Názory k článku Kolik stojí open source?

...ja mu to uz vysvetlim.

> V tomto clanku neni jediny jeden udaj ... Jedine, co jsme se dozvedeli je, ze firmy si plati uklizecky.

Hned na začátku článku stojí výslovné upozornění, že jeho obsah odpovídá nule. Nebo jste je přehlédl? Myslím ty dvě slova "Vojtěch Bednář".

:-)

Vždyť na to máme i přísloví - nula od nuly pojde.

Kura a já mu n a to zase skočil. No nic, bylo to naposled. Mažu roota z RSS čtečky. Přestože tu nedávno prošel pěkný seriál o GIF a PNG.
Mějte se.

Nee, prosim prosim, zustan na rootu. Potrebujeme te tady!! Root se kvuli tobe polepsi.. zmeni.. Vis co? Kdyz budes cist roota, dostanes darek. :))

V zasade mate pravdu.Autor vynechava kopu veci,notoricky znamych k danej veci.Mozno by bolo zaujimave sa na vec pozriet zo sociologickeho hladiska, ved ludska spolocnost ma viac protichodnych tendencii-individualne "zarabanie penazi" ale ako protipol aj "tendenciu k spolocnemu dielu". Myslime si,ze bez toho by existovala civilizacia?

Pardon, asi jsem jen natvrdlý agresivní čtenář, ale co to má kua znamenat? Já měl vždy za to, že hodnota gnu/linuxu pro firmu, která ho chce využít je přesně rovná výplatě dobrého administrátora. Jestli se to snažíte vyčíslit cenu gnu/linuxu jako takového, tak jste si možná neměl brát tolik prášků.

Ta cena je prakticky stejná, jako v případě Windows nebo případně čehokoliv: v dlouhodobé perspektivě to musí spravovat někdo, kdo ví, co dělá. Když to dobře nainstaluje, stačí potom obvykle mírná údržba, takže to není plat dobrého administrátora, ten je schopen udržovat v provozu řadu instalací (=firem, lokalit).

Naprosto souhlasim. Prave na tohle tema jsem uvazoval vcera pred pulnoci, kdyz jsem tchyni odstranoval spyware w Win2k. Misto Firefoxu lezla na net Explorerem... Ale to zase zavani flame. No - proc ne, kdyz je patek, ze? ;-)

Líbí se mi, jak autor pěkně míchá pojmy náklady, výdaje a cena do jedoho guláše.
Ovšem následující věty bych použil jako perex článku:
Jsou to ovšem ohromné částky. Jsou to náklady různých typů a různého stáří. :-))

>Tento člověk je současně největším paradoxem open source. Na rozdíl od nadace nebo od
>firmy z toho všeho vyjma sebezdokonalení a dobrého pocitu obvykle nic nemá

No a o to prave jde. To sebezdokonaleni mu umozni pracovat i na ciste komercnich projektech, protoze se , pochopitelne, take necim zivi. Takze neni vubec pravda, ze z toho nic nema. Prave naopak. Ma z toho hodne - popularitu a znalosti. Sehnat dobrou praci pro nej neni problem. U opravdu vybornych projektu nakonec muze dosahnout idealniho stavu, ze ho jeho otevreny kod zacne primo zivit - to je nejen pripad nekterych vyvojari kernelu, ale napr. i autora Snortu (byl prodan CheckPointu, pokud vim a je nadale otevreny) atd....

...chyba tu tlacitko "Ignorovat autora"

Chybi tu tlacitko, mucit, vykastrovat, oslepit autora, pote mu zlamat ruce a usekat prsty :-)

Hehehe :-)

"Skutečné množství peněz, které se nacházejí v open-source softwaru nelze ani odhadnout. Jsou to ovšem ohromné částky."

Trochu mi to připomíná "logiku" některých ochranných svazů: Budete platit i když žádnou hudbu neposloucháte protože tím, že ji neposloucháte (a nekupujete) nám vzniká ztráta.

... toho kolik asi stoji cinnosti provadene lidmi ve volnem case. Takzvane konicky. Kdopak nam tohle vycisli? Vzdyt clovek v tu dobu nic nevydelava a tim padem se ochuzuje! ;-)

To ví jenom Béďa Trávníček.

