Hlavní navigace

Kdo je u nás největším narušitelem soukromí?

19. 11. 2007
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Už potřetí letos odborná porota volila největší narušitele soukromí v České republice. Za největší slídily označila Ministerstvo vnitra, magistrát města Plzně, vládu Spojených států, projekt DNA test.CZ a loni přijatou novelu trestního řádu a zákona o Policii, která umožňuje násilné odbírání vzorků DNA.

Big Brother Awards

Big Brother Awards je projekt, jehož cílem je poukázat na problémy týkající se ochrany soukromí. Odborné poroty v jednotlivých zemích každoročně hodnotí nejproblémovější úřady a firmy, které nehledí na ochranu soukromí a sledují občany zejména pomocí nových technologií.

Jednotlivá kola se konají v mnoha různých zemích jako jsou Austrálie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Rakousko, Nový Zéland, Španělsko a v dalších. U nás je soutěž známá pod názvem Ceny Velkého bratra a organizuje ji organizace Iuridicum Remedium.

BBA cena

Originální „soška“, předávaná slídilům v USA
„Chcete-li obrázek budoucnosti, představte si botu dupající na lidský obličej – navždy.“

Iuridicum Remedium (IuRe) je nevládní nezisková organizace na ochranu lidských práv typu „watchdog“. Zaměřuje se na pokusy o plošné omezování práv občanů legislativní cestou i na konkrétní případy porušování lidských práv. Aktuální ohrožení lidských práv formují věcnou náplň činnosti IuRe na programové linie Sociální vyloučení, Lidská práva a technologie a Lidská práva a veřejná správa. Vyvíjí proto legislativní aktivity, poskytuje právní pomoc a šíří informace mezi odbornou právnickou i nejširší veřejnost.

Jaká je podle vás situace se soukromím v ČR?

Průběh soutěže

V soutěži je vyhlašováno celkem osm samostatných kategorií:

  • Dlouhodobé porušování lidského soukromí (pro soukromé firmy nebo státní instituce)
  • Největší firemní slídil (pro komerční firmy)
  • Největší úřední slídil (pro státní instituce)
  • Nebezpečná nová technologie
  • Právní norma Velkého bratra
  • Slídil mezi národy
  • Výrok Velkého bratra
  • Kladná cena: Ocenění za ochranu soukromí

Kandidáty na ocenění ve všech těchto kategoriích může navrhovat každý – nominační fáze je zcela veřejná. Z navržených kandidátů vybere výherce porota složená z odborníků na nové technologie, právníků, obránců lidských práv a novinářů.

V letošním ročníku vybírala největší slídily porota ve složení:

  • Mgr. Martin Elger (advokát, předseda občanského sdružení Právní společnost – ARS AEQUI et BONI)
  • Petr Jakubíček (organizace Generation Europe)
  • Petr Krčmář (šéfredaktor serveru Root.cz)
  • Aleš Miklík (šéfredaktor serveru Lupa.cz)
  • Lenka Nejezchlebová (redaktorka MF DNES)
  • RNDr. Karel Neuwirt (poradce, bývalý předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů)
  • JUDr. Ing. Helena Svatošová (Iuridicum Remedium)
  • Petra Du Toit (za Sdružení obrany spotřebitelů)

Největší úřední slídil: město Plzeň

Cenu Největší úřední slídil se rozhodla porota udělit městu Plzeň za narušování soukromí občanů prostřednictvím kamerových systémů. Město Plzeň coby zřizovatel provozovatele městského kamerového systému (Správa veřejného statku města Plzně) a coby zřizovatel obecní policie je autorem záměru plošného pokrytí města dalšími kamerami za zhruba 30 milionů korun.

K „ocenění“ přispěl zejména plán nasazení dalších desítek pouličních kamer bez důkladné analýzy jejich účinnosti na prevenci a potírání celkové úrovně kriminality, dále pak absurdní záměr na vybavení městských strážníků minikamerami k odhalování nalévání alkoholu mladistvým (navíc při vědomí nepoužitelnosti takto pořízených záběrů coby důkazu) a za zneužití městského kamerového systému dne 2. 8. 2007, kdy byl využit ke sledování bytu soukromé osoby, ať již úmyslně či jen selháním obsluhy.

