Díky. Už léta Debian, Ubuntu, Zorin..
Naučilo mne to základy. Původně Aurox, Fedora, ale také Manjaro, Gentoo
Postupně Slack, a další třeba až k Puppy Linux.
Freebsd, netbsd, unix
Android,
Historické OS jako třeba CP/M
( byl úplně první a zase se k němu vracím, jen ho upravuju pro své účely)
A zkouším další..
Záleží na náladě, na kusů železného šrotu který držím právě v ruce.. Na účelu co tomu chci dát..
Rozmanitost je fajn, ale distro turistika často končí ve chvíli, kdy člověk zjistí, že místo filozofie hledal jen rychlý, aktuální a použitelný desktop pro moderní HW. Pro mě je tím CachyOS.
CachyOS je zajímavý, bohužel je na něm zoufale znát, že je to komunitní projekt pár lidí - vesměs vývojářů. Nejvíce to jde vidět na předinstalovaných GUI utilitách, které často působí jako z roku 2006 a nereflektují moderní vzhled desktopu (GNOME, KDE) a jeho aplikací. Ačkoli CachyOS přeji dlouhý a slavný život, tak trochu se obávám, že opak bude pravdou.
Od roku 2001 jsem vyzkoušel nespočet distribucí. Začínal jsem na SUSE, přes Ubuntu, to jsem u Gnome vydržel poměrně dlouho, pak Kubuntu, tam volba KDE byla definitivní, přes Mandrivu, OpenSuse, Debian a nakonec už léta jsem na Fedoře. A ta poslední dobou je opravdu vynikající. Dřív jsem všechno řešil před commnadline, jako správný linuxák. Prostě chtěl jsem být ten velký kluk, který se GUI nastavováním nebude ponižovat. Po 25 letech zjišťuji, že hledám pohodlnost. Fedora je schopna aplikovat záplaty a aktualizace přes plasma-discover a tím si nemusím ničeho všimnout. Prostě jednou za čas počítač restartuji, aby se nainstalovaly offline aktualizace. Na serverech distribuci Debian používám dodnes. Tam jsem naopak na chuť jinému distru nepřišel. Ale pracovní stanice, to je jiné kafe.
Bohužel je ale důsledkem neexistence desktopového distra, za které by nějaký jeden konkrétní subjekt formálně ručil, jedna blbá vlastnost. A to praktická nemožnost bezpečnostní certifikace v důsledku rizika napadení "dodavatelského řetězce", což brání náhradě Windows ve státní správě a strategické infrastruktuře. Dokonce ani AIčko jiné systémy s bezpečnostní certifikací, než serverový RHEL a "hardened" Windows nezná, pokud se nepočítají specializované systémy pro embedded zařízení.
Na světě nenajdete tak šílenou firmu, která by vyvinula a ručila za svůj operační systém (... pro hnidopichy: tím nemyslím embedded, rtos atd.) pro širokou veřejnost, tedy univerzální operační systém jako Windows, Fedora, Debian.
V okamžiku, kdy vznikne po takovém OS s garancí poptávka, zákonitě vznikne i nabídka, ale skoro si myslím, že byste byl jeden z prvních, kdo by nadával na frekvence změn (aktualizace, přidání funkcí, podporu zařízení) a také na astronomickou cenu, protože někdo to musí napsat, otestovat, znovu otestovat, ještě jednou otestovat a teprve poté nasadit. Kdyby ne, potom první emerický právník by to hnal k soudu a žádal tučné odškodnění.
Budete si muset vystačit se SLED/Ubuntu/PureOS, ... atd.
Poptávka po takovém systému samozřejmě existuje. A dokonce existuje i takový systém (přesněji DVA), který ty požadavky splňuje. A splňuje je právě díky tomu, že má životaschopný obchodní model, o kterém si "obecné" lino i cokoli nad BSD může nechat akorát zdát.
@Vyšklebená tlama - Rozumím dobře "brání náhradě Windows ve státní správě a strategické infrastruktuře.", že nelze ve státní správě užívat jiný systém než od Microslop? Nesmysl. Osobně od 1998 pracuji na utajovaném HP-UX a SLES (Suse) u jistého Ministerstva ČR a nejsme jediní. Certifikováno u NBÚ. Naopak, obrovské výhody Unix/Linux (modularita operačních systémů).
No, náš SLES pro 2000 účtů. Například nyní diskutovaný "trochu větší" GendBuntu francouzské policie, za U.S.army
https://www.mikegravel.org/does-the-us-army-use-linux/
No, nikdo se tím nechlubí, neb utajované. Čím méně se o tom ví, tím lépe.
Určitě není sqelé napsat na dveře "Zde umístěn server", jak údajně některé firmy dělaly.;-) A pak, dělají se též honeypots, někdy zrovna s Windows.
20. 6. 2026, 14:24 editováno autorem komentáře
Rozumíš dobře. Protože musíš nechat u NÚKIB certifikovat úplně všechno.
Protože wokna už certifikaci nejen NÚKIB, ale především FIPS a EU (teď z hlavy nevím jak se ten euroúřad jmenuje a hledat to nebudu), rak ti stačí nechat schválit doménovou politiku, a pokud stavíš novou subdoménu, tak architekturu doménový infrastruktury. Což je mnohem jednodušší a rychlejší.
Nebudu se prsit s jedním nejmenovaným ministerstvem, protože jsou čtyři. A přímejch uživatelů něco přes 10 tisíc, nepřímý nebudu ani odhadovat.
Co tam máš dál?
21. 6. 2026, 22:28 editováno autorem komentáře
Certifikace vlastního operačního systému je jen část, možná i nejméně nákladná. Pravidla nastavení operačních systémů (dokumentace) se stejně kupují u specializovaných firem (ano i Microsoft mezi ně patří, nebo IBM Redhat, SLES SGI ...). Velký objem tvoří objektová a personální dokumentace a její udržování, a pravidelná recertifikace dle úrovně utajení.
Tento clanok potesil :-) Len mam nazor ze mal existovat jeden "pravy" Linux OS ktory by ziskal co nejvecsi podiel na trhu a namotal vyrobcou HW aby zacali riesit ovladace a rozne problemy ako ACPI a podobne. Rovnako by sa potesili programatory komercneho SW a hier. Vseky tie nezavisle distribucie by prave z tohoto profitovali, urcite ta pestrost prinasa pokrok. A Linuxove distribucie musia byt vzdy zostat tak trochu PUNK.
Což bych řekl, že je právě Ubuntu. Často ani jiná distribuce podporována není, ale skoro nikdy s mi nestalo, že by nebyla podpora pro Ubuntu (když pominu enterprise věci co míří na RedHat)
Pokud se chvíli pohybujete mezi "běžnými" uživateli, dojdete k závěru, že pokud někdo z nich mluví o Linuxu, vždy zazní něco o tom, že je to nepochopitelné, ale vlastně není jasné, který Linux je ten pravý. Když se podíváte na stránky nějakého multiplatformního software, má ke stažení EXE pro Win, DMG pro macOS, ale nějaký deb, rpm, arch nebo snad tar.gz?
Spousta lidí nechápe koncept repozitářů distribuce, i když mají telefon, kde mají svůj "shop" s aplikacemi a žádného uživatele nenapadne cpát aplikace do telefonu z nějakých balíčků (ano vím, že to jde...)
