Názory k článku KDE jako GNOME? Nate Graham otevírá pandořinu skříňku

Osobně považuji KDE za podstatně lepší prostředí, i když někdy bývá nevyladěno. Distribuce ale spíše tlačí Gnome. Proto pokud chce jít uživatel cesotu menšího odporu, musí zůstat u Gnome.
Není to proto, že Gnome má většinu vývojářů v USA kdežto KDE v Evropě a tak se více tlačí Gnome?
Většina BFU nezvládne používat Linux, tedy ony úvahy jsou úplně mimo.

Většina BFU nezvládne používat Linux, tedy ony úvahy jsou úplně mimo.

Nevím, odkud máte tuto zkušenost, ale já to vidím opačně. Klasické Ubuntu s Gnome v levém bočním panelu zvádají BFU po jednoduchém zaškolení bez problémů. Ověřeno z instalací v organizaci, kde je z 99 % dámský kolektiv.

Pominu-li tu sexistickou narážku ;-) , tak s Vámi souhlasím. Většina uživatelů neumí používat Linux prostě proto, že to nikdy nezkusili (dost dlouho na to, aby to začalo fungovat).
Windows najdete "všude": ve firmě, ve škole, na novém notebooku doma. Linux musí někdo nainstalovat - a nebohý uživatel z povzdálí pozoruje, kterak se s tím povolaný odborník dvě hodiny trápí, pronáší stěží opakovatelné výrazy v neznámém jazyce, aby, když od toho konečně odstoupí, pronesl něco ve stylu: "Tak konečně je to hotový, tady se to zapíná, tady vypíná - a to ostatní je jednoduchý, na to si přijdete sami. Kdyby něco, ozvěte se." Pak dopije kafe a zanechá nebohého BFU s prostředím, které se tak liší od všeho, co má v práci, co potkal ve škole, dokonce i od toho, co měl ještě nedávno doma: vypadá to jinak, ikony jsou jiné a jinde, aplikace se jmenují jinak... Pár dní se v tom bude plácat a pak, aby nepřiznal, jaký je blbec, nezavolá "svého odborníka", ale radši poprosí některé z dětí, ať tam dají ty Windows, a pak si postěžuje na sociálních sítích, jak je ten Linux nepoužitelný.
Úplně jiná situace je ve chvíli, kdy BFU přijde k hotovému. Dejte školákovi k disposici Linux na jeho prvním vlastním počítači: do týdne je v něm jako doma a používá to přirozeně, prostředí si donastaví podle svého nevkusu a kromě absence těch skvělých her, co mají doma spolužáci, mu nic nechybí. Dejte to lidem v práci, připravené se všemi potřebnými aplikacemi, nastavené, upravené - ani je nenapadne, že je něco "špatně"; hlavně, že to dobře funguje. (Na sociálních sítích se Linuxu nezastanou, protože ani nevnímají, že to je Linux.)
A ještě přidám citát jednoho ředitele, který obdivoval nový počítač, připravovaný pro managery, leč v dané chvíli z diagnostických důvodů běžícím s Ubuntu: "Nádhera! A ty nový Windows vypadají fakt skvěle!"

3. 12. 2021, 09:39 editováno autorem komentáře

Jenže tak je to se vším. Rozdíl mezi masovým výrobkem a výrobkem pro nerdy. Není to o UX nebo kvalitě. Je to o rozšířenosti. Vy byste si dnes koupil Windows 95, když tu máme vymakaný OS/2 WARP (který stojí čtvrtinu ceny W95)? A přesto lidé. kteří se cítili být nerdy a šly do toho druhého, nakonec rezignovali. Protože okolí jim nedokázalo poradit (takže problémy mají obě strany, ne že jen jedna).

V dobách Windows 95 (která jsem kupoval současně s CD-ROM mechanikou, abych nemusel kopírovat z disket, před Vánocemi, v obchodě, který po Novém roce zkrachoval a zanikl), byli uživatelé zvyklí na Windows 3.1 a nové prostředí byl prostě "zázrak". Nerdi používali třeba OS/2, já přešel na Windows NT 4.0 a koketoval s Linuxem, případně si hrál s Macintoshem u táty.
Ta prostředí byla ještě dost nedotažená, hledala se. Každé (!) z nich se musel uživatel učit, v každém začínal "od nuly". Někdy kolem roku 2000 se ale ustálily UI zvyklosti a přechod mezi prostředími je spíš učení se "omalovánek" toho kterého OS. (Dění "pod kapotou" je spíš mimo vnímání uživatelů.)
Ostatně, první, co na novém systému hledím je: "kde se spustí Terminál, Příkazový řádek či jak se to teď zrovna jmenuje?" My "přistěhovalci" jsme prostě nepoučitelní. ;oD

dvě hodiny trápí s instalací Linuxu? Možná tak v případě Archu nebo Voidu s ruční instalací na míru, jinak je instalace Ubuntu/Manjara/Fe­dory apod. za chvíli.

Zkuste Ubuntu na "úplně prázdný levný notebook", se stahováním zdrojů z Internetu a nastavením všech periferií. O moc kratší to nebude, řekl bych.

Ani v případě archu.

"prostředí si donastaví podle svého nevkusu a kromě absence těch skvělých her, co mají doma spolužáci, mu nic nechybí"

Nie je pravda, asi máte staré info. Gaming na linuxe išiel mílovýmy krokmi vpred. So steamom a lutris-om už zvládne hry nainštalovať aj BFU. Dokonca je v lutrise integrovaný aj huble bundle a gog. Sám mi ponúka patche.

Jenže ty největší pecky, co paří spolužáci, tam nejsou. (A kromě toho mu nedovolím sudo, aby si to nainstaloval. ;oD )

Ten první příklad převažoval tak před 10-12 lety. Tenkrát měly Windows ještě 95 % trhu. Byly stolní počítače a notebooky, to byly primární form factory a pak vedle toho nějaké Symbiany a Windows Phony, které stejně většina lidí používala jako telefony, ne jako osobní počítače.

Jenže od té doby se to obrovsky proměnilo. Dnes tu máme miliardy zařízení s Androidem a iOS, které přinesly zase nové rozhraní a nové způsoby používání, které se navíc taky mění. Lidi si zvykli, že rozhraní může být jiné. Už nevyžadují, aby to bylo jak ve Windows.

