Názory k článku Legendární školní mikropočítač IQ-151

boze, kdyz jsem psal ten text, co je tu citovan, na old-computers.com, netusil jsem, ze za par let ho zase uvidim a z me tehdejsi anglictiny dostanu mrazeni v zadech :-)
dik za clanek, se zajmem jsem si ho precetl. IQ151 a moje prvni programy, to bylo na gymplu neco :-)

Drobný bug: „Hodinový signál posílaný na vstup mikroprocesoru byl získán děličem devíti z oscilátoru s kmitočtem 18432 Hz.“, má tam být „18432 kHz“.

Jinak, IQ 151 je první počítač, na kterém jsem něco programoval.

A porucha osobnosti se už tenkrát nějak projevovala? Nezískal jsi ji náhodou vinou IQ151?

Vlastnim 2 kusy IQ 151 a jsem si temer jisty, ze skrin pocitace neni z plechu, jak se pise v clanku, ale z jakehosi extremne odpudiveho smradlaveho tlusteho plastu..

Dovolim si jeste pridat svuj vlastni komentar k IQ 151:

Clovek se pri praci s IQ 151 mohl zranit nekolika zpusoby:

1. spalit se
2. porezat se (o chladic)
3. zlomit si nart (IQ 151 nebyl nejlehci)
4. zblaznit se (at uz z klavesnice, nechteneho resetu, programu co nesel precist z kazety a nebo z neustaleho pipani)

Jinak moc hezky clanek i cela serie – na IQ 151 jsem se naucil programovat a navzdycky na nej budu rad vzpominat..

Mno ja si nejsem jistej jestli skrin je z plechu. Spis bych rekl, ze to je nejaka preklizka nebo sololit. Krom teda zadni casti samozrejme, tam je chladic jako krava, jeste ho citim na zadech, kdyz jsem se opiral o lavici a tim padem o IQ za sebou… :)

Co jsem viděl zbytky IQ151 na šroťáku, tak bedna byla zhotovená z něčeho silně připomínající hustší polyuretanovou pěnu. Nebo to je nějaký plast plný mikrobublinek. Možná že tam byla plechová výztuha

Ahoj, taky si to pamatuju, plech rozhodne ne, ja si myslim te to je ten samy material z ceho jsou Trabanty… nejaka ten kompozit bavlna/pryskyrice a neco co se naslo po fabrice :)

Trabant je z vrstveneho materialu – bavlna + formaldehydova pryskyrice. Tohle byl nejaky napeneny plast, ve kterem nebyly videt vrstvy (a nelamal se podle nich) .,. co si tak vzpominam.

IQ151 ma jednu z mala horsich klavesnic, nez asus eee :-)

Yokotashi
chapadla.cz

Ja toho na EEE 901 pisu taky dost, ale klavesnice je strasna. Ani mi nevadi velikost, ale kolikrat neco zmacknu a nesepne to. Ale jinak je to genialni stroj.

byla to takova prapodivna hmota, klasicky plast ne, plech taky ne :-) Asi nejaky termoset (obarveny bakelit???), protoze pri tom tepelnem vykonu by pocitac v termoplastu za chvilku vypadal jak ta nova planovana knihovna v Praze :-)

O pár komentů níže to bylo už vysvětleno.

Mohl by autor vysvětlit, jak se při přetížení zdroje mohly prorazit diody, které údajně stabilizovaly +5V? Dioda (pokud není Zenerova) jako stabilizátor napětí mně přijde jako unikátní řešení…

Autor měl nejspíše na mysli usměrňovací diody. Pokud se nepletu tak pro stabilizaci byly použity MA7805 (kovové) právě na těch obřích chladičích …

Leda tak s rezistorem jako reference nebo zdroj pro velmi maly odber.
V IQ urcite odchazely usmernovaci diody, ktere nic nestabilizovaly.

Stabilizace bude až za usměrňovačem, moc nevěřim tomu že by vydržel stabilizátor to, co nevydrží usměrňovač

http://bruxy.regnet.cz/web/8bit/CZ/skolni-mikropocitac-iq151/

A, pardón, překlep :) Je to samozřejmě z roku 86.

Ten usměrńovací můstek je celkem masivní jsou na něm diody KY712 .Dodnes mi slouží ve stabilizovanám zdroji .

