Názory k článku LinKonto: svobodné české účetnictví

Souhlas (+++)

ale

bezne informacni systemy neimplementuji urcite casti podnikove agendy, ktera je spjata silne s peneznimi toky. Napr. malokdo eviduje v IS vypisy z banky. To dela bezne nejaky ucetni program. Informacni system musi mit ale nejake napojeni na to ucetnictvi, aby bylo mozno napr. online zjistit pri rozhovoru se zakaznikem, jestli nema pretazeny kredit. Bohuzel vyrobci ucetnich programu tyto interface nenabizeji, neb prichazeji z oblasti DOSu, coz byl odjakziva jednouzivatelsky system.

Problém je asi v tom, že všetko čo používa bežná firma, je tu spájané pod pojem účtovníctvo. Mám obchodnú firmu už 15 rokov. Účtovníctvo sú pre mňa dve krabice od topánok. Do jednej hádžem vstupné doklady, do druhej výstupné. To, že do akého softu to potom účtovníčka nahádže, mi je v princípe jedno. OVEĽA podstatnejšia ako účtovníctvo, je obchodná agenda. Mám na mysli: Sklad(príjem, výdaj, rezervácie, objednávky), Fakturácia, Reklamácie, Registračná kasa.....
99% firemných informačných systémov v SK je o tom, aby sedelo účtovníctvo. Učtovníčky diktujú zamestnávateľom ako má firma fungovať. Nie je podstatné či odberateľ uhradí faktúru. Podstatné je to, aby boli pekné zostavy (najlepšie vo farbe) pre DU. Kašlať na to že firma skrachuje na byrokraciu. Podstatné je, že to bude v 32bit farbe a 1400x900 pixlov....
Vždy sa zabávam, keď v niektorej firme vidím firemný win software a obchodník klikne na tlač. Nasleduje niekoľko hlášok (ukladám dáta, kontrolujem integritu, zavádzam ovládač, renderujem faktúru.....). Ani nie za 45 sekúnd mám pred sebou faktúru. A potom zistí že sa pomýlil v dobe splatnosti... Ak firma tlačí cca 80 000 dokladov ročne, tak jeden zamestnanec je tam len na to, aby sa pozeral na presýpacie hodiny.

Ale aby som nepísal hodinu. V našej firme je 11 zamestnancov a z toho 1 účtovníčka. Od roku 1992 používam jeden ten istý soft (Pascal Turbovision). Generujeme desaťtisíce výstupných zostáv máme desaťtisíce skladových kariet a tisíce klientov. Denne sa 10 hodín dívam na obrazovku a verte mi že kľudné veľké písmo viem oceniť. Účtovníčka za tie roky používa už tretí alebo štvrtý soft (najviac sa menia mzdy). Vždy jej len dorobíme vstupno/výstupné filtre (za týždeň až dva).
Moja predstava o OpenSource firemnom software je:
Server FreeBsd(som naň zaťažený) alebo Linux
PostgreSQL
Na staniciach len terminály (Putty, alebo nieco pod Lin, BSD, MAC)
Vsetko textový mód (ncurses)
Jazyk Perl alebo Python
Začať s modulmi ktoré som uviedol vyššie.
Dobrý export/import do piatich najbežnejších účtovníctiev

HOWGH

musim priznat, ze Vase nazory se mi silne zamlouvaji. Napr. Vas prispevek u te diskuze s tim otevrenym dopisem tomu ministerstvu, kdy napadate (zcela po pravu) to pouzivani editoru uredniky a tim i styl te neproduktivni prace.

Jiste jste si ale vsiml , jak vam diskutujici 'K2' ale odpovedel. Ze namate ani paru o tom, jak se ve statni sprave pracuje a ze ti lide ten editor potrebuji. To si myslim je velice dulezita skutecnost. Se svymi nazory jste
a) relativne osamocen na teto zemekouli
b) pro bezne obcany (a mezi ne patri i akademici v oblaszti IT) jsou vase vize naprosto nepochopitelne.