Aj ked clanok toho vela nepovedal, myslienka clanku je dobra. Vysvetlit ludom, ze vyvoj softwaru, hoci volne distribuovaneho nie je zadarmo. To si mnohi manazeri neuvedomuju a preto ma pre nich takyto software nulovu hodnotu. Takze vznikaju dva extremy "je to zadarmo - je to zle". Alebo: "pepo dejme to tam, vzdyt to nic nestoji", ked su s tym dalsie naklady, berie sa to ako problem.

Proste slovo opensource by sa nemalo brat ako synonymum pre lacne.


Clocek co kodi vo svojom volno case, predsalen nieco z toho ma. Moze si odskusat technologie, na ktore v praci momentalne nenadabi a zvysovat si tym kvalifikaciu.

a te stare parte na rootu, ze jsem si je dovolil tenkrat kritizovat. Napr. kdyz jsem zpochybnoval tu tzv. diplomovou praci pana Patocky zde uverejnenou. Nebo ty detinske clanky pani redaktorky. Byl jsem tenkrat toho mineni, ze nize nelze klesnout.

Mylil jsem se.

pani Dolezalova je snad jeste slecna, ne?

Ze slečny Doležalové se stala paní Spoustová. :-)

Nebo :-(, jak se to vezme.

naklady != vydaje != cena

Pojmy naklady primarni/sekundarni obcas clovek nekde zahledne, i kdyz by asi v pripade podrobnejsi analyzy, jakou ma byt tento clanek, neskodilo pouzivat podrobnejsi (znamejsi?) pojmy jako jsou naklady prime/neprime/implicitni/rezijni/usle prilezitosti/...

Komercni a nekomercni naklady... to ma byt vtip? Naklady jsou proste naklady, at uz vznikaji firme, nadaci, nebo jednotlivci a libovolnym moznym zpusobem. Komercni naklady mozna muze byt zkomolenina z "peneznich nakladu" nebo neceho jineho, ale "nekomercni naklady" jsou hovadina! (btw zkuste google ;P )

Jaky ze ma byt zaver clanku? "Kolik stoji open source? Ja nevim, fakt ne... ale urcite je to moc penez..." Aha, tak to diky, je vubec nekdo kdo tohle nevedel?

Clanek je hovadina bez stylu, nazoru, zaveru a spravne pouzitych zakladnich pojmu z ekonomie, doufam, ze root.cz nema potrebu za podobne slataniny vyhazovat moc penez (zpetna vazba se ctenari je prima vec, ze? :-) ).

Tak pod to bych se podepsal...
Podle ceho vubec redakce rootu vybira clanky, ktere zverejni? To uz na root nechce nikdo psat a tak se vychazi takovehle prazdne blaboly vycucane z prstu?

on uz i ten ksicht je nanic, alespon podle mne.
Pripada mi, ze pokud se lidi koukaj na klasickou verzi roota, tak jim aspon rozesereme jinak plochu

On se takto zacal ucit psat pod Hlavenkou na zive. Nicmene, i kdyz jsem s Hlavenkou a jeho zavery casto nesouhlasil, Bednar dokazuje, ze kdyz dva delaji totez, neni to totez. At se Bednar snazi jak se snazi, vypadavaji z nej pouze slataniny, na rozdil od Hlavenky.

nic proti panu Bednářovi, kterého neznám.. ale tohle se fakt nedá číst.

Je nekde rss kde by nebyly prispevky od Bednare?

Tvrdit, že kdokoli při jakékoli činnosti, kterou vykonává dobrovolně, ztrácí, je vrchol absurdity. Pokud člověk není někým do něčeho nucen, vždy volí alternativu jednání, která mu v daný okamžik přináší nejvyšší ex ante prospěch (tj. leží nejvýše na jeho hodnotové škále). Jestli to bude prospěch i ex post samozřejmě neví, což je ovšem triviální důsledek jednání ve světě, kde budoucnost není známa. To, že open source vývojář část svého času věnuje vývoji softwaru, za nějž nezískává explicitní peněžní prospěch, implikuje pouze, že tím získává přímý prospěch duševní (peníze každý vydělává také pouze proto, že očekává jejich budoucí přeměnu v duševní prospěch prostřednictvím statků, které za ně budou nakoupeny a spotřebovány). Článek jsem nečetl celý, jen jsem to prolétl, takže dalších komentářů nemám (pravděpodobně by to vydalo na sérii článků :-)). Před psaním čehokoli na ekonomické téma bych doporučil nějakou literaturu, nejlépe Ludwig von Mises: Human action (Lidské jednání: pojednání o ekonomii) a Murray N. Rothbard: Zásady ekonomie.