Pekny clanek – coby novoborak jsem na ‚ajkjuse‘ zacinal, a nad zuslechtenym typem vybavenym assemblerem, Alfi-plotterem a jednojehlickovou tiskarnou BT-100 (takovy DTP system s vlastnim programovym vybavenim ;-) ) jsem stravil mnohou noc.

Skrin pocitace a telo klavesnice nebylo z plechu, ale z jakehosi tvrzeneho polyuretanu – material se jmenoval SysPur a do ZPA se dovazel z NDR. Mel jednu neprijemnou vlastnost, a to tepelnou roztaznost – protoze klavesnice mela plechovou sablonu a pod ni SysPur blok pro vedeni tlacitek, dochazelo obcas k ‚zakusovani‘ klaves mezi plechem a SysPurem. Tuning IQ-151 proto zahrnoval jemne propilovavani otvoru v plechove sablone.

Mechanicky ten pocitac nebyl zadny zazrak, ale v dane dobe s danou soucastkovou zakladnou to byla norma – muzeme si myslet o kvalitach IQcek leccos, ale jednoducha vyroba a schopnost dodat pomerne znacne mnozstvi IQcek do skol skutecne tehdy nastartovala informatickou gramotnost.

Mimochodem, porovnavani mezi Applem a IQcky mi nepripada uplne spravne – kvuli exportnim omezenim se 68000 objevila ve vychodnim bloku az s Amigami po padu opony; v polovine osmdesatych let byla Motorola 68000 na COCON listu. Srovnani by tudiz melo byt smerem k ZX Spectru a Atari XT-800 (ktere se, jak si pamatuji z prumyslovky, povazovaly za konkurenci a duvod pro vzajemnou revnivost jejich uzivatelu).

Zlate casy…
MadGeorge

Autor myslel Apple II, ktery ma procesor 6502. Porovnavat IQ-151 s masinou, ktera ma 32/16 bit CPU by fakt asi neslo

preco by neslo porovnavat ?

Tu ide o to, v ktorom roku bolo co v ktorej krajine. Ukazka kde sme boli asi my a kde boli oni. Kym v USA bol 8080 sice prelomovy CPU ale moc sa masovo nevyuzival par rokov po uvedeni lebo rychlo prisli vyhodnejsie cpu ako 6502 alebo z80. U nas bol hitom lebo sme nemali technologiu okopirovat lepsi.

Preco by sa mal IQ 151 z 84–86 roku mal porovnavat s Atari zo 79 alebo spektrom z 82 ?

A co s tym ma embargo ? V USA vyvynuli CPU 68000, mohli aj u nas alebo v Rusku. Jediny schopny CPU vychodneho bloku ktory nebol kopia 1:1 bol tusim 16 bitovy PDP-11 v cipe vyrabany v CCCP. Bol sice kopia ale nie 1:1.

To ze nebyla technologie je vec jedna a druha je rozdeleni RVHP, my sme meli 8080, vychodni nemci Z80 a Bulhari 6502.

A embargo s tim ma to, ze do vychodniho bloku nebylo mozne dovazet radu CPU 680X0, protoze ji amici meli pouzitou v raketach Pershing.

„A embargo s tim ma to, ze do vychodniho bloku nebylo mozne dovazet radu CPU 680X0, protoze ji amici meli pouzitou v raketach Pershing.“

Ale co to ma s tym, ze u nas sme boli 10 rokov pozadu? Vo vyvoji pocitacov a este viac vo vyvoji CPU. Proste autor chcel demonstrovat kde vtedy boli USA a my. Aj oni ho museli tu 68k vymysliet.

