Hlavní navigace

jVLT: cesta k efektivní výuce slovíček

23. 12. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Naučit se cizí jazyk bývá náročné. I když se obstojně naučíme gramatiku, v praxi často narážíme na problém, že neznáme cizí slova, která slyšíme nebo čteme, nebo jich známe příliš málo na to, abychom se dokázali pohodlně vyjádřit. Se slovní zásobou nám mohou pomoci počítačové programy jako jVLT.

Motivace

Před pár lety jsem využil možnost začít studovat kurz „Headway Upper Intermediate“. Studium se mi zalíbilo jednak díky výběru témat, jednak díky pocitu, že nová slovíčka a fráze opravdu mohu v běžných situacích uplatnit. Za nějakou dobu jsem si však uvědomil, že z nové slovní zásoby příliš mnoho zapomínám.

Maje dobré zkušenosti s programy pro výuku slovíček z počátku 90. let, začal jsem hledat takovou moderní aplikaci, která by mi mou situaci pomohla vyřešit.

Požadavky

Jako zkušený student angličtiny jsem měl přesnou představu, co by měl hledaný software umět:

1. Zkoušení musí probíhat tím způsobem, že po dotázání na všechna slovíčka v lekci se program znovu zeptá na všechny výrazy, u kterých člověk nevěděl nebo odpověděl špatně, a ptá se znovu a znovu až do té doby, kdy budou všechny otázky zodpovězeny správně. Výhodou tohoto postupu je, že slovům či frázím, jež vám dělají potíže, budete věnovat více pozornosti, takže se nakonec naučíte i je.

2. Při opakování byste měli být častěji zkoušeni ze slovíček, která vám dělala potíže. Naproti tomu slovíčka, která jste si zapamatovali dobře, by se vám měla připomínat pouze čas od času.

3. K cizímu výrazu by mělo být možné strukturovaně přiřadit více českých ekvivalentů.

4. K cizímu výrazu mělo být možné vepsat správnou výslovnost.

5. Software nemusí být nutně zadarmo, ale musí existovat možnost si ho nejdříve dostatečně otestovat.

6. Multiplatfor­mnost není podmínkou, ale byla by vítána.

Hledání

V minulých letech se na Webu objevila řada dobrých výukových programů, a tak jsem doufal, že mezi nimi najdu i program pro učení slovíček. Ale ouha – po prohledání úložišť typu Slunečnice, Stahuj atd. a po následném googlení jsem byl kvalitou nalezených aplikací poměrně hodně zklamán.

Když už jsem se začal smiřovat s myšlenkou, že si kýžený software budu muset naprogramovat sám, nalezl jsem na freshmeatu projekt jménem jVLT, u něhož se zdálo, že by mohl splňovat aspoň částečně to, co po něm chci.

Analýza

jVLT byl v Javě, a tedy multiplatformní (splněn bod 6).

Protože byl uvolněn pod licencí GNU GPL (splněn bod 5), stáhl jsem si ho, vyzkoušel a zjistil jsem, že mým požadavkům nejen vyhovuje, ale navíc je daleko překonává.

jVLT

Ke slovíčkům si je možné zadat více významů (splněn bod 3). Ke každému významu se vyplňují pole překlad a definice (stačí jen jedno z toho). Překladem se myslí jeden nebo více možných ekvivalentů v opačném jazyce, než je jazyk slovíčka. Definicí zde může být opis významu slova, ale i jakákoli poznámka k významu. K výrazu lze ještě připojit výslovnost pomocí fonetických znaků (splněn bod 4) nebo ve formě zvukového souboru, dále lekci, kategorii, slovní druh a k němu náležející podrobnosti.

Mimo množiny slovíček lze zadat i množinu příkladů, které pak lze vztáhnout k jednotlivým slovíčkům. Při prohlížení konkrétního slovíčka pak uvidíte spolu se všemi informacemi uvedenými v předchozím odstavci i příklady k výrazu vztažené.

jVLT

Přezkušování slovíček probíhá formou kvízů, do kterých si můžete vybírat výrazy pomocí buď jednoduchého, nebo sofistikovaných filtrů. Program se v kvízu dotazuje na slovíčka do té doby, kdy jste všechny odpovědi věděli (splněn bod 1). Na základě toho, zda jste odpověděli správně hned napoprvé nebo ne, zařadí slovíčko do vyšší skupiny, v níž bude znovu přezkušováno až za delší dobu, nebo do skupiny 0, kde bude dotazováno hned v dalším kvízu (splněn bod 2).

jVLT umí i několik dalších věcí jako například import, export nebo tisk slovní zásoby.

jVLT

Ovládání může být pro začátečníka poněkud matoucí, ale jakmile se s programem naučíte zacházet, stěží budete při učení se slovíček chtít pracovat s jiným softwarem. Jiné programy této kategorie toho totiž zdaleka neumějí tolik.

Lokalizace

jVLT v době, kdy jsem se s ním seznámil, neměl oficiální českou lokalizaci. To by mohl být problém pro uživatele, kteří neumějí anglicky. Existovala sice jakási lokalizace rozhraní, ale byla silně zastaralá, a proto jsem udělal v podstatě nový překlad. Následně jsem přeložil i dokumentaci a lokalizaci jsem oznámil na Rootu. Od té doby až do současné verze (1.2.0) jsem udržoval překlady rozhraní a dokumentace aktuální.

Zkušenosti a výhled

Do programu jsem si zadal všechna nová slovíčka z kurzu Headway Upper Intermediate plus většinu neznámých slov, s nimiž jsem během té doby setkal při četbě různých textů a sledování filmů. Celkem šlo o více než 1200 výrazů. Od doby, co jsem začal jVLT používat, si slovíčka pamatuji skutečně mnohem lépe.

jVLT

Mimo učení se cizojazyčných výrazů s pomocí jVLT na individuální bázi by určitě bylo přínosné vytvořit seznamy slovíček k různým existujících jazykovým kurzům. Pokud by vydavatelé těchto kurzů neměli námitky, bylo by možné vytvořit volně dostupné úložiště těchto souborů, čímž by se mnoha lidem otevřela možnost učit se cizí jazyky kvalitněji.

CS24_early

Odkazy

Learning foreign languages with jVLT and StarDict – článek od Dmitrije Popova

jVLT – nástroj pro učení se slovíček – oficiální dokumentace v češtině

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku