba dôsledkom toho. Linuxová komunita môže byť iba rada, že firmy ako Adobe obetujú úsilie na vývoj aplikácií pre také "nehostinné" prostredie (bez poriadnych štandardov) ako je Linux (= GNU/Linux). -
pomalost startu aplikaci je v linuxu dana predevsim tim, ze nacitaji spoustu knihoven (predevsim ty graficke) - kazdou knihovnu je potreba nejen nacist, ale take jeste je potreba upravit adresy obsazenych fci (prakticky vyhledat) podle adresy dane knihovny v pameti, popr. se dela spustu dalsich veci nutnych pro spusteni
prakticky to znamena, ze pri kazdym spusteni se provede spousta vypoctu -> zpomaleni startu aplikace
widle tohleto resi tak, ze ta adresa je fixni (0x40...) a s tim se nemusi resit nektere dalsi problemy
stejny (pardon lepsi) ucinek ma v linuxu utilita prelink (http://freshmeat.net/projects/prelink/)
MDI = peklo na koleckach ;) (pochopi predevsim linuxaci s vice plochami)
me IHMO zase pripadaji ovl. prvky ve widlich preplacany
nehostinne prostredi ? bez standardu ? si delate legraci -
Laco (neregistrovaný)Áno, utilitku prelink poznám. Ak dobre viem, Fedora Core (ktorú mám) ju štandardne používa. Nejaký väčší efekt som však nepostrehol.
Nesnažím sa tu vyvolať "flamewar", proste som napísal svoj názor.
A bohužial nesrandoval som. Neviem, ale zdá sa Vám snáď, že programovať pre Linux je jednoduchšie ako pre Windows? Ja to vidím tak, že v Linuxe musí programátor stále preberať množstvo alternatív, hľadať čo najvhodnejšie riešenie, ktoré aj tak nedosahuje kvalitu riešenia na Windowse. Kvalitou rozumiem nielen implementáciu, ale aj dokumentáciu, podporu a pod. Povedal by som, že na Windowse určuje štandardy Microsoft a programátor má prácu uľahčenú - skvelé vývojárske IDE, všetko poriadne zdokumentované (MSDN), jasný smer vo výbere technológií/knižníc. Nehovorím, že diktovanie štandardov je zdravé, ale je to stále lepšie, než mať na výber z množstva nedotiahnutých riešení. Taká je podľa mňa Linuxová realita. Zostáva mi iba dúfať, že sa to časom zmení. -
#Tom (neregistrovaný)Prelink mě teda taky zrovna moc nenadchl. Zrychlení startu programů mi přišlo dosti zanedbatelné.
Pokud jde o to programování pod Linuxem, tak já si zrovna myslím, že je to pod Linuxem snazší, než pod Woknama. (Schválně nepíšu Unix, ale Linux, protože s tím mám nejvíc zkušeností.) A Linux (spíš to API, které poskytují knihovny, které se pod ním běžně vyskytují) čerpá z různých Unixů, takže pestrost možností, jak programovat, je obrovská. (A standardy samozřejmě jsou, pravidelně se vyskytují na koncích man. stránek.) Dokumentace není vždy vynikající, ale na druhou stranu je v mnohých případech pokryta manuálovými stránkami. Sice se v nich nehledá tak pohodlně, jako v M$ helpech, ale jde to (whatis, apropos).
O programování pod Windows si myslím dost škaredé věci. Nevím, čím to je, jestli mi scházela motivace, či co, ale M$ API mě vždycky dost štvalo. Dokumentace se samozřejmě vyskytuje, ale přišla mi vždy poněkud zamlžená. Možná že není, ale třeba ve zkušební verzi Borland C++Builderu s polofunkční nápovědou se moc dobře nehledalo :( No jo - pod Woknama jsou vývojový nástroje více méně jen komerční. GCC je v tomto ohledu málo platné, protože je bez dokumentace wokenních API k ničemu. Man. stránky nepomůžou, protože jsou jaksi mimo své pole působnosti.