> Pokud člověk není někým do něčeho nucen, vždy volí alternativu jednání, která mu v daný
> okamžik přináší nejvyšší ex ante prospěch ...

nesouhlasim, ze nejvyssi mozny prospech

jenze on je clovek casto nucen ... socialni situace, rodice, partneri, deti, zamestanvatel, zdravotni stav ale taky treba nizke sebevedomi, vlastni rany a sramy z minula ...

"Nejvyšší možný prospěch" znamená "nejvyšší užitek z jeho pohledu". Každý volí alternativu jednání, která je v daném okamžiku na jeho hodnotové škále nejvýše. Nevolí druhou ani jinou další, protože ta je vždy horší než ta nejvyšší. Že to pro někoho jiného může vypadat jako absolutní zcestnost nebo chybné jednání, není důležité - svou hodnotovou škálu a motivaci zná v daném okamžiku pouze onen jedinec. "Někým nucen" znamená "někým nucen pod pohrůžkou násilí (např. placení daní)". Že třeba partnerovi nebo komukoliv jinému uděláte v nějaké otázce z vašeho pohledu velký ústupek implikuje, že jste to v dané situaci považoval za lepší řešení, než ten ústupek neudělat (a potom muset roštěnku celý měsíc poslouchat, proč jste nekoupil auto v jiné barvě, která se líbí jí - právě proto, že tohle očekáváte, jí vyhovíte - protože vzdání se vámi preferované barvy pro vás znamená v absolutní hodnotě menší ztrátu, než celý měsíc poslouchat ty její bláboly).

Co to znamená "znát svoji hodnotovou škálu"? To obávám se předpokládá, že se lidé rozhodují a jednají racionálně, což samozřejmě není pravda. Celé to tvrzení o "nejvyšší užitek z jeho pohledu" je podle mého víceméně tautologické: nebo-li obsah rozhodnutí zpětně definuje co ten člověk v daný okamžik považoval za "nejvyšší možný prospěch"...

Žádnou racionalitu to nepředpokládá ... A že to je tautologie, máte pravdu. Je to základní axiom lidského jednání, který musí mít podobu tautologie, aby ho nebylo nutno dokazovat ... Je zřejmý, ale je dobré ho mít na zřeteli, nebo se dojde k takovým absurditám, že jedinec při něčem, co se rozhodl dobrovolně vykonat, ztrácí. Ano, ex post může sám zjistit, že ztratil. To musí ale každý posoudit sám.

Konkrétně v této situaci to znamená, že nelze říci, že opensource vývojář, který dobrovolně se svými prostředky bez renty vyvíjí software, jež někdo poskytuje na trhu za peníze nebo za něj získává peněžní prospěch jiným způsobem, na celé situaci tratí. Prostě se sám tuto možnost rozhodl nevyužít.

Je samozřejmě zcela korektní říct, že na tom prodávající získává. Svůj meziprodukt získá zdarma a realizuje čistý zisk rovný prodejní ceně - distribuce atd. Z toho, že někdo získává, nevyplývá, že někdo jiný ztrácí. V obchodních vztazích získávají obě strany, jinak by neobchodovaly (strana A vlastní něco, čeho si strana B cení více než strana A a naopak, takže si to vymění a obě získávají). Opensource vývojář si svou "mzdu" vybírá implicitně a protihodnotu mu neposkytuje případný prodávající softwaru.

