Mam mensi poznamku. Co jsou to vestavene systemy? To jako nejaka policka nebo neco jako vestaveny spotrebic v kuchynske lince?
Na kom se podepsali ultracestinarsti profesori jez tlacili sve stradace, zasobniky, megaslabiky, uloziste, vyrovnavaci pamet a kdovico jeste. Pak se ma clovek divit kdyz mu pometlo progros dela komenty a nazvy funci v cestine.
Tento pojem jsem ani v ceskem tymu nikdy neslysel. Muze dojit k tomu, ze slovo lidi normalne nepouzivaji dokud je nejaky exot mezi ne neprinese. Nevedome kolektivni uceni.
Ale je taky mozne, ze zrejme jste se vsichni sesli z jedne vysoke skoly nebo jsem moc starej. Za mne se pojem vestavene systemy pouzival jen na VS. A to jeste jen u exotu. Od te doby co profesori zacli pouzivat slajdy v anglictine tak to vyfiltrovalo jazykove nepouzitelne lidi. Mezinarodni spoluprace vyfiltrovala dale i novodobe dobrovske, protoze davat jedentechnicky pojem ve trech jazycich je fakt hardcore.
Ale pokud pises ze vestavene systemy je normalni, tak se asi prestanu divit i severnimu a jiznimu mustku. Mozna vymysli architekturu kde nejaky mustek bude krizovat sekci s oznacenim "Kwai".
Možná na tom místě kolega výše očekává, že všichni budou používat něco jako "built-in system" - vestavěný, zabudovaný, zamontovaný, vsazený.
A "embedded" jen tam, kde má jít o něco, co je: "vrytý, (pevně) usazený, zarytý, zapíchnutý, vtisknutý, vtištěný, zapuštěný, zasazený, pevně začleněný, vložený" systém.
Líp by to ale chápal, kdyby se to omezovalo na něco jako "vestavěný kus nábytku", ať cituju slovníkový příklad.
Jelikož je to o pochopení psaného/řečeného, tak se logika výše snadno odráží. Proč by kolega měl používat v IT slova jako "kořen", "strom", "složka", když nevidí žádný strom, nebo kořen atd.
A proto, rozumí se z opatrnosti, se pro "embedded" také může použít něco "každý si pod tím něco představí", jak to charakterizoval kdysi jeden dnes již zaměstnanec Red Hatu, "vložený". Anebo v rámci zjednodušení průmyslového vzoru a boje proti jednoznačnosti/nejednoznačnosti zároveň třeba i to slovo "vestavěný".
Střadač, zásobník a vyrovnávací paměť mi teda připadají naprosto normální a běžně je používám (tedy střadač už jsem dlouho nepoužil, ale z jiných důvodů než jazykových). Slabiku jsem nikdy nezažil, ale např. slovo ano.
A tohle maločešství už mi taky začíná lézt na nervy. Identifikátory a komentáře sice zásadně píšu anglicky, ale už jsem se setkal i s francouzskými a německými (podle toho, v jaké firmě jsem zrovna pracoval - a že šlo o velké korporace!). Když vidím proceduru pojmenovanou "veryfyPIN" nebo "itemLenght" a komentář v jakési frangličtině, tak to opravdu raději tu mateřštinu.
Už se to tu před nějakým časem řešilo; na terminologii v národních jazycích není vůbec nic špatného. Pokud píšete anglický článek, tak je to jasné. Pokud se mezi sebou bavíte v nějakém zaprděném kanclu, tak si pro mě-za mě klidně chrochtejte jako podsvinčata. Ale když hodláte své myšlenky prezentovat veřejně, dělejte to kultivovaně, takže v česky psaném článku česky.
No nejvetsi hukot je pak to ze takovym lidem jako ty ostatni nerozumi protoze se ty pojmy malo pouzivaji. To je jako by lekari mezi sebou pouzivali ceske pojmy. Take si spatne budou rozumet.
"Tak se mi to dnes uz neveslo do zasobniku a to me programove vybaveni na sestaveni programu tu opravu chyby odmitalo sestavit.