A proto souhlasím s myšlenkou pana autora, že uživatel nepotřebuje řešit podvozek (Linux/Win/mac), chce aplikace, kde může pracovat a dělat věci, které chce. Stejně jako věřím tomu, že když chce někdo auto, je mu někdy jedno jaké, pokud stojí tolik, kolik může dát a má vlastnosti, které řidič chce mít. Odveze vás Škoda, Dacia či BYD. Ale pokud jste Toyoťák, nekoupíte si přece Volvo, že?
>když mají telefon, kde mají svůj "shop" s aplikacemi
Což skvěle řeší blbuvzdorné image-based systémy a aplikace z Flathubu. :)
Flatpak ani Snap to skutocne neriesia, jedine skutocne riesenie je AppImage. Podobne to uz roky praktizuje macOS cez DMG.
Tak to by mě zajímalo, v čem je Appimage lepší. Zatím znám jen nevýhody proti flatpaku.
- neřeší update aplikace
- neřeší update závislostí (flatpak má separátně updatované runtimes, Appimage nic)
- nefunguje všude (image spoléhá na nainstalované knihovny v systému. Knihovny které jsou většinou přítomné, ale nemusí to být pravda / v budoucnu může starší Appimage přestat fungovat, protože vyjdou nové major verze.
- řeší Appimage nějak sandboxing?
20. 6. 2026, 07:59 editováno autorem komentáře
Update sa riesi preinstalovanim novej verzie a to tak ze alebo soft market alebo samotna aplikacia si kontroluje ci je aktualna.
Zavislosti si riesi samotna aplikacia, stahuju sa uplne vsetky potrebne kniznice na jej beh.
Bezpecnost je tu riesena hlavne ze cely program sa instaluje (skopiruje co je presnejsie) do uzivatelskeho adresaru, nie je potrebne root heslo a preto nemoze upravit ziadne systemove zalezitosti.
Ak chces Sandboxing, spustis ho cez firejail.
Zavislosti si riesi samotna aplikacia, stahuju sa uplne vsetky potrebne kniznice na jej beh.
Háček je právě v tom, že nestahují. AppImage dovoluje linkovat libovolné knihovny v systému, takže si jej sestavíme, funguje vám, super. A pak vám píše uživatel, že na jeho distru to nefunguje, protože ta závislost, kterou jste zapomněl přibundlovat, v jeho distru není nebo je v jiné verzi.
Ak chces Sandboxing, spustis ho cez firejail.
Už vidím, jak si běžný uživatel, o kterém byla původně řeč, nastavuje firejail. Nehledě na to, že to neřeší kontrolovaný přístup na hosta.
Takže kde je ta výhoda proti flatpaku?
A ne, všechny knihovny se nestahují. Každý Appimage má seznam knihoven které se nepřibalují a počítá se s jejich existencí v host systému. A je přímo doporučované neměnit to.
https://github.com/AppImageCommunity/pkg2appimage/blob/master/excludelist
Flatpak taky nepotřebuje root, a sorry, na desktopu řeším víc jestli mi aplikace může ukrást data, než jestli má root. https://xkcd.com/1200/
To ze si to ludia zjednodusuju a nepribaluju vsetky kniznice nemoze technologia AppImage ale lenivost, dnes uz naozaj nezalezi na velkosti suboru. NixOS je rozsirena dektopova distribicia Linuxu ? Nepojede to ani na Void Linuxe vdaka tomu ze pouziva musch. Ja som myslel ze sa bavime vyhradne o desktope a aj to len o cca 10 najrozsirenejsich distribuciach.
P.S. neviem, ale ja mam uspesnost fungujuceho appimage tak min 90%
Nepřibalovat ten seznam knihoven je přímo doporučení, jeho přibalení může s ohledem na povahu Appimage vést k problémům. To není lenost, ale omezení technologie.
A pořád nevím v čem je teda lepší. Neřeší updaty, ty si musí hlídat aplikace. Neumí sandbox. Není nezávislý na systému. Neřeší updaty běžných závislostí nezávisle na balíku aplikace.
Píšeš že to flatpak neřeší, v čem je teda Appimage lepší? Zatím máme jen nevýhody.
20. 6. 2026, 09:27 editováno autorem komentáře
Update moze riesit aj stranka SoftMarketu ak to nechce riesit tvorca. Nie je problem mat niekolko verzii spolocne.
Ta vyhoda je ze vsetky aplikacie sa kopiruju a nie instaluju do domaceho adresara a preto nikdy nie je potrebne root heslo. Takto si moze kazdy uzivatel skusat co chce a nemusi sa bat o rozbitie systemu, maximalne mu aplikacia nebude fungovat a tak ju jednoducho zmaze. Takze niekomu naistalujete a nastavite Linux a kludne nech si skusa instalovat co chce, mne je vzdy velmi neprijemne nedat majitelovi heslo na roota ked ten pocitac je jeho majetok. Sukromny majetok je pre mna ta najdolezitejsia mantra cez ktoru cesta nevedie, ziadne sluzby ale vlastnictvo! Takto ho naozaj nepotrebuje vediet, uz len minimalne toto je silny argument.
Flatpak nepotřebuje root heslo a umí instalovat aplikace do uživatelského home. Dokonce je to v běžných distribucích pokud vím default. Žádné rozbití systému nehrozí ani s root ani s user instalací, protože jsou aplikace zcela self-contained.
To využití a instalace uživatelem bez roota je identické, jen je Flatpak ve zbytku ohledů lepší.
Dál?
20. 6. 2026, 09:57 editováno autorem komentáře
Dal, uz nic. Kamarat kupil stary dom a idem mu pomoct vypratavat, konecne budem robit nieco skutocne fyzicke na co sa tesim :-) No neviem ale vsetko co instalujen cez Flatpak si vyzaduje heslo.
P.S. Ale dik za peknu diskusiu.
Pak je to špatně nastavené. Třeba v Gnome store se většinou dá vybrat user nebo system instalace, v příkazové rádce pak flag --user
Omlouvám se za trochu příkřejší tón, ale tak nějak očekávám že když někdo začne diskuzi s kategorickým "tenhle nástroj to neřeší, ale tenhle ano", zná je oba :)
20. 6. 2026, 10:07 editováno autorem komentáře
Záleží na polkit politikách distribuce. Třeba PostmarketOS/Alpine Linux skutečně vyžaduje heslo roota i na instalaci flatpaků. Fedora ne. --user by měl fungovat bez hesla vždy.
Huh, na PM OS si pamatuju instalaci bez, z distribucí se mě zatím neptala žádná. Ale je fakt že na mobilu mám teď Fedoru. Díky za info :)
20. 6. 2026, 12:18 editováno autorem komentáře
Vyhoda je ze mozes dat konfiguracny subor priamo do zlozky programu a ked obsahuje vsetky potrebne kniznice, potom je to dokonale prenosne podobne ako programy pre Windows na USB. Je ale pravda ze som mozno trochu zaujaty, lebo ma rad Apple a ich DMG, co je velmi podobne riesenie ako AppImage.
Mozno som stastny clovek ale mne naozaj 90% programov appimage funguje. Skoda tuto moznost instalacie nikto nepridal napriklad do Discovery kde by vyriesil aj to nestastne pridavanie do start menu.
To ze si to ludia zjednodusuju a nepribaluju vsetky kniznice nemoze technologia AppImage ale lenivost.
Nevím, jestli to je lenivost. Spíš neznalost. Ten tooling kolem AppImage opravdu není nic moc. Je to spíš takové lepení pomocí skriptů. Dát dohromady AppImage tak, aby fungoval všude, je celkem netriviální věc, na kterou vývojáři nemají čas. Ti se chtějí primárně věnovat své aplikaci, ne studování dependency chainů v Linuxu.