„U nas bol hitom lebo sme nemali technologiu okopirovat lepsi.“

6502 byl technologicky o dost jednodušší, než 8080. Je mi docela záhadou, proč si naši soudruzi zvolili zrovna 8080 k okopírování. Krom toho, 6502 obšlehli někde na jihu – Bulhaři nebo tam někde.
Taky je mi záhadou, proč v době centrálně řízené ekonomiky a pětiletého plánování nebyli schopni vývoj a výrobu počítačů v zemi lépe koordinovat. Kdyby se tak bývalo stalo, jsem přesvědčen o tom, že ty počítače se mohly i prakticky dát použít – každý měl nějakou zajímavou vlastnost, která byla totálně znehodnocena alespoň dvěma vlastnostmi nepříjemnými. Počítač s modularitou IQ-151, klávesnicí Zbrojováčka, programovým vybavením PMD a cenou Ondry by byl dle mého názoru velmi zajímavý.

jj, vzpominam si, kdyz omezeni COCON padlo a ja jsem mohl na Macu Quadrra s Motorolou 68050 vysouvat disketu z pocitace nikoliv tlacitkem, ale pomoci „hozeni do kose“ :-) Krasny pocit zazit tu dobu…

68050 neexistoval. 040 nebo 060, nic mezi tím.

To si pamatuju. Vedle disketovky byl hlavni vypinac. V zasade to ze zacatku vypadalo velmi podobne jako na ikvecku…

Ta organizace se jmenovala COCOM (případně psáno i CoCom).

CoCon byla Komise pro kontrolu z románu bratří Strugackých :)

Amigy a Atari ST a tedy i M68000 (pripadne Sinclair QL s M68008) tady byly samozrejme uz pred padem opony. Propasovat je sem ze SRN nebyl velky problem (nijak zvlast po tom na hranicich nesli) a patrily vedle prevazujicich ZX Specter ke standardni vybave :-) pokoju na kolejich elektrofakult v CSSR. Neco o tom vim…Neco jsem se nad nimi nasedel uz par let pred 17.11.1989. Sa­mozrejme, ze 8 bitu byla drtiva prevaha, ale Amiga ci ST se tady mezi nami nadsenci vcelku bezne pouzivaly,

Hezký, na průmyslovce jsme je měli zapojený do sítě, jeden sloužil jako server a měl u sebe takovou velikou krabici, kde byly dvě osmičky diskety. Síťový zapojení mělo to kouzlo, že šlo zasahovat do paměti libovolného připojeného stroje, takže se dalo z jednoho programovat na druhém (pokud mne paměť neklame). A to s tím basicem bylo taky vtipný, buď se dal ten program psát v tom textu, nebo se daly zadávat do paměti přímo ty tokeny a voiala, po přepnutí do toho druhýho režimu se zjevil text toho basicu :-)
No a ruční překlad z assemleru do strojáku, to byl trénink, myslím, že mám někde ještě tu tabulku.

My jsme to měli v Užlabině, asi dva roky. Bylo tam CP/M a vyučoval se na tom pascal. Byly tam dvě disketovky a neustále byly poruchové. Každý student měl na disketě svou partition, která odpovídala stolu u kterého seděl (žádné přihlašování, zasedací pořádek).

Pamatuju si, že na počítači učitele jsme neustále mačkali 0,1,2 a znamenalo to 0 – opakuj, 1 – ignoruj, 2 – chyba, to jak byly ty disketovky nespolehlivé.

Byl tam editor, který se vždy při překladu pascalu ukončil a spustil se překladač. Ten pak umožnil v rámci svého běhu program spustit. Žádný EXE to nevytvářelo, protože spustitelné programy byly delší, než vyhrazená partition pro žáka.

My jsme to meli na gymplu, a pokud si pamatuju, bylo to docela spolehlive.

Diskety byly v zasade dve. Na jedne byly veci k programovani. A na druhe hry. Ta s temi hrami se ale zasouvala az po praci.

Osm palcu je uz slusna delka…

Ano, ano, síť FELNET. Něco o jejím vzniku a manuály jsem nedávno vystrčil na http://cs.felk.cvut.cz/~bily/iq151

Jo, tyhle papíry jsem tam kdysi četl. Kde ty zlaté časy jsou!

Kdy jsi tam chodil? Ja si z uzlabiny pamatuju laborator s TNS-HC. Vzdy jich asi 8 bylo propojeno do site do kruhu, kazdy pocitac mel 2 VHF konektory (jako u televize, nejspis to melo i 75 Ohm), jeden byl asi vstup a druhy asi vystup. Kdyz si nekdo popotahl klavesnici bliz k sobe tak to vypadlo (nebyly to BNC konektory ale opravdu ty televizni, co drzi jen trenim) a cela sit se rozpojila.
Ucitel mel ‚server‘ coz byl nejaky jiny TNS (takovy ten s backplane krabici ve ktere byly nastrkane karty s ruznymi moduly, mj. taky radic pro 5.25'' floppy).

