Vlákno názorů k článku Kolik stojí open source? od Drugstar - Kolik stojí opensource? Tak jsem článek přelétl poněkud podrobněji...

Kolik stojí opensource?
Tak jsem článek přelétl poněkud podrobněji než včera v půlnoci (doslova se to číst opravdu nedá) a měl bych ještě několik připomínek, které pravděpodobně vydají na článek Kolik stojí opensource revisited. Prvně tedy pár postřehů k článku původnímu. Autor evidentně vychází z mylného předpokladu, že náklady vytvářejí cenu (costs make price). Opak je ovšem pravdou - cena vytváří náklady (price makes costs). Cena výrobních faktorů je důsledkem ceny finálních produktů (tedy hodnocení, které jim přisuzují spotřebitelé), nikoli naopak. Pokud se zvýší poptávka po nějakém statku, okamžitým efektem je zvýšení jeho ceny, postupným efektem je zvýšení poptávky po výrobních faktorech tohoto statku ze strany výrobců a následné zvýšení ceny výrobních faktorů (tj. nákladů na výrobu statku). Pokud by nějaká firma chtěla zvýšení poptávky po určitém statku dlouhodobě kompenzovat pouze zvýšením ceny, brzy by jiný podnikatel viděl podhodnocení výrobních faktorů v daném odvětví, vstoupil by do něj a nabídl výrobním faktorům vyšší rentu (což je také důvod, proč jakýkoli podnikatel vstupuje na trh - domnívá se, že výrobní faktory určitého statku jsou podhodnoceny a že bude schopen realizovat zisk z rozdílu prodejní ceny a plateb výrobním faktorům). Individuální firma vstupující na již existující trhy samozřejmě může kalkulovat své náklady před vyrobením statku, protože trhy jejích výrobních faktorů již existují, tzn. firma je přijímá a proto se zdá že "náklady vytvářejí cenu".
Aplikovat tento princip na vývoj opensource softwaru je ovšem přinejmenším nevhodné. Tedy alespoň toho opensource, který je poskytován zdarma (což je většina). Nevhodné právě proto, že neexistuje cena statku. Odhlédnu-li od kalkulace tzv. ekonomických nákladů, které jsou definovány jako "náklady obětované nebo ušlé příležitosti" (což je alternativa jednání, které se jedinec musí vzdát, protože se věnuje něčemu jinému - tedy činnost, která je daném okamžiku druhá na jeho hodnotové škále), a které není možno měřit nikdy - znají je pouze jednotlivé osoby participující na daném projektu a pravděpodobně by je ani nebyly schopny adekvátně ocenit v penězích - je možno se zabývat tzv. náklady účetními. Koncept účetních nákladů předpokládá peněžní ocenění všech zdrojů věcně souvisejích s danou činností. Používá ho tedy jakákoli účetní jednotka. Opensource komunita v žádném smyslu ovšem netvoří účetní jednotku, což opět poukazuje na nesmyslnost měření nebo odhadování nákladů na vývoj opensource. Jak ocenit práci sedmnáctiletého kluka, který po nocích něco programuje a jehož práci zatím nikdo nepoptával? Průměrnou mzdou programátora? Nižší? Vyšší? Účetní jednotku samozřejmě tvoří každý jedinec z pohledu jeho peněžních nákladů a výnosů. Kdyby každý vývojář opensource nahlásil počet hodin strávených vývojem freesoftwaru a přes toto bychom provedli součet a vynásobili to průměrnou hodinovou mzdou programátora, byl by výsledek nějakým relevantním obrazem o mzdových nákladech? Asi těžko. A kalkulace mzdových nákladů je v celé této snaze ještě to nejméně nesmyslné. Odpověď na otázku, "Kolik stojí opensource?", je totiž oslnivě jednoduchá: tolik, kolik za něj zaplatíte, tj. často 0 Kč. Že do toho někdo dobrovolně věnuje své zdroje - čas, software, hardware atd. - je irelevantní. Dělá to dobrovolně a zajisté tím neztrácí - jinak by to nedělal. Že to třeba někdo poskytuje na trhu za peníze není vůbec něco zavrženíhodného - tuto možnost má každý a pokud to nedělá, prostě se jí rozhodl nevyužít. Prodávající na tom samozřejmě realizuje čistý zisk, který je roven ceně, za níž prodává minus náklady na úpravu do prodejní verze + distribuce.

Závěr: Pokoušet se jakkoliv kalkulovat "náklady na vývoj opensource" je nesmylsné. Opensource komunita svůj produkt nenabízí na tržním principu, tedy na principu nabídka-poptávka a jejím primárním motivem není dosahování peněžního zisku. Opensource komunita se nesnaží prodávat za nejvyšší možnou cenu (jako jakýkoliv prodávající) a kupující se nesnaží kupovat za nejnižší možnou cenu (jako jakýkoliv kupující). Vztah kupující-prodávající zde prostě chybí. Je to jako pokoušet se kalkulovat náklady toho, že jdete na procházku se psem. Vy jste prodávající a pes kupující. Jaké jsou vaše náklady?

Tohle je sice z určitého pohledu logická úvaha, ale typicky školská. Takhle to vypadá, když se píše a neví se o čem se píše. Mícháte zde "hrušky a jablka". Nelze přece zaměňovat markentingem stanovenou cenu a skutečnou tržní hodnotu produktu. Vaše hodnota výrobních faktorů je vhodná tak akorát do seminární práce. Sutečnost je taková, že cenu určuje trh(v tom s vámí zcela soulasím), ale pokud marketing (v našem případě neoficiální, leč de facto představovaný licencí GPL) stanoví cenu jako 0, neznamená to, že skutečná cena je rovněž nula.
Přistoupím-li na vaši paralelu s venčením psa, tak náklady jsou rovny ceně vašeho volného času a ty lze kalkulovat poměrně efektivně s ohledem na hranici vašeho důchodového efektu (Greenspean, A.: Personal Income Rationality,(1994).

scitat jabka s hruskama lze naprosto elegentne -- predstavte si dvou dimenzionalni vektorovy prostor, kde jednu dimenzi tvori pocet jablek a druhou pocet hrusek a definujme operaci scitani jako soucet vektoru. ;-] (a dokonce bude izomorfni s komplexnimi cisly :-) bude to sice davat rozumne vysledky, ktere nekdy odpovidaji realite, ale jindy ne. a mirne me to pripomina tady tuto diskuzi ohybaji se tu pojmy, tak ze v mnoha ohledech realite odpovidaji a jindy jdou mimo. oss ma sva specifika (uz jen to, ze se pohybuje v prostredi nehmnotnych statku), ze vypracovat rozumnou teorii bude asi nad sily pana bednare i vetsiny diskutujicich...

Nejsem si jisty, jestli lze v pripade svobodneho softwaru mluvit o trzni cene. Produkt jako takovy ma licenci zarucenou 0 cenu (cena ve smyslu "penezni castka sjednana pri nakupu a prodeji..."), tudiz samotny produkt (software) nelze obchodovat jinak nez ze si uctuji cenu za packaging, coz ale pochopitelne neodpovida "trzni cene" daneho softwaru, za predpokladu, ze by sel obchodovat "beznym" zpusobem.

Proto verim, ze u svobodneho softwaru je lepe pouzivat pojem hodnota ve smyslu uzitneho hodnoty (use value) nebo hodnoty zvlastni obliby (esteem value), pouzivat trzni a smenna hodnota mi neprijde namiste... Minimalni (takrka nulove) naklady na vytvoreni presne kopie dila jsou totiz imho necim zcela novym, proto verim, ze casem zrejme dojde k vytvoreni zcela novych ekonomickych pojmu, popisujici zakonitosti fungovani sveta "dat v internetu" (nejenom svobodneho softwaru).

Ne ja si doopravdy nepletu pojem s dojmem! Jenom tvrdim, ze uvazovat o trzni cene (ekon. pojem) podle me nedava u svobodneho soft. prilis smysl, protoze stejne de facto nejde obchodovat "v krabicich"... byla to reakce na prispevek, ktery mluvil o "...skutecne trzni hodnote os softwaru ...". S tim, jestli nekdo bude nejaky svobodny software (v praxi spise sluzby za nej) prodavat nebo ne, to nema co delat.

Co znamená váš obrat "skutečná cena"? Skutečná cena je cena, za kterou produkt nakupujete. Žádné "reálné náklady" nebo "skutečná cena" mimo trh neexistují. Hodnocení spotřebitelů určuje cenu produktu a od toho je odvozena cena výrobních faktorů, tedy "reálné náklady". Pokud neexistuje cena produktu na trhu, "reálné náklady" lze stanovit, pouze pokud existují trhy s výrobními faktory, které do výroby daného prodkutu vstupují. Což v tomto případě zčásti existují, zčásti ne - takže kalkulovat tyto "náklady" je nesmysl, protože by sčítaly ty vaše "hrušky a jablka". A analogie o vycházce se psem byla uvedena spíš pro pobavení... jasně že by se našla částka, kdy byste raději na procházku se psem nešel :-).

Přečetl jsem si váš příspěvek ještě jednou a zjistil, že píšete to samé, co já. Možná jsem se nevyjádřil dostatečně jasně... "Skutečnou cenou" asi myslíte cenu, která by vznikla, pokud by opensource byl poskytován na tržním principu. "Reálné náklady" lze ovšem relevantně stanovit, pouze pokud existují trhy výrobních faktorů vstupujících do výroby daného produktu. Ty v případě opensource vývoje existují podle mne pouze zčásti a mám pocit, že jakýkoliv odhad bude mít vypovídací schopnost asi jako odhad HDP celého světa. Takže nulovou.

Jinak se domnívám, že lze dost dobře kalkulovat náklady relativně uzavřených a dobře organizovaných týmů opensource vývojářů, kteří žijí z různých dotací a fungují na nějakém rozpočtovém principu. Ale odhadovat "celkové náklady" na vývoj opensource je podle mne konceptuálně nesmyslné právě díky povaze opensource komunity.

Herrrrrrdek, proc zase nekdo placa neco o nulove cene v souvislosti s GPL?
GPL se o preci cene VUBEC NEZMINUJE!

Zdá se, že tady někdo píše a neví o čem píše ;-DDD.

Ještě bych dodal, že společnosti jako MS si klidně zaplatí nějakou renomovanou agenturu, aby jim takový "odhad" provedla. Ale to, že se takový "odhad" provede, neznamená, že dává nějaký jiný smysl než reklamní (a MS může tvrdit, že jejich způsob je lepší, protože představuje "nižší náklady"). Renomovanou agenturu to samozřejmě nepoloží, protože nikdo není schopen tyto "náklady" relevantně stanovit.