Lze tedy říci, že opensource vývojář, který >>>dobrovolně<<< pracuje zdarma nebo za mzdu nižší než je tržní cena jeho práce poskytuje dar. Poskytovatel daru ale nikdy neztrácí. Dar poskytuje, protože to považuje za lepší alternativu než dar neposkytnout. >>>Někdo jiný<<< by takové jednání za ztrátu samozřejmě považovat mohl a proto tak nejedná.

komunisto :-D

Kolik stojí opensource?
Tak jsem článek přelétl poněkud podrobněji než včera v půlnoci (doslova se to číst opravdu nedá) a měl bych ještě několik připomínek, které pravděpodobně vydají na článek Kolik stojí opensource revisited. Prvně tedy pár postřehů k článku původnímu. Autor evidentně vychází z mylného předpokladu, že náklady vytvářejí cenu (costs make price). Opak je ovšem pravdou - cena vytváří náklady (price makes costs). Cena výrobních faktorů je důsledkem ceny finálních produktů (tedy hodnocení, které jim přisuzují spotřebitelé), nikoli naopak. Pokud se zvýší poptávka po nějakém statku, okamžitým efektem je zvýšení jeho ceny, postupným efektem je zvýšení poptávky po výrobních faktorech tohoto statku ze strany výrobců a následné zvýšení ceny výrobních faktorů (tj. nákladů na výrobu statku). Pokud by nějaká firma chtěla zvýšení poptávky po určitém statku dlouhodobě kompenzovat pouze zvýšením ceny, brzy by jiný podnikatel viděl podhodnocení výrobních faktorů v daném odvětví, vstoupil by do něj a nabídl výrobním faktorům vyšší rentu (což je také důvod, proč jakýkoli podnikatel vstupuje na trh - domnívá se, že výrobní faktory určitého statku jsou podhodnoceny a že bude schopen realizovat zisk z rozdílu prodejní ceny a plateb výrobním faktorům). Individuální firma vstupující na již existující trhy samozřejmě může kalkulovat své náklady před vyrobením statku, protože trhy jejích výrobních faktorů již existují, tzn. firma je přijímá a proto se zdá že "náklady vytvářejí cenu".
Aplikovat tento princip na vývoj opensource softwaru je ovšem přinejmenším nevhodné. Tedy alespoň toho opensource, který je poskytován zdarma (což je většina). Nevhodné právě proto, že neexistuje cena statku. Odhlédnu-li od kalkulace tzv. ekonomických nákladů, které jsou definovány jako "náklady obětované nebo ušlé příležitosti" (což je alternativa jednání, které se jedinec musí vzdát, protože se věnuje něčemu jinému - tedy činnost, která je daném okamžiku druhá na jeho hodnotové škále), a které není možno měřit nikdy - znají je pouze jednotlivé osoby participující na daném projektu a pravděpodobně by je ani nebyly schopny adekvátně ocenit v penězích - je možno se zabývat tzv. náklady účetními. Koncept účetních nákladů předpokládá peněžní ocenění všech zdrojů věcně souvisejích s danou činností. Používá ho tedy jakákoli účetní jednotka. Opensource komunita v žádném smyslu ovšem netvoří účetní jednotku, což opět poukazuje na nesmyslnost měření nebo odhadování nákladů na vývoj opensource. Jak ocenit práci sedmnáctiletého kluka, který po nocích něco programuje a jehož práci zatím nikdo nepoptával? Průměrnou mzdou programátora? Nižší? Vyšší? Účetní jednotku samozřejmě tvoří každý jedinec z pohledu jeho peněžních nákladů a výnosů. Kdyby každý vývojář opensource nahlásil počet hodin strávených vývojem freesoftwaru a přes toto bychom provedli součet a vynásobili to průměrnou hodinovou mzdou programátora, byl by výsledek nějakým relevantním obrazem o mzdových nákladech? Asi těžko. A kalkulace mzdových nákladů je v celé této snaze ještě to nejméně nesmyslné. Odpověď na otázku, "Kolik stojí opensource?", je totiž oslnivě jednoduchá: tolik, kolik za něj zaplatíte, tj. často 0 Kč. Že do toho někdo dobrovolně věnuje své zdroje - čas, software, hardware atd. - je irelevantní. Dělá to dobrovolně a zajisté tím neztrácí - jinak by to nedělal. Že to třeba někdo poskytuje na trhu za peníze není vůbec něco zavrženíhodného - tuto možnost má každý a pokud to nedělá, prostě se jí rozhodl nevyužít. Prodávající na tom samozřejmě realizuje čistý zisk, který je roven ceně, za níž prodává minus náklady na úpravu do prodejní verze + distribuce.

