je to vtipny, ale jen proto ze to jako obvykle silne zkresluje realitu ... nekdy mam pocit ze vam tyhle komixy dodava nejake specialne vyhrazene propagacni oddeleni primo v Microsoftu protoze tech komixu uz byla cela rada a vsechny maji jedno jedine poslani => "opensource je fuj"
Já se, pokud je to možné, produktům Microsoftu vyhýbám co můžu a na pracovním počítači mám nasazený Linux. A protože se neživím počítači, musím se spolehnout jenom na dokumentaci, ovšem z vlastní zkušenosti vím, že tato věc je v oblasti opensource žalostná a nepoužitelná. Většinu problémů musím opravdu googlit v diskusních fórech. Dokumentace pro lamy žalostná a to se pak hackeři diví, že to nikdo nechce používat. BTW balíčkování v distrech je super, ale fakt nechápu, proč musím po nainstalování balíčku zjišťovat, proč to nefunguje a hledat knihovny. Např. INSTALL.txt:
1) Download foo.deb from xxx.yyy.zz/MyDir/foo.deb
2) Run sudo dpkg -i foo.deb
3) Have a fun with our software!
Teď přichází vyhledávání knihovny v balíčcích distribuce, tam nic. Hledání na googlu - a vida, někde se v diskusi píše, že se to dá stáhnout tam a tam. OK, stáhnu, přečtu jak se používá ldconfig, po chvíli hledání poupravím /etc/modules.d/ a pak to běží tak, jak má.
Důležitá otázka: MUSÍ KAŽDÝ, KDO CHCE POUŽÍVAT LINUX, UMĚT ADMINISTROVAT NA ÚROVNI RUČNÍCH OPRAV KONFIGURAČNÍCH SOUBORŮ? Dokud to bude třeba, společnosti nezaměstnávající programátory nebudou nasazovat linux a ani lidi si to domů nepořídí, protože jim to prostě nebude fungovat.
Zdá se mi, že váš příspěvek je podobně přehnaný jako onen komiks. Situace, kterou popisujete, jsem opravdu ještě nezažil, a to používám distribuce "od hackerů pro hackery". Mohl byste se snést z obecné roviny a promluvit konkrétně, co a kam jste se snažil takto krkolomně instalovat, byla-li to tedy pravda?
Dokumentaci čtu často, a ano, některá dokumentace je skutečně nevyhovující, v tom s vámi souhlasím, ale paušálně tvrdit, že je nepoužitelná, je prostě nesmysl.
Jedna věc mě u příspěvků podobných vašemu fascinuje. Vždy v nich najdu tvrzení typu "používám Linux, mám rád Linux, vyhýbám se MS (mimochodem - proč vlastně?), apod.", přesto, zbytek příspěvku je pak laděn, jako by vám Linux (nebo alespoň použitá distribuce) krajně nevyhovoval. Připadá mi to trochu zvláštní. Kdyby mne takto nevyhovoval Linux, nikdy jsem ho nezačal používat, nebo bych se rychle vrátil k Windows.
Váš problém, pokud je reálný a není to jen smyšlená reakce na kolegu výše, bych vyřešil buď návratem k MS nebo změnou distribuce na nějakou, co je orientována na běžné uživatele.
Naprosto šílená je např. dokumentace ke ghostscriptu, je tam popsáno vytváření tiskových souborů pro kdejakou exotickou tiskárnu, ale nikde se tam nedá najít, jak to přimět k vytvoření souboru .pdf nebo .ps (přestože dvipdf je jen skript, který volá ghostscript s nějakými nastaveními, a ono to .pdf udělá). Potřeboval jsem tisk stránek na šířku (protože v dvipdf je to napevno nastaveno na výšku, takže i když je v původním TeXovém souboru nastavena stránka na šířku, tak ji nechá na výšku a přečnívající kus uřízne) . Nakonec jsem to zmákl (takže mám skript Dvipdf, který udělá totéž jako dvipdf, ale výsledkem je o 90 stupňů otočená stránka). Podařilo se to ale více méně tak, že jsem měnil "podezřelé" hodnoty v tom dvipdf, až se to povedlo, ani nevím, jak.
Nulová dokumentace je u syntaxhighlightingu pro editor joe. Autor to odbyl "udělejte to podle komentářů k syntaxhighlightingu ke zdrojákům jazyka c". Z těch jsem, pochopitelně, moc moudrý nebyl, nakonec jsem zbastlil co jsem potřeboval (syntaxhighlighting ke zdrojákům metapostu) úpravami souboru pro pascal, ale např. jsem nenašel, jak to přinutit zvýrazňovat uzavřené / neuzavřené závorky, byť to pro některé jazyky umí.
Velmi špatná je i dokumentace k Image Magicku. Tváří se sice mohutně desítkami různých nastavení, ale nikde nemá korektně popsanou syntaxi, takže ta nastavení stejně nejdou použít. Příklady (a je jich málo) jsou dost idiotské, protože autor "geniálně" používá názvy souborů identické s některými options. Kdyby autor doplnil fungující příklady a jasně uvedl, co je vstupní soubor, co je výstupní soubor a co je jaký typ volby nebo nastavení, tak by ta dokumentace byla i použitelná.
Mimo Open Source je naprosto hovadská originální dokumentace k Javě: Jde o megabyte inkoherentních blábolů, z nichž se ovšem nedá vyčíst to podstatné: Jaké má daná třída metody, s jakou syntaxí se volají a co dělají, a jaké jsou implicitní hodnoty těch parametrů, které se při volání metody vynechají. Na získání těchto informací je třeba nakoupit další literaturu, protože se to z originální dokumentace vyčíst nedá, ať už proto, že to tam není vůbec, nebo je to jen neodlišitelně promícháno s haldami informačního šumu.
OK, děkuji za příklady, ale moc nechápu, proč mi to vlastně píšete. Já přece nepopírám, že _některá_ dokumentace skutečně je v takovém stavu, jak popisujete. Současně ale tvrdím, že vztáhnout podobné tvrzení na _veškerou_ dokumentaci by byla chyba, protože řada věcí kvalitně zdokumentována je.
Zvlastni, ja originalni dokumentaci k Jave, treba http://java.sun.com/javase/6/docs/api/ pouzivam v jednom kuse, a metody a volani tam vidim. Ad implicitni hodnoty parametru vynechane pri volani metody - tohle Java umoznuje? Rad se necham poucit, diky.
1. Pokud jsem tam hledal něco konkrétního, tak to tam zpravidla nebylo (nebo bylo natolik zavalené balastem, že se to nedalo najít). Na totéž si stěžuje i kamarád, který se javou živí. Byla to jedna z příčin mojí migrace od javy (včetně totálně prasácky (ne)dokumentované instalace javy na linux).
2. To, že se při volání metod dají některé parametry vynechat, najdete třeba v Učebnici jazyka java Pavla Herouta (včetně toho, že je pak nastavena nějaká implicitní hodnota pro nedodaný parametr). Podrobnosti bych si musel osvěžit v uvedené literatuře, nějaké ukázky kódu bych asi už neexdiskoval :-)
Java neumí nic jako implicitní parametr, vždycky se musí vyplnit všechny. Nepletete si to s implicitním konstruktorem nebo implicitní konverzí některých datových typů?
MS se vyhýbám zejměna kvůli nestabilitě a pracovnímu komfortu, je pro mě důležité, aby můj počítač běžel spolehlivě pod zátěží a okenní manažer aby nativně podporoval pracovní plochy a aby měl hlavně plnohodnotnou konzoli. Vůbec mi prostě Win nevyhovují pro práci, protože se pořád někam musí jezdit s myší apod. Já prostě láteřím, protože mám pocit, že jsem za lamu a že mi linux, ten poklad hackerů, do ruky nepatří. Ano, i pod Win je hodně softwaru, který nefunguje, to je ale jaksi to, co a priori předpokládám. A když někdo tvrdí o linuxu, jak je bezvadný, tak mě naopak nadzdvihne ze židle něco, co mi vzdoruje při instalaci (posledně to bylo xsane a visit), což ovšem nejsou žádné minoritní projekty. Nejhorší byla migrace na udev a pak ještě nová verze jádra, kterou jsem se snažil nabootovat asi dva dny než jsem vygooglil magický přepínač jádra pci=nosort. A zrovna tohle je dost důležitá věc, o které v dokumentaci na kernel.org (tam bych to čekal, ale zkuste sami UTFG) nic není. A tak mi instalace počítače trvá dva dny, než rozchodím všechny ty fuse, xsane, cstex apod., což každého nutně odradí. Pro mě ale není alternativa ani v jiné distribuci, to nejsou chyějící závislosti, ale prostě lenost autora (rozumějte Hackera). A protože jsem lama a nečtu denně linuxnews, tak mi to trvá a ostatní lamy to odradí.
Tenhle názor se mi fakt líbí. V celku střízlivý pohled na výběr OS - ani jeden není dokonalý, ale prostě si ke své práci vyberu to, co mi poskytne nejvíc potřebného a bude co nejkomfortnější pro mé použití. Důležitým se pak stává i to, že "znám" chyby a slabosti toho "svého" OS a dokážu se jim efektivně vyhnout nebo se s nimi jinak vypořádat.
Kéž by takhle uvažovala aspoň třetina lidí... To by ubylo flame.
Ač skoro zarytý Windowsák, také mne pravidelně zvedají ze židle slinty jistého Hulána, když na ně narazím v diskusích, ale stejně tak mne bere šlak, když mi nějaký fanatik začne radit, že win jsou shit a jedině dokonalý a svobodný Linux je nejlepším řešením pro mne i celou rodinu, aniž by se ten člověk nějak staral o to, jaké využití OS budu mít a jestli je pro tento účel Linux vhodný.
P.S.: se stabilitou to už dávno u Win není problém. Pokud jsem neměl problém s hw nebo dementním ovladačem (kterých je naštěstí taky čím dál méně), tak systém od dob winNT drží. V podstatě i Linux může za zlepšení Windows - pro MS je právě i konkurence v Linuxu velký tlak na zlepšení kvality.
Nevidím důvod, proč by měl zrovna Hulán budit negativní emoce. Mě jeho články občas celkem pobaví. Takový ten jednosměrný způsob uvažování je někdy humorný. Jindy si člověk řekne "sice je to blb, ale tenhle postřeh je zajímavý".
To, že někdo udělá špatný balíček, není chyba Linuxu nebo Debianu jako takového. Samozřejmě, že ty závislosti by do toho balíčku šly dopsat, aby se stáhly automaticky.
Pro Windows samozřejmě taky můžete udělat program, který po nainstalování při pokusu o spuštění zobrazí něco jako "Došlo k chybě konfigurace programu. Prosím proveďte znovu instalaci". Takový program jsem skutečně viděl. Starší verze Windows aspoň psaly, která knihovna/symbol jim chybí, u novějších uvidíte pouze výše uvedenou hlášku (že by BFU dostalo epileptický záchvat, kdyby vidělo na obrazovce řetězec znaků, kterému nerozumí?). Tak můžete z té hlášky nejdřív hádat, co se asi stalo, a až uhodnete, že tomu chybí DLL, tak můžete hádat, která.