Názory k článku Kde všade je nasadený GNU/Linux
-
hdfsgf (neregistrovaný)
ano, presne tej europskej unie, kde pravomoci prijimat zakony ma "akoze parlament" a pre istotu, aby nahodou neprijal nieco, co sa nepaci mocnym (citaj: rade ministrov), v skutocnosti je parlament len akymsi "poradnym organom" zerucim peniaze danovych poplatnikov. do kelu, kam sme sa to dostali? ved to je sovietsky zvaz ako vysity, len prefarbeny na ruzovo?!
-
Martin (neregistrovaný)
Z celeho tohohle clanku jsem pochopil, ze Linux tedy pouziva necelych 20 velkych spolecnosti ci statnich sprav a to u nekterych to ani neni jiste - viz citace "da se odvodit". Pritom zrovna Siemense pouziva MS v reklamni kampani s tim, ze presli na ActiveDirectory.
No, to je dost nereprezentativni vzorek, jenom MS CR ma na svem webu vetsi reference v nasi zemi. Jestli ma tohle nekoho motivovat k uvazovani na migraci na Linux, tak je to velmi smutne. -
bleesmrt (neregistrovaný)
teda bleesmrt, takovou splacaninu jsem na rootu dlouho necetl. gramatiku hodnotit nemuzu, nebot slovenskou neznam, ale po slohove strance je to temer necitelne.
jo a ty generalisticke soudy, kdo pouziva linux by to chtelo necim podlozit. osobne nevim o tom, ze by prave jedna z vami jmenovanych spolecnosti u nas linux provozovala, tedy krom dvou terminalu na as/400, ktere jsem vytvoril ze starejch plecek.
taky jsem linuxovej fanousek, ale uz jsem se snad naucil videt veci alespon trochu realisticky
celkova uroven clanku tak 3/100% -
dm (neregistrovaný)
Pokial ide o stylistiku, je nutne priznat, ze je to neskutocna zlatanina bez hlavy a paty. S gramatikou to nie je az take zle, hoci sa najdu aj nejake gramaticke chyby.
A samotny obsah ? Nuz, autor na zaciatku napisal, ze sa bude venovat oblasti 'control engineering' - aspon v zatvorke by bolo velmi vhodne uviest slovensky ekvivalent. Tu sa zdalo, ze kazde tvrdenie autor dolozi, na prvy pohlad, relevantnym odkazom. V inych oblastiach sklzol do citacii vyhlaseni z roznych dennikov, ci uz cisto internetovych alebo ich internetovych vydani.
Pri praci dost casto clovek narazi na vyroky typu 'Vsade Linux' alebo (s urcitou mierou nadsadzky) 'Linux spasi svet' ci podobne expresivne vyjadrenia. Rozhodne to nie je pravda a urcite existuju oblasti, kde nasadenie Linuxu este nie je uplne vhodne. -
peto (neregistrovaný)
> autor na zaciatku napisal, ze sa bude venovat >oblasti 'control engineering' - aspon v zatvorke >by bolo velmi vhodne uviest slovensky ekvivalent.
Problem je, ze slovensky ekvivalent realne neexistuje. Do 31.9.2004 na FEI STU plati pojem automatizacia od 1.10.2004 to bude priemyselena informatika a navyse pod pojmom automatizacia rozumie nieco uplne ine.
skusim to vsak ujasnit
kybernetika= Veda o ziskavani, prenose a spracovani informacii v zivych sustavach a strojoch
informatika= Veda o ziskavani, prenose, spracovani a ukladani informacii
control engineering= Veda o ziskavani, prenose a spracovani informacii za ucelom riadenia.
>Pri praci dost casto clovek narazi na vyroky >typu 'Vsade Linux' alebo (s urcitou mierou >nadsadzky) 'Linux spasi svet' ci podobne >expresivne vyjadrenia.