Závěr: Pokoušet se jakkoliv kalkulovat "náklady na vývoj opensource" je nesmylsné. Opensource komunita svůj produkt nenabízí na tržním principu, tedy na principu nabídka-poptávka a jejím primárním motivem není dosahování peněžního zisku. Opensource komunita se nesnaží prodávat za nejvyšší možnou cenu (jako jakýkoliv prodávající) a kupující se nesnaží kupovat za nejnižší možnou cenu (jako jakýkoliv kupující). Vztah kupující-prodávající zde prostě chybí. Je to jako pokoušet se kalkulovat náklady toho, že jdete na procházku se psem. Vy jste prodávající a pes kupující. Jaké jsou vaše náklady?

Tohle je sice z určitého pohledu logická úvaha, ale typicky školská. Takhle to vypadá, když se píše a neví se o čem se píše. Mícháte zde "hrušky a jablka". Nelze přece zaměňovat markentingem stanovenou cenu a skutečnou tržní hodnotu produktu. Vaše hodnota výrobních faktorů je vhodná tak akorát do seminární práce. Sutečnost je taková, že cenu určuje trh(v tom s vámí zcela soulasím), ale pokud marketing (v našem případě neoficiální, leč de facto představovaný licencí GPL) stanoví cenu jako 0, neznamená to, že skutečná cena je rovněž nula.
Přistoupím-li na vaši paralelu s venčením psa, tak náklady jsou rovny ceně vašeho volného času a ty lze kalkulovat poměrně efektivně s ohledem na hranici vašeho důchodového efektu (Greenspean, A.: Personal Income Rationality,(1994).

scitat jabka s hruskama lze naprosto elegentne -- predstavte si dvou dimenzionalni vektorovy prostor, kde jednu dimenzi tvori pocet jablek a druhou pocet hrusek a definujme operaci scitani jako soucet vektoru. ;-] (a dokonce bude izomorfni s komplexnimi cisly :-) bude to sice davat rozumne vysledky, ktere nekdy odpovidaji realite, ale jindy ne. a mirne me to pripomina tady tuto diskuzi ohybaji se tu pojmy, tak ze v mnoha ohledech realite odpovidaji a jindy jdou mimo. oss ma sva specifika (uz jen to, ze se pohybuje v prostredi nehmnotnych statku), ze vypracovat rozumnou teorii bude asi nad sily pana bednare i vetsiny diskutujicich...

Nejsem si jisty, jestli lze v pripade svobodneho softwaru mluvit o trzni cene. Produkt jako takovy ma licenci zarucenou 0 cenu (cena ve smyslu "penezni castka sjednana pri nakupu a prodeji..."), tudiz samotny produkt (software) nelze obchodovat jinak nez ze si uctuji cenu za packaging, coz ale pochopitelne neodpovida "trzni cene" daneho softwaru, za predpokladu, ze by sel obchodovat "beznym" zpusobem.

Proto verim, ze u svobodneho softwaru je lepe pouzivat pojem hodnota ve smyslu uzitneho hodnoty (use value) nebo hodnoty zvlastni obliby (esteem value), pouzivat trzni a smenna hodnota mi neprijde namiste... Minimalni (takrka nulove) naklady na vytvoreni presne kopie dila jsou totiz imho necim zcela novym, proto verim, ze casem zrejme dojde k vytvoreni zcela novych ekonomickych pojmu, popisujici zakonitosti fungovani sveta "dat v internetu" (nejenom svobodneho softwaru).

Ne ja si doopravdy nepletu pojem s dojmem! Jenom tvrdim, ze uvazovat o trzni cene (ekon. pojem) podle me nedava u svobodneho soft. prilis smysl, protoze stejne de facto nejde obchodovat "v krabicich"... byla to reakce na prispevek, ktery mluvil o "...skutecne trzni hodnote os softwaru ...". S tim, jestli nekdo bude nejaky svobodny software (v praxi spise sluzby za nej) prodavat nebo ne, to nema co delat.