AppImage je bundlovací formát, který se tváří i jako portovatelný, ale ve skutečnosti není, protože většinu z těch problémů portovatelnosti neřeší. Ono to může fungovat, ostatně masivně staticky linkovaná binárka nebo RPM/DEB se vším zabundlovaným taky může fungovat skoro všude, ale zároveň to dost často nefunguje.
Jejda, jen AppImage ne. Teď to po mě někdo chtěl, abych to přidal jako instalační formát. Tak jsem říkal, proč ne, když to připraví. Připravil to, ale tak, že to fungovalo jen na Debianu, na kterém to sestavoval. Zabralo mi dost času, abych to předělal tak, aby to fungovalo i jinde, ale mám to otestované jen na Fedoře a RHELu. Na nějaké jiné distribuci vůbec netuším, jestli to bude bez problémů fungovat, protože ta technologie to nezaručuje.
Z pohledu vývojáře je to oproti Flatpaku a Snapu fakt otřesný zážitek a hlavně to neřeší ten problém "chci vytvořit jednoduše jednu instalačku, která pak bude fungovat všude". No a z pohledu uživatele už se nedivím, že jsem narazil na takové velké množství nefunkčních appimagů.
> která pak bude fungovat všude
Yep. Třeba na NixOS je celkem jistota že appimage nebude fungovat bez úpravy žádný :)
>Flatpak ani Snap to skutocne neriesia, jedine skutocne riesenie je AppImage. Podobne to uz roky praktizuje macOS cez DMG.
Až na to, že i Mac má dnes vlastní "app store" a ruční stahování a aktualizace AppImage aplikací vážně není něco, co by běžný uživatel měl (či chtěl) dělat. Nehledě na to, že polovina AppImage aplikací je zabalená špatně, vyžaduje ruční instalaci systémových knihoven apod. Chybějící sandboxing raději ani nezmiňuji.
20. 6. 2026, 11:08 editováno autorem komentáře
Navíc to je hrozně matoucí, zvlášť pro uživatele Windows. Jsou zvyklí jít do store nebo stáhnout instalačku, spustit, nainstalovat program, smazat instalačku ze „Stažených“. Appimage stáhnou, spustí rovnou program, a po smazání „instalačky“ přijdou o aplikaci a musí stahovat znova.
Oproti tomu Flatpak má primárně store, ale občas se dá stáhnout i jako samostatný soubor. Nainstaluje se, je nainstalovaný.
Neexistuje a asi ani nemusi.
Ked si spomeniem stav ekosystemu pred 20timi rokmi, kde rozbehnut Linux na nejakom systeme na prvu dobru bola skor vynimka a vyzadovala vyber "podporovaneho" HW a na zvysku bolo treba na skoro kazdej distribucii nieco niekde ladit, nastavovat, alebo opravovat a porovnam ho s dneskom, tak je to presne naopak.
Este aj snaha potrebna na rozchodenie veci ako Gentoo, Arch alebo Slackware v najhorsom moznom pripade je dnes mensia, nez snaha potrebna pred dvoma dekadami v najlepsom moznom pripade.
Heck, este ~5 rokov dozadu, ked som pouzival Slackware bola instalacia novej masiny otazkou rozparticiovania disku a potom v podstate Next, Next, Next, Yes, Reboot. Posledne verzie uz snad upustili aj od toho ze defaultne startovali do runlevelu 3 a nie do Xiek. Najvacsi potrebny skill na instalaciu bolo vediet rozkrajat disk na particie a nezabudnut od instalacie do rebootu rootovske heslo.
Dnes bez mrknutia oka instalujem na laptopy Manjaro a zatial najvacsia bota s ktorou som sa stretol bolo to, ze v defaultnom repozitari nebol firmware k Wifi sietovke (2010s Broadcom fenomen).
A debata o spravnom Linuxe musi nevyhnutelne skoncit pri balickovacom systeme, kde je podla mna dobre, ze mame veci ako AppImage. Ano baliky su vacsie, ale koho to dnes trapi? Na problem s bezpecnostnymi dierami v zapecenych zavislostiach riesenie existuje, len ho staci zacat pouzivat. A to nie je problem technicky ale kulturny.
Jak už bylo řešeno. Ona je ta rozmanitosti je veliké plus ale zároveň i veliké mínus. Pro běžného uživatele se v tom vyznat, to je něco šíleného a pro zkušeného to znamená turistiku napříč distribucemi aby pak u té jedné zůstal. U mě Ubuntu a u rodičů Kubuntu kvůli staršímu stroji.
Naštěstí už ale došlo k určité standardizaci například typu flatpack atd. Tím se ale defekto ta rozmanitost zase ztrácí. Dneska je tisíce distribucí a polovina používá GNOME a druhá KDE. Pro běžného uživatele to znamená, že vidí na první dobrou tisíc variant jednoho a toho samého co vypadá úplně stejně jen má jiné logo a jméno. Pod kapotou to tak není ale to 90% lidí nezajímá.
Je v tom šílený zmatek pro běžnějšího člověka přitom on ten svět Linuxu na desktopu zase tak rozmanitý vlastně není. Když nebudu počítat distribuce typu projekt 10ti lidí v garáži a budu brát distribuce s opravdu kvalitní podporou tak máme na výběr defakto jen:
-Ubuntu a další buntu odnože popřípadě Mint nebo Zorin které na Ubuntu jsou postavené
-Fedora
-OpenSuse
-Na Archu založené distribuce typu Cachy OS
Teď se bavím jen o opravdu běžných nebo mírně pokročilých uživatelích. Ne o lidech co programují a pracují s Gentoo nebo čistým debainem kvůli práci atd. Tam je to samozřejmě trochu jinak.
Poslední dobou jsem moc distribucí nezkoušel, ale zdá se mi, že jsou dneska strašně stejné. Před (pěta)dvaceti lety byl Slackware, Debian, Gentoo, Mandrake (který najednou skončil, už nevím proč). Všechno mělo trochu jinak řešený init, vlastní textové nástroje na nastavení sítě, které bylo jinde a vlastní specifické mouchy.
Dneska se mi zdá, že mimo čerstvost softwaru a politik updatů je tak nějak jedno, co člověk používá, pokud to není nějaká okrajová retro-distribuce jako Slackware, který jde politikou, že pokud něco fungovalo v roce 1996, tak to je dost dobré pro 2026 a není důvod to měnit.
Ale filesystem má tak nějak stejný layout, síť se konfiguruje přes nmcli, úlohy přes systemd timery, věci spouštěné při startu přes systemd services a je celkem jedno jestli je člověk na Fedoře nebo RaspOS založeném na Debianu.
Pravděpodobně můžu vyměnit openSUSE za Solus, CachyOS, Debian Sid, vybrat KDE a nepoznám rozdíl - pokud nemám nějaké 3rd party kernel moduly jako NVidia driver.
