Názory k článku Kouzlo a svoboda open-source software

Díky za přehledné shrnutí, mám pár projektů, kterým jsem ještě neurčil licenci a chci je zveřejnit, takže tohle se bude při rozhodování hodit. Škoda jen, že jsou opomenuty další licence z podobného soudku, napadá mě třeba Creative Commons a podobně.

Tohle neni odpoved z hlediska pravniho :
ale z hlediska lidskeho je spravne zmeny okomentovat a do hlavicky souboru, kde JE uz napsano kdo kdy to delal, je velmi uzitecne dat informace o tom kdo kdy to modifikoval. Kdyz se sam po par letech vratite k nejakemu programu, budete si libat ruce za to, ze jste tam zanechal komentare. (krome komentu typu:'tady pozor' nebo 'promenna i je integer' ci 'dulezita subroutina' )

Bezna praxe u vetsich FOSS projektu je takova, ze prispevatele malych patchu se nedostanou do komentaru na zacatku souboru (seznam "autoru" by neumerne rostl), ale pouze do seznamu prispevatelu v nejakem globalnim souboru. U opravdu malych patchu casto ani to ne (je sporne, zda jednoradkovy patch s opravou trivialni bugy je neco, na co lze uplatnit copyright). Byva zvykem puvodniho autora uvest v kometari ve versionovacim systemu (CVS, SVN), napr. git rozlisuje author a commiter.

Jsem sice licenční laik, ale nejsou Creative Commons licence spíš na hudbu a podobný obsah? Měl jsem dojem, že se na programy moc nehodí.

Creative Commons jsou dobré licence a jednu dobu jsem je používal i pro software, ale potom jsem přestal. Autoři nedoporučují takovým způsobem licenci používat a jsou k tomu hned tři důvody: zaprvé u licence Share-Alike není jasné, jakým způsobem bude licencována knihovna, pokud s ní bude dílo liknováno (bude i knihovna CC nebo jen celek?), zadruhé CC nevynucuje přístup ke zdrojovým kódům a to ani Share-Alike (to je asi největší mínus) a zatřetí u ne-Share-Alike licencí zkompilovaná verze není kryta CC a v případě CC No derivates dokonce není možné program kompilovat.

a jak je to treba s Apache License?

Apache License je velmi podobná BSD, navíc však přenáší svolení k užívání patentů, které jsou legálně použíty v takto licencovaném software. Je kompatibilní s GPL od verze 3.0.

RedHat - poskytuje komercnu distribuciu iba zakaznikom, ktori si za to zaplatia - naviac maju zarucenu dlhodobu podporu.
Tito zakaznici zasa mozu ziadat presne zdrojove kody a tie dalej sirit, ale zvacsa uz neposkytuju podporu.

Postavit biznis na vyvoji jedineho SW produktu, ktory budes poskytovat pod slobodnou licenciou a ziadnou inou a bez dalsej pridanej hodnoty (podpora) je dost naivne, min. v dobe ked su peniaze vsetkym ;-)
Na druhej strane vyvyjat slobodny SW a uzivit sa pri tom nie je nic tazke, vid Linux :-)

Takový model (vcelku zřejmě) nemůže u větších projektů fungovat. A kdybych uvedl příklad nějakého menšího (neznámého) projektu, hned půjdete za mým zákazníkem a zjistíte, jestli vám to neprodá levněji než já :-).

Myslím, že je naopak dobře, že všechny zmíněné licence ve svém důsledku neumožňují vydělávat na pouhém přeprodávání. Pokud chcete vydělat, musíte něco hodnotného přidat (obvykle právě podpora, rozšíření na zakázku).

A není to už spíš zmiňované "rozšíření na zakázku"?

Cedega

Co si pamatuju, tak třeba Elive chtěla za stažení zasponzorovat. Sice žádnou konkrétní částku, ale bez daru prostě nešlo stahovat.

Pokud je tím myšlen software pod GPL, tak takových firem moc není - vlastně znám akorát ty, které vám něco na zakázku naprogramují.

