Vlákno názorů k článku Komix: Nový Internet Explorer od anonym - Takže bugy ve firefoxu, které shodí prohlížeč při...

Samozřejmě Acid3 může testovat, co chce. Ale otázka je, co vlastně testuje, a jakou to má vypovídací hodnotu. Testuje se shoda s doporučeními W3C? Kdepak. Jde o pár sebraných testů, které se zaměřují na konkrétní aspekty implementace. To, že browser projde Acid3 testem, tedy vypovídá o jediném: že browser prošel Acid3 test. Neznamená to, že je ve shodně s doporučeními W3C. A jakou vypodívací hodnotu má třeba to, že browser X nepodporuje vybrané části CSS3 draftu? Znamená to, že je autor browseru odpovědný, protože nechce uživatele zavést do bažiny nekompatiblity (viz box model)?

Možnou odlišnost finálního doporučení je nutné brát v úvahu. Na co by jinak ty drafty asi byly? Aby se v roce X přijal draft, a v roce X+3 se automaticky
přijala finální verze beze změn?

Souhlasím, že HTML se bude ještě dlouho používat. Ovšem ani v případě novin a blogů není XAML bez zajímavosti. Možnosti v oblasti typografie, layoutu, integrace multimédií atp. jsou daleko lepší, než v případě HTML. A mezi aplikace musíme počítat online obchody, pro které je HTML opravdu utrpením.

Jakou to má vypovídací hodnotu? Ale nebuďte tak přísný. Primární vypovídací hodnota leží trochu někde jinde, než v technické oblasti - to, že se okolo Acid testů vytvořil hype, přimělo výrobce browserů, aby se jimi začali zabývat. Dokonce i IE tým v MS. Prostě jsou dokladem toho, že je tu poptávka po nových vlastnostech, ať už ze stáje W3C nebo i jiných (docela dobře si dovedu představit Acid.NET, který by zkoumal třeba ten často zmiňovaný Silverlight/Moonlight), a že výrobci browserů mají co dělat. A že skutečně dělají. To, že browser projde Acid3 testem, vypovídá, že autor prohlížeče má zájem na tom, aby prohlížeč testem prošel. Včetně MS (uvidíte). Nic menšího. Já jako webdesignér z toho můžu jen těžit.

Acid je marketing. Víte, že velký nástup linuxových webserverů se odehrál ve chvíli, kdy někdo vymyslel název LAMP? LAMP přece zní skvěle, o sto procent lépe, než Linux+Apache+MySQL+PHP. Už to vypadá jako platforma, ne jako slepenec. Je to marketing. IT je jenom hra. Byznys je jenom hra.

Prosím, nechte box model dějinám. Už je to asi deset let, z hlediska IT středověk. Nebo chcete slyšet jízlivé poznámky na Win98? Dnes už opravdu není situace, kdy W3C něco nadiktuje a ostatní se... ehm nepřizpůsobí. To je to - i W3C už dnes ví, že standardy diktované od stolu se prostě neujmou. Proto je tvorba HTML5 i CSS3 hlavně spolupráce. Takže W3C prostě nezmění draft, aniž by s tím nesouhlasili její členové, mezi kterými jsou MS, Mozilla, Apple i Opera (silná čtyřka). To znamená, že ke změnám draftu může dojít, ale všichni o tom budou vědět a budou s tím (většinou) souhlasit, protože to zčásti budou oni, kdo to navrhne. Neberte W3C jako esoterickou instituci ve stylu EU (dokonce ani ta není tak šílená, jak se zdá).

Nejdůležitější závěr z AcidCokoliv je ten, že vývoj HTML+CSS+cokoliv_dalšího_přidruženého znovu funguje. Už to není W3C vs. výrobci browserů vs. webdesignéři vs. uživatelé. Dochází k určité spolupráci, jakkoliv pomalé, která někam směřuje. A účastní se jí i MS, což je nesmírně důležité, neb je to stále autor nejpoužívanějšího prohlížeče. Tak nebuďte tak skeptický vůči W3C a obecně technologiím jiným než ze stáje MS, když i MS podporuje W3C (a jiné).

