Názory k článku Jaký dopad bude mít finanční krize na Linux?

Neměl jsem na mysli konkrétně MSFT, ale akcie obecně. MS může mít problémy, i velké problémy, ale má zároveň dost možností se s nimi vypořádat. Lze řadu aktivit ořezat, lidi propustit, produkty zlevnit. A až se mráček přežene, může firma zase růst. Nakonec recese je přirozenou částí hospodářského cyklu.

Já si nevšiml, že by MS upadal core business. Nejnovější produkt je podle vás který? SQL Server 2008, Exchange 2008, nebo něco jiného? A nulová cena, ta generuje nulové tržby. Navíc ten vývoj (rychlý, ale nekvalitní) musí někdo platit, a jak jsem psal o kus vedle, to může být velký problém.

Ještě bych se zeptal, jaká má být výhoda té "komunitní orientace".

Virální marketing je vždy jen módní vlna. Špatné jméno značky se MS moc netýká, jd eo jednu z nejvýše oceňovaných značek na světě. Nízká spokojenost zákazníků je jedna věc, ale druhá věc je, kdo jim nabídne lepší produkt. Zatím tu nikdo takový není. Resp. jsou tu takoví producenti SW, co si to o sobě myslí, ale zákazníci ten názor nesdílejí. Jak jinak nazvat to, když nechtějí open source včetně Linuxu ani zadarmo.

Zákazníci obecně nejsou sekta (uživatelé Linuxu jsou v tom nepočetná výjimka). Když jim někdo nabídne produkt, který je pro ně opravdu lepší, tak přejdou. Problém je, že ten lepší produkt nikdo nenapíšete zdarma, ani z milodarů výrobců HW. A když zákazníci za SW neplatí, nejsou tržby, a není na kvalitní vývoj. Takový je problém open source.

Seznamte se s významem slova monopol a dominance. MS nemá a nikdy ani neměl monopolní postavení na trhu. Mohl mít maximálně dominantní postavení, což není totéž.

V takovém případě již zbývá jen používat korektní terminologii. Zvrtnutému kotníku ani laik neříká zlomená noha.

otázka monopolu, velmi vtipné.

FF se smáli, dokud společnosti AOL a Google nezačaly financovat ztrátový vývoj. Navíc browser nepřináší žádné zajímavé tržby. Navíc browsery mají svá specifika, stejně jako boty nebo auta.

MS nemá žádný monopol, natož od vzniku PC. Naopak společnost Apple měla řadu let opravdový monopol na platformě Apple. To vám nevadí?

Vývojáři open source jsou často nejvíce motivovaní tím, aby to MS pořádně nandali (viz nějaký rozhovor, co tu před pár dny byl). Bohužel to ani po 17 letech nefunguje.

U konce dějin jistě nejsme. Třeba ve Windows 7 bude MS dodávat s Windows browser založený na Gecku :). Tedy kdyby se Gecko naučilo multithreading, ActiveX, a řadu dalších věcí, které dodnes neumí.

Ještě jsem chtěl podotknout, že MS ví, jak dělat business. Komunity uživatelů jsou pro něj poměrně nové, ale má je. Co je ovšem cennější jsou "komunity" vývojářů, implementačních partnerů a prodejců. To je klíčová věc, která MS umožňuje kombinovat flexibilitu malých firem (partnerů) s koncentrací kapitálu a lidských zdrojů velké firmy. Důsledkem je, že prakticky každá IT společnost je s MS v partnerském vztahu, pořádají se velké spousty školení a seminářů, funguje PR atd. U PR pravda nevyšla propagace Visty; věřím, že v případě Windows 7 si MS koupí média lépe, než v případě Visty (nakonec má praxi).

Jistě jsou lidé, kteří Vistu nechtějí, a downgradují. Byli takoví i při uvedení XP, a řada z nich dlouho zůstala u Windows 98. Ovšem v případě XP i Visty jde o minimum zákazníků. Hlavně zbytečně nepište "okolo mě je to každý". Okolo vás má možná také každý Linux, nebo MacOS, nebo každý fandí Spartě. Okolo mě nemá Linux ani MacOS nikdo, a nikdo nesleduje fotbal.

Gartner má historii mizerných odhadů. Ale pro zajímavost, co tvrdí o downgradech Visty? Já nic konkrétního na prvních pár hitů na Google nenašel.

Vy už to máte nalezené, tak to prosím nalinkujte.

Jistě jsou lidé, kteří Vistu nechtějí, a downgradují. Byli takoví i při uvedení XP, a řada z nich dlouho zůstala u Windows 98. Ovšem v případě XP i Visty jde o minimum zákazníků. Hlavně zbytečně nepište "okolo mě je to každý". Okolo vás má možná také každý Linux, nebo MacOS, nebo každý fandí Spartě. Okolo mě nemá Linux ani MacOS nikdo, a nikdo nesleduje fotbal.

"Ještě jsem chtěl podotknout, že MS ví, jak dělat business."

Viem, ze si myslite, ze ostatni to tak dobre nevedia ako MS, ale vobec to nie je pravda. Ostatni nevedia, ako robit business proti monopolu. Ak MS prestane byt monopolom (ok, ak chcete, mat dominantne postavenie na trhu), co moze za nejakych 10 rokov nastat (bude mat v desktopoch napr. 60%), potom uvidite, co znamena konkurencny boj v pravom slova zmysle. Bude to suboj platforiem a mozete si rychlo spocitat, ze jedna platforma a viaceri konkurenti (Novell, RedHat, IBM, Oracle a dalsi) budu urcovat smer. Uz tusim, ze si to nemyslite a spomeniete si na roztriestenost trhu, cize nejednostnost platformy a vyvoja.
Totiz ja vidim monopol Microsoftu a jeho platformy ako malo konkurencny oproti linuxovemu prostrediu, v ktorom je jedna platforma, viacero pristupov a vyvojov a vyhrava lepsi.

Válka platforem už tu dávno byla. Vzpomínáte? OS/2, Windows, MacOS, BeOS, AmigaOS, workstations na různých unixech, a samozřejmě Linux. A jak to dopadlo? Prakticky všichni používají Intel. PowerPC, Alpha, MIPS i další umřely na cenovou nevýhodnost. A na Intelu to vyhrál Microsoft. Proč si myslíte, že by se to mělo v blízké době měnit? Přichází snad někdo s něčím, co by zákazníci vítali? Linux to rozhodně není, když po 17 letech přes nulovou cenu získal cca 1% uživatelů.

Kdo vyhrává na Linuxu, to nevím. Zato vím, že Linux prohrává.

Chcete tvrdit, že MS, IBM, Apple, Be Inc., NeXT Computer a další nebojovali o trh?

Rozumněl jsem celému příspěvku. Které části odpovědi jste nerozumněl vy? Možná to prostě zkuste přečíst ještě jednou ;)

Ano, MS, IBM, Apple, Be Inc a NeXT bojovali o trh, ale uz bolo neskoro. Trh uz bol obsadeny platformou od IBM (PC) a operacnym systemom MS-DOS, na ktory sa neskor naviazal Windows. Uz MS-DOS mal prakticky dominantne postavenie. Som zvedavy, ako bude MS fungovat, ked tych 90% na desktopoch nebude mat, ale len povedzme nieco nad 50%. To sa uz bude, poviem vam, inak podnikat. Na Windows bude makat Microsoft a na linux viaceri, prinasajuci sice jednotnu platformu, ale rozne riesenia. To druhe sa mi zda viac konkurencne a spolupracujuce. No ved uvidime.

MS obsadil trh celkem pochopitelně. Společnost IBM trpí marketingovou idiocií, Apple a NeXT zvolili špatnou cenovou politiku, a BeBoxů se prodalo pár kusů. Konkurence měla přijít s něčím lepším, a nemuseli dnes plakat.

S těmi 50% vás asi zklamu. Vypadá to, že na trhu OS bude vždy jeden dominantní hráč. Pokud to nebude Microsoft, může to být Apple, IBM, ale je nepravděpodobné, že by to dlouhodobě bylo více firem s podobným podílem na trhu. U Linuxu navíc nejsou vyřešené otázky financování, protože když uživatelé neplatí, tak není dost peněz na kvalitní vývoj. Vyjma toho je Linux oproti Windows NT dost technicky zaostalý. Ale jak říkáte, uvidíme.

Ehm... cože? MacOS je cílený na nejvyšší příjmovou skupinu, Apple od jakživa vyrábí luxusní zboží (resp. se tak snaží profilovat). Linux je nedodělek zdarma. Ty platformy mezi sebou nejsou kompatibilní na úrovni binárky, ani zdrojáku. Na Mac pravda můžete aplikaci z Linuxu portovat poměrně snadno, ale na uživatele bude působit mimořádně neobvykle. Viz třeba OpenOffice.org X11.

Jak MS "stojí stranou"? Většina aplikací je pro Windows. Aplikace z unixů lze na Windows portovat obdobně, jako třeba na MacOS, za pomocí Services for UNIX. Také si všimněte, že prakticky všechny zajímavé aplikace jsou na Windows portované. Jenom je tam typicky lidé nepoužívají, protože mají lepší nativní aplikace.

Vozy Mercedes jsou také cíleny na nejvyšší příjmové skupiny. Přesto jedinec z půlkou zubů (druhou půlku vymlátili poldové a spoluvězni) a dvacet let starým Mercedesem není automaticky v nejvyšší příjmové skupině. Vy ovšem pracujete v IT, takže bez ohledu na počet zubů :) zřejmě máte nadprůměrné příjmy. I když kdo ví, ve světě Linuxu je i řada poměrně chudých lidí.

Xkové aplikace budou působit "trochu" neobvykle? Zkuste si OOo/X11 na Macu, nebo Gimp na Windows, a vyprávějte o tom "trochu".

OOo má Aqua port, který je buď pořád v betě, nebo snad už konečně uvolněný. Ovšem řeč byla o OOo/X11, což byla po řadu let ukázka mizerného portu.

Na Macu hlavně ty OSS aplikace vypadají jako UFO, a uživatelé je štítivě obcházejí. Navíc pokud daná aplikace s MacOS nepočítá, tak jí stáhnete, configure, make install, hromada chyb a smůla. Unixy totiž nejsou zdaleka všechny stejné.

SFU nejsou součástí Windows, protože naprostá většina uživatelů POSIX aplikace nikdy nepožívala, a šlo o zbytečný attack surface. MS před pár lety ustoupil od modelu "všechny features jsou by default zapnuté". Nějaké porty pro SFU jsou ve formě balíčků tady:
http://www.suacommunity.com/tool_warehouse.htm
http://www.interopsystems.com/tools/warehouse.aspx
http://www.suacommunity.com/

Samozřejmě můžete zkompilovat, vyzkoušet a opravit další open source produkty. Sice nevím, proč to dělat, když je na Windows SW více než dost, ale ta možnost tu je.

Kdyz je neco X11 tak to asi nebude vypadat jako nativni Aqua. To je snad logicke, nemyslite?

Právěže já nikdy nemyslím.

Tímto zdravím neznámého fanouška ;)

Logické, ale pro uživatele velmi nepříjemné. A o tom jsem psal.

"MS obsadil trh celkem pochopitelně. Společnost IBM trpí marketingovou idiocií, Apple a NeXT..."

Dam vam jednoduchu, uplne jednoduchu otazku. Myslite si, ze keby IBM neoslovilo Microsoft, aby vyrobil pren OS, tak Microsoft by bol tam, kde je dnes? Poviem svoj nazor: ani zdaleka, mozno by dnes nemal ani 10% trhu.

Myslienku s dominantnym hracom musite aspon nejakymi argumentami podlozit.
U linuxu sa otazka financovania lahko vyriesi, resp. to vyriesi trh, o to sa nebojte. Uzivatelia vsak platit budu, zahodte konecne tu predstavu linuxu zadarmo. Kludne moze byt distribucia spoplatnena peknou sumou. Naviac, linux je sice technicky zastaraly, ale z mnohych "ran" sa uz vylizal a verim tomu, ze aj vylize. Uvidime.

Keby společnost IBM neoslovila Microsoft, kdo ví, co by se stalo. Buď by MS našel cestu k úspěchu jinak, a nebo ne. Nejhorší alternativa by samozřejmě byla, kdyby platforma PC zůstala v drápech IBM.