Dnes posadím člověka před GNOME a ačkoliv je hodně odlišné od Windows, prostě si s tím poradí. Nainstaloval jsem Fedoru na dost počítačů v rodině a mezi známými a pokud jsou nějaké dotazy nebo problémy, tak jsou to čistě funkčního charakteru (nejde mi tiskárna apod.). Nikdo, opravdu nikdo za mnou v posledních letech nedošel, že má s rozhraním problémy, že se mu v tom špatně pracuje apod. Platí to zvlášť u mladé generace, která monopol Windows ani nezažila.

Asi záleží.
Znám lidi, co tvrdí, že počítač nepotřebují, když smartphone nebo tablet zvládne všechno (přehrávání, streamované hudby, přehrání videa skrz TV, stručnější odpovědět na email) a pár aplikací pak i nějaké úpravy fotek z mobilu nebo střih videa. Nejspíš by jim Linux s Gnome nějak nevadil, ale proč.
Pak znám lidi, kteří na PC dělají spoustu činností (hry, v mé sociální bublině vývoj softwaru pro Windows a úpravy fotek) a tady Linux naráží na problém se softwarem a jeho kvalitou. Nejsou pro něj nástroje od Adobe ani moc jejich alternativ, nevím na Linuxu o ničem jako schopnější prohlížeč a základní editor obrázků nebo přímo software pro management fotek, pak nevím jestli pro Linux existuje něco jako CADy a tak.
První skupina uživatelů Linux nejspíš používat nebude. Druhá taky ne.
No a pak zůstavají lidi, kteří se živí programováním v Pythonu nebo JavaScriptu, tvorbou webových stránek, testováním, správou virtuálních serverů, analýzou dat a toto je podle mě část lidí, která může dlouhodobě používat Linux. A pak je otázka jaké jsou jejich požadavky - Gnome, které je asi ok na malý notebook a přepínání mezi fullscreen aplikacemi je fajn, nebo je lepší KDE kde člověk může mít na velkém monitoru různě rozložené aplikace a efektivně mezi nimi přepínat a vidět spoustu věcí zároveň? Pokud mám 38" monitor, opravdu nepotřebuju seskupovat ikony a skrývat název dokumentu (vlastně Gnome v základu ani ty ikony nezobrazuje)
Protože za mě je cesta prolínání mobilního UI a desktopu cesta do pekel. Systém se snaží vyhovět 80% běžných lidí, jenže ti s ním reálně nemají potřebu pracovat. Spálily se s tím Windows 8 a Window 11 taky zatím lidem spíš vadí, ale je to o zvyku, prostě každá nová verze je horší :)

...podle svého nevkusu a kromě absence těch skvělých her, co mají doma spolužáci, mu nic nechybí.

Tedy kromě toho co chce na tom PC dělat nejvíc, mu vlastně nic nechybí.

Má smůlu, může jen to, co mu dovolí tatínek. ;o)

Domnívám se, že distra tlačí GNOME že čtyř důvodů:

1. Qt vypadá, že je permanentně pod Damoklovým mečem stran licencí. Ať už je to realita nebo ne, FOSS se mu radši vyhne

2. RedHat z velké části financuje GNOME a tak ve svých distribucích logicky používá svoje UI. Pro ostatní je často nejjednodušším řešením dělat to, co RedHat, pokud nemají nějaký extra důvod na to jít jinak

3. KDE někomu vyhovuje protože je velmi přizpůsobitelné a má bambilion featur, ale jak říkáte, není dost odladěné a pro normálního uživatele je nepřehledné a neintuitivní. Nemusí to ani být nutně BFU, třeba profesionální vývojář, datový analytik nebo 3D animátor potřebuje pracovat a ne řešit OS a UI.

4. GNOME je lepší z hlediska bindingů. Praktický všechny programovací jazyky podporují GObject a tím pádem mají přístup ke gnomovským API. U KDE/Qt je člověk doopravdy odkázaný na C++ nebo (do jisté míry) Python, všechno ostatní je neúplné a více či méně experimentální.

Myslím, že ten důvod je primárně jeden: GNOME je prostě enterprise standard a to platí už skoro dvě dekády. Nominálně může mít GNOME podobný počet přispěvatelů jako KDE, ale počet těch placených je podstatně vyšší. Když se řeší věci v jiných částech grafického stacku (X11, Wayland, vstupní metody...), primárně se to dělá, aby to fungovalo v GNOME, a KDE je až v druhém sledu. Ono se to nabaluje. Když řešíte, na čem postavit řešení a do čeho začít taky přispívat, zvolíte si věc, kterou vyvíjí dobrovolník, nebo vývojář, který na tom dělá na fulltime za peníze a má dlouhodobou motivaci se tomu věnovat?

Není to jen o Red Hatu, naopak ten podíl našich příspěvků AFAIK spíš klesá. Těch firem je zapojených podstatně víc: Endless, SUSE, Canonical, Purism, Igalia, Fluendo... IMHO kdo to tenkrát rozsekl, byl Novell. Tenkrát SUSE sázelo na KDE, byly tam v tomto ohledu ještě nějaké ambice, ale pak SUSE koupil Novell, který zároveň koupil Ximian, firmu, která stála za vznikem GNOME, a celé se to tam překlopilo ke GNOME. Tím KDE přišlo o největšího enteprise podporovatele. openSUSE se dnes pořád bere jako KDE distribuce (nebo minimálně neutrální), ale ve SLEDu mají už léta jen GNOME.

Osobně mi na GNOME trochu vadí určitá nedomyšlenost v některých částech designu (třeba chybějící podpora tray ikon/AppIndikátorů s nedostatečnou indikací aplikací běžících na pozadí) spolu s občas možná až příliš rychlým vývojem, nicméně souhlasím, že se jedná o jediné enterprise-ready desktopové prostředí dneška. Uvidíme, jestli/jak situaci změní Valve. :-)

tray ikony? Nemá toto Ubuntu by default, a pre iné distrá sú pre GNOME k dispozícii extensions práve pre pridanie Tray ikón do GNOME? Myslím že toto až taký problém nieje. Mne trocha vadí v GNOME 40 horizontálne workspacy, ktoré na multi-monitor setupe nedávajú zmysel, keďže namiesto rozumnej matice 3x4 pracovných plôch získať 1x12 úzky dlhý pás plôch. Trocha mi vadí ešte kontextové hlavné menu pre vypnutie, kde by to mali vrátiť ako v staršej verzii do podoby tlačidiel, alebo ak mať kontextové menu, tak so širšími hitboxmi a medzerami medzi nimi, nech sa nestane že kliknem o milimeter vedľa a namiesto vypnutia uspím, reštartujem, či niečo iné urobím. Lebo missclicky sa stávajú, a kontextové menu je v rámci tohoto problému najhorší UI/UX prvok. Najme keď sú rozmery malé... inak ale všetko ostatné si myslím že je v GNOME dosť veľmi dobre vymyslené, a tiež súhlasím že je to jediné enterprise-ready DE. (čo je ale hlavne díky extensions, ktorých používam 7 (Ubuntu 18.04.) (a budem 8 v prípade Ubuntu 22.04. veľa z nich sú len jemné úpravy čo pridávajú drobnejšie funkcionality, ale jednoznačne najnutnejší extension čo by mohli dať rovno ako súčasť GNOME je Dash-to-Dock)).

