Jo to bylo na Linksu 2 i na Ronje tento model. Fungoval - ale neprinesl zdaleka tolik penez aby to pokrylo naklady na dlouhodoby vyvoj.
Spis bych rekl, zaplatilo to konkretni individuelni funkcionality co lidi hodne zadali.
Ja bych rek, ze problem je, ze ujel vlak - u Linksu s CSS, u Ronji se 100Mbps.
Kdyby se tyhle veci mely implementovat tak si myslim ze to by stalo majlant a myslim si ze lidi by asi nechteli platit takove mnozstvi prispevku s tim, ze by riskovali, ze nejaci dalsi lide si proste pockaji a pak budou mit tutez funkcionalitu zadarmo.
Rek bych, ze zacinat projekt je snadne, ale cim starsi, tim vic "praktickych prekazek" - bug, nekompatibilit, problemu s kompatibilitou mezi novejsi a starsi verzi, nabalovani designu typu "snehova koule", nutnosti prepisu nebo redesignu znova od zakladu, zmen ve standardech, zmen v ocekavani uzivatelu, technologicky pokrok,...
Ale podle me by ten model mohl byt v budoucnu zivotaschopy, "jen" by bylo potreba vyresit zminene problemy - ted zatim asi nevim jak.
Navic jeste bych rek problem byl konkurence - u Linksu Firefox, ktery ma stale nove featury (CSS, Taby, pluginy, co ja vim jeste), u Ronji je to kabelovy Internet / ADSL / rychlejsi levnejsi Wifiny
Proste nejak - propadlo se to do propadliste dejin, no :)
Ja se taky jednou propadnu do propadliste dejin, pokud mezi tim nevymysli nejakou terapii na starnuti :)
Neumis proste prekonat ten tipping point. Problem nikdy neni v nedostatku penez.
Nemas managerske schopnosti, ale ses presvedcen ze je mas (a tak se nic nebudes prece ucit) a od uspechu te deli jen ty penize co zrovna nemas. Tak si ty penize pujc kdyz si myslis ze problem je jen v tom. Ty si nepujcis protoze vis ze bys to i s nima nedal. Tak kde je vlastne ten problem?
Tady je ten problem:
http://www.youtube.com/watch?v=LuJ4hbkLiY0
Vezmi si hned ten prvni bod: Ver v sebe a ver v uspech.
Neni tam receno. Knourej tak je to tezky, jak ses v haji a jak nemas prachy.
Pane Lenin, to není tak přímočaré jak si myslíte, že člověk věří úspěch, tvrdě pracuje a úspěch se dostaví. Já jsem měl taky určitý podnikatelský projekt, věřil jsem ve vlastní úspěch, představoval jsem si sám sebe, jak to daleko dotáhnu, věnoval jsem tomu spoustu času . a nakonec mi to selhalo. Důvodem selhání nebylo to, že bych tomu málo věřil, málo pracoval nebo fňukal. Hlavní důvod selhání byl ten, že se trh určitým způsobem posunul a ta moje služba se tomu nedokázala přizpůsobit, navíc nedosáhla potřebných parametrů.
Promarnil jsem tím spoustu času. Kdybych míň věřil v sebe a víc se na to díval realisticky, mohl jsem to ukončit dřív. Naštěstí jsem do toho dával pouze vlastní peníze a nikde si nepůjčil. Kdybych si půjčil, tak teď budu žít jako žebrák a splácet svoje dluhy. To, co radíte s půjčením peněz, je hloupost.
Co se týče té víry v úspěch, co říkáte třeba na Petra Hejla: http://www.bystrcnik.cz/?p=17157 http://www.exotopedia.org/wiki/Petr_Hejl Ten taky skálopevně věří tomu, že napíše vyhledávač lepší než Google, dokonce na to získal i investici jeden milión, ale úspěch stále nikde. Co teda podle Vás dělá špatně? Nadšení a víra v sebe mu rozhodně nechybí! On nikde nekňourá "že to nejde", naopak měl v plánu to prodat to Microsoftu za dvě miliardy dolarů. Jo, kdyby to bylo tak jednoduché, že stačí chtít, pracovat a úspěch se dostaví. Ale ono není.
no - gratuluju k rozhodnuti si nepucit, ted nejste otrok dluhu a jste alespon svobodny clovek :)
Podle me podnikani je komplexni zalezitost, kde pusobi mnozstvi vlivu z nichz mnoho nelze nebo jen ztezi lze predpovidat, a nekdy to vyjde, jindy zase selze.
Treba jste se zase na tom neco naucil nebo procvicil, co clovek pouzije nekdy jindy.
Koukam nerespektovany Clock taky dospel k nazoru ze podnikani je nahoda. Vsechno vyzaduje nejakou kvalifikaci, ale podnikani ne, to je nahoda.
Na podnikani je nejabsurdnejsi ze si kazdy mysli ze to umi aniz by se cokoliv ucil. Vsichni jsou si absolutne jisti ze to umi.
Za 25 let co tohle delam NIKDY neprisel za mnou clovek a rek LENINE NAUC MNE JAK SE PODNIKA.
Vsichni co za mnou prisli my vynadali jak jsem neschopnej, nic neumim, jdu na to uplne spatne ale ze to neni problem staci kdyz jim dam par milionu a oni to rozjedou.
Ja se citim nerespektovan kdyz pises "Koukam nerespektovany Clock taky dospel k nazoru ze podnikani je nahoda. Vsechno vyzaduje nejakou kvalifikaci, ale podnikani ne, to je nahoda."
Dale se citim nerespektovan kdyz pises "Na podnikani je nejabsurdnejsi ze si kazdy mysli ze to umi aniz by se cokoliv ucil. Vsichni jsou si absolutne jisti ze to umi."
Podle me kdybyste se na veci dival realisticky, tak tu treba vubec nemusite byt, dle meho nazoru jsme se vyvinuli k tomu, abysme prezivali a rozmnozovali se, ne abysme se divali na veci realisticky.
Nevim do jake miry se to kryje nebo nekryje, divat se na svet realisticky a prezivat a rozmnozovat se.
Dobry postreh, proto tu jeste po X tisicich letech neceho, cemu se honosne rika "civilizovana" spolecnost, vybavene necim co oznacujeme [a tvarime se ze uznavame] jako idealy pobiha predevsim spousta nemyslicich hospodarskych zvirat (dojena a porazena podle potreby temi, co idealy odlozili cestou za postavenim).
Ono totiz videt svet takovy jaky je a zvladnout v nem spokojene zit pomalu nejde dohromady (kdo se nezblazni ten si mozna zvykne ;-). Jeste si lajsnout rodinu a cekat ze z deti vychovate lidi a ne dobytek (vliv okoli) chce silenou odvahu nebo nemyslet (a to je v rozporu s nezkreslenym vnimanim sveta).
Cekat ze se neco zmeni je pak naivni (uz jen tohle zjisteni je celkem depresivni), neb neuvazujici vetsina je prilis silna zaporna zpetna vazba.
+1 Přesně tak. Ono i když se člověk snaží a dělá to dobře, nemusí to vyjít – ne všechno můžeš ovlivnit. Trochu toho štěstí je potřeba. Při větším počtu pokusů už je to jen statistika – žádný šamanismus, prostě určité procento projektů vyjde a určité nevyjde. Jde tedy jen o to, nevsadit všechno na jednoho koně – člověk může mít při tom prvním pokusu zrovna smůlu a pak, jak píšeš, skončí v dluzích a třeba se z toho nikdy nevyhrabe.
Není to jenom náhoda, ale je to i o náhodě. Aby se něco povedlo, je potřeba* spousta úsilí a schopností, ale i nějaké štěstí (vhodná situace na trhu, obchodní partneři, kteří tě nepodrazí atd.), které nemáš pod kontrolou.
Dejme tomu, že v 80 % budeš mít relativně štěstí a ve 20 % smůlu. Při dostatečném počtu pokusů je to v pohodě. Ale co když budeš mít smůlu zrovna při svém prvním podnikatelském záměru a odrovná tě to tak, že se do konce života nevyhrabeš z dluhů? Proto jsem psal, že je dobré nevykrvácet hned na prvním pokusu, aby ses dostal i k těm dalším.