Největší komerční slídil: kolektivní cena

V kategorii Největší komerční slídil byla udělena kolektivní cena zákazníkům, kteří zneužívají služby či produkty společností T-Mobile služba Kde je…?, Test nevěry od DNAtest.cz, Mobil Štěnice od firmy Goldsilver a produkty firmy Odposlechy.com. Zmíněné technologie a služby umožňují zásahy do soukromí bez vědomí postižených občanů. Takový způsob sledování blízkých nebo spolupracovníků je nepřijatelný.

V nominacích se letos sešlo více firem, které nabízejí v různých odstínech to samé – technologii k účinnějšímu sledování. Není pochyb o tom, že i na straně firem či prodejců leží morální zodpovědnost za zneužívání nabízených služeb či technologií. Bez zákazníků by ovšem trh neexistoval. K předávání cen byli pozváni představitelé vybraných firem, aby vysvětlili etické a jiné souvislosti svého marketingu.

Mezinárodní slídil: vláda USA

V kategorii Mezinárodní slídil získala cenu vláda USA za provozování rozsáhlé sítě technických špionážních a sledovacích prostředků známých pod názvem Echelon. Systém odposlouchává elektronickou komunikaci a tím zasahuje do základního práva na soukromí. Vláda Spojených států navíc odmítá zveřejnit informace, které by vyvrátily vážná podezření ze zneužívání systému k průmyslové špionáži a z neodůvodněného sledování komunikace nevinných lidí. K převzetí ceny byl pozván Richard Graber, velvyslanec Spojených států amerických v České republice.

Nebezpečná nová technologie: DNA test.CZ

V kategorii Nebezpečná nová technologie byla cena udělena Martinu Pegnerovi, vedoucímu projektu DNA test.CZ za nabízení takzvaných Testu nevěry. Propagací této služby podněcuje ke sledování blízkých osob. Provádění DNA testů bez vědomí osob, o jejichž biologický materiál jde, považuje porota za nepřijatelné. A kritizuje u tohoto projektu také absenci etického kodexu pro provádění testů DNA, který by obsahoval požadavek souhlasu osoby, jejíž genetický materiál je zpracováván.

Výrok Velkého bratra: Stanislav Gross

V kategorii Výrok Velkého bratra cenu získal JUDr. Stanislav Gross z advokátní kanceláře JUDr. Eduarda Bruna. Cena mu byla udělena za výroky v článku, který byl uveřejněn dne 13.12.2006 v Li­dových novinách v rubrice Horizont pod názvem „Nedémonizujme odposlechy“. Výroky „Ochrana základních hodnot naší společnosti v dnešním neklidném světě si bohužel vyžádá rozšiřování oprávnění státu mající charakter výjimky z ústavou garantovaných práv“ a „…Proto se přimlouvám za to, abychom téma oficiálních odposlechů nedémonizovali a uvědomili si jejich nezbytnost v dnešním neklidném světě“ vyjadřují podle poroty jednostranné snahy o posílení represivních a sledovacích aktivit státu bez ohledu na základní práva, zejména pak právo na soukromí. Byly vybrány u coby typické ukázky těchto demokracii a soukromí nebezpečných postojů.

Dlouhodobý slídil: Ministerstvo vnitra

V kategorii Dlouhodobý slídil byla cena udělena Ministerstvu vnitra. Důvodem byla absence ohledů na základní právo na ochranu soukromí občanů při přípravě Národního akčního plánu boje proti terorismu (NAP), zejména pak jeho poslední verze zpracované již po ocenění ministerstva Cenou Velkého bratra v roce 2005. Při zpracování NAP nebyl přizván k debatě či spolupráci Úřad na ochranu osobních údajů v oblastech, které se zpracování osobních údajů přímo týkají. Jde například o implementaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2006/24/EC o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí.

