Hlavní navigace

Kolik stojí open source?

Vojtěch Bednář 15. 9. 2006

Při otázce na finance si dodnes mnoho skalních fanoušků open source zakrývá uši. Peníze. To je přece něco, co patří ke komerčnímu softwaru, tedy k „těm zlým”. Nicméně i neproprietární software má svou ekonomiku. Jaké jsou její vstupy a výstupy? Jakou cenu má váš Linux? Je vůbec možno ji reálně určit?

Těžko spočítat

Každá firma zabývající se vývojem softwaru je schopna přesně spočítat nebo alespoň velmi dobře odhadnout své náklady. Tedy cenu, za niž může fungovat. V těchto nákladech jsou promítnuty různé položky. Peníze na místo, kancelářské vybavení, hardware, software. Ale také za energie, běžné služby jako je pošta nebo telekomunikace a samozřejmě za lidi. Ne všichni, kteří v takové firmě pracují, se přitom musí přímo podílet na vývoji a distribuci konečného produktu. Do nákladů na software se tak promítá i gáže uklízečky, účetní, sekretářky, poslíčka… Výsledná suma má máloco společného se skutečnou hodnotou počítačových systémů, nicméně se zásadně podílí na tom, za kolik bude produkt nabízen a jaké budou pro jeho zákazníky náklady na pořízení, implementaci a v podobě servisu i provoz. I přes tuto nespojitost mnoha položek účetnictví softwarové společnosti s jejím produktem je ovšem možné relativně přesně říct: naše existence stojí tolik a tolik. A naše produkty proto také.

Jaká je ale cena open source? Tento software je vyvíjen skupinami autorů, velmi nepřesně „komunitami“. V některých případech může být jeho vývoj sponzorován běžnými softwarovými společnostmi, které výsledné produkty mohou distribuovat. V některých případech také mohou kombinovat otevřené a své vlastní produkty, pomocí služeb s přidanou hodnotou vytvářet kombinované komerční produkty. Na první pohled je zřejmé, že jakkoliv je struktura výdajů na proprietární software nepřehlednou pavučinou, v případě softwaru otevřeného musí být situace ještě nepřehlednější. O to větší komplikací je skutečnost, že mnoho odborníků, či spíše fanoušků open source, nechce o penězích v souvislosti s „jejich“ softwarem ani slyšet. Jak asi vypadá struktura nákladů na vývoj a provoz open source na straně ne uživatelů (zákazníků), ale těch, kteří se účastní procesu jeho tvorby? A lze tyto náklady vůbec nějak vyčíslit? Kolik asi tak stojí Linux?

Komerční a nekomerční

Základní rozdělení nákladů na vývoj open source by mohlo znít přesně stejně jako název tohoto odstavce. Vzhledem k dalším možným dělením, která si ještě uvedeme, může vypadat jako zavádějící, ale není. Komerční náklady jsou ty, které vznikají společnostem, jež se vývoje a distribuce účastní. Mohou to být náklady spojené s prodejem jejich distribuce, která mimo jiné obsahuje práci vývojářské „komunity“, s výrobou nosičů, s provozem serveru pro stažení. A současně jsou to také ty peníze, které již byly uvedeny u proprietárního softwaru. Tedy, všechny běžné provozní náklady společnosti usilující o zisk. Kanceláře, uklízečka, hardware, software, internet.

Komerční náklady se vyznačují tím, že jsou kalkulovány při ekonomických rozvahách o ziskovosti firmy. Jsou pro ni položkami nutnými k dosažení zisku. Lze je proto poměrně přesně vyjádřit. Nicméně na hodnotě softwaru jako takového se podílejí, na rozdíl od proprietárního, pouze určitou částí. Dále jsou zde totiž náklady nekomerční.

Akademie Root.cz

logoV rámci Akademie Root.cz připravujeme odborná školení a semináře určené nejen profesionálům, ale všem, kteří chtějí posílit své teoretické i praktické znalostí v oblasti IT. Školení vedou zkušení lektoři s mnohaletou praxí v oboru. Chcete-li rozšířit své obzory a zlepšit svou kvalifikaci, jsou naše školení tou správnou volbou.

V nich se nacházejí všechny peníze, které se v open source utopí, aniž by byly součástí kalkulace přímého zisku. Především sem patří vybavení a čas oněch „komunit“ autorů. Skutečnost, že je není možné přesně zdokumentovat a spočítat, pouze mlhavě odhadnout, neznamená, že se jedná o zanedbatelnou částku. Hardware a technologie, které autoři používají, jsou ještě převeditelné na finance, ale to neplatí o čase. Mnoho programátorů pracuje současně na různých projektech a zatímco některé z nich patří do světa open source, jiné nikoliv. Mnoho jich OSS dělá pro vlastní sebezdokonalení, pro studium s tím, že získané poznatky jsou následně využívány ve světě softwaru ryze komerčního. V každém případě se ale jedná o velké peníze, jejichž řád je těžké odhadnout. Dopočítat se ke konkrétní částce je pak přímo nemožné.

