Vlákno názorů k článku Jediný správný Linux nikdy neexistoval, nikdy nebude a právě to je skvělé od Robert Rajs - Tak samozřejmě existuje ten nejlepší Linux. A je...
-
Tak samozřejmě existuje ten nejlepší Linux. A je to ten můj. Ten také každému, kdo to potřebuje, instaluju a hlavně nikdy s nikým neřeším věci kolem distribucí. Prostě instaluju to, co znám, a basta. Osobně patřím mezi konzervativní uživatele, kteří ocení předvídatelnost a neměnnost systému. Jako svůj hlavní desktop jsem jej začal používat až někdy před dvěma lety. Předtím jsem ho měl jen u televize a experimentálně a vždy tak snil o tom, jaký by to bylo, kdyby... Jenže Microsoft mě prostě fakt přesvědčil, že musím všechno zahodit (jen tak mimochodem - v software pro Windows mám vyšší desítky tisíc, možná i sto, takže to rozhodně není zadarmo, kdyby si někdo myslel). Moje cesta? Žádný dual boot nebo virtualizace. Prostě "teď tady máš Linux a snaž se, kamaráde". Přechod byl pro mě nepředstavitelný, protože jsem používal programy, jako Cakewalk, Cubase, produkty od Waves, Corel Graphics Suitě (X18) atd. Nic z toho na Linuxu nefunguje (na Wine samozřejmě můžete zapomenout). Ovšem Microsoft se rozhodl mě tak silně motivovat, až to nakonec zvládl a já se ve svých více než čtyřiceti letech rozhodl to prostě vyřešit. Chvíli jsem testoval i Apple a... Železo ohromné (hlavně CPU), programy v pohodě, ale ten systém? Ne, děkuji, na tohle už jsem fakt starej. Chudák originální vykradené FreeBSD. Nikdy jsem nebyl totalitní typ. No a jak to dopadlo? Díky rozhodnutí všechno změnit to nakonec ani zdaleka tak nebolelo, jak jsem si myslel a teď mám systém, na který se normálně těším, když zapínám počítač. Nikdy jsem se necítil za počítačem tak komfortně, jako dnes. Nikdy jsem neměl takový pocit bezpečí vzhledem k tomu, že zálohují celý systém. Nikdy jsem neměl možnost přejít na nové železo, aniž bych musel znova všechno dávat dohromady. Už nikdy nechci dělat čistou instalaci. Z těchto akcí jsem znechucen, protože trvá v mém případě klidně týdny nebo měsíce, než je systém Windows konečně jakž takž takový, jaký jsem ho potřeboval. Takže to teď odpadlo. Co tím chci říct? Jen to, že když se chce, všechno jde a opravdu jsem nečekal, jak moc mě tohle rozhodnutí odmění. Nedokážu si představit, že bych se nějak vracel. Fakt ne. K Linuxu mě přivedla má konzervativnost. Ne touha se v tom šťourat. Na druhou stranu nemusím si vyčítat, že jsem to neudělal už dávno (Linux jsem zkoušel už v raných fázích Suse, takže nějaké povědomí už jsem měl). Jednoduše protože to nešlo. Pro mě je extrémně důležitý například Pipewire. Jinak jsem vše vyřešil na úrovni lepší, než jak jsem to měl dřív. Takže jsem coby uživatel Linux desktopu opravdu spokojen. Děkuju všem vývojářům za skvělou práci!! Je to záchrana, protože... Jinak by nic nebylo. Jenom digitální totalita. Jo a ZFS používám i na Linuxu (na zálohovacích discích). Je to must have. Nejgeniálnější filesystém, co znám. Svůj Linux už jsem přenesl z jednoho železa na druhé a pak na třetí (jenom fyzicky přendám systémový disk do jiného železa) a vydrží to všechno. I přechod mezi Intel a AMD (s tím, co k tomu patří). To je výhoda obecně předkompilovaného kernelu, kde jsou rovnou všechny ovladače. `lshw` dopadl vždy na výtečnou. Proto Linux zásadně nekompiluji. Jde mi o praktičnost a udržitelnost, protože potřebuju pracovat, když si zrovna nehraju. A jako člověk, který si ještě nedávno myslel, že musí mít Windows, říkám po tom všem, že nic lepšího jsem na svém hlavním stroji v životě neměl a rozhodně to stálo za to. Teď už jsem solidně zabydlen a z mého pohledu musím říct pouze... Díky, Linusi a díky komunito. Dokázali jste to!!