Co znamená váš obrat "skutečná cena"? Skutečná cena je cena, za kterou produkt nakupujete. Žádné "reálné náklady" nebo "skutečná cena" mimo trh neexistují. Hodnocení spotřebitelů určuje cenu produktu a od toho je odvozena cena výrobních faktorů, tedy "reálné náklady". Pokud neexistuje cena produktu na trhu, "reálné náklady" lze stanovit, pouze pokud existují trhy s výrobními faktory, které do výroby daného prodkutu vstupují. Což v tomto případě zčásti existují, zčásti ne - takže kalkulovat tyto "náklady" je nesmysl, protože by sčítaly ty vaše "hrušky a jablka". A analogie o vycházce se psem byla uvedena spíš pro pobavení... jasně že by se našla částka, kdy byste raději na procházku se psem nešel :-).

Přečetl jsem si váš příspěvek ještě jednou a zjistil, že píšete to samé, co já. Možná jsem se nevyjádřil dostatečně jasně... "Skutečnou cenou" asi myslíte cenu, která by vznikla, pokud by opensource byl poskytován na tržním principu. "Reálné náklady" lze ovšem relevantně stanovit, pouze pokud existují trhy výrobních faktorů vstupujících do výroby daného produktu. Ty v případě opensource vývoje existují podle mne pouze zčásti a mám pocit, že jakýkoliv odhad bude mít vypovídací schopnost asi jako odhad HDP celého světa. Takže nulovou.

Jinak se domnívám, že lze dost dobře kalkulovat náklady relativně uzavřených a dobře organizovaných týmů opensource vývojářů, kteří žijí z různých dotací a fungují na nějakém rozpočtovém principu. Ale odhadovat "celkové náklady" na vývoj opensource je podle mne konceptuálně nesmyslné právě díky povaze opensource komunity.

Herrrrrrdek, proc zase nekdo placa neco o nulove cene v souvislosti s GPL?
GPL se o preci cene VUBEC NEZMINUJE!

Zdá se, že tady někdo píše a neví o čem píše ;-DDD.

Ještě bych dodal, že společnosti jako MS si klidně zaplatí nějakou renomovanou agenturu, aby jim takový "odhad" provedla. Ale to, že se takový "odhad" provede, neznamená, že dává nějaký jiný smysl než reklamní (a MS může tvrdit, že jejich způsob je lepší, protože představuje "nižší náklady"). Renomovanou agenturu to samozřejmě nepoloží, protože nikdo není schopen tyto "náklady" relevantně stanovit.

Ano tento clanok ja naprosty blabol cloveka ktory zrejme nikdy nic nenaprogramoval ani nezverejnil nic pod nejakou slobodnou licenciou. Je tu ale jedna vec ktora ma hneva.

Mam z toho clanku taky pocit, ako by sa nam snazil vsugerovat (mozno na urovni mimozmysloveho vnimania) ze za softver treba platit a ze je to spravne a ze kto neplati tak porusuje pravidla. Nedavno som opustil jeden nemenovany server o linuxe preto ze sa mi tam snazili vsugerovat ze ked blokujem ich reklamu tak konam necestne (pritom 90% obsahu servra robi komunita).

A moje programatorske stanovisko: Ja moj soft zverejnujem pod GPL licenciou PRAVE PRETO aby za neho NIKTO (ak nechce) nemusel NIKDY platit. Zverejnujem ho pri plnom vedomi preto aby jeho cena bol 0,- dnes, zajtra aj to 1000 rokov. Ja nebudem nikdy plakat "dajte mi prachy je to moj soft". A vela ludi robi open source aj preto.

dvh

Ne, ze by se o podobnou vec nikdo nikdy nepokusil (vim prinejmensim o mplayeru, blenderu, ...), ale nic vic nez spatnou povest a ostudu podobnou veci nikdo nevydelal. ;-)

I kdyz prodate GPL soft za tuny $$$, musite zustat v souladu s puvodni licenci... tudiz prvni vas zakaznik muze komukoliv vyrobit libovolny pocet kopii programu, napriklad...

