Názory k článku Linux jako OEM systém v roce 2008
-
tdx (neregistrovaný)Linux nemůže být nikdy OEM i z jiného principu. Není to výrobek jedné firmy, který se svým produktem prodává firma jiná. OEM by mohl být tak SUSE nebo RedHat. V článku se podle mě zaměňuje toto slovo s pojmy "předinstalovaný" nebo "embedded", aniž by bylo v danou chvíli jasné, co měl autor na mysli.
-
J (neregistrovaný)Spis zbozne prani dodavatele. OEM predevsim znamena, ze dodavatel SW tento doda vyrobci HW pod podminkou, ze ten jej dale proda prave s tim HW (tudiz nebude dale prodavat jen samotny SW) a !!! bude na SW poskytovat support !!!. Pak ten SW stoji samo mene.
S instalaci/licenci na konkretni HW to nema nic spolecneho a pokud vim, neco takoveho neni ani dle zakonu CR mozne (licencovat SW na jediny konkretni kus HW). -
Mám takový pocit, že nepatřím k těm, kteří by si neustále stěžovali na to, jak úroveň Roota klesá. Právě naopak. Nepovažuji se za žádného Guru, a v mnoha článcích (pokud mně zaujmou) se kolikrát dozvím velmi zajímavé a poučné věci. A zvláště poslední dobou. Avšak tento článek mě pěkně hnul žlučí...
Souhlasím s tím, že Linux ( v tuto chvíli lhostejno jestli říkáte GNU/Linux, nebo pouze Linux - o tom se ještě zmíním) je docela mizivě využíván výrobci či prodejci PC sestav. Podle mého je to dáno z určité části agresivní OEM politikou MS a také jistou neochotou, nebo neschopností takovéto sestavy vůbec prosadit a prodat. Je docela možné, že je to i z jisté části neznalostí (popřípadě dezinformovaností) veřejnosti právě o Linuxu, o kterém se mnohdy v jistých "odborných kruzích" mluví jako o jakési slabé náhražce Widlí. Podle mě je v prvé řadě nutno, aby lidé přišly na to, že Linux není jen jakási náhrada, ale plnohodnotný operační systém, pak bude mít Linux šanci v nějakém pokusu o masové rozšíření. Jenže to půjde těžko, když většina uživatelů (např. Widlí) neví co vlastně je ten "operační systém". Podle mě tady velice zaspalo naše školství a media - tam bych hledal taky prvotní možné příčiny nezájmu a neinformovanosti.
Pokud je mi známo, tak se všude píše o tom, že zájem o Linux narůstá. Neorijentuji se moc v nicneříkajících statistikách, jen mohu potvrdit, že teto trend pozoruji i ze svého okolí (a pro nejrůznější prudiče dodávám, že nevyhledávám - byť i nevědomky - lidi s kladným vztahem k Linuxu. Beru je tak jak mi do života přicházejí a zase odchází). Není to možná tak razantní a světoborný nárůst, jak by si mnozí představovali. Naopak pomalu a pozvolně - což je mimochodem z mnoha důvodů i dobře. Např., proto, že se může alespoň Linux a komunita pomalu připravit na příchod "normálních uživatelů".
Co myslel autor tou "profesionální podporou"? Má to snad znamenat, že např. Firmy IBM, QCM, nebo Red Hat nabízejí neprofesionální podporu? A co ta zmínka o ovladačích, to je kapitola sama o sobě. Linux je zaprvé jeden z nejportabilnějších systémů vůbec a za druhé - pokud je mi známo - funguje bez vážnějších problémů na drtivé většině normálně dostupného HW. Není, však pochyb o tom, že asi existuje i HW se kterým má Linux potíže. Ale pokud vím, podobná situace je i konkurenčních os, a každý výrobce/dodavatel se s tím vyrovnává po svém, a ne právě vždy ke spokojenosti zákazníka...
"GNU/Linux, ale říkejme již konečně zkráceně a snáze „Linux“,..." Velice krásná ukázka jak se někdo snaží prosazovat své názory, i takovým způsobem, který je dle mého názoru docela nevhodný. Zajímalo by mě, kde autor článku vzal právo vnucovat nám, jaký název máme používat, když - pokud je mi známo - tento spor mezi RMS s Torvaldsem není ještě definitivně vyřešen?
už vůbec nevím jak mám pochopit tu zmínku o zakomponování DRM do Linuxu. Nebyl by prosím link na zmiňovanou diskuzi. Chtěl bych na vlastní oči spatřit takovýto příspěvek. Opravdu, ale opravdu, mě ani ve snu nenapadlo, že může někdo s takovou -s odpuštěním- debilovinou přijít....
Našlo by se toho ještě hodně co se mi na článku nelíbilo, např. definice komunity, velmi podivně podané omezování diskutérů (chcete třeba omezovat ty diskutéry, kteří vyjadřují svůj nesouhlas s vámi?), atd... Prostě jedním slovem katastrofa. Doufám, že tenhle článek byl jen autorův nechtěný úlet. Skoro to vypadá jak PR na obědnávku.... -
Lukáš (neregistrovaný)"Podle mého je to dáno z určité části agresivní OEM politikou MS"
Obvyklý přístup; za to že se můj produkt neprodává nemohu já, ale konkurence.
"Podle mě je v prvé řadě nutno, aby lidé přišly na to, že Linux není jen jakási náhrada, ale plnohodnotný operační systém, pak bude mít Linux šanci v nějakém pokusu o masové rozšíření."
Jenomže sami Linuxáři ve článcích typu "přejděte z Windows na xxxxx" jsou-li trošku objektivní, připouštějí že nejde spousta věcí. Od podpory hardware po nefunkčnost většiny účetnictví atd. Je pak logické, že v člověku nepočítačovém vzniká pocit nedokonalé náhražky.
"Podle mě tady velice zaspalo naše školství a media - tam bych hledal taky prvotní možné příčiny nezájmu a neinformovanosti."
Ale, podobný argument jako s tím agresivním Microsoftem. Takže teď za to může škola; kdy příjde na řadu obvinění Kanady? Stejně jako používání PC je věc nutná pro život, je to dnes i například mobilní telefon či automobil. Ani jedno škola neučí a přesto se teenageři již na základním stupni dokáží hádat o "Nokia versus Sony Erikson" či diskutovat o mobilních tarifech s takovou hloubkou znalostí, že půlka prodejců těchto operátorů by se od nich mohla učit. Nesvádějme všechno na školu, asi Linux mládeži nic nenabízí, protože Windows všichni znají, používají stejně jako ty telefony. Zde nepomůže učit naspaměť stejně jako Božku Němcovou i jak se dělá v Gnome, ale musí to ty děcka bavit, musejí to používat doma. Linux zjevně nepoužívají. Ptejme se proč jim nic nenabídne, a Windows ano.
"pro nejrůznější prudiče dodávám, že nevyhledávám - byť i nevědomky - lidi "
Velmi by mě zajímalo, jak vědomky víš že nevědomky nevyhledáváš stejnou skupinu :) Každý člověk žije v nějaké sociální vrstvě; ná například nikdy neznal chemii a neměl kamarády a známé chemiky; po příchodu mé přítelkyně, chemičky se mi takoví lidé začali objevovat v životě, ač jsem je vědomky i nevědomky nevyhledával. Souhlasím s Tebou, že povědomí zvolna roste, ale že by to bylo výrazné nemohu říci.
"IBM, QCM, nebo Red Hat nabízejí neprofesionální podporu?"
Přesně tak. Zatímco stáhnout a nainstalovat ovladače pro Windows z webu i pofiderního výrobce základní desky zvládne i klučina základní školou povinný, připusťme si že situace s Linuxem tak snadná není. A to samé platí i v aplikacích atd. Není-li to v repozitáři distribuce, normální uživatel si s tím není sto poradit. To je sice na jednu stranu výhoda, ale na druhou stranu problém. Tato "profesionální" podpora ze strany jak výrobců HW tak i SW opravdu chybí.
"Linux je zaprvé jeden z nejportabilnějších systémů vůbec a za druhé - pokud je mi známo - funguje bez vážnějších problémů na drtivé většině normálně dostupného HW. "
No vida. Domnívám se, že ono moderní zaklínadlo "běží to i na topinkovači" většinu lidí nezajímá. Zpravidla doma nemají topinkovač na kterém chtějí provozovat Linux. Navíc, bez vážnějších problémů mě moc nezajímá, já chci plnou funkci. Nedávno jsem zkoušel teď poslední Ubuntu, nutno podotknout že na mém postarším PC jede....bez akcelerace grafiky. Proč? Nevím. Nejsem Linuxář, ale systém mi zdělil že nepoužívám žádné nesvobodné ovladače a že můžu být happy. Jak tam dostat nesvobodný ovladač, se kterým mi pojede onen radeon s akcelerací, nevím. U Windows je to jasné. Www.ati.com, vybrat radeon, stáhnout, next next next a finish, reboot. To je to o čem jsem psal nahoře. A to je i to nač poukazují užovatelé. Je jim, stejně jako mě, jedno zda je ovadač svobodný či "nesvobodný". Jistě, i ve Windows se dá najít hw co nepojede. Ale fakticky, je toho mnohem méně.
Možná že, kdyby někdo opustil onu demagogii o nesvobodných ovladačích, byla by situace rázem jiná.
"Zajímalo by mě, kde autor článku vzal právo vnucovat nám, jaký název máme používat, když - pokud je mi známo - tento spor mezi RMS s Torvaldsem není ještě definitivně vyřešen? "
Ano, to samo ukazuje mnohé. Jakou má ten OS strategii, když ani hlavní lidé v jádru komunity jenž za ním stojí se neshodnou ani na názvu?
Tygře, vždyť ke to v každé druhé diskuzi i zde na rootu. Použij Google. To, že Linuxová komunita se brání DRM a nechce jej implementovat, podporovat a vlastně vůbec cokoliv je hlavním argumentem linuxářů, kteří tím obhajují svobodu používání počítače, náboženství a kdoví čeho ještě.
"Doufám, že tenhle článek byl jen autorův nechtěný úlet. "
Mě se ten článek líbíl :) -
tdx (neregistrovaný)"'IBM, QCM, nebo Red Hat nabízejí neprofesionální podporu?'