Pokud je tím myšlen libovolný svobodný software, tak třeba Cedega nebo i starší Windows a jejich BSD network stack (v nových už prý BSD kód nepoužívají).

Dobré to bylo k tomu, že se internet začal rychle šířit do domácností a že síťová vrstva Windows dodržovala a používala RFC (alespoň zpočátku) - srovnejte s "dodržováním" HTML a CSS v Internet Exploreru v té době a ještě dlouho poté. Samozřejmě na druhou stranu to znamenalo, že ke zdrojovým kódům upravené verze už nikdo mimo Microsoft neměl přístup, ale takové bylo rozhodnutí autorů. Pokud by ta síťová vrstva byla licencována pod LGPL, dost možná by se do Windows nedostala a bůhví jak by dneska vypadala implementace TCP/IPv4 a jestli by se vůbec používalo.

od verze 4.5 je Qt vydno i pod LGPL v 2.1

To bude proto, že Qt 4.5 ještě nevyšlo.

"Můžeme tak například ve své firmě používat upravené linuxové jádro a tyto změny neposkytnout nikomu dalšímu."

To muzeme, ale neznamena to nahodou ze upravy, za ktere jsme zaplatili a ktere pouzivame, musime ve forme zdrojovych kodu poskytnout kazdemu zamestnanci, ktery pouziva stroj s danym jadrem, ktery o to pozada? A ze tento zamestnanec muze nami zaplacene upravy prodat dal, klidne treba konkurenci? (coz se tyka jakehokoliv SW, nejen jadra)

Ak mu takto upravene jadro poskytnes na jeho osobny pocitac (nie firemny), tak to ziadat od teba moze. Ak pracuje len na firemnom stroji tak sa tu da pouzit analogia s webovymi sluzbami - mozes mat projekt pod GPL licenciou, ale pouzivatelom poskytujes len vystup z tohto SW, nie SW samotny, takze GPL sa na tento vystup nevztahuje.
Ak by bol linux pod Affero GPL, tak aj pri praci na firemnom stroji by mohol od teba pozadovat zdrojove kody.

Ale pokud ma zamestnanec k binarce pristup (coz ma pokud pouziva firemni stroj s onou binarkou) tak bych mu musel nejakym zpusobem znemoznit aby si udelal kopii, resp. znemoznit pouzivani one binarky (coz dost dobre nejde), aby nemohl zadat a sirit zdrojove kody, ne? Kde se pletu? :)

Záleží jestli se to diváš jako na fyzické osoby nebo na jednu právnickou - pokus jako na pravnickou tak program je pořád uvnitř firmy a stačí když ke zdrojákům má přístup firma jako celek tzn. někdo tím pověřený z firmy.

Pokud je zaměstnanec v práci, tak používá prostředky (tedy hardware, ale i software) zaměstnavatele (s jeho svolením, podle jeho pokynů atd.), nemá k nim žádná další práva. Takže nepotřebuje licenci, a kde není licence, nejsou ani práva z ní vyplývající.

Výrazem "zaměstnanec" pravděpodobně označujete osobu, která má se mnou právní vztah založený pracovní smlouvou dle zákoníku práce. V tom případě se náš vztah řídí zákoníkem práce. A ten ve velmi přeneseném slova smyslu říká, že zaměstnanec dostává HW i SW vybavení jen zapůjčený a to jen pro účel vykonávání uložené práce. I kdyby tedy zdrojové kódy měl k dispozici, nejsou jeho a nemůže je šířit dál. Stejně jako nesmí začít rozprodávat nábytek z kanceláře nebo zvěřejňovat na webu seznam zákazníků včetně ročního obratu prodeje.

Pokud jsem zaměstnancem firmy A, tedy mám s ní pracovní smlouvu dle zákoníku práce, pak když mám na firemním počítači nějaký SW, tak uživatelem nejsem já, ale firma A. Co chci já je v tu chvíli celkem bezpředmětné, já jsem jen cvičená opice.