Naopak, tray icons/appindicators je antipattern, pozostatok z Windows 95 a čím skôr sa ho zbavíme, tým lepšie.

Čo je horšie, existujú aplikácie, ktoré tento mechanizmus zneužívajú: keď používateľ zavrie okno, tak aplikácia sa neukončí, lebo používateľ to tak určite nechcel a určite chce bojovať s aplikáciou, aby ju ukončil (viď napr. Skype).

Správne to robí napr. Android: časť, ktorá má bežať v pozadí, je servis, servis nemôže mať UI a pokiaľ k nemu treba UI, tak sa spustí iný proces, ktorý sa so servisom baví cez IPC. V čase, keď UI netreba, tak sa tento proces ukončí. Mnohé servisy UI nepotrebujú vôbec a postačujú notifikácie. Tento prístup zároveň garantuje, že existuje systémový prostriedok na štart / ukončenie servisov a aplikácie nemajú možnosť správať sa tak, ako vyššie spomenutý Skype.

Tray ikony a ikony na ploše mi chybí taky, naštěstí rozšíření to řeší k 90% spokojenosti. Jenže to už jsme zase u toho "jo a jaké používáte rozšíření....?"

Obecně mi připadá, že GNOME příliš mnoho základních funkcí nechává na rozšířeních a navíc jejich implementace je problematická (to, že se zavěšují na hlavní vlákno a můžou tak zablokovat nebo shodit gnome shell, problémy s kompatibilitou mezi vydáními atd...)

Vývojáři GNOME by si měli uvědomit, že nemají sami pravdu proti celému světu. Uživatelé chtějí mít tray a plochu a GNOME by to mělo nabízet jako standard. Rozšíření by ideálně měla být nezávislé procesy komunikující se shellem přes mnohem užší API, než dneska, které by umožňovalo přidávat widgety to některých vybraných částí UI, reagovat na DBUS a vybrané input události a přístup k jednotlivým surfacům (obsahům oken) jako sdílená paměť, s kontrolou přístupových práv. To by myslím pokrylo prakticky všechna legitimní využití.

Me by zajimalo jestli se da nazvat enterprise neco co pouziva spravce souboru co neumi tridit vyhledane soubory. Protoze jsem enterprise distribuci nikdy nekupoval nebyl ani duvod, nevim jak tam maji tohle reseny, jestli tam pouzivaj treba Nema nebo to sekretarky delaj pres MC nebo pres sh skripty ale pak nechapu proc potrebuji vubec desktop. Nebo je taky mozne ze ani nevedi ze se to jinde da, nevim.

K bodu 3 - s tím bych nesouhlasil. To možná platilo o ranných verzích KDE4. V současnosti je KDE pro běžné uživatele velice hladce a intuitivně použitelné. To, co se mění je pod kapotou a právě pro běžné uživatele neviditelné.

Kde používám rád. Je krásně přizpůsobitelné, spousta super vychytávek.

Ale není to bohužel stabilní jako gnome nebo macos.
S exchange serverem to nefunguje spolehlivě. Aplikace občas padají. Občas něco přestane fungovat při aktualizaci.

Tohle je pro běžné uživatele nepřekonatelné.

Pro toho, kdo potřebuje počítač k práci, to není ani tak nepřekonatelné jako především nepřijatelné. Otázka je, jestli za to může samotné KDE, nebo jestli je vina spíš na straně dister, které buď nabízejí KDE jako víceméně contrib balíky, nebo jsou komunitní forky či nezávislé projekty, a zdaleka nemají na takovou QA a hardwarové testování, jako třeba Fedora nebo Ubuntu.

Používám KDE na různých distrech, kde jsou KDE často jen přívažek, ale pád aplikace si nepamatuji už hodně dlouho... Spíš mi spadne ne-KDE aplikace. Nevím, ono je to možná rukama (podvědomě vím na co nešahat).

Jediné, co bych KDE vytknul, je chybějící prohlížeč webu. Konqueror je dávno mrtvola a ostatní neumí takové to drobnůstky, které u nativního prohlížeče ani nevnímáš (například, otevřít novou záložku v okně na stejné ploše, ne v posledně aktivovaném okně prohlížeče).

"...Nate si klade logické otázky: pokud by se KDE pokusilo získat i jednohvězdičkové uživatele, nebude to znamenat jeho degradaci?..."

Ja si naopak myslim ze jista "degradace" prostredi by byla nevyhnutna. Temer vsichni ti 1- nebo 1/2-hvezdickovi uzivatele pocitacu nabraly sve skusenosti na nektere verzi Windows, a ziskate je pro linux jen tehdy, pokud jim ten prechod maximalne usnadnite. Treba i tim, aby desktopove prostredi vypadalo tak nejak "podobne". A tohle u KDE/Gnome dost dobre nejde (a vlastne je to tak dobre).

Z me skusenosti kdyz sem takovym lidem pustil par live-distribuci, vsem se libily takove ty "windows-like" jako Mint, Lite, PClinuxOS, atd. Nikdo nechtel ubuntu/kubuntu, fedora, suse, atd, protoze to pro ne bylo prilis "jine"...

Já si spíš myslím, že někteří lidé nejsou spokojení, když mají možnost nějaké volby, nastavení a tak. Co nedokážu pochopit je to, že oni nedokážou to ignorovat. Mint je asi fajn, ten jsem zkoušel a nenastavíte tam skoro nic.

Na pracovním ntb mám Win10 a svém KDE, mě to tedy přijde hodně podobné. KDE má třeba nový spouštěč, který je jak okopírovaný z Win10 a mě přijde tak nepraktický, že používám fork toho starého. Stejně tak "správce úloh" je podobný tomu ve Win10, ale jak jsem zjistil, na funkcionalitu je opět lepší ten starý. Mint mi možná víc připomínal Win7, ale dle mého subj. názoru i KDE v té době bylo Win7 dost podobné až jsem měl ten názor, že Win KDE dost vykrádá a nebo naopak.

Ono je to tak, že každá volba komplikuje podporu. Není nic horšího (pro obě strany), než když průměrný uživatel požádá o pomoc a musí odpovídat na otázky "A používáte A, B nebo C? Nastavili jste X, Y nebo oboje? Zkusili jste vypnout D? To C, které používáte, jste zvolili pomocí E nebo F?" Samozřejmě jako třešnička na dortu pak uživatel na každou otázku logicky a po pravdě odpoví "nevím".

GNOME by bolo skoro najlepšie DE, byť pár vecí... jediný problém GNOME je ale hlavne komunita, ktorá je hrozná a toxická. Na druhú stranu, autori idú "tvrdohlavo" svojou cestou, čo vo výsledku vytvorí lepšie DE, lebo to DE je navrhnuté nie BFU, ale profesionálnejšími ľudmi. Gnome je osekanejší čo sa konfigurácie týka ale to práve prináša výhodu stability, keď tých možných konfigurácii je malí počet, takže kompatibilita je menší problém. Popravde, keby sa dnes vymazali mozgy všetkým ľudom a mali by od začiatku začať používať počítače, myslím že by GNOME a Linux uspel výrazne viac, a dosť pravdepodobne by predbehol Windows. Windows tu však pretrváva práve zo "zvyku", ľudia už sú naučený na to, a už nechcú tráviť čas učením sa niečoho iného, aj keby to niečo iné na používanie bolo jednoduchšie a prinášalo to lepší výsledok. A ešte tým že Windows je už vo všetkých laptopoch a značkových PC predinštalovaný, čo je aj dôvod prečo stále ľudia sú u Windows, a ak odchádzajú od Windows, tak idú po niečom čo sa podobne ovláda. To ale neznamená že ten spôsob ovládania je vhodnejší. GNOME by som dokonca povedal že keď sa naučíš veľmi dobre ovládať, tak v ňom si výrazne produktívnejší než vo Windows či KDE.

KDE od zacatku cili na lidi prechazejici z Windows. Napriklad stale neumi globalni zmenu klavesovych zkratek na Mac/Unix kompatibilni. Jde zmenit spoustu nepodstatnych visualnich blbosti, ale to podstatne je natvrdo zadratovane.

edit: to je reakce na Rhinox

3. 12. 2021, 01:51 editováno autorem komentáře

Tak ony globální zkratky jsou vůbec zlo, tedy ne myšlenka ale implementace. Např. pomocí remmina se připojím fullscreen k jinému pc, dám si, že keyboard stroke patří remote a stejně mě OS "krade" některé kombinace, a najít je v konfiguraci (GUI) je peklo...

V Gnome a GTK aplikacich funguje Emacs theme bez problemu.

V momente, ked zacne KDE vyraznejsie "gnomovatiet", odchadzam a myslim, ze nie ako jediny, takze by bolo fajn sa zamysliet aj nad tym, ci viac ludi pride, alebo odide. Ak ludia pouzivaju KDE, je to pravdepodobne preto, ze im najviac vyhovuje a nie preto, ze im vyhovuje nieco ine. Pride mi to podobna hlupost, ako "chromovatenie" web browserov.

Ale ono to právě bude jen ako nějaká dílčí předvolba, tak to aspoň chápu já. Tedy pokud se vůbec něco takového bude v KDE realizovat. Čili důvod odcházet moc není a nebude.

Dvě věci:

1. Uživatelé, kteří preferují jednodušší prostředí, mohou sáhnout po prostředích takto od počátku koncipovaných. Já jsem po likvidaci opravdu kvalitního KDE 3, s nímž jsem byl nesmírně spokojen, a současně šílenosti jménem Unity na Gnome emigroval na LXDE a nehodlám se vracet. Už proto, že neexistuje žádná záruka, že vývojáři těchto prostředí neudělají něco podobného v budoucnu.
MMCH umí už současné KDE, aby na každé ploše byl jiný obrázek na pozadí? KDE 3 to umělo, KDE 4 ani po x aktualizacích nikoli. Ale už to léta nesleduji.

2. Uživatelé - imigranti (rození před rokem 1980) zase mají tu výhodu, že znají počítače "od píky", tj. od primitivních osmibiťáků. Já např. začínal v zaměstnání na IQ-85, pak jsem měl doma Didaktika a potom ještě v zaměstnání Sord s CP/M, a pak jsem přešel na Slušovické "jakž takž" PC. Pochopitelně, s DOS.
Proto preferuji spíš kvalitní a spolehlivé skripty řízené programy, tedy např. TeX oproti "Office". A GUI se vyhýbám, protože hluboce, co do přesnosti a spolehlivosti, zaostává za povely z příkazového řádku.

Na LXDE sem taky presel z KDE4, ktery me dost vadilo (oproti trojce). Ale uz je mrtvy, LXQT je nastupce.

Současné kde, pokud máte více monitorů umí konfigurovat pro každý monitor jiný obrázek na pozadí.

Neptal jsem se na monitory, ale na pracovní plochy. Běžně používám 4 a v KDE 3 jsem měl na každé jiný obrázek na pozadí . Na KDE 4 to nešlo udělat ani rok po jeho zavedení. Navíc na tom nejelo vypalování CD / DVD, protože program pro KDE3 na tom nejel a program pro KDE4 nebyl funkční.

Přesně. Já jsem z KDE 3 přešel na XFCE.

Já jsem zase naopak přešel letos z XFce na KDE 4 a byl jsem velice příjemně překvapen, jak KDE vyspělo a stabilizovalo se a to, že paměťové nároky XFce a KDE už do fakticky totožné.

"Ještě mám schovanej" starší počítač, u kterého se při prohlížení videa muselo přepnout z KDE (tenkrát to byla trojka) do LXDE, aby to video jelo, necukalo se a nezpožďoval se obraz za zvukem.

Mne naopak prijde alt tabovani na Gnome vyrazne lepsi. Na kombinaci alt tab a alt strednik jsem si sice musel zvykat, ale ted uz bych ho za nic na svete nemenil

Je pravda ze na co si clovek jednou zvykne tak to nerad meni. Ja jsem mel pred 20lety windows. Pak jsem mel windows i linux (dualboot). Pak uz jen linux. Nejdriv s GNOME, ale pak jsem objevil KDE a prizpusobil ho tak ze vypadalo jako windows (v te dobe asi win2000). A od te doby nemam duvod nic menit. Kdyz nahodou sednu k Windows vypadaji docela podobne... Takze tak.