Myšlenku s dominantním hráčem samozřejmě nemusím rozvést, ale udělám to. Pro výrobce je výhodné, když může jednu aplikaci nabídnout co největšímu počtu zákazníků. Daleko snáze totiž najde dost velký počet kupců, aby prodej aplikace zaplatil náklady, a generoval zisk. Pokud budete psát řekněme účetnictví pro platformu, která má jen 25% trhu, pochopitelně bude hledání zákazníků 2x těžší, než má platforma 50% trhu (C.P.). Můžete jistě psát aplikaci multiplatformní. Ale to drasticky zvyšuje náklady na vývoj, testování i podporu. Navíc uživatelé na každé platformě vyžadují něco jiného. Podívejte se na OpenOffice.org X11 na MacOS; je to děs a hrůza. Totéž Gimp ve Windows.

Jak chcete zpoplatnit GPL SW? Ono to moc nejde. Každý, kdo si GPL SW koupí, ho z definice může šířit dál.

Linux je technicky zastaralý, a z mnoha ran se nevylízal. Viz obsluha přerušení, preempce kernelu, latency, driver model. Pozitivně lze hodnotit leda to, že po 12 letech dostal (s jádrem 2.6) konečně funkční threading. Sice naražený na process model, a tradičně unixově pomalý, ale alespoň něco.

"Myšlenku s dominantním hráčem samozřejmě nemusím rozvést, ale udělám to."
Dakujem. Takze, mozeme sa zhodnut na tom, ze pre vas je lepsie pre zakaznikov (uzivatelov), ak existuje dominantny hrac s jednou platformou na svete a pre mna je to konkurencne prostredie za cenu znizenej kompatibility medzi roznymi systemami.

GPL SW spoplatnit nechcem.

Ano, z mnohych ran sa nevylizal. Preempcia kernelu: funguje. Latency mate na mysli zrejme s tou realizaciou preempcie, vsak? Nie je to nic moc, ale neviem objektivne porovnat napriklad s Windows. Vy ale zrejme mate, tak velmi rad si pozriem vysledky testov. Co sa tyka threadingu: kde beriete to, ze je narazeny na process model? Znovu si pockam na vysledky testov.

Musím ale opakovat, že trh není nástroj k prosazení nějakých idejí o tom, jak má vypadat "zdravá a harmonická" konkurence. Vy dokonce naznačujete, že byste do volného trhu zasáhl s tím, že výsledkem bude horší stav pro zákazníka. On by výsledkem byl horší stav i pro výrobce SW. Ale bylo by to lepší pro výrobce konkurenčních systémů. Pak je otázka, o to vám vlastně jde. Zjevně chcete prosadit svou na úkor volného trhu, na úkor zákazníka, na úkor producenta SW, ale ve prospěch některých výrobců OS.

Linux je psaný pod GPL. Stejně tak GNU tools, GTK, a řada dalších věcí. Pod GPL musí být i vše odvozené, podle autorů kernelu například drivery. To jasně není kompatibilní se zpoplatněním.

Preempce kernelu funguje? Na začátku byl špatný návrh s big kernel lockem (tradičně ve stylu sedmdesátých let, snadno se to píše atd). Potom byla spáchána příšernost jménem CONFIG_PREEMPT_VOLUNTARY, která je používána dodnes. Pokud jsem si všiml, tak žádná z rozšířených distribucí nejede CONFIG_PREEMPT, a to kvůli problémům s výkonem a stabilitou. Ono přepsat kernel na plně preemptivní není jen tak. Chtělo to holt na začátku kus designu, a ne tohle:
http://groups.google.com/group/comp.os.minix/msg/b813d52cbc5a044b?dmode=source

Srovnání s Windows je takové, že Windows mají prioritizaci IRQ. Obsluha přerušení nižší důležitosti může být přerušena, pokud přijde interrupt s vyšší důležitostí. Linux po dobu trvání obsluhy přerušení zakazuje všechna přerušení, takže pokud obsluha nějakého zařízení spěchá, tak jí propásnete (zvuk se škubne apod). Je to popsáno i na rootu:
http://www.root.cz/clanky/porovnani-linux-freebsd/

Když se vrátáme k threadingu, tak ten je ve Windows implementovaný od začátku, a kernel používá thread jako základní jednotku schedulingu. Linux byl napsaný bez podpory threadingu, a později byla tato podpora dodělána. Znalí mi odpustí drastické zjednodušení následujícího. V LinuxThreads byly thready kopiemi procesů, s vlastním pid, a sdíleným adresním prostorem. V podstatě se každý thread vydával za proces, a tak s ním scheduler zacházel. Ta implementace měla dlouhou řadu problémů. V poslední (a konečně opravdu funkční) iteraci došlo k větším zásahům do process managementu, a výsledek by snad konečně mohl být řádově srovnatelný se Solarisem (který je technicky asi nejlepším unixem). Ovšem threading na Windows je známý tím, že si vede výrazně lépe, než ten na Solarisu. Je to o in-process synchronizačních primitivech, které jsou ve Windows lépe implementované (viz druhý link, table 5). Upozorňuji, že ten druhý link je cca 10 let starý, takže mohlo dojít i k nějakým změnám.
http://people.redhat.com/drepper/nptl-design.pdf
http://www.usenix.org/publications/library/proceedings/usenix-nt98/full_papers/zabatta/zabatta_html/zabatta.html

Vy nemuste opakovat nic. Opakujete asi preto, ze ma necitate, co je skoda. Vobec tu nehovorim o nejakom presadzovani. Vobec nechcem zasahovat do volneho trhu. Preco mi znova davate do ust nieco, co som nepovedal? Tym padom aj Vasa uvaha, ze o co mi ide je uplne irelevantna, zakladajuca sa na nespravnych predpokladoch.

Co sa tyka spoplatnenia: viete, aku licenciu ma Qt? :-) A co Java? Dajte tomu volny priestor, vyhrava lepsi. O tomto je trh, o nicom inom. Mimochodom, viete, ze Trolltech bol na pokraji bankrotu so svojim spoplatnenym Qt? A viete, ze to neznamena, ze tak musi byt s podobnymi projektami aj v buducnosti?

Preempcia kernelu funguje. Bodka. Ci horsie, ci lepsie? Chcem cisla a merania a ako vidim a ako som predpokladal, nedodali ste ich. Ja keby som bol napriklad komercna firma a vlastnim sucasny kernel od linuxu, tak big kernel lock nespomeniem. Naco si kazit meno? (Tym samozrejme netvrdim, ze na 100% Windows maju BKL). Dalej, znamena BKL to, ze tam uz bude natrvalo?
Holt, suhlasim s Vami, ze to chcelo na zaciatku kus designu. Viete, co si myslim? Ze si to aj sam Linus vycita. Ale nie az tak moc, lebo firmy s dobrym designom (BeOS) skrachovali. A v sucasnosti tu mame linux, ktory sa pocita, nie vyborny design od BeOS a jeho skrachovany projekt, byt lepsi ako linux takmer vo vsetkom.
Porovnanie s Windowsom: priorita IRQ. Suhlasim. Ale znovu pochopte, ze priorita IRQ teraz naozaj nie je ziadana. Co nie je teraz, moze byt. Mimochodom, v prioritach IRQ nevidim z hladiska buduceho rebuildu.

Podme k threadingu. Presne som cakal, ze zacnete s LinuxThreads. Viete, ze Windows nema preemptivny multitasking? Skutocne, Windows 3.11 maju kooperativny multitasking. Asi taketo je Vase zavadzanie. A to, ze "asi bude horsie implementovane ako vo Windowse", je to Vase tusenie, ktore sa zaklada na priani. Prepacte, ale taketo dokazy ja odmietam. Chcem cisla, tie hovoria jasne. Tie ste konecne dodali v poslednom odstavci, avsak, neviem preco, dodali ste ine cisla, ktore Vase tvrdenie nedokazuju (inak v celom dokumente su celkom zaujimave cisla pri roznych testoch, odporucam pozriet si aj ine tabulky ako cislo 5). Porovnajte teda, prosim NTLP (co nie je ziadna iteracia od LinuxThreads, ale iny koncept, vid Vas prvy dokument) oproti vlaknam vo Windows. Nevravim, ze NTLP je lepsi nez vlakna vo Windows. Ale chcem profesionalne zdokladovanie Vasho tvrdenia tak, ako sa na profesionala patri. Dakujem za pochopenie.

Multiprocessing u win byl podporovaný až ve Windows NT. Ovšem NT byla řada zcela nová řada Windows, uvedená jako moderní OS v roce 1993. Windows 3.x byly původně jen grafickou nadstavbou DOSu, a Windows 9X jen přemostěním mezi Win3x a WinNT zaměřeným na dobrou kompatibilitu s DOSem a nízké HW nároky. SMP bylo v NT použitelné, ovšem nebyl HW s více než 2 CPU. Jak se lepšil Intel HW, lepšila se podpora SMP, a později cc:NUMA. Byla to tedy spíše omezení platformy PC, než Windows NT.

Windows mají podporu vláken, která má lepší parametry, než cokoliv (thready či worker procesy) na Linuxu nebo Solarisu. NT procesy jsou pomalejší, než na unixech, ale to proto, že nikdy nebylo zamýšleno používat na Windows worker procesy místo threadů (thready jsou součástí průvodního návrhu NT). Všimněte si, že se unixy už pár let snaží o multithreading (Linux měl tradičně velké zpoždění), ale výsledek za Windows pořád zaostává. Jak jsem psal, jde o problém prapůvodního návrhu, který s thready nepočítal.

Spominam si len na OS/2 a MacOS, z ktoreho je teraz OS X. MacOS, BeOS a AmigaOS nesli do tej vojny. Presne ako nepocitam tisice dalsich mini-projektov. Je tu par velkych, ostatni neskoncili. Presne to som spominal. A vojna pokracuje, akurat, ze bude pre MS tvrdsia. Preco by sa to malo zmenit? Pretoze sa to meni (pomaly, ale meni) a je to aj preto, ze MS nedokaze pokryt tak siroke spektrum IT, aby si monopol udrzal. Naviac, ako som spominal, trh linuxu je viac konkurencny, cize dravejsi.
A k poslednej vete: linux to rozhodne je, pretoze na rozdiel od BeOS, AmigaOS je to zivy OS, stale zivsi, mozno nie medzi uzivatelmi, ale medzi vyvojarmi. Hovori sa o nom, pouziva sa, nasadzuje sa. A to bude MS osudne za tych 10 rokov, to si pamatajte. Celkom mozne, ze sa mu stane osudnym, ze v mobiloch ma zatial len 10%.

Oprava: Je tu par velkych, ostatni skoncili.

Podívejte se na to takhle. Linux je opis unixů ve začátku osmdesátých let, který je sice technicky slabší, ale pár lidí se ho snaží vyleštit, a dostat do něj features běžné u konkurence. Nedaří se jim to, protože mají mizerný základ (POSIX, X11 a další zaostalé příšernosti), málo peněz, jsou nedostatečně organizovaní, a mnozí z nich mají špatnou motivaci. Ve světě Linuxu by se toho muselo změnit daleko více, než v MS, aby měl na trhu šanci.

Linux je jistě vítěz? Hm, já bych ho označil jako propadák. Po 17 letech trvání projektu používá tuto platformu cca 1% uživatelů. Co je horší, ti uživatelé zpravidla nic neplatí, takže tržní podíl měřený v tržbách je ještě o pár řádů nižší. Ty tržby samozřejmě nejsou (už 17 let) schopné pokrýt náklady na vývoj. Vývojáři "jsou aktivní", ovšem za největší problém se považuje nedostatek aplikací. Oni totiž jsou aktivní i vývojáři konkurenčních platforem, a hlavně vývojáři kteří pro ty platformy píšou. A to řádově více aktivní.

Co se stane za 10 let, a jak bude vypadat trh IT, to je dost brzo odhadovat. Jak jsem už psal, podle mě unixy odejdou do křemíkového nebo, a budou stejnou exotikou, jako dnes AS/400. Trend je jasný, unixy mají již cca 10 let čím dál menší podíl na tržbách. Jestli v tu dobu bude nějaký Microsoft, nebo nějaké Windows, to je otázka. Já bych si tipnul, že MS bude nabízet desktopy i servery na systému vycházejícím ze Singularity (tedy technologicky oproti unixům ještě daleko větší nádskok, než v jaký mají NT).

tohodle OS je opravdu skoda i kdyz to neni vlastne OS je to cely integrovany aplikacni server. Administrace je sice velmi jednoducha - prakticky nulova - tyhle masiny umi opravdu bezet roky bez rebootu, ale pod kapotou je to tak neuveritelne komplikovane, ze vyvojari se na tuto platformu ale opravdu moc nehrnou a i lidi u nas co as400 delaji cely zivot na nej neustale nadavaji jak je to zbytecne komplikovane. z/OS na mainframech je opravdu podstatne snazsi na nauceni. Taky je dost drsna cenova politika kdyz se treba chcete pripojit do DB2 bezici na i5 z normalniho PC.