Ani BSD není bez restrikcí. Proč ne rovnou public domain nebo ekvivalent? Jen tak mimochodem, jen tak pro představu, co vy jste za život naprogramoval a pod jakými licencemi daný SW šíříte?

Jú, zdroják. Tak já ho podle GNU GPL použiju. A bez placení, protože mi to GNU GPL dovoluje ;)

Pokud za zdrojak chces 5 USD a soucasne jsi zdrojove kody zverejnil, je jen na danem "zakaznikovi", zda ti za nej da 0 nebo 5 USD. Nehlede na to, ze licenci zmenit nemuzes. Muzes sice podruhe vydat ten samy kod pod jinou (treba komercni) licenci, ale pokud jsi jej jiz jednou zverejnil pod GPL, a tento kod se v binarni ci textove podobe rozsiril do sveta, nemuzes to vzit zpet.

Moc pěkný článek. Chválím autora za přehledné porovnání základních svobodných licencí. Jen je trochu škoda, že chybí i některé méně používané licence (MIT, Apache, MPL, atp.)

Já myslím, že to je ideální prostor pro další článek.

koho zajimaj licence na pochybnej software. leda tam ajtacky mastny hlavy ....

EULA nas tady nezajima takze opet vedle :-P

Dobry den, chtel bych se zeptat jestli neznate open source licenci, ktera by byla distribuovana komercne (tj. za uplatu) a uzivatele by si mohli pro svou potrebu cokoliv menit (meli by i zdrojaky). Ale kdyby chteli tento program jen dale prodavat (pripadne i s upravami tak by nemohli). Me se myslenka OS velice libi, ale uprime se bojim protoze s nim nemam jako autor zkusenosti toho aby nekdo jen program snadno neprodaval misto vas (misto autora). Distribuce treba Qt knihovny pod GPL2 a komercne je snadno pochopitelna (tj. kdo chce vyuzit Qt komercne tak si koupi licenci aby mohl uzavrit zdrojovy kod).

Bohuzel, asi myslenka kterou mam neni prilis realna a i v rozporu s myslenkou open source. Ale proste tak trochu mam strach, dat program pod GPL treba, protoze klidne prvni kdo si to koupi dal muze prodavat a vas klidne plne vysachovat (i kdyz je to mene pravde podobne tak mozne). Samozrejme je moznost byt ziv z dotaci, ale to je realne az u vetsich projektu (ze zacatku by si clovek asi na chleba nevydelal hned).

s Pozdravem Merax

Staci dohoda so zakaznikom, ze moze pouzivat tento SW len pre vlastne potreby a nemoze ho uz dalej predavat - takato dohoda je myslim bezna kupna zmluva ;-)

Ale mozno by nebolo odveci predavat SW za urcitu ciastku s tym, ze aj nadalej sa moze tento SW modifikovat a predavat, ale min. taku istu ciastku chcem spat za kazdu predanu kopiu (samozrejme s tym, ze podmienky sa siria dalej na dalsich zakaznikov). Takze ked niekto upravi tento SW, bude inkasovat len za to, co do toho vlozil on sam :-)

Kupní smlouva asi těžko, tou se z vlastnictví jednoho převádějí věci do vlastnictví druhého tak jak jsou se všemi příslušejícími právy.
U duševního vlastnictví se poskytují či převádějí práva k užívání, neboli se poskytuje licence k užívacím právům. Podle druhu licence (či licence vlastní) lze omezit či zakázat práva na další převod licence na jiného.

Dobry den,

takova open source (http://www.opensource.org/docs/osd) ani free sw (http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html) licence z principu existovat nemuze. Upravovat a libovolne pouzivat (tedy napr. prodavat) FOSS software je podle obou definic zakladni pravo uzivatele.