S GNOME a KDE to mám asi přesně opačně. Kdysi dávno, když jsem si povýšil počitač z 4MB RAM na 8MB a mohl konečně spustit Xwindows, tak jsem používal Fvwm a pak něco, co už si ani nepamatuju, jak se jmenovalo, ale bylo to inspirované prostředím z NeXTu. A když se objevilo GNOME a KDE, tak jednoznačně GNOME, protože KDE mi příliš připomínalo Windows, která jsem už tehdy nenáviděl. A svého času mi asi úplně nejvíc vyhovovalo Unity. Nic víc, než umělo ono, asi od desktopu nechci.

Současné GNOME je OK, jenom u 40 mne dožrali vnucením horizontálních workspaců, na 2 nebo 3 monitorech podle mne zcela nepoužitelné, až nauzeu generující. Naštěstí je rozšíření, které to zase vrátí na vertikální.

To inspirované NeXTem byl pravděpodobně Window Maker. Taky jsem ho kdysi dávno používal, teď jsem léta nejspokojenější s i3wm.

Měl jsem to podobně - cílem mnou vybíraného prostředí bylo nepřipomínat widle (ze kterých mi bylo tou dobou už na blití), tzn. žádné omalovánky, složitosti, nepřehlednosti, zbytečnosti, úlitby blbečkům, prostě každý pohled musel vyjadřovat, že jedna životní etapa se uzavřela. Vzhledem k tomu, že oceňuji prostředí, do kterých vydrží vývojář 20 let nedrbat, aby si pohonil ego, skončil jsem u Openboxu. Bohužel s nástupem Waylandu budu muset řešit, jak dál.

Obdobně to řeším pro fejsbukáče: Nemá smysl jim předstírat, že jsou pořád „jako“ na widlích. Díky bohu nejsou, naopak: Tady máš nový systém, nejen vypadá, ale i funguje trochu jinak. Čo boľo, to boľo, odteď se to bude dělat takhle. Takhle jsem dal známému počítač s Ubuntu (GUI odpovídající složitosti a přehlednosti), ukázal mu, kde je Firefox, a tím moje práce se zaškolováním skončila. Už to má dlouho. Samotného mě překvapilo, že se na nic neptá. Zjevně to stačí.

Ano, přesně tak nějak to vypadalo a koukám, že to stále žije.

A pak jednu dobu jsem měl ještě Enlightement, který, pokud, vím, také žije.

Aha, to měla být reakce na pana Krčmáře a nějak upadla vedle, pardon ...

Dobrý den

Tohle téma je takový další flame warr. Co člověk to názor a nikdy nebude existovat jasná pravda nebo shoda...

Za mě osobně. Když přijmu zdejší škatulkování uživatelů, balancuju někde kolem 3 - hobbysta. Ohledně GUI mi vyhovuje si prostředí silně přizpůsobit mým více než 20tiletým zvyklostem, kdy jsem začínal na FVWM s devíti okny, Emacsem a stále stejnými klávesovými zkratkami na přesouvání mezi okny, maximalizaci/mi­nimalizaci oken a přepínání klávesnice EN/CZ-QWERTY s defaultně anglicky mluvícím systémem + podpora ČJ. Plus mám rád když vidím využití RAM a CPU. A to je hodně minoritní požadavek.

Používám na linuxu (Ubuntu LTS) Gnome i když mě neskutečně štve, ale přijde mi to menší zlo a překopání systému než překopat to na KDE. Teda štve mě to, že právě veškeré nastavení je skované a nelze se k němu nějak rozumně jednoduše dostat. V defaultní instalaci nemám nástroje. Musím pokaždé zjišťovat jaké Tweaks nebo gnome-config a co dalšího doinstalovat, jaký Matrix přes webové rozhraní jak kde nainstalovat a spravovat, co k tomu ještě doinstalovat.... Přitom z mého pohledu zkušenějšího uživatele jsou to věci které dříve bylo samozřejmé si nastavovat a mít ve výchozím stavu pro to vše a logicky strukturovaně a dohledatelně dosažitelné. Dnes je to doslova temná magie, vlastně úplně stejná jako na MS-Windows :-(

Jasně, Gnome cílí na prvouživatele klikače co se prostě smíří s tím že to vypadá a funguje tak a tak a vlastně ani víc nechtějí a ani je nenapadá chtít víc. Ty max. ** uživatelé.

Podle mě ten kdo používá KDE ví proč ho používá a spíše to budou ti zkušenější co tu možnost volby chtějí. A asi těžko si dnes už KDE urve větší základnu uživatelů, zatímco ztratit stávající dokáže snadno. KDE svůj boj o prvenství na desktopu prohrálo dávno tím, že si drželo propriertální licensi. I když bylo svého času KDE výrazně lepší než Gnome, tak kvúli licensi distra preferovaly Gnome a čas to tak zafixoval. Pokud Gnome neudělá nějakou fatální dlouhodobou chybu, tak už KDE nedostane prostor pro masivní rozšíření.

Ale je to jen můj názor.

Myslím, že autor nebere v potaz ještě jeden podstatný důvod, proč je GNOME chudší na funkce a nastavení oproti KDE: je nasazené v enterprise distribucích. Když s něčím novým přijdeme, znamená to, že to budeme muset minimálně 10 let podporovat v RHELu. A to už si člověk rozmyslí, co vypustí mezi uživatele. Podstatně víc se hledí na to, aby se nenasazovalo něco, na co nebudou do budoucna kapacity na údržbu. KDE je v tomto podstatně živelnější.

To by člověk pochopil. Ale co má dělat uživatel, který si to nějak přizpůsobit chce?

Já osobně jedu na v podstatě už umírajícím Unity jen proto, že někdo v Gnome rozhodl, že mi cca 3-4 cm vertikálního prostoru na notebooku zabere nezmenšitelnými toolbary. Nemusí to být ani v defaultu, stačil by mi plugin, ale co jsem tak pochopil, tak v Gnome prostě nejde udělat integrace menu do titulku okna tak jak to bývalo v Unity.

Su na to nejake hacky, viac-menej pouzitelne a viac-manej funguju (google: "gnome window decorations size"). Som s tym zapasil az som skoncil na openboxe pre pracu a na KDE doma. Manzelka by openbox uz neprekusla ;-)

Upřímně, tady se řešení asi nikdy nedočkáte. Tady je problém ve dvou věcech:
1. klasické menu, které by se integrovalo do toho titulku, už není 10 let součástí GNOME HIGu a z aplikací postupně mizí. U těch z GNOME už je jenom tam, kde už vývoj prakticky nepokračuje. Těžko budou dělat podstatný zásah do rozhraní kvůli něčemu, s čím stejně nepočítají, a dnes to není samozřejmou součástí aplikací obecně.