Musite si uvedomit, ze i lide z CZLUG jsou jen obycejni informatici, kteri vidi nejaky software od MS a maji cil, udelat ten samy nesmysl, ale svobodny. Vase predstava, ze by software melo hlavne slouzit k racionalizaci opakujicich se cinnosti tyto lidi vubec nezajima.

A nyni k tomu vasemu navrhu o tom svobodnem software. A zde jsem trochhu zmaten. Na jedne strane (jak zrejmo vyse) oplyvate schopnosti abstrakce, ale zde padaji najednou navrhy nejakych konkretnich prostredku jako Python (chcete se zalibit panu Ponkracovi z abclinuxu ?), misto toho aby zaznely navrhy, jak zcela jinak a efektivne zhotovit IS, ktery odebere firmam skutecne praci?

Ako ste si iste všimol, bol môj príspevok dlhy. Neveril som ze ho niekto docita...
Na konci som len rychlo nacrtol ako si to predstavujem. Perl je moj milacik. Python je "vraj modernejsi", priznám sa, nepoznam ho. Len som chcel naznačiť že by to mohlo byť napísane hoci v jazyku tejto kategórie......
Konkrétnejši návrh by vyžadoval podstatne väčšiu plochu, polemiku, seriózne argumenty. Tematika je veľmi siroká a vyžaduje skúsenosti z fungovania firiem, legislatívy, logistiky, manažmentu, cenotvorby, archivácie.......
Taktiež vedomosti s rôznym hardware ktorý firma bežne potrebuje ako napr. váhy, tlačiarne/čítačky čiarového kódu, tlačiarne samolepiek, fiškálne moduly, prístupové terminály, sortery, znášačky, baličky, obálkovače, počítačky mincí.....

Ziaľ nemyslím si, že tu na roote je na to priestor. Asi by to chcelo vytvoriť volajaku Wiki stránku a vyzvať k diskusii. Ak o voľajakej viete, rád sa pridám...

Je vidět, že nejste programátor. Programovat pod ncurses je nesmírně náročné a tím i velice drahé. Pokud si dobře vzpomínám, tak poslední vývojové prostředí se kterým se dalo dobře dělat pod ncurses je nějaká velmi stará verze FoxBase pod SCO. O ničem ekvivalentním v současnosti nevím...

Musí se nechat, že to má takej minimalistickej oldschool interface, to teda zase jo!

to máš pravdu, ale jestli to přeportujou (a třeba to dostane i nějakej novej xicht), tak by to až tak zlý být nemuselo :-) Navíc je fakt, že spousta těch účetních, co to dělají sami na sebe používají pořád DOSový programy... ono je to možná tím, že to je fakt rychlý... protože rendrovaný voskinovaný votuněný vokna tomu na funkčnosti nepřidají. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud se takovým uživatelům podstrčí něco víc "people ready", tak nadšený nejsou :-)) Každej to holt vidí jinak..

Musim souhlasit, hodne ucetnich se kterymi jsem mel tu cest mluvit, vcetne me maminky, tvrdi, ze jim DOSovska grafika vyhovuje a windowsi vzhled je celkem na obtiz.

A to ja znam zase ucetniho, ktery roky delal v DOSovske aplikaci a od doby co si koupil Pohodu (tusim, bohuzel ale pod windows :-() je nadseny. Je to pro nej pohodlnejsi. Moznost tisku nejruznejsich sestav mu usnadnuje praci a cele to rozhrani mu pry hrozne vyhovuje. Takze kdyz by si delala Linuxova nativni aplikace s grafickym GUI, tak by se mozna meli vyvojari inspirovat u techto uspesnych windowsovskych zalezitosti.

Osobně se přikláním k názoru že většina účetních a to i ve velkých podnicích preferuje dosové účetnictví zásadní výhodou je že nemusí řešit mnoho omáčky kolem, prostě nastaví tiskárnu jednoua funguje. Navíc vše je stále stejné. nemusí se žatěžovat změnami programu stačí jim změny zákonů. i naše účetní zkoušela win účetnictví ale odradily ji večné stupidní dotazy jestli to opravdu chce udělat a tak se vrátila k dosu a firma to ani nepoznala.