Co se tyka vaseho problemu, muzete podle vasi situace zvazit nekolik pristupu. Pro knihovny je sikovny pristup dualni licencovani, pro jine projekty muzete projekt rozdelit na vice casti (jadro, GUI, pluginy, nadstavby) neco uvolnit, cast si ponechat proprietarni. "Nejcistsi" je samozrejme program uvolnit pod FOSS licenci a zivit se na sluzbach (podpora, dopisovani novych funkcionalit na zakazku). Velmi zalezi na vasi konkretni situaci.

Mam-li byt uprimny, pripadate mi trochu naivni, vyvoj a udrzba SW je velmi nakladna zalezitost a vubec neni snadne se takto uzivit (cimz myslim, abyste vydelal srovnatelne tolik, kolik vydelate jako zamestnanec v nejake zavedene SW firme).

> Upravovat a libovolne pouzivat (tedy napr. prodavat) FOSS software je podle obou definic zakladni pravo uzivatele.

Omlouvam se vam, spatne jsem se vyjadril. Jedna se samozrejme o pravo SW dale distribuovat pokud distributor dodrzi licenci dane podminky. Pro FOSS licence je presne specifikovane, jake podminky na redistribuci smi licence klast, jedna se se zejmena o ochranu puvodniho autora (podminky o zachovani licence, podminky o jasnem odliseni modifikovane verze) a prav uzivatele (copy-left licence). Dalsi prodej SW tretim stranam nespada mezi podminky, ktere FOSS projekty smeji ukladat distributorum, viz. http://www.opensource.org/docs/definition.php bod 6 a http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html "A free program must be available for commercial use, commercial development, and commercial distribution." Viz. take DSFG http://www.debian.org/social_contract

"kód vydaný pod BSD licencí zahrnout do svého programu vydaného pod GPL licencí. Výsledné dílo pak bude pod licencí GPL."

Velmi rozšířený omyl. "Přelicencovat" něco s BSD licencí nemůžete. Pod GPL budou jenom ty části, které k BSD kódu přidáte.

Ale můžeš. BSD licence říká, co musíš a co nesmíš. GPL tvrdí to samé a ještě něco navíc (což BSD nezakazuje). Vlastně licenci zachováš, akorát k ní přidáš další podmínky.

Mimochodem, kdyby to bylo tak, jak píšeš, tak by BSD a GPL nebyly kompatibilní, protože GPL vyžaduje, aby všechny části příslušné aplikace byly GPL, LGPL nebo AGPL.

Ach jo. Po poslední známějším excesu tohoto druhu (atheros driver) vydal Eben Moglen návod pro GPL vývojáře, jak zacházet s BSD kódem: http://www.softwarefreedom.org/resources/2007/gpl-non-gpl-collaboration.html

Vyvraceni rozsireneho omylu v casovem sledu

http://www.undeadly.org/cgi?action=article&sid=20070829001634

http://www.undeadly.org/cgi?action=article&sid=20070901041657

http://www.undeadly.org/cgi?action=article&sid=20070903220113

http://www.undeadly.org/cgi?action=article&sid=20070913014315

http://www.undeadly.org/cgi?action=article&sid=20070927192354

To co je pod čtyřbodovou BSD skutečně takhle přelicencovat nejde, nejsem si jist jak je to u 3-bodové ale u 2-bodové BSD licence je toto možné.

To je pořád dokola. Změnit licenci může jenom držitel autorských práv. Žádná, ani dvoubodová, BSD licence neříká nic o tom, že by se autor vzdával svých práv a umožnil relicencovat. Ostatně, přečtěte si Moglenův manunál.

Len dodatok - v cechach a na slovensku sa autor nemoze vzdat autorstva, je to protizakonne.
Vseobecne sa nikto nemoze vzdat prav, ktore mu vyplyvaju zo zakona. To co zakon prikazuje, zakazuje alebo neupravuje, moze byt predmetom zmluvy/dohody, ale prava vyplyvajuce zo zakona musia zostat vzdy nedotknute.

Fakt je, že uživatelé Windows obvykle řeší jen kategorie "zadarmo" a "za peníze" (případně "za kolik peněz"), nějakou otevřenost softwaru mají vcelku na háku.
Linuxáci jsou na tom zřejmě hůř, protože když chtějí použít nějaký kus softwaru, musí nejprve zvážit, jestli jeho licence ladí s jejich světonázorem.