Tak samozřejmě existuje ten nejlepší Linux. A je to ten můj. Ten také každému, kdo to potřebuje, instaluju a hlavně nikdy s nikým neřeším věci kolem distribucí. Prostě instaluju to, co znám, a basta. Osobně patřím mezi konzervativní uživatele, kteří ocení předvídatelnost a neměnnost systému. Jako svůj hlavní desktop jsem jej začal používat až někdy před dvěma lety. Předtím jsem ho měl jen u televize a experimentálně a vždy tak snil o tom, jaký by to bylo, kdyby... Jenže Microsoft mě prostě fakt přesvědčil, že musím všechno zahodit (jen tak mimochodem - v software pro Windows mám vyšší desítky tisíc, možná i sto, takže to rozhodně není zadarmo, kdyby si někdo myslel). Moje cesta? Žádný dual boot nebo virtualizace. Prostě "teď tady máš Linux a snaž se, kamaráde". Přechod byl pro mě nepředstavitelný, protože jsem používal programy, jako Cakewalk, Cubase, produkty od Waves, Corel Graphics Suitě (X18) atd. Nic z toho na Linuxu nefunguje (na Wine samozřejmě můžete zapomenout). Ovšem Microsoft se rozhodl mě tak silně motivovat, až to nakonec zvládl a já se ve svých více než čtyřiceti letech rozhodl to prostě vyřešit. Chvíli jsem testoval i Apple a... Železo ohromné (hlavně CPU), programy v pohodě, ale ten systém? Ne, děkuji, na tohle už jsem fakt starej. Chudák originální vykradené FreeBSD. Nikdy jsem nebyl totalitní typ. No a jak to dopadlo? Díky rozhodnutí všechno změnit to nakonec ani zdaleka tak nebolelo, jak jsem si myslel a teď mám systém, na který se normálně těším, když zapínám počítač. Nikdy jsem se necítil za počítačem tak komfortně, jako dnes. Nikdy jsem neměl takový pocit bezpečí vzhledem k tomu, že zálohují celý systém. Nikdy jsem neměl možnost přejít na nové železo, aniž bych musel znova všechno dávat dohromady. Už nikdy nechci dělat čistou instalaci. Z těchto akcí jsem znechucen, protože trvá v mém případě klidně týdny nebo měsíce, než je systém Windows konečně jakž takž takový, jaký jsem ho potřeboval. Takže to teď odpadlo. Co tím chci říct? Jen to, že když se chce, všechno jde a opravdu jsem nečekal, jak moc mě tohle rozhodnutí odmění. Nedokážu si představit, že bych se nějak vracel. Fakt ne. K Linuxu mě přivedla má konzervativnost. Ne touha se v tom šťourat. Na druhou stranu nemusím si vyčítat, že jsem to neudělal už dávno (Linux jsem zkoušel už v raných fázích Suse, takže nějaké povědomí už jsem měl). Jednoduše protože to nešlo. Pro mě je extrémně důležitý například Pipewire. Jinak jsem vše vyřešil na úrovni lepší, než jak jsem to měl dřív. Takže jsem coby uživatel Linux desktopu opravdu spokojen. Děkuju všem vývojářům za skvělou práci!! Je to záchrana, protože... Jinak by nic nebylo. Jenom digitální totalita. Jo a ZFS používám i na Linuxu (na zálohovacích discích). Je to must have. Nejgeniálnější filesystém, co znám. Svůj Linux už jsem přenesl z jednoho železa na druhé a pak na třetí (jenom fyzicky přendám systémový disk do jiného železa) a vydrží to všechno. I přechod mezi Intel a AMD (s tím, co k tomu patří). To je výhoda obecně předkompilovaného kernelu, kde jsou rovnou všechny ovladače. `lshw` dopadl vždy na výtečnou. Proto Linux zásadně nekompiluji. Jde mi o praktičnost a udržitelnost, protože potřebuju pracovat, když si zrovna nehraju. A jako člověk, který si ještě nedávno myslel, že musí mít Windows, říkám po tom všem, že nic lepšího jsem na svém hlavním stroji v životě neměl a rozhodně to stálo za to. Teď už jsem solidně zabydlen a z mého pohledu musím říct pouze... Díky, Linusi a díky komunito. Dokázali jste to!!
Já nevím, Linux a KDE jsou za mě v pohodě, upgrade softwaru proti takovému "winget update" kde na deset programů čekám deset minut je proti Windows rozdíl, ale zrovna aplikace mi chybí. Třeba už blbý FastStone Image Viewer. Základní prohlížeč ve stylu 30 let starého ACDSee, docela rychlý, ve fullscreenu různé panely a menu při najetí myší na okraje obrazovky. Nástroj pro anotace - které jsou editovatelná vektorová vrstva do potvrzení. Dávkové konverze na které v Linuxu funguje parallel + ImageMagick, ale není to úplně ono. Tvorba pruhu obrázků a screenshoty. Když člověk píše manuál nebo dokumentuje pracovní postup, má to přesně funkce které jsou třeba. TotalCommander vs Krusader ... ty programy jsou skoro stejné, ale vždy mi na Krusaderu něco nesedí a nevím přesně co. Další co mi může chybět je AffinityCanva.
Pak jsou takové drobnosti, jako že když chce člověk updatovat firmware monitoru (docking station), tak utilita existuje jen pro Windows. Žádný Linux ani Mac.
Takže i kdybych se Windows rád zbavil a 90% času je mi prakticky jedno, co používám, tak občas je na nich produktivita vyšší. Existuje Qwenview, RawTherapee, Gimp, Krita, ale ... nějak je zde méně alternativ, konkurence a řekněme Sharewaru nebo levných komerčních programů, takže mám Linux na starším notebooku a Windows na desktopu. A myslím, že KDE je lepší, než Windows 10 jako desktop.
Jj, pořád je to jiný operační systém a je pravda, že těch alternativ v SW je řádově míň a dokonce byla doba (pár let zpět), kdy bych si přechod na Linux dovolit vůbec nemohl. V té hudbě situaci hodně zachraňuje Bitwig Studio, Pipewire, Pianoteq a značka u-he, která dělá virtuální synťáky na profi úrovni. Zdarma bych přechod určitě nedokázal, ale já rád platím za kvalitní software, pokud nejde o měsíční výpalné. To opravdu nemusím a proto jsem také definitivně už před léty a ještě na W opustil například značku Adobe, která ale stejně Linux ignoruje, takže je to ve finále jenom dobře.
ACDSee jsem taky používal! Fíha, ale je to už hodně dávno. Nevím, jestli jde o plnohodnotnou náhradu k FastStone, protože ten zrovna jsem nikdy neměl, ale já používám v Linuxu Darktable a jsem s ním v pohodě (akorád by mohl být hezčí). Ty panely ve fullscreenu - to asi máte na mysli v rámci toho konkrétního software, ale pokud by šlo o systém, tak Cinnamon (alternativa KDE nebo GNOME, kterou používám) má aktivní rohy, možnosti panelů atd., ale to jste asi neměl na mysli.
Total Commander vs. Krusader? Ano, tady fakt souhlasím. Koncept TC od Ghislera je totiž prostě geniální a přiznám se bez mučení, že TC zrovna patří mezi programy, které spouštím ve Wine. Moc ho ale nakonec nepoužívám. Tak on dává smysl hlavně v souvislosti s plug-iny, když člověk potřebuje občas něco speciálního. Pokud jde o dva panely, tak v Nemo prostě dám F3 a mám dva panely. Ještě jsem si přímo do něj doinstaloval terminál, abych si mohl najít složku a pak napsat třeba `wav2flac` nebo prostě nějaký svůj bash, nějakým způsobem zpracovávající obsah složky. Takových scriptů už pár mám a mně se třeba tohle ohromně hodí. Krusader mi taky nějak nepřirostl k srdci (nikdy jsem mu ale nedal moc šancí), ale jak říkám... TC ve Wine krásně šlape a já se v tomhle neženýruju. Já mám ještě ve Wine WinSCPčko a SQLYog, protože i když existují náhrady, tohle mi vyhovuje víc a když to maká, tak mi vlastně může být jedno, jestli to běží přes Wine. Je to ale pořád samozřejmě okrajové řešení. Nicméně i tohle se dá.