Unix je sice proti i5 primitivni OS, ale prave proto se pro nej snadneji dela. Pro vyvoj na i5 sice existuje rational toolchain, ale kdyz nektera vec nejde naklikat v GUI tak lidi z as400 teamu maji dost prace zjistit jak to vlastne funguje a jak to opravit. Na vetsinu veci vam nestaci jen prikazy OS jako u unixu, ale je potreba si napsat script v CL.

Jo, to byly časy. Benzín byl levnější, mladí měli úctu ke stáří, ne jako dneska, a i ta tráva byla zelenější, a žádný prašivý skunk.

Linux ma uz vela veci zmenenych. POSIX vrstva: kto dnes programuje na POSIX vrstve? X11- suhlasim. Peniaze: vdaka monopolu malo, ale stale sa zvysuju.


"Po 17 letech trvání projektu používá tuto platformu cca 1% uživatelů."
Povedzte mi, ktory OS pouziva po 17 rokoch az 1% uzivatelov a ich pocet nijako nepada dole. Ziaden. Linux je vitaz buducnosti, nie sucasnosti.

"Co je horší, ti uživatelé zpravidla nic neplatí, takže tržní podíl měřený v tržbách je ještě o pár řádů nižší."
Suhlasim, ale predstavte si, ze ti, co platia dnes napriklad MS (no, platia... vsak BSA by vedela povedat), budu v buducnosti platit linuxu. Tazke pochopit?

"Oni totiž jsou aktivní i vývojáři konkurenčních platforem, a hlavně vývojáři kteří pro ty platformy píšou. A to řádově více aktivní."
To sa, samozrejme, moze lahko zmenit, vsakze.

"Trend je jasný, unixy mají již cca 10 let čím dál menší podíl na tržbách."
Mozete toto podporit analyzou? Dakujem.

"Já bych si tipnul, že MS bude nabízet desktopy i servery na systému vycházejícím ze Singularity (tedy technologicky oproti unixům ještě daleko větší nádskok, než v jaký mají NT)."
No vidite, zase sme u toho: nikoho nebude zaujimat, ci je jadro v strojovom kode alebo v menezovanom. Ludi zaujimaju aplikacie. Mozete mat pravdu, len si uvedomte jednu skutocnost: podla vas na tomto svete neexistuje NIKTO, kto by dokazal spravit to, co Microsoft. Ja som silno presvedceny, ze ak date dnes hypoteticky vyvojarov na spolocnu startovaciu ciaru s rovnakymi podmienkami, tak Microsoft velmi tazko uhra mozno 50%. Na svete je vela hracov, ktori vedia a dokazu. Len na to potrebuju peniaze a tie nemaju.

A naposledy si trosku rypnem: myslim, ze MS neskace a nenadskakuje. Mozno tak ma max. naskok.

Vzhledem k tomu, že POSIX vrstva je jeidné, co mají unixy společné, tak na ní programovat typicky musíte. Nedostatek peněz není díky žádnému fiktivnímu monopolu, ale díky špatnému modelu financování.

Ehm... připomínáte mi araby. Ti jsou také vždy vítězní. Když Husajna amíci vyhnali z Kuvajtu, a rozhodli se, že do Iráku za ním nepůjdou, tak samozřejmě vyhlásil velké vítězství nad americkým Satanem. Na začátku současné války v Iráku ministr propagandy, známý též jako Komický Alí, poutavě vyprávěl, jak amíci páchají sebevraždu, a jak budou slavně poraženi. Nadšením mu vydrželo až do doby, než kolem hloučku novinářů začaly projíždět americké jeepy :). S tím 1% po 17 letech, které vydáváte za úspěch, je to podobné lhaní si do kapsy. Zeptám se vás jinak. Jak dlouho myslíte, že trvalo Microsoftu nebo Apple získat první procento zákazníků? A prvních 10 procent? Přitom kdyby na vývoj Linuxu nepřispívali milodary velcí výrobci HW (viz financování Linux Foundation a dalších), neměl by ani to 1%.

Musím se ptát znovu: jak chcete zpoplatnit open source, když ho z definice může každý uživatel šířit legálně a zdarma? K vývojářům: ti nebudou vyvíjet pro platformu, která je roztříštěná, pokrývá 1% (typicky neplatících) zákazníků, píše se pro ní špatně, musí vytvářet balíčky pro každou verzi každého distra atd.

Podíl na tržbách, to je jednoduché. V roce 1993 přišla první verze Windows NT. Měla v tu chvíli 0% tržní podíl. Podívejte se, kolik dnes najdete ve velké firmě serverů s Windows, a kolik na unixech. Ohledně počtu kusů bych si tipnul 95% Windows serverů, ohledně tržeb to může být 75% (ty unixové stroje jsou velké a drahé, a někdy i výkonné ;) ). Střední a malé firmy většinou nemají unixy žádné.

Zákanzíky dnes hodně zajímá spolehlivost a bezpečnost. A buďme upřímní, ani jedno není u systémů psaných v C/C++ na dobré úrovni, bez ohledu na konkrétní produkt. Podívejte se na statistiky - děravé je všechno. Kernely, služební programy, grafické toolkity, browsery, kodeky, přehrávače, databáze (zdravím Oracle), mailery, hry... Managed prostředí umožňuje zvednout spolehlivost i bezpečnost způsobem, jaký dosud nebyl na masovém trhu k dispozici. Samozřejmě je podmínkou zpětná kompatibilita. Ale všimněte si, že Microsoft dávno používá .NET jako primární API. Serverové aplikace bude jistě třeba přepsat, ale řadu věcí vyřeší běh unmanaged aplikací v sandboxu. Nakonec stejně jsme běželi 16-bitové aplikace ve Windows 9x a NT, a stejně dnes na 64-bit Windows běžíme 32-bit aplikace.
Určitě netvrdím, že nikdo nemůže udělat to, co MS. Existuje jiný projekt, který napsal kernel v Javě. Ovšem do takové věci by bylo třeba investovat veliké množství prostředků. Zatím to vypadá, že s tímhle přijde MS, a bude jediný. Linux je samozřejmě mimo diskusi, bylo by ho třeba komplet přepsat.
K tomu "ak date dnes hypoteticky vyvojarov na spolocnu startovaciu ciaru s rovnakymi podmienkami" můžete mít pravdu, ale je to naprosto nepodstatné. Když si chcete založit novou automobilku, tak už na trhu prostě máte konkurenci. Křičet "zbourejte ty továrny, a postřílejte své zkušené konstruktéry, obdhocníky a dělníky, vy srabi, a pak si to pojďte ukázat" je pěkné gesto, ale nic jiného z toho nekouká ;)
Ještě k tomu "peníze nemají". Proč tedy uživatelé Linuxu za SW neplatí? Co brání tomu, aby řekněme čtenáři root.cz při každé instalaci Linuxu poslali do Tux Fondu stejnou částku, jakou by dali za licenci nejlevnějších Windows? Problém je, že Linux má zanedbatelnou komerční hodnotu, a lidé ho typicky nechtějí ani zdarma, protože jim nevyhovuje. Taková je holt pravda.

Na POSIX vrstve programovat nemusim, to je snad jasne. Mame tu Qt, GTK, Javu atd. To viete velmi dobre.

"S tím 1% po 17 letech, které vydáváte za úspěch, je to podobné lhaní si do kapsy."
Prosim, este raz. Nevsuvajte mi do ust to, co som nepovedal. Nevravim, ze 1% je uspech.

"Jak dlouho myslíte, že trvalo Microsoftu nebo Apple získat první procento zákazníků?"
Uplne zbytocna otazka. Mali UPLNE INE podmienky, diametralne. Takze Microsoftu to trvalo s IBM PC viete ako rychlo? Zo dna na den mali 100%, lebo MS-DOS bol v tom case zo zaciatku JEDINY OS pre IBM PC. Viete, kto dobyl ten trh? Nie Microsoft so svojim MS-DOS, ale IBM so svojim PC konceptom.

"Jak chcete zpoplatnit open source, když ho z definice může každý uživatel šířit legálně a zdarma?"
Kto tu chce spoplatnit open source?

"K vývojářům: ti nebudou vyvíjet pro platformu, která je roztříštěná, pokrývá 1% (typicky neplatících) zákazníků, píše se pro ní špatně, musí vytvářet balíčky pro každou verzi každého distra atd."
Vyvojari nebudu vyvijat pre platformu, ktora pokryva 1%. Suhlasim. Ale vyvojari budu pisat pre platformu, ktora ma napriklad 30%. Balicky vytvoria iba pre tie distra, pre ktore uznaju za vhodne a som presvedceny, ze vytvorit balicek je menej ako 1% celej prace, naviac sa da zautomatizovat. Zvysne distribucie, ktore nemaju balicek jednoducho zmiznu- nepresadia sa a skrachuju. To je totiz trh. A zdoraznujem slovo skrachuju ako sucast kapitalistickeho systemu.

"V roce 1993 přišla první verze Windows NT. Měla v tu chvíli 0% tržní podíl."
Pane, keby v roku 1990 zacal Microsoft pracovat na Windows NT z nicoho, tak ho nespravi. Potreboval na to peniaze a programatorov. Viete sami, ze napisat softver stoji peniaze. Alebo si ho vycucal z prsta a tak ziskal ten podiel na trhu?

"Zákanzíky dnes hodně zajímá spolehlivost a bezpečnost. A buďme upřímní, ani jedno není u systémů psaných v C/C++ na dobré úrovni, bez ohledu na konkrétní produkt."
Ano, ako ktorych. Je to PLUS, ale vobec to nie je jednoznacna vyhoda. Ak by prisiel niekto novy, kto ma jadro so sandboxovanymi kernelovymi servermi, tak sa nepresadi. Nema APLIKACIE. A to si firma velmi dobre spocita, ci vyvinut nieco, co je vyborne, ale nepredajne. Pretoze OS je predajny az vtedy, ak ma aplikacie.

"Ovšem do takové věci by bylo třeba investovat veliké množství prostředků."
No a o tom to je: o takomto niecom mozu uvazovat len firmy, ktore na to maju prostriedky. A velmi dobre si rozmyslia, ci take nieco zrealizuju alebo nie. Mozete povazovat IBM, ci Novell za uplnych amaterov. Mozete si mysliet, ze asi maju v menezmente idiotov, ktori nie su schopni dodat nieco takeho ako Singularity. Ja si to nemyslim.
K tomu este dodam jednu malickost: Microsoft vydal Vistu a z trhoveho pohladu to bol prepadak. Vy vravite, ze Microsoft vie. Dopredu vyhlasovali, aka bude Vista a zakaznikov neuspokojili- nebola taka, ako vyhlasovali. Preto Microsoft zmenil taktiku a teraz uz pre istotu o produktoch mlci a nevieme ani, kedy vyjde Windows Mobile 7 atd. Poucili sa. Lenze, ak by taketo nieco spravila ina firma, dajme tomu Apple, tak by klesli z (neviem presne) 7% trzneho podielu na, dajme tomu, 2%. Este jeden takyto kiks a firma Apple konci. Na rozdiel od MS, ktory padol z 92% na 89%. Nic sa nedeje, ideme dalej...

K automobilkam: stale nerozumiete jednej podstate, ktoru sa Vam snazim podsunut. Skuste mi najst iny produkt, ktoreho vyvoj stoji desiatky miliard USD a ktory sam o sebe je nepredajny (nema potrebnu nadstavbu, v pripade OS su to aplikacie). Ako vidite, nove automobilky (Kia, Hyundai, Tata) pocas posledneho desatrocia aj vznikli a dobyli si svoje pozicie. S OS to tak nie je a znovu opakujem, nemyslite si, ze je to kvoli tomu, ze ludia su blbi, neschopni, len Microsoft to vie.

