Hlavní navigace

KDE jako GNOME? Nate Graham otevírá pandořinu skříňku

3. 12. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: KDE
Před pěti dny vydal vývojář KDE Nate Graham na svém blogu úvahu na téma, kterak se KDE míjí s významnou částí potenciálních uživatelů. Kdo je tedy cílový uživatel současného KDE a co s tím lze dělat?

Co Nate vlastně míní

Nate Graham v úvodu svého povídání vzpomíná na mladická léta, kdy hrál Vampire the Masquerade, počítačovou verzi původní, nyní již 30 let staré deskové hry. V ní mohla postava hráče nabývat určitých dovedností i v počítačové oblasti, rozdělené na pět dílčích úrovní (volně přetlumočeno):

  1. student – umí klikat
  2. vysokoškolák – relativně jednoduchá práce s daty
  3. magistr – umí navrhovat software
  4. doktorát – může si zařídit snadný život jako konzultant
  5. profesor – pohybuje se na samotné hraně vývoje

Tahle tabulka jej provázela životem, ostatně jde o celkem sympatické rozdělení lidí z hlediska IT dovedností. Jako o kousek dále Nate dodává, je tu ještě nultá kategorie lidí zcela prostých jakýchkoli schopností v práci s IT/sw technikou.

Dnes bychom do tohoto členění mohli vřadit i další dimenzi, používanou v oblasti vzdělávání, resp. členění lidské společnosti na jednotlivé generace: digitální přistěhovalci versus digitální domorodci. Ti první se narodili zhruba před rokem 1980 a počítače se do jejich života dostaly až později a oni se příslušným dovednostem museli naučit. Ti druzí již vyrůstali (plně) obklopeni počítači a práce s nimi je pro ně naprostou přirozeností.

Každopádně Nate shrnuje, že výše uvedené členění na pět úrovní (ve hře pomocí hvězdiček, od * po *****) je fajn. Jeho manželka je tak na úrovni dvou hvězdiček, což lze jistě prohlásit o většině manželek ajťáků, pokud nejde současně o ajťačky. Paní Grahamová spokojeně používá KDE Neon (poznámka: Nate neupřesňuje, jestli jej používá proto, že jí vyhovuje, nebo proto, že chce mít doma klid, ač by raději GNOME :-)).

V kontextu výše uvedeného členění dále hovoří o studii OECD provedené na 200 tisících uživatelů ve 33 zemích světa s vysokými příjmy. Z té vzešlo následující:

  • 25 % uživatelů vůbec není schopno používat počítače (0 hvězdiček)
  • 14 % dokáže vykonávat úkoly spočívající v očividném klikání na tlačítka, například poslat email. (jsou úrovně zhruba půl hvězdičky)
  • 29 % uživatelů je schopno pokročilejší obsluhy vybraných nástrojů, například “odpovědět všem” na email (1 hvězdička)
  • 26 % uživatelů si poradí s úkoly o více krocích zahrnujících více než jednu aplikaci, informace z externích zdrojů, jsou schopni si poradit s menšími chybami během úkolu atd. (2 hvězdičky)
  • 5 % uživatelů zvládá komplexní úkoly zahrnující mnoho datových zdrojů, spoustu navigace, schopnost převádět nedokonalá data pomocí nástrojů do potřebného formátu atd. (odpovídali by 3 hvězdičkám, i když nejde o softwarové inženýry)

Příliš složité KDE

Stručně řečeno z toho plynou pro KDE dva problémy: za prvé 40 % dospělých v bohatých zemích nemá prakticky žádné počítačové dovednosti. Nate k tomu přidává svoji osobní zkušenost, která jistě bude podobná zkušenosti mnoha z nás, kdy čtvrtina lidí je schopna maximálně používat smartphone či tablet a dalších 14 % lidí je preferuje před počítači. Dalších 30 % je schopno pracovat na úrovni jedné hvězdičky.

Za druhé pak bohužel pro KDE, v součtu dobrých 70 % lidí nemá buď žádné, nebo jen velmi základní počítačové dovednosti. Ti se dvěma hvězdičkami a více tvoří pouze 30 % z celkového množství potenciálních uživatelů.

