Poslední dobou mám psychické problémy. Mám poruchu osobnosti, mám mizerné sociální styky, všechno se na mě valí. Programování mě trochu uklidňuje. Mé psychické problémy se ale podepisují i na mém zdraví - jsem poseldní dobou nějaký nemocný (rýma/angína/chřipka - sám nevím co mám, protože se mi nechce jít za doktorem) a pořád to jen přecházím, protože mám moc práce a tak jsem konstantně nemocný. Ach jo.
To je úplně obyčejná deprese. Jsou na to léky. Pokud máte schizoidní poruchu osobosti, tak ta je léčitelná v 10% případů. Takže má víc procent než Linux. Doufám :-). Doporučuje se chodit k lidem s podobnou poruchou, provozovat s nimi nějakou činnost a v případě špatných pocitů se na chvíli stáhnout.
Jo a psychiatra na Emacsu nedoporučuji. Ve starší verzi Emacsu sem kvůli němu málem shodil monitior ze stolu. Teď už je lepší, ale stejně nepomůže :-(.
Úplně chápu, jak se cítíš. I u mě se začaly projevovat psychické problémy, i když jsem je nikdy neměla. Ale už vím, že to se může stát opravdu každému. Taky je to těžší, než jsem si myslela. Jako dítě jsem byla adoptovaná, adoptivní rodiče mě psychicky týrali a zneužívali, ve škole jsem zažila šikanu. Přesto jsem se nad to dokázala povznést a na střední škole jsem byla velmi oblíbená a sebevědomá, přátelská a veselá. Jenže teď, na vysoké, je to horší. Můj přítel odjel na mnoho měsíců do zámoří a řekl mi to až necelé 3 týdny před svým odjezdem. Přitom dobře věděl, že jsem na něj fixovaná, protože nikoho jiného nemám. Od té doby je to se mnou špatné. Nevím, co s tím. Kromě školy i pracuju a celý den jsem v pohodě. Ale jakmile dorazím do našeho prázdného bytu, všechno to na mě spadne. Přítel mi denně telefonuje, má to zadarmo, tak toho využívá. Ty telefonáty mě drží nad vodou, ale běda, když z nějakého důvodu jeden či dva dny zavolat nemůže. Hned jsem na šrot. Ach jo.