Přesně tak. Zatímco stáhnout a nainstalovat ovladače pro Windows z webu i pofiderního výrobce základní desky zvládne i klučina základní školou povinný, připusťme si že situace s Linuxem tak snadná není. A to samé platí i v aplikacích atd. Není-li to v repozitáři distribuce, normální uživatel si s tím není sto poradit. To je sice na jednu stranu výhoda, ale na druhou stranu problém. Tato "profesionální" podpora ze strany jak výrobců HW tak i SW opravdu chybí."
Proboha, proč... Proč mají největší potřebu diskutovat ti, kteří toho nejméně vědí a dokážou? -
Ash (neregistrovaný)A tak řešení problémů se dá najít i na fórech o windows, jen se člověk někdy dozví, že aby to fungovalo se musí drbat pravou nohou za levým uchem, pak že to jde. Tedy že obejít se to dá, ale ideální řešení neexistuje (a implementovat ho nikdo z windows komunity nemůže, na rozdíl od světa svobodného software).
-
xyz (neregistrovaný)Pokud někdo za profesionální podporu považuje stažení a následující instalaci ovladače domácím uživatelem... nezlobte se na mě, ale k tomu snad není potřeba nic dodávat. Nebo tam snad nějaký důkaz, proti původnímu tvrzení, že výše uvedené firmy nabízejí profesionální podporu, vidíte?
-
Ash (neregistrovaný)Lukáši, nezlobte se, ale z vašeho příspěvku úplně čiší jak mluvíte o koze, zatímco zde se diskutuje vůz...
> Obvyklý přístup; za to že se můj produkt neprodává nemohu já, ale konkurence.
ANO, je to dokonce jedna z nejčastějších příčin a není na tom nic divného ani neobvyklého, každý se snaží udržet své pozice, fair-play patří do sportu (a i to jen někdy).
> Jenomže sami Linuxáři ve článcích typu "přejděte z Windows na xxxxx" jsou-li trošku objektivní, připouštějí že nejde spousta věcí. Od podpory hardware po nefunkčnost většiny účetnictví atd. Je pak logické, že v člověku nepočítačovém vzniká pocit nedokonalé náhražky.
Asi by podle vás bylo lepší, kdyby linuxáři suše konstatovali "řekněte Wow"? Nedávno jsem rozcházel Vistu a docela bych ocenil, kdyby i woknaři častěji upozorňovali na to, co nejde, ušetřilo by mi to víc času při řešení problémů.
A nebo by bylo lepší, kdyby Microsoft častěji upozorńoval na nedostatky svého systému, čímž by se pocity nepočítačových uživatelů vyrovnaly. Čímž se oklikou trochu dostáváme k tomu, jak Microsoft brání... :) Prostě PR oblbováky jsou účinnější zbraň než objektivní hodnocení.
> Ale, podobný argument jako s tím agresivním Microsoftem. Takže teď za to může škola; kdy příjde na řadu obvinění Kanady? ... asi Linux mládeži nic nenabízí, protože Windows všichni znají, používají...
Co by asi znali a používali, kdyby se na školách, úřadech a v internetových kavárnách používal linux :D Nechtěl bych pak být v kůži Microsoftu, kdyby přišel s Vistama a uživatelé by zjistili, že to nemá žádný pořádný /home a /program files, ale data se cpou všude možně a když chcete něco najít tak pro to nemůžete sáhnout, ale musíte to "hledat".
>>"IBM, QCM, nebo Red Hat nabízejí neprofesionální podporu?"
>Přesně tak. Zatímco stáhnout a nainstalovat ovladače pro Windows z webu i pofiderního výrobce základní desky zvládne i klučina základní školou povinný, připusťme si že situace s Linuxem tak snadná není. A to samé platí i v aplikacích atd. Není-li to v repozitáři distribuce, normální uživatel si s tím není sto poradit. To je sice na jednu stranu výhoda, ale na druhou stranu problém. Tato "profesionální" podpora ze strany jak výrobců HW tak i SW opravdu chybí.
Vůbec nevíte co znamená slovo "podpora". Vysvětlujete to jako stav, kdy vše dokáže klučina zš povinný. Ne, podpora neznamená že systém všechno udělá sám, nebo za asistence klikání na "next next next", to je něco jiného a říká se tomu jinak.
"Linux je zaprvé jeden z nejportabilnějších systémů vůbec a za druhé - pokud je mi známo - funguje bez vážnějších problémů na drtivé většině normálně dostupného HW. "
> Nejsem Linuxář, ale systém mi zdělil že nepoužívám žádné nesvobodné ovladače a že můžu být happy. Jak tam dostat nesvobodný ovladač, se kterým mi pojede onen radeon s akcelerací, nevím. U Windows je to jasné. Www.ati.com, vybrat radeon, stáhnout, next next next a finish, reboot.
Ano, nejste linuxář, jste woknař. Kdybyste byl linuxář, tak byste věděl jak snadno to v Ubuntu udělat, ale zase byste si neporadil s Windows. Výhodu linuxu chápu v tom, že když po tom "reboot" něco nefunguje, nebo to funguje jinak než chceme (a pokročilý uživatel má často jinou představu než výrobce) může člověk se znalostmi najít řešení, a člověk bez znalostí může požádat toho člověka se znalostmi. Když totéž nastane u Windows (nebo obecně u výrobce sw s uzavřeným kódem), třeba v nové verzi nejde něco co šlo ve staré, může zavolat maximálně placenou podporu a oni mu to možná... opraví. A nebo spíš řeknou že už to v nové verzi nepodporují, tak ať si zvyká :) Tohle je to, v čem je linux jednoznačně lepší.
> Možná že, kdyby někdo opustil onu demagogii o nesvobodných ovladačích, byla by situace rázem jiná.
Tvrzení o nevýhodách nesvobodných ovladačů (a sw obecně) jsou demagogie? Kupte si slovník cizích slov.
>>"Zajímalo by mě, kde autor článku vzal právo vnucovat nám, jaký název máme používat, když - pokud je mi známo - tento spor mezi RMS s Torvaldsem není ještě definitivně vyřešen? "
> Ano, to samo ukazuje mnohé. Jakou má ten OS strategii, když ani hlavní lidé v jádru komunity jenž za ním stojí se neshodnou ani na názvu?
Jestli vám tohle přiadá problém, zůstaňte u těch Windows, jste rozený pro diktaturu :)
> Tygře, vždyť ke to v každé druhé diskuzi i zde na rootu. Použij Google. To, že Linuxová komunita se brání DRM a nechce jej implementovat, podporovat a vlastně vůbec cokoliv je hlavním argumentem linuxářů, kteří tím obhajují svobodu používání počítače, náboženství a kdoví čeho ještě.
Co to tu blábolíte???
>>"Doufám, že tenhle článek byl jen autorův nechtěný úlet. "
>Mě se ten článek líbíl :)
Nedivím se. -
Lukáš (neregistrovaný)"A nebo by bylo lepší, kdyby Microsoft častěji upozorńoval na nedostatky svého systému"
Ale to je absurdní. Navíc jsem nikde neviděl, že by to dělali Linuxáři nebo že by tak vypadala instalace Fedory :) Naopak, je to stejné jako u MS, vše je skvělé a lepší a lepší... Kromě toho že za to, že Linux není používán veřejností může Microsoft. Viz Vaši reakci o fair play. Proč to po MS chcete, když sám říkáte, že to patří do sportu a ne obchodu?
"Co by asi znali a používali, kdyby se na školách, úřadech a v internetových kavárnách používal linux :D"
Zacyklené kolo. Ale to nerozetne Microsoft ani soud, ani EU; ale to, že Linux nabídne něco víc. Asi nenabídl.
"Vůbec nevíte co znamená slovo "podpora". "
Ale vím. Ono to toiž začíná u toho, že nejsou ovladače k dispozici a končí tím, že HP tvrdí že síťovka onoho serveru je v Debianu plně podporovaná a ani poslední debian ji nevidí. Atd.
"Ano, nejste linuxář, jste woknař. Kdybyste byl linuxář, tak byste věděl jak snadno to v Ubuntu udělat, ale zase byste si neporadil s Windows. "
Souhlas. Ale jestliže nedokáži v Ubuntu rozjet obyčejnou grafiku a výrobce mi s tím nepomůže, ani tak že napíše na web jak to mám udělat v nejpoužívanějších distribucích, pak promiňte, ale nemám od výrobce podporu. A opět.. jestliže mi chce Linux něco nabídnout, abych jej používal, pak to musím zvládnout. Jinak zůstanu u MS a nebude na to mít rozhodnutí EU žádný vliv.
"Tvrzení o nevýhodách nesvobodných ovladačů (a sw obecně) jsou demagogie? Kupte si slovník cizích slov."
Samozřejmě že je. Pro mě je ovladač pod EULA i GNUGPL stejně svobodný, jak jen software svobodné být může. Stejně jako auto nebo moje knihovna.
"Jestli vám tohle přiadá problém, zůstaňte u těch Windows, jste rozený pro diktaturu :)"
To není o diktatuře. Je o to cíli. Jestliže hlavní osoby, které určují směr vývoje produktu nejsou sto se shodnout ani na názvu, jak moc jsou schopni se shodnout na dlouhodobých cílech?
Tak o mém blébolení o DMR: http://www.root.cz/diskuse/2005/ -
Lukáš (neregistrovaný)Svobodný může být pouze člověk, ne zařízení či majetek. Ani software. Maximálně může licence, tedy smlouva mezi dva subjekty poskytovat práva, což může být vykládáno jako svoboda.
Takže software nemůže být svobodný. Licence k jeho užití může poskytovat jakousi "svobodu" navíc oproti jiné licenci.
Ona demagogie, že je nějaký software svobodný či nesvobodný je kardinální hloupost, mající za cíl pouze navodit strach u člověka neznalého. -
Tak jsem si myslel, že jste prostě jen člověk co je nasranej, že že nemůže rozjet nějaký distro Linuxu, ale vy jste jen obyčejný flamer.