na jednu docela základní věc:
Pro řadu studentů, ale i doktorandů nebo dokonce akademických pracovníků představuje program - třeba open source - publikační výstup nebo uvedení výsledků do praxe, což se následně promítne do jejich kariérního postupu, případně do jejich hodnocení. Takže mnohdy využíváte zdarma program, zas který někdo dostal pětistovku jednorázové odměny, nebo přidánu stovku osobního hodnocení :-)

Takže pokud bych měl (relativně) stručně shrnout můj pohled: opensource vývojář, který do vývoje softwaru vkládá své vlastní prostředky a následný produkt poskytuje zdarma, poskytuje dar. Dělá to >>dobrovolně<<, tzn. tím zajisté neztrácí. Že se to >>účetně<< může projevit jako odliv prostředků (tj. v hypotetické výsledovce jedince se to projeví jako peněžní náklad), je irelevantní.. Lidé totiž nefungují na principu zisku peněžního, ale >>duševního<<. Veškeré prostředky (včetně peněz) získávají proto, aby uspokojili své potřeby, tzn. získali >>duševní zisk<< (peníze jsou tolik poptávané proto, že je nejsnažší pro ně najít trh - lze je směnit za cokoli, co se spotřebou následně přemění v uspokojení nějaké potřeby, tedy duševní zisk). Dar poskytuje proto, že alternativa jednání "poskytnout dar" na jeho hodnotové škále v daný okamžik stojí výše než alternativa "neposkytnout dar". Pokud jedinec jedná dobrovolně, jeho osobní "duševní výsledovka" je vždy zisková (z účetního hlediska se to samořejmě může projevit jako odliv prostředků - pokud bychom toto ale považovali za "ztrátu", mohli bychom také říct, že "ztrácíme", když si v obchodě kupujeme rohlík - aneb peníze - jako jakýkoliv jiný statek - nejsou cílem, nýbrž prostředkem). Kdybychom opravdu chtěli spočítat peněžní náklady na vývoj softwaru poskytovaného zdarma, museli bychom se každého vývojáře zeptat, za kolik by byl ochoten na daném projektu nepracovat a tyto částky sečíst. Což je v praxi vzhledem ke komunikačním technologiím dnes už proveditelné, předpokládá to ale ze strany vývojářů ochotu spolupracovat a peněžně ocenit toto poskytování daru. Že se "odhady" nákladů na vývoj softwaru poskytovaného zdarma provádějí, znamená jediné: někdo je ochoten si je zaplatit. Většinou se jedná o společnosti, které by rády řekly: náš způsob vývoje softwaru je lepší, protože představuje "nižší náklady". Renomovanost agentur provádějících tyto "odhady" to nijak snížit nemůže, protože >>nikdo<< není schopen tyto "náklady" relevantně stanovit. Situace se trochu zlepšuje, pokud se jedná o relativně uzavřené a dobře organizované týmy vývojářů, které fungují na rozpočtovém principu, podobně jako týmy v komerčních společnostech. Odhady nákladů takových skupin už trochu smysl dávají. Toť vše.

Vážený pane autore!
Obvyklá cena open source software bývá většinou 0,-Kč. Takto používám FF, Thunderbird, Open Office, Gimp a další skvělé programy trvale. Dále si kdykoli zadarmo zkouším celé distribuce GNU/Linuxu včetně pro určité případy skvělých Live - distribucí. Nedávno jsem pomáhal kolegovi z práce - jeho notebook, tedy přesněji HDD toho notebooku částečně odešel do věčných lovišť. Zdánlivě nebylo jednoduché pomoci - Widle ani nenaběhly. Live distro nabootovalo z CD do RAM, mechanika se uvolnila pro CD-R a zachránitelná data se vypálila na CD. Kolega zíral a slzel štěstím. A to jsem v Linuxu amatér. Mě všechen ten software stál 0,-Kč. Jaká je jeho cena pro mého kolegu? Nedozírná, neboť jen on sám dokáže stanovit hodnotu těch dat, o která by jinak přišel.

