Názory k článku Kombinace programovacího jazyka C3 s assemblerem

Možná bude C3 později podporovat i funkce s dekorátorem @asm, už ten požadavek proběhl a autor C3 je otevřený novým požadavkům.

Jinak na odlehčení: ještě před cca 2 lety mi mladší develové říkali něco ve smyslu "v assembleru už nikdo neprogramuje, teď máme na všechno vyšší programovací jazyky" (to je samozřejmě hloupost). Dneska se to obrátilo na "dneska už ve vyšších jazycích nikdo neprogramuje, teď máme na všechno vibe coding nebo specification-based coding". Ten logický laps je totožný :-)

No tak ono jde o to, že v Asembleru se už nepíše co nemusí. Ten dovětek dělá ten rozdíl.

U vibe coding je zase problém v tom, že to nevypadá, že by to bylo zralé. Snad časem.

ty jsi vymyslel novy trend clovece :-D

vibe coding v assembleru :-)
to prijde uplny laik a zacne delat kod hned v assembleru pro risc-v.

ja to ze srandy zkusil a treba MOS 6502 a i Zilog Z80 to zvlada docela pekne, az me to docela vystrasilo (jsem si myslel, ze v teto oblasti jeste budou lidi dominovat). Jasne, nekdy to napise silenou koninu, ale to co se to naucilo z existujicich kodu, tak modely docela umi (samozrejme jak ktery).

Ale ze by to byla budoucnost programovani.... ;)

mi se na tom libi ta absurdni kombinace low-level assembleru a vibe coding s pomoci ai, ktere pouzivaji spise (ne)programatori :-)

ono zase kdyz se to tak vezme tak assembler ma jednoduche instrukce, ale clovek se u toho zase moc napise.
vyssi programovaci jazyky maji slozitejsi konstrukce, ale pise se v nich lepe.
takze je otazka co je tezsi za assembler nebo vyssi jazyky na pochopeni.

17. 12. 2025, 09:30 editováno autorem komentáře

Ještě jsem v článku zapomněl na poznámky: podporovány jsou jen některé platformy (ale včetně x86-64). Důležitý ale je, že některé instrukce můžou i na x86-64 chybět. A to je problém, protože assembler se většinou píše právě pro různé specifické instrukce (crypto, random, SIMD). Takže někdy je skutečně nutné jít do čistého assembleru.

na c64 jsem si kdysi davno pamatoval vsechny instrukce a jejich pouziti a taky jsem vedel jak je organizovana pamet, co je na ktere adrese :-)

jj tehdy to byvalo jednoduche (ja mel Atarko btw, ale po tech letech uz s Commodoristama kamaradim ;).

Nas profesor na stredni daval z hlavy i hexa kody instrukci pro i8080 a asi by dal i Z80.

Sice jsi jen "atarák" ale hamba ti, že ti věci ala A9 AD EA 4C 60 2C... nepřirostly k srdci :)

Dneska by se C64 aktivní scéna vešla do 1 osobního výtahu. Vaše by potřebovala alespoň nákladní (jen tiše závidím :)

P.

ps: jinak super série, C3 je, z mého pohledu, šupa.

Tak zrovna ty první si pamatuju. Ale já to měl jinak, protože jsem byl kdysi líný si assembler nahrávat z kazety (a vlastně jsem tehdy ani moc netušil, jak se Atari Macro Assembler ovládá, měl jsem o tom jen nějaký ocyklostylovaný článek z Bajteku), tak jsem si ty svoje pokusy zapisoval v decimálních kódech do DATA sekcí v BASICu. Potom už se to ve smyčce (tři řádky) přehrálo do šesté stránky (to vy commodoristi nemáte :-) a následovalo USR(1536) (to si tedy pamatuju). No bylo to pracné, ale mám z toho v hlavě jen deci kódy, ne hexa...

Jj. komunita okolo atárka je pořád docela živá, asi teď nejvíc v Polsku.

Ja v DEC neznam ani registr, ale i po tech letech jeste pamatuju celkem kompletni registry mapy VIC/CIA/SID a pod... Hex je takove prehledne a zapamatovatelne. Skoda, ze nemame 16 prstu, mohlo to byt nativni ;-)

To bylo na jednu stranu stesti, ze nas BASIC stal za prd (bez POKE neslo takrka nic), protoze hodne lidi zustalo na atarku prave u basicu, tak nemelo potrebu chtit vic. Takze demoscena na ataraku, podle mne, nevnikla prave diky tomu, ze BASIC byl 'dostatecne' dobrej...

6ta stranka ? To mne docela zajima, atarko +- po HW strance znam z valek u piva pokey/display­list/... je lepsi. A tak jsem byl donucet se na to fakt i podivat a napsat par demo efektu :o) Ale 6ta stranka mi nic nerika... Na strankovani byl nas o '8 bitu lepsi' CPU primo stvorenej :)

R.