Vlákno názorů k článku Výzvy kybernetické bezpečnosti od hm - praví Melissa Hathaway. A já říkám: zapla'tpánbůh, že...

praví Melissa Hathaway. A já říkám: zapla'tpánbůh, že tomu tak není.

A dále "Melissa Hathaway: kyberkriminalita snižuje HDP". Podle mne je pravdou pravý opak. Všechny náklady vynaložené proti kyberkriminalitě přece HDP zvyšují. Kromě toho "boj s kyberkrimi" vytváří dost pracovních míst. Stát je vlastně rád, že kyberkrimi existuje (je to podobné, jako "problém tabákových výrobků").

problem je ze vacsina HDP je generovana z prace ktora nie je na chod spolocnosti dolezita.

Na druhu stranu kvalitu ktoru akceptujeme v IT by sme inde neakceptovali ani ako tretiu triedu.

Souhlasím s Vámi. Jakákoli moc, ať už státu, nebo organizací nad internetem je špatná. Internet by měl zůstat tak, jak byl navržen: decentralizovaný a svobodný.

Navíc to, co říká Melissa, je docela zavádějící, hlavně v následující části:

Kyberzločiny nelze shrnout do jedné škatulky, mají různou podobu. Může jít o organizovaný zločin, krádeže duševního vlastnictví či prosté DDoS útoky.

1. organizovaný zločin: toto není nic nového u internetu. Kriminálníci se organizujou i při zločinech mimo internet. Toto je podobně nepřesné, jako slovo terorismus, které je v součastnosti používáno k označení někoho, kdo není na naší straně. Z nedávné minulosti je to podobně jako slova "třídní nepřítel", a z dávnější minulosti "čarodějnice".

2. duševní vlastnictví: toto spojení je většínou používáno jako slovo nadřazené pro copyright a patenty. Tyto dvě slova a celý právní systém v jejich souvislosti jsou ale diametrálně odlišné jak mezi sebou, tak od slova vlastnictví. Zatímco copyright ke svému dílu obdržíte automaticky a není aplikovatelný na myšlenky jako takové, v případě patentů jde o složitý a finančně, časově náročný proces, který si mohou dovolit jen velké organizace. Dále patent je na nápad, nikoli na jednotlivou aplikaci. Pokud bychom vzali analogii programu a obrazu, tak při patentování obrazu, na kterém bude strom, byste mohli žalovat každého, koho napadne namalovat strom na svém obraze.

Krádež vlastnicví je spojována se strátou něčeho, co jste měli, a bylo vám odcizeno. V tomto případě, ale většínou k odcizení nedochází. Dochází ke zkopírování, což ve výsledku pomáha tvořit větší hodnotu. Co je výrazem duševní vlastnictví ve skutečnosti míněno je: právně vynutitelný monopol. Jako každý monopol i tento ve skutečnosti zamezuje konkurenci a tedy i zdravému trhu.

Co je skutečnou hrozbou je krádež osobních údajů, které mohou vést ke krádeži identity (například za účelem finančních podvodů, marketingu, masové kontroly obyvatelstva v represivních státech). V tomto případě je třeba zamezit takovým únikům vhodnými zákony a používáním svobodného software -- tedy softwaru, nad kterým má kontrolu uživatel namísto vývojáře.

3. DDoS útoky by se daly přirovnat k situaci, kdy lidi společně vyjdou na demonstraci a zablokujou vchod do organizace, s jejímž chováním nesouhlasí. Je to způsob protestu, který by jako takový neměl být trestný.

On uživatel Servác to asi myslel tak, že by měl zůstat internet tak, jak nám ho dala armáda USA (a další) ke svobodnému užití a ne jako rozdělená ohrada pro pár velkých firem, které nakonec surfaře pustí akorát tak na své shopy a stáhnout předražený film.
A že by chtěl stát kontrolovat internet? No a proč ne? Chápu stát, že investujete do rozhlasu, aby lidé měli ty správné informace. Pak přijde televize, stát zase investuje aby jeho obyvatelstvo náhodou "nezaostalo" a teď přijde internet, má ho každý a tím se znehodnotí vaše předchozí investice, o uúčinku na vědomí uživatele/občana nemluvě. Např. během asi mesíce je na internetu rozsekána oficiální verze o Libii a během roku a půl rozseká obecný internet tak náročný projekt jako je využítí trendu střednědobého vývoje teploty planety k novým daním.
No a proto se nám objevují různí lidé, kteří nám vysvětlují, jak je regulace potřebná, stejně jako ta v tom normálním světě. Stejný scénář, jen jiný okruh.
I po nevím kolika letech boje proti internetové kriminalitě, kriminalita existuje stále, ne-li sand narostla, co se ale změnilo je možnost v "krizové situaci" kontrolovat provozovatele a kontrolovat pohyby obyčejných uživatelů. Při pátrání po botnetech a těch zlých "hackerech" se stejně musí použít speciíání postupy. Je to to samé jako zločin v "reálném světě". Nyní máme kamery všude, ale nevypadá to, že by kriminalita klesala.
Co se snažím říct je, že existuje spousta způsobů prevence, osvěty a možností, ale státní regulace regulovaných regulací jako v jiných případech k dobrým výsledkům určitě nepovede. Naopak, zase jen někdo dostane šanci na novou daň nebo novou regulaci k regulaci předchozí regulace.
Prostě obecná svoboda se asi v tomto století (snad zatím) nenosí

„Při pátrání po botnetech a těch zlých "hackerech" se stejně musí použít speciíání postupy. Je to to samé jako zločin v "reálném světě".“

Je potřeba po nich vůbec pátrat? Já bych se nebránil počítačové síti, kde by se komunikace žádnými zákony neomezovala. Na druhou stranu chápu, že to někdo může vidět jinak - ale co nám brání mít dvě oddělené sítě (ať už fyzicky nebo třeba nějakou Tor-like infrastrukturou)? Bohužel se mi zdá, že státní regulace se netlačí jenom do Internetu (psáno s velkým I), kde teda budiž, ten si regulujte, ale do všech sítí obecně.

„ale státní regulace regulovaných regulací jako v jiných případech k dobrým výsledkům určitě nepovede“

Já furt žiju v přesvědčení, že stát poměrně dobře zajišťuje (silou) třeba pořádek ve kmitočtovém spektru. Nějaké nápady, jak tohle dělat bez něj? (jinak se přiznám, že nevím ani jak moc by fungovalo třeba obyčejné zajištění bezpečnosti v ulicích - jasně, teď někdy za moc nestojí, ale nebylo by to ještě horší? nevím, protože jsem nikdy žádný takový systém neviděl)

Otázka užitečnosti rozbité výlohy zlobivým spratkem je výce jak 100 let vyřešena (uličník rozbije výlohu, majitel obchodu musí zaplatit novou, sklenář má práci ...). Pochopitelně to užitečné není.