Clanek ma hlavu a patu a dobre se cte.
Domnivam, ze webova komunita je pomerne dost polarizovana: Na jedne strane jsou technologicti vizionari a na strane druhe „vizionarsti“ obchodnici. Jedny bavi neco tvorit a druhe bavi vydelavat na cemkoliv.
Ti prvni web obohacuji a rozvijeji a ti druzi se neustale snazi najit novou a neotrelou cestu, vyuzivajice napadu te prvni skupiny, jak z navstevniku vymamit penize. Ostatne, tak to vlastne funguje v cele lidske spolecnosti.
Priklad plneni vody do plastikovych lahvi povazuji za velice vystizny: Firma vezme volny, verejne dostupny zdroj, hezky zabali. Cena je nejprve symbolicka, ale postupne roste. Ovsem zisky je treba neustale navysovat, a tak, kdyz uz nemuzeme dal zvysovat cenu, musime navysit objem. To se nejlepe v prvni fazi zaridi reklamou (propagandou). V dalsi fazi nastupuji pomluvy tech zbylych volnych zdroju a nakonec se prosadi jejich legislativni zakaz ve jmenu vetsiho dobra.
Mate pocit, ze jsem paranouidni? Zjistete si, co delala firma Nestle pri prodeji balene vody v Pakistanu. Kdyz se zamyslite, najdete celou radu analogickych pripadu.
Kde by byl dnes web bez firem, které jsou do něj ochotny investovat peníze? A proč by investovaly do něčeho, z čeho se peníze nevrátí?
S tou vodou jste také trochu vedle, protože s výjimkou malého odběru (bez čerpadla) se za odběr vody platí i z řeky, o poplatcích za studny (zjednodušeně řečeno) ani nemluvě.
> Priklad plneni vody do plastikovych lahvi povazuji za velice vystizny: Firma vezme volny, verejne dostupny zdroj, hezky zabali.
To jste asi článek četl nepozorně. U balené vody platím za přidanou hodnotu, kterou oproti vodě z potoka má, např.:
1. kontrola kvality
2. praktické balení
3. distribuce až do obchodu za rohem
4. příchuť a slazení
5-x. atd. atd.
Domnívám se, že autor článku vůbec nechtěl říct, že balená voda je podvod k vymámení peněz ze zákazníka za něco, co je volně k dispozici, ale že chtěl říct „k tomu, co je volně k dispozici, je potřeba přidat nějakou hodnotu, aby se to dalo úspěšně prodávat“
ad 1) Neverim.
ad 2) Neni potreba, nacepovat si vodu do lahve umim taky.
ad 3) Neni potreba, mam doma kohoutek / za domem jezero, potok atd.
ad 4) Neni potreba, vodu piji zasadne neslazenou a bez prichuti.
Hodnota, vcetne te s privlastkem „pridana“, je ciste subjektivni. Pro mne je hodnota toho, co k puvodni vode pridava „plnic“, temer nulova. Podstatna je ta voda, ne lahev.
> Hodnota, vcetne te s privlastkem „pridana“, je ciste subjektivni. Pro mne je hodnota toho, co k puvodni vode pridava „plnic“, temer nulova. Podstatna je ta voda, ne lahev.
Hodnota čehokoli je subjektivní.
Co jste napsal, platí pro vás. Pro ostatní zjevně ne, protože jinak by se žádná balená voda neprodávala.
Proč to neříct, i když to víte sám: O vás jako jednotlivce nejde. Jde o zákazníky jako masu.
Podstatna je ta voda, ne lahev.
To mi připomíná „hádku“ Jiráně s Ebenem, jestli je důležitější forma (Jiráň) nebo obsah (Eben).
Primárně bych řekl, že je podstatné pouze to, jak je uživatel s produktem spokojený. Nikoli voda, nikoli lahev. Ale to je na jinou debatu
Samozrejme, ze z hlediska marketingu mate pravdu.
Ale presto si neodpustim popichnout Vas: Myslim, ze jde predevsim o jednotlivce, ne o masu.
Pokud neni jednotlivec dulezity a jeho zajmy, prava a povinnosti nejsou brana na zretel ve prospech zajmu masy (tzv. vetsiho dobra), pak nevim v cem se soucasny marketing (principialne) lisi od fasismu a komunismu.
Otazkou ovsem zustava, zda soucasny marketing slouzi masam zakazniku, ci masam majitelu, investoru a manageru. Verim, ze na tuhle otazku si kazdy dokaze spravne odpovedet sam.
> Otazkou ovsem zustava, zda soucasny marketing slouzi masam zakazniku, ci masam majitelu, investoru a manageru. Verim, ze na tuhle otazku si kazdy dokaze spravne odpovedet sam.
Ovšem je potřeba uvážit i možnost, že majitelé, investoři a manažeři v konečném důsledku slouží jednotlivci.
Ale samozřejmě ne nutně – některý jednotlivec by si třeba raději pěstoval len, dral peří a pekl chleba sám…