Co se týče update firmwaru, tak mně právě připadá neuvěřitelně funkční nástroj `fwupd`. Možná mám štěstí, ale mně to fungovalo jak s Dellem, tak s Lenovem. Dokáže vidět všechna zařízení a teoreticky jim updatovat firmware, nicméně věřím, že ne každý musí mít v tomhle takové štěstí, jako já. Je fakt, že FW monitoru jsem v něm neupdatoval.
A máte úplnou pravdu s tím komerčním SW. Je ho na Linuxu málo. Já odvětví komerčního software na Linuxu naopak fandím. Mám pocit, že Linux často volí lidé, kteří a priori nechtějí platit za nic, jenže... Pak se nedá vyvíjet kvalitní software. Je to prostě začarovaný kruh. Je to ale jen věcí kultury a tradice. Neříkám, že se z toho musí stát reklamě-komerční hell, jako je to třeba v jiných systémech, ale férová nabídka je to, co opravdu kvituju a jen houšť.
Jinak na manuály a dokumentace používám v Linuxu program Obsidian. Ten je i na Windows. Asi to znáte, ale pokud ne, doporučuji kouknout. Je to moc hezký kousek software... A zdarma.
Já časem dospěl k sadě aplikací, které jsou na Windows i Linuxu stejné. Začalo to v mých ještě předlinuxových začátcích Firefoxem, Thunderbirdem a GIMPem - a poslední byla ve Windows změna commanderu na Double Commander, právě proto, že je v obou prostředích, byť s drobnými rozdíly. (Reálně mi ve Windows chybí Midnight Commander - aby to bylo na obou prostředích stejné.)
Na prohlížení a organisaci fotek používám XnView MP (už z dob onoho ACDSee) - DarkTable je trochu moc velký moloch (ale zato zdarma - XnView jen pro osobní používání).
Přechod od MS Office k LibreOffice (tenkrát OpenOffice) mám za sebou už nějakých cca 20 let - když se objevil pás karet. Do té doby jsem měl ve Windows obojí, ale MS řešení mi prostě přestalo vyhovovat. (A pak to dorazili předplatným...)
Další oblíbené programy prostě existovaly pro oba systémy: VLC, Audacity, Kodi, OpenShot, InkScape, MuseScore, DarkTable, Blender, ... A - pochopitelně - Steam na hry pro děcka.
Nemyslím, že by jedinou majoritní motivací pro používání freewareových/OSS alternativ ke komerčním aplikacím byla nulová cena
- už proto, že znám dost uživatelů, kteří (občas...) pošlou dobrovolný příspěvek oblíbené aplikaci. Často je to spíše rozhodnutí, založené na dobré zkušenosti s konkrétní aplikací, případně s podporou: nestane se, že řešíte nějaký problém, vznesete dotaz, a první/jedinou odpovědí bude zkoumání, zda máte správně zakoupenou a nainstalovanou licenci.
A ve výsledku si pak uživatel může ke svým oblíbeným aplikacím vybrat i operační systém či prostředí. Každému podle jeho chuti.
Já vidím podle vašeho SW setupu, že bychom si rozumněli. Přesně! Ten pás karet, co? Nějakej ten ribbon nebo jak tomu říkají. Já jsem na něj taky alergickej a mám to ještě v práci (pokud tedy sedím v kanclu, kde je taková ta korporátní klasika - jedna hrůza vedle druhý). Naštěstí Word mám víceméně do počtu a používám ho fakt minimálně, ale pás karet je zlo! Vždycky byl.
Ten Darktable jsem vzal na první dobrou. Prostě jsem ho nainstaloval a... Vlastně dobrý, tak jsem to neřešil. Ale je to taky kanón na vrabce v mém případě, protože na mobilu do RAWu fakt nefotím a mám to jenom jako prohlížeč fotek. Vlastně na mobilu vůbec nějak nerad fotím. Žádná hloubka ostrosti, špatná perspektiva, do toho nedej bože nějaký AI úpravy... Rozlišení nebo rozmazání je to poslední, co by mě trápilo (navíc rozmazání se dá řešit profi módem a ručním nastavením). Mně to na tom mobilu prostě nebaví. Naposledy mě bavilo fotit se starým Zenitem, kde si člověk musí pěkně růčo změřit expozici a trochu se posoustředit, aby fotka vylezla, ale... Ten zase nepodporuje RAW. Mimochodem ten foťák pořád mám. Normálně začínám teď přemýšlet, že si koupím kinofilm a budu zase "chodit fotit". To byla zábava! U mobilu mi je vlastně jedno, jak to fotí, protože to prostě stejně není použitelné tak, jak bych si přál (aby v tom bylo kouska toho umění). A nebo samozřejmě koupit pořádnej digitál, ale... To už je zase zahrabané příliš hluboko v mých prioritách. To už bych radši koupil ten novej mobil od Commodoru, jak se tady na Rootu píše. Ale ne, taky ne. Je to drahý... Ale bude to vzácný. Jednou budu asi litovat, že jsem tenhle naprosto bláznivej nákup neuskutečnil.
Mimochodem těší mě, že zmiňujete také MuseScore. To je samozřejmě opět must have prográmek. Mám ho taky v AppImage. Stejně tak Blender. Ten je tak úžasně mocnej a přitom malinkej, pěkně s Pythonem - za mě naprostá bomba. Jj, tyhle programy jsou úžasný a historie Blenderu dokonce sahá až ke značce Neo-Geo, pokud se nepletu (doporučuji raději si ověřit, ale "podle mých informací" ano).
Na video mám úplně nejradši DaVinci Resolve, i když nejde o open source a navíc instalace je trochu krkolomná (přes tu jejich utilitu, která teprve sbuildí deb instalátor). Zkoušel jsem ještě Kdenlive a taky dobrý. Tam jsem využíval hlavně lokální AI na tvorbu titulků SRT.
Během přesunu na Linux v začátku jsem zkoušel také hudební program Ardour (bacha, v repozitářích Linux Mintu je až nechutně stará verze) a tady jsem narazil na zajímavý problém, který jsem jim chtěl tenkrát reportovat: Protože jsem to chtěl nejdříve zkusit zdarma, než zaplatím, tak jsem to buildil ze zdrojáků z Githubu a tady se stala taková zajímavá věc. Kompilát fungoval krásně (i když já fakt nechci mít v Linuxu kompilované instance programů), tak jsem se rozhodl ho koupit a za dolar jsem si koupil deb instalátor. A teď ta zajímavost - ten deb měl nějakou chybu ve zobrazení. Kompilát fungoval lépe. To není zrovna nejlepší motivace pro nákup, ale dolar byl utracen dobře. Ardour je vlastně super prográmek do studia, ale když chcete content, není tam myslím vůbec nic. A Bitwig je fakt jinde (aby taky ne za ty peníze). Nabízí fakt hodně muziky za rozumný peníz.
Jinak já ani nevěděl, že MCčko je i pro Windows. To je samozřejmě také nepostradatelný program. A InkScape, jak píšete? Za mě super náhrada za Corel, co jsem znal (X18). Už jsem v tom odvedl i nějakou práci a vlastně mě fakt příjemně překvapil. Taky nádhernej kousek freeware.
