GPL naopak vyžaduje zveřejňování šířených změn, což do svobody uživatele zasahuje (v případě kdy chcete SW prodávat je to pak zásah dost zásadní).
Ano, a na tom je něco v nepořádku? Zasáhne do svobody jednoho uživatele, aby přitom zabránila zásahu do svobody mnohem většího počtu uživatelů. V případě mimořádně těžkých zločinců také omezujeme jejich svobodu především proto, aby neutrpěla svoboda jiných. (Podotýkám raději explicitně, že nehodlám mezi sebe stavět vrahy a rádobyuzavřitele GPL softwaru, ale princip je týž - raději nedovolit něco jednotlivci, než umožnit mu manipulovat se skupinou. Ostatně autor má právo požadovat, jak s jeho dílem má být nakládáno.)
Je to stejný problém jako Russellův paradox: Nemůžu změnit realitu jen tím, že chci, aby byla jiná. Množina všech množin nezačne existovat jen proto, že by se mi to líbilo (nebo ža by se to líbilo matematikům). Stejně tak nemůžou mít všichni absolutní svobodu, pokud žije více než jeden člověk - protože pak by jeden měl svobodu omezit svobodu toho druhého, a to je logický spor.
Z toho tedy vyplývá, že nějaká hranice existovat musí, a pak je nutně arbitrární. GPL pouze "optimalizuje rozložení" svobody jedním konkrétním způsobem, nic víc. BSD dává co nejvíc práv komukoli, kdo si získá přístup ke zdrojovým kódům, GPL zase dává co nejvíc práv tomu, kdo s dotyčným softwarem vůbec přijde do styku. Autoři GPL softwaru prostě nechtějí vidět, že by někdo jejich dílo později zneužil k vynucenému vendor lockinu, případnš k nuceným upgradům nebo ke ztráte podpory v přpadě, že vendor zanikne nebo přesune svou pozornost jinam. A mají jistě plné právo psát SW, který takové věci nedovolí, pokud tím své svědomí nechtějí zatížit.
A hlavně mě překvapuje, že Vás tohle vůbec zajímá, neměl byste tohule dobou v nějaké velké firmě zase propagovat další SW Microsoftu? :-) Vždyť Vám může být GPL software úplně ukradený, stejně jako mně může být ukradený SW od Microsoftu. Ve světě je dost místa pro všechny. :-)
Obvyklý přístup; za to že se můj produkt neprodává nemohu já, ale konkurence.V tomhle případě je obezřelost bohužel na místě: link 1 (odstravce 21 a 22) a link 2 (následné soudní rozhodnutí).
Stejně jako používání PC je věc nutná pro život, je to dnes i například mobilní telefon či automobil. Ani jedno škola neučí a přesto se teenageři již na základním stupni dokáží hádat o "Nokia versus Sony Erikson" či diskutovat o mobilních tarifech s takovou hloubkou znalostí, že půlka prodejců těchto operátorů by se od nich mohla učit.
Bohužel pro váš argument, telefony jsou poměrně jednoduchá zařízení, která moc neumějí a navíc do nich software dodá i výrobce. S tím není příliš těžké se naučit i pro starší generaci (možná ne pro tu úplně starou, ale pro maminky a tatínky dnešních teenagerů určitě). Ale počítače bohužel nejsou televize, set top boxy ani telefony - to zařízení má o mnoho řádů větší "stavový prostor", a lidé třebas i právě vyšlí ze školy bohužel nedokážou takový složitý systém zvládnout. A to i windows, podotýkám - často si neumějí najít čestičku.
Je to asi jako s matematikou - naučit se pár vzorečků, které uspokojí učitelku, ještě neznamená, že člověk tvrdě nenarazí při problému, pro který nemá "vzoreček" - protože neumí myslet. Příklad: Kdyby sekretářky uměly "počítačove myslet", ani by je nenapadlo formátovat text mezerami a změnou písma natvrdo. Někdo mi namítne, že zrovna tohle je měli ve škole naučit, ale to jsou právě ty vzorečky - člověk schopný "počítačově myslet" by *už sám tušil*, že existuje něco takového, jako odstavcové styly, a ptal by se po nich ještě dřív, než by mu o nich řekli. Ale nic takového se neděje. Proč? Protože lidé se neučí "počítačově myslet". Kdyby to uměli, neměli by problém ani s desktopovou instalací Linuxu od firemního správce - nezmátlo by je, že pár základních věcí je trošičku jinak, protože by jim to nezbouralo jejich křeký vesmír nepružných naučených postupů.
Nejsem Linuxář, ale systém mi zdělil že nepoužívám žádné nesvobodné ovladače a že můžu být happy. Jak tam dostat nesvobodný ovladač, se kterým mi pojede onen radeon s akcelerací, nevím. U Windows je to jasné. Www.ati.com, vybrat radeon, stáhnout, next next next a finish, reboot. To je to o čem jsem psal nahoře.
Nejsem si úplně jistý, ale myslím, že openSUSE umožňuje vybrat a stáhnout ovladače pro nVidii a ATI už při instalaci - next, next a finish, akorát ten reboot musíte oželet. :-)
Jistě, i ve Windows se dá najít hw co nepojede. Ale fakticky, je toho mnohem méně.
Spíš trpím podezřením, že v některých směrech ho bude mnohem více. Jinak by Novell měl více konkurence a nemohl by si účtovat $12000 za instalaci mainframového Linuxu, kdyby tam běžely i Windows. ;-) Samozřejmě není řeč o inkoustovkách z Tesca (i když ani s těmi nemá Linux problémy :-)).
Ano, to samo ukazuje mnohé. Jakou má ten OS strategii, když ani hlavní lidé v jádru komunity jenž za ním stojí se neshodnou ani na názvu?
Jste buď velmi neinformovaný, nebo dobrý troll. Názvy produktů určují jejich dodavatelé. RMS i Linus jsou "subdodavatelé" řešící filosofickou otázku, která nemá nic společného s tím, co můžete koupit v obchodě v krabici - RHEL, SLES, SLED, Mandriva Linux. A nic jiného by Vás zajímat nemělo, leda že byste na tomto sporu měl vnitřní zájem. Který očividně nemáte - proto nemůžu vytáhnutí téhle otázky na světlo interpretovat jinak než jako pokus o vyvolání dalšího flejmu.
Bezni ludia si kupuju PC aby zvladlo vsetko, co zvlada PC.
Běžní lidé si nekupují počítač, ale domácí spotřebič. Něco jako herní konzoli, multikino a komunikační zařízení v jednom. Základní vlastnost počítače - jeho programovatelnost - nepoužívají, ani nepotřebují. Rozhodně tedy nelze říci, že chtějí vše, co zvládá PC. Naopak.V jedné diskuzi se dokonce kdosi rozčiloval, proč jsou v Linuxu takové kraviny, jako třeba kompilátory. (Pro mne naopak operační systém bez kompilátorů není operačním systémem).
Problém není v tom, že by Linux byl pro běžného uživatele složitý - ale v tom, že obsahuje spoustu dalších programů, které pro běžného uživatele určeny nejsou - což ho velice irituje. On neodmítá Linux proto, že umí příliž málo ale naopak proto, že umí hodně. (Mnohem více, než uživatel). Že jde o systém pro široké spektrum použití, ze kterého si má vybrat jen to, co potřebuje, jaksi nechápe.
Nemám nic proti běžnému uživateli - nechť si vybere dle svého gusta. Ale skutečnost, že Linux není majoritním systémem domácích spotřebičů, mě pranic nebolí.
Požadavek, aby počítač uměl už v okamžiku nákupu vše, co od něj mohu kdy potřebovat je jednak nereálný (ani Windows to zdaleka neumí) a navíc počítač degraduje. Je jistě možné předinstalovat systém pro nejběžnější použití v domácnosti. Ale i tak musí uživatel počítat s tím, že buď omezí své nároky a bude užívat počítač jen v tomto rozmezí, nebo chce jeho chování měnit a pak to vždy vyžaduje z jeho strany nějaké znalosti a aktivitu.
Mě jenom rozčiluje tvrzení uživatele, že počítač má být jako auto, do kterého sednu a jedu, když ve skutečnosti chce létat.