Další výhodou programování pod Linuxem je, že většinu programů takto napsaných je možné (lehce či těžce) přenášet do jiných Unixů, zatímco s programy okenními to obvykle není možné. (= tehdy, když používají WinAPI, DirectX, ... a ne třeba Simple DirectMedia Layer).
Tady tím vším ale nechci říct, že programování pod Woknama je k ničemu. Jen to, že není snazší, než pod Linuxem. -
Martin Povolny (neregistrovaný)> Neviem, ale zdá sa Vám snáď, že programovať pre Linux je jednoduchšie ako pre Windows?
Ne, to se mi nezda. Programoval jsem nejdriv pod dosem: Turbo/Borland pascal/c++, TurboVision, pak windows: OWL, Delphi, Visual C++ (MFC,ATL), a pak jsem presel na linux, kde se od te doby drzim (C/C++, driv Perl, ted hlavne Ruby).
Bohuzel jeste tu a tam neco malo programuju pro windows, ale uz jen pomoci MinGW a pod Linuxem.
Pod Linuxem mam vsechno co potrebuju, kdyz neco nejde, mam zdrojaky, skvelou dokumentaci, spousty nastroju. Zkratka reseni vzdy exituje.
MSDN Library neni spatna, je to 100% nejlepsi zdroj informaci o windows. Ale treba najit negativni informaci je casto problem. Chybi to, co je v MANove strance schovana pod 'Known Bugs', a to je casto to nejdulezitejsi, co rozhodne, jestli dane API lze pouzit, nebo ne.
Nevim, jake nastroje pod windows a pod linuxem pouzivate, mozna vam prijde snadnejsi programovat pod windows, protoze pouzivate nejaky konkretni nastroj, pro konkretni typ ulohy a ten ve windows vam proste vyhovuje.
Ale pokud byste to chtel generalizovat, tak podle meho nazoru nemate dost informaci a placate kraviny... -
Laco (neregistrovaný)Keďže hlavná téma je Adobe Reader, mal som na mysli programovanie GUI aplikácií v C/C++ a ich distribúciu (ktorá, si myslím, je v Linuxe problémová). Začína to už pri vývojárskom IDE. Podľa môjho názoru sa Visual C++ nijaký nástroj nevyrovná. Vim a Emacs sú "len" editory, neposkytujú takmer žiadnu pomoc pri písaní C++ kódu (nádejne vyzerá Eclipse s CDT, ale obsahuje ešte veľa chýb).
A konkrétne ja mám problém s grafikou. Chcem vytvoriť komponentu, ktorá by uľahčila vykresľovanie 3D grafiky do užívateľského prvku. Pod Windows by to bola jasná voľba - DirectX Graphics a COM. Ale pod Linuxom? OpenGL + knižnice, ktoré nahradia funkcie z DXG + aká komponenta?. Hm, hm, hm... -
#Tom (neregistrovaný)No já teda nevim, Visual C++ (6.0) mě více méně polekalo a radši jsem ho hnedka smazal. C++Builder mi přijde o dost lepší, ale je to otázka vkusu. Vývoj aplikací pro KDE se mi nelíbí, protože Qt a KDE tutoriály se mi hnusí. (Prostě je nemám rád, argumenty uvádět nebudu - tečka.) Na druhou stranu mě celkem zaujalo GTKMM, protože je (na rozdíl od GTK+) objektové i z hlediska struktury jazyka => je přehlednější. Navrhovat aplikace vizuálně možné je (pomocí glade a libglademm), ale dá se bez toho obejít. (Aspoň na pohled) pěkná vývojová prostředí v Linuxu jsou (KDevelop, Anjuta, Motor), ale nic mě nepřesvědčilo, abych je používal. (Kylix neuvažuju, protože jsem ho zkoušel tak před třemi roky a moc mi nefungoval. Od té doby jsem s ním nic dalšího nedělal. O Eclipse vím jen to, že je.) Tak zatím zůstávám u textového editoru (GVim, BlueFish, Kate, MCEdit) a Makefile. Potíž je, že gdb se neovládá moc pěkně, hodilo by se něco jako RHIDE pro DJGPP. Pro Linux je taky, ale nainstalovat ho je mnohdy téměř nemožné. Ale že by bylo kvůli tomu programování v Linuxu až tak nepohodlné? To bych opravdu neřekl.