-
Já nevím, Linux a KDE jsou za mě v pohodě, upgrade softwaru proti takovému "winget update" kde na deset programů čekám deset minut je proti Windows rozdíl, ale zrovna aplikace mi chybí. Třeba už blbý FastStone Image Viewer. Základní prohlížeč ve stylu 30 let starého ACDSee, docela rychlý, ve fullscreenu různé panely a menu při najetí myší na okraje obrazovky. Nástroj pro anotace - které jsou editovatelná vektorová vrstva do potvrzení. Dávkové konverze na které v Linuxu funguje parallel + ImageMagick, ale není to úplně ono. Tvorba pruhu obrázků a screenshoty. Když člověk píše manuál nebo dokumentuje pracovní postup, má to přesně funkce které jsou třeba. TotalCommander vs Krusader ... ty programy jsou skoro stejné, ale vždy mi na Krusaderu něco nesedí a nevím přesně co. Další co mi může chybět je AffinityCanva.
Pak jsou takové drobnosti, jako že když chce člověk updatovat firmware monitoru (docking station), tak utilita existuje jen pro Windows. Žádný Linux ani Mac.
Takže i kdybych se Windows rád zbavil a 90% času je mi prakticky jedno, co používám, tak občas je na nich produktivita vyšší. Existuje Qwenview, RawTherapee, Gimp, Krita, ale ... nějak je zde méně alternativ, konkurence a řekněme Sharewaru nebo levných komerčních programů, takže mám Linux na starším notebooku a Windows na desktopu. A myslím, že KDE je lepší, než Windows 10 jako desktop.
-
Jj, pořád je to jiný operační systém a je pravda, že těch alternativ v SW je řádově míň a dokonce byla doba (pár let zpět), kdy bych si přechod na Linux dovolit vůbec nemohl. V té hudbě situaci hodně zachraňuje Bitwig Studio, Pipewire, Pianoteq a značka u-he, která dělá virtuální synťáky na profi úrovni. Zdarma bych přechod určitě nedokázal, ale já rád platím za kvalitní software, pokud nejde o měsíční výpalné. To opravdu nemusím a proto jsem také definitivně už před léty a ještě na W opustil například značku Adobe, která ale stejně Linux ignoruje, takže je to ve finále jenom dobře.
ACDSee jsem taky používal! Fíha, ale je to už hodně dávno. Nevím, jestli jde o plnohodnotnou náhradu k FastStone, protože ten zrovna jsem nikdy neměl, ale já používám v Linuxu Darktable a jsem s ním v pohodě (akorád by mohl být hezčí). Ty panely ve fullscreenu - to asi máte na mysli v rámci toho konkrétního software, ale pokud by šlo o systém, tak Cinnamon (alternativa KDE nebo GNOME, kterou používám) má aktivní rohy, možnosti panelů atd., ale to jste asi neměl na mysli.
Total Commander vs. Krusader? Ano, tady fakt souhlasím. Koncept TC od Ghislera je totiž prostě geniální a přiznám se bez mučení, že TC zrovna patří mezi programy, které spouštím ve Wine. Moc ho ale nakonec nepoužívám. Tak on dává smysl hlavně v souvislosti s plug-iny, když člověk potřebuje občas něco speciálního. Pokud jde o dva panely, tak v Nemo prostě dám F3 a mám dva panely. Ještě jsem si přímo do něj doinstaloval terminál, abych si mohl najít složku a pak napsat třeba `wav2flac` nebo prostě nějaký svůj bash, nějakým způsobem zpracovávající obsah složky. Takových scriptů už pár mám a mně se třeba tohle ohromně hodí. Krusader mi taky nějak nepřirostl k srdci (nikdy jsem mu ale nedal moc šancí), ale jak říkám... TC ve Wine krásně šlape a já se v tomhle neženýruju. Já mám ještě ve Wine WinSCPčko a SQLYog, protože i když existují náhrady, tohle mi vyhovuje víc a když to maká, tak mi vlastně může být jedno, jestli to běží přes Wine. Je to ale pořád samozřejmě okrajové řešení. Nicméně i tohle se dá.