XAML je jistě zajímavá technologie, naprosto nic proti, sám se těším, až se trochu rozšíří. Jestli ale zmiňujete typografii, layout a multimédia, to řeší na slušné úrovni i HTML5+CSS3+SVG. Konkrétně v případě typografie je CSS3 velký krok kupředu (až si někteří webdesignéři stěžují, že se z CSS stane sazečský jazyk). A z hlediska multimédií je zase velmi zajímavé HTML5. Jistě, tagy audio a video jsou (zatím!) založeny na tom, že se bude používat Vorbis a Theora. Ale budoucnost je otevřená čemukoliv. To je výhoda W3C - partneři vítáni.

Opakuji, na aplikace ať se klidně používá Silverlight či Java, to je trochu jiné kritérium.

Kardinální je to, že po letech stagnace (ano, přiznejme si, byť neradi, že velkým viníkem je také MS) konečně dochází k vývoji. Všichni jsme na stejné lodi, tak buďme vděčni za nový vítr do plachet, ať už vane z kterékoliv strany.

Jistě se shodneme na tom, že je žádoucí, aby browsery interpretovaly HTML velmi podobně, nejlépe stejně. Neshodneme se v hodnocení Adic3 testu. Pokud browser X projde testem, není to zárukou vůbec ničeho. Pokud neprojde testem, může to být způsobené klidně i tím, že neimplementuje věci, které implementovat nemá (drafty CSS3).

Pokud se skupina W3C poučila z minulých omylů, nelze říci, než "pozdě, ale přece". Když jsme u EU, tak to je sice off topic, ale víte, že jen zcela zbytečné stěhování poslanců mezi Bruselem a Štrasburkem, které probíhá 14x ročně, vyjde jen na dopravě na 6 miliard korun? A víte, že hospodaření Evropské Unie s rozpočtem již 13x nebylo schopno projít povinným ročním auditem? O zvěrstvech v oblastech zemědělství a regulace trhu škoda mluvit.
http://zpravy.idnes.cz/spadly-strop-europarlamentu-povzbudil-kritiky-stehovani-do-strasburku-1q1-/zahranicni.asp?c=A080825_182012_zahranicni_adb
http://www.virtually.cz/?art=16864

Osobně W3C po těch starých omylech nemám moc rád, i když dnes to může být jiná organizace. W3C je možná dnes založeno na spolupráci. Ovšem efektivita mi připadá tristní.

HTML5+CSS3+SVG zatím neexistuje, protože HTML5 je v draftu, stejně jako CSS3, a kdo ví, kolik let obojí ještě v draftu bude. Když se podívám na CSS2.1, tak možná dlouho.

Acid testy jsou zejména pomůcka vývojářů a webdesignérů. Nic víc, níc míň. A nemohou za to, že je někdo zbožštil a pak s nimi poměřuje vše včetně délky penisu.

Jak říkám, důležité je to, že se na HTML5+CSS3+SVG pracuje. Na začátku tohoto desetiletí se zdálo, že alespoň ohledně webu je W3C už mimo hru, že ho nikdo nerespektuje (fiasko s XHTML2, vlažná podpora XHTML1). Dnes je to, zaplaťpánbůh, jinak. Že jsou v draftu? Jistě, ale to je už specifikum webu, že se tu používají nedokončené, neuzavřené technologie, se všemi výhodami (rychlejší nasazení) i nevýhodami (nekompatibilita). Důležité pak není ani tak to, jestli je něco v draftu nebo recommendation, ale jestli všichni hlavní hráči mají na těchto technologiích zájem. A jak se dnes zdá, tak mají, včetně MS. W3C je pak víc než normotvorná instituce komunikačním fórem tvůrců.

Co se týče EU, Virtually.cz je názorově ostře vyhraněný zdroj, nelze ho brát objektivně. (Anebo se tak můžeme tvářit, a pak vás můžu zavalit články z BListů a Literárek, jež jsou stejně zaujaté, ale v opačném směru.) Konkrétní fakta tam budou možná sedět, ale jejich výklad je účelově euroskeptický. Nelze vidět jen zápory EU bez kladů. Co Schengen? Pro lidi z pohraničí esenciální věc :-). Osobně navíc nemám dojem, že by efektivita českého státu byla nějak vyšší, než efektivita EU.

