Emacs to je svět sám pro sebe, něco jako životní filozofie. Říká se, že když byl Donald Knuth na jedné univerzitě u nás v republice, tak se ukázalo, že z Emacse prakticky nevyleze, dokonce prý používal emailový a http klient napsaný v Emacs-Lispu. Já Emacs kdysi používal, ale vrátil jsem se k VI editoru, má výhodu, že je v každém UNIXu včetně těch komerčních a tak nějak mi stačí. Nicméně před uživateli Emacsu s úctou smekám. Není nic horšího, než dnešní rychlokvašení "Unixáři", co už tyhle metody nezvládají, prostě si jednou dali na komp nějaký Linux, klikají v GUI a myslí si, že tohle je celý UNIX. Tuhle se mne jeden byl zeptat na balíček, co prý asi není určen pro Ubuntu, protože mu to balíčkovač nechce nainstalovat. Koukám a soubor měl příponu .tgz, tak mu říkám, že to jsou čisté zdrojáky a musí si je přeložit a nainstalovat. A prej, jak se to dělá. Pěkný je, že díky personální politice naší firmy berou nováčci větší platy než lidi, co tu pracují delší dobu. Navíc jsou namistrovaní a přitom poserou, na co sáhnou. Teď mne byl jeden poučovat, že jejich tým má kvalifikovanější práci než třeba my. Muset se učit, co to je PXE a jestli vůbec vím, co to je. Radši jsem hodil hrnek s kafem do dřezu, řek mu, že mi začíná porada a šel, musel bych toho zmetka zabít. Pěkně mne štve, jaký cirkus se z IT stává a delší dobu uvažuju, že si otevřu hospodu a budu mít klid. Spolužáci ze školy mne shodně tvrdí, že je to tak dneska všude. Hrůza.