Co se týče update firmwaru, tak mně právě připadá neuvěřitelně funkční nástroj `fwupd`. Možná mám štěstí, ale mně to fungovalo jak s Dellem, tak s Lenovem. Dokáže vidět všechna zařízení a teoreticky jim updatovat firmware, nicméně věřím, že ne každý musí mít v tomhle takové štěstí, jako já. Je fakt, že FW monitoru jsem v něm neupdatoval.
A máte úplnou pravdu s tím komerčním SW. Je ho na Linuxu málo. Já odvětví komerčního software na Linuxu naopak fandím. Mám pocit, že Linux často volí lidé, kteří a priori nechtějí platit za nic, jenže... Pak se nedá vyvíjet kvalitní software. Je to prostě začarovaný kruh. Je to ale jen věcí kultury a tradice. Neříkám, že se z toho musí stát reklamě-komerční hell, jako je to třeba v jiných systémech, ale férová nabídka je to, co opravdu kvituju a jen houšť.
Jinak na manuály a dokumentace používám v Linuxu program Obsidian. Ten je i na Windows. Asi to znáte, ale pokud ne, doporučuji kouknout. Je to moc hezký kousek software... A zdarma.
-
Já časem dospěl k sadě aplikací, které jsou na Windows i Linuxu stejné. Začalo to v mých ještě předlinuxových začátcích Firefoxem, Thunderbirdem a GIMPem - a poslední byla ve Windows změna commanderu na Double Commander, právě proto, že je v obou prostředích, byť s drobnými rozdíly. (Reálně mi ve Windows chybí Midnight Commander - aby to bylo na obou prostředích stejné.)
Na prohlížení a organisaci fotek používám XnView MP (už z dob onoho ACDSee) - DarkTable je trochu moc velký moloch (ale zato zdarma - XnView jen pro osobní používání).
Přechod od MS Office k LibreOffice (tenkrát OpenOffice) mám za sebou už nějakých cca 20 let - když se objevil pás karet. Do té doby jsem měl ve Windows obojí, ale MS řešení mi prostě přestalo vyhovovat. (A pak to dorazili předplatným...)
Další oblíbené programy prostě existovaly pro oba systémy: VLC, Audacity, Kodi, OpenShot, InkScape, MuseScore, DarkTable, Blender, ... A - pochopitelně - Steam na hry pro děcka.
Nemyslím, že by jedinou majoritní motivací pro používání freewareových/OSS alternativ ke komerčním aplikacím bylanulová cena
- už proto, že znám dost uživatelů, kteří (občas...) pošlou dobrovolný příspěvek oblíbené aplikaci. Často je to spíše rozhodnutí, založené na dobré zkušenosti s konkrétní aplikací, případně s podporou: nestane se, že řešíte nějaký problém, vznesete dotaz, a první/jedinou odpovědí bude zkoumání, zda máte správně zakoupenou a nainstalovanou licenci.
A ve výsledku si pak uživatel může ke svým oblíbeným aplikacím vybrat i operační systém či prostředí. Každému podle jeho chuti. -
Já vidím podle vašeho SW setupu, že bychom si rozumněli. Přesně! Ten pás karet, co? Nějakej ten ribbon nebo jak tomu říkají. Já jsem na něj taky alergickej a mám to ještě v práci (pokud tedy sedím v kanclu, kde je taková ta korporátní klasika - jedna hrůza vedle druhý). Naštěstí Word mám víceméně do počtu a používám ho fakt minimálně, ale pás karet je zlo! Vždycky byl.