2. GNOME dnes preferuje client-side dekorace, tedy za vykreslení celého okna včetně dekorací zodpovídá aplikace. Prostředí jí nemá co kecat do toho, kam si má menu vykreslit. Pokud autor aplikace chce ušetřit místo, může si ho do lišty vykreslit.

Co se týče plýtvání vertikálním místem, doporučuji si porovnat, jak aplikace vypadaly v době GNOME 2 a nyní. Třeba takový Nautilus. Ten headerbar se může zdát zbytečně široký, ale je to víceméně jediná věc, která tam nahoře je. Vše je integrováno do něj. Ve "zlatém věku" GNOME 2 zabíral Nautilus od horního okraje okna po obsah tak 2-3x víc místa než nyní.

Tomu rozumím, ale zároveň mi to nejde dohromady s relativně rychlým vývojem a hlavně s tím, že s každou novou verzí se „rozbijou“ všechna rozšíření. U enterprise-level DE bych čekal i stabilní extension API/ABI, kde verze ABI není nutně totéž, co verze DE, obzvlášť když to DE vychází dvakrát do roka… :-/

ja teda nevie, ale toto napisal asi autor len vzhľadom na neznalosť macOS ako takého: "Apple je opačný svět. Toto je jediný vzhled, vyladili jsme ho k dokonalosti, pomohly nám všechny síly světa, kvantově krásné křehké víly, všichni proroci od Abraháma a Mojžíše až po samotného Ježíše či Mohameda a samozřejmě ten nejvyšší, Jonny Ive. Pokud se vám to nelíbí, támhle jsou dveře, podobně jako to viděl Henry Ford. I zde je nula- až jedno-hvězdičkový uživatel spokojen a netrápí ho, že nemůže změnit téměř nic. Naopak si užívá punc domnělého členství v jakémsi VIP klubu příznivců nakousnutého jablka."
Bohužiaľ realizta je v tomto smere úplne iná. Osobne som na macOS prešiel z Windows a Linuxu. Windows vo svojej prostote som už neozaj nemal náladu každú chvíľu preinštalovávať a Linux zase v dobách neexistencie LTS verzií sa rozdrbal každú chvíľu a to som som zrovna nebol používateľ ** končil som na Sabayone, keď po update sa to celé rozhasilo a už ani sám veľký Linus by to nedal dohromady (to len narážka na spôsob písania autora, sorry ). Prekvapivo mi v macOS nič nechýba, a to som na začiatku robil C# v dobách kedy som kompiloval v parallels verziu pre Win .NET 3.5, potom som prešiel na .NET Core a teraz fakt nie je problém čokoľvek na macOS robiť, viete si ho prispôsobiť ako len chcete, ak vám niečo chýba Parallels pomôže. Takže nesúhlasím so šteklivou poznámkou autora. Mám presne opačný názor. macOS mi dal kľud na tvorbu, to čo mi chýbalo vo Win a mal Linux, mám v macOS, to čo mi chýbalo v Linuxe z Win mám v macOS... áno, stojí to peniaze, ale keď si to naozaj všetko zrátate, tak zistíte, že to až také drahé nie je. Už len HW Wintel je zrovnateľne drahý (neporovnávajte hrubý výkon, pri macOS je porovnanie mätúce, častá chyba porovnávačov čo nikdy nerobili na macOS). Osobne som kompiloval vo virtuálne veľký .Net projekt vo VisualStudiu cca 1:15, kolega na identickej HW konfiguracii DELL notebooku 1:30... takže? Apple má svoje špecifiká a pravidlá, ktorými sa riadi a drží ich v macOS, ale človek, ktorý sa pozrie hlbšie nájde neobmedzené možnosti (jadro kompilovať nechcem, takže zase s rezervou prosím vás ). A na záver, nie som nejaká iOvca, len chcem aby veci fungovali a zatiaľ na macOS fungujú najlepšie zo všetkého čo som skúsil. Autorovi prajem veľkú chuť skúšať nové veci, prešiel som si tým obdobím a som zaň vďačný, lebo nie je nad vlastnú skúsenosť

Možná ještě jedna zajímavost:
Podobné pětistupňové rozlišení dle kvality znalostí už v 80. letech minulého století měli mykologové (hlavně se zaměřením na konzumovatelné, byť některé pouze jednou, houby). A v rámci této stratifikace se hlavně chtělo, aby se ti tříhvězdičkoví nepletli do výuky / výchovy těch dvou a jednohvězdičkových.
Nelze vyloučit, že i toto je jeden z problémů popularizace Linuxu: že ji dělají lidé ne moc odborně kompetentní. Byť je to na tomto poli situace jednoznačně složitější, protože někdo může být expert třeba na Libre Office, nebo Image Magick, ale nedokáže si ani změnit pozadí na ploše (s trochou nadsázky). Tohle měli mykologové vyřešeno alespoň u prodejců hub na trhu tím, že každý dostal osvědčení k prodeji jen těch druhů, jejichž znalost na určité úrovni projevil před zkušební komisí.

o GUI jsem před nějakou dobou napsal blogpost: https://blog.root.cz/kriticke-mnozstvi-dannyho/o-kompromisech-uzivatelske-privetivosti/

Jinak sám jdu "třetí cestou": nevyhovuje mi ani KDE ani GNOME, tak používám XFCE. Nainstaloval jsem jej i tátovi, což je sice vysokoškolsky vzdělaný člověk, ale v jiném oboru než IT (lékař). Dokud tam měl Windows, tak mě vždycky jednou za čas volal, že to samo dělá něco, čemu nerozumí, teď s XFCE funguje úplně normálně "intuitivně" a nemá žádný problém, i když nemá moc IT znalostí.

@David Ježek

Změna chování Alt+Tab lze udělat přes Nastavení - Klávesnice - Klávesové zkratky. Hledaná volba je Přepnout do jiného okna.

Viz. https://ctrlv.cz/05cR

3. 12. 2021, 13:07 editováno autorem komentáře

Díky, tohle jsem hledal.

Když zachovají přizpůsobitelnost. Jinak oplakávám některé nastavení z KDE 4.

Já jsem se smíříl s tím, že některé pro mne klíčové funkce už se nikdy nevrátí... Třeba window tabbing. Ty mi chybí moc...

