Vlákno názorů k článku Je Linux na cestě k (Ubu)unifikaci? od Keramx - Prvním Linuxem který jsem nainstaloval byl Debian 1.2. na...
-
Prvním Linuxem který jsem nainstaloval byl Debian 1.2. na 486 s 24 MB RAM. Od té doby marně prohledávám distribuce a hledám tu, která by byla použitelná pro podnikové prostředí. K tomu je bezpodmínečně nutná placená profesionální podpora 1×8, 5×8 až 7×24 a naprostá spolehlivost a funkčnost systému. Nic co je nabízeno nesmí být i částečně nefunkční, vývojové apod. jak tomu často u Linuxu je. Centrální správa je naprosto nezbytná. Na většině distribucí je bohužel vidět, že se často napřed programuje, a pak se přemýšlí co s tím. Vzniká tak naprosto nepřehledný propletenec softwarového sena, v kterém lze po značném úsilí, násobně převyšujícím užitnou hodnotu výsledku, nalézt příslovečnou jehlu. Produkty určené pro podnikovou sféru musí postupovat z opačného konce. A to splňuje jen RedHat a SuSE, částečně Mandriva. RedHat by byl téměř dokonalý, kdyby nebyl mnohdy dražší, než obdobné produkty MS. A SuSE (tak jak ho znám do verze 10) zase byl vždy těžkopádný a naohrabaný a ne vždy plně funkční. Prý se to po akvizici NOVELu zlepšilo. Nevím. Nastavením samby v YASTu se mi třeba povedlo totálně rozhodit systémové písmo na nějaké chetitské :) atd… Bylo toho hodně. Takže bych viděl místo pro domácí použití na jednu distribuci, a to placenou, která již po instalaci bude obsahovat všechen „nesvobodný“ software jako podporu komerčních filmových a zvukových formátů atd… Tak aby po hned instalaci vše fungovalo. Budou vyloučeny duplicity softwaru. Nebude tam mplayer, Totem, vlc player a co já vím co ještě, ale distribuce si vybere jeden přehrávač a ten dovede k plné funkčnosti atd… To by Ubuntu být mohlo, ale zatím není. Pro podnikovou sféru pak jeden Linux s placenou podporou při ceně za provoz cca poloviční než obdoba MS. Víc místa na trhu není. Jinak kutit si doma může pochopitelně každý co chce. Omlouvám se za délku příspěvku. Howgh.
-
BLEK. (neregistrovaný)
„Takže bych viděl místo pro domácí použití na jednu distribuci, a to placenou, která již po instalaci bude obsahovat všechen "nesvobodný“ software jako podporu komerčních filmových a zvukových formátů atd…"
To ti právě žádný placený produkt obsahovat nesmí (ani Windows to nemá, ani Masox ne, ani Red Hat ne). Důvod je ten, že by se na patentových poplatcích nebo pokutách nedoplatil. Naproti tomu, když ty kodeky lidé distribuují nekomerčně, tak z nich moc vymlátit nejde a snad se to ani nikdy nestalo, že by někdo pro nekomerční použití byl tahán po patentových soudech. (např. když používáš free software, co má technologii patentovanou v Microsoftem a dodávanou ve Windows, tak na tobě Microsoft nemůže vysoudit víc než cenu těch Windows).
„Budou vyloučeny duplicity softwaru.“
Naopak – rozumná věc je umožnit duplicity softwaru, aby uživatel mohl používat to, co mu vyhovuje (což současný Linux moc nepodporuje, uživatel, který neumí kompilovat, může používat jen software a verze, pro jaké mu jeho distribuce vyrobila balíček).
-
Marek Schmidt (neregistrovaný)
To ti právě žádný placený produkt obsahovat nesmí (ani Windows to nemá, ani Masox ne, ani Red Hat ne). Důvod je ten, že by se na patentových poplatcích nebo pokutách nedoplatil Tak proč třeba MAC OS je obsahuje a stojí 640 korun? Naopak – rozumná věc je umožnit duplicity softwaru,… To nemůžu souhlasit. Rozhodně na jeden problém jeden program a to dobrý. Jiná věc je umožnit z repozitářů doinstalovat alternativy. Ale po instalaci by mělo být po jednom nástroji na jeden problém aby systém nebyl zaplevelen polofunkčními nedodělky.
-
BLEK. (neregistrovaný)
„Tak proč třeba MAC OS je obsahuje a stojí 640 korun?“
To ti MAC OS přehraje všechny formáty co Mplayer? O tom bych pochyboval.
„Rozhodně na jeden problém jeden program a to dobrý.“
Tak si představ, že najdeš program, který vyhovuje 90% uživatelů. Když uživatel potřebuje 10 programů na 10 činností, tak jsi ho v implicitní instalaci uspokojil pouze s pravděpodobností přibližně 1/3 (0.9 ^ 10). Žádná autorita by uživatelům neměla diktovat, co mají používat.