No a Steam, tam není co řešit. A opravdu mám radost z Valve. Možná právě hráči nakonec pomůžou většímu rozšíření Linuxu. To je kreativní skupina lidí a já jim věřím. Protože pak se právě začnou objevovat ty další aplikace. Vývojáři musí mít motivaci.
Takže vy jste na to šel prozíravě už výběrem multiplatformních aplikací. To je hodně dobrý!
Ribbon je fajn v momentě, kdy máš VELKEJ dotykovej displej. Ve všech ostatních situacích je to mor. A hlavně v momentě, kdy jseš odkázanej na dotykovej displej, tak nejspíš nebudeš pracovat s textem. Osobně to považuju za řešení, ke kterýmu chybí problém.
Ribbon má smysl hlavně když má aplikace velkou spoustu funkcí, které se špatně cpou do menu. Ve Wordu 2003 byla funkcionalita rozházená do menu, která se táhla až do čtvrté podúrovně. K tomu desítky toolbarů. Vedlo to k mizerné discoverability. Navíc ani usability nebyla nic moc, protože stačilo o kousek ujet myší, a člověk byl ze submenu venku. Podle telemetrie používal uživatel v Office 2003 na pravidelné bázi průměrně 23 core features. Díky zlepšené discoverability v Office 2007 se to číslo zvedlo na 60-70. To je mimochodem přesně důvod, proč má telemetrie smysl. Bez ní totiž autoři nemají šanci zjistit, co uživatelé s aplikací tam venku opravdu provádějí.
Nevím proč by ribbon měl být mor. Má top level stejně jako menu, pod ním sekce a jednotlivé funkce. Mimochodem, mezi kartami ribbonu se dá přepínat točítkem myši.
Ještě musím klasicky konstatovat, že zrovna pro zdejší uživatele Linuxu není problém naučit se zpaměti pár set příkazů včetně syntaxe, jména konfiguráků a důležité hodnoty v nich, jména logů, ovládání kurzoru pomocí hjkl, minimálně desítky "neviditelných" příkazů editoru vi typu esc :wq, regexy, skriptování v bashi a perlu... Ale "peklo" je prý systém "klikni na kartu a vyber funkci". Fakt nevím, jestli je pro takové lidi ribbon "peklo" jen kvůli nezvyku, nebo jestli je to prostě póza. Víte co je opravdové peklo?
echo 'xeger' | sed -E 's/^(.)([e])([^ex])\2([^r])$/\5\2\3\2\1/'
Ribbon má především velmi omezenou kapacitu na dané ploše. Jak píšete: je potřeba rozhodnout (podle telemetrie), které příkazy bude uživatel nejčastěji používat, a ty mu tam nechat. Ostatní si musí doklikat přes tři tečky nebo v podúrovních.
Protivné to je ve chvíli, kdy z těch (řekněme) třinácti příkazů pravidelně používáte tři, a dalších deset si musíte vyklikávat. (A pokud se koprolát rozhodne, že tam přidá ještě čtyři ikony pluginů, které nepoužívá vůbec nikdo, jen aby je měli uživatelé na očích a používat je začali, je to teprve peklo!)
Že měl Office (2003) příšerná menu je pravda - i proto jsem používal OpenOffice. (A mimochodem: když se v těch menu místo klikání myší začnete pohybovat pomocí směrových kláves, tak se nestává, že z nich odjedete myší, a ztratí se.)
Osobně si myslím, že jakmile se člověk dostává ke třetí úrovni, je lepší uživateli dát pod nos nějaký dialog, formulář.
No já mám ve Wordu na kartě Home skoro 50 ikon, což mi přijde celkem dobré. Místo zabírat nemusí, pokud nechci, protože se dá nastavit režim zobrazení plných karet, zobrazení pouze jmen karet a zbytek na klik, nebo full screen mode kde se ribbon a vše ostatní zobrazí po kliknutí na tři tečky na vrchu obrazovky. A pokud člověk pravidelně používá něco méně typického, tak má hned tři možnosti:
1. V title bar okna je Quick Access Toolbar, který se dá triviálně modifikovat, a případně přemístit pod ribbon.
2. Celý ribbon je možné customizovat. To je, pravda, pro uživatele poněkud náročnější.
3. Stejně jako v menu je možné používat zkratkové klávesy.
Korporát často dělá nesmyslná rozhodnutí. Jediná dobrá zpráva je, že pokud to má dopad na ziskovost, dokáže to opravit. To taková státní správa nemá ani tenhle korekční mechanismus.
Menu v OpenOffice má přesně ty samé problémy, jaké měl Office 2003. Tools / Organize Macros / Basic. A 28 toolbarů, které navíc nejsou kontextové. Pokud jde o pohyb v menu, tak čistě šipkami je to velmi nekomfortní, a kombinace myši a šipek má také svoje mouchy.
Dialogy mají problém v tom, že bývají většinou modální, tj. nemůžete mít otevřený dialog a například pohnout dokumentem nebo vybrat jiný objekt. O něco lépe se v tomhle chovají postranní panely, pokud tedy nevypadají tak jako v Inkscape :).
Potvrzuji, že (minimálně na Windows) některé skutečně fungují. ;-)
(Byť já je nepoužíval, mým předchozím commanderem by Servant Salamander verse 1.52...)
Ja mam zase skusenost, ze v office - open space, kde sa obcas vyskytnu sem asi jedinej, co updatuje firmware na shared hw jako docking station a pod. Z linux OS ( aktualne ubuntu )
k té tvorbě manuálů:
zkuste nové KDE, spectacle na výstřižky za mě nemá konkurenci a umí přesně to co jste psal že potřebujete...
Super, nikdy jsem si nevšiml, že jsou ty vrstvy editovatelné a má to možnost stínů, takže už tomu chybí jen parametry pro stíny, aby byly silnější a editace šipek jako beziérových křivek. Jinak je to FastStonu blízko. Díky!
Ještě musím vyzkoumat, jestli to jde použít jako editor souborů.
Vývoj Krusaderu šel v posledních letech od desíti k pěti a ranou z milosti pro něj v mém případě byl předchod na HiDPI, kde škálování rozbilo celé UI. Nahrazeno za Double Commander a ten zatím slouží téměř bez výhrad.
Osobně to mám tak, že čím déle na Linuxu jedu, tím víc je mi to vlastně jedno. Na notebooku jedu Fedoru s Plasmou, neb s ní mám nejlepší zkušenosti + mi vyhovuje lifecycle a přístup k updatům. Nicméně stejně tak bych asi dokázal fungovat s Tumbleweedem, Ubuntu, Debianem, nebo derivátem RHELu. Jasně, preferuju .rpm balíky proti .deb, ale v praxi mám stejně většinu desktop appek ve Flatpaku a u sestavování src balíků se dokážu přizpůsobit. Na mnou spravovaných serverech / clusterech mám AlmaLinux, neb mi vyhovuje (+ na clusteru má kvalitní podporu v provisioning systemu), ale občas počítám i na strojích s Debianem a neřeším.
Jako malej jsem jsem distro neřešil a používal, co na tom notebooku prostě nějak jelo (Debian 5-6 tehdy), pak jsem jel distrohopping a teď je mi to zase jedno a používám to, co funguje, nebo co si nadefinuje ten, kdo o tom rozhoduje (pokud o tom nerozhoduju přímo já).