Primární a sekundární

Ne všechny náklady na vývoj open source je možné rozdělit na komerční a nekomerční. Co třeba provoz nadace, jež má výdaje srovnatelné se softwarovou společností, snaží se o vyrovnaný rozpočet, ale přitom neusiluje o zisk? Co ohodnocení programátora, který je financován soukromou firmou proto, aby pracoval na open source projektu, tj. jeho práce zaměstnavateli, respektive mecenáši nepřináší žádný bezprostřední zisk? Proto je vhodné uvažovat ještě o jednom možném rozdělení nákladů, na primární a sekundární. Z hlediska komerčního subjektu jsou primární náklady určené přímo na vývoj a distribuci produktu. Provozní náklady, tedy ona uklízečka s poslíčkem, jsou náklady sekundárními.

Stejně jako firma, i nadace má své náklady. Zatímco ale pro komerční společnost jsou peníze darované nadaci sekundárním nákladem, pro nadaci jsou primárním zdrojem příjmu a následně pokrývají primární náklady. Stejně tak je z hlediska komerčního subjektu sekundárním výdajem sponzorování programátora, jestliže nepracuje přímo na prodávaném produktu. V opačném případě může být i tato forma podpory open source nákladem primárním.

Poměr mezi primárními a sekundárními náklady u komerčního subjektu víceméně určuje jeho efektivitu. Čím méně peněz stojí provoz, tím více jsme schopni jich dát do vývoje softwaru. Čím honosnější sídla si ale postavíme, tím hůře budou zaplaceni naši programátoři. Pokud ale bereme za sekundární náklady i sponzorování nadací a nezávislých autorů, můžeme pozorovat obrácený vztah: Čím větší efektivity vývoje dosáhneme, tím více pohodlí si můžeme dovolit a tím více můžeme investovat do filantropie. Potíž spočívá v tom, že ona filantropie je u open source společností současně investicí do základny jejich vlastních produktů.

Já, dobrovolník

Programátor, který pracuje na open source projektu ve svém volném čase a nevyužívá jej nijak ke svému zisku, je dobrovolník. Investuje své prostředky (počítač, připojení k internetu) a především svůj čas. Vznikají mu tak nekomerční primární náklady spojené s vývojem daného produktu a sekundární dané potenciální ztrátou peněz, které by vydělal, kdyby svůj čas investoval do něčeho jiného. Tento člověk je současně největším paradoxem open source. Na rozdíl od nadace nebo od firmy z toho všeho vyjma sebezdokonalení a dobrého pocitu obvykle nic nemá. Jeho práce využívají nadace i soukromé firmy k vytvoření spočítatelné hodnoty a bez něj by nemohly existovat. Čili člověk, který přinejmenším z ekonomického hlediska na open source pouze ztrácí, je zároveň jeho základním stavebním kamenem.

Nesčetně

Skutečné množství peněz, které se nacházejí v open-source softwaru nelze ani odhadnout. Jsou to ovšem ohromné částky. Jsou to náklady různých typů a různého stáří. Nelze říct ani spočítat, kolik přesně stál vývoj Linuxu, jejž používáte, protože množství jeho komponent je jednoduše příliš velké. V každém případě ale open source má svou ekonomiku a hlavně má svou cenu. Jako ostatně každý jiný software či výtvor lidského ducha.

Našli jste v článku chybu?

22. 8. 2007 1:10

uživatel si přál zůstat v anonymitě
S tím přeorientováním... Myslíte to, co postupně dělá Apple (Mac->iPod, IPhone, ...) příp. postup OS -> herní konzole?;)

19. 9. 2006 16:10

caepule (neregistrovaný)
Myslim, ze to nejde proto, ze treba trzni hodnota oproti uzitne klesa v pripade, ze je prislusny trh "zaplaven" podobnym typem vyrobku... a u svobodneho softwaru bude v praxi trh "zaplaven" produktem dostatecne -- kazdy si totiz muze porizovat libovolny pocet kopii :)

Jinak i svobodny software lze pochopitelne technicky vzato prodavat "v krabicich", to ano, ale urcite ne za pouziti podobneho obchodniho modelu, ktery pouzivaji firmy vyvyjejici/prodavajici closed sou…

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Lupa.cz: Na koho se v Křišťálové Lupě nedostalo?

Na koho se v Křišťálové Lupě nedostalo?

DigiZone.cz: Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Vitalia.cz: To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Podnikatel.cz: Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatel.cz: Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Lupa.cz: Seznam mění vedení. Pavel Zima v čele končí

Seznam mění vedení. Pavel Zima v čele končí

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Root.cz: Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?