A o to tady hlavně jde - KOHO totiž ve skutečnosti KOLIK stojí open source!!! Připomíná mi to příklad s leteckými motory. Firma dejme tomu GE prodávala motory za X$. Po otevření východního bloku přišla na trh firma M a prodávala motory podobných parametrů za X/20$. Firma M moc nevydělávala, ale uživila se, zato firma GE a podobné viděla, že život firmy M jí stojí svinské peníze, a proto se jí sakra vyplatí firmu M v historicky pokud možno nejkratší době položit. Dnes se firma M stěhuje a na jejím místě bude brzo hotel s golfovým hřištěm.Podobných příběhů si po revoluci můžete promítnout spoustu: ČKD, Poldi Kladno, Teslu(výrobce TAMARY) A PŘEHRŠLI DALŠÍCH. (Prosím o vynechání reakcí typu "i naši lidi se na tom z blbosti či za tučný peníz podíleli" - to víme všichni).

Bylo by jistě skvělé po těchto výborných happyendech například pro firmu MS, kdyby se něco podobného podařilo s produkty OSS a celou tou bandou kolem. Je tu ovšem problém. S konkurencí, která vyrábí třeba i za X/100 lze něco udělat - koupit, zažalovat, pomlouvat, krást jí nápady...Metod je spousta a MS je dobře zná... Ale co s konkurencí ZADARMO? Co s tím, KURVA? A nedejbože v případech, kdy je tato alternativa zdarma lepší, jak placený produkt. Je to totiž předzvěst následujícího poznání: Co bylo včera už není dnes, a tak hudební nakladatelství a softwarové firmy (opravdu NEJEN MS) docházejí k hrozivému zjištění: zítra by mohly být zbytečné. To není konkurence, se kterou lze přinejhorším sfúzovat. To bude boj o holý život a už teď tomu metody napovídají. Jedno je jasné: zítra tady bude někdo o hladu. A vyhlídky? 0,-!!! Už nebudou nejbohatší firmy světa a už nebude pohádkový život - někdo nebo něco nás nahradilo!!!

A co to bylo? Počítače a jejich možnosti, dané uživatelům. Ti šmejdi si sami píší operační systémy, aplikace, vypalují si své CD a DVD a dokonce už točí filmy a píší si titulky...HAJZLOVÉ JEDNI!!! Ano, pane Bednář, OPEN SOURCE stojí spoustu firem STRAŠNÉ PENÍZE a brzo bude stát další spoustu firem doslova krk, ale to není cena, kterou zaplatí uživatelé. To je cena, kterou NEZAPLATÍ.

Je to jen vina stupidity managementu těch firem a je to jen jejich smůla. Možná měli pracovat lépe a levněji, možná neměli být nenažraní. Možná se neměli schovávat s následky svých chyb za stupidní právní kličky a neměli se zbavovat odpovědnosti za placené zboží. Možná by pak nestálo za to kupě lidem udělat jejich práci znova a pořádně. Možná by pak nemuseli bojovat o život v soudních žalobách a pokusech omezit schopnosti počítačů různými DRM apod. Vypadá to od nich nesmyslně, ale já ty firmy chápu. Jde o krk. Nule se totiž nedá rozumně konkurovat. Dá se to dělat jen nerozumně. Je to ale jediná šance, a to ta poslední.

A chápu také prohlášení typu "PC je mrtvý". Je to totiž zbožné přání, je to tužba, aby se PC nikdy nenarodilo. PC totiž není mrtvola, je něco horšího: je to jejich vrah. A zabít ho bude hodně těžké a hodně drahé. A možná se to nepovede...Zkusit se to ale musí, jinak umřou ty firmy. Osobně doporučuji firmě MS přeorientovat se ZEJMÉNA na HW, myši apod. jim totiž docela jdou. V duchu "když nemůžeš něco přemoci, přidej se k tomu". Ano, já vím, je to zbabělé a bude to těžké, Čína asi bude levnější (to si musela přiznat i IBM), ale jestli chtějí zůstat ve stylu myšlení zisk, cena, náklady, který jste předvedl i Vy, budou muset tuhle parketu opustit.

A Vám doporučuji si najít práci, kde jednou nebude někdo ochoten Vaši práci udělat zdarma a lépe, jste tomu totiž nebezpečně blízko, stejně jako MS a další...