Uznávám jedinou zásadní změnou v účetnictví byla POHODA. tu jedinou vnímám jako velmi schopnou.

linuxové účetnictví očekává naše firma už dlouho. jsme určitě mezi prvními zákazníky.

Jasně, hlavně to všechno omalovat, vyrenderovat, otexturovat, všude samý okýnka, obrázky, ikonky, zvuky, prostě co nejvíc sr.ček, který na řešení problému nemají absolutně žádný vliv, kromě toho, že je k nim zapotřebí AMD64 + 512 MB RAM abs. min. + desítky stomegovejch knihoven. To je jedno že program má napsat jen "Hello, world!" nebo posčítat pár čísel a vytisknout to, jak to nemá okýnko který se postupně zvětšuje když se myší (jak jinak) klikne na ikonku a přitom se z repráku line podivný zvuk (který nevím, jak souvisí s otevírajícím se okýnkem, nikdy se mi nestalo, že bych v obýváku otevíral okno a v důsledku toho by se odněkud linul tajemný temný zvuk), tak je to prostě aplikace na h.vno.
Chtělo by to zauvažovat nad změnou názvu - neměli bychom už říkat počítač (resp. computer), ale spíš okýnkovač nebo malovač nebo něco takovýho, to v dnešní době mnohem lépe vystihuje jeho hlavní činnost.

Já vím, že autor příspěvku neříkal, že je to na nic nebo že by se mu to nelíbilo, jen mi připomenul současnou všeobecně rozšířenou, leč zvrhlou módu.

zajimalo by me srovnani s honey calc

HURAA - mame program pro Linux - nazve ho Linneco. No on vlastne neni pro Linux a vlastne na Linuxu ani nefunguje, ale to nam nevadi ;-((. DOSemu totiz funguje pouze na x86 architekture a ostatni maji smulu. Uz na me amd64 (Gentoo64) je nespustitelny - a to jsem s tim bojoval dost dlouho.
Takze opet nic ;-(

A jak se pise vyse v clanku, velke mnozstvi ucetnictvi obdobnym zpusobem na linuxu s x86 taky rozchodite.

Treba Cezar. Na ABC linuxu je o takobvych programech diskuse a je tam nekolik reseni.

Co to kecáš? Dosemu normálně na amd64 jede, Asi to máš nějak pokašlaný.

Oprava - nekecáš, ale jede tam dosbox což je totéž v bledě modrém, možná i s většími možnostmi.

Pls, jak v dosboxu rozchodis modem a/nebo tiskarnu? Ja mam DOS-sw pro komunikaci s bankou, pod DOSemu nemam problem (akorad kvuliva nemu se mu tu po stole vali obsoletni sunka), ale v dosboxu jsem nerozchodil ani modem ani tiskarnu ;-(. A obavam se, ze ucetnistvi bez tiskovych sestav je taky ponekud nanic ;-).

zkus jinou verzi než je oficiální DOSBox - já pod tím rozjel skoro všechno, i staré DOSové programovací softwary k průmyslovým programovatelným automatům včetně sériové komunikace po COM portu http://ykhwong.x-y.net/cvs/frame.html

> nekecáš, ale jede tam dosbox což je totéž v bledě modrém

dosbox a dosemu jsou naprosto odlisne veci, ktere maji jen malo veci spolecneho - snad jenom to, ze pomoci obou je mozne spoustet dosove programy.

dosemu vyuziva vm86 rezimu procesoru i386 pro emulaci PC v realnem rezimu. V takto emulovanem PC pak bezi nejaky DOS (napr FreeDOS). Bezi tedy jen na procesorech i386 kompatibilnich.

dosbox dela kompletni softwarovou emulaci hardware a zaroven implmementuje sam dosove sluzby. Diky tomu je plne portabilni

Ciste vypocetni uloha pobezi pod dosemu vicemene stejne rychle jako nativne, zatimco pod dosboxem bude o rad nebo dva pomalejsi. Pod dosemu (tipuji) nespustis program, ktery se snazi prepnout procesor do chraneneho rezimu.