IQcka jsem v Uzlabine nikdy nevidel.

Pak jeste tam byla laborator s PC-XT (strasne pomale, grafika hercules, skoro mi to TNS-HC prislo uzivatelsky prijemnejsi). Dalsi rok to vsechno vyhazeli a nakoupili PCcka.

IQcka tam byly tušim přes chodbu naproti laboratoři s TNS. Sám jsem je taky neviděl, protože jsem patřil do grupy na TNS.
A jedno IQ bylo v dílnách. Pracoviště na stojáka s televizí nad úrovní očí. Ještě teď mě bolí za krkem, když si na to vzpomenu. Když jsme se učili se šuplerou, tak jsme si tam dělali simulační program na odečítání hodnoty.

Tak to jsme asi jinej rocnik. IQcko v dilnach jsem nevidel, zato si pamatuju ze tam meli PMD-85 s nejakym modulem pro rizeni krokovych motoru, pomoci ktereho se tam snazili vytvorit CNC soustruh.
Cely (i s monitorem MERKUR) to bylo pripevneny zhruba ve vysi ramen na takovy konzoli nad tim soustruhem, myslim ze se to dalo i trochu otocit a nastavit.

Nikdy jsem ale nevidel ze by jim to fungovalo, celou dobu co jsme tam vyrabeli pomoci pilnuku z kulaty zelezny tyce hranatou (pozor at to ma pravy uhly a rovny steny!) to vypadalo velice rozestavene az nedokoncene.

To bylo někdy v letech 1990–1992, pak tam dali XTčka. Naproti byly ty TNSka)

:-)
No jo – my, co jsme neměli tolik času na zbytečnou práci, jsme si zjistili, že program v BASICu začíná na adrese 016A a pointer na jeho konec je v 00D0/00D1. Takže po případném stisku RES stačilo v monitoru vyplnit 3 adresy a jelo se dál. Obsah 016A bylo záhodno si někam poznamenat a pointer na 00D0 se tipnul. ;-)

Vlastně 4 adresy – 016A, 016B, 00D0, 00D1. Už začínám zapomínat po těch 20 letech. :-)

016AH byla adresa tokenovaneho textu Basicu v rezimu Basic 6 – u Gcka to bylo o kus dal, presnou adresu si uz nepamatuji; pointer na zacatek byl na 00CEH/00CFH, takze se to dalo snadno najit.

Jo jo, za jeden POKE sel bych sveta kraj… :-D

ano, presne to jsem chtel taky napsat:
na obnoveni programu po resetu stacilo dopsat 4B
e.
P.S. reset byl skutecne citlivejsi nez vsechny ostatni klavesy (jak jiz nekdo uvedl)
P.P.S. aritma minigraf mel volbu krasneho psaciho pisma(pismenka navazovaly bez mezer), kterym sly psat uhledne dopisy

Dalo se to resit i nalepenim krabicky od sirek. Sice to pak vypadalo jak terminal pro odpalovani raket, ale funkci to splnilo.

Krome toho mam takovy matny pocit, ze reset probehnul az pri soucasnem stisknuti jeste nejakeho tlacitka. Ale nejsem si tim uz jisty. Je to hodne davno.

Já měl reset přiklopenej zátkou od piva.
A pivní plechovky naplněný vodou naskládaný na chladiči dokázaly při pravidelné výměně chladícího média prodloužit chod stroje na libovolnou dobu :-)

Hodinový signál posílaný na vstup mikroprocesoru byl získán děličem devíti z oscilátoru s kmitočtem 18432 Hz

To by to moc rychle nejelo, ale zase by se ušetřil nějaký ten miliampér.

Když už jsme u té zelené. Jestli mě paměť neklame, tak jsme měli IQčka kde na nás monitor svítil přes nějaké nazelenalé plátýnko či co.

Někde bych ještě vyhrabal pár programů v Basicu, které jsem si sesmolil na papír a ve škole je přepisoval.