Ideální kombinace výhod gnome a kde by byl cinnamon-desktop, který je zřejmě i dost oblíbený, ale ten vzhled mi přijde prostě hrůzostrašný, ať se ho člověk snaží upravit jakkoliv. Ve výsledku je tak asi lepší prostředí budgie, které má ve své ubuntu distribuci i docela dost možností konfigurace. Pro nějaké začátečníky by bylo nejjednodušší hodit tam minimálně pro začátek Windows ikonky. U KDE mi přijde, že velká čast lidí ani většinu těch možností nevyužije. V Gnome zas vypadá dash-to-panel dosti divně.

muzes: https://b00merang.weebly.com/desktop-themes.html

Léta jsem používal KDE, s verzí 4 jsem se s ním rozloučil a přešel nejprve na XFCE a následně na Gnome, se kterým jsem přečkal i první verze Gnome-Shellu a vydržel jsem s ním až do teď. Občas jsem KDE zkoušel, ale asi jsem z něj už vyrostl, nepřeberná množství nastavení a když se v tom člověk chvilku šťourá obvykle narazí na něco co nefunguje a daná komponenta buď vyhodí chybovou hlášku, nebo dokonce spadne. Inu hromada nastavení = hromada věcí co se může rozbít.
Posledním hřebíčkem do rakve KDE je u mě absence nativní podpory dotykového rozhraní na tablet PC - modul pro senzor orientace je v Archu mino oficiální repozitář, při dotyku na touchscreen nemizí kurzor myši, atd.
Gnome má svoji filozofii, moc se toho nedá nastavit, ale všechno prostě funguje. V prvních verzích 3.x Gnome také mělo svoje chyby ale za poslední roky je Gnome skálopevné a funkční prostředí pro pohodlnou práci.

GNOME je super, považuji ho za macOS na steroidech. Základ Gnome umí to, co běžně uživatel od počítače očekává a to formou, kterou zná nebo může znát - je tam vidět jasná inspirace macOS. Ale na rozdíl od něj netrpí rigidností v myšlení a umožňuje uživateli si chování upravit dle svého. Díky extensions a tweaks mě nenapadá nic, co bych potřeboval a nedokázal bych si to nějak nastavit nebo doplnit.

Gnome bude postupně již vytlačováno v distribucích. Zde je jasně vidět trend. To samozřejmě neznamená, že bude neudržované. PopOS! v tomto směru může s novým DE hodně zamávat, pokud se to samozřejmě povede a pokud se to povede včas, což jsou dva velké otazníky.

KDE dostane daleko větší prostor v distribucích.

Cílení na spodní vrstvu, o které Nate mluví, je velmi nebezpečné. Sice si udělal analýzu trhu a chce zaujmout co největší podíl. To však vnitřně skrývá velké programové problémy. Čím více budete chtít zaujmout spodní vrstvu a zjednodušit GUI, tím více budete ztrácet funkcionalitu pro ostatní pokročilé skupiny. Už jsem toto viděl několikrát a nikomu se to zatím nepovedlo, je to totiž nepřímá úměra (přesněji cross concern) v jednotlivých komponentách a v parametrizaci. Navíc pro open source, kde je dynamický team, je to velmi složité. Toto ohrozí celý projekt.

Jedinou vhodnou variantou je cílení GUI dle daných skupin a to držet odděleně s tím, že pod tím je společný framework. Framework ale na úrovni základních podpor a služeb, plus zrychlení tvorby GUI komponent. Vlastní konfigurační schopnosti už jsou zcela odděleny, natož jednotlivé komponenty již drženy zcela nezávislé (tj. oddělené výsledné projekty (produkt), nikoliv jeden!).

Já už minimálně 5 let KDE ani Gnome nepoužívám. Je to dáno tím, že jsem zjistil, že není vhodné používat masově používaná prostředí, ale prostředí, které si lze upravit pomocí vyššího programovacího jazyka dle svých potřeb. Samozřejmě to není cesta pro všechny a ani nechci, aby to byla cesta pro všechny, jak jsem již psal, každá skupina má jiné potřeby a mixování vede k tomu, co jsem taky psal. V mojí skupině a myslím si, že tady bude mnoho dalších takových lidí, je cesta awesomewm, qtile, xmonad, které obsahují pokrokové jazyky vyšší úrovně (lua, python, haskell), nejlepší v mnoha ohledech.

Používal som Gnome asi 10 - 15 rokov (a popritom Windows), ale bola to z núdze cnosť, keďže KDE 4ka bola zabugovaná katastrofa (2 a 3 boli super). Teraz som switchol na FreeBSD + KDE 5.xx Plasma a som omnoho spokojnejší. Možno je to tým, že som dlho používal Windows a filozofia Gnome (orezávanie všetkého až na kosť) mi vyhovuje čoraz menej. A navyše Qt vývojový ekosystém mi príde omnoho komplexnejší a prepracovanejší, vhodný na rýchly vývoj aplikácií všetko je objektové, primárnym jazykom pre Qt je moje obľúbené C++ a nie C. Aplikácie pre KDE sú tým pádom prepracovanejšie, majú viac funkcií a pripomínajú profi komerčné aplikácie zo sveta Windows. No Qt appky bežne používam aj pod Windows, zatiaľ čo GTK appky vyzerajú pod Windows ako pasť na oko. Rovnako je to aj s Qt appkami pod Gnome.

Okrem toho porovnajme si taký Gimp s Kritou. Krita viac priopomína Photoshop je to presne to na čo sú ľudia zvyknutí, skoro všetko je umiestnené tam kde to hľadám a ak nie tak po pár sekundách googlenia to nájdem. Gimp si ide vlastnou cestou, je to IMHO taký graficky nepekný zlepenec s katastrofálnym UX, ktorý som nikdy dlho nevydržal používať.

Vidíte - a já naopak preferuji GIMP - který jsem měl i v dobách "KDE desktopu". A máte pravdu - působil tam jako pěst na oko. :oD

Já zase preferuji Image Magick.

XFCE je stejně nejlepší...

mne KDE casto padalo, nakoniec som zakotvil u xfce a gnome a kde sa vyhybam.

kedysi som zacinal na KDE a RH ale i ked je to graficky daleko... no nejako mi ani jedno nezachutilo. a nie je to zlozitostou kde kedze denne pouzivam linux ale skor proste nejak nie zrovna privetivostou a stabilitou.
Gnome istym sposobom standard ale...
radsej Debian vetva + xfce alebo lxde

4. 12. 2021, 18:03 editováno autorem komentáře

Dva duvody proc je KDE malo rozsirene:
1) Distribuce v dobe, kdy je zacaly pouzivat 'masy' a BFU, tak jako na potvoru bylo zrovna dlouhodobe rozbite
2) na mobilu by to nebylo zle, ale nikde to nefunguje a zadny velky hrac to nepouziva, kdyby se to dalo jednoduse hodit na Android, uz bych na tom davno ficel

Osobne musim priznat, ze mi vo vseobecnosti uz vcelku vadi toto prilisne zjednodusovanie veci a softveru kvoli orientacii na BFU.