-
Martin Povolny (neregistrovaný)Kdyz chcete vytvaret komponentu, tak je to asi pro nejaky toolkit, ne? Nejak jsem z vaseho prispevku nepochopil, pro jaky toolkit to ma byt.
Osobne jsem pod linuxem zkousel ruzne toolkity: QT, Tk, Gtk, Gecko+XUL. V soucasnosti pouzivam budto Gtk2 volane z Ruby, nebo XUL.
Takze pokud bych potreboval pouzivat OpenGL z GUI, tak bych se asi zacal divat na gtkglarea ci jak se jmenuje komponenta, ktera bali OpenGL plochu do GTK widgetu. Ale nemam s tim zadne zkusenosti. -
Lackovi (neregistrovaný)Akoze, co to tu stale davas? Utocis tu na Linuz a vyzdvihujes Win, tak preboha pouzivaj Windows a kupuj si don aplikacie a ries si to tam, ked je to tam rychlejsie. Podla mna je Linux ovela lepsi ako Windows vo vsetkych ohladoch. to ze sa tam stale vyskytuju problemy s rychlostou spustania aplikacii, je problem, ktory by dobra skupina platenych porgramatorov zvladla lahko, len im nema kto platit. Do programovania posahleho windowsu bolo zapojenych predsalen trochu viac ludi a aj motivaciu mali vacsiu.
A toto: "skvelé vývojárske IDE, všetko poriadne zdokumentované (MSDN), jasný smer vo výbere technológií/knižníc" to vsetko je zasa len o peniazoch. Jasne ze linuxacke kniznice niesu tak skvele zdokumentovane, pretoze mozme byt radi ze ich niekto zadara vyrobil A NIE PEACHOVAT ZE MAJU SLABU DOKUMENTACIU.
Chapes?
Gentoo RulezZz!!! -
Všechny? Mně se vůbec nezdá. GTK knmihovna podle mě zase tak moc náročná není. Programy jako AbiWord či GnuMeric nabíhají velmi svižně - a spousta dalších GTK2 aplikací. U FireFoxu a ThunderBirdu je to o něčem jiném. Ale to je těmi aplikacemi, ne GTK2. I když tyhle aplikace nevyužívali GTK2, tak nabíhaly pomalu.
A že GTK2 nemá dostatek ovládacích prvků? Zkoušel jste pod GTK2 něco naprogramovat? Co vám chybělo? Přečtěte si referenční manuál téhle knihovny... Jsou tam všechny možné ovládací prvky, na které si vzpomenu. A že tam není zrovna MDI? Tak to je to poslední, co mi chybí. Myslel jsem, že tenhle koncept byl od dob Windows 3.1 s jejich "Program managerem" a "File managerem" dávno překonán. Já na Linuxu prostě MDI nepotřebuju. Nechápe to akorát ten styl lidí, kteří tvrdí, že PhotoShop je lepší než Gimp a Gimp je na ho**o jen kvůli tomu, že neumí být v jednom okně...
Opravdu si nemyslím, že by Linux ještě nebyl dostatečně vyzrálý na desktopy. Linuxové desktopy používám už několik let a příjdou mi daleko víc user-friendly, než Windows. Dřív tu byl možná nedostatek aplikací, resp. aplikací ekvivalentních těm z Windows, ale dneska už mi to vrásky nedělá. Co potřebuji, to mám.