Expresivita vyjadruje moje osobne presvedcenie. -
petr (neregistrovaný)
Siemens presel na linux ? no to snad NEMYSLITE VAZNE - ten dokument znam, je vnem pravy opak. Takze predpokladam, ze i zbytek clanku je ZCELA VYMYSLENY. Jediny Unix v Siemensu je HP Unix na Oracle serverech, a vse vsech roadmapach je planovano pouziti upravenych Windows XP jako klienta, ktery uz ted umi veci o kterych se na lin uxu nikdy nesnilo (migrace uzivatelu v domene, migrace pracovnich ploch a profilu v lokacich - tohle proste zadny linux nepodporuje a psat to cele znova je blbost)
-
karol (neregistrovaný)
To zasa nie je tak celkom pravda. Ja som v Siemense pracoval a nie je pravda, ze jediny UNIX je tam HP UX. V Siemense sa skutocne vo velkom pouziva Solaris. A je tam aj mnoho projektov, ktore bezia cele na Linuxe. A su to skutocne seriozne projekty. Ale musim uznat, ze _prechod_ Siemensu na Linux je hlupost. Ked sa v tak obrovskej korporacii rokmi pouzivania vytvori taky standard, ze dokument = .doc, prezentacia = .ppt, mail klient je outlook, ... a cela europa je v jednej windows domene, tak je to naozaj len tazko predstavitelne.
A este nieco. Standardizacne organizacie, ako napriklad ETSI ci 3GPP prijali word ci powerpoint tiez za de facto standard. Smutne, ze. -
px30 (neregistrovaný)
další novinky z oblasti winblows zde:
http://www.microsoft.com/cze/windows/xp/pro/evaluation/overviews/multitask.asp
věděli jste, že můžete zpracovávat více úloh současně? A Kefalín, povedzte, čo si predstavujete pod takým "doména"?
Od doby, kdy se lidi zabývají takovými pitomostmi, jako jsou pracovní plochy a jejich migrace, tak prostě nemakaj a jenom blbnou. Ať žijou vytuněný widle - tomu Siemensu to přeju... -
Pichi (neregistrovaný)
Hmm a k čemu je dobrá ta migrace uzivatelu v domene, migrace pracovnich ploch a profilu v lokacich. Ja proste sednu ke kterémukoli terminálu ve firmě, přihlásím se a jedu. Všude mám stejnou pracovní plochu a stejné nastavení. No a nevím o tom že by tam muselo něco migrovat :-) on je to totiž Linux, tam není nutné řešit takové samozřejmosti. Ohó, tak on už windows umí řešit věci, které v pořídných OS nemusíte řešit vůbec. No tomu říkám pokrok. Ještě pár let a možná už to bude aspoň trochu použitelné k práci :-D
-
Martin (neregistrovaný)
Aha.
A ten terminal ma stejny vykon jako pracovni stanice. Kdyz sednes v anglii, tak mas pripojene tiskarny vedle sebe stejne jako kdyz za nej sednes v norsku?
Kdyz si za nej sednes v praze a server je v ostrave, jiste se ti cely den dobre a efektivne pracuje pres wanku plnou jinych dat.
Terminal v tvem pojeti je jiste skvela vec na lokalni siti, jakztakz pouzitelna i na vzdaleny pristup, ale pro nektere veci se proste nehodi a je to potreba delat jinak. -
zak (neregistrovaný)
No snad jen tohle:
uzivatele: NIS, ldap, kerberos.
home: NFS, AFS, CodaFS, .....
(existuje do windli neco jako CodaFS ci AFS ??? ...anooo nainstalujte si unix/linux server !!!!! a do widli AFS nebo CodaFS klientaaaa)
terminal/PC :nemusi byt terminal staci linuxova stanice, a na kazde to same (ve windows taktez musite mit na vsech PC ty same programy) a pak je to rychle ... a muzete mit vypalovacky atd (ikdyz vypalovat muzete pres web ...pak je tam quee jak na tiskarnu ...to taky ve widlich jaksi neni)..
Tiskarny ...... fuck, kurva na kazde stanici napr CUPS, LPD, NLPD .... a printer se jmenuje napr vsude lp .... no a kdyz bude v kazde lokalite jiny nazev taktez nevadi, default printer se defunuje na urovni print deamona a ne u uzivatele (i kdyz oboji je mozne).
Doprdele to je jak na zive, pokud neznate linux/unix tak blbe nekecat a jdete se radsi ucit.
A juknete se jak je stare NIS,NIS+,yelou page. ... a uz tenkrat to umelo load balancing -
L.G. (neregistrovaný)
SUN Microsystems, inc. - pokud vim, tam meli (maji ?) velikou domenu NIS+ s pomerne rozsahlou hierarchickou strukturou (vcetne NFS automount ...)