Je to citelne vo Windowse, casto sa stava, ze novy upgrade co-to odstrani alebo nenavratne zmeni. Takisto Windows 11 pomenili niektore veci, kvoli ktorym zatial ostavam na Win 10.
Je to citelne aj pri browseroch, napr. Firefox pri updatoch na novsie verzie obcas pomenia bez toho aby sa to dalo nastavit do povodnej podoby. Napr. prechod na novy design proton, kvoli ktoremu som ostal som na verzii 88 (a pretoze sa uplne nedaju zakazat aktualizacie, tak musim pravidelne odklikavat ze nie nechcem aktualizovat).
Aj ked nie som castym uzivatelom linuxu, tak som linux desktop obdivoval, kvoli sirokym moznostiam prisposobenia a vyladenia roznych detailov.

Problem je, ze tych 5% uzivatelov, ktory su power-usermi, ako developeri, inzinieri, vedci, admini a pod. pouzivaju pocitac denno-denne ako pracovny nastroj a dobre vyladenie a nastavenie UI je dolezite pre rychlu a efektivnu pracu. Ani tak nevadi, ked je UI po instalacii out-of-the-box nastavene jednoducho a smerovane na BFU. Vadi hlavne to, ze postupne miznu rozsirene moznosti ako ho nastavit a doladit k spokojnosti. Vyvojar si povie, ze kvoli 5% uzivatelov sa mu neoplati udrziavat nejaku funkcionalitu na viac - cim si zjednodusi zivot, ale potom sa to UI stava horsie pouzitelne a power-userom to len zhorsuje a spomaluje pracu. V linuxe sa to casto riesi forkami, alebo patchmi, prip. pluginmi. Vo Windowse alebo inom propiertarnom rieseni to uz moze byt problem, a rozne ohaky tomu vedia pomoct iba do istej miery (napr.vo Win 10, kvoli blbemu taskbaru, musim pouzivat 7taskbartweaker aby to bolo pouzitelne, a pod.).

Já tento článek moc nechápu. Předpokládám že málohvězdičkoví uživatelé se v životě už setkali s XPčky či sedmičkami, a tudíž KDE pro ně bude prakticky stejné. Soudím, že mnozí ani rozdíl nepostřehnou, maximálně tak různé barvy a loga. Zato Gnome vyžaduje určitou učící křivku při práci se sofistikovaným panelem (to není kritika).

A připadalo by mi silně absurdní, odebírat prostě možnosti konfigurace. Kdo se bojí nastavování, ať prostě nekliká na volbu Nastavení.

Jediná věc, kterou bych navrhnul, by bylo defaultní vypnutí "aktivních rohů", které může dost vyděsit. Takové fičury jsou fajn, ale jedině opt-in.

Já to říkám furt, že mám geniální mamku. Ukázal, zkusila, fungovala. Za mě dobrý.

Článek sem si přečetl ze zvědavosti, protože mě zajímalo co je případně zásadně nového v KDE (které sem někdy kolem verze 3.X používal, a s příchodem Gnome3 přešel na něj, a momentálně už asi 3 roky frčím na Pantheonu).

Bohužel sem však nečetl veškeré komentáře. Takže se omlouvám pokud už to tu zaznělo.

Nicméně přišlo mi vtipné že si někdo myslí že Pantheon/Elemen­taryOS je zaměřené na ty 0/1 "hvězdičkové" uživatele.
Vzhledem k tomu že poslední 2 verze ElementaryOS používám po dobu asi 3 let, tak moc dobře vím jak moc je to prosředí v tom výchozím nastavení rozbité a kolik zásahů musí člověk udělat, aby to vůbec fungovalo. Typicky výchozí aplikace jsou plné bugů, které musí člověk obcházet a být si jich vědom. Některé jsou například zcela nepoužitelné (typicky nefunkční výchozí přehrávač hudby který při pokusu o použití instantně padá - např: https://github.com/elementary/music/issues/439, nefunkční výchozí mailový klient podporující pouze plaintextovou neSSL autentizaci a ještě blbě vyplňuje FROM hlavičky mailů...), jiné se s vydáním nové verze čím dál více rozbíjejí (třeba poslední dobou správce souborů), některá funkcionalita zcela chybí a člověk si musí napsat skripty spouštěné po přihlášení popř. pomocí systemd-timerů (třeba správa barevných profilů), ...
Vlastně to dá docela práci, po výchozí instalaci z toho udělat použitelný desktop - člověk musí spoustu aplikací zcela nahradit, upravit konfiguraci aby se vyhnul bugům... Ale ano, pak to funguje cca 2 roky (do vydání další verze) stabilně a dobře.

Tolik moje poznámka k tomuto konstatování které mě opravdu pobavilo.

=============­========================­====================

Jinak - právě z těchto výše uvedených důvodů (verze eOS6 opět přinesla bugy nové a staré nevyřešila...) se poohlížím po alternativě.

Osobně mi přijde že je OK, když prostředí nemá milion checkboxů, roletek a posuvníků. Konfigurace se může odehrávat někde v pozadí - proměnné, v případě gnome/elementary dconf, nebo konfigurační soubory. Důležité je, když je prostředí prostě neobtěžující, funkční, přehledné ale konfigurovatelné (bohatě stačí právě z nějakého backendu, což třeba to Elementary, přesto, že vypadá na první pohled možná nekonfigurovatelně, vlastně celkem je).
Vlastností UI by asi neměla být sebekonfiguro­vatelnost - na to může být nějaký jiný nástroj.
Přijde mi že komu nevyhovuje default, tak si to nakonfiguruje/nechá nakonfigurovat, a pak je spokojen že ho nic neotravuje - ostatně to tak v zásadě funguje i v těch Windows, ne? (člověk si to tam buď nastrká sám přes registry/power­shell, případně mu to někdo připraví/natlačí přes domain policy).

Ono je dost dobře použitelné i takové JWM, jen to dá trochu práci ho vyladit do funkčního desktopu (většinou celkem jednoúčelovému pro nějaké workflow).

U KDE mě vždycky mrzelo, že ty verze 4 a 5 v době kdy jsem je zkoušel to bylo vždy takové nějaké rozbité. Naposled sem jej zkoušel před nějakými cca 4 lety v Archlinuxu nad Waylandem, a nějak to pořád padalo, narozdíl od GNOME na totožné kombinaci. Některé aplikace z něj se mi ale docela líbí.