Lepsi by asi bylo provozovat dosove programy pod QEMU, ktery je jednak (pry) i v plne softwarove emulaci vyrazne rychlejsi nez dosbox, zvlada emulaci chraneneho rezimu a snad by mohl podporovat nativni beh i386 kodu na i386 systemu (pomoci specielniho kerneliho modulu). Nicmene kdyz jsem to kdysi zkousel, tak jsem narazil na nekompatibilitu nejakych freedosovych driveru s QEMU.

tak si v chrootu rozjed 32bitove prostredi a muzes mastit ucto

A to si myslis, ze me to nenapadlo?? Jenze ono to nejde ;-[ Kernelu je naprosto jedno, jestli tam mas nejaky chroot, DOSemu proste nejede proto, ze 64 bitovy kernel nepodporuje pouziti realmode. A obavam se, ze nejaka virtualizace (Xen apod) problem nevyresi, ale to jsem jeste nemel cas a silu zkouset ;-).

Predchozi prispevek vlozil pet.
To redakce: Udelejte s tema blbe predvyplnenyma formularama neco !!!!

Jiste. A taky by urcite slo na playstationu;)

K počítání účetnictví ještě před dvaceti lety stačila taková ta počítačka na kliku. A dneska už na to chcete nasazovat Amd64? Tomu říkám degradace.

Daleko více účetnictví běži na linuxu přes emulátorz, ať už přes wine, nebo dosemu. Stačí prohledat tuto diskusi

http://www.abclinuxu.cz/forum/dir/50090

a zjistíte, že jich je více. Dokonce jsou mezi nima i populární tituly jako Pohoda a Cezar. No a spoustu dalsich. Dokonce tam najdete i plně linuxové účetní programy, které mají i GUI vzhled.

Btw. u jednoho zákazníka jsem viděl účetnictví kde jako server byl Apache + PHP a klient, normální webový prohlížeč.

A je snad nějaký z těch titulů co jsi vyjmenoval Free Software, he? Není. Tohle je obrovská bomba, konečně je tu plně použitelné _SVOBODNÉ_ učetnictví!

Vy toho o účetnictví moc nevíte, co?

:-)))

IMHO je mnohem dulezitejsi, aby existovalo poradne ucetnictvi s kvalitni podporou pro Linux nez _SVOBODNÉ_ učetnictví. Ja jsem ucetni a pro Linux jsem jeste poradne ucto za poslednich par let nevidel - ted hodlam prozkoumat HoneyCalc a uvidim. Kazdopadne je nutne ucetnictvi vcetne mezd, aktualiaci dle pravnich predpisu. Ucetni soft musi znacne ulehcovat praci. _SVOBODNÉ_ učetnictví je i OpenOffice Calc, ze? Jenze to jaksi neni ono.

Bezne pouzivam MoneyS3 a ocekavam, ze ucetni software na ktery prejdu bude vyrazne lepsi, ulehci mi vic praci.

...existovalo poradne ucetnictvi s kvalitni podporou pro Linux nez _SVOBODNÉ_ učetnictví...

ale svoboda je prece dulezitejsi nez ucetnictvi, ne?

> ale svoboda je prece dulezitejsi nez ucetnictvi,

Zkus to pouzit jako argument na bernaku ;-P

Mluvite mi naprosto z duse. Je mi jedno, jestli za ucetnictvi budu platit nejaky baksis, stejne jako ted, hlavne se zbavit Woken. Problem je, ze je obtizne donutit tvurce soucasnych reseni k (PODPOROVANEMU!) portovani na linux. Nase firma take pouziva MoneyS3, jenze Cigleri jsou s Microsoftem jedna ruka a doufat, ze by zacali podporovat i systemy jine, nez "ty jedine spravne", je naivni. Dokonce jsem pri nekolikate navsteve technika z Cigleru zaznamenal poznamku "Vy mate v siti linuxy? To bude urcite zpusobovat ty problemy s Money. Preinstalujte si je na Windows."

Bry vecer. Jako Cigleri zamestnanec musim uznat, ze mate v nekterych vecech pravdu. Jako treba v tom, ze se firma kamaradi s Microsoftem vice, nez by se mnohym mohlo libit. Na stranu druhou to mate tezke - vetsina uzivatelu Money S3 jsou zkratka "okenni" zakaznici a tak je treba i na tuto platformu smerovat vyvoj. Firma je od toho, aby generovala penize a tak postoj naseho managementu docela chapu, nicmene netvrdim, ze se s tim zcela ztotoznuji - a nejsem u nas sam. I programatori od Ciglera mohou sympatizovat s jinymi platformami a technologiemi nez jsou ty jedine spravne. :)

V cem je problem, nase reseni mySAP ERP (nasledovnik zname SAP R/3) resp. jeho aplikacni server bezi na Linuxu (RedHat,SuSE). V pripade tlusteho klienta ocekavame na pracovni stanici rozumne standardizovany a podporovany OS (a tim rodina ruznych distibuci Linuxu pochopitelne neni), nicmene v pripade weboveho klienta neni problem :)

... Na to stačí napsat si PBL knihovnu pro komunikaci přes ODBC. Dá to sice práci navíc a aplikace se musí přepsat, ale není nutné vyhledávat jaký jiný programovací jazyk použít.

Když už jde o tyhle staré struktury,
možná by se někomu vyplatilo přemluvit autora a naimplementovat celý PCFAND (česko-německá obdoba foxky) v Linuxu.

V tu ránu by mohlo přejít na linux mnoho malých obecních úřadů, a 'komunita' by získala stovky doposud udržovaných agend veskrze na všechno.

dizzyn - mobilovinky.cz

A asi by byly rychlejsi nez Alis, ktery uz nekolik let chysta novou generaci onoho programu, ktera bude udajne multiplatformni (java), ale pobezi stejne jenom na Win.

Ted vazne: v dosemu KEO bezi. Tisk jsem nezkousel. Na propojeni na mail klienta jsem si kdysi napsal vlastni programek (takze to umi poustet treba mozillu).

To je ta pomala sracka pod kterou jely tyhle dosovy db aplikace v realmodu ktery byl problem kolikrat ubehat i na 486 s 16MB RAM?. Co porad vrtala po disku a kdyz clovek pouzil smartdrive tak se ji nelibilo ze nema aspon 500 konvencni pameti?
PCFAND=NIGHTMARE!
No a pak prisel ucetni program Sysel psanej s pomoci Turbo Vision. Pryc byly veskery hruzy. GUI peknoucky prijemnoucky. Program bezel v protected modu takze zadny vyjebavky s konvencni pameti. Zadny sahodlouhy tuneni cachovani a cisteni konvencni pameti. Proste se zavedl smartdrive, nastavily fajly na 150 a jelo to jak z praku.

Jaujaujau, FAND NEEEEEEEEEEEEEEEE!!!
Co ja se jen naopravoval poskozenych hlavicek datovych souboru ... :-(((

Mile hospodynky,

vezmeme libovolny program pro libovolnou platformu a pustime ho v emulatoru. Kdyz se rozjede a nespadne, dame do nazvu predponu lin a krasna nova linuxova aplikace je na svete. Pak uz staci napsat clanek na roota a nehynouci slava Vas nemine ...

:) Treba kdyz na linuxu rozjedeme VMWare, v tom rozjedeme wokna, pustime prohlizec, v nem zobrazime java aplet emulujici Atari ST a zde spustime tetris. A mame zbrusu novy LinWMWinFireJTetrisST ;)

a nebo Super Street Fighter II Turbo :-)

Akurat ta rychlost uz turbo nebude :)

No, nedalo mi to a stahl jsem si jen tak pro zajimavost zdrojaky - mam pocit ze s portovanim tohohle kousku bude hodne starosti. Naprosto nechci snizovat schopnosti programatora, za softem stoji urcite obrovsky kus kvalitni prace, ale nevim kdo dnes jeste zna syntaxi FoxPro (jestli se nemylim?, kdyztak me opravte) a bude ochotny a schopny se prohrabavat megabajty takovychto lahudek..

procedure dejbs2
parameters nbanuc,nbn1,nbn2
pomlcka1 = at('-',nbanuc)
if pomlcka1 <> 0 then
   pomlcka2 = at('-',substr(nbanuc,pomlcka1+1,17))
else
   pomlcka2 = 0
endif
if pomlcka1 <> 0 then
   if pomlcka2 = 0 then
*      nbanuc = substr(nbanuc,1,pomlcka1-1)+substr(nbanuc,pomlcka1+1,17)+' '
   else
      nbanuc = substr(nbanuc,1,pomlcka2+pomlcka1-1)+substr(nbanuc,pomlcka2+pomlcka1+1,17)+' '
   endif
endif
pomlcka = at('-',nbanuc)
if pomlcka <> 0 then
   nbn1 = alltrim(substr(nbanuc,1,pomlcka-1))
   nbn2 = alltrim(substr(nbanuc,pomlcka+1,10))
else
   nbn1 = space(6)
   nbn2 = alltrim(nbanuc)
endif
return

Prijde mi, ze je to takovy soft 'from the good old days' - pocita se s tim ze vse pobezi na jedne konkretni platforme ktera se nikdy nezmeni, s fixnim rozlisenim vseho co lze a naprosto bez uvah o prenositelnosti. A prepisovat znovu se to urcite nikomu chtit nebude. Kazdopadne i tak jsem rad za kazdou novou dotazenou svobodnou aplikaci.

FoxPro náhodou tak trochu znám, dělal jsem ve verzi 2.6. Ten jazyk je celkem jednoduchý, více-méně procedurální. Prostředí je řízené událostmi, i když LinKonto na to moc nevypadá (možná pochází z nějaké velmi staré verze FoxPro).
Ty "lahůdky" jsou velmi podobné Visual Basicu. Pro člověka vyrostlého na unixech je to jistě noční můra, ale pro mě je to čitelnější, než C. Rovnítko se používá jako přiřazení i porovnání (dle kontextu). Substr vrací substring(čeho, odkud, kolik); space(x) vrací x mezer. ltrim, rtrim, alltrim provádí ořez mezer zleva/zprava/oboustranně, což je u DB poměrně zásadní věc :). At(s1,s2) vyhledává s1 v s2.

Přenositelnost teoreticky není špatná. Pokud existuje interpret jazyka, neexistují problémy známé z C. V praxi by asi byl problém s formy, ale hlavně ten interpreter neexistuje. Šlo by uvažovat o automatickém převodu kódu do Visual Basicu, a pak to upravovat. Ale ten kód je podle všeho psaný tak, že může zkolabovat i na změně délky polí v DB. To je chyba autora - který zezačátku asi nevěděl, jak ve FoxPro psát lepší kód.

Než tuhle prasárnu, to už raději třeba Python+SQLite+PyGTk. FoxPro 2.x nebyla na tu dobu špatná věc, nicméně svět DBF je dneska už opravdu trochu (dost) out.

V čem konkrétně ta prasárna spočívá? Architektura je jednovrstvá, což je vzhledem k orientaci na MS-DOSový desktop celkem pochopitelné. Pochopitelně při jakékoliv portaci by muselo dojít k oddělení DB engine od zbytku aplikace - přejít na 2-vrstvou architekturu.

Python+SQLite+PyGTk je pro takovýhle vývoj dost složité prostředí. Ekvivalentem FoxPro je dnes MS Access. Data se načítají z databáze, formuláře a kód jsou v jednom .MDB souboru na lokálním či sdíleném disku. K vytvoření nového formuláře je třeba kliknout na New, a vybrat tabulku. V praxi člověk potřebuje poněkud složitější konstrukce, ale pořád je to jednoduché. Uživatel má runtime MS Access (volně šiřitelný), který se spouští s tím MDB souborem, a vůbec netuší, že to není klasická aplikace.

VisualBasic považuji za špatný jazyk a koncepce aplikací v Accessu, byť jsou možná pro určitou množinu poměrně vhodné, mě taky nenaplňují úžasem. MDB soubor bez možnosti zařazení kódu do nějakého SCM není obecně moc dobrá věc. Ale to je fuk, v našem případě stejně nasazení Accessu ani ničeho podobného, jak bylo řečeno, nepřipadá v úvahu.

Opravdu neexistuje interpreter? Tak to mam asi vidiny ... :-)
http://www.intergate.com/~dallen24/
http://www.fship.com/
Free to sice neni, ale to FoxPro (oficialne) nebylo take

Už mi tam chybí jenom IIF. ;-)

Ano je to zdrojový kód FoxPro minimálně 2.0 (MS) nebo by se dal klidně pustit pod FoxBase nebo d-BaseIII.

>>> ale nevim kdo dnes jeste zna syntaxi FoxPro
Pořád se se Československu říká FoxLand a pořád to platí.

Navíc ekonomický SW se nepíše jeden rok, ale je vyvíjen neustále, takže zatím je vždycky hodně práce.

Popravdě, tak nějak mi uchází význam tohoto kroku. Pokud někdo chce rozšířít Linux mezi firmami, tak bychom se museli bavit o programech typu MBS (bývalý Navision...), SAP apod. Že přejde nějaká jedna účetní v nějaké konkrétní malé firmě na Linux je v podstatě bezpředmětné, když střední a velké organizace se stovkami PC používají něco na hony vzdáleného DOSovému bastlu pěti programátorů. Na rozšíření Linuxu by to nemělo mít v podstatě žádný vliv. Proto by mě i zajímalo jak je možné mít takový výsledek ankety. To průměrný čtenář root.cz pracuje ve firmě se třemi počítači a jednou účetní?

Průměrný čtenář root.cz neví nic o účetnictví, podnikových procesech, ani širším kontextu IT ve firmě. Spoustukrát slyšel "ale pro Linux není ani účto". Teď bude moc říct "umíme, a pod GPL". Užitnou hodnotu neumí posoudit, a je mu celkem jedno.

Tak OK, na Linuxu běží SAP už 7 let, hurá, hurá, to se máme. :-D

Tak to se omlouvám za mystifikaci. Sám jsem programátorem v MBS/Navision a nemám tolik času, abych sledoval kroky podobných ERP - i když je to spíše ostuda (vím, že není problém se serverem, ale že pořešili i klienty, tak to jsem opravdu netušil). Nicméně pro rozšíření Linuxu je to ještě horší, když ani SAP nedokázal přitáhnout slušnější počet firem k Linuxu, tak by to měl zvládnout systém, který teď používá celých 200 uživatelů? Možná se to zatím nevede u těchto systému i z toho důvodu, že náklady na nového uživatele výrazně přesahují náklady na Win. Např. v Navisionu je licence pro dalšího uživatele tuším téměř 50 tis - jestli se tam přidá 5 tis pro WinXP Pro nebo ne, je v té sumě v podstatě úplně jedno. Když k tomu připočtete zaškolení do (pro uživatele) zcela nového systému a způsobu práce, tak to vyjde podstatně dráž než nákup Win. A to se ani nebavím o návaznosti na produkty třetích stran, jako jsou banky, RF čtečky, pokladny, váhy, platební terminály,... které jsou snad ve 100% pouze pro Win. Proto si myslím, že uvolnění tohoto systému je sice lepší než drátem do oka, ale jinak se vůbec nic nezmění. Jiného názoru je ovšem 89% čtenářů.

SAP servery na Linuxu pár zákazníků jede, někdo údajně i produktivně. Klienti pro Linux jsou pouze ti v Javě, nikoliv plnohodnotní. Ve výsledku má SapGUI řadu součástí, které na Linux k dispozici nejsou.

Anketa je postavna na obecne otazce a to zrejme lidi mate.
Linuxove ucetnictvi zlepsi pozici linuxu (a to i placene).
Pokud jde o to zda konkretne tento ucetni program neco vyresi, tak to bych byl spise skepticky.

To snad nemysli vazne. I jako denni uzivatel linuxu jsem sahl radeji po komercni verzi ucetnictvi vcetne jeho placene podpory - jen abych se vyhnul takovymto paskvilum. Z vlastni zkusenosti vim, ze nektery software je prilis drahy i zadarmo. Inu, "Ceska kvalita" *THUMBS UP*.

Ahooojky lidičky nevíte jk se menuje nebo jí nemáte ta písnička z flinstounů jk je uplně ke konci jk dou titulky jk kdo hrál,režisér a tk? je to mooocinky nutný:) jesi víte tk napište na mail děkuju mooooc!!:):-* mail:misa.farki@seznam.cz

je to serial

ses posral ne????

Heleďte, ale vážně - GPL účetnictví by se fakt hodilo:

• nějaká rozumná platforma - třeba Java (Swing nebo spíš web), Python či tak něco
• využití již hotových open-source komponent (databáze, aplikační server, nějaký šikovný framework, tisk...)

Člověk by si mohl pro své potřeby upravit co potřebuje. A tak by podpořil i vývoj. Skvělé třeba pro neziskovky, které mívají specifické požadavky. Ale proč by to časem nemohlo být nasaditelné i ve větších firmách? Neznáte něco takového? Třeba něco ve světě je a stačilo by lokalizovat (což teda v případě účetnictví je docela dost práce). Jó a někde někdo psal, že používá GNUCash a že s tím na berňáku nemá problém.

Technologii bych nechal stranou, i webové řešení má mnoho výhod a ergonomie zadávání může být téměř srovnatelná (když se to dobře navrhne).

Podstata ale je v otevřenosti kódu. Možnost přizpůsobit si aplikaci svým potřebám mi prostě v zakoupeném softwaru chybí. A zajímavá je i možnost sdílení takových vylepšení s ostatními. Rozumně nastavovatelné jsou až pak velké ERP systémy, ale i to má svá omezení, nehledě na cenovou nedostupnost.

Na otevřený kód by měly slyšet i velké korporace - mají přehled co se s jejich daty děje, případně mohou zasáhnout.

Zas až tak náročné to být nemusí... Můj příspěvek ale spíš směřoval k tomu, jestli nevíte, že by se něco takového už někde vyvíjelo.

Problémem v účetnictví je neustálá změna přepisů a nutnost okamžitých aktualizací. A na ty musí mít firma, produkující účetní sotware, stále volné kapacity. Proto se také žádné účetnictví zdarma očekávat nedá; ostatně - jde o program pro komerční firmy, které nic zadarmo také nedávají. A otevřený zdrojový kód? Jsem pro - ale bez možnosti zásahu. Pokud zasáhnete do zdrojového kódu, nikdo vám už další změnu neprovede. Máte vlastní odborníky v oblasti práva, všech možných zákonných i podzákonných předpisů a vyhlášek a k tomu ještě kvalitní programátory? Pak s chutí do toho. Každopádně nikdo nebude udržovat program, který u každého uživatele běží v jiné variantě a kombinovat svoje změny s vašimi. Něco jiného by byl systém pro rychlý vývoj aplikací, který by umožnil uživateli psát vlastní moduly, schopné s dodaným účetnictvím komunikovat přes standartní interface, aniž by ho ovlivnily. Někdejší dosový FAND, o kterém se zde tak hanlivě píše, takový rychlý vývoj umožňoval. Byl poslední databází se schopností rychlého vývoje ve firemním prostředí, tedy pro příležitostné programování, chcete-li. Dnes bohužel nic podobného není. Softwarové firmy chtějí zákazníky, kteří se s každou maličkostí obrátí na ně, ne ty, kteří si poradí sami.

Ale existuji i odvazne lide :)
http://sourceforge.net/projects/ucetnictvi-ol

Podívejte se, jak Microsoft Exchange Server 2007 umožňuje společnostem získat přístup k e-mailu, v-mailu a kalendářům pro všechny své lidi.

Uvažujem o online účtovníctve, ktoré mi ponúka moja banka. Máte s ním skúsenosti? Info je na http://www.csob.sk/HP/clanek.asp?prmKod=HP.5036&a=0

a svymi funkcemi se vraci do roku 1998, takze asi nic,