Software samozřejmě může být svobodný. samozřejmě, že ne v tom smyslu jako člověk, ale v tom smyslu, že není zatížen patenty, licenčními závislostmi, a pod... V tomto smyslu je opravdu svobodný. Říkáte tu něco o demagogii a sám ji vytváříte (a to nemluvím o tom, že ve svých příspěvcích vykazujete elementární neznalosti). -
Lael Ophir (neregistrovaný)S dovolením "svobodný SW" je takový, který dává svobody uživateli. Například svobodu jej dále šířit, svobodu jej modifikovat, svobodu jej studovat. Tvrdit ovšem o SW, že je svobodný v pravé smyslu slova "svoboda", je v nejlepším případě nadsázka. V horším demagogie.
No a hovořit o GPL SW jako o "svobodném" je ještě větší nadsázka. O SW pod BSD licencí lze říci, že dává uživateli maximum svobod. GPL naopak vyžaduje zveřejňování šířených změn, což do svobody uživatele zasahuje (v případě kdy chcete SW prodávat je to pak zásah dost zásadní). Nakonec flamů mezi zastánci GPL a BSD licencí na téma "která licence je fakt svobodná" je velká spousta. Faktem je, že BSD licence dává uživateli svobod více. -
Rejpal (neregistrovaný)
GPL naopak vyžaduje zveřejňování šířených změn, což do svobody uživatele zasahuje (v případě kdy chcete SW prodávat je to pak zásah dost zásadní).
Ano, a na tom je něco v nepořádku? Zasáhne do svobody jednoho uživatele, aby přitom zabránila zásahu do svobody mnohem většího počtu uživatelů. V případě mimořádně těžkých zločinců také omezujeme jejich svobodu především proto, aby neutrpěla svoboda jiných. (Podotýkám raději explicitně, že nehodlám mezi sebe stavět vrahy a rádobyuzavřitele GPL softwaru, ale princip je týž - raději nedovolit něco jednotlivci, než umožnit mu manipulovat se skupinou. Ostatně autor má právo požadovat, jak s jeho dílem má být nakládáno.)
Je to stejný problém jako Russellův paradox: Nemůžu změnit realitu jen tím, že chci, aby byla jiná. Množina všech množin nezačne existovat jen proto, že by se mi to líbilo (nebo ža by se to líbilo matematikům). Stejně tak nemůžou mít všichni absolutní svobodu, pokud žije více než jeden člověk - protože pak by jeden měl svobodu omezit svobodu toho druhého, a to je logický spor.
Z toho tedy vyplývá, že nějaká hranice existovat musí, a pak je nutně arbitrární. GPL pouze "optimalizuje rozložení" svobody jedním konkrétním způsobem, nic víc. BSD dává co nejvíc práv komukoli, kdo si získá přístup ke zdrojovým kódům, GPL zase dává co nejvíc práv tomu, kdo s dotyčným softwarem vůbec přijde do styku. Autoři GPL softwaru prostě nechtějí vidět, že by někdo jejich dílo později zneužil k vynucenému vendor lockinu, případnš k nuceným upgradům nebo ke ztráte podpory v přpadě, že vendor zanikne nebo přesune svou pozornost jinam. A mají jistě plné právo psát SW, který takové věci nedovolí, pokud tím své svědomí nechtějí zatížit.
A hlavně mě překvapuje, že Vás tohle vůbec zajímá, neměl byste tohule dobou v nějaké velké firmě zase propagovat další SW Microsoftu? :-) Vždyť Vám může být GPL software úplně ukradený, stejně jako mně může být ukradený SW od Microsoftu. Ve světě je dost místa pro všechny. :-)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Na prvním místě je třeba říci, že když chce někdo psát software pod GPL, nebo jako freeware, postware, beerware, nebo jakkoliv jinak, je to jeho věc. Má na to právo, a to jsem nechtěl nijak rozporovat.
GPL zasahuje do svobody uživatele tím způsobem, že když vyvine vlastní kód nad GPL kódem, tak ho *musí* uvolnit. Pokud tedy postavím přehrávač multimédií z Mplayeru, budu zřejmě muset uvolnit zdroják, i kdybych použil jen jeden řádek. Je to zásah velmi výrazný.
Ochrana uživatelů je zástupné téma. Původní produkt je totiž dále k dispozici. Pokud bych nebyl nucen zdroják uvolnit, mohl bych výsledný produkt (třeba ten přehrávač postavený na mplayeru) prodávat, a vydělat na své práci. Samozřejmě bych nemohl prodávat práci původního autora, protože ta je pořád k dispozici zdarma. Efektivně bych tedy prodával jen svou přidanou hodnotu. Bohužel autoři GPL SW se rozhodli, že pokud budu stavět nad jejich kódem, tak tyhle možnosti mít nebudu.
Paradoxem potom je, že GPL SW se říká "svobodný". Pokud mi licence ukládá povinnosti (a to dost zásadního charakteru), těžko může být "svobodná". A jak jsem psal, svoboda SW v pravém významu toho slova je nesmysl, takže označení "svobodný SW" je v nejlepším případě nadsázka.
Sice mám blízko k velkým firmám, ale opravdu neprodávám ani nepropaguji SW žádného výrobce. -
V prvé řadě bych rád řekl, že je velmi úsměvné číst kázaní na téma demagogie, pocházející od vás, naše největšího MS demagoga. To mě vede k té propagaci SW, myslím, že by jste již neměl nadále lhát, protože všichni již víme v čí prospěch tu flamujete. ;)
Jinak co se týče GNU GPL, plně souhlasím s kolegou Rejpalem. Svoboda neznamená mohu si dělat co chci, jistá omezení jsou nutná. Mě osobně (a jsem si jist, že vám na stopro taky ne) by se například vůbec nelíbilo, kdybych zveřejnil nějaký vlastní SW a nakonec by si jej někdo přivlastnil, jen tím, že v něm modifikuje pár řádek. Proto vidím povinnost zveřejňovat změny jako v pořádku. Je to stejné jako v opačném případě (který by jste tu do krve hájil - jak vás znám) kdy by někdo vydal propertiální software a já začal rozšiřovat jeho kód - už teď slyším ty žgryndy o krádeži, nemorálnosti, ...atd.
Z vašich příspěvku jaksi vyplývá, že pojem "svoboda" znamená "mohu si dělat co chci, bez ohledu druhého"(U nás, na Moravě se příhodně říká: "Po mě potopa..."). To však není svoboda, ale anarchie, a stou jak asi všichni dobře víme, bychom daleko nedošly...
Svoboda taky znamená, že pokud vám více vyhovuje BSD Licence, tak ji můžete pro svůj soft použít ;) -
Lael Ophir (neregistrovaný)kdybych zveřejnil nějaký vlastní SW a nakonec by si jej někdo přivlastnil, jen tím, že v něm modifikuje pár řádek -- to se samozřejmě nemůže stát. Váš SW byl uvolněn tak, jak byl, a nikdo si ho dost dobře nemůže přivlastnit. Pokud někdo změní nebo přidá jen pár řádek, je naopak dost drsné ho o ty řádky obírat. Povinnost zveřejňovat SW stavící na GPL kódu naprosto vylučuje komerční využití takového kódu (tedy prodávat svůj vlastní kód).
Samozřejmě svoboda znamená, že si můžete dělat co chcete, dokud nezasahujete do něčích práv. Anarchie se z toho stává, pokud tu druhou část vypustíte.
Samozřejmě mohu pro svůj SW použít jakoukoliv licenci, to neřeším. Já upozorňuji na to, že hovořit o GPL SW jako o "svobodném" je v nejlepším případě nadsázka. -
~ (neregistrovaný)ja si neodpustim technicku: anarchia ani zdaleka nie je to, co si s panom D. A. Tigerom predstavujete. Anarchia znamena bezvladie - a to cudujsasvete nie je synonym chaosu, naopak anarchisticka spolocnost je pomerne dobre organizovana horizontalne. Hlavnym mottom je nezasahovat do slobod inych - antiautoritarsky princip si to priam vyzaduje.
koniec ideologickej technickej poznamky, aby sa nam tu nesirili politilogicke pamemy. -
To je docela možné. Já jsem ovšem neměl na mysli anarchii, v jejím ideologicko-politickém smyslu, ale jako synonymum pro situaci bez pravidel. V tomto smyslu se to slovo běžně používá.
Nechtěl jsem se však tím v žádném případě dotknout představitelů tohoto proudu. Pokud se tak přeci jen stalo pak se omlouvám. -
"Povinnost zveřejňovat SW stavící na GPL kódu naprosto vylučuje komerční využití takového kódu (tedy prodávat svůj vlastní kód)."
Prodávat kým??? Čtete co za bludy píšete, pro Krista? Takže podle vás je v pořádku, když napíši nějaký kód, ten zveřejním a někdo jiný si jej vezme (změní jeden řádek - aby se neřeklo) uvalí na něj propertialní licenci a bude na něm vesele vydělávat??? Co je to za nesmysl? A slyšel jste - když už jsme u toho někdy o licenci LGPL?
Pokud bych na něm chtěl vydělat, tak jej rovnou zatížím propertialní licencí sám, a nebo jej někomu prodám. Vzpamatujte se laskavě.
" Váš SW byl uvolněn tak, jak byl, a nikdo si ho dost dobře nemůže přivlastnit. Pokud někdo změní nebo přidá jen pár řádek, je naopak dost drsné ho o ty řádky obírat."
Nezlobte se na mě, ale to co jste popisoval, je defakto přivlastnění. Pokud se někomu nelíbí, a má pocit, že je o řádky obrán, pak mám jednoduché řešení - ať je tam nevkládá a celý zbytek si od základů napíše sám (samozřejmě vlastní kód, atd...) volba je na každém jednotlivě.
"Samozřejmě svoboda znamená, že si můžete dělat co chcete, dokud nezasahujete do něčích práv. Anarchie se z toho stává, pokud tu druhou část vypustíte."
Ano, avšak až na to, že systémem, který popisujete velice výrazně zasahujete do práv předešlého autora (popř. autorů). To je ovšem u vás jen malý kosmetický detail, že? -
Lael Ophir (neregistrovaný)Když vezmete něčí kód šířený pod GPL, a změníte jednu řádku, tak výsledek neprodáte, protože je původní kód k dispozici volně a zdarma. Můžete prodat pouze svou přidanou hodnotu - v tomto případě ten jeden řádek, což asi nebude velký business. Naopak pokud k aplikaci něco zásadního připíšete, mohl byste to prodávat výsledek své práce. Samozřejmě opět za cenu své přidané hodnoty, protože původní GPL kód je k dispozici volně a tedy zdarma. Vidím, že koncept přidané hodnoty vám moc neříká.