Pak taky existuje Chimera Linux, linuxové distro bez GNU, nahrazené userlandem z FreeBSD, musl místo glibc (což vylučuje použití s Nvidia GPU), bez systemd. Používám na Raspberry Pi 5 (s GNOME na Waylandu) u televize a přesto, jak je to nestandardní kombinace (a na ARMu), tak v Kodi přes flatpak jsem rozchodil Widevine :-)
To jo, ale i tak Widevine na Linuxu na ARM je komplikovanější protože není ofiko podporován. V RPiOS je v repozitářích, ale jinak ho lidi vytahují z image ChromeOS a následně upravují, aby fungoval na Linuxu a musí splnit min. určitou verzi glibc od které funguje. Ten Widevine co nabídnul Kodi stáhnout a automaticky vyextrahovat z nějakého asi 1-2 GB image, mi nefungoval, ale pak jsem zkusil Kodi podstrčit Widevine stažený odjinud a s ním to funguje :-)
Ano, aktualne je to dost komplikovane. Google ohlasil Chrome pre linux/aarch64 v Q2 26, co konci kazdou chvilou, tak toto by sa malo zlepsit.
Tak tady by Microsoft nesouhlasil. Jediný správný Linux je WSL:-)
To se klidně směj, ale pro propagaci linuxu nikdo neudělal tolik, jako právě MS s WSL. Protože je to nejsnazší způsob jak začít. Protože stačí povolit roli, vybrat si distro na vyzkoušení, a můžeš si s tím hrát bez toho, že bys měl problém s ovladači čehokoli.
Uz neaky cas bezim na linuxe a zakotvil som na baze debian.
Uz dlhsie bezim na distre - PeppermintOS. Jeho tvorca- Manuel Rosa hovori, ze nehodla sledovat "nezdrave trendy", pretlacovane do OS. Distro pouziva XFCE. Za mna naozaj velmi dobre vydarene, vyladene a pekne distro. Vrele odporucam skusit. Dalsia instalacia u mna bude rovnake distro, na baze Devuan.
A to je nepoučiteľná chyba, lebo ak by existoval jeden základný a hlavný Linux OS, mnohé veci pre iné distribúcie by boli jednoduchšie a podporované sw výrobcami. Rovnako by bola použiteľnosť mnohonásobne väčšia. Omáčky, že rôznorodosť je dobrá, ma už ani nebaví čítať :D Mne tímy okolo Linuxu, Windows, MacOS pripadajú ako sekty :D
Občas mě chytne jednou za 1-3 roky rapl a zkusím na pár měsíců kompletní přechod na Linux, ale stejně se vrátím na Widle, protože za těch 20 let se stejně nic "nezměnilo". :D
První věc jsou samozřejmě alternativy za Windowsácké appky nebo pokusy jejich zprovoznění pod Wine...pod wine plnohodnotně(!) pořád nefungují takové basic věci jako je Total Commander nebo IrfanView, nemluvě o tom, že konfigurace těch hovadin kolem zabere mnohem víc času než instalace a konfigurace na pár kliknutí ve Widlích.
Alternativy v podobě XnView či Krusader nebo Double Commander prosím sem netahejte, protože Ghisler a Irfan Škiljan moc dobře vědí, jak nadesignovat a maintanovat appku narozdíl od autistů, co to dělají ve svém volném čase.
Pak tu jsou trošku ne tolik známé ale mocné tooly jako je třeba Internet Download Manager. Opět Linuxové alternativy v podobě Xtreme Download Manager (XDM), Free Download Manager (FDM), and JDownloader 2 a dalších se nedají s ním srovnávat, protože IDM prostě umí detekovat a hacknout většinu zdrojů, hlavně chráněné streamy a videa za paywallem. Pod Winem to opět funguje blbě.
Co je absolutně nejhorší, že i mezi distribucemi i se stejným GUI xichtem (Manjaro KDE, Kubuntu, Debian KDE) existují rozdíly v nefunkcionalitě appek ve Wine. Tinkering samozřejmě pak spočívá v googlení a kopírování nic neříkajících příkazů do terminálu či modifikací konfigurací v textových souborech na základě nějakého příspěvků nějakého uživatele v diskuzního threadu dané distribuce nebo na redditu.
Takže ano, jediný správný linux nikdy neexistoval, neexistuje a pravděpodobně nikdy nebude. :D
V čem Linux je dobrý pro mě jako embedded vývojáře je samozřejmě rychlost kompilace GCC atd. Nicméně MS v tomhle dost hodil widle v podobě WSL2. Vidím to u dost kolegů, co třeba byli zarytí Linuxáři a zakotvili u kombinace Win11+WSL2, takže mají z obou světů to nejlepší.
Ti co hejtují Windows z pohledu telemetrie a balastu, tak často neví o existenci appek jako je O&O ShutUp10 a AppBuster nebo že nepotřebují k provozu MS účet.
"Ti co hejtují Windows z pohledu telemetrie a balastu, tak často neví o existenci appek jako je O&O ShutUp10 a AppBuster nebo že nepotřebují k provozu MS účet."
Možná jsem až moc ideologický, ale i tady mi hejt na W11 přijde naprosto oprávněný. Linuxu se dřív vyčítala složitá instalace / post install setup a přijde mi neakceptovatelný, že musím během instalace do terminálu, abych mohl mít lokální účet a nedejbože instalovat 3rd party appky, abych systém debordelizoval. Prakticky chci naklikat instalaci, lehce potunit rozložení, nahodit potřebné appky pro práci a jedu. V tomhle mi Linux celkem vyhovuje, byť jako primární desktop mám Mac.
Jinak s Bottles / Wine / Protonem (na Macu s Crossoverem) jsem posledních pár let nezaznamenal nějaký specifický problém. Samozřejmě uznávám, že reálné zkušenosti můžou být různé.
Nevím, instalace a naklikání doporučeného nastaví z O&O ShutUp10 a AppBuster je otázka asi tak minuty?
"Prakticky chci naklikat instalaci, lehce potunit rozložení, nahodit potřebné appky pro práci a jedu" no to bych chtěl taky, ale jestli se něčemu dá přilepit medaile "out-of-box", tak to vyhrajou spíš widle než Linux. :)
"Ti co hejtují Windows z pohledu telemetrie a balastu, tak často neví o existenci appek jako je O&O ShutUp10 a AppBuster nebo že nepotřebují k provozu MS účet."
Jsem BFU a chci aby systém fungoval bez nějakých dlouhých laborování a instalací rovnáků na ohejbáky. Nikdy nevím, jak se manažeři v MS vyspí a jakou hovadinu zavedou v další aktualizaci, abych pak opět musel přenastavovat a hledat apky díky kterým se systém bude chovat slušně. Zkrátka nemám čas si hrát.
Obcházení paywallů mne sice netrápí, ale že spousta programů nejde na Linuxu provozovat je bohužel pravda :-(
Sorry, ale to že ti systém klekne po updatu je vcelku možný i na Linuxových strojích :D, zvlášť když jedeš na nějakém rolling distru, byť nastavený na Stable release branch.
U Microsoftu jsem naučený, že jejich nový systém je třeba nechat otestovat zákazníky první roky a pak teprve se dá na něj přejít. Nějakou formu bricknutí OS nebo re-enablování telemetrie po updatu jsem od dob Windows XP nezažil ani jednou. Bricknutí Linuxu na desktopu po updatu jsem párkrát už zažil, ale uznávám, že to bylo Manjaro. :)
S těma speciálními appkama (CAD, engineering) to je prostě špatný. Ale jak jsem psal, Microsoft si uvědomil, v čem je oproti LInuxu slabší a pořešil to WSL.