Pokud jde o vetsi firmy (nejen IT) tak se tyhle veci vetsinou resi nejakym 3d-party (heterogennim) resenim jako je napr. TIVOLI (IBM) nebo DCE.
Docela hezky prehled vypracovala firma Gartner Group (bohuzel jsem mel k dispozici jen v "papirove" podobe).
Mapovani pracovni plochy je samozrejme nesmysl, na tu s v UNIXovem svete nikdo nehraje [bud jdu pres terminal (resp. X) nebo si pripojim vzdaleny adresar a pracuji lokalne].
Howgh. -
Petr (neregistrovaný)
Myslim, ze nejvetsi problem, je v tom, ze firmy jako takove nemaji zadny motiv jakekoli informace tohoto typu zverejnovat...
Nase firma take do sveta nevytrubuje, ze mame celostatni terminalovou sit na bazi tenkych klientu a dvou vrstev serveru (mistni/vzdaleny) a to jeste presne sity na miru od SuSE (tenkrat dnes pozor velka zmena SUSE :-).
Ale povidani o RT linuxu se mi libilo, vubec jsem nevedel, ze linux umi svarovat, ci zvedat zavory :-)
Petr. ČP :-) -
Jimmy (neregistrovaný)
AFS jsem na Windows viděl na škole a už nikdy více. Tak zpomalený počítač jsem nikdy předtím ani potom neviděl. Na tehdejším TOP PC (PIV 1,7 GHz, 1 GB RAM, SCSI disky) jsem se přihlašoval 5-30 minut, jakýkoliv program se pouštěl také 1-30 minut. Spravované to bylo katedrou informatiky, tedy lidmi, kteří by měli tušit která bije. Za celý půl rok, co jsem dělal diplomku se na tom nic nezlepšilo, ale třeba to za ty 2 roky jsem pryč už rozchodili.
-
Pichi (neregistrovaný)
Ehmm, kdyby ten vykon toho terminalu (ten konfort a rychlost a vykon co ma k dispozici uzivatel za tim terminalem) mela mit pracovni stanice, tak ... No nevim jestli by mi dali 100.000,- na kazde pracovni misto. Ty tomu fakt vazne rozumis :-) Je signifikantni pro uzivatele jiste parodie na OS, ze si ani neumi predstavit co je ve svete *nix* OS bezne a normalni. V tomhle svete se nepouzivaji nahrazky, tady se delaji veci poradne a od podlahy. To nejsou nejake splacaniny jako vlastvovci hnizdo co nam predvadi jista firma z redmontu. Pokazde kdyz se jim podari dopatlat nejakou vlastnost, v *nix* svete davno beznou, to halasne vytroubi do sveta jako uzasnou novinu a hlupaci jim to zbasti i s navyjakem a jeste si pomlaskavaji jaka je to dobrota.
-
mess (neregistrovaný)
" (migrace uzivatelu v domene, migrace pracovnich ploch a profilu v lokacich - tohle proste zadny linux nepodporuje a psat to cele znova je blbost)"
Nechapu, co myslis migraci pracovnich ploch a profilu v lokacich, jestli roamovaci profily, tak to Linux uz umi hodne davno (samba ;) ) a migrace uzivatelu? To znamena jako co? Jestli jen to, ze se synchronizuji uzivatele na stanicicich s uzivateli na serveru(ech), tak to taky neni problem.
M. -
jirka (neregistrovaný)
Nechci se poustet do porovnavani kvalit samotnych systemu, myslim si, ze moznost migrace velkych prumyslovych spolecnosti jako je treba Siemens se neridi tim, jestli za instalaci OS na jeden system plati 200 eur (jen strilim), hlavni roli hraje dostupnost inzenyrskych vyvojovych prostredi pro dany system - CAD, CAM, CAE aplikace atd.
Tam Linux zatim proti Win platforme nema sanci, navic do teto ligy maji co mluvit workstation s proprietarnimi Unixy (SUNy, IBM, SGI atd).
Stejne tak posadite-li sekretarku leta zvyklou na svatou dvojici Win + MS Office k peknemu KDE + OO (opet nechci srovnavat kvalitu office baliku), nemusi ji to stat zrovna infarkt, ale rozhodne bude trvat, nez si nove prostredi osvoji (migraci MS Office na Lin asi necekame, ze?) a to stoji firmu docasne nemale penize. To si ale urcite Siemens, stejne jako kdokoliv jiny, kdo tuto alternativu zvazoval, dobre propocital.
