Proč autor přebírá rétoriku mladých rádobyinformovaných „cool a IN“ hošíků?
Proč by měl původní přes 20 let starý Adlib připomínat desku spájenou ručně v garáži? Je vyroben klasickou technologií se součástkami v klasických pouzdrech, která byla v té době běžná a mnohde se používá dodnes (např. spoustu moderních mikrokontrolérů pochopitelně koupíte i v DILech). Takové desky nevznikaly jen v garážích, ale při masové výrobě i na plně automatických linkách. V garáži mohu při troše snahy zbastlit i desku se SMD součástkami. Občas to doma dělám :-)
V garáži mohu při troše snahy zbastlit i desku se SMD součástkami.
Pasivní součástky, diody, tranzistory, …, ale většina švábů se asi musí dělat strojově. Může být docela problém je z té desky dostat (tedy pokud nechcete poškodit ani integrák, ani desku. Ve firmě jsme na to používaly speciální fény, ale součástky se rovnou vyhazovaly…), natož je ručně naletovat. Nebo jsem takovej křemela, i to je možný :)
Jenze on je ten plosnak opravdu spatne navrzeny, s tim se neda nic delat. Ty soucastky by se vlezly na polovinu plochy desky, takto tam nasekali spoustu zbytecne medi, takze AdLib fungoval jako docela dobra antena.
A duvod je zrejmy – firma AdLib nikdy nebyla technologickou firmou, v podstate to byli „jen“ obchodnici stavejici na technologiich od nekoho jinyho. Takze OPL2 si koupili (zpocatku exklusivne) od Yamahy, D/A prevodnik+zesilovac taky a sbernicova cast je v z normalni kombinacni logiky. Cele jim to na plosnak dal asi nejaky diletant, ono u zvukovek to opravdu chce navrhnout tak, aby to cele neprijimalo kdejaky sum z pocitace a okoli :-)
Ale on ten plošňák AdLibu (ne Gold) tak opravdu vypadá, hlavně při pohledu zblízka. Starší desky si moc dobře pamatuju, právě v té době (první polovina devadesátých let) jsem se o HW zajímal nejvíc.
Vůbec nejde o součástky, DIL se v té době používal i na základních deskách ještě i po AdLibu (je to vidět i na ostatních kartách vyfocených v článku, ostatně i matematický koprocesor 80287 byl ve 40pinovém DILu, původní expanded memory byla z miliónu DRAMek v 16 nebo 14pinovém DILu), ale o řešení plošňáku AdLibu – i mnohem starší osmibitové Atárko je řešené líp, abych tedy zůstal u číslicové techniky.
Ostatně AdLib se u nás prodával (už v dobách SB a dalších karet s DMA a podporou samplů), tuším ho tady za cca 1000,– Kčs nabízel K-Soft na druhém či třetím Invexu, asi to byl v té době už ležák, který někdo za pusu dovezl do střední Evropy :-) Dost jsem si to na Invexu ošahával, ale nakonec jsem místo toho koupil tu 80287 a několik balíčků disket :-D
Opět si vzpomenu na hru Brány Skeldalu a na dobu, kdy jsem do hry
dodělával ovladač GUSe. Bylo to v závěru vývoje, kdy si někteří
majitelé GUSe (spíš hudebníci) stěžovali, že jim nejde zvuk. Právě
protože GUS nebyl kompatibilní s (nepsaným) standardem SB.
Ovladač GUSe tedy vznikal jen aby vyhověl už existujícímu systému, tedy
již napsanému mixéru se všemi jeho možnostmi. Nakonec se zjednodušil tak,
že SW mixer zůstal a GUS se upravil tak, aby pouze simuloval DMA buffer.
I tak to nebylo jednoduché, protože GUS neměl žádnou možnost, jak
přehrávat streamované audio (výstup z mixážního modulu už byl vlastně
stream). Musel jsem to řešit tak, že v jednom okamžiku byly aktivní dva
kanály (a teď si nejsem jist, jestli náhodou nebyly čtyři, protože zvuk
byl stereo). Zatímco první se přehrával, do druhého se načítala data
DMAčkem. V okamžiku, kdy první kanál dohrál, ihned se při přerušení
přenul ten druhý a ten první se začal plnit DMAčkem. Teď už si
nepamatuji, jak se řešilo zpoždění v přerušení mezi dokončením
jednoho kanálu a spuštěním druhého, aby to necvakalo, musel bych se
podívat do zdrojáků. Ale fungovalo to pěkně.
Co mne zaujalo, byl programátorský model. Veškeré registry se musely
zapisovat dvakrát. V dokumentaci se psalo, že GUS jejich obsahy měnil stylem
„načti-změn-zapiš“, přitom, operace zápisu z CPU mohla přijít
kdykoliv mimo tento cyklus, nebo právě jednou mezi operacemi načti a zapiš
(dodatek: byl tam přesně definovaný čas čekání mezi oběmi zápisy,
myslím, že se čekalo na změnu nějakého stavového registru). Důvod byl
ten, že pokud se náhodou program trefil mezi obě operace, GUS nově zapsanou
hodnotu přepsal původní (upravenou podle svého programu) a změna se tedy
hned napoprvé vůbec neprojevila. Tím dvojím zápisem téhož došlo
ujištění, že data skutečně byla zapsaná.
Zajímavá škola zejména v dobách, kdy viceprocesorové systémy byly
doménou superpočítačových center. V dnešní době je to tak nějak
normální, a modifikace proměnných, do kterých zasahuje více procesoru se
řeší většinou nějakým exklusivním zámkem, případně protokolem
Acquire/Release na moderních procesorech.
PS: Ještě poznámka k SB PRO. SB Pro měl funkci „Output Filter“. Je
zajímavý, že byla pouze v této verzi. Nevím jak fungovala, ale díky tomu,
že v době vývoje BS jsem měl SB Pro, dostala se tato funkce i do
nastavení zvukového ovladače v BS. Bohužel, žádná další karta už
nikdy takovou funkci (ani podobnou) neměla.
Docela zajímavá by asi byla i exkurze mezi zvukové karty s čípy ESS, přecijen to byla koncem 90. let cenově dostupná varianta vůči Sound Blasterům a dalším špičkovým kartám.
Turtle Beach jsem moc chtěl, hry nehraji, ale na kvalitní zvuk si potrpím, tak mám dnes v PC M-Audio a za ním připojené monitory téhož výrobce.
a co Ultrasound Plug & Play (PnP) ? Ten byl dalším GUSem po MAXovi. Byl postaven na jiné čipové sadě (AMD IterWave) s 1MB ROM ale bez RAM na desce (Verze Pro měla 512M RAM). Šel ale rozšířit prostřednictvím dvou SIMM modulů až na 8 MB RAM.
Těšil jsem se, že se o své šuplíkovce dozvím více a ono nic. :(
Seriál je ale skvělý.
GUSa ACE som mal doma. Kupoval som ho prave kvoli tomu, ze som trackoval muziku a kvalitou zvuku dost podstatne deklasoval soundblastera, ktoreho som mal predtym. Inak mimochodom, uz ked som narazil na prvy diel pojednavajuci o zvuku na amigach, spomenul som si na soundtracker a sampletracker so zx spectra a nasledne krasne casy trackovania na PC. Kupodivu, niektore moje vytvory sa dostali aj na modarchive (tu) a to dokonca aj za velmi zahadnych okolnosti, pretoze (az donedavna, ked som robil vlastny upload a doplnil moj repertoar) ja som na modarchive nic neuploadoval a modul s nazvom „bacha_na_separaciu.xm“ bol ciste pracovnou domacou kopiou (asi som prerabal stereo alebo zvysoval kvalitu zvuku alebo take daco), takze mi je zahadou, ako sa tam dostal :-). Myslim, ze ked mi to cas dovoli, napisem do blogu daco o mojich mladych trackovacich casoch :-(
Nějak mi tu v přehledu chybí D/A převodník na paralelním portu :-)
Tuším že to bylo kompatibilní s něčím co se jmenovalo Disney Sound System. Vyrobil jsem si odporový převodník, připojil zesilovač a to bylo u starého PC XT radosti… Jen bohužel podpora v hrách nebyla taková, jako u v článku zmiňovaných
tady je ted zazrak pro paralelni port :-) http://www.root.cz/…vox-a-adlib/
Mam tady GUS MAX, dokonce i s tou krabici jak je na fotce. Ostatne kvuli tehle karte (aby bylo mozne plne vyuzit jeji moznosti) vznikla ALSA v Linuxu.
-Yenya, http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/
Dnes už to stejně nemá moc smysl, moduly dokáže namixovat s šestnáctibitovou interpolací bez problémů procesor.
Co se vlastně v současné době dělá za hardwarové zvukové akcelerace? (jestli vůbec nějaké?). Přijde mi, že to nějak připomíná tohle: http://catb.org/…rnation.html
Problem vsak zustava v prenosu namixovaneho streamu vzorku do zvukovky – kdyz dojde k vypadku, je to hned slysitelne, ale to je spis vec celkoveho navrhu architektury PCcek, ktera je z hlediska multimedii (tj. potrebujeme prenaset neco ani ne tak rychle, jako spise s konstantnim tokem) dost mizerna – to ty vsak urcite vis.
Presne to same mam i ja .. resp. krabice a manualy mi vyhodili :X .. 13let jsem si to schranoval jako muj nejdrazsi kus HW co jsem koupil :) (monitor nepocitam) .. a jako prvni :D
Jinak .. nekde jsem kdysi cetl, ze Amigacka Paula byla okopirovana prave (jak naznacuje podobnost autor v clanku) z Gravise (nebo opacne, uz se v tom ztracim). Nevim jestli dokonce nebyla nejaka kauza kolem toho. Ne ze by mne to vadilo .. :)
Souhlasim s nazorem v clanku, ze je skoda, ze Ultrasound neobsahuje cip OPL3 a i ostatni kompatibilita se Sound Blasterem je dost slaba, protoze jinak ma opravdu kvalitni zvuk. Z duvodu te nekompatibility jsem o neho nikdy nemel zajem, protoze dema mi az na nektere vyjimky pripadala jako dost nudna zalezitost a pro skladani hudby jsem pouzival bud OPL3 nebo kvalitni externi syntetizer pres MIDI.