Pamatuji na vyprávění kolegy .. napsal jakýsi program v BASICU pro IQ 151 a pyšně ho prezentoval na jakési tehdejší sobotní výstavě pro laiky. Přišel tam jakýsi strejda a seděl u toho a nevěděl jak dál .. „tady to píše STISKNETE JAKEKOLI TLACITKO, to můžu opravdu jakékoli?“ .. „Jistě, něco zmáčkněte a program ukáže další instrukce“ .. „tak já si vyberu .. třeba tady to červené, to se mi líbí“ ..

No, třeba strejda dobře věděl …

Určitě měl klobouk :-)

IQ 151 som myslím na susednej priemyslovke videl, ale nikdy som s ním nerobil, takže toto:

Ta (klávesa RESET – pozn. ja) nebyla od ostatních kláves nijak oddělena, pravděpodobně proto, aby se studenti naučili dávat si pozor, kterou klávesu mačkají :-)

ma dosť pobavilo, to nemá chybu. :-) Inak s tými zásuvnými modulmi celkom zaujímavé.

… a toto všetko toľko rokov po tom, čo bol človek na Mesiaci, verili by ste tomu?

Sice je pravda, že dříve nebyly počítače (zejména ty sálové) běžně vybaveny monitory, ale zařadit monitor (HardWare) mezi SoftWare…?

P.S.
Tipoval bych, že kryt byl v zásadě z bakelitu. Pravděpodobně nějak upraveného, celkem dost vedl teplo a zkazky o ohřívání čaje/kávy nejsou přehnané.
Nejvíce infarktových situcí však vyvolával magnetofon, který ale určitě nevlastnil každý IQ-čkář. Ve škole byl běžně na padesát těchto zařízení (nějak mi to počítač nejde přes ústa) jen jeden, spíše nefunkční, magnetofon.

To je jen zmatení pojmů – kromě zobrazovacího zařízení se tím také označuje program umožňující prohlížení a změnu paměti, prohlížení registrů apod – účelem je monitorovat aplikace. V éře osmibitů se monitory standardně dávaly do ROM.

http://en.wikipedia.org/wiki/Machine_code_monitor

Díky za osvětu. Zapamatuji si.

P.S.
Po pravdě řečeno, jsem díky IQ-čku nikdy nepochopil „co na těch "počítačích“ a zejména BASICu lidé vidí"! Na druhou stranu neznám nikoho, kdo tehdy neobdivoval Comodore.

Následně jsem se k počítačům přiblížil až s koncem éry 386-tek a i tehdy jsem prodělal krizi, když jsem zjistil že přehrát na nich video nebo zobrazit obrázky není jen tak… Naštěstí pak vývoj, a zejména náš trh, zrychlil tempo.

No, nevím, jestli zrovna vývoj. Myslíš, že dnes existuje nějaký český podnik, který by byl schopen vyrobit vlastními silami mikroprocesor? Dnes to řeší dovoz, ale sami už se nezmůžeme ani na tu 8080, neboli technologicky zaostáváme ještě víc, než za komunistů.

Tohle není koretní námitka. Prostě jsou pryč doby, kdy si každý stát dělal vše vlastní. Ani programátoři si už dneska nedělají vše vlastní

bakelit sa nelisuje uz desatrocia. Urcite v 80tych rokoch to nikdo nerobil.

aha to je zajimava informace. Ja mel za to, ze na bakelit se zanevrelo proto, ze se nedal dobre barvit (jen hneda nebo cerna) a ony v tom jeste byly drahe lisovaci formy. Dik za informaci to jsem nevedel.

bakelit sa dokonca musi lisovat pri vysoklych teplotach tusim, vsestranne nevyhodny material

Název byl prý zvolen proto, že šlo o stroj stejně inteligentní, jako 151 učitelů tělocviku :)

Já mám zkušenost, že se na něm výborně spalo. Zejména v brzkých ranních vyučovacích hodinách se stačilo zlomit přes výhodně tvarované zkosení klávesnice – a pak už to teplo člověka příjemně uspalo…