"Proč tedy uživatelé Linuxu za SW neplatí? Co brání tomu, aby řekněme čtenáři root.cz při každé instalaci Linuxu poslali do Tux Fondu stejnou částku, jakou by dali za licenci nejlevnějších Windows?"
Na toto je jednoducha odpoved. Je to preto, ze psychologicky drviva vacsina ludi, ak mozu, nezaplatia. Dajte ludom rozky zadarmo a dajte vedla kosik s dobrocinnym prispenim. Nedaju. A nedali by ani MS, keby to daval zadarmo. A znovu opakujem, rozlucte sa s tym, ze takto to bude navzdy. Nebude. Ludia peniaze chcu a ziskaju ich, aj prostrednictvom linuxu.

Musím opakovat, že POSIX je jediné, co mají všechny unixy společné (s výjimkou toho detailu, že některé platformy, jako například Linux, nejsou POSIX compliant). Qt, GTK ani Java tuto vlastnost nemají.

Měl jsem za to, že podle vás je 1% po 17 letech úspěch. Jestli to úspěch není, je třeba se zamyslet, co celou dobu dělají soudruzi špatně.

Ano, každé podmínky jsou jiné.

Zpoplatnění open source: psal jste následující: "co platia dnes napriklad MS..., budu v buducnosti platit linuxu". Linux je open source pod GPL, a pod GPL musí být i všechna odvozená díla. Jak chcete zpoplatnit něco, co je pod licencí GPL?

Je otázka, kolik by toho vývojáři psali pro platformu, která má 30%. Vytvořit balíček pro konkrétní verzi konkrétního distra není až tak triviální. Ta distra mají různé balíčkovací systémy, a různé verze knihoven. Navíc musíte pro všechna podporovaná distra SW testovat, a podporovat je na nich. To je hromada práce, tedy hromada nákladů. To "zkrachují" předpokládá trh. Tam totiž platí, že když neutáhnete náklady, tak zkrachujete. Jenže Canonical coby autor Ubuntu prodělává celou dobu, a autoři většiny dister neviděli od zákanzíka ani cent (protože se jejich SW šíří zdarma). Když takový SW nikdo nepoužívá, nic se neděje. Výrobci HW a SW (Intel, NEC, HP, Fujitsu, IBM, AMD, Motorola, Google a další) dále lijí peníze do vývoje kernelu i desktopu, ať je výsledek jakýkoliv. Parta nějakých lidí pak z výsledků takto zaplaceného vývoje spatlá další verzi distra, o které nikdo nestojí.

Kdyby v roce 1990 MS chtěl pracovat na Windows NT bez peněz, tak by musel ty peníze získat. Musel by přesvědčit investory, že mu mají svěřit peníze. Internetové a linuxové startupy investory přesvědčily, ovšem výsledky nebyly nic moc, pokud si vzpomínám. Každopádně pokud někdo nemá peníze, aby vlezl na trh, tak je musí buť sehnat, nebo ať na ten trh neleze. Nemá smysl říkat, že umíte provozovat krámek lépe, než to umí zavedený obchodník od vedle, ale jen nemáte peníze. Buď si ty peníze sežeňte, nebo dělejte něco jiného.

Pro platformu jsou dnes aplikace opravdu klíčové. MS byl z prvních, kdo to pochopil, a vývojáře podporoval. Ale co je za problém vzít emululační vrstvu, a odladit jí pro tisíce aplikací? Například dnešní Wine by mohlo mít profily aplikací, které by mohly být přímo na webu Wine. Chcete nainstalovat hru Fallout 3? Je v DB na serveru, status je "funguje, ale nejdou dělat screenshoty, a nefunguje hraní po síti". Použijete běžný setup, DB aplikací zařídí zbytek (veškeré nastavení). Takový systém stojí peníze, že? Ale když koncový uživatel nic neplatí, tak ty peníze holt nebudou. To je špatně zvolený business model. Vyplývají na povrch zásadní rozpory mezi řekněme zájmy FSF, autorů GPL SW, výrobců SW a uživatelů, které asi v dané konfiguraci nemají uspokojivé řešení.

Je omysl si myslet, že konkurence na trhu nestojí o nic jiného, než o válkyu s MS. IBM je finančně silná společnost, která má ovšem řadu vlastních problémů (nejčastěji vyplývají z velikosti a nepružnosti). Vycouvala jak z businessu OS pro PC, tak z PC jako takových. Spočítali si, že je pro ně výhodnější být s MS kamarádi, a dělat SW pro MS platformu. Podobně je to s dalšími velkými hráči. Oni jsou tak spokojení, resp. je to pro ně lepší, než boj o trh. Novell je maličký, a nemá prostředky na tvorbu nové platformy. Podívejte se, jak se zoufale snaží vyhnout krachu, když příjmy z jeho tradičních produktů padají, a příjmy z Linuxu je zdaleka nenahrazují. Novell s projektem typu Singularity nemůže přijít, nemá na to zdroje. Ono to chce hodně R&D, designu, a před uvedením na trh to musí fakt dobře fungovat. To je něco jiného, než poskládat balíčky z GPL SW (jehož vývoj zaplatili výrobci HW svými dary Linux Foundation a dalším neziskovkám), nalepit na to nálepku "SuSE Linux Enterprise Server", a napsat k tomu "obsahuje proprietární SW a copyrightovaná loga Novellu, kopírování zakázáno".
Neúspěch Visty je z velké části nesmysl. Samozřejmě mohl být produkt při dodání na trh o něco lepší, jako ostatně každý produkt. co MS nezvládl je PR, protože v médiích převládly hysterické hlasy upozorňující na nekompatibilní aplikace, vyšší HW nároky, omezenou dostupnost driverů a další drobnosti, které se týkají každé změny verze. Ve skutečnosti se ale náklady na vývoj Visty bohatě zaplatily.

Pro ilustraci Kia Motors vznikla v roce 1944, a vozy vyrábí od padesátých let. Hyundai Motor Company byla založena v roce 1947, a první vůz vyrobili v roce 1968. Tata Motors je od roku 1945 výrobcem lokomotiv, a první automobil vyrobili v roce 1954. Jsou to tedy zavedení výrobci, který se jen snaží expandovat do Evropy a USA. Jinak nedostatek aplikací pro novou platfromu lze řešit různými způsoby. Uváděl jsem jinde možnost platit z peněz majitele platformy portování a podporu vybraného SW. Tady jsem psal o možnosti běžet stávající SW (ovšem opravdu kvalitně, ne jako to dnes dělá Wine). Jinou možností je najmout tisícovku vývojářů, ať během roku nasekají pár set kvalitních aplikací pro domácnosti a business. Představte si stovky aplikací psaných v dnešním frameworku, bez dlouhých let historie, se stejnou filosofií a ovládáním. Všechno to stojí na penězích. Ty ale ve světě Linuxu nejsou, protože uživatelé nic neplatí.

Ano, lidé neplatí, pokud nemusí. A za Linux platit nemusí. Řeknete mi prosím, jak je donutíte, aby platili za Linux? Nějak po 17 letech trvání projektu Linux chybí ten způsob, jak prostřednictvím Linuxu získávat peníze. Ty dosud popsané způsoby (viz výše Novell) jsou prakticky nefunkční.

Osobne si myslim, ze Qt aj GTK rozhranie je pritomne na takmer vsetkych unixoch, takze neviem, preco stale opakujete to s tym POSIXom. Kto chce, napise aplikaciu pre Qt a na 99% strojoch s unixoidnym OS ju dokaze spustit (samozrejme, s pripadnym doinstalovanim Qt).

"Jestli to úspěch není, je třeba se zamyslet, co celou dobu dělají soudruzi špatně."
Ano a na to su ini ludia, ktori sa zamyslaju. Mimochodom, ak nieco nie je uspechom, neznamena, ze je to hned neuspechom. Moze to byt nieco, co sa ocakavalo.

"Linux je open source pod GPL, a pod GPL musí být i všechna odvozená díla."
Jedine kernel z linuxu je open source. Diela, o ktorych tu tocime, aplikacie, nie su odvodene diela.

"...musel by je ziskat- presvedcit investory..." No, som uplne presvedceny, ze by sa mu to mozno aj podarilo, ale vysledny produkt by urcite nemal (C) Microsoft, ale (C) a zoznam partnerov. A to je trosku ine kafe.
S tym zhananim penazi: mate pravdu. Bud nech to robia, alebo nech to nerobia. Verim, ze sucasnym hracom by sa v pripade vacsich penazi darilo lepsie. Ale, mate pravdu, je to len teoria. Ale pekne ste v tomto odstavci napisali to, co do Vas stale tlacim: peniaze nemaju, tak bud skusaju sami (a vacsinou prerobia), alebo sa naviazu na linux. To, ze ma linux chyby, dokazu opomenut, pretoze ako sa javi jedina schodna cesta, na ktorej dokazu zarobit peniaze. Bodka. Toto stale nedokazete pochopit. Ano, su to male peniaze oproti Microsoftu. Neznamena to vsak, ze tieto firmy NEVEDIA robit biznis. Tieto firmy jednoducho nemaju na to robit vacsi biznis v sucasnosti. A linux je stale zivy, coho dokazom su inzeraty pri hladani prace (skuste najst vyvoj na BeOS a skuste najst vyvoj na linuxe) alebo portaly (ako aj tento) kde sa o linuxe jednoducho pise. To, ze sa pise, znamena jednoducho biznis, ci sa vam to paci alebo nie. Male peniaze sa tocia teraz, v buducnosti sa nemusia.

"Takový systém stojí peníze, že? Ale když koncový uživatel nic neplatí, tak ty peníze holt nebudou. To je špatně zvolený business model."
To si myslite len Vy, ze je to zle zvoleny business model. Mysleli si to mnohi a ako stale Vam tu pisem, skrachovali. Jednoducho skrachovali. V sucasnej dobre tento model prezil, ostatni, este raz to napisem, SKRACHOVALI. Mali teda lepsi business model? Nie. S tym suvisi aj:
"Ale co je za problém vzít emululační vrstvu, a odladit jí pro tisíce aplikací?"
Tak to teda spravte Vy. Jaj, ze to nebude zadarmo? Tak to spravte za peniaze. Nemate na to? Tak si teda pozicajte. Nikto Vam neda? Tak co chcete este? Mozno na to firma XY ma a spravi to a skrachuje, pretoze vysledok nebude az taky dobry (100% kompatibilitu nie je mozne docielit). A firma skrachuje. Naozaj si myslite, ze firmy su, s prepacenim, drbnute, ze si toto nevedia spocitat? Naozaj si myslite, ze ste jediny prisiel s takouto myslienkou? Je tu produkt, ktoremu sa dari- Wine. Ano, keby mal peniaze, bolo by to ine. Ale tym, ze produkt v sucasnosti spoplatnite, docielite skor jeho krach ako sice pomale, ale napredovanie.

"Je omysl si myslet, že konkurence na trhu nestojí o nic jiného, než o válkyu s MS."
To som ja povedal? Kde?
K Novellu: kde beriete tu istotu, ze firma ide ku dnu? Poprosim clanok. (Mimochodom, preco ste doteraz nikdy na takuto moju vyzvu nezareagovali?)
"Neúspěch Visty je z velké části nesmysl (...) co MS nezvládl je PR (...) Ve skutečnosti se ale náklady na vývoj Visty bohatě zaplatily"
Neuspech Visty potvrdil sam Microsoft a to preto, ze Microsoft mal s Vistou urcite plany, ktore nevysli. Snad si nemyslite, ze ten plan bol zarobit 1SKK (pri odpocitani nakladov za vyvoj).

K tomu Wine a znova portaciou: to je len Vasa utkvela predstava, ze ako sa do da spravit. NEDA. Jednoducho NEDA. Spominal som to vyssie. Skusim sa vsak zastavit pri vyroku: "Ty (penize, pozn. prispievatela) ale ve světě Linuxu nejsou, protože uživatelé nic neplatí." Tento raz ste to napisali takto, ale spomeniem inak Vasu, mnou volne formulovanu, vetu "Ty (penize, pozn. prispievatela) ale ve světě Linuxu nejsou, protože uživatelé linuxu nejsou zvyklí platit. Uživatelé Windows jsou."
Toto je zakladny omyl. Nie je to pravda. Uzivatelia linuxu su rovnako zvykli platit ako uzivatelia Windows. Skusim iny pohlad na vec. Viete, ze okolo 50% uzivatelov Windows ma system nainstalovany nelegalne. Im nerobi licencia akykolvek problem. Uzivatelia linuxu si ale vazia autorov softveru, takze akceptuju licencnu zmluvu. Ak je softver plateny, akceptuju, ze ho treba zaplatit. Samozrejme, ze toto sa neda aplikovat na vsetkych uzivatelov linuxu- presne ako sa neda aplikovat na vsetkych uzivatelov Windowsu, ze su zvykli platit. Uvidite, ked zacne linux priberat aj platene sluzby a produkty, ze situacia nebude tak dramaticky odlisna s Windowsom.

