No, takže v bodech:
K přečtení doporučuji Passages from the Life of a Philosopher.
To je pravda.
Dnešní digitální počítače se architekturou vzdáleně podobají spíš flašinetu nebo orchestrionu. A většina z nich(pokud tedy budu uvažovat ty osobní nebo mobilní a vlastně dnes i spoustu serverů) také slouží k podobně duchaplným účelům.
John von Neumann by asi neměl moc radost.
Jaktože se nepodobají, a co je tohle: http://imagecache.jpl.nasa.gov/images/640x350/p418a-browse-640x350.jpg :-D
Tohle také ne, ale je to zase o kousek blíž: http://www.impactlab.net/wp-content/uploads/2008/09/computer-division-472.jpg
V patnáctém roce měly akorát o něco jednodušší vybavení.
I kdyby to mělo milión jader s NUMA, v principu je to pořád automat, interpretující instrukce a tedy vzdálený příbuzný flašinetu nebo, chceš li, "programátoru" staré pračky.
Vůli majitele nebo korporací, které si z něj už udělaly produkt?
S těmito "ideály to von Neumann a další určitě nevymýšleli."
No, škoda že tě přebývájící nadhled nutí vymýšlet přirovnání, která jsou zjednodušena nad jakoukoliv smysluplnost, navíc nejsou pravdivá*. Nech mě hádat; Sám jsi toho velkého osvícení dosáhl tak před 30 lety, od té doby se IT nevyvíjelo tak jak jsi čekal a teď je z tebe zapšklý oldfag, který pomalu přestává chápat svět kolem, a má pocit, že všechno jde do sraček. Pletu se hodně?
*Flašinetu se podobal právě DE a trochu i AE. S dnešními počítači má ale společný asi tak jen princip „po téhle instrukci bude pokračovat další“, nic víc. To by jsi mohl považovat za příbuzného procesorů i kuchaře.
AE byl flašinet s podmíněnými relativními skoky, virtuální pamětí, a vyměnitelnými mikroprogramy pro různé instrukce. Nehledě na kovářskou technologii byl vyspělejší než dnešní PC, asi tak na úrovni mainframů v sedmdesátých letech :-D
Navíc, počítat s padesátimístnými čísly ani dnes není úplně jednoduché, ale pro Babbage to už tenkrát byla samozřejmost!