Implementace této směrnice byla navržena jako jeden z úkolů Akčního plánu pro léta 2007 - 2009. V Národních akčních plánech pro jednotlivá období dále není zmíněna Úmluva č. 108 o ochraně jednotlivců se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, kterou ČR ratifikovala a která je pro oblast ochrany osobních dat v policejních systémech zásadní. V NAP se přitom objevují záměry se zásadním dopadem v neprospěch soukromí osob – například plán na vybudování celonárodní databáze biometrických údajů pro verifikaci cestovních dokladů (v NAP 2005 - 7,bod. 10.3). V NAP pro léta 2007 - 9 jsou opět návrhy na rozšíření kamerových systémů, na širší přístup k bankovním informacím, na přístup k lokalizačním a dalším telekomunikačním údajům.

Právní norma Velkého bratra: DNA novela

V kategorii Právní norma Velkého bratra byla cena udělena zákona č. 321/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky, takzvaná „DNA novela trestního řádu a zákona o Policii“. Novela byla přijata po dlouhodobé snaze Policie ČR a správce Národní databáze DNA Kriminalistického ústavu, získat širší pole pro naplňování Národní databáze DNA novými vzorky. Policie má podle novely možnost odebrat DNA vzorek nejen od obviněné osoby, ale i od podezřelého (osoby, které ještě ani nebylo sděleno obvinění), ale jde ještě dále „ může žádat vzorek od osoby „o kterou jde“, tedy de facto od kohokoli dle svého uvážení.

Do policejního zákona rovněž novela vpašovala bezprecedentní opatření – možnost plošného odběru DNA vzorků od prakticky celé vězeňské populace – osob ve výkonu trestu za úmyslný trestný čin a rovněž i osob, kterým bylo uloženo ochranné léčení. Nakonec novela zavádí možnost násilného odběru vzorku DNA (a rovnou již zavedla i možnost užití násilí při prohlídce těla či snímání daktyloskopických otisků podle trestního řádu). V současné době je novela již aplikována. O násilném odběru vzorků od vězňů ve Věznici Bohunice referovala média a věcí se začíná zabývat veřejný ochránce práv (ombudsman). Při objasňování vraždy ve Šternberku se odebírají plošně vzorky DNA od všech mužů určitého věku bez toho, aniž by byli zpraveni o dalším nakládání s jejich vzorkem. Šternberský případ ilustruje poslední problém novely – není doprovázena úpravou, která by přesně stanovila další osud vzorku, zejména po vykázání negativní shody při porovnání se stopou z místa činu (logický krok vyřazení z Databáze). V Národní databázi DNA byla zahájena kontrola Úřadu na ochranu osobních údajů a v nejbližších dnech mají být zveřejněny její výsledky.

UX DAy - tip 2

Kladná cena: gymnázium Josefa Škvoreckého

Kladnou cenu za prosazování respektu k soukromí druhých udělila porota studentům soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého za jejich houževnatý odpor vůči instalaci kamer ve učebnách tohoto ústavu. Studentům, kteří se proti tomuto zásahu do soukromí postavili peticí a stávkou, se rozhodností a šikovnou prací s médii podařilo dosáhnout nejen odstranění kamer, ale také vyvolat veřejnou debatu na téma elektronických očí mířících na žáky a studenty v lavicích našich škol. O tento nešvar se tak díky medializaci začaly zajímat zodpovědné úřady jako Česká školní inspekce a Úřad pro ochranu osobních údajů.

Studenti tím ostatním ukázali, že rostoucí počet kamer kolem nás nemusíme stále omlouvat jako nutné zlo, daň pokroku či jedinou ochranu proti asociálnímu chování. Vedení bezproblémové školy, které nedokázalo uvést jediný přesvědčivý důvod pro instalaci kamer, se nakonec o podporu obrátilo na rodiče. Šok, kteří rodiče stavějící se jednomyslně za studenty řediteli gymnázia svým přístupem připravili, dobře demonstruje nebezpečnou dětinskost, s jakou jsou nás kamerové systémy instalovány, a to nejen na školách.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.