Ten Darktable jsem vzal na první dobrou. Prostě jsem ho nainstaloval a... Vlastně dobrý, tak jsem to neřešil. Ale je to taky kanón na vrabce v mém případě, protože na mobilu do RAWu fakt nefotím a mám to jenom jako prohlížeč fotek. Vlastně na mobilu vůbec nějak nerad fotím. Žádná hloubka ostrosti, špatná perspektiva, do toho nedej bože nějaký AI úpravy... Rozlišení nebo rozmazání je to poslední, co by mě trápilo (navíc rozmazání se dá řešit profi módem a ručním nastavením). Mně to na tom mobilu prostě nebaví. Naposledy mě bavilo fotit se starým Zenitem, kde si člověk musí pěkně růčo změřit expozici a trochu se posoustředit, aby fotka vylezla, ale... Ten zase nepodporuje RAW. Mimochodem ten foťák pořád mám. Normálně začínám teď přemýšlet, že si koupím kinofilm a budu zase "chodit fotit". To byla zábava! U mobilu mi je vlastně jedno, jak to fotí, protože to prostě stejně není použitelné tak, jak bych si přál (aby v tom bylo kouska toho umění). A nebo samozřejmě koupit pořádnej digitál, ale... To už je zase zahrabané příliš hluboko v mých prioritách. To už bych radši koupil ten novej mobil od Commodoru, jak se tady na Rootu píše. Ale ne, taky ne. Je to drahý... Ale bude to vzácný. Jednou budu asi litovat, že jsem tenhle naprosto bláznivej nákup neuskutečnil.
Mimochodem těší mě, že zmiňujete také MuseScore. To je samozřejmě opět must have prográmek. Mám ho taky v AppImage. Stejně tak Blender. Ten je tak úžasně mocnej a přitom malinkej, pěkně s Pythonem - za mě naprostá bomba. Jj, tyhle programy jsou úžasný a historie Blenderu dokonce sahá až ke značce Neo-Geo, pokud se nepletu (doporučuji raději si ověřit, ale "podle mých informací" ano).
Na video mám úplně nejradši DaVinci Resolve, i když nejde o open source a navíc instalace je trochu krkolomná (přes tu jejich utilitu, která teprve sbuildí deb instalátor). Zkoušel jsem ještě Kdenlive a taky dobrý. Tam jsem využíval hlavně lokální AI na tvorbu titulků SRT.
Během přesunu na Linux v začátku jsem zkoušel také hudební program Ardour (bacha, v repozitářích Linux Mintu je až nechutně stará verze) a tady jsem narazil na zajímavý problém, který jsem jim chtěl tenkrát reportovat: Protože jsem to chtěl nejdříve zkusit zdarma, než zaplatím, tak jsem to buildil ze zdrojáků z Githubu a tady se stala taková zajímavá věc. Kompilát fungoval krásně (i když já fakt nechci mít v Linuxu kompilované instance programů), tak jsem se rozhodl ho koupit a za dolar jsem si koupil deb instalátor. A teď ta zajímavost - ten deb měl nějakou chybu ve zobrazení. Kompilát fungoval lépe. To není zrovna nejlepší motivace pro nákup, ale dolar byl utracen dobře. Ardour je vlastně super prográmek do studia, ale když chcete content, není tam myslím vůbec nic. A Bitwig je fakt jinde (aby taky ne za ty peníze). Nabízí fakt hodně muziky za rozumný peníz.
Jinak já ani nevěděl, že MCčko je i pro Windows. To je samozřejmě také nepostradatelný program. A InkScape, jak píšete? Za mě super náhrada za Corel, co jsem znal (X18). Už jsem v tom odvedl i nějakou práci a vlastně mě fakt příjemně překvapil. Taky nádhernej kousek freeware.
No a Steam, tam není co řešit. A opravdu mám radost z Valve. Možná právě hráči nakonec pomůžou většímu rozšíření Linuxu. To je kreativní skupina lidí a já jim věřím. Protože pak se právě začnou objevovat ty další aplikace. Vývojáři musí mít motivaci.
Takže vy jste na to šel prozíravě už výběrem multiplatformních aplikací. To je hodně dobrý!