"Jsem BFU a chci aby systém fungoval bez nějakých dlouhých laborování a instalací rovnáků na ohejbáky."
Ja nejsem bfu, adminuju to, a ono to nefunguje ani stema vohejbakama narovnavaku ...
Takovy (zatim) funkcni dva donucovaci prostredky jsou ... vyuzit opravneni na disku a odebrat prava widlim (a nechat tam ten soubor/folder samo). Alternativne vyuzit politiky predevsim na tema znenozneni neco odnekud spoustet.
To treba kdyz nechces ten jejich pseudoantivir, a nechces zaroven instalovat nejakej "fake" antivir aby tahle zhuverilost nebezela. Pripadne kdyz chces znemoznit lidem pouzivat msstore ... tak to taky jinak nejde, protoze na bezny GPOcka to zcela kasle.
A samo, pokud to nechces kazdy mesic resit znova ... vypnout aktualizace!
Me na tech Windows proste strasne stve to, ze te porad do neceho nuti. Posledni vec, co me fakt dostala je nemoznost dat nabidku start a listu na kraj obrazovky (vetsina monitoru je sirokouhlych proboha) jako da se zvyknout, ale tak je to proste se vsim. MS se nejak rozhodne a ty se proste klidne rozkrajej a klidne to muze byt feature, ktery dlouho podporovali a nejednou to proste nejde.
Ty skripty a vrtani se v prikazove radce me u Linuxu stvou taky, jenze casto se nejake reseni najit da a pak uz funguje porad.
Blbe je jak pises ty dobre programy jsou proste jen na Win a jinde je to bida. Snazi se to resit tedka Snap/Flatpak ale vlastne i Docker. Ale je to opruz samozrejme. Ale to DietPi, co mi tu bezi (v podstate ARMbian) je proste blbuvzdorne, to stejne, jako kdyz jsem se rypal v OpenWRT routeru, proste to bezi a funguje, kdyz ti k tomu puvodni dodavatel nedoda dobry firmware - konkretne jsem resil vypnute ledky v noci nebo minimalne snizeni jejich jasu.
ad příkazová řádka: Jak poznat Windows Power Usera od Linux usera? WPU posílá screenshoty, Linuxák příkazy ze shellu. A to byli opravdu Power useři.
Samozřejmě v dnešní době, kdy ti LLMko instantně ten screenshot přeloží a zpracuje se to dá.
Řadím se mezi Linux Power Usery Windows
: i na windowsovém pracovním prostředí mi polovinu obrazovky zabírá okno cmd.exe, ze kterého zásadně posílám vykopírované texty - k velké radosti kolegů. kteří by radši dostali screenshot oněch textů i s oknem.
Na Windows o uživateli dost napoví, když ve Start Menu napíšete "power". Na prvním místě vyjede buď PowerShell nebo PowerPoint, podle toho co dotyčný uživatel více používá :)
"Na Windows o uživateli dost napoví, když ve Start Menu napíšete "power"."
To je dobré:-) A ten kdo více používá PowerPoint, častěji pracuje, zatímco ten kdo používá PowerShell, častěji opravuje :-) Mně by nejspíš vyjel Microsoft Edge (jestli to ještě existuje) a hledání slova power na webu :-)
Windows běžně neužívám, ale v 11 na "terminal" vyjede PowerShell, ač klasický "terminal" stále obsahují.
Tohle je potřeba následně přenastavit, aby se to chovalo tak, jak chcete Vy, nikoliv tak, jak si MS myslí, že to máte chtít.
Ale pak už to funguje dle předpokladů.
"Tohle je potřeba následně přenastavit"
Totez plati i o notepadu, ktery tam stale je, jen misto nej je v registrech alias na ten "novy" a zcela nepouztelny.
Já vždycky jako první změním nastavení Windows Exploreru. Navigation pane / Expand to current folder. Zakázat Hide extensions of known file types, Hide OS protected files, Hide empty drives, nastavit Hidden files and folders na Show hidden files, folders and drives. Není mi jasné, jak někdo může používat ty defaults, nevědět ve kterém adresáři operuje, nevidět přípony souborů a celkem zásadní adresáře.
Pokud jde o nový Notepad, tak ten má taby, a hlavně nezapomene neuložený soubor v případě restartu stroje. To jsou za mě výrazné zlepšení. Co byste mu vytknul, ve srovnání s tím starým?
Na triky s taskbarom a podobnými vecami užívateľského rozhrania pomáha napr. Windhawk. Zatiaľ sa mi s tým darí plávať aj cez čoraz tuhšie korporátne doménové politiky a rôzne tooly ako Crowdstrike; až mi to zakážu, budem naštvaný - na vertikálny taskbar v štýle skoro ako Windows 95 som už mnoho rokov zvyknutý...
Nevím, o jakém problému s nabídkou start a lištou jsi měl :D
S tím tinkeringem Linuxu je potíž v tom, že ty to třeba vyřešíš, ale pak aby sis takovou konfiguraci někde zapsal včetně postupu až to budeš eventuálně po delší době potřebovat. Obdoba problémů, co jsem vždycky měl v linuxu, tak ve windows šli intuitivně řešit, ale chápu, že klikání myší v oknech nevypadá cool jako psát něco do konzole.
Hele já na tom byl stejně. Total Commander + Irfan + v mém případě foobar2000. Vše ostatní, co jsem používal, je i na Linuxu (MPV, VLC, FF, GIMP, darktable). Po přechodu jsem zjistil, že tcmd nepotřebuju, protože pro mé potřeby mi na Linuxu najednou stačí nejprve Thunar, pak Pcmanfm, pak Dolphin nebo "Soubory" v GNOME a na hudbu tu mám Audacious, na obrázky zase třeba Gwenview (nebo ta výchozí věc v GNOME).
Naopak si tam cením, že třeba vyhledávání je DALEKO svižnější, rychlé přepínání pro náhledy / podrobnosti jakbysmet, plus hromadné přejmenování také fajn. Co jsem dělal v tcmd, už nepotřebuju, protože se i změnilo, jak s věcmi pracuju (ano, část té "víc hardcore" funkcionality jsem nahradil bashem). To vše se stalo v průběhu let od 2010, kdy jsem na Linux definitivně přešel.
Já to naopak vidím tak, že i ve Windows 11 fungují věci stejně blbě, jako fungovaly v W98, WXP atd.
Celé je to o tom, jaké má člověk potřeby. Moje potřeby jsou jiné, než řekněme roku 2007, takže mě Linux naprosto vyhovuje, ať již s KDE, GNOME? Xfce, LXDE, čímkoli jiným - klidně budu dělat ve Fluxboxu.
Kdysi jsem někde psal, že přechod na Linux u mě byl porod. Protože to trvalo zhruba 9 měsíců, než jsem z dekád starých Windows návyků přepnul včetně "svalové paměti" na Linuxové návyky. Nyní o více než 15 let později už by mě bolelo vracet se k Windows. A že jsem to na přelomu roku na pár měsíců zkusil a jel 50:50 Linux:Windows 11. Ne, fakt to nešlo. Ne, že by se s tím nedalo fungovat, ale proč se trápit.
Je potřeba to zkusit na dýl, na několik měsíců.
@David Ježek - Jako náhradu Total Commander instaluji lidem Double Commander, téměř totožné ovládání, i funkce, většina plug-in je použitelná (samozřejmě ne ty, které ovládají systém Windows). A pro chtivé poznání instaluji dvou-panelový Krusader, už s logikou Linux.
23. 6. 2026, 17:58 editováno autorem komentáře