Hlavní navigace

Linux anywhere?

Michal Krause

Mít emailovou schránku zdarma a dostupnou odkudkoliv pouze s pomocí prohlížeče, to už dnes není nic divného. Až Sun jednou dokončí StarPortal, budeme mít na vzdáleném serveru třeba i své dokumenty a v prohlížeči je budeme i upravovat. Ale co takhle mít svoje linuxové konto, dostupné z celého Internetu, včetně grafického uživatelského rozhraní a to vše opět bez nutnosti instalovat doplňkový software?

Věřte nebo ne, i tohle je dnes možné. Společnost LastFoot nabízí zdarma, zatím v beta režimu, službu SAFE Account, která nabízí provoz virtuální privátní sítě (VPN), 100 MB diskového prostoru, email a přístup přes VNC klienta. Zejména nabídka VPN a VNC podle mě zatím nemá obdoby nebo alespoň ne v této cenové relaci (tedy dočista zadarmo :).

Technické požadavky

Nejdříve je třeba říci, že pro normální práci je doporučována 256 kilobitová přípojka do Internetu a není se tomu co divit, přeci jenom nabízené služby nejsou určeny pro nízkokapacitní linky. Takže první podmínkou provozu je rychlé připojení, ale ani majitelé modemů nemusí hned házet flintu do žita. Zkoušel jsem VNC přes normální modem 33,6 a ačkoliv je to občas na umření, jenom tak na zkoušku to chvíli používat jde. Pokud se připojujete rychlostí 56 Kbps, můžete už si dovolit více.
Pro provoz VPN budete potřebovat linuxovou stanici, protože je třeba nainstalovat několik speciálních aplikací (dohromady cca 2MB v binární podobě). Ty jsou k dispozici jak ve zdrojové, tak v binární podobě, i když jenom v RPM. To je trošku hloupé, ale není to žádná tragédie, protože část aplikací nepochází od LastFootu, takže je bude možné najít i v jiných formátech a koneckonců rozbalit RPM není zase až takový problém (viz Alien).
Nevylučuji, že díky dostupnosti zdrojových kódů bude možné provozovat klientskou část i na jiných platformách, než je Linux (teď myslím samozřejmě hlavně jiné un*xy).
Pro provoz služby VNC nepotřebujete v podstatě nic, ale k tomu se dostaneme dále.

Co to vlastně umí?

SAFE Account by měl umožňovat připojit si domovský adresář na vzdáleném serveru přímo do lokální adresářové struktury a nabídnout tak transparentní přístup k těmto souborům libovolné aplikaci. Úmyslně píši „měl by“, protože se mi nepovedlo službu rozběhat přes firewall a přímo na něm jsem to zkusit nemohl, protože je to 386ka se 4 MB RAM :). Takže tuto informaci berte s rezervou, mám ji z webu služby.
Oproti tomu jsem celkem důkladně otestoval připojení přes VNC a to funguje naprosto spolehlivě. Jak jsem se již zmínil, pro provoz této služby nepotřebujete v podstatě nic, protože klientská část existuje i v podobě Java appletu, takže postačí zřejmě libovolný prohlížeč s podporou Javy. V mém NN 4.61 vše pracovalo výborně a chvílemi jsem měl dokonce pocit, že rychleji, než v nativní aplikaci. A tím jsem nakousl druhou možnost, jak se připojit na váš účet – samozřejmě, že můžete použít specializovaného VNC klienta. Ten dnes existuje snad pro všechny známé platformy, posuďte sami: Linux, AIX, Acorn RISC OS, Amiga, BeOS, BSDI, Win32, DOS, FreeBSD, Geos, HP-UX, MacOS, NetBSD, OpenBSD, OpenSTEP, OS/2, OSF, PalmOS, SCO, SGI Irix, SunOS, VMS, Windows CE a to jsem některé méně známé platformy vynechal :). Pro všechny by měl být klient k dispozici zdarma.
Ale zpět k SAFE Accountu. Ať už zvolíte jakoukoliv metodu připojení, tedy nativního klienta či Java applet, je vhodné začít na adrese vnc.lastfoot.com, kde najdete přímý odkaz na připojení appletem i odkaz na návod na použití klienta. V obou případech si volíte rozlišení v rozsahu 640×480px, 256 barev, až po 1600×1200px, 65536 barev. Nativní klient navíc umí i rozlišení 400×400px v 256 barvách.
Po připojení vás uvítá klasická přihlašovací obrazovka kdm, která umožňuje zvolit si jeden z předinstalovaných window managerů/desktopů. V nabídce je samozřejmě KDE i Gnome, ale obojí je vhodnější spíše na rychlejší linky. Na modemu je to celkem utrpení a doporučil bych v takovém případě zvolit něco obyčejnějšího a pokud možno zakázat jakékoliv blikání, rozsvěcování či přebarvování prvků při přejetí myší, protože to zbytečně zdržuje. Například hodiny s vteřinami jsou v tomto případě první kandidát na vypnutí. Je také vhodné použít spíše méně barev (menší rozlišení je samozřejmostí).

Obrázek, vncviewer
můj účet s Gnome, Navigatorem a GIMPem v linuxovém VNC klientovi

Pro koho je SAFE Account určen?

Osobně bych zatím řekl, že hlavně pro Američany, protože služba klade poměrně velké nároky na přenosové kapacity a v Evropě (tím méně v ČR) se bohužel zatím ve větší míře neprosadily alternativní metody připojení (DSL, kabelová TV).
Pokud ale pominu tento základní nedostatek, lze říct, že SAFE Account bude zajímavý zejména pro tři skupiny lidí. Tou první budou uživatelé Linuxu, kteří často cestují, případně pracují střídavě doma i v kanceláři a potřebují mít stále k dispozici „svůj disk“. Druhou skupinou budou lidé, kteří jsou nuceni v práci, ve škole nebo třeba v internetové kavárně používat OS nebo aplikace, které jim nevyhovují. A do poslední skupiny připadnou ti, kdo budou jenom chtít vyzkoušet, jak vypadá Linux a jak se s ním pracuje, ale zatím nemají odvahu nebo potřebu instalovat si ho.

Obrázek, applet
můj účet tentokrát s KDE a StarOffice, jako VNC klient byl použit applet

Nedostatky

V podstatě jsem narazil jenom na jeden nedostatek ve smyslu nedodělku, a tím je mizerná dokumentace. Postup instalace klientské části jsem viděl na webu služby jenom jednou, po registraci a pak se mi ho už nepodařilo najít. Nakonec jsem ho objevil v jednom z instalovaných balíků, ale stejně mi prakticky vůbec nepomohl, protože například v sekci „Připojení přes firewall“ je jenom cosi ve smyslu, že o tom stále přemýšlejí.
Pro mnohé evropské, neřku-li asijské národy bude problém v tom, že na serveru nenajdete patřičné fonty (těch několik základních je v kódování ISO-8859–1) a zdá se, že nejsou ani nainstalované věci potřebné k lokalizaci, protože ani KDE, ani Gnome se nechtělo dát přesvědčit k použití češtiny (ani jiných jazyků, zkrátka English only).
Nu což, zatím je to beta-provoz, takže můžeme doufat, že se toto do budoucna zlepší a nic nebude bránit plnému využití služby ani uživatelům z neanglický mluvících zemí, i když budou za firewallem :)

Poslední otázkou zůstává, jak se změní podmínky služby po uvedení do ostrého provozu. Podle všeho by měla být služba stále zdarma, s možností připlatit si drobný peníz za nadstandardní služby. Co bude standard a co nadstandard, to se bohužel zatím nikde nedozvíte.

Našli jste v článku chybu?