Zkratka migrace celeho IT sveta velkych koncernu na Linux (mluvim o desktopech a workstationech) je v soucasnosti nemozna vec, predevsim kvuli nedostatku professional high-end aplikaci. Serverove nasazeni je samozrejme jina;) -
Mech (neregistrovaný)
Proc by Siemens mel pouzivat jine servery nez od Fujitsu Siemens Computers (FSC) a na nich Solaris? Uz u nich chvilku pracuju a par serveru mi proslo rukama. Vzdy to byl od Siemens Nixdorf nebo od FSC se Solarisem nebo starsim Reliantem a Sinixem. Par serveru pro porovnani od Sunu opet se Solarisem. Pro testovani se pozivaji x86 servery FSC s linuxem, vetsinou SuSE. Proc by se melo pracovat na HP UX?
-
benghi (neregistrovaný)
Když si tak čtu ty reakce (správců sítí jmenovaných firem ;-)... Dělá to na mě dojem zásadního nepochopení... TEN ČLÁNEK NEPOPISUJE SITUACI V ČR/SR! To zaprve.(pokud váš svět končí Počernicema, je to váš problém) Zadruhé (jestli jsem to správně pochopil) jde o aplikaci linuxu v řídících systémech a v elektronice (spotřební/řídící/vojenské), zatímco reakce na článek byly typu (my tady v čechách máme v kanceláři tý firmy na PC Woknou$y), což mi příjde, že padá mimo rámec toho článku, jak prostorově, tak aplikačně.
Vůbec nemáte představu, v kolika produktech spotřební elektroniky linux směle funguje, ono to totiž není na první pohled vidět. (Ono to pravda není vidět do mometnu, kdy v tom vyměňujete firmware...) Co si tak pamatuju řídící aplikace, který jsem v nedávný době potkal (moc jich nebylo) tak jsem narážel celkem pravidelně na nějakou variantu DOSu (jednou jsem dokonce narazil na CP/M, ten řídící počítač tam bez servisního zásahu běžel přes deset let), na starších strojích bývají často OS/2 Warp, linux se občas objeví, ale Win rozhodně nejsou většinovým OS. (Většinu bych tady viděl někde u tohho DOSu, ale nedělal jsem si čárky a vzorek zaručeně nebbyl reprezentativní.). U věcí typu ,,OS v aplikaci'', tj. spotřební elektronika (a z této oblasti vylučuju digitální diáře, mobilní telefony a podobná svinstva, neb to imho patří k počítačům) je nejčastější řešení bez OS s aplikací napsanou přímo pro daný produkt, občas se lze setkat s něčím, co připomíná něco jako ,,firemní OS'' (např. u radiostanic Motorola), ale když už se něco najde, je to skoro vždy Linux. (Vyjímky jsou, například některé bankomaty ;-).
Z těch zemí, které tam popisuje ve vztahu k Linuxu mohu potvrdit Brazílii a Čínu. O jiných nemám povědomost. Zajimavé je v tomto ohledu i sousední německo... Jejich přístup je poměrně otevřený...
Překlepy/stylistická úroveň atd... Asi vám, pánové, dochází argumenty, když se uchylujete k tomuto... -
peto (neregistrovaný)
> Co si tak pamatuju řídící aplikace, který jsem v >nedávný době potkal (moc jich nebylo) tak jsem >narážel celkem pravidelně na nějakou variantu DOSu
Ja mam podobne skusenosti, ale podla te prezentacie uz ustupuje
> na starších strojích bývají často OS/2 Warp,
to by ma zaujimalo OS/2 som este nevidel v riadeni, hoci sa tam hodi.
Jam som videl aj vela QNX. -
Zet (neregistrovaný)
>> na starších strojích bývají často OS/2 Warp,
>to by ma zaujimalo OS/2 som este nevidel v riadeni, hoci sa tam hodi.