Jinými slovy: není divu, že smartphony a tablety používá tolik lidí, zatímco o PC to říci nelze. Též lze říci, že bez ohledu na kvality KDE jako takového, i kdyby KDE získalo 100 % uživatelů schopných jej obsluhovat, nikdy nezíská více než 30% podíl.

Není čas jej zjednodušit?

Nate si klade logické otázky: pokud by se KDE pokusilo získat i jednohvězdičkové uživatele, nebude to znamenat jeho degradaci? A nebude se tím odcizovat svých dvou- a tří-hvězdičkovým uživatelům?

Ne nevyhnutelně, pokud je software opravdu dobře navržen, může být vhodným pro lidi s žádnými hvězdičkami, stejně jako hvězdičkami čtyřmi. Na mobilních platformách je to jiné, tam vzhled prostředí a aplikací primárně cílí na co nejjednodušší obsluhu, takže do sféry 0 až 1, výjimečně 0 až 2 hvězdiček. Důsledkem je, že u většiny smartphonových aplikací je typický IT expert nešťastný z omezených možností, které pro obsluhu nabízí.

Avšak dobře navržený software, který je uživatelsky nastavitelný a má dobré výchozí nastavení, může být vyhovujícím pro 1 až 3, případně i 4 hvězdičky. Nula-hvězdičkové uživatele záměrně opomiňme, ti by s KDE beztak nikdy nebyli spokojení. Pro KDE by bylo příliš bolestivé cílit i na ně, ostatně pokud se vůbec pohybují v open-source vesmíru, jde o uživatele prostředí jako GNOME a Pantheon (vlastní prostředí podobné macOS, vyvíjené jako součásti distribuce ElementaryOS).

Toto vidí Nate jako směr, kterým by se KDE mělo vydat: software ve výchozím nastavení jednoduchý na obsluhu pro jednohvězdičkové uživatele, ale podporující rozšiřování funkcionality dalších nastavení, bude-li to více-hvězdičkový uživatel chtít. Jde vlastně o naplnění motta projektu KDE: Simple by default, powerful when needed. Náznaky těchto snah už vidět jsou na aplikacích Kirigami, které získávají postupem doby více a více schopností i možností uživatelského nastavení či na aplikacích využívajících QtWidgets.

Cestou může být i dlouhodobější podpora

Z diskuse pod Natovým blogpostem vyplynula ještě jedna zajímavá věc: na nula-hvězdičkové uživatele vlastně cílit nelze. Ti se prostě jednoho dne naučili jeden konkrétní postup a jakmile jim někdo změní rozhraní, jsou opět ztraceni. Jejich schopnost obsluhovat daný systém závisí na visuálním vzhledu a zapamatovaných úkonech. A je jedno, jde-li o smartphone, nebo velký počítač s myší a klávesnicí.

Řešením by mohla být dlouhodobější podpora v rámci LTS verzí KDE. Když Red Hat či Ubuntu mohou mít podporu 10 let, bylo by hezké, kdyby totéž mohlo nabídnout KDE a dát tak nula-hvězdičkovým uživatelům možnost zafixovat se na řadu let na dané verzi softwaru a být spokojený. Žádné změny prostředí, jen opravy chyb a dílčí aktualizace.

KDE má LTS verze, nicméně nikdo z vývojářů je aktivně nepoužívá a nevyvíjí, nebackportuje do nich novinky. Logicky nikdo nechce dobrovolně pracovat na staré verzi Plasmy, když s každou další verzí přichází do prostředí spousta skvělých novinek (pozn.: pravidelně je shrnujeme v nedělním seriálu). Zde by bylo nutné sehnat peníze na to, aby bylo možné platit nějakého vývojáře, který se tohoto úkolu zhostí na plný úvazek. Prozatím tedy myšlenkou dne budiž cesta podpory jedno- a více-hvězdičkových uživatelů.

Radikální změny KDE?