O licenci LGPL jsem slyšel, stejně jako o BSD licenci, MIT licenci atd. Nicméně bavíme se o GPL.
Popsaný způsob licencování (nechat příjemce kódu, ať si s ním dělá co chce) nijak nezasahuje do práv původního autora. Původní autor tento způsob licencování volí dobrovolně. A jak jsem už na začátku podotýkal, nikomu nechci brát možnost psát SW pod takovou licencí, jakou si vybere. Diskuze je o tom, že pokud příjemci kódu zveřejněného pod GPL ukládám povinnosti, a to takové, které mu znemožňují prodávat jeho vlastní kód, tak takové licenci těžko můžu říkat "svobodná". -
Jak už jsem jednou psal, tahle vaše teorie je absurdní nesmysl, vycházející buď z toho, že jste vůbec nepochopil filosofii GNU, nebo z toho, že se ji snažíte překroutit (Popřípadě napasovat BSD na GNU, což je zhovadilost - anebo pokus o vyvolání flamu). Mimochodem pořád dokola melete své, aniž by jste mi odpověděl na mou otázku, nebo zauvažoval nad tím proč jsem se zmiňoval o LGPL, která je mimochodem jednou z celé kolekce GPL licencí (Je jich totiž několik ;) ).
Takže ještě jednou : Jestliže napíši aplikaci, zveřejním její kód, který někdo jiný modifikuje, potom jej vydá pod vlastní propertiální licencí, vydává tím i kód, který jsem vytvořil (bez ohledu na rozsah modifikací). Vám zas nic neříká pojem "duševní vlastnictví" (viz např. autorský zákon)? Tedy jinými slovy - způsob, který popisujete omezuje původního autora, který potom již nemůže nakládat ze svým duševním vlastnictvím v modifikované verzi programu, neboť je na něj uvalena propertiální (či jiná v obdobném smyslu) licence. Mimo to, tím omezujete i koncové uživatele takového díla, poněvadž jsou při vydání této modifikované verze obráni o svá práva, která měli v původní verzi, a budou-li na nich trvat, nemohou modifikovanou verzi nadále používat. Zajímalo by mě taky, jak by jste ocenil onu "cenu přidané hodnoty" tak, aby se původní autoři necítili poškozeni. Pořád se bavím pouze o GNU.
Jistou část pravdy však máte. To se ovšem netýká programu, jako celku, ale jeho znovupoužitelných částí, jako jsou knihovny, moduly, atd., aby bylo možno jejich využití i v projektech s jinými licencemi, avšak jejich použití neovlivnilo je samé. Tento problém řeší LGPL, proto jsem ji zmínil.
Pokud se snažíte napasovat na GNU BSD, tak jste na nesprávné adrese. Flamy na téma GNU vs. BSD jsou pouze filosofickou-právní hádkou o ničem. Obě licence vychází z jiných filozofických předpokladů a cílů, což ovšem neubírá softwaru pod GNU licencí označení "svobodný". Rozhodně více jak zmiňovaná EULA, apod. Jak GNU, tak i BSD licence zavádějí různá omezení (a pokud vím, tak BSD je daleko restriktivnější než GNU). Neexistuje žádný obecný pojem svobody (kromě již zmiňovaného systému bez jakýchkoliv pravidel) a záleží především na autorech s jakým záměrem své dílo publikují a jak oni chápou pojem svobody, a podle toho zvolí licenci. -
Ad: Zatímco stáhnout a nainstalovat ovladače pro Windows z webu i pofiderního výrobce základní desky zvládne i klučina základní školou povinný, připusťme si že situace s Linuxem tak snadná není...
I tak pofidérní výrobce jako Asus NEDODÁVÁ ŽÁDNÉ ovladače pro Windows XP (co mají něco přes 70% trhu) pro např. svůj notebook A7K. Když je tam nainstalujete, nefunguje prakticky NIC. Kupte si Vistu 32bit. Problém vyřešen. A to ten notebook prodávají "bez OS" tak bych předpokládal že ovladače budou třeba i pro víc jak jeden systém. Takže už vidím fracka ze 6-7 třídy jak si napíše pro pár zařízení ovladače, když to zrovna "nevyřeší" Vistou.
Ad poslední Ubuntu a 3D ovladač. Zakliknout v nabídce čtvereček "použít nesvobodný ovladač", přičemž systém si ho sám stáhne a nastaví pokud nemáte nějakou velmi netypickou grafickou kartu není až tak složitý úkon, já to zvládl 1 klikem. A existuje také aplikace EnvyNG, která je ještě mnohem uživatelsky komfortnější pro instalaci grafických karet nvidia a Ati. -
Lukáš (neregistrovaný)"Ad poslední Ubuntu a 3D ovladač. Zakliknout v nabídce čtvereček "použít nesvobodný ovladač".... ano, tuto radu jsem dostal od několika lidí. Až na to, že tam nic takového není.
Zajimavé, na webu http://support.asus.com/download jsem pro Windows XP k produktu A7K našel tyto ovladače:
Virtual Camera Utility
RICOH card reader driver
Modem driver
Graphics Driver
Síťovku a chipset najdete na Intelu, co víc chcete? -
Nevím jak v Ubuntu, ale v Debianu se veškerý nesvobodný software vkládá do podsložky repositář/verze/non-free. Předpokládám, že by to mělo být obdobně i v Ubuntu. Chce to pouze skontrolovat nastavení repositářů. Pokud vám taková operace připadá jako složitá, pak je lepší když zůstanete u Windows. Jinak pokud se vám nelíbí filozofie daní distribuce, tak ji jednoduše změňte. Výhoda, kterou sebou -mimo jiné- nese svoboda. když se mi nelíbila filosofie a chování Widlí, neměl jsem jinou možnost než jít na jiný os.
Bavíte se o podpoře k operačnímu systému, ale jako příklad dáte podporu k notebooku, tedy k hardwaru? Proč z nás děláte voly, prosím vás? Za podporu chodu všech zařízení je opravdu odpovědný výrobce. Proto já osobně hledám prvořadě ovladače na jejich stránkách. Mimo to je to asi čtrnáct dní co jsem rozcházel hardwarovou stránku taky jednoho Asusu pod XP. Musím říct, že to byl opravdu nářez.
Ale pokud chcete porovnávat tak bych vám doporučil trochu prolézt stránky těch firem, jimž tu tak vesele haníte profesionalitu
www.redhat.com
www.qcm.cz
www.ibm.com
Na každé najdete odkazy support, download, services, documentation, atd..., tak se taky podívejte co nabízí. Mimochodem, technická podpora Red hatu je na opravdu špičkové úrovni avšak ani já, ani vy na to asi nemáme... -
Rejpal (neregistrovaný)
Obvyklý přístup; za to že se můj produkt neprodává nemohu já, ale konkurence.
V tomhle případě je obezřelost bohužel na místě: link 1 (odstravce 21 a 22) a link 2 (následné soudní rozhodnutí).Stejně jako používání PC je věc nutná pro život, je to dnes i například mobilní telefon či automobil. Ani jedno škola neučí a přesto se teenageři již na základním stupni dokáží hádat o "Nokia versus Sony Erikson" či diskutovat o mobilních tarifech s takovou hloubkou znalostí, že půlka prodejců těchto operátorů by se od nich mohla učit.
Bohužel pro váš argument, telefony jsou poměrně jednoduchá zařízení, která moc neumějí a navíc do nich software dodá i výrobce. S tím není příliš těžké se naučit i pro starší generaci (možná ne pro tu úplně starou, ale pro maminky a tatínky dnešních teenagerů určitě). Ale počítače bohužel nejsou televize, set top boxy ani telefony - to zařízení má o mnoho řádů větší "stavový prostor", a lidé třebas i právě vyšlí ze školy bohužel nedokážou takový složitý systém zvládnout. A to i windows, podotýkám - často si neumějí najít čestičku.
Je to asi jako s matematikou - naučit se pár vzorečků, které uspokojí učitelku, ještě neznamená, že člověk tvrdě nenarazí při problému, pro který nemá "vzoreček" - protože neumí myslet. Příklad: Kdyby sekretářky uměly "počítačove myslet", ani by je nenapadlo formátovat text mezerami a změnou písma natvrdo. Někdo mi namítne, že zrovna tohle je měli ve škole naučit, ale to jsou právě ty vzorečky - člověk schopný "počítačově myslet" by *už sám tušil*, že existuje něco takového, jako odstavcové styly, a ptal by se po nich ještě dřív, než by mu o nich řekli. Ale nic takového se neděje. Proč? Protože lidé se neučí "počítačově myslet". Kdyby to uměli, neměli by problém ani s desktopovou instalací Linuxu od firemního správce - nezmátlo by je, že pár základních věcí je trošičku jinak, protože by jim to nezbouralo jejich křeký vesmír nepružných naučených postupů.
Nejsem Linuxář, ale systém mi zdělil že nepoužívám žádné nesvobodné ovladače a že můžu být happy. Jak tam dostat nesvobodný ovladač, se kterým mi pojede onen radeon s akcelerací, nevím. U Windows je to jasné. Www.ati.com, vybrat radeon, stáhnout, next next next a finish, reboot. To je to o čem jsem psal nahoře.
Nejsem si úplně jistý, ale myslím, že openSUSE umožňuje vybrat a stáhnout ovladače pro nVidii a ATI už při instalaci - next, next a finish, akorát ten reboot musíte oželet. :-)
Jistě, i ve Windows se dá najít hw co nepojede. Ale fakticky, je toho mnohem méně.
Spíš trpím podezřením, že v některých směrech ho bude mnohem více. Jinak by Novell měl více konkurence a nemohl by si účtovat $12000 za instalaci mainframového Linuxu, kdyby tam běžely i Windows. ;-) Samozřejmě není řeč o inkoustovkách z Tesca (i když ani s těmi nemá Linux problémy :-)).
Ano, to samo ukazuje mnohé. Jakou má ten OS strategii, když ani hlavní lidé v jádru komunity jenž za ním stojí se neshodnou ani na názvu?
Jste buď velmi neinformovaný, nebo dobrý troll. Názvy produktů určují jejich dodavatelé. RMS i Linus jsou "subdodavatelé" řešící filosofickou otázku, která nemá nic společného s tím, co můžete koupit v obchodě v krabici - RHEL, SLES, SLED, Mandriva Linux. A nic jiného by Vás zajímat nemělo, leda že byste na tomto sporu měl vnitřní zájem. Který očividně nemáte - proto nemůžu vytáhnutí téhle otázky na světlo interpretovat jinak než jako pokus o vyvolání dalšího flejmu.
-
clovek1234 (neregistrovaný)Tak i kdyz nekdo v prispevcich nize mozna nachazi technicko formalni nedostatky, tak mi Lukas mluvi z duse. Ano, taky nejsem Linuxak. Pritom nejsem ani zacatecnik, ani BFU, ale po zkusenostech s Linuxem me to stejne prijde slozite a nedovedu si predstavit jak obchodnik premlouva uzivatel, at si koupi PC s Linuxem. Vite ja ky dopadl ten prodejce? Zblaznil by se. Za kym by ti lidi chodili? Jedine za nim a s kazdou ptakovinou.
Dostal jsem se jednou k MACu z roku razdva tri (tipuju zpetne stari OS pred rok 2000), OS byl v nemcine a ja to videl poprve. Jeden clovek chtel rozchosti internet po modemu. Nakonec se to podarilo. Chtit to po me nekdo na Linuxu, treba i dnes, nevim nevim.
Kdyz Linux nedokaze presvedcit o jednoduchosti lidi jako jsem ja a me podobni, nemuze uspet na desktopech vice nez radove v procentech, ktere ma ted (i tim, ze na me je nabaleno dalsich 100 lidi i vice, kteri neco potrebuji, pochopitelne s win). -
Miloš (neregistrovaný)Všechny články pana Bednáře - včetně tohoto - mají jeden společný rys. Na základě zpráv typu "jedna paní povídala" vytváří obšírné hypotézy, postavené na vodě. Typický výplod české žurnalistiky, řekl bych.
Obzvláště mě pobavil závěr kapitolky o demagogii. Jak se bude Linux rozšiřovat a dostávat mezi "běžné" uživatele, bude demagogie v diskuzích zcela přirozeně narůstat. Na Rootu je to vidět už dnes a nic s tím nenaděláme. Podívejte se například na "úroveň" diskuzí na iDnes nebo pod novinovými články. Rozumné diskuze jsou pouze na značně odborných serverech, kam "běžný" uživatel neleze - přesněji řečeno, kam neleze každý blb. Rozumný člověk ovšem chápe, tím se snižuje image diskutérů, nikoliv Linuxu. (Každou kritikou přeci říkáme něco o sobě - a často víc, než si myslíme).
Pakliže má Linux image něčeho amatérského a chotického, proč se šíří právě na serverech?
Já si osobně myslím, že "zakopaný pes" je v něčem jiném. Považuji za velmi obtížné - ne-li nemožné - vytvořit ideální systém jak pro multikina a herní konzole, tak pro počítače. Windows se vydal první cestou, Linux druhou. S tím souvisí i použití DRM. A pokud se pan Bednář domnívá, že DRM je v Linuxu přípustné, pak nemám slov. Ostatně - co brání šéfům šoubyznysu navrhnout záznamové zařízení, které bude mít (binární) ovladač pouze pro Windows? Pořád je to lepší, než bránit uživatelům využívat počítač jako počítač. -
viem ze je niekedy hnusne robit len tak reklamu... ale tato sa hodi... Jiri Eischmann vytvoril stranku s databazov predajcov PC a notebookov s Linuxom. Link: http://pclinux.cz -
nejen uzivatel :) (neregistrovaný)Vážený pane Bednáři,
s tím OEM je to trochu dopletené..ale to nic. Na Vaší otázku jak dostat Linux do hypermarketu je jediná odpověď - těžko. Musel by jste totíž donutit dodavatele aby takový PC zařadil do své nabídky. Co to znamená? Podepsat dodatek ke smlouvě s hypermarketem, rozřířit nabídku. Pak prijde (regalovné, poplatek za tisk letáku a jiné další poplatky + vystavené kusy zdarma....). Smlouvy s hypermarkty mají desítky stran a jakékoliv porušení vede k pokutě. Málokterá česká firma si může dovolit platit požadované sazby. Takže jistě chápete, že když příjdete k nějakému dodavateli a budete chtít aby dal Linux k počítači tak se navás bude dívat jak na blázna, který tomu nerozumí.
Jinými slovy jestli máte pár plonkovních miliónů tak do toho jděte, je to větší jistota než někoho přemlouvat.
PS:
všiměte si, že ty firmy co dodavají PC do hypermarketu tak prodavaji pouze a vyhradne WIN. To proto že mají s MS doložku která jim prodej jiného OS nedovoluje, za to pak maji lepší ceny a tím lepší marži. -
treebeard (neregistrovaný)Nie som si isty, ci niektori vyrobcovia PC maju zakazane instalovat iny OS ako Win. V mojom okoli sa vyskytovali firmy, ktore Linux instalovali. Ale bola to skor finta, ako znizit cenu a nepredavat "prazdne PC". Nikto neocakaval, ze si tam ten Linux niekto aj necha. Koniec koncov, preco by to robil? Ak je Linuxak, tak ma "svoje" distro, ktore asi nebude totozne s tym predinstalovanym.
Firmy sa ani nenamahali, aby system nejako nastavili, skratka dali tam instalaciu next, next, install. Ak by sa s tym mali hrat, niekto by im to musel zaplatit. Zrejme zakaznik,ale potom by uz ten Linux nebol celkom zadarmo. U Windows je to jasne - vyrobcovi sa sa to oplati urobit, pretoze rozdiel medzi cenou krabicovej verzie a OEM je znacny. Jeho PC je teda o par tisic lacnejsie, nez by bolo, keby dodaval prazdny disk a krabicu s OS. U linuxu je to naopak, ten je zadarmo a kazda dalsia namaha s nim zvysuje naklady.
Jedina cesta teda je, aby Linux ponukol vyssiu kvalitu nez Windows, pricom priestor je vymedzeny tymi 2-3 tisickami, co stoji OEM Windows. Pomoct by mohol kanacelarsky balik, ale cenova a licencna politika MS je aj tu sikovna. Napr. ak mate (krabicovy) MS Office v praci, mozete ho legalne mat na notebooku, su licencie, ze aj na domacom PC + rozne studentske licencie za par korun pre celu rodinu... A, kludne ma ukamenujte, MS Office je znacne pritulnejsi program ako OOo.
No a potom tie bezne problemy s hrami, kodekmi atd. -
Ak by sa s tym mali hrat, niekto by im to musel zaplatit. Rozumná základní konfigurace Linuxu se dá udělat během hodiny a pak stačí jen udělat obraz disku. Nakopírovat obraz disku na nové železo pak zvládne za 20 minut i cvičená opice. Dokonce to bude rychlejší než běžná instalace stylem next, next, install. -
anonymníak tam bude akykolvek problem s hardwarom, tak sa to nezvladne za hodinu, moze ist aj o dni. Samozrejme, viem, ze to "hranie sa" staci raz a vsetky kompy tejto konfiguracie su vyriesene. Ale nemyslim, ze dokonca hypermarkety predavaju nejake zavratne serie jednej zostavy, u malych vyrobcov hovorime skor o par desiatkach kusov (zazil som uz, ze sme kupili 6 rovnakych pocitacov a jeden uz mal inu sietovu kartu, zhodou okolnosti taku, ktoru Mandriva nevedela rozpoznat).
-
ak tam bude akykolvek problem s hardwarom, tak sa to nezvladne za hodinu
Výrobce počítače má obrovskou výhodu před zákazníkem, který si chce Linux nainstalovat dodatečně. Může komponentu vyměnit za minutu bez nákupu součástek navíc a během týdne má docela dlouhý seznam komponent co chodí bez problémů a co ne. -
Laco (neregistrovaný)V linuxe nefunguju spolahlivo zakladne veci, ako suspend/hibernate, citacky pam.kariet atd., veci ktore bezny pouzivatel vyzaduje. A ked mu nepojdu, komu pojde PC "reklamovat" a komu ho bude reklamovat maly OEM predajca, bude sa vyhrazat Cannonical-u, alebo Novellu, alebo RedHatu, alebo kernel.org? Zaspamuje oficialne Ubuntu forum? Kdo prevezme zodpovednost za FOSS? Jediny kdo ma na to gule v obmedzenom rozsahu je Dell. Preco su ich OSS pc na home page tak skryte? Aby ich BFU tazko nasli. S Microsoftom to nema nic spolocne, ten sa len rehoce nad tym lamerskym systemom na ktory este aj vyrobcovia HW seru.. Keby na to Dell spustil masivnu kampan a ludia by to vo velkom kupovali, ta firma by skrachovala a utpela tak vyrazne skody na povesti a obchodnom mene, pretoze by sa im tie pocitace hromadne reklamovali a bezny pouzivatelia by ich stiahly z koze za nefunkcnost zakladnych veci...
Linux nie je pripraveny na mainstream a ani tak skoro nebude, tak sa spamatajte.. -
rvt (neregistrovaný)Dovolím si jednu připomínku. Zatím jsem se setkal jenom s jedinou čtečkou karet, která v Linuxu nefungovala. Jinak ostatní, ať už to byly externí USB nebo čtečka integrovaná v mém notebooku, fungovaly bez problémů.
Navíc ani ve Windows nefunguje veškerý hardware tak, jak by měl. Už jsem narazil na problém s USB disky. Z nějakého důvodu, pokud na stejný kořenový USB hub, kde je ještě další USB hub, chci připojit USB disk, tak ten se ve Windows ohlásí jako nějaké neznámé zařízení (jeho jména jsou opravdu divná, třeba 6 otazníků za sebou) a samozřejmě tomu pak není přiřazen správný ovladač. Stalo se mi to na dvou počítačích v práci. Jediné řešení, na které jsem přišel, je odpojit hub, připojit disk (pak se ohlásí správně) a znovu připojit hub. Zlatý linux, se kterým takovéto experimenty provádět nemusím. -
treebeard (neregistrovaný)toto je naozaj uz len ideologia. Keby vo Win boli caste problemy z hardwarom, tak by ho asi nikto nepouzival. Linux sa v tomto smere sice hodne zlepsil, ale problemy v nom su a je ich o cosi (nevravim, ze o vela) viac ako vo Win. Moje posledne pokusy s Linuxom skoncili napr. na chabej podpore grafickych kariet Matrox - musel som kompilovat ovladac, trochu to pomohlo, ale plnohodnotne to zdaleka nebolo (obycajny GLiv dokazal pri zoomovani pekne zatuhnut). A to sa Ubuntu (stary Edgy Eft, dnes je to uz mozno opravene) po instalacii prihlasil obrazovkou uplne bez grafiky aj textu (len farebne flaky). Musel som restartovat do nudzoveho rezimu, vypnut splash screen a ziskal som fungujuci graficky rezim (bez akceleracie) ale nefunkcne textove terminaly. Pomohol az ten kompilovany driver.
A k tym problemom s USB - pamatam si, ze v takom 2004-5 boli este na Mandrive neskutocne problemy s USB klucmi (Hot Plug, ci co to tam bolo, ich raz spoznal, raz nie, prikazovy riadok mi obcas potom tvrdil, ze uz mam kluc namountovany, korektne ho umountovat bol tiez problem, riesenim bolo len vytvorit si vlastny krkolomny postup prikazov (aj zakazov) a kliknuti,ktory fungoval. A to ta Mandriva bola o niekolko rokov mladsia ako XP, ci dokonca W2k. -
mm (neregistrovaný)Na uzivatele Laco nereagujte. Je to slovensky Hulan, ktery otravuje na mnoha jinych serverech a vznikaji pak zbytecne flamewary.
Ale pobavil dnes i me svoji predstavou, jak se Microsoft Linuxu smeje. :-)) Pritom je na prvni pohled videt, ze opak je pravdou. Microsoft vydava nemale penize na to, aby Linux jakkoliv pred uzivateli shodil - vcetne pochybne srovnavaci reklamy. Dokonce se i v zachvatech rozumu snazi o interoperabilitu napr. se SUSE Enterprise :-) -
Laco (neregistrovaný)No tak prepac ze mam rad svoje vyladene XP-cka, aj ked maju mizernu bezpecnost(davam si pozor a som opatrny).
Stale cakam na vysnene, plne funkcne distro, ale stale nic. Mozno Ubuntu 10.04 LTS, mozno 12.04, mozno nikdy a najskor asi Windows 7 s novym PC o rok-dva. Linux ma hodne sklamal, ked som sa mu ako neskuseny laik zacal venovat 2 roky dozadu uz vtedy bol okolo toho taky masivny hype(Ubuntu 6.06 LTS), ze som myslel ze je to zazrak z nebies. Az pokym neprislo vytriezvenie, hromada nefugujucich veci a malo kvalitnych aplikacii.(a nocna mora Suse 10.1)
Dnes je situacia vyrazne lepsia, ale stale svoj 3 roky stary PC nemozem plne vyuzivat. Kernel nevidi moju internu USB citacku kariet ktoru potrebujem na SD a MS karty. Vacsina ostatnych veci fungovala ako tak uspokojivo s drobnymi komromismy. Multimedia a kompozitny desktop su konecne pouzitelne, dokonca som si kupil v minulosti aj Fluendo MegaBundle celu sadu kodekov - chcel som ich podporovat...
Kazdopadne u mna osobne negativa stale previsuju pozitiva v beznom zivote a pri vsestrannom vyuzivani mno veci zlyhava a Google nepomohol.. -
Já si koupil notebook v červenci 2006. Je to Core 1 Duo, Mobility Radeon x1600, zvukovka Intel HDA, Ethernet Realtek R8168B, wifi Intel PRO 3945. Vrazil jsem na něj Gentoo Linux, Windows na disku nikdy nebyly (koupil jsem ho jako holé železo). Všechny komponenty fungují od začátku kromě Bluetooth, kterému jsem ovladač sebral schválně. V kernelu jinak je.
Ubuntu rozhodně není kvalitní distribuce. Jestli chceš funkční systém, jdi do Gentoo, Debianu, Archu nebo Slackware. -
Alois (neregistrovaný)"Na uzivatele Laco nereagujte. Je to slovensky Hulan, ktery otravuje na mnoha jinych serverech a vznikaji pak zbytecne flamewary."
Tedy máte dojem, že je nutno názory se kterými nesouhlasíte ignorovat a radši se poplácávat po zádech s lidmi kteří tvrdí to co si myslíte vy?
Flamewar, vede-li se ve věcné rovině a ne osobními urážkami, bývá často prospěšnější než příspěvky typu zakryjte si oči, zacpěte si uši, ten člověk říká to co nechci slyšet! -
mm (neregistrovaný)Vyhledejte si ve vsemoznych diskusich vyplody tohoto uzivatele a pochopite presne, co mam na mysli. Opravdu neni nutne prikladat do nejake flamewar, ve ktere se neresi vubec nic nez nadavky, fanaticke vykriky a problemy vznikle z toho, ze je nekdo liny si precist nekolikaradkovy instalacni postup.
-
rvt (neregistrovaný)Je jeden způsob, jak šířit linux velmi úspěšně.
Občas za mnou lidi chodí, že chtějí postavit počítač (asi jim ještě nikdo neřekl, že v dnešní době je skoro jedno, jestli si počítač koupí jako celek nebo jestli si ho nechají postavit na zakázku k obrazu svému). A při stavbě se jentak mimochodem zeptám, co tam chtějí dát za programy. Pokud vyjmenují placený software, tak po nich chci, aby mi dodali instalačku. Pokud si instalačku neseženou, dávám jim tam OpenSource. Pokud OpenSource nechtějí, tak to balím se slovy, ať se teda poohlédnou jinde.
Mými oblíbenci jsou lidé, kteří sami přijdou s tím, že chtějí mít na počítači jenom legální programy. -
Dodavani GNU/Linux jako OEM systemu uz brani pouze neznalost, neodbornost a spatny pristup ze strany zprostredkovatelu. (neregistrovaný)Dodavani GNU/Linux jako OEM systemu uz brani pouze neznalost, neodbornost a spatny pristup ze strany zprostredkovatelu jako je ten hlupec, ktery napsal tento clanek.
-
WTF?
Jinak můj názor je, že ten kdo vyroste na windows už na Linux hnedtak nepřejde:( - já jsem jedna z vyjímek. Většinou jde jen o strach, slabá podpora HW je minulostí. Kdyby se Linux rozšířil hodně třeba na školách, tak by mu to určitě hodně pomohlo - třeba na ZŠ: PC by mohly být slabší, tím pádem i s nižší spotřebou(takže by škola hodně ušetřila), ale s větším HDD. Třeba na informatice by se třída učila instalovat Ubuntu, ovládat terminál(apt-get), měnit práva(chmod) a hlavně i šetřit - licence, elektrika, čas,...
Navíc kdyby se mluvilo o Linuxu v lepším světle, tak by se určitě našlo víc uživatelů;) Jo a kdyby se na ZŠ třeba učili instalovat Ubuntu, odpadly by požadavky ,,znalost práce na PC'' jako překážka u některých povolání(to je ale asi blbost) - možná by se to akorát změnilo na ,,znalost práce s OS Linux'', protože s XP umí pracovat i dítě. Ale TO NENÍ PŘEKÁŽKA! - ,,složitost'' práce s Linuxem(třeba Ubuntu) je právě to kouzlo - člověk si všechno přizpůsobí jak chce a ví co se v systému děje. Myslim že pak už není žádná překážka v rozšíření Linuxu mezi ,,normální'' lidi.
NA PROPAGACI LINUX BYCH DOPORUČIL TÉMA ,,HRY'' - o to jde dnešní mládeži!(přiznávám, je mi 15, ale i přes pomalejší vývoj mi připadá, že kromě několika lidí mám rozum jen já). Hry sice hraju jen ve volnym čase a když mám náladu;) -
No, trochu jsem to přehnal. Nejhorší je, že v naší škole jsou PC od velký firmy, takže samý nadupaný IBM, všechno se přihlašuje přes nějakej server nebo co(už. jména od 01 do cca 40) a samozřejmě všude XP a plná verze NOD32 co se nedá vypnout(jde vypnout jen s heslem). Přitom by stačilo dát tam možná i Pentium 1 - ze všech programů má nejlepší grafiku win XP(takže hooodně slabá) a pod Wine to údajně bez problému běhá(je to od Terasoft). Už jen spotřeba elektriky by klesla minimálně na polovinu(200W), ale šlo by určitě ještě ubrat - moje 1,3GHz PC(AMD Duron, 400Mb RAM, 128Mb GeForce 5200) běhalo v pohodě na 125W zdroji!!! Přitom by ,,nemožnost'' zahrát si lepší hry dost lidí odradila vůbec ji zkoušet pustit(ono na PC většina lidí na ZŠ nic jinýho dělat neumí). I když taková OpenArena by tam běhala:) Škola by ušetřila za elektriku, programy na výuku by se opravdu využívaly a systém by se na tom zapínal chvilku(teda ubuntu by tam asi neběhalo, ale jinačí distribuce by možná stačily) a běhal by svižně;) Ale samozřejmě 40x Pentium 1 se sehnat už asi nedá, tak něco lepšího - tak ale 1GHz by stačil bohatě(na tuhle dobu je to ,,slabota''-teda jak pro koho).
Rozhodně lepší než asi 10 PC(1GHz, cca 0,2Gb RAM, grafika sotva několik Mb) s Win 2000 a NOD32 co se zapíná 5 minut(a to jsou pročištěný, vim že jednou asi polovina učebny nabíhala půl hodiny). Třeba Ubuntu věřim že by tam běhalo pěkně - teda s 2. hdd na swapování(ale sehnat malej HDD není problém, kdyžtak stačí vykrást muzeum) -
anonymníPro GNU/Linux jsou nektere hry primo portovany oficialne. Napriklad doom3, quake3, unreal torunament 1, 2004, 3. quake iv, america's army, soldier of fortune, atd.
Aby se nekdo stal dostatecne dobry pro GNU/Linux, musi mit za sebou setkani s UNIX, POSIX a spoustu programatorskych znalosti. Ubuntu nema s UNIXovou filozofii vubec nic spolecneho, ani s GNU/Linux. Ubuntu je uboha hracka pro deti, ktera ma navzdy a neustale problemy, pro snahu automatizovat neautomatizovatelne a ukryvat vysledek operace pred obsluhujicim, aby chyby nevidel a nemohl snadno opravit. Ubuntu je kvalitni GNU software naprosto spatne sestaven dohromady a naprosto spatne nakonfigurovan od stupidnich neznalku, napodobujicich widle.
Uzivatele *buntu nic neumi, rozumi vsemu na odporne urovni, nikoliv odborne a jen maji vadne, vesnicke myslenkove pochody a reci. -
Ano, anonymně vyskakuje kde kdo. To, že tady vyskakujete proti mnoha uživatelům, z vás dělá chudáka, který patrně nemá nic jiného na práci. V současné době Ubuntu a jeho odnože, dle mého názoru, sjednocuje desktop a postupně rozšiřuje Linux dál už jen tím, že je o něm slyšet.
A též předpokládám, že patříte mezi uživatele, který toho také moc nezná, anebo se Ubuntu bojí.
Přeji vám pěkný zbytek dne =) -
R (neregistrovaný)Problem je v tom, ze ma pravdu. Ked narazim na nejaky problem a pokusam sa hladat na webe jeho riesenie, casto mi to najde kopu prispevkov na forach o Ubuntu. Tieto fora maju jednu spolocnu vlastnost: nikdy sa tam nic nevyriesi. Pytaju sa lamy a odpovedaju dalsie, casto totalne od veci, uroven je nulova, navrhovane riesenia uplne nezmyselne.
-
Pravdu mít může. Přiznám se, že já fórech nehledám, protože jsem na nich nikdy nic nenašel a je jedno jestli to byly Ubunťácký nebo nějaké jiné, v tomto ohledu ať posuzuje někdo jiný. Já osobně hledám zásadně v dokumentaci.
Ale když už na někoho nadává, tak ať vystoupí z anonymity. To bylo to hlavní v mé reakci. Nadávat anonymně dokáže opravdu, kde kdo. -
mf (neregistrovaný)nesouhlasim
sice verim, ze z pohledu ortodoxnich linuxaku je Ubuntu pitomost, ale pro mne je to prijatelny kompromis
ano, jsem lama; nechci uz pouzivat Win a nemam cas naucit se Linux "poradne" (ovladani z CLI apod.)
BTW: zatim jsem vsechny problemy vyresil prave diky forum o Ubuntu ;-) -
clovek1234 (neregistrovaný)"Jo a kdyby se na ZŠ třeba učili instalovat Ubuntu, odpadly by požadavky ,,znalost práce na PC'' jako překážka u některých povolání(to je ale asi blbost) "
No to je fakt blbost a hooodne velka. Ovsem neznalost omlouva. V pripade zajmu rozvedu (spravuju dve site na dvou skolach (2x50PC) a ucim informatiku na ZS na plny uvazek + mam v ucebne i dualboot). -
mm (neregistrovaný)Pane boze, to byla zase Bednarovina. Mnoha slovy nereceno naprosto ale naprosto vubec nic...
Pritom priciny jsou jasne a neni nad tim treba nejak diskutovat:
- OS od Microsoftu byl na trhu v desktopove podobe driv, uzivatele si zvykli - to je dost zasadni
- do deti se od raneho mladi ve skolach za penize danovych poplatniku (!!) husti rovnost pocitac=Windows+modre "e"+ Word - mnoho z nich se poprve setka prave s touto kombinaci, maloktere ma doma natolik pocitacove podnentne prostredi, ktere by jim sdelilo, ze existuji jeste napr. Macy a Linux. Ano - napriklad i ja jsem prostrednictvim statu nucen svymi danemi sponzorovat tyto reklamni kampane Microsoftu - ja osobne to povazuji za skandalni.
- svoji roli hraji i (narozdil od vyse napsaneho) formalne ferove reklamni kampane Microsoftu ve sdelovacich prostredcich (je na ne vydavana spousta penez a je jasne, ze maji spoctene, ze ne zbytecne), existuje spousta lidi, vychovanych temito kampanemi, siricich "viru" dal - staci se podivat na fanaticke a nenavistne reakce a pomluvy pod temer kazdym clankem o Linuxu na nejakem popularnim serveru. Drive byly podobne reakce v opacnem smeru domenou pubertalnich chlapcu, kterym se zalibil Linux, dnes je jednoznacne videt jiny trend: spousta pubertalni mladeze, ktera nenavidi "ten zly Lunex", jenz nabourava jejich predstavu, ze rozumeji pocitacum a je podezrely, protoze neni videt v reklamach
- Linux jako celek je do jiste miry specificky tim, ze existuje ve vice distribucich - ano, je nutno uznat, ze i toto brani rychlejsimu rozsireni - uzivatele to proste mate
- do trzniho prostredi pomerne nevhodna politika autoru jadra, ktera znesnadnuje vyrobcum hardwaru tvorbu uzavrenych, ale obcas i otevrenych ovladacu a z toho plynouci obcasne problemy vetsinou s lacinym "win" hardwarem
I pres vsechno vyse napsane si nelze nevsimnout pozvolna siliciho zajmu - vidim to kolem sebe. Premyslivejsi lide uz v mnoha pripadech prisli na to, ze doma ne vzdy potrebuji operacni system a software od firmy, ktera neustale buzeruje s licencemi a ktera je buhvijak smiruje, jsou otraveni neustalou starosti o antivirovy software apod. V mnoha pripadech v mem okoli je volba lidi, kteri nepotrebuji nejakou specialni aplikaci vicemene jasna. Ano - mozna kdyby me nepotkali, o Linuxu by dodnes nevedeli nic nebo jen par pomluv. Linux marketing bohuzel temer nema a amaterske marketingove pokusy nikam nevedou. Ac se mne distribuce Ubuntu nelibi, uznavam, ze v tomto smeru dela firma, ktera za ni stoji asi nejvic ze vsech - tedy hlavne ve svete, ne v ceskem widlakove.
Vyhlidky jsou optimisticke, stoupa pomalu zajem urcitych skupin desktopovych uzivatelu, stoupa ochota firem i pres nesnaze dodavat ovladace. A ze mozna nikdy v dohledne dobe podil na desktopech nepresahne treba 10 nebo 20% ? O to prece nejde. Takovym Macum od Applu relativne nizky podil take vubec neskodi - ba prave naopak. Dulezite je se pevne usadit.
Na fanaticke vykriky o zlem Lunexu na kterem nefunguje nejaka hra a hodnem Microsoftu nehodlam nijak reagovat. Setrete energii. -
nx99 (neregistrovaný)Poradím každému, kdo stojí o radu. Jelikož se jako postgraduální student ještě stále pohybuju ve školství mám k tomu příležitost. Zrovna včera mi přišli studenti odevzdat své práce s ručně dopsanými rovnicemi. Když jsem se jich ptal co to má být odpověděli, že v openoffice se editor rovnic nedá používat.
Otevřel jsem tedy Writer, vložil vzorec a napsal příšernou rovnici a ukázal jsem jim, že texový typ zápisu rovnice je mnohem lepší než klikání na ikonky v Mathtype v MS Word. Těch příkazů zas není tolik a když člověk píše 5-tou rovnici, už si to pamatuje. Je to tak nakonec jednodušší, lehčí a praktičtější. Přihodil jsem jim How-to jak psát rovnice v pdf a odcházeli spokojení, jaký má openoffice dobrý editor rovnic. -
Když se do editačního pole rovnice (tam kam se píše zdroják) klikne pravým tlačítkem, vyskočí nabídka, kde jsou jednotlivé příkazy. Příkazy jsou obvykle anglické názvy symbolu, takže po troše experimentování se dá snadno zjistit co se jak jmenuje. Pomocí složených závorek se pak dá upravit seskupování, (a+b over c má jiný výsledek než {a+b} over c).
-
anonymníJá bych to viděl spíš obráceně - *jen* v USA mají nějaký podíl. Svět totiž není jen Evropa a USA a dost pochybuji, že kdekoli jinde něco prodají.
I u nás jsou o dost dražší než odpovídá jejich poměru cena/výkon (ano, hezká krabice a barevný OS taky jistě něco stojí, ale z hlediska užitných vlastností jsou nepodstatné) a ve velké části světa je třeba kupovat důležitější věci, než pěkné počítače). Nehledě na to, že ve firemním sektoru si většinou neškrtnou nikde (tam je to zase zjevné plýtvání - proč otrokovi v openspacu dávat drahý počítač, když stejně jen vypisuje čísla do formuláře?). -
Steve Jobs to zkusil (v roce 1986) ...
NeXT Software (předtím NeXT Computer) vyvinul OS NeXT Step pro své počítače NeXT Cube.
Ten OS byl příliš dobrý, příliš revoluční. A vývoj vlastního HW byl příliš drahý, zopakovat úspěch Apple se nepodařilo. Proto byla část OS přetvořena na API OpenStep (existuje klon GNUStep) a pokoušeli se ho prodávat jko vývojové prostředí ...
Nakonec se (po 10 letech - 1996) Apple "prosil" Jobse, aby se vrátil a postavil je zpátky na nohy, vývoj OS Copland šel z kopce. Vrátil se a s ním přišel NeXT (jen za 400 miliónů dolarů investorům a 1,5 milionu akcíí Jobsovy... takže se to nakonec vyplatilo).
No a to co dnes vidíte jako OS X je postavené na základech OpenStep.
OS od Apple běhají na "zaostalém obstarožním HW" (kde jste to vzal?) kurva rychlejc než obdobné jiné OS. Schválně si zkuste na 300Mhz mašině se 128 MB Ram rozběhnout GNOME 2.20 nebo KDE 3.5 v plný palbě a navíc s desktop efektama ... moje Apple G3 zvládne OS X 10.4 tak, že se na ní dá v klidu dělat.
Proč? Neřeší problémy s komatibilitou, jdou drsně po HW a optimalizujou pro předem známý HW.
Apple - zaostalý obstarožní HW => FUD -
nx99 (neregistrovaný)A proto z oblasti zpracování videa dávno vytlačil jabko Linux? :-). Víte, kdokoli se podívám na aktuální "výkonný" aple počítač, nabízejí tam grafickou kartu, která se v PC prodávala před rokem, dvěma... Takhle je to s mnoha komponenty. Mimo to, opět, chcete-li 100let starou plečku, prosím, pořídíte 20 Linuxových distribucí, které natom budou běhat rychlostí blesku. S pomalostí OSX se to pak nedá srovnat.
-
> A proto z oblasti zpracování videa dávno vytlačil jabko Linux? :-).
Určitě? Jako jeden z node v rendering farmě? Ano tam Linux vede, ale ne dokonalostí a rychlostí OS, prostě je to nejlepší způsob jak zpřístupnit CPU specializovanému programu.
Jako (polo)profi single stroj na stříhání a úpravy videa si Linux ani neškrtne.
Jako stanice na modelování pro 2D/3D animace dejme tomu ...
> nabízejí tam grafickou kartu, která se v PC prodávala před rokem, dvěma
Ano, ale ovladače pro ni a hlavně vrstva nad nima jsou napsaný tak optimálně, že ta karta podává výkon jako na PC za další rok ...
> Mimo to, opět, chcete-li 100let starou plečku, prosím, pořídíte 20 Linuxových distribucí, které natom budou běhat rychlostí blesku. S pomalostí OSX se to pak nedá srovnat.
Demagogie ... budou běhat rychlostí blesku, ale s 5% funkcí ...(já je nehaním, sám je používám)
Já mluvím o funkčnosti OS X 10.4 na 10 let staré G3 a vy se prsíte funkčností Win95 na 10 let starém PC. Ha Ha Ha
-
nx99 (neregistrovaný)Nevím, které profi a poloprofi programy máte na mysli. Pojďme to vzít popořadě:
V Hollywoodu velmi oblíbený a brutálně drahý "Autodesk Smoke" existuje JEN A POUZE ve verzi pro Linux.
http://usa.autodesk.com/adsk/servlet/index?siteID=123112&id=7927825
Další oblíbený kousek je Piranha HD, opět Linuxová verze. Následují Speedgrade DI a Speedgrade Onset a SGO Mistica. I ten váš profláknutý Apple Shake v Apple raději naportovali na Linux. Proč asi? Usnul jste někde 10 let pozadu. Dneska je Linux ve velkých studiích no. 1. Apple je dávno na vedlejší koleji.
Jinak jsme mluvil o distribuci pro horší stroje. Nevím proč vbych měl na starém stroji provozovat systém, kteý byl vyvíjen pro stroje50x výkonější. I v roce 2008 vznikají moderní distribuce pro starý HW. Jen místo KDE používají třeba E17. Ale chápu, že pro Applistu je pojem "možnost výběru" sprosté slovo. -
JS (neregistrovaný)To me celkem potesilo, a dokazuje to, ze existuje jen jedina prekazka v rozsireni Linuxu, a to je obrovske mnozstvi starsich aplikaci nativne pod Windows, ktere se nevyplati portovat na Linux.
Ostatne toto byl hlavni duvod proti prechodu na jiny OS vzdycky, kvuli tomu zvitezily Windows 95 nad OS/2, to same u DOSu, a kvuli tomu si Microsoft udrzel monopolni postaveni na osobnich pocitacich. Totez se stalo i s mainframy a IBM. -
Hmm ...
Tak to jsme přestřelil ... evidentně jsem se pustil na tenký led a pěkně jsem se vykoupal ... ;-)
Poučení: Nepouštěj se do diskuse o oblasti ve které nemáš přesný přehled.
To se však netýká posledního odstavce:
> Jinak jsme mluvil o distribuci pro horší stroje. Nevím proč vbych měl na starém stroji provozovat
> systém, kteý byl vyvíjen pro stroje50x výkonější. I v roce 2008 vznikají moderní distribuce pro
> starý HW. Jen místo KDE používají třeba E17. Ale chápu, že pro Applistu je pojem "možnost výběru"
> sprosté slovo.
Ale já taky mluvil o "distribucích" pro horší stroje. Ukažte mi distribuci která má stejný komfort jako OS X 10.4 a dá se pohodlně provozovat na Pentium mašině s taktem cca 500 Mhz (abych PPC 350 nedával moc náskok). Pokud o ní nevíte, tak možnost výběru stejně kvalitního produktu neexistuje.
Linux mám rád, v práci ho mám na desktopu a Windows zapnu 1x týdně na 2 hod. kvůli specializované aplikaci. Jen bych chtěl, aby (a vím, že je to těžko realizovatelné) se na linuxu dosáhlo takové efektivity kódu jako na OS X. O tom je vlastně celá ta diskuse. Svojí G3 používám jako etalon (asi už si budu muset sehnat nějakou G4 nebo intel Mac) efektivity aporovnávám to s Linuxem. Zatím na desktopu prohráváme ... -
Když jsem přemýšlel o tomhle problému (viz. Titulek) napadlo mě, esli by nebylo dobrý, kdyby se sešli představitelé nejrozšířenějších distribucí a neodhlasovali si mainstream prostředí pro BFU. Myslím tím jaké prostředí (KDE/GNOME), základní nezbytné aplikace, a nějaké jednotné GUI, na které by si každá distribuce mohla navázat služby svého balíčkového systému. Ne že by každá distribuce musela pak takto vypadat, ale prestiží každé slušnější distribuce by byla instalační volba nainstalovat právě takovouto sestavu. Všechny různé návody pro začátečníky by pak mohli vycházet z takovéhoto základu, i nonIT školy by mohli svým žákům ukázat tvář linuxu, s jakým se nejpravděpodobněji mohou setkat a až mírně pokročilejší (u kterých nehrozí, že by svobodu volby považovali za zmatek) by se vyváděli za hranice tohoto mainstreamu.
Co si o tom myslíte? -
nx99 (neregistrovaný)Možný je pouze přirozený vývoj a zákon džungle. Zbyde řekněme 5 nejpoužívanějších a je to. Ona ta roztříštěnost jenom vypadá jako problematická. Program napsaný pro Linux bude fungovat na všech distribucích, udělat příslušný balíček je to nejmenší a kždé distro na to má armádu balíčkovačů. Linux je svoboda volby, pokud má někdo zájem o jedinou správnou cestu (TM) tak na to tady již experty máme :-)
-
Nenavrhoval jsem zrušit "přirozený vývoj a zákon džungle", ani "svobodu volby" - vše by zůstalo jako dřív, jen by v instalaci každé distribuce byla volba "standardní stav" -> kdo by jí zatrhnul, už by se ho to na nic neptalo a měl by natvrdo třeba KDE, se 4 virtuálníma plochama, OpenOffice, Filesystem Hierarchy Standard, nabídku start s ikonkou programu, kterej by spravoval balíčky a vypadal stejně ať už by pod ním běžel yum, nebo apt... Nás, kteří preferujeme vlastní nastavení a svobodu volby by to nijak neomezilo (nešlo by tedy o jedinou správnou cestu), ale existoval by stav, do kterého by bylo možné jakoukoliv distribuci snadno dostat. Všechny postupy pro nezkušené uživatele by mohli počítat s tímto počátečním stavem... atd.
-
enki (neregistrovaný)Podle mě špatně chápeme důvod který vede firmy k použití linuxu na motherboardech a díky tomu z toho děláme špatné závěry.
Podle mě může celá záležitost spíš celou linuxovou poškodit. Prezentuje linux jako systém který umí základní věci a vedle kterého musíte mít nainstalvaný "skutečný systém" na vaše aplikace. Dává tak uživatelům pocit, že vlastně vědí co linux je (to jednoduché udělátko kterým se dá přinejhorším zkouknout internet).
To je špatně. Výrobci by se měli snažit, aby BIOS skutečně dělal to co měl dělat původně (tj. zprostředkovat hw vrstvu operačnímu systému) a rozšiřovat to směrem k virtualizaci. To by mohlo skutečnému linuxu opravdu pomoci.
//
Mluvím li o linuxu, mám na mysli linuxovou distribuci. -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Výrobci by se měli snažit, aby BIOS skutečně dělal to co měl dělat původně (tj. zprostředkovat hw vrstvu operačnímu systému) a rozšiřovat to směrem k virtualizaci.
Jen to ne. BIOS (spolu se zavadecem) by mel akorat natahnout system a zmizet. Staci se jen podivat, kolik problemu prineslo, kdyz se zavedlo ACPI, ktere vychazi z koncepce zprostredkovani abstraktni hw vrstvy pro operacni system. -
Osobne si myslim, ze Linux jeste neni ready.
A to neni nijak spatne mysleno, je to proste tak. Doma ho maji rodice k surfovani webu, sprave fotek a mailu, jsou plne spokojeni. Ale slepe ho doporucovat vsem je dle mne hloupost. Pro mnoho lidi staci Window XP, svou praci udelaji. Visty dle mne nic noveho pro uzivatele neprinasi, akorat teda vice casu na kafe pri startovani ;) (na normalnim HW) (flame)
Linux ma dost oblasti, kde z ruznych duvodu pokulhava. Jednou z oblasti jsou ovladace, zde bych jako velky prinos bral, ze se situace obraci k lepsimu:
Major PC Vendors Push For Open Source Drivers -
http://linux.slashdot.org/article.pl?sid=08/04/29/2044244
HP, Dell, Lenovo/IBM, Intel, Ati uz s Linux jasne pocitaji a tak to bude jeste lepsi. Napriklad posledni DELL Vostro 1400 s Ubuntu 8.04 jede naprosto bez problemu (kamerka, mikrofon, touchpad, grafika, suspend). A to i bez toho, abych vedel, ze mam jit na ww.ati.com, download, next, next, next,.., reboot
Ohledne SW, asi zalezi co kdo pouziva. Ve firmach to bude asi tezsi nez v domacnostech, ale dost programu se dnes presouva na