*) teď pomiňme ty "nejhloupější sedláky, kteří mají největší brambory", i když nic neumí -- prostě měli jen štěstí, ale těch je málo, statisticky bezvýznamné
Ne, problem je ze Lenin je buh, takze si muze v jedny diskuzi 3x protirecit a furt je buh. My ostatni jsme min nez Leninovo hovno.
Odplaz se z jeho nejsvetejsiho zornyho pole a uz vickrat nedelej tu chybu ze na Jeho Svatost promluvis. Zes to nemyslel vazne (a tedy neslo o svatokradez skutecnym zpochybnovanim Jeho Svatosti) je jasne z toho zes jeste odpovedel a nezmenil se rovnou v solny sloup (dekuj Boh ^H^H^H LENINovi za shovivavost).
1. Hejl mel v planu vyvinout a prodat algoritmus. Vyhledavac provozovat jen v pripade neuspechu prodeje. Vyhledavac ted provozovat nechce protoze zjistil ze na to nema, protoze to vyzaduje zpracovani velkeho mnozstvi dat.
Algoritmus se prodava obtizne kdyz ho nechce dat z ruky. Napsal jsem si s nim asi 2 maily a trval na tom ze jediny dukaz ktery je ochoten poskytnout jsou ty stranky co ma na webu. To mi nestacilo abych ho koupil. O cene jsem se nim nebavil.
Vyhledavac ten by se prodaval mnohem lepe, protoze kupec vidi funkcni reseni.
2. Ja jsem krachnul trikrat. Poprve jsem podnikani sice znal teoreticky, ale ne prakticky. I kdyz mi rikali ze tohle je dulezite tak jsem je nebral dostatecne vazne. Chapal jsem ze je to sice dulezite, ale zase ne tak moc. Tak zjistil jsem ze to co mi rikali je extremne dulezite. Dobra zkusenost. Krachnul jsem uplne na nulu, prisel jsem o barak a vsechno.
Podruhe jsem asi krachnul umyslne. Pozde jsem videl ze tam kam jsem chtel doject nedojedu vcas a na delsi vyvoj uz nemam prostredky. Tak jsem se rozhodoval mezi tim firmu prodat za par drobnych nebo ji krachnout. Vedel jsem ze rozjezd z uplny nuly bude jednodusi nez kdyz mi zustane v kapse par drobnych, tak jsem udelal BOOST OR BUST, vydali jsme nehotovou verzi, prezentovali na par vystavach, zajem byl maly naklady na dalsi vyvoj by to nepokrylo. Zabalili jsme to.
Podruhe jsem ale neprisel o barak, auto, letadlo a vsechno. Tak jsem se toho musel jeste zbavit tak aby to vypadalo jako neuspech v podnikani. To byl docela kumst protoze jsem to zainvestoval do neceho co melo velkou tendenci krachnout, sebevrazedny projekt, pracoval jsem na plny koule ale ono se to nakonec rozbehlo, spolecnik si mych 40% nechtel vzit a tak jsem mu rek ze tu firmu dokazu slozit i presto ze mi kontroluje ucetnictvi a smlouvy ktery podepisuju. On tomu neveril rek at to zkusim a opravdu se mi to povedlo. Uz jsem rozumel byznisu dostatecne dobre abych pochopil kam staci jen malo cvrknout a ono se to cele slozi. Rikal jsem si no uz bylo nacase.
A pak jsem to rozjel. Z nuly se vzdy startuje nejlip. Clovek nema psychicky vazby na veci co nechal za sebou. Minulost neresite, neresite co muzete ztratit, protoze muzete jen a jen ziskat. Vite ze mate pred sebou nadhernou bucoucnost.
A po dalsich 30-40 sezenich u psychouse mu zvolna zacne dochazet ze si to vsechno vysnil a poslednich 10 let blouzni - po tom co se slozil z toho ze i kdyz chtel strasne moc podnikat tak ho nenapadlo jak a uz to ponizeni nedokazal unest.
Doktori rikali, ze kdyz mu to lidi nebudou predhazovat tak ze neni nebezpecn ... O-ou, musim letet ;-)))))
1) Nebuď tolik depresivní.
2) Nebuď tolik submisivní.
3) Nebuď tolik méněcenný.