Tak jsem si to nahral svuj netocici se pevny disk a prinesl si to domu. Potom co se mi zobrazil Hlavni Jednotny Zavadec a zavedl se mi operacni system, zjistil jsem ze mi nekde stul nestinenou kroucenou dvojlinku kategorie 6a a jsem tudiz bez pripojeni k siti. Po provedeni opravy jsem zkousel dany program odladit ladicim programem a sel jsem po zachytnych bodech..."
Dneska se nam ty zdanlive stroje ponekud porouchali. Kdyz nam upadl jeden uzel a ten druhy hned taky, doslo na celem shluku ke stavu ktery se nazyva ztrata pameti shluku...
Uz jsem pochopil proc tolik studentu vysokych skol poziva drogy. Protoze jinak by to s takovym materialem nemohli vydrzet.
Hele, klídek. Zas neposuzuj všechny ostatní podle sebe. Že ty neumíš česky ještě neznamená, že česky neumí nikdo. Asi tě to překvapí, ale i mezi lidmi od počítačů se najdou i gramotní.
Co víc – moje zkušenost je zatím taková, že kdo se neumí kultivovaně vyjadřovat v rodném jazyce, nezvládá to ani v anglickém, ani v programovacím.
P.S.: Zásobník, kroucená dvojlinka, stíněný - nestíněný, zavaděč aj. jsou pojmy zažité a používané dávno před tím, než jsi se vůbec narodil. Pokud jim nerozumíš, tak se můžeš hrdě nazývat fachidiotem.
Debugger mi nevadí, když to zrovna někdo nečte "debuger" nebo dokonce "debadžr", což jsou dost časté případy, podobně jako "hýdr" nebo "privejt".
V druhém případě jsem si už jako kluk při studiu odborné literatury zvykl při ladění umisťovat do programu zarážky. Ale to bylo ještě v dobách MOS 6502, kdy se do psaní knížek a článků pouštěli jen ti, co psát aspoň trochu uměli.
Jsem jednoznačně pro to, aby právo bylo dodržováno. Tvůrci komerčních programů si také většinou přejí, aby byla dodržovány jejich licence, je jistě jen fér, když se budou poctivě chovat k licencím jimi využívaných open-source kódů. Ale současně:
1) Připadá mi poněkud pokrytecké, když se zastánci GPL snaží postihovat víceméně stejné chování, jaké sami praktikují vůči svobodnějším licencím (BSD, MPL atd.). Uznávám, není to přesně ta samá situace - když projekt vezme MPL knihovnu, přidá kolem ní nějaký kód a výsledek vydá jako GPL, jedná v rámci možností, které mu MPL dává, zatímco když projekt vezme GPL knihovnu, obalí to trochou kódu a vydá jako closed-source, tak v rámci možností GPL nejedná. Ale rozdíl je jenom v právním zhodnocení, nikoliv v tom, co se skutečně děje a v tom, co to znamená pro postiženou knihovnu - to jest, že ji někdo využije pro svoje účely bez ohledu na prospěch i té knihovny.
2) Není deklarovaným účelem svobodných licencí, aby prospěch měli zejména uživatelé? Jaký prospěch jim přinese, pokud se přestane nějaký užitečný výrobek vyrábět, protože není v souladu s příslušnou licencí? Chápu, je iritující, když někdo "tyje z mé práce", ale pokud se podíváme na uživatele, jsou na tom lépe s produktem X porušujícím GPL nebo s žádným produktem?
To bohužel není pravda. Zaplatit za využití GPL-licencovaného kódu v ne-GPL programu je sice teoreticky možné, ale v praxi nerealizovatelné. Museli by totiž souhlasit úplně všichni programátoři, kteří se na použitém kódu jakkoliv podíleli - včetně programátorů, kteří se podíleli na knihovnách tím kódem použitých, a na knihovnách použitých těmi knihovnami, atd. Legrační je, že toto mnohé GPL produkty vesele ignorují a dvojí licencování umožňují.