Zle si sa pozeral my friend. Vo firme, kde som kedysi pracoval riadilo PC s OS/2 plynove kotly, klimatizaciu vyrobnej haly, teplotu v x miestnostiach... (to vsetko jedno jedine PC ;-)) a to v case, ked v Redmonde este len objavovali preemptivny multitasking. -
Silencer (neregistrovaný)
Dobry clanek. Cele tri roky se na VS zabyvam R-T v automatizaci. Myslim, ze R-T linux ma velkou budoucnost. Pokud jde o IPC, tak si myslim, ze to neni to prave orechove. Mnohem lepsi je koupit za o trochu vetsi penize nejaky PCC(programmable Computer Controler) a k tomu pripojit normalni pisi:), byt s widlema. Protoze na PCC se da dosahnout mnohem kratsi perioda vzorkovani, a klidne zvladne i posilat data k visualizaci do pisi:) a tam je jedno jestli bezi widle nebo linux.
-
peto (neregistrovaný)
Vdaka vsetkym aj za pozvbudzujuce reakcie!
Ano pokial mas velin tak staci obycajne PC. CAN pouzivame na remote I/O a aj menice mame s podporou CAN Open. Ja vsak mam aplikaciu rezacieho stola, operator kde nacita rezny plan do PC a spusti rezanie a pomocou PC alebo tlacidlom stopne cinnost a kazdu zemnu robi v PC. Sledovat polohovanie ide len cez LCD PC a operator musi byt v blizkosti stroja aby mohol zareagovat nachybu. Ale uznavam aplikacie, kde na vystup nemusi operator zaregovat velmi rychlo (u mna je kazdy zlomok sekundy drahy, lebo ak narazi hlavica s laser-om za 1 mil SK tak do 5s ju nevyrovnas, tak ju bud znicis, alebo mas prestoj den, kym obnovis pruziny) staci velin a tam samozrejme normalne PC koli cene... -
Rezna (neregistrovaný)
Kdyz uz byla rec o Siemensu - nevite o nejakem SW na programovani Simaticu pod Linuxem? Zatim jsem nasel pouze programek, ktery dokaze se Simaticem komunikovat. Ja ale hledam neco, kde by slo programovat a pokud mozno nejen v jazyce STL (v podstate assembler) ale tez LAD (liniova schemata). Predem dik za pripadne linky.
-
jirka (neregistrovaný)
S B&R regulatory jsem delal naposledy pred rokem a pul, tehdy to vypadalo tak, ze v gcc bys to teoreticky mozna mohl zkompilovat, snad i nahrat ale tim koncis...
On-line sledovani promennych, on-line nastavovani parametru, debugovani a ladeni aplikace atd., to bys v Linuxu prosimte resil jak? Pokud B&R neprisel s portem vyvojoveho prostredi pod Lin (o cemz pochybuji), tak bys leda mohl merit napeti na vystupech;)
Linux mam rad, ale rozhodne bych ho z pouheho fandovstvi necpal tam, kde se momentalne pouzit neda! -
Rezna (neregistrovaný)
No pokud zafinancujete nahradu za cca 30 Simaticu, uvedete celou linku do funkcniho stavu a to vse behem vikendu, pripadne CZD, dostanete ode mne metal :-D. Jinak B&R u nas tez mame, ale pouze v roli "prevodniku" mezi Panelwarem a Simaticem. Dostat toho projektanta do ruky tak nevim nevim. :-(
-
PavelP (neregistrovaný)
Tuto otazku jsem jiz dal do nekterych diskuzi (HW)ale zajimaly by mne nazory i tady
V cem spoiva realtimost oper. systemu.
1. V tom, ze pokud dojde ke zmene na kteremkoli z napr. binarnich vstupu tak system zareaguje ,vykona program obsluhy vstupu a provede nejakou reakci na tuto zmenu ?
2. V presnem samplovani vstupu v danych casovych intervalech a generovani vystupu dle programu?
Ono asi pravda pokud by se to podarilo jednoduse vyresit, nebylo by potreba drahych PLCaku.
JA jsem zkousel to, ze ve Windows NT jsem privadel na vstup LPT1 impulsy radove stovky Hz a ve vlastnim interruptu jsem stridave negoval vystupni pin tohoto LPT , cele jsem to sledoval oscilem sice jen analogovym ale bylo videt, ze to nejak neni ono, ze se meni strida. To same bych chtel vyzkouset i v Linuxu (QNX) ale tady bude nejspis zalezet zda pobezi v textu nebo Xkach. -
peto (neregistrovaný)
> V cem spoiva realtimost oper. systemu.