Byl jsem vlastnikem dvou techto kousku, mel jsem je doma na stole. Votunil jsem chlazeni (kladivem vyrobena dira do husto-plastu + vetrak na 220 V z NDR), takze se to neprehrivalo. Na druhou stranu jsem musel i v zime otevirat okno, protoze mi bylo doma horko. Fakt netusim, kolik byl prikon, ale byl to brutal. Naucil jsem se jeden z nejhorsich programatorskych zvyku – vsechny promenne byly jednopismene nebo maximalne dvoupismenne, abych usetril stisky klavesnice. Po prejiti na PC jsem se zvyku pojmenovavat promenne kratce (a nikoliv vystizne) nemohl jeste par dlouhych let zbavit. Jinak AMOS-Asembler: uz se tesim na pokracovani serialu! Jeden z mych teen-age snu bylo napsat IQ-UNIX, klon UNIXu na IQ-151…

IQ-UNIX, to by bylo pekne a treba s velkym RAMdiskem i proveditelne. Ale jak by se resila ochrana pameti a prepinani procesu? IQ tusim nemelo casovac napojeny na interrupt nebo jo?

Jediný způsob ochrany paměti u 8080, který si dokážu představit, by byl kompletní odswapování do toho RAMdisku, a nebo nějaké šílené stránkování, ale to by se nebešlo bez brutálního zásahu do toho IQčka. Nevím co všechno ze sběrnice bylo vyvedené do těch modulů, jestli i INT, tak by časovač mohl být i s RAMdiskem v jedné krabičce, která by se zasunula třeba místo BASICu… To je tak zrůdný nápad že by to snad stálo za pokus :-D

ve srovnávním s Potasem

wtf Potas?

Pre mna nepochopitelna vec je, preco robili tolko konkurecnych rieseni. Pmd 85, PP01, Iq151. Vsetky na jedno kopyto, kazdy trochu iny – pmd vyvazeny, „spolahlivy“ a lacny ale svoje muchy mal, PP01 – dobry ale drahy, IQ151 „nespolahlivy“, modularny.. Do toho Ondra, TNS a kopec mensich.

Kazdy mal svoje rozsirovacie moduly, nekopatibilita aj medzi jednotlivymi verziami toho isteho.

Proste co som chcel povedat, ze ked to uz bolo centralizovane, tak tam vyhodu centralizacie(dobra koordinacia vyvoja) vobec nevidiet.

Asi protože do toho soudruzi nevrtali. Kdyby do toho vrtali, tak to taky může dopadnout ještě hůře, třeba takhle: http://www.google.cz/search?q=celovodi%E8e

Tohle taky nechápu. Jak je možné, že v celém východním bloku nebyl samostatně vyvinut žádný použitelný procesor kategorie 8080, 6502 apod.? Kromě nějakýh řezových systémů řady 3000 a jednočipové napodobeniny PDP-11 v SSSR fakt o ničem nevím. Nebylo přece nezbytně nutné být kompatibilní se zlými kapitalisty. RVHP byl dostatečně velký trh a bylo by strašně jednoduché takovouhle věc centrálně prosadit.

Totéž zákaznické obvody. Proč, když měl být vyvinut školní počítač nikdo nebyl schopen udělat zákaznický IO tak jako to dělali všichni na západě ? Technologie na vlastní výrobu čipu a zapouzdření tady přece byla. A např. ULA v ZX Spectru je přece funkčně i co do počtu tranzistorů určitě jednodušší než třeba MHB8080.

Pokud jde o první věc, tak hlavní důvod byl asi ten, že proč dělat něco na zelené louce a tápat, když už to vymyslel někdo jiný a tápal za mě – soudruzi si moc dobře uvědomovali, že mají skluz na Západ, a ten skluz chtěli co nejrychleji dohnat. Na nějaké vlastní experimenty nebyl čas.

A pokud jde o to druhé – to se prostě nevyplatilo. Relativně byla cena u nás vyrobených IO vyšší, než těch západních – měli jsme mnohem větší zmetkovost – takže by bylo zapotřebí prodat ještě víc počítačů s těmito obvody, než západní soudruzi. A to bylo opravdu jaksi nereálné. Následující rozhovor ledasco osvětluje z tehdejších poměrů a jak tehdy museli inženýři přemýšlet:
http://bruxy.regnet.cz/web/8bit/CZ/rozhovor-s-ing.-eduardem-smutnym/

jj, souhlas, videl jsem takove „odmenovani“ uspesneho tymu v jednom vyzkumaku, kde byl tym rozpusten a lidem bylo receno aby uz nikdy takto nevycnivali z prumeru. Jen mi jaxi nejde do hlavy Tvuj nick, nic ve zlym.