No, pokud nezůstává copyright/copyleft u každého přispěvatele zvlášť a třeba se převádí na jednu organizaci (jako to prosazuje FSF), tak by myslím ta organizace mohla vydat příslušný kód i pod jinou licencí, třeba komerční (pozor: nejsem právník). FSF by to zrovna z ideologických důvodů asi neudělala, ale čekal bych že někde už se to v minulosti dělalo (qt?)...
Drzitel prav muze pochopitelne licenci kdykoli zmenit. Jina vec je, jakym zpusobem a za jakych podminek licenci ziskal.
Ty jako autor muzes kuprikladu prava prevest za podminek, ze licence navzdy zustane GPL. Jenze, pak stejne jeste narazis na dalsi potize.
Vem trebas OSM. Jestli si pamatujes, problehlo tam nejaky relicencovani a snim i ztrata hromady dat lidi, kteri to neodsouhlasili. To novy licencovani se snazi celou vec prave koncipovat tak, ze prava patri OSM (aby pripadne mohli licenci zmenit bez vyzadovani souhlasu vsech). Jenze tohle cele lze pouze (alespon podle ceskeho AZ) pokud ses zamestnanec (pak prava automaticky vlastni zamestnavatel). Zamestnanci ovsem za praci nalezi odmena.
Takze je to defakto stejne cele postavene na vode, a predpokladajici, ze si nikdo nepostezuje a uz vubec se nebude soudit kvuli necemu, co dela dobrovolne a gratis. Jenze kdyby se nekdo takovy nasel, tak to muze zcela v klidu vest i ke kompletni likvidaci vsech mapovych dat, protoze v OSM vse souvisi se vsim. Pokud treba do OSM naladuje nekdo 1000km silnic a dalsich 10let je dalsich 10 000 lidi upravuje a zpresnuje, porad vsechny ty upravy vychazeji z tech puvodnich dat.
"Není deklarovaným účelem svobodných licencí, aby prospěch měli zejména uživatelé?"
1. Jak kterých. Někdy je účelem aby měli "prospěch" programátoři, a to že to mohou používat uživatelé je "bonus".
2. Jsou na tom lépe uživatelé s produktem X porušujícím GPL nebo s (nesouvisejícím) produktem Y neporušujícím GPL, který ale nevzniknul (nebyl vydán), protože byl vývojář znechucen zneužitím svého kódu v X?
2) Není deklarovaným účelem svobodných licencí, aby prospěch měli zejména uživatelé? Jaký prospěch jim přinese, pokud se přestane nějaký užitečný výrobek vyrábět, protože není v souladu s příslušnou licencí? Chápu, je iritující, když někdo "tyje z mé práce", ale pokud se podíváme na uživatele, jsou na tom lépe s produktem X porušujícím GPL nebo s žádným produktem?
Je potrebne zamysliet sa nad slovom "prospech" -- v pripade GPL je prospech dany ako moznost nahliadnut do zdrojovych kodov, moznost modifikovat kod pre svoju alebo spolocensku potrebu a moznost takto modifikovany kod opat vydat. Zo vsetkych troch moznosti najvyraznejsie tazia uzivatelia, ktori maju sancu kod prisposobit pre novy HW alebo nove poziadavky, a to bez toho, aby boli odkazani na milost nejakej SW firmy. Na druhu stranu, aby uzivatel vyuzil tieto moznosti, potrebuje nejake programatorske znalosti... ale to uz nie je zalezitost licencie :-)
To je moc hezka otazka, protoze to by mela byt spravna naprava. Protoze teoreticky by mely totiz odskodnit kazdeho postizeneho autora a vzhledem k retezeni by to bylo par stovek ne-li tisicu lidi a s tezi by asi kazdymu dali 1000eur. Navic stezi koupit opensource licencovany software. Podle me by ty firmy mely dat ze svyho zisku stejny pocet procent jako je obsazen procentuelne v kodu jejich produktu (neni to idealni metoda) primo na ucet pouziteho projektu. Jenze na to by musel byt nezavisly audit kodu a za zavrenyma dverma vime jak to chodi. Ty firmy by mely dostat kazda tak 20mega dolaru ne-li vice, stejne jako dostavaji 13cti leti tzv. pirati.