>1. V tom, ze pokud dojde ke zmene na kteremkoli z >napr. binarnich vstupu tak system >zareaguje ,vykona program obsluhy vstupu a provede >nejakou reakci na tuto zmenu ?
>
>2. V presnem samplovani vstupu v danych casovych >intervalech a generovani vystupu dle programu?
Aj aj. Podstata realtime je v tom, ze istu cinnost vykonas v case, ktory tuto cinnost staci tak aby sme neovplyvnil kvalitu riadenia/riesenia. Klasicke RT OS maju priemerne oneskorenie vykonavania IRQ na urovni 2,4-10 mikrosekund a maximalne na urovni 6,4-50 mikrosekund na 300Mhz x86 CPU. Cize ak regulujes motor s elektrickou casovou konstanmtou 0.1 miliskundy je to niekde realime a niekde nie, lebo teoreticky staci max. oneskorenie odozvy 0.05 milisekundy ale prakticky staci az 0.001 milisekundy
O jadrovom reaktore nehovorim - casova konstanta 1ns.
Na druhej strane ak regulujes teplaren, kde je casova konstanta radovo minuty tak tam je realtime aj Windows 98 s oneskorenim okolo 1s.
>Ono asi pravda pokud by se to podarilo jednoduse >vyresit, nebylo by potreba drahych PLCaku.
Soft PLC uz existuje. Ide SW s realtime podporou emulujuce PLC a je asi o 60% lacnejsi ako bezne PLC.
>JA jsem zkousel to, ze ve Windows NT jsem privadel >na vstup LPT1 impulsy radove stovky Hz a ve >vlastnim interruptu jsem stridave negoval vystupni >pin tohoto LPT , cele jsem to sledoval oscilem >sice jen analogovym ale bylo videt, ze to nejak >neni ono, ze se meni strida. To same bych chtel >vyzkouset i v Linuxu (QNX) ale tady bude nejspis >zalezet zda pobezi v textu nebo Xkach.
v Open RT Linux urcite nie- mame odskusane-. Tam totiz je RT mikroexekutiva, v ktorej ako tasky bezia RT programy a ako idle task bezne jadro Linux.
Kedze X Window bezia v user space tak sa nemoze nic stat. RT programy vsak treba odladit na 100%, lebo su to de facto moduly jadra, ktore vyuzivaju funkcie RT scheduler-a a RT exekutivy. Koli tomu, aby to fungovala treba patchnut jadro. Obdobne pracuje RTAI aj RTX. -
baudrate (neregistrovaný)
Kdyz se to zjednodusi tak realtimovosti se rozumi cisla jako interrupt latency, scheduling latency ...
Jde o to, jak operacni system prideluje zdroje (cas CPU, interrupty, pamet). Linux pouziva pristup "maximalizace prumerneho vykonu" (neni dulezite kdy se akce provede, ale kolik se toho dohromady udela). Proto tyhle cisla u Linuxu nikdo nemuze zarucit, a proto NIKDY nebude dnesni obycejny Linux nasazeny na kritickych aplikacich.
Realtime systemy z principu funguji jinak, u nich je dulezite kdy se akce provede, a ne maximalni efektivita fungovani.
Ruzna RT-rozsireni Linuxu jako TLinux nebo RTAI jsou ve skutecnosti samostatna RT-jadra, ve kterych bezi Linux jako jejich idle thread (kdyz neni prace pro zadny rt-thread, tak muze bezet obycejny linux). Bohuzel je jejich pouzitelnost zatim dost mizerna, kdyz to srovnavam s VxWorks, OS/9, QNX, pSOS. Ale zase do nich pronikaji veci ktere komercni systemy zatim nemaji, jako CBS a EDF scheduler, fault-tolerant management atp. -
baudrate (neregistrovaný)
A jeste jen poznamku k tem drahym PLC. Obecne kde lze PLC pouzit tam se mu zpravidla da prednost pred obecnym pocitacem s OS (alespon prozatim). Je to spolehlivejsi. Ale PLC maji sve limity (vykonove), napr. pro aplikace ktere vyzaduji scan 1 ms a min uz je to fakt problem s PLC udelat. Pak se teprv zacina koukat co rychlejsiho je k dispozici a vede to na reseni typu vykonna CPU deska + nejaky (RT)OS.
ČLÁNKY DO MAILU