-
Ribbon má smysl hlavně když má aplikace velkou spoustu funkcí, které se špatně cpou do menu. Ve Wordu 2003 byla funkcionalita rozházená do menu, která se táhla až do čtvrté podúrovně. K tomu desítky toolbarů. Vedlo to k mizerné discoverability. Navíc ani usability nebyla nic moc, protože stačilo o kousek ujet myší, a člověk byl ze submenu venku. Podle telemetrie používal uživatel v Office 2003 na pravidelné bázi průměrně 23 core features. Díky zlepšené discoverability v Office 2007 se to číslo zvedlo na 60-70. To je mimochodem přesně důvod, proč má telemetrie smysl. Bez ní totiž autoři nemají šanci zjistit, co uživatelé s aplikací tam venku opravdu provádějí.
Nevím proč by ribbon měl být mor. Má top level stejně jako menu, pod ním sekce a jednotlivé funkce. Mimochodem, mezi kartami ribbonu se dá přepínat točítkem myši.
-
Ještě musím klasicky konstatovat, že zrovna pro zdejší uživatele Linuxu není problém naučit se zpaměti pár set příkazů včetně syntaxe, jména konfiguráků a důležité hodnoty v nich, jména logů, ovládání kurzoru pomocí hjkl, minimálně desítky "neviditelných" příkazů editoru vi typu esc :wq, regexy, skriptování v bashi a perlu... Ale "peklo" je prý systém "klikni na kartu a vyber funkci". Fakt nevím, jestli je pro takové lidi ribbon "peklo" jen kvůli nezvyku, nebo jestli je to prostě póza. Víte co je opravdové peklo?
echo 'xeger' | sed -E 's/^(.)([e])([^ex])\2([^r])$/\5\2\3\2\1/' -
Ribbon má především velmi omezenou kapacitu na dané ploše. Jak píšete: je potřeba rozhodnout (podle telemetrie), které příkazy bude uživatel nejčastěji používat, a ty mu tam nechat. Ostatní si musí doklikat přes tři tečky nebo v podúrovních.
Protivné to je ve chvíli, kdy z těch (řekněme) třinácti příkazů pravidelně používáte tři, a dalších deset si musíte vyklikávat. (A pokud se koprolát rozhodne, že tam přidá ještě čtyři ikony pluginů, které nepoužívá vůbec nikdo, jen aby je měli uživatelé na očích a používat je začali, je to teprve peklo!)
Že měl Office (2003) příšerná menu je pravda - i proto jsem používal OpenOffice. (A mimochodem: když se v těch menu místo klikání myší začnete pohybovat pomocí směrových kláves, tak se nestává, že z nich odjedete myší, a ztratí se.)
Osobně si myslím, že jakmile se člověk dostává ke třetí úrovni, je lepší uživateli dát pod nos nějaký dialog, formulář. -
No já mám ve Wordu na kartě Home skoro 50 ikon, což mi přijde celkem dobré. Místo zabírat nemusí, pokud nechci, protože se dá nastavit režim zobrazení plných karet, zobrazení pouze jmen karet a zbytek na klik, nebo full screen mode kde se ribbon a vše ostatní zobrazí po kliknutí na tři tečky na vrchu obrazovky. A pokud člověk pravidelně používá něco méně typického, tak má hned tři možnosti:
1. V title bar okna je Quick Access Toolbar, který se dá triviálně modifikovat, a případně přemístit pod ribbon.
2. Celý ribbon je možné customizovat. To je, pravda, pro uživatele poněkud náročnější.
3. Stejně jako v menu je možné používat zkratkové klávesy.Korporát často dělá nesmyslná rozhodnutí. Jediná dobrá zpráva je, že pokud to má dopad na ziskovost, dokáže to opravit. To taková státní správa nemá ani tenhle korekční mechanismus.
Menu v OpenOffice má přesně ty samé problémy, jaké měl Office 2003. Tools / Organize Macros / Basic. A 28 toolbarů, které navíc nejsou kontextové. Pokud jde o pohyb v menu, tak čistě šipkami je to velmi nekomfortní, a kombinace myši a šipek má také svoje mouchy.
Dialogy mají problém v tom, že bývají většinou modální, tj. nemůžete mít otevřený dialog a například pohnout dokumentem nebo vybrat jiný objekt. O něco lépe se v tomhle chovají postranní panely, pokud tedy nevypadají tak jako v Inkscape :).
ČLÁNKY DO MAILU