"Řeknete mi prosím, jak je donutíte, aby platili za Linux?"
Spoplatnenim casti operacneho systemu, spoplatnenim samotneho operacneho systemu, spoplatnenim aplikacii a spoplatnenim platformy. Otazka, okolo ktorej sa motate teraz je ta, ze preco to nespravili doteraz. Odpoved: pretoze teraz by to znamenal ich zanik. Dalsia otazka, ktoru si kladiete, je licencia. Ta v oblasti aplikacii je jednoznacne zodpovedana (aplikacie nie su odvodeny produkt). V oblasti casti operacneho systemu- modulov, je to to iste ako aplikacii (licenciu si mozete sami zvolit, ale pri nie-GPL licencii produkt nesmie byt sucastou GNU/Linuxu). A co sa tyka samotneho operacneho systemu: este je zatial cas, ale trh je silny. Samotny operacny system moze ziskat inu licenciu. Popripade to v buducnosti vobec nemusi byt linux, ale linuxovo kompatibilny operacny system (nevravim 100% kompatibilny), napriklad nieco od Darwina, vsetko je mozne. Len jedine nie je mozne a to Vy nechcete prijat: v sucasnosti nie je mozne zacat z nuly a nie je mozne spoplatnit urcity softver, pretoze by to znamenalo jeho zanik.

Nepřipadá vám divné chtít od obhájce uzavřených a placených programů aby vymyslel kde má GPL získat peníze? To je snad úkol pro zastánce GPL a tedy zvláště i pro vás. Jinak to vypadá jako v CCCP, kdy Lenin viděl hospodářskou katastrofu a tak nabídnul kapitalistům, že by tak nějak mohli opět podnikat a zachránit mu tak kůži.
Jednoduchý příklad: malá firma nebo jednotlivec vytváří program pro tvorbu rodokmenů (něco jako GenoPro). Jak by měla fungovat a být výdělečná použitím GPL licence?
Umíte to vyřešit?

Takže jiným jste to dal za domácí úkol a sám zde nic neuvedl.
Jinak, já se živým programováním komerčních věcí a nikoli GPL. A protože firma má dost peněz na potřebné věci, nemusím řešit PR, marketing, obchodníky ani support.
GenoPro nemá verzi zdarma, ale zkušební. Tu má třeba i MS pro Office. Genealogy Software tak normálně vydělává na svém uzavřeném programu, jako plno ostatních malých firem. Mezi jejich zákazníky patřím ostatně i já. U GPL řešení vidím výhody jen pro velké firmy, ale u těch malých programátorů GPL programů co znám, jsou na jejich stránkách prosby o nějaký ten bakšiš. To nevypadá na moc dobrý podnikatelský plán, že? Pak je tu ještě pár nadací, kde je otázkou jestli investoři najednou nezmění priority.
A ještě bych tedy poprosil, když je to tak jednoduché vyřešit, o uvedení nějaké malé firmy či jednotlivce, který si svým produktem pod GPL vydělává na živobytí. Opakuji "MALÉ FIRMY nebo JEDNOTLIVCE". Nikoli nadace nebo velké firmy. Ale je celkem možné, že tento zázračný princip znáte jenom vy a nikdo ve zbytku světa na něj asi ještě nepřišel.

Bohužel supportem nelze vývoj zaplatit. To jsou prosté počty.

Nemůžu. Jediný čísla, který mě zajímají, jsou na výplatní pásce, kterou od firmy Microsoft dostávám.

Opět zdravím neznámého fanouška. Pro informaci byli i takoví fanoušci, kteří si mysleli, že jsou Michael Jackson.

Ale kam se hrabe Michael na mě!

Pokud výdaje na vývoj činí A, a počet zákazníků B, tak na pokrytí nákladů na vývoj potřebujete, aby každý zákazník koupil licenci za průměrně L=A/B peněz. Pokud místo licence budete prodávat support, tak nemůžete předpokládat, že si ho koupí každý zákazník. Z počtu zákazníků B si support koupí jen malá část, v nejlepším případě 10%. Potom ovšem cena toho supportu musí být desetkrát vyšší, než cena licence, PLUS cena toho vlastního supportu. Takový support si ovšem koupí o to méně lidí, protože existuje něco jako cenová pružnost poptávky (při zvýšení ceny na 10-násobek se typicky tržby nezvýší na 10-násobek, ale daleko méně).

Dalším hřebíčkem do rakve je fakt, že support může nabízet kdokoliv jiný, protože všichni mají přístup k vaším zdrojákům. Ten někdo jiný ale nemusí ze supportu platit vývoj, takže si může dovolit support nabízet výrazně levněji.

To jsou v kostce důvody, proč se support neuživí vývoj.

Děkuji za odpověď od člověka, co má slušný přehled.
Jenom bych podotknul, že živit se podporou je možné u velkých projektů. Tam je výhodou, že jsou pohromadě lidé, kteří to naprogramovali, i ti, co to udržují v provozu. Ale u malého programu, který třeba bude úspěšný a firmička se bude chtít živit podporou, může si tento produkt kdokoli prostudovat a podporu nabízet sám. Třeba právě velká firma, která pak bude dělat podporu pro plno produktů a vlastně tak na malých parazitovat. Pro malé firmy s relativně jednoduchým produktem tedy GPL není použitelné.
Jestliže to tedy chcete dělat ve svém volné čase, Bůh vám žehnej, ale příliš často se v těchto diskuzích objevuje názor, že firmy musí postupně na GPL přejít.

P.S. Hrubky jsou síla, co? U cizích odpovědí je vidím hned, u vlastních jsem slepý. A to jsem nějaký čas dělal i DTP.

Máte přehled, protože dokážete argumentovat fakty a nikoli postoji. Předpokládám tedy, že už se v oboru nějaký čas pohybujete a víte, že nic není černobílé.
Problém schůdného modelu je skutečně v červených číslech. Jestliže RH bude i nadále ve ztrátě, akcionáři nakonec ztratí trpělivost a budou požadovat nějaké drastické změny. Ke stejnému by došlo i u MS, kdyby začal mít dlouhodobé problémy.
OSS je skutečně o svobodě. Já mám třeba raději BSD licenci jiní GPL. Je to naše svobodná volba a když to děláme ve svém volném čase, nikdo nám v tom nesmí bránit. Jestli ale budu mít firmu, začnou platit ekonomické zákony, a ty moji svobodu velmi rychle omezí.

O černých číslech jsem nevěděl. Je vidět, že to dělají lépe než SUN. Doufám, že současné ekonomické turbulence RH zvládne. A osobně si myslím, že ani MS si nepřeje, aby mu mizela konkurence. Na mizivé konkurenci ztroskotal socialismus a firmy s příliš velkým podílem na trhu začnou také kostnatět.

Sun dělá drahý HW, který nyní zákazníci nekupují, protože na něj nedostanou úvěr. Srovnávat to s RH, který balí GPL SW do krabice s nápisem "obsahuje loga RH, kopírování zakázáno", je trochu mimo.

Jen tak na okraj. Red HAt neplatí vývoj ze svých tržeb.

V případě Red Hatu je open source dobrý k tomu, že pomocí nějakých pák získá ze zákazíků zřejmě méně peněz, než kolik výrobci HW investují do vývoje Linuxu. To je stejně skvělé, jako elektrárna, který vyrábí 1MW elektrické energie z brambor, ale musíte jí k tomu několik MW elektřiny dodávat. Podle vás pak efektivně vyrábí energii z brambor :)

Pokud jsem si stačil všimnout, tak Red Hat vydělává nejvíce na OEM prodejích. Koupíte si Dell, a ten dostanete s Red Hatem a podporou na nějaké období. Training and services potom přinášejí jen asi 20% toho, co subscriptions (tedy předplatné supportu, vázané na produkty Red Hat). Zkuste si ty výroční zprávy přečíst vy, než se k nim budete vyjadřovat.

Řeč ale byla o tom, že Red Hat NENÍ ukázkou toho, jak lze zaplatit vývoj ze supportu a služeb. To proto, že do vývoje Linuxu lijí peníze společnosti jako Intel, AMD, Google, HP a IBM (které to zřejmě berou jako způsob, jak snížit tržby MS). Red Hat tedy pomocí drobtů, které spadly gigantům ze stolu v rámci jejich her, dostane ze zákazníků svých pár dolarů. Viz to přirovnání s elektrárnou.

Support Red Hatu je vázaný na pořízení RH produktů. Navíc není legální produkty RH kopírovat či šířit, protože Red Hat zavírá GPL SW do krabice s nápisem "nekopírovat". Samozřejmě lze použít CentOS, ale ten není certifikovanou platformou pro Oracle, SAP a další. A Red Hat Enterprise Linux zase nelze použít, protože Red Hat zavírá GPL SW do krabice s nápisem "nekopírovat".

Na tu poslední otázku jsem snad odpovídal. Společnosti typu Google, HP, IBM a další financují vývoj Linuxu zřejmě proto, aby uškodily konkurenci. Společnosti typu Intel, AMD, Hitachi apod. proto, aby nebyly závislé jen na Microsoftu, protožr pamatují zajetí IBM, ze kterého se dostávaly (za pomoci MS) velmi těžko.

Jinými slovy Red Hat NENÍ schopen ze svých tržeb zaplatit vývoj Linuxu, a žije z drobtů, které velkým společnostem spadnou pod stůl. A pokud si vzpomínám, tak o tom byla diskuse.

Diskuze byla o tom, jestli je možné suportem zaplatit vývoj. V případě Red Hatu to možné není.

Ano, RH má vývoj Linuxu skoro zadarmo, protože ho v rámci svých bojů platí firmy řádově větší. Jak jsem psal, RH žije z drobtů, které padají ze stolu velkých firem, které platí vývo Linuxu.

Netvrdím, že by *měl* RH platit vývoj Linuxu. Tvrdím, že ho neplatí.

Bohužel tím supportem a další přidanou hodnotou nezaplatíte vývoj.

Google má open source busuiness model? Já myslel, že vydělává na prodeji reklamy, a ne na open source.

Celkom som zabudol este k tomuto:
"Podívejte se, kolik dnes najdete ve velké firmě serverů s Windows, a kolik na unixech. Ohledně počtu kusů bych si tipnul 95% Windows serverů, ohledně tržeb to může být 75% (ty unixové stroje jsou velké a drahé, a někdy i výkonné ;) ). Střední a malé firmy většinou nemají unixy žádné. "

1. Ziadal som Vas o analyzu, Vy napisete "bych si tipnul". To je uplne neprofesionalne, tak Vas este raz poprosim zdokumentovat realnymi cislami. Ked nieco tvrdim, co sa da dokazat, musim to dokazat.
2. Ako som uz spominal, MS ma peniaze, ktore investuje, aby ziskal trh aj inde. Takto to funguje a princip monopolu spociva v tom, ze vyuziva sa predchadzajuci produkt s dominantym trh. podielom na ziskanie ineho trhu a to v technickom svete najma kompatibilitou.

Jak chcete získat reálná čísla? Neexistuje žádná povinnost centrálně evidovat nákupy HW. Můžeme vycházet leda z čísel výrobců HW, které tvrdí, že platforma Intel v již leta tržbách vede.

Na prvním místě si vyjasněte, co je tím core businessem, a jak oslabuje. Netahejte do toho cenu akcií, a berte v úvahu, že v součásné fázi hospodářského cyklu je snížení tržeb a redukce nákladů spíše pravidlem, než výjimkou.

Alarmistických řečí tu vždy byla dlouhá řada, jen se pravidelně nepotvrzují. Viz skoro každoroční Rok Linuxu (letos už to bude... a po 10 letech to pořád není), předpovědi že Linux bude mít na desktopu 20% do roku 2008 (hm, 1% to pořád jistí, Siemens Business Systems opět mimo) atd.

MS dodává SW pro OEM partnery. Když padá business OEM partnerů (což se prostě stalo), nutně se snižují tržby MS. Ostatní sektory rostou (servery vydělávají, dokonce XBox vydělává, což Sony může jen závidět), ale výpadek OEM prodejů to nenahradí. Jestli to podle vás svědčí o tom, že MS ztrácí dynamiku, tak o čem potom svědčí problémy výrobců HW? A o čem svědčí dlouholeté potácení se Sunu nad krachem, snižující se podíl profi unixů na trhu, a snižující se podíl Oracle na trhu RDBMS? Tam to jistě nebude ztrátou dynamiky těch firem, protože ty dělají unixy ;)

Nikdy jsem netvrdil jako "Windows jsou nejbáječnější a nejpokrokovější systém na světě, který nemá jedinou chybu". Windows mají řadu chyb, stejně jako jakýkoliv jiný SW.

V daném systému, kde se na otázky odpovídá OK/Storno je opravdu taková odpověď logická.

Pokud jsem si všiml, tak vlastní predikci zisků nenaplnilo velké procento firem na trhu. Jestli jste to ještě nepostřehl, v USA došlo k velkým problémům na finančních trzích, a zákazníci omezili nákupy počítačů (i s OEM SW), a stejně tak i nákupy SW. Samozřejmě chápu, že kdybyste VY sestavoval predikci zisku, o propadu ekonomiky byste samozřejumě věděl předem.

Alza má v Brně otevřeno Po-Pá 9-18. Vistu by měli mít i v TESCO HM BRNO - Královo Pole a HM BRNO - Heršpice, oba nonstop. Osobně bych ale počkal do rána ;)

Omlouvam se za offtopic, ale když už jste si rejpnul do Oracle, odkud přesně berete své informace o snižujícím se podílu Oracle na trhu RDBMS? Pokud vim, tak podíly na trhu pravidelně zkoumá Gartner a IDC a jejich výsledky poněkud odporují vašemu tvrzení. Podíly na db. trhu dle Gartner za roky 2005-2007:
2005 | 2006 | 2007
Oracle 46,8% | 47,1% | 48,6%
IBM 22,1% | 21,1% | 20,7%
Microsoft 15,6% | 17,4% | 18,1%
Ostatní 15,5% | 14,4% | 12,6%

zdroje:
http://mediaproducts.gartner.com/reprints/ncr/article19/article19.html
http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=507466

Detailní výsledky dle IDC jsem v žádném veřejném zdroji teď rychle nenašel a uvádět je bez odkazu na zdroj by asi nebylo to pravé, ale trend je v nich u Oracle pokud vím více méně stejný.

Nepleťte si výuku s popularizací. Je to jako byste tvrdil, že programování bylo na začátku fajn a zábavné, protože se mluvilo o abakusu a Jacquardově tkalcovském stavu, a náhle střih... nějaké pointery a datové struktury.

U bankovnictví vám zřejmě nedochází důvod celého toho kolotoče. Vy vložíte do banky své úspory, a máte je v bance. Banka ty peníze někomu půjčí, ten člověk pak má také peníze. Banka tak peníze zmnožila, a jste šťastný jak vy, tak ten člověk, co si za půjčené peníze koupí auto. Bez možnosti půjčit si peníze by všichni museli vystačit s vlastními prostředky, a to bychom těch továren a hypermarketů moc neotevřeli.

Runy na banky tu byly už v 19. století. A první historicky dobře zdokumentovaná spekulační bublina byla "Tulipánová horečka" v Holandsku, léta páně 1636-1637.

To, že Zeitgeist je sračka, vám řekne každý člověk, který se vyzná v jakémkoliv z tam probíraných oborů. Jestli chcete věřit nesmyslným konspiračním teoriím, poslušte si. Nemám náladu ani čas polemizovat s autory té příšernosti, natož léčit vaše nadšení z "prozření". Pokud se chcete léčit sám, zkuste se vzdělávat, nebo konkrétní obory probírat s lidmi, kteří se v nich vyznají, a mají čas a trpělivost vám je vysvětlovat.

kdyz ti zeitgeist nevoni, tak se ty CURAKU muzes divat denne na zpravy a zrat ty sracky o terroristech. btw. zapomels na fractional reserve banking ty pako a skrytou dan v podobe inflace. Bankovni kartel ovlada tuto planetu a vymazany jelita jako ty zerou jejich manipulace

Dekujeme za nazornou ukazku, co ze se to kocha zeitgeistem ...
Palec dolu a konec.

Naivní je takový anonym, který píše "najivní".

IQ testy v podstatě hodnotí schopnost řešit abstraktní plohy. Samozřejmě taková schopnost souvisí s řadou věcí, včetně gramotnosti, ale v kontextu tento fakt nehraje roli. Pokud je průměrný občan Zimbabwe schopen řešit abstraktní úlohy obdobně efektivně, jako u nás jedinec s hraniční mentální retardací, zjevně se to podepisuje na schopnosti takového národa kvalifikovaně spravovat svoji zemi.

Schopnost řešit abstraktní úlohy je jistě závislá i na vzdělání. Na úloze typu "jedno kolečno, dvě kolečka, tři kolečka, jak bude vypadat čtvrté políčko?" mi nepřijde nic k nepochopení.
http://en.wikipedia.org/wiki/Race_and_intelligence#Worldwide

Zadny. Na podobne ulohy neni formalni vzdelani potreba.

Kolego, pokud by zase vás vyhodili doprostřed africké pustiny jen s nožem, přežil byste se štěstím tak tři dny a z pohledu mistních byste se celou dobu choval jak idiot.
Všimněte si, kde jsou nízké výsledky IQ - v prostředí, kde je existence boj o fyzické přežití (není čas na abstraktní úvahy, takže nemáte kde získat takovou zkušenost) a pak v "rajském" prostředí, kde je celoročně teplo a když potřebujete jíst, stačí si utrhnout ovoce a sáhnout pro rybu do moře (takže není proč si namáhat mozek).
A kde vyšší? - v místech s "civilizovanými městy". Společnost a hnízda lidí v Evropě a východní Asii jsou sama o sobě tak komplikovaná a svázaná abstraktními pravidly (že máte jezdit vpravo nevyplývá z logiky, je to abstraktní pravidlo apod), že se s nimi setkáváte a musíte se je naučit už v útlém věku. Takže vám způsob uvažování, kdy dedukujete podle nezjevných pravidel a ona nezjevná pravidla hledáte, je prostě přirozený. A právě proto je oněm "primitivnějším" kulturám cizí, prostě u nich je to, co dělají mnohem více dáno zjevnou logikou přežití než čímkoli abstraktním.
Nevšiml jste si, že nejinteligentnější jsou ve východní Asii, kde jsou obrovská města (a tam se také měřilo) a komplikované abstraktní normy chování? Zkuste ale měřit IQ mimo tato města, na zapadlých vsích.

Je to prostě o nárocích prostředí a vzdělání. Vezměte Zimbabwana, dejte ho do školy, nechte ho žít u nás a zjistíte, že vaše výsledky nejsou pravda, IQ 67 se nekoná a vaše teze o vrozené nadřazenosti je jen iluze... :-) Právě tak, jako by vzala za své, kdybyste s celým svým vzděláním byl nucen přežít v jeho prostředí.

IQ testy dělali lidé z našeho prostředí podle našich zvyklostí a toho, co považujeme za standard. IQ neni absolutní stupnice určující mentální schopnost. Nepřišlo vám divné, že lidé s inteligencí evropského slabomyslného jsou schopni ve svém prostředí zcela normálně fungovat, plynule komunikovat, stavět obydlí, vyrábět věci, přežít tam, kde vy byste nepřežil a slabomyslný evropan už vůbec ne?

Doporučení: podívejte se do nějaké africké země, nebo alespoň do Egypta. Ne na pláž a do 4* hotelu s evropským managementem (kde stejně uvidíte perly jako zaměstnance, který po snídani vytáčí džus do kýble pro zchlazení a pozdější opětovné použití, a hravě přerušuje proud džusu prstem), ale mezi lidi. Zjistíte, že ty výsledky IQ testů bohužel sedí.

Vysoká inteligence není pro přežití nezbytná. Jakou inteligenci myslíte, že mají opice, nosorožci nebo komáři, úspěšně přežívající v africké divočině? Naopak pro organizaci vyšších celků, například řízení státu, je abstraktní uvažování nutností. Když je schopnost řešení abstraktních úloh špatná (u kandidátů i voličů), vede to ke katastrofám, jaké můžeme pozorovat ve většině Afriky.

Když vezmete Zimbabwana, přemístíte ho do USA, a necháte ho tam, tak on, jeho děti, děti jeho dětí, i děti dětí jeho dětí budou mít v porůměru IQ nižší, než je průměr tamní populace. Rozdíl v IQ skore je u černých američanů 17 bodů proti bílým (ve věku 24 let). Výsledky IQ testů našich Romů neznám, ale všimněte si vysokého procenta těch bez základního vzdělání, a nízkého procenta těch s VŠ vzděláním. Kolega Miroslav mi tu ovšem tvrdí, že výsledky IQ testů mají takoví lidé nízké proto, že nemají vzdělání ;)

To co popisujete jako "takže není proč si namáhat mozek" je nedostatekevolučního tlaku. Tady v Evropě když se nezásobíte na zemu (což naši předkové dělali velkou část roku), tak zemřete chladem a hlady. To vyžaduje dost organizace. Musíte zasít, nepostavit dům, nepokácet stromy na dřevo atd. *Nic z toho vám nepřinese ten večer užitek*, z pohledu afričana jsou to tedy nesmyslné aktivity. My jsme ale museli uvažovat s nějakou mírou abstrakce - když tohle udělám, za hodně hodně dlouhou v zimě budu OK. Tohle nás nutilo vystavět v hlavě abstraktní model, a chovat se podle něj. Domnívám se, že právě proto má naše populace IQ daleko vyšší, než ta sub-saharská. Jestli je to dané geneticky, to nevím, ale nevylučuji to. Jak jsem psal, když se může lišit délka penisů a barva pokožky, proč ne třeba aktivita neurotransmiterů - odlišnosti prokazatelně existují i na úrovni mozku (jen se neví, jestli mají něco společného s inteligencí).

To IQ 67 máte odkud? Nebezpečně mi to zavání rasismem... Nebude problém spíš v nedostatečné vzdělanosti (vliv prostředí) než v nízké inteligenci (vrozená záležitost)?

Řízení státu je řešením abstraktních úloh. Poznat nosorožčí stádo podle otřesů je fajn, ale při sestavování státního rozpočtu, stanovování měnové strategie, řízení jednotlivých ministerstev a dalších aktivitách vám to moc nepomůže. Proto jsem nemluvil o schopnosti obyvatel Zimbabwe poznat stádo nosorožců, ale o jejich IQ.

Samozřejmě, že má vzdělanost má vliv na IQ a pokud je nízká vzdělanost, je i nízké IQ. Vzdělání podporuje přemýšlení, což nám pak zásadně pomůže při IQ testu. Nicméně to je pouze příčina nízkého IQ, nijak to ono nízké IQ neomlouvá a už vůbec není nic rasistického na tom, když řeknu, že tam v současnosti to nízké IQ mají. Nějaké super podrobné statistiky nemám, ale tahle tabulka na wiki mluví ve prospěch toho nízkého IQ. http://jdem.cz/aue74 Jsem si vědom, že to není nijak 100%, ale zároveň si nemyslím, že by ta čísla byla daleko od reality.

„Je to trochu jinak. (Západní) vzdělání podporuje ten typ myšlení, který klasický IQ test měří.“

A které vzdělání ne?

Opakuji: je to jako bych řekl, že v ČR je podstatně nižší schopnost rozpoznat přibíhající stádo nosorožců.“

Se schopností rozpoznat přibíhající stádo nosorožců můžete jen těžko řídit stát. Se (západním) vzděláním můžete stát řídit mnohem snadněji.

„Třeba medicimanská škola, jejímž hlavním předmětem je naslouchání nosorožcům :)“

Takže když vystřihneme tyto srandičky, tak každé vzdělání rozvíjí mysl a pravděpodobně i zvyšuje IQ.

„Jistě, se (západním) vzděláním můžete (západní) stát řídit mnohem snadněji. Stejně tak jako s kmenovým afghánským vzděláním můžete lépe řídí afghánský kmen. To dá rozum, ne?“

Vzhledem k tomu, že se nebavíme o kmenech, tak je tato poznámka zcela irelevantní. Fakt si myslíte, že místní nevzdělaný člověk s nízkým IQ bude řídit africký stát lépe než člověk s vysokým (západním) vzděláním? Řekněme po jedno až dvouleté aklimatizaci, aby načuchl, jak to tam funguje? Kdyby to byla pravda, nebyl by v Africe hladomor. Že je nevzdělanost jedním z hlavních problémů v Africe se tak nějak obecně i ví… A že vzdělanost souvisí i s IQ už jsme si vyjasnili…

„Místo ní se totiž učí celostní přístup k duši člověka a její interakci se zlými silami :)“

Však takový člověk také pravděpodobně nebude inteligentní. Opravdu byste o člověku, který celý život bojuje se zlými silami z magických sfér pomocí bylinných extraktů, ale jinak neví kolik je jedna plus jedna (třeba, můžeme vymyslet „obecnější“ příklad), řekl, že je inteligentní? No já asi ne. Ergo testy fungují.

Samozřejmě může mít velký potenciál a samozřejmě dáme-li mu „naše“ vzdělání, může se z něj stát velice inteligentní člověk. Ale v té dané chvíli inteligentní není. Podle mě to co vy chcete je změřit „budoucí“ inteligenci, které může dosáhnout, když se bude nějak snažit nebo když mu poskytneme nejlepší vzdělání. V tom bude asi náš hlavní rozpor. Já měřím současnou inteligenci.

Přesnou definici inteligence jsem opravdu neznal. Nastudoval jsem si ji z české wiki:

"Inteligence je rozumová schopnost řešit nově vzniklé nebo obtížné situace; schopnost učit se ze zkušeností; schopnost přizpůsobit se; schopnost správného určení podstatných souvislostí a vztahů, pomocí nichž řešíme nové problémy a orientujeme se v nastalých situacích."

Pak je inteligentní každý člověk, který po tom, co se spálí o horká kamna, pochopí, že na ně nemá sahat... Ergo jsou podle této definice inteligentní všichni lidé, kteří mají alespoň minimální smysly.

"Nicméně to už by stačilo ne? Mě to už neba a navíc je to silně OT :)"

Fakt si myslíš, že jsme pod tímto článkem OT? :-))

"Ne. Jedná se o schopnost abstrahovat ze zkušenosti, ne o reflexy :)"

A to, že jsem se spálil, snad není zkušenost? :o)

Jednou z definicí inteligence je "schopnost přízpůsobení se prostředí" (pravda je to definice AI).
Ale konkrétně. Takový vysmívaný křovák se zachová v poušti inteligentně, najde v ní vodu
a přežije. Průměrně inteligentní Evropan, sice vyřeší klasický IQ test, ale v poušti vodu
nenajde a zahyne. Inteligence je vždy spojena s prostředím.
Ohledně demokracie - i u nás to byl kontuální proces, který ještě neskončil, takže nemůžete chtít po Africe, ať vezme demokracii po 50 letech za svou.

Vy mi připomínáte ty politicky ultrakorektní američany, kteří tvrdí, že testy z matematiky jsou rasistické a diskriminační, protože v nich černí studenti mají horší výsledky. Sorry, pokud se testuje schopnost řešit matematické úlohy, a testovaný jedinec má tuto schopnost slabší, je otázka barvy pleti naprosto mimo.

I kdyz to je na jedne skole v USA?

Bohužel souhlas. Jenom pro úplnost musím znovu opakovat, že nejsem příznivcem diskriminace lidí podle barvy pleti, nebo čehokoliv jiného. Pracoval jsem s pár dobře kvalifikovanými černými kolegy z JAR, lidmi z Libanonu, Izraele (židy i araby), Maroka, Turecka, a samozřejmě EU, Ruska, USA a Kanady. Když je člověk kvalifikovaný a schopný, je vždy vítán. Nevidím ovšem důvod politicky ultra-korektně tvrdit, že Romové, černoši, Američané, Japonci a Němci jsou stejní, když zjevně stejní nejsou. Rovnost je v rovnosti práv a povinností, nikoliv v tom, že jsme všichni stejní.

Pokud jsem si všiml, tak v Africe přežívá spousta evropanů, zpravidla bez výrazných problémů. A typicky nemají problémy typu "není sklizeň, protože nikdo nezasel", "není sklizeň, protože nikdo nesklidil" apod. Na rozdíl od místního obyvatelstva jsou schopni a ochotni vynaložit nějaké delší úsilí, aby dosáhli odloženého prospěchu. Příkladem budiž to zasetí. Pro místní obyvatele jde o nesmyslnou aktivitu, protože jim to nezajistí obživu na tento večer. Zkuste se někdy podívat do nějaké africké země, a pochopíte, že chaos má i vyšší dimenzi, ve které danou zemi tvoří tvorové s IQ 67 a AK 47.

Ono neni moc motivujici zasivat v zemi, kde nikdy nevite, jestli se dozijete sklizne a pokud se ji dozijete, jestli vam tu sklizen nekdo nesebere nebo nezapali.

Vysoká zločinnost samozřejmě souvisí s preferencí okamžitého zisku před dlouhodobým úsilím s odloženým ziskem, a to i přes vysokou rizikovost takového jednání. Ale on je nakonec nakrmí německý a francouzský farmář :)

Při jednání s araby zvláště doporučuji zkusit strategii "moudřejší ustoupí". Tedy pokud vám nejde o výsledek jednání. Ničím jiným je nepobavíte více :). Pro araba je hlavní neztratit tvář, být mužný, a obhájit svou pravdu. Fakta, skutečnost, nebo i vlastní život, jsou vedle toho druhořadé. Na druhé straně v severní Africe jsou arabové pořád těmi, kdo přináší civilizaci a vzdělání.

> Africké země se prostě měly líp jakožto kolonie, to je fakt.

Mozna, ze nektere ano. Ale treba Kongo moc ne. Za Leopolda II se tam sice vrazdilo ponekud pomaleji, ale jinak denni zivot stal za stejne hovno. Clovek tam nikdy nevedel, kdy se stane obeti nejakeho Belgickeho zverstva, jehoz cilem bylo zrychlit proces okradani Konga za kazdou cenu. V portugalskych koloniich (alespon nekterych) vyresili problem politicke opozice tak, ze o politice bylo zakazano i mluvit (existuje o tom jedna dobova pisen) a svoboda panovala, jak na Solovkach.

To je, jako rikat, ze za Rusaku jsme se meli lip. V jistem smyslu ano: clovek dostal nazrat, at delal, co delal, stacilo drzet hubu a krok. Ovsem denni sed a nulove nadeje na zlepseni cloveku na nalade nepridaly.

Ono to bylo spis tak, ze bylo zakazano mluvit o politice a deti umiraly hladem.

Mluvme o současnosti. Kdyby dnes byly stále kolonie, byly by ty země mnohonásobně bohatší. Kdo nebyl v těch chudých zemích to nechápe. Tam je blbost úplně všude. Něco jako u nás za komunismu ale ještě pětkrát horší. Asi tak se tam hospodaří. Chudé země nejsou chudé jen tak náhodou. Je to proto že vše se stihne nesmyslně rozházet. I třeba takový Egypt i když ten je jen mírným odvarem africké blbosti ...
Jediná poměrně bohatá země Afriky je Jihoafrická republika. A to proto, že měli apartheid. Ale ono není "správné" tohle říkat nahlas.
Nyní to jde s Jihoafrickou republikou z kopce, už i černoši se mají hůř než za apartheidu (nepočítám li onu "rovnost"), ale pořád je na tom nejlíp, protože nevyhnali bělošské farmáře atd... (černoši se nejvíc mlátí sami mezi sebou, na bělochy nijak kor neútočí ...)
Nejsem rasista, ale je někdy dobré si přiznat fakta. Další fakta jsou třeba jsou že černoši maji nižší IQ. To se taky nemá říkat i když je to pravda. Jasně, že je sporná metoda jakou se to měří. Možná by se jim mělo 10% přidat, aby se zohlednily jiné dovednosti, které IQ neměří ...
To že si někdo přizná fakta ale vůbec neznamená, že je rasista nebo chce těm lidem nějak ubližovat. Aby jsme jim mohli pomoci, musíme si přiznat jen důležitá fakta.

Aneb v rámci politické korektnosti budeme zavírat oči před fakty...

Kongo je nesmirne bohata zeme. Prave to je jejim prokletim. Nerostne bohatstvi, napriklad kovy, ktere kazdy potrebuje na mikroelektroniku, tam drive rabovala Belgie. Po te, co Belgie vypadla, bylo nutne se k temto zdrojum dostat pomoci jine, levne metody. Tou je podpora vselijakych rebelskych frakci, ktere se navzajem vyvrazduji, to prirodni bohatstvi rabuji a za nami definovanych podminek smenuji za zbrane, pro ktere tak, jako tak potrebujeme odbyt, abychom nemuseli zastavit jejich produkci.

Snaha pomoci Africe je dalsim z jejich prokleti. Mesiasi, jako vy, by udelali lepe, kdyby se sli vycpat. Diky "pomoci" Africe je vetsina africkych zemi zadluzenou dojnou kravou, ktera sotva staci splacet dluhy. Ten, kdo tem diktatorum ty penize pujcil, vedel zcela jasne, na co se chystali je pouzit. Ne nadarmo je osobni bohatstvi nekterych diktatoru temer stejne velke, jako dluhy dane zeme.

Dalsi pomoc spocivala treba v zavedeni naprosto nevhodnych agronomickych metod a plodin s vyslednou destrukci orne pudy erozi. Vse na doporuceni mezinarodnich organizaci.

V rade pripadu pomoci se clovek muze jen tazat, komu se vlastne pomaha. Zda pomahanemu ci pomahajicimu. Casto se jedna o to, jak se zbavit nepotrebneho haraburdi, ktere by jinak bylo nutno vyhodit na smetiste, takto ale za nej nekdo zaplati. Mate nejaky prosly smejd, ktereho se potrebujete zbavit? Vyvezte ho do Zfriky, staci mit znamosti. Jako treba v pripade vyvozu hovezich konzerv na pomoc hinduisticke populaci v Indii.

Máte můj souhlas.

BTW, temi britskymi koloniemi myslite napriklad Indii, kde si casto Velci Britanci pocinali tak, jako Wehrmacht na Ukraine?

Indie byla britskou kolonii, pokud se vam to jeste nedoneslo. Myslite, ze v jinych koloniich si Velci Britanci pocinali humanneji? Asi tezko, staci si precist treba historii Irska, ktere ani nebylo kolonii s menecennymi cernochy, jako africke zeme. Neni to tak dlouho (jeste minimalne v sedesatych letech), kdy v Londyne byly zvlast zachody pro Anglicany a pro Iry (ty mely vyhodu v tom, ze byly cistsi). Spousta Anglicanu povazovala vsechny, kteri zili za La Manchem, za negry. Takovy kolonialni pan je jiste to, po cem vsichni touzi.

Tez je treba videt to, ze v Indii stale pokracuji nabozenske trenice, ktere tam vyvolali Anglicane, aby se Indove tloukli navzajem a nesli proti Anglicanum. Odtrzeni Pakistanu muze byt jednim z dusledku.

Kdyby Anglicane neokupovali Indii, Gandhi by treba vubec nechtel byt pravnikem a mohl se venovat necemu jinemu, co by ho bavilo vice.

Nevim, jak zije Indie z britskeho deditstvi. Chcete rici, ze diky znalosti anglictiny Indii obcas spadnou drobky ze stolu britske ekonomie, vybudovane z vykradani Indie, diky kteremu se Britanie premenila ze zeme pastevcu ovci na prumyslovou velmoc?

Myslite, ze pred prichodem Anglicanu do kolonii, tam zadna sprava statu nebyla? Ze tam lidi zmatene pobihali z rohu do rohu a drzeli se pritom za hlavu, protoze nevedeli, jak spravovat stat? To asi tezko, nejaky system tam meli a nejak jim fungoval a vyhovoval. Nepochybne ale nevyhovoval Anglicanum, proto bylo nutno domorodce naucit jinemu, ktery vyhovoval jim. System, ktery Anglicanum umoznil mit vse pod kontrolou.

A to, ze kolonie naucili anglicky je nepochybne dobrodini, ktere hojne vyvazi staleti rabovani. V koloniich si ted za to mohou zpet vydelat trochu penez, za outsorcing.

Kde berete to přesvědčení, že Indii nebo někomu jinému vyhovovala situace před příchodem evropanů? Tehdejší životní podmínky, průměrný dožitý věk, dětská úmrtnost, dostupnost lékařské péče, svoboda pohybu a projevu byly na nesrovnatelně nižší úrovni, než dnes. Někteří lidé pravda tvrdí, že snížení dětské úmrtnosti byla velká chyba, která vedla k přelidnění Indie i Afriky.

Chcete rici, ze prichod Anglicanu kamkoliv vyvolava zvyseni prumerneho veku, snizeni detske umrtnosti a zvyseni dostupnosti lekarske pece, vetsi svobodu pohybu a projevu? V tom pripade nechapu, proc si kazda zeme nenajme par Anglicanu. Mohli by si je tam tak vykrmovat a pouha jejich pritomnost by zlepsila uplne vse, od detske umrtnosti az po presnost hlaseni presneho casu v radiu. BTW, pocitaji se do statistik jen lide, kteri zemreli jinak, nez zastrelenim Anglicany?

Vsimnete si, ze od doby, kdy kamkoliv prisli Anglicane, uplynulo vetsinou nekolik staleti a za tu dobu se nejakym zpusobem zlepsily podminky na spouste mist, bez ohledu na pritomnost ci absenci Anglicanu. Mimochodem, naposledy Anglicane prisli do Iraku a prumerny vek se tam vybec nezvysil, spise naopak. Co se naopak zvysilo, je detska umrtnost. A oba parametry se busou patrne nadale zhorsovat po desetileti ci staleti. Znecisteni vydoutnalym uranem v tomhle dela divy a jeho zazracne ucinky se ukazaly jiz po prvni valce v Iraku, za Bushe tatika. Cili ta pritomnost Anglicanu nejak nefunguje.

Přítomnost Angličanů sama o sobě nestačí. Řeč byla o britské koloniální správě. Všimněte si, že do ní ve velké míře zapojovali místní obyvatelstvo, a zemi civilizovali. Zeptejte se třeba na Maltě, nebo v Zimbabwe, co jim koloniální správa přinesla. Efektivní státní správu, civilizaci, angličtinu, školy. Pravda, v Zimbabwe by ta psráva musela být o hodně delší.

Osobně bych africkým státům dal na výběr. Buď nás nechce svou zeim po desítky let řídit, a my vás vyvedeme z krize po našem (vzdělávání obyvatel, výstavba systému správy věcí veřejných, právo a jeho vymahatelnost, výstavba infrastruktury). A pokud nechcete, krmte své hladové sami, a léčete své nemocné za své peníze. Třetí cesta vede jen k tomu, že Afriku krmíme, financujeme tamní vlády, situace se tam nelepší, a ještě jsme za ty špatné. Dokonce když se ta hovada střílí z AK47 místo tradičního zabíjení se kyjem, a my se snažíme pomoci, tak po nás střílí obě strany (viz třeba Somálsko).

Britové také naučili Indy spolu komunikovat, protože s těmi stovkami jazyků byly neogranizovaní. Angličtina je pro Indii požehnáním.

Britská koloniální správa pomáhala snad všude, kde byla zavedena. Je tristní, že dnes Evropa svými zemědělskými přebytky krmí africké země. Zimbabwe budiž zářným příkladem země, která by při správné správě byla schopna nakrmit skoro celou Afriku, ale je závislá na rozvojové pomoci. Podle vás je politicky nekorektní tvrdit, že mizerná správa té země souvisí s nízkým průměrným IQ. Já tvrdím, že pro správu země potřebujete spíše IQ, než včas slyšet stádo zvířat.

To je take otazka kontroly korupce a zlodejny, na kterych casto v Africe ztroskota uplne vsechno. Inteligentni a vzdelany clovek nevzmuze nic v situaci, kdy mu pod rukama rozkradou uplne vsechno.

Problém je jinde. Evropan předpokládá, že bude dlouho a tvrdě pracovat, a za pár desítek let bude mít dům, auto, televizi, manželku a děti. Afričan se chce stát státním úředníkem, aby za půl roku měl špičkovou rezidenci, vysoký příjem z úplatků, a imunitu před zákony. Nedovede si představit, že by delší dobu systematicky vynakládal úsilí, aby dosáhl nějakého odloženého (byť relativně velmi vysokého) užitku. To je důvod, proč v subsaharské Africe často může majitel továrny najít noční směnu kompletně spící, včetně místního vedoucího směny, proč místní přijde do práce o hodinu později nebo vůbec, proč po něm musíte všechnu práci 3x kontrolovat a ještě ho do ní nutit, a proč místní nedovedou efektivně farmařit, nebo obecně spravovat své země. Umíte si vůbec představit, jaká je v takové zemi efektivita práce?

Jenže schopnost dosáhnout toho vzdělání je závislá na tom proklatém IQ. Co s tím?

Znovu musím opakovat, že to, jestli je rozdíl v průměrném IQ daný geneticky, nebo vlivem prostředí, je nezodpovězená otázka. Osobně bych neházel do koše ani jednu možnost. Proč si myslíte, že zrovna intelekt musí mít všichni lidé stejní? Barvu pokožky mají různou, průměrnou velikost penisů různou, citlivost na léky různou, ale zrovna intelekt MUSÍ být stejný, protože tak je to politicky korektní?

Demokracie není jediný politický systém Západu. A pro Afriku je zjevně v současné době naprosto nevhodný.

Aha, a jake jsou dalsi moznosti? Monarchie, ktera je vlastne parlamentni demokracii, ve ktere kral(ovna) nahrazuje funkci prezidenta a jedinou "vyhodou" je to, ze provoz monarchy stoji mnohem vice penez?

Třeba diktaturu, která nemá s parlamentní demokracií nic společného a je ve výsledku mnohdy levnější než demokracie. Konstituční monarchie je otřesné řešení, s tím nelze než souhlasit. Zvlášť v kombinaci Alžběty a Tonyho to bylo dílo zkázy.

V Cechach spousta veci nemuze fungovat. Cechy jsou porad jeste zemi, kde vse, co neni na reteze, nekdo ukradne. A to, co je na reteze, tak aspon rozflaka.

Oni časem vymřou, a už naše generace je na tom o dost lépe.

CHACHACHACHACHACHACHACHACHACHACHACHACHACHACHACHACHACHACHACHACHA

A vás platí LUG, Elvis, nebo sem chodíte prudit zdarma? Protože jestli zdarma, tak to je ještě vašimi slovy horší ;)

Já myslím, že zjevným nedostatkem znalostí, i těmi problémy s pochopením čehokoliv složitějšího, musíte lézt na nervy každému. Vaše příspěvky téměř nikdy neobsahují fakta (protože by se na plno ukázalo, že nevíte a neznáte), a když už se k něčemu takovému odhodláte, často je výsledek tristní. Tolik konstruktivní kritika vašich příspěvků. Ještě bych vám rád doporučil film Zeitgeist, pro vás to jistě bude plné překvapení a zvratů, a nedej bože vám to "otevře oči" ;)

To já myslel, že řeknete něco jako "mé příspěvky jsou opravdu prosty fakt a informační hodnoty, aby nebylo vidět, že nevím, která bije".

K Zeitgeist a "otevírání očí": http://www.root.cz/clanky/jaky-dopad-bude-mit-financni-krize-na-linux/nazory/248271/

Mne neprudite. Zase tak si nefandete.

No, diktatury v Evrope mame snad jiz jen v Rusku a podobnych zemich, i kdyz oni to nazyvaji jinak. Nejedna se ale o system, ktery se, v ramci pomoci africkym zemim, snazime vyvazet.

Povahou patri do Asie, nicmene geograficky ho je pekny kus v Evrope.

To se v Africe neosvědčilo. Snad každý diktátor po čase zešílí, a zemi uvede do zkázy. Zimbabwe je toho příkladem, v Africe zcela typickým. Je fascinující sledovat, jak po opuštění kolonií došlo v dlouhé řadě států k přepsání ústavy, zavedení doživotního prezidenta, a následnému úpadku. První fáze procesu zpravidla s podporou veřejnosti, parlamentu atp.

Co ja na tom fascinujiciho? Jedna se o docela predvidatelny proces. Pote, co byla politicka opozice po staleti likvidovana a politicka scena zadna nebo zredukovana na uskupeni souhlasicich loutek a kdy obyvatelstvo nema zadnou zkusenost z politickeho zivota to tezko muze dopadnout jinak. Pri odchodu nasadi kolonizator nejakou rychle spichnutou provizorni spravu a doufa, ze to vydrzi aspon tyden. Moc je pak uchopena prvnim uzurpatorem, jehoz jedinou kvalifikaci je vetsinou servavani vojaku v armade, ve ktere ma dostatecne vyznamnou pozici, aby armadu, ci jeji cast mohl pouzit k uchopeni moci.

Argumenty nula, zcela tradičně.

Ale kdež. Mohl jste uvést konkrétní údaje, nebo alespoň rozumný argument. Místo toho jste předvedl hospodské žvatlání.

To IQ 67 jsem vyčetl na Wikipedii, podobná jsou skore pro celou subsaharskou Afriku. Fakta nemohou být rasistická, a o nějaké rasové diskriminaci tu nepadlo ani slovo. Jestli je problém charakteru genetického, nebo jde o vliv prostředí, o tom se vědci dlouhá léta přou. Faktem je, že obyvatelé subsaharské Afriky mají genetické odlišnosti týkající se mozku, viz link níže. Dalším faktem je, že černoši v USA mají po pár set letech sžívání s místí kulturou výsledky IQ testů ve věku 24 v průměru o 17 bodů nižší, než bílá populace.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1451

Zatím nevíme, jaký je důvod tak rozdílných výsledků konkrétně u černochů. Otázka je, co budeme dělat, když zjistíme, že jde opravdu o genetický vliv. Černoši mají v průměru delší penisy, asiaté je mají kratší, je to prostě biologická odlišnost. Pokud by byla i predispozice k nižšímu IQ daná geneticky, bylo by to možná smutné, možná kruté, ale museli bychom se s tím smířit.

Než se začnete čertit, tak znovu opakuji, že jde o fakta, a ne o diskriminaci. Lidé různých etnik jsou od sebe prostě různí v řadě věcí. Rovnost lidí je v jejich právech a povinnostech, a není nijak ovlivněna délkou penisu, barvou pokožky, nebo ve výsledky jejich IQ testů. Naopak mi připadne vysloveně zvrácené tvrdit, že jsme všichni stejní, a cokoliv jiného označovat za politicky nekorektní.

Existují jiné dobré důvody se domnívat, že je rozdíl genetického původu. Faktem je, že pravdu neznáme. Dalším faktem je, že schopnost řešit abstraktní úlohy (kterou IQ testy pokud vím měří celkem dobře) je klíčová pro efektivní správu země. Tvor s IQ 67 a AK 47 bude zemi zřejmě spravovat daleko hůře, než tvor s IQ 100, protože selže při řešení těch abstraktních úloh.

Mimochodem ještě si všimněte toho politicky korektního blábolu. Má černou barvu pokožky, a horší výsledek IQ testu. Co s tím uděláme? Jsme přece všichni STEJNÍ, STEJNÍ, STEJNÍ, protože tak je to politicky korektní. Takže bude chyba v testu, který je rasistický.

U těch údajně vzdělanostně podmínených výsledků lze argumentovat přesně opačně. K dokončení nějakého vzdělání je vyšší IQ dobrou predispozicí. Pokud dotyčný vzdělání nemá, je to často proto, že na vzdělávání nemá IQ. Minimálně v případě amerických černochů je to pravděpodobné, protože přístup do škol mají stejný, jako kdokoliv jiný. Díky pozitivní diskriminaci dokonce lepší, než kdokoliv jiný.

Ještě jednou: schopnost dosáhnout toho vzdělání je závislá na inteligenci. S IQ 67 vysokoškolského vzdělání těžko dosáhnout (OK, ještě je tu FLE, takže je pořád šance). Pokud někdo není inteligentní, vzdělání nedosáhne, a mizerný výsledek IQ testu má podle vás proto, že nedosáhl vzdělání. Jestli vám tohle nepřijde jako mezera ve vaší argumentaci, tak se zamyslete nad svou schopností řešit abstraktní úlohy ;)

http://www.amaterskefilmy.cz/?page=7&id=175