Vlákno názorů k článku Jsou peníze v open source sprosté slovo? od M. Prýmek - Ještě by se možná slušelo upozornit, že ani...
-
Ještě by se možná slušelo upozornit, že ani (komerční) software není úplně normální výrobek jako třeba auto. Hlavně proto, že variabilní náklady* (na jednotku výrobku) jsou v podstatě nulové a celé náklady na výrobu tak jsou tvořeny fixními náklady**.
To má ten zajímavý efekt, že cena výrobku je v podstatě 100%ně determinovaná počtem prodaných kusů.
Proto by si nejenom prodej obsahu (web, televize), ale i podej software zasluhovaly jiné obchodní modely než jaké využívá prodej aut…
Výrobci se sice snaží tvářit, že krabicový software je totéž co auto v krabici, ale to je nesmysl.
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Variabiln%C3%AD_n%C3%A1klady
** http://cs.wikipedia.org/wiki/Fixn%C3%AD_n%C3%A1klady -
Zhruba to platí, ale částěčně (ve formě podílu na nákladech) záleží na formě distribuce.
Pokud nejde o zneužití postavení na trhu, tak je každého svobodné právo o způsobu „prodeje“ SW rozhodovat sám.
Můžeme si myslet, že výrobce je hlupák, když nezvolil jiný obchodní model, ale nelze ho „potrestat“ braním spravedlnosti do vlastních rukou. Pouze nekupováním toho SW. -
> ale částěčně (ve formě podílu na nákladech) záleží na formě distribuce.
Však jsem taky napsal „v podstatě nulové“, ne?
Kolik může stát výroba krabice se softwarem + jeho distribuce ke koncovému zákazníkovi? Stovku? Dvě? To je v ceně SW za 10000 je téměř nula…
> Můžeme si myslet, že výrobce je hlupák, když nezvolil jiný obchodní model
Neřekl jsem, že je hlupák. Jen jsem chtěl upozornit na to, že cenotvorba je u takového výrobku podstatně jiná než u auta. Proto by se jiný obchodní model HODIL, nic víc, nic míň.
> Můžeme si myslet, že výrobce je hlupák, když nezvolil jiný obchodní model
To jsem v žádném případě nechtěl říct a neřekl. -
> Jinak si myslím, že cenotvorba je v podstatě stejná jen holt ty parametry jsou jiné :-)
To je pravda:
(var_nakl + (fix_nakl/pocet_prodanych)) * koef_marze = cena_za_jednotku
Jenže pokud var_nakl je 0 a pocet_prodanych je velmi zavisly na cena_za_jednotku (elastická poptávka), je cena_za_jednotku v podstatě vycucaná z prstu, v lepším případě vyvěštěná z křišťálové koule :)
Nechtěl bych být v kůži manažera, který o konečné ceně má rozhodovat…
…a právě proto by to chtělo nějaký model, který by umožnil lépe odhadnout optimální cenu. (určitě na to nějaké metodiky jsou i pro „krabicový“ způsob prodeje, ale já je neznám :) -
Přezdívka je povinná (neregistrovaný)
LOL. Tohle má být co? To je ze socialistické učebnice ekonomie? Není důležité kolik stála výroba, ale kolik je zákazník ochoten zaplatit. A metodiku jste popsal. Cucání z prstu a křišťálová koule, a když to nevyjde hned, nevadí neb pár procent a slovíčko SLEVA prodá cokoliv.
-
Doporučím třeba ebook Don't just roll the dice: http://www.neildavidson.com/dontjustrollthedice.html
Ano, vaše rovnice v zásadě platí pro stanovení minimální nutné prodejní ceny, ale v praxi je zdaleka nejtěžší jak odhadnout marži (která může tvořit naprostou většinu ceny). A tam už jde o psychologii zákazníka víc, než o mikroekonomii. -
Cenu částečně řeší: průzkum trhu, produktová analogie a v nepolední řadě možnost její změny :-) A to platí pro jakékoli produkty, kde máte nezanedbatelné fixní náklady, které musíte rozpustit do jednotlivých kusů. Což je ale vždy (např. ve formě provozu kanceláře nebo nákladů na lidi).
Vzpomeňte na takový vývoj medikamentů, který je velmi nákladný a kde je často výsledek tvořen hmotnostně převážně nějakou moučkou.
Variabilní náklady na výrobu jedné rtěnky, která v obchodě stojí řekněme 100Kč, jsou cca 2–3Kč (umělá hmota, trocha parfému, barvivo a spousta loje). -
A mimochodem buďte rád, že se v některých případech přistupuje ke krabicovému SW jako k automobilu, protože ho pak můžete prodat dál. Což u elektronicky distribuového SW není ze zákona povolené.
Pokud jste tím narážel na stanovení ztráty při porušení autorských práv, tak ani v takovém případě se na to nepohlíží jako na krádež auta. V soudním řízení se uplatňuje v takovém případě jiný princip. Přirovnání ke krádeži auta je pouze zjednodušení pohledu na tu problematiku v diskusích. Nikoli v soudních řízeních. -
> Pokud jste tím narážel na stanovení ztráty při porušení autorských práv
Nenarážel. Mluvil jsem o obchodním modelu, ne o trestním právu.
> tak ani v takovém případě se na to nepohlíží jako na krádež auta. V soudním řízení se uplatňuje v takovém případě jiný princip.
Můžete to prosím nějak doložit? Rád bych si přečetl rozsudek, kde se používá nějaký „jiný princip“.
Prozatím jsem viděl jenom „Měl neoprávněně Adobe Photoshop, který se prodává za X Kč, škoda je tedy X Kč“…
Byl bych rád, kdybych se mýlil.
