ale i další nesmysly se vyskytují u českých hostingů. Jmenujme například garanci dostupnosti, kterou vlastně nikdo negarantuje resp. české hostingy požadují v případě výpadku oznámení zákazníkem, ale v zahraničí je běžné, že hosting sám na konci měsíce přizná nedodržení garantované dostupnosti a pak sám poskytne slevu/výhodu.
Dalším nesmyslem jsou platební období, které jsou prakticky u všech hostingů nastaveny na 1 (nebo více) rok, ale pokud se z jakýchkoliv důvodů rozhodnete opustit daný hosting v půlce předplaceného období, nemáte šanci získat rozdíl ze zaplacené částky zpět.
Bohužel, ale výhody hostingu v zahraničí, ve většině případů převýší jeho nevýhody.
Garance dostupnosti je v segmentu běžného webhostingu takový marketingový tahák. V procentech totiž 99.99% vypadá luxusně, jenže když si to spočítáte, jedná se o 7,2 hodiny výpadku měsíčně, a to je doba, kterou jen málokdo rozchodí. Nemá smysl se tím zabývat. V profi segmentu se dohodují vlastní SLA, kde si můžete nasmlouvat co chcete, ale pochopitelně to nebude za pár korun měsíčně.
Platebnímu období 1 rok se nedivte, náklady na položku v účetnictví jsou v ČR cca 30–50 Kč. Až někdy budete plátcem DPH a povedete účetnictví, budete se, stejně jako my, naopak měsíčním platbám, nedejbože kartou a do zahraničí, vyhýbat. Je to totiž pohodlné jen do doby, dokud po vás nechce finančák ukázat faktury a nebuzeruje vás za to, že vám váš zahraniční dodavatel špatně účtuje DPH. Tohle se bohužel netýká jen hostingu a nespravíme to jinak, než že nebudeme volit populistické idioty.
Ok, s tou garancí to napíšu to:
ČR: pokud je výpadek, je povinen ho nahlásit zákazník (což je však nemožné, protože v době výpadku je podpora obvykle nedostupná) a výpadek se začne „počítat“ až od tohoto nahlášení i kdyby trval už druhý den.
ZAHRANIČÍ: na konci měsíce hostér zjistí, že nedodržel garantovanou dostupnost a automaticky poskytuje např. slevový kupón. Zákazník nic hlásit nemusí.
V obou případech se mluvím o low-end hostinzích a samozřejmě není to tak všude, ale s tím co jsem se setkal, tak to tak většinou bylo.
Co se platebního období týče tak:
1) zvýšené náklady se mohou promítnou do ceny – opět je v zahraničí běžné, že pokud zvolím platby v kratších intervalech platím měsíčně více než při ročních
2) nejde ani tak o to, že platím na rok dopředu, ale o to, že když chci v půlce předplaceného období odejít, tak mi není vrácena poměrná zbývající část peněz
čímž se dostáváme do (možná) právního problému a to, že v podmínkách je uvedeno, že smlouva je uzavírána na dobu neurčitou, ale platbou se „zavážu“ k roční smlouvě, která je v případě dřívějšího odchodu „sankcionována“ zbývající částkou do konce platebního období.