No a ?

to je blbost

To je podle mne blbost. Proč hůř? Naopak, jsou-li schopni rozlišit více typů SW dle licencí, mohou se i lépe rozhodovat, který software je pro ně v dané situaci lepší. Na rozdíl od svých dvoustavových kolegů znají výhody a vlastnosti FOSS a mají šanci jich náležitě využít. Což je třeba důvodem, proč někteří FOSS preferují. Obecně vidím vyšší úroveň znalostí v dané oblasti jako strategickou výhodu vedoucí k optimálnějšímu rozhodování.

Stále používám poměrně dost softwaru z počátku devadesátých let (a něco i z konce osmdesátých). Tehdy autoři obvykle chtěli "ať se to volně šíří, ale nikdo na tom nevydělává peníze". Díky tomu je velká část software z těchto dob pod "free for non-commercial use" licencemi. Free as a beer and free as a speech. Jediné co po vás chtějí je nevydělávat na tom peníze a uvádět, že kdesi na počátku byl jejich SW.

Osobně mi hodně vadí, že moderní OSS licence na tuto (v ranných dobách internetu nezanedbatelnou) množinu SW a vývojářů zapomínají. FSF se snaží aby OSS byl životaschopný komerční model. To je jistě chválihodná iniciativa. Jenže v rámci své války ničí segment nekomerčního vývoje SW. Při pohledu na "moderní" licence má člověk pocit, že programovat pro zábavu (nenechat si za to zaplatit) a uvolňovat své dílo pro zábavu ostatním (nedovolit jim nechat si zaplatit) je hrozný anachronismus.

V dobách svých středoškolských a vysokoškolských studií jsem "uvolnil" pár programů. Většinu jako public domain, zbytek jako "free for non-commercial use". Jsem docela rád, že tehdy se "GPL vs BSD" neřešilo, protože mému názoru nevyhovuje ani jedno. Prostě jsem udělal nějakou práci, obvykle pro zábavu nebo pro studijní účely, tady vám to dávám, hrajte si s tím, bádejte nad tím, použijte si to klidně v semestrálce nebo diplomce, je mi to jedno. Pokud s tím ale chcete vydělat peníze, tak pak to pro vás tak snadné nebude. Opravdu je můj názor a přístup natolik ojedinělý?

Dík za komentář. Tehdy jsem ho nějak přehlédl, tak odpovím aspoň teď.

Ono je potřeba rozlišovat, jestli je ten program jen zadarmo, nebo jestli mám i práva ho upravovat a šířit dál.

Někdy narazím na zajímavý program, ale nikde nejsou zdrojáky a autor už je taky někde pryč a o program se nezajímá a možná že i on ty zdrojáky ztratil. A to je velká škoda, protože já bych se na něj teď třeba rád podíval – ať už pro inspiraci, jak se tehdy programovalo, nebo abych v něm něco opravil nebo adaptoval na dnešní podmínky. A binárka zkompilovaná pro nějakou zastaralou architekturu nebo operační systém je dneska k ničemu.

Kdyby to nebyl „freeware“ ale „free software“, tak tu ty zdrojáky budou a bude to užitečné i dnes.

Osobně mi nevadí, když někdo použije můj program komerčně. Důležité pro mne je, aby dodržel licenci a zachoval copyleft, aby uživatelé nepřišli o svoje práva (a taky aby dílo nevydával za vlastní a zachoval tam jméno původního autora). Ale pokud někomu komerční využití jeho práce vadí a jeho zákaz je pro něj zásadní věc, tak bych doporučil použít Creative Commons licenci ve variantě NC (non commercial) – ale prosím neskrývat zdrojáky, to k ničemu dobré není. Kategorii „freeware“ přeji, aby pokud možno vymřela – a místo ní se vydával software jako svobodný nebo alespoň jako CC NC.