4) Jestli nevíš jak vyřešit 1) - 3), zajdi k tomu psychoušovi, co už tě (zcela správně) napadl.
Až to budeš mít, tak:
5) Neřeš, zda Lenin mluví pravdu nebo ne, nepolemizuj, nech se prostě inspirovat.
a/nebo
6) Mlč.
Kdyz chces mit muj respekt tak se zacni chovat jako chlap a ne jako ubrecena princezna.
Misto tvych narku jak je to tezky a nemozny tak zacni premyslet co by bylo potreba aby jsi s tim pohnul smerem dopredu.
Ze ses kritizovan nepravem? Vzdyt se ti to podelalo. Uvedom si ze je to tvoje chyba, kdo jiny by podle tebe za to mohl? Nahoda neexistuje, prestan se na ni vymlouvat. Zes nejake veci nemohl dopredu vedet? To mas pravdu, on to ale dopredu NEVI NIKDO. Vsichni tu mame stejne podminky.
BOD CISLO JEDNA.
KDYZ JSI PRESVEDCEN O TOM ZE TO NEDAS TAK TO PAK DOOPRAVDY NEDAS. Protoze podvedome se snazis minimalizovat ztratu a tudiz se drzis zpatky. Musis ject dopredu jak tank.
Kdyz budes porad tvrdit ze za neuspech nemuzes, tak se logicky nic nenaucis. Vsechno znas nejlip, ale ono se to pohnojilo. Samo.
Vis co je problem mladych kluku? Ne ze nic o managementu nevedi, ale ze si mysli ze vedi vsechno. Proto jsou neuspechy pro ne to nejprospesnejsi co je muze potkat. Ty uz sis ho prozil, tak prestan brecet a pouc se a pokracuj.
No je fakt Clocku, že jestli se cítíš nebo necítíš respektován, to je Leninovi i ostatním lidem na téhle diskuzi úplně jedno.
Ale udělej si z toho ctnost: dej se na EMO, ti se běžně rejpají ve svých emocích a litujou se, mezi nima budeš mít s takovými úvahami úspěch.
Zkuz z toho udělat EMO píseň nebo báseň, bude z toho hit a vytřeš Leninovi zrak, jak budeš úspěšnej! Třeba:
Cítím se nerespektován
Lenin mě v diskuzi kritizuje
jsem jen v depresích schován
přetěžký smutek mě sužuje
Ó lidé v diskuzích,
proč se tak k sobě chováte
přešel mě všechen smích
na moje emoce nedbáte
Ja se citim nerespektovan kdyz rikas "No je fakt Clocku, že jestli se cítíš nebo necítíš respektován, to je Leninovi i ostatním lidem na téhle diskuzi úplně jedno."
Dale se citim nerespektovan, nepravem vysmivan a nepravem kritizovan kdyz pises "Ale udělej si z toho ctnost: dej se na EMO, ti se běžně rejpají ve svých emocích a litujou se, mezi nima budeš mít s takovými úvahami úspěch."
Dale se citim nerespektovan, nepravem vysmivan a nepravem kritizovan kdyz pises "Zkuz z toho udělat EMO píseň nebo báseň, bude z toho hit a vytřeš Leninovi zrak, jak budeš úspěšnej!"
Dale se citim nerespektovan a nepravem vysmivan kdyz pises
"
Cítím se nerespektován
Lenin mě v diskuzi kritizuje
jsem jen v depresích schován
přetěžký smutek mě sužuje
[...]
přešel mě všechen smích
[...]
"
Clocku, neber si to ve zlým co ti říkám. To, že tě někdo v diskuzích bude kritizovat ať už právem nebo neprávem je fakt, se kterým se prostě musíš smířit. Mně taky lidi mnohokrát vynadali, Leninovi taky vynadali, no a co? No a nic.
Až tě někdo bude kritizovat, tak si můžeš říct, že je to blbec (třeba mu to i můžeš napsat), nebo si můžeš říct, že má pravdu a přijmout jeho kritiku. Ale prosímtě nerejpej se v tom, jak se cítíš! To opravdu působí jak kdybys byl parodie na EMO.
RADA: Když nebudeš v diskuzích rozebírat to, jak se cítíš, tak pak nebudeš vypadat tak blbě.