„Jiná věc je umožnit z repozitářů doinstalovat alternativy.“
Nikoli z repozitářů, ale z internetu od tvůrců těch programů. Což bohužel kvůli roztříštěnosti balíčkovacích formátů moc nejde.
-
Marek Schmidt (neregistrovaný)
„To ti MAC OS přehraje všechny formáty co Mplayer? O tom bych pochyboval.“
Nejen že přehraje, ale přehraje je bez chyby. MPlayer ve spoustě případů zobrazuje špatně barvy, rozpadá se obraz apod. Můj poznatek MPlayeru z mnoha počítačů. VLC je na tom pod Linuxem podobně. Prostě bez zaplacení licence se patrně dobré kodeky dají jen obtížně sestavit.
„Žádná autorita by uživatelům neměla diktovat, co mají používat.“
To je právě věcí názoru. Ty v tom vidíš diktát, já v tom vidím to, že si někdo dal tu práci a našel to nejlepší, odladil to a začlenil do distribuce. A ne že mi alibisticky „dal na výběr“ a zavalil mě množstvím nefungujícího balastu, kterým se napřed musím prohrabat a stejně pak zjistím, že z toho je použitelný třeba jen jeden program, nebo i nic. A v tom žádnou svobodu nevidím. To je neochota převzít větší díl odpovědnosti za kvalitu distribuce. Myslím, že právě ta nechtěná možnost výběru je důvodem, proč má Linux na desktopech to necelé 1%. Těch 99% se nechce hrabat v balastu ale chce si nainstalovat systém který bude fungovat a sloužit. 99% lidí si chce pustit film a je jim úplně jedno na jakém programu. 1% si chce vybírat program a film pro ně není až tak důležitý.
„Nikoli z repozitářů, ale z internetu od tvůrců těch programů. Což bohužel kvůli roztříštěnosti balíčkovacích formátů moc nejde.“
S tím souhlasdím, ale zaplať Pánbůh alespoň za repozitáře.
-
BLEK. (neregistrovaný)
„Myslím, že právě ta nechtěná možnost výběru je důvodem, proč má Linux na desktopech to necelé 1%.“
Zatímco Microsoft ti k voknám nedodává nic, máš tam MSIE a přehrávač videa (který ve standardní instalaci moc nepřehraje, ani AVI ani DVD) a zbytek si uživatel doinstaluje, většinou z jiných zdrojů než od Microsoftu.
„To je neochota převzít větší díl odpovědnosti za kvalitu distribuce.“
A co je to kvalita? To co se líbí tobě? Mně? Jemu? Nebo komu? Každému se líbí jiné věci.
-
Polaris (neregistrovaný)
>> Zatímco Microsoft ti k voknám nedodává nic, máš tam MSIE a přehrávač videa (který ve standardní instalaci moc nepřehraje, ani AVI ani DVD) a zbytek si uživatel doinstaluje, většinou z jiných zdrojů než od Microsoftu.
„AVI“ je kontejner pane kolego a to to kontejner vyvinutý Microsoftem. MP samozřejmě AVI jako takový přehraje, něco jiného jsou nejrůznější kodeky, kterými je zapakovaný obsah toho AVI. Ty jsou k dispozici od třetích stran, ať již placené, nebo ne, ať již uzavřené, či otevřené. Navíc, MS by bez pochyby rád dodával daleko více, ovšem potom by na něj kde kdo povykoval a EU by z něj pravidelně vysávala balíky peněz, do svého nabouraného socialistického rozpočtu.
>> A co je to kvalita? To co se líbí tobě? Mně? Jemu? Nebo komu? Každému se líbí jiné věci.
Vyšel bych z toho, co by se tak asi mohlo líbit těm zbývajícím 99%, o které Linux komunita přece tak stojí. Tedy, pokud jim zrovna nenadává do ovcí.
-
BLEK. (neregistrovaný)
„Vyšel bych z toho, co by se tak asi mohlo líbit těm zbývajícím 99%, o které Linux komunita přece tak stojí. Tedy, pokud jim zrovna nenadává do ovcí.“
Jenže program, který by se líbil 99% lidí nenajdeš.
Rozumný přístup: uděláme stabilní rozhraní, aby si tam kdo chce nainstaloval co chce. Třeba OpenOffice, CrossOverOffice+MS Office nebo TeX (podle toho, co uživateli vyhovuje). Nebudeme do toho nijak zasahovat a necháme, aby rozšířenost programů určila svoboda trhu.
Nerozumný (linuxácký) přístup: rozhraní pořád měníme, že tam nejde instalovat nic jiného než balíky z jedné verze jedné distribuce. Uživatel může používat pouze programy a jejich verze, co distributor přibalil. Když chce třeba jen novou verzi nějakého programu kvůli nějaké nové vlastnosti, tak má smůlu.