V žádném případě. KDE, resp. KDE Plasma bude vždy taková, jak jej/ji známe. Zhruba od dob KDE 3.x jde o desktopové prostředí se zažitým typem výchozího vzhledu a možností konfigurování a to zde jistě zůstane i nadále. Jak tomu rozumím já, tak Nate hovoří hlavně o možnosti přepnout rozhraní do jakéhosi zjednodušeného zobrazení, které nebude uživatele obtěžovat přemírou možných nastavení a současně nastaví vzhled a chování do určité rozumné výchozí podoby. Víceméně po vzoru toho, jak funguje GNOME minimálně od trojkových verzí, případně jak funguje macOS, jak fungovalo Unity atd.

Já mohu přispět vlastní zkušeností. Posledního tři čtvrtě roku zase používám GNOME, na které jsem přešel z KDE. Poslední tři roky jsem KDE a GNOME průběžně střídal. Obě prostředí jsou dnes solidně svižná (na 4jádru či 6jádru Intel), optimalizovaná z hlediska využití paměti (na stroji s 8GB RAM) a celkově příjemná na obsluhu. Na KDE mi chybí pár věcí z GNOME, na GNOME mi chybí pár věcí z KDE.

Jeden příklad za všechny: výchozí jednoduchý editor z GNOME, tedy Gedit, neumožňuje průběžné zoomování velikosti textu za pomoci Ctrl+kolečka. KWrite to umí (a spousty dalších editorů). Proč toto neumí Gedit? Nevím a nechápu. Ale je to věc, která mi tři čtvrtě roku chybí.

Dále mi fakt vadí výchozí seskupování více oken dané jedné úlohy, které značně znesnadňuje Alt-tabování např. mezi dvěma okny Firefoxu. Kde to snadno vypnout a lze to vůbec? Proč je právě toto výchozím nastavením?

Ani jedno mi však nevadí natolik, abych místo Geditu používal Kwrite (či cokoli jiného), nebo se vracel ke KDE. Gedit je jinak veskrze sympatický editor. Naopak v GNOME stále dlím proto, že (mě) svým pojetím svádí k používání vždy jedné aplikace přes celou obrazovku, se snadným a graficky dobře vyvedeným přepínáním úloh. Více mi vyhovuje to, jak mě GNOME svazuje (jakkoli to místy tahá a tlačí), než abych bojoval s otevřeností možností KDE. A i vidím, že kdybych měl lehký konvertibilní notebook s dotykovým displejem, byl bych s GNOME ještě spokojenější. To vše píšu s dovětkem, že KDE je skvělé prostředí.

Jinými slovy: jedna věc jsou možnosti daného desktopu, za které nelze jít, druhá věc je výchozí nastavení a třetí věcí je složitost přenastavení do podoby, která bude danému uživateli vyhovovat. GNOME je v tomto striktnější, buď vám tahle sekta vyhovuje, nebo máte smůlu. KDE je v tomto otevřenější, ale běžný uživatel se v množství nastavení rychle ztratí.

V tomto ohledu je výhodnější systém Windows (mající blíže ke KDE) i macOS (mající blíže ke GNOME). Windows nabízí nějaké výchozí nastavení a oněch 70 % běžných lidí (nula až jedna hvězdička) jsou spokojeni a tak jako u Windows XP neřešili, že najednou mají modré lišty a krajinku na pozadí, dnes u Windows 11 neřeší umístění ikon v dolní liště. Je jim to jedno, používají to tak, jak to Microsoft ve výchozím nastavení zkonfiguroval. Není podstatné, jak moc to vše lze upravit.

root_podpora

Apple je opačný svět. Toto je jediný vzhled, vyladili jsme ho k dokonalosti, pomohly nám všechny síly světa, kvantově krásné křehké víly, všichni proroci od Abraháma a Mojžíše až po samotného Ježíše či Mohameda a samozřejmě ten nejvyšší, Jonny Ive. Pokud se vám to nelíbí, támhle jsou dveře, podobně jako to viděl Henry Ford. I zde je nula- až jedno-hvězdičkový uživatel spokojen a netrápí ho, že nemůže změnit téměř nic. Naopak si užívá punc domnělého členství v jakémsi VIP klubu příznivců nakousnutého jablka.

Ano, GNOME by mohlo být více jako KDE či Microsoft, ale chápu, proč není. KDE by mohlo být naopak víc jako macOS či GNOME a chápu i proč není, i proč po tom nyní Nate volá. Jestli jeho volání bude vyslyšeno, se teprve ukáže.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.