ano cílem bylo…
ale realita? v aplikaci typu „vyber více položek a změň je“ pak nevíte, jak to zrušit, resp. spoléháte na to, že ALT+F4 okno zavře a změny se neprovedou – bohužel smůla, tak to většinou není.
Proto se v některých dialozích objevilo podepření klackem: tlačítko „nastavit výchozí“ – jenže to zas nevíte co je výchozí, to co jste měl předtím, než jste do dialogu vstoupil, nebo to co tam dal autor sw?
Příklad?
dialogy ze Systém – správa (např. přihlašovací okno, předvolby klávesnice…)
pěkný je také gconf-editor
No a to je prave ta chyba – nespolehat na zvyky odjinud. Gnome aplikace maji sve guidelines, nezavisle na konkurenci. Ucelem tohoto desktopoveho prostredi neni nahrada jineho, ale ubira se vlastnim smerem. Koneckoncu alternativ je spousta a neprizpusobivi uzivatele necht pouzivaji neco jineho.
gconf-editor je uzitecna vec a jako vyvojar jsem se soucasnym systemem GConf spokojen (ale samozrejme se tesim na GSettings). Pro dalsi informace mi nevahejte poslat mejla.
Nelze než souhlasit s tím, že si nepřizpůsobiví uživatelé budou používat něco jiného. Zřejmě se tomu také vývojáři Gnome snaží bránit, neb my nepřizpůsobiví obvykle býváme v převaze. Nespoléhat se na zvyky odjinud dost dobře nelze. Totiž Mrkvosoft, Apple a další producenti klikacích systémů mají ovládání léta navzájem od sebe opisované, ale tím také laděné do patřičné podoby stran ergonomie. Možná si vysloužím lynč, ale za sebe musím říct, že ovládání je snad jediná věc, se kterou jsem na Win nikdy problémy neměl a tak mě napadá jediný důvod proč se bránit opisování všeobecně vžitých principů ovládání – prostě aby to bylo echt linuxové a moc to nepřipomínalo Windows.
Osobně jsem se po pokusničení s Gnome vrátil k už celkem funkčnímu KDE v jeho nejnovější verzi. Práce s Gnome v jeho současné podobě a různá tvrzení jak je Gnome nejlepší mi totiž připomínají doby, kdy mi byly doporučeny ortopedické vložky do bot. Také jsem důvěřoval tomu, že je to pro mé dobro, ale jejich používání pro mě bylo tak bolestivé, že jsem radši zvolil nezdravou chůzi s normálními vložkami a perfektním platfusem.
Lehce OT: Vůbec nejlepší jsou pak různé rady na diskusních fórech, jak je nejlepší a nejpohodlnější práce v příkazovce. Sám to sice používám, ale spíš výjimečně, protože „yum“ prostě chodí tak nějak spolehlivě, narozdíl od jeho grafických nadstaveb. Ale abych si v hlavě skladoval desítky příkazů a další desítky jejich parametrů, na to už jsem nějak pohodlný.