Co se týče regulace trhu, hypoteční bublina v USA ukázala, že se samoregulační schopností trhů to není tak horké. A stát reguluje trhy i v USA, jež mají pověst nejkapitalističtější země světa. Obecně se teď mezi ekonomy očekává jistý návrat do doby před nástupem neoliberalismu.

Ano, to nás kruhem vrací k tomu, že Acid testy nemají valnou vypovídací hodnotu (nebo minimálně ne takovou, jakou jim tu v diskusi kdosi na začátku tohoto threadu přisuzoval).

Ohledně HTML5+CSS3+SVG si to dovolím uzavřít tak, že máme v podstatě podobný názor, s tím že já schopnostem a efewktivitě W3C věřím o dost méně, než vy.

Virtually.cz je názorově ostře vyhraněný zdroj, ovšem byl to první odkaz na danou věc, který mi Google vyhodil. Bohužel to, že EU není schopná projít povinným auditem svého hospodaření, je hořký fakt. Také je smutné, že s tím nikdo nic nedělá, protože neexistují sankce. To, co popisuje článek na idnes ohledně stěhování do Štrasburku, je také fakt. No a evropská politika regulace všeho možného i nemožného (včetně pokusů Zelených o zákaz nočních letů nad EU, Špidlových opalovacích krémů, ale hlavně příšerností na poli zemědělství, zvláště pak cukru a vína) je opravdu příšerná. Drsná je i regulace ceny roamingu, datového roamingu a SMS. Chtělo by to ustanovit evropského regulátora telekomunikací, abychom mohli mít T-Mobile Europe, Vodafone Europe a další kusy, bez nutnosti roamingu. Ale my jsme řekli NE, protože bychom dělali dohromady něco, v čem opravdu můžeme spolu dosáhnout lepšího výsledku. A protože by to bylo moc dobré, tak řekneme NE, a místo toho raději místním telekomům (kde spolu pobočky T-Mobile směšně roamují) nadiktujeme ceny. Tím ukážeme, že volným trhem a tržními principy opravdu pohrdáme, a že komukoliv můžeme nadiktovat cokoliv (včetně hlučnosti sekaček na trávu), protože my jsme Brusel. Podotýkám, že za roaming platím měsíčně až desítky tisíc, stejně jako zaměstnanci bruselské administrativy (kteří si v důsledku regulací snižují vlastní účty).
Další vtipná story je Evropská Ústava. Místo malého dokumentu, který by tvořil základ pro efektivní společnou spolupráci mnoha států, se z něj stalo právní bahno, protkané politickou agendou evropské levice (na žádost Francie z dokumentu dokonce zmizela zmínka o volném trhu). Dokument byl mnohem delší a komplikovanější, než americká ústava, a všichni právníci, se kterými jsem mluvil, měli zásadní výhrady. Před velkou snahu EU se nepodařilo ústavu prosadit v referendech. Nevadí, vyškrtneme hymnu a prezidenta, odpůrcům pohrozíme izolací, a jedeme dál, a tentokrát raději na hlas lidu kašleme. A pokud už v Irsku musí být referendum, a lidé dokument neschválí, tak je necháme hlasovat znovu. Ano, tak se to dělá - hlava nehlava, jen ten zmetek protlačte, klidně proti vůli občanů. Za sebe říkám, že takovou EU nechci.

Schengenská smlouva je určitě pozitivní věc. Co vám ale neřekli je to, že v 19. století bylo možné po Evropě cestovat bez problému, bez víz, a bez pasu. Schengen není skvělý výdobytek, ale návrat k přirozenému stavu.

Ještě abych hodnotil s negativy i ta pozitiva. EU je jedinečná šance, jak ukončit válečné spory v Evropě, ukončit nenávist každého proti každému, zjistit že Lojzové všude jedí stejné hamburgery, natavit národní státy, a dělat spolu věci, které jsou efektivnější, když se dělají společně. Pro ČR není jiná reálná alternativa, než být v EU (jen ne ruský vliv, proboha). Nakonec sám často pracuji v mezinárodních týmech, kde se scházejí odborníci z 5 a více zemí, aby řešili jeden problém. Ale opravdu musíme za sjednocení Evropy platit tu obrovskou cenu pokřivení volného trhu, regulace všeho možného i nemožného, neskutečné byrokracie, a příšerné neefektivity? Musíme mít 2x-3x vyšší ceny potravin, než ve světě, a k tomu vysoké daně, aby bylo na další dotace zemědělcům (kompenzace za neúrodu, nadúrodu, sucho, záplavy, k tomu zaručené výkupní ceny - proč ostatní výrobci mají nést rizika svého businessu, a vyrábějí levně)? Proč musíme mít odbory, které si ustávkují Alitalii k smrti, a vystávkují si *18 měsíčních platů* pro každého propuštěného dělníka (Siemens)? Nemůžeme mít malou, funkční a efektivní správu věcí veřejných? Musíme dusit business vysokými daněmi, a lidem z jejich příjmu nechávat jen kapesné (odečtěte ze své superhrubé mzdy sociální, zdravotní, daň z příjmu, DPH, spotřební daně, a zbyde vám to kapesné)? Je třeba bojovat za lepší Evropu. A určitě ne tak, že se založí v EP výbor pro boj s byrokracií :)

Hypotéční bublina v USA dopadla podle všeho celkem dobře (byť možná jásám předčasně). Vznikla v důsledku hrabivosti bank, a za sebe mě trochu mrzí, že jejich ztráty zaplácne z velké části daňový poplatník. Zpráva pro banky je totiž jasná: udělejte to znovu, on to za vás někdo zaplatí. Když banky něco zmrší, mělo by to pro ně mít takové následky, aby si to pamatovaly. Když jsme u toho, otázkou je, jak se ozvěna této krize projeví v Evropě, která je na podobné události podle všeho daleko hůře připravená.

Ad Acid: ano, souhlasím, testy mají svoji určitou vypovídací hodnotu, kterou jim nelze upřít, ale nelze je zbožštit, což spousta rádobywebdesignérů dělá. Ale nemá smysl je na druhé straně zatracovat jako nesmyslné.

Ad HTML5+CSS3+SVG: také souhlasím, s tím, že dnes to už není tolik o W3C, ale o výrobcích prohlížečů samotných. Vezměte si příklad HTML5: původně s tím W3C nechtělo mít nic společného, až tlak zvenčí je přiměl obnovit HTML WG. A ten tlak zvenčí je významný natolik, že to není už W3C, kdo určuje co a jak, ale jednotliví výrobci ve W3C sdružení. Čili návrat k tomu, co vlastně W3C bylo - profesní sdružení "producentů webu".

Ad Schengen: To mi nemusíte připomínat, o prostupnosti hranic v 19. stol. to samozřejmě vím (jsa vystudovaný historik), ale můžu to obrátit - kdo způsobil, že se ty hranice uzavřely? Byly to národní státy (které tak miluje arcieuroskeptik V. Klaus) po první světové válce, které se z důvodů různých skutečných či domnělých animozit rozhodly nenávidět své sousedy. Ano, EU provádí návrat do přirozeného stavu, ale právě proto jí patří velký dík. Bez ní by to bylo výrazně složitější, dlouhodobější a omezenější.

Ad EU: Tady si už vůbec neodporujeme. EU má spoustu chyb, namátkou tu, že mezinárodní autobusový přepravce nemůže mít dílčí stanice ve více zemích, kterými projíždí (včetně výchozí a cílové země), ale jen v jedné (výchozí či cílové zemi). To mě skutečně jebe čert (smyslem tohoto opatření údajně měla být podpora železniční dopravy). Případně oblíbený absurdní příklad - regulace zakřivení banánů. Jenomže 1/ nic lepšího tu v Evropě není (národní státy to v rodícím se multipolárním světě BRIC + USA nejsou, to se na mě nezlobte) a 2/ EU je stále natolik demokratická, že se můžete podílet na odstranění těch nešvarů, jež vám vadí. Vždyť i euroskeptici z ODS jsou v evropském parlamentu a mohou (jakože se skutečně snaží) změnit EU podle svých představ. Předpokládám, že i nadcházející volby do EP vyhraje ODS. Když i odpůrci EU se účastní systému a podílejí se na něm, co vám ještě vadí? Nenechte se unést představou EU jako impéria, kde centrum jednostranně diktuje provinciím od A až po Z. Oni totiž tento dojem často vytvářejí politici na národní úrovni: co se podaří, to připíšou sobě (byť by se na tom podílela EU) a co se nepodaří, o tom řeknou, že si to vymysleli zlí byrokrati z Bruselu.

Ad regulace: Míra regulace se stanovuje těžko. Často to je jen subjektivní pocit. O věci, kterou vy třeba berete za přeregulovanou, bych já řekl, že je stále regulována málo. A naopak. Příklad: odbory. Třebaže jsme v 21. století, stále jsou potřeba, protože zaměstnavatelé nejsou (překvapivě) andělé a jinak by zvlčili. Pamatuji se na jednu kantorku, co mě na VŠ měla na základy ekonomie. Ta neustále tvrdila, že dnes už jsou odbory zbytečné, protože není 19. století a zaměstnavatelé by si už nedovolili totéž co tehdy. Chyba lávky: třeba případy pokladních ze supermarketů (triviální příklad) neustále ukazují, že zaměstnavatelům je zaměstnanec buřt. Takže, alespoň podle mého soudu, mají zaměstnanci právo vytvořit si profesní organizaci, jež bude hájit jejich zájmy. Co se týče vašeho příkladu Alitalie, tak samozřejmě jde o to, aby mezi zájmy zaměstnanců a zaměstnavatelů šlo vybudovat určitý kompromis. Zůstanu-li v Itálii, tak tohle se skvěle podařilo tomu chlápkovi, co stavěl před několika lety na nohy zkrachovalý Fiat: dal najevo zaměstnancům, co se už loučili s fabrikou, že o ně stojí a že očekává, že se do továrny vrátí, byť po nějaké době. Proč? Protože to byli kvalifikovaní zaměstnanci s velkou přidanou hodnotou. Stáli mu za to. Obávám se, že český manažer by v podobné situaci nejspíš nalifroval nové lidi z Vietnamu, Mongolska či Ukrajiny (nic proti Vietnamcům, Mongolům a Ukrajincům).

Ad: hypoteční krize v USA: tady mě nejvíc štve to, že manažeři těch bank, kteří jinak měli plnou hubu volného trhu, se ve chvíli, kdy si to sami podělali, rozhodli s brekem schovat do sukně státu. Tak jsou snad chlapi (protože tahle verbež mezi sebe moc ženských nepustí) a jsou schopni nést důsledky svých činů, ne? Pochopitelně, že nejsou. Oni nijak zvlášť kreativní nejsou a jen dělali to, co dělali ostatní manažeři, až k tomu prvnímu, který byl ten skutečný novátor, co namixoval dobré a špatné úvěry ve víře, že se tím potlačí riziko. Takže žádná neviditelná ruka trhu, ale kupa ubrečených manažerů, co papouškují jeden druhého a nakonec brečí na klíně toho, koho nejvíc nesnášejí: státu. Ergo neviditelná ruka trhu nefunguje, protože předpokládá ideální lidi, což je nesmysl (upřímně řečeno, tady si ultraliberálové mohou podat ruku s komunisty, kteří také snili o ideálním světě plném ideálních lidí, hahaha).

Pod posledni 2 odstavce bych se naprosto podepsal.

Uzavírání hranic, WW I a následně i II, byly v širším pohledu důsledkem industriální revoluce, a tedy snížení vzácnosti lidské práce. Celkem zamrzí, že dramatické zvýšení efektivity výroby, a uvedení technologií, na kterých stojí náš dnešní blahobyt, rozpoutalo sociální nepokoje, které ve stály desítky až stovky milionů životů. Od té doby jsme se naučili dělat "práci pro práci", tedy rozvinout sektor služeb. Dnešní společnost živí pár zemědělců s mizerným společenským statusem, pár dalších lidí se stará o silnice, dálnice a márnice (+elektrickou energii, vodu a další základní infrastrukturu); zbytek lidí se více-méně veze. Prostředků je více než dost, a celé je to sociální hra o to, jak je rozdělit. Většina lidí pracujících v IT (včetně mě) má v té hře velmi dobré skóre. Doufejme, že nás jednou nenahradí ze dne na den, jako se to stalo většině účetních. Zatím můžeme užívat pozice výherce, k čemuž patří hot cars & fast girls ;)

Nerozumím tomu označení "euroskeptici". Nikdo přece nepopírá, že EU je pro ČR jediná reálná alternativa. Klaus coby "skalní euroskeptik" podepsal za ČR přihlášku do EU, stejně jako přístupové listiny. Euroskeptik zjevně není ten, kdo je proti členství v EU, ale ten, komu se nelíbí dnešní stav EU. Stav, kde se centralizují věci, se kterými si národní státy poradí lépe, a kde si francouzská a německá levice nárokuje pomocí bruselské administrativy křivit volný trh ostatních členských zemí.
Nepřijde vám současné fungování unie úchylně levicové? Vybere se veliká hromada peněz od národních států, a ty pak Rada Moudrých přerozdělí zpátky. Půlku těch peněz dostanou naprosto zbytečně (ponejvíce francouzští a němečtí) zemědělci, kteří za ně vyprodukují nechutně předražené potraviny. Platíme ze společného rozpočtu třeba cirkus okolo cukru, který sice v EU nemá ekonomický smysl vyrábět, ale díky dotacím EU desítky let byla největším vývozcem cukru na světě (transparenty "cukr jen z dovozu? děkujeme, nechceme", a jdeme demonstrovat!). Další kusy rozpočtu sežere obrovský byrokratický aparát, nesmyslné stěhování europoslanců za miliardy (to jde do kapsy Francie a Belgie), dotování jezdeckých klubů apod. Model "vyber peníze a pak 'moudře' přerozděluj" je osvědčený způsob, jak zajistit, že se většina peněz nesmyslně promrhá. Přitom tento poznatek je obecný, a je vyzkoušený už na národních státech (Francie budiž zářným příkladem). Jestli být euroskeptikem znamená, že se člověk snaží tenhle humus vyčistit, tak by měl být euroskeptikem každý. Možná by se o takových lidech mělo říkat "má zdravý rozum", a je "je euroskeptik".

Ještě bych krátce zmínil snahy euro-optimistů. Například jsou tu trvale snahy "harmonizovat výši daní". To je ve skutečnosti snaha zemí, které mají štědrý a neefektivní sociální systém, a z toho plynoucí vysoké daně. Je pro ně nežádoucí, když se firmy přesunou do míst, kde platí nižší daně. Regulace výše daně má hlavně zabránit konkurenci mezi státy. Tomu, aby státy soutěžily o investory výší daně a výhodností podmínek. Kdyby totiž taková soutěž existovala, mohle by se v Evropě nakonec dobře podnikat, a mohli bychom dokonce být úspěšní. A to přece nejde, takže regulujme co jde...

Regulace jsou vždy pokřivením mechanismů volného trhu, a vždy je to špatně. Obecně platí, že volný trh si poradí sám. To snad nebude nikdo popírat. Faktem zůstává, že některé procesy trvají volnému trhu dost dlouho. Například pokud majoritní výrobce zvedne cenu svého produktu na 10-násobek, trh to samozřejmě časem vyřeší (tak prostě funguje), ale účastníkům trhu vzniknou nemalé okamžité ztráty. Proto je třeba trhu občas trochu pomoci. Je třeba to dělat velmi uváženě, a pouze v případech, kdy jsou jiné alternativy výrazně horší. Bohužel EU funguje na principu "vyber, přerozděl, a trh uzpůsob obrazu svému". To zjevně důvod, proč veškeré plány "dohnat a předehnat" USA nechtějí vyjít. Hospodářský růst chce velký a otevřený trh s konkurenceschopnými účastníky, (i soukromé) investice do školství, výzkumu a pokročilých technologií.
Další věcí je exploze legislativy. Národní parlamenty i EU produkují každý rok desítky tisíc stran legislativy. Stohy právně závazných předpisů přibývají a přibývají. Už ani bruselská administrativa se nevyzná ve vlastních předpisech. Co si myslíte o návrhu liberálů, aby ke každé straně nového předpisu bylo nutné jednu (lépe dočasně dvě) strany nějakých předpisů zrušit? Vždyť přijímáním dalších a dalších předpisů dojdeme do stádia úplné paralýzy. Ti liberálové mají zřejmě pravdu.

Odbory... Vlastním továrnu, a v ní soustruhy. Najal jsem si X lidí, kteří ty soustruhy obsluhují. Když někdo z nich pracuje špatně, musím ho několikrát varovat, a až cca po půl roce se mi ho povede vyhodit (takže ztratím hromadu peněz, a kdo ví, co všechno ten člověk stačí podělat). Když někoho už nepotřebuji, musím mu dát několik měsíčních platů. U propouštění zaměstnanců je vtipné to, že o něm musíte předem informovat odbory. A když se zaměstnanec nechce nechat propustit, stačí mu sebrat 3 podpisy, založit si vlastní odbory, a je ze zákona nevyhoditelný, protože je odborovým funkcionářem (bravo). No a k tomu mám povinnost zaplatit odborům místo pro porady, zaplatit jim energie, zaplatit odborářům čas který stráví na schůzi a informovat je o řadě věcí včetně vývoje zaměstnanosti (tedy koho vyhodím, protože nepracuje). No a když se ta nejhorší lůza rozhodne jet na výlet do Prahy na Staromák s mávátky "zastřelte ošklivého továrníka", jim mám ještě zaplatit čas, který tam stráví! Víte, čemu se říká chucpe? Přesně tomuhle. Já se ptám: komu ku*va patří ten soustruh? Samozřejmě že mě, takže já mám daleko silnější roli. Zaměstnanec není "majitelem místa u soustruhu", nemá na něj žádné "právo". Ať si koupí svůj soustruh, když se mu mnou nabízená práce a odměna nelíbí. A věřte, že když pro mě nikdo nebude chtít pracovat, protože je práce těžká a plat mizerný, tak budu muset nabídnout lepší podmínky (aka nabídka vs poptávka). A sám jistě víte, že dobrého zaměstnance si bude firma vždy předcházet, bez ohledu na legislativu, protože zaměstnanec je klíčovým výrobním prostředkem.

Prodavači v supermarketech jsou pravda typickou ukázkou. Například TESCO údajně zneužívá zaměstnance k práci přes noc. To je samozřejmě blbost. Každý může říci "já tohle dělat nechci", a jít jinam, kde se v noci nepracuje. Řadě lidí to zjevně stojí za ty příplatky za noční směnu (i když těch lidí je přes noc na pokladnách 1-2 kusy). Socialisté chtějí regulovat otevírací dobu, jako v Německu a dalších zemích. Proboha proč? Proč nikomu nevadí, že se všude přes noc čistí provozovna, doplňuje zboží, dělá inventura a opravy, ale zrovna ti dva prodavači (kteří jsou tam pochopitelně z vlastní vůle) jsou tak veliký problém?
V současné době má TESCO problém prodavače sehnat. Co budeme dělat? Kde se bude co regulovat? Asi nic. TESCO bude prostě muset bud připlatit či jinak zatraktivnit svou nabídku práce, nebo nějak omezit provoz. Proč hrabat do fungujícího mechanismu nabídky a poptávky, když lze oprávněně předpokládat, že výsledek bude jen horší?

Neviditelná ruka trhu samozřejmě funguje. Hypotéční banky pomáhají znásobit objem peněz v oběhu, čímž činí lidi bohatšími. A nutno říci, že jsou v tom úspěšné, a pomocí svého prospěchu prospívají jiným. A nakonec sám vidíte, že když bankéři svou hrabivost přeženou, nejde to do nekonečna (bublina splaskla). Viz o pár odstavců výše situace, kdy majoritní výrobce zdraží svůj produkt na 10-násobek.

Tohle to je velmi dobry prispevek, v USA spousta veci jde, protoze tam lidi mysli jinak. Tam se vam snazi vytvorit idealni podminky pro podnikaci at uz jde o jakoukoliv sferu. Co nejmene regulace, trh to vyresi a jak je videt resi to velmi dobre. Americani jsou bohaty narod.

Porovnejte verisign vs cznic. Proc nabizi verisign tak skvele sluzby a cznic hazi registratorum klacky pod nohy? Ceska mentalita. Misto abys pracoval a mel vlastni kozu, tak vynaloz svou energii na to aby sousedovy posla. Pak mate stat kde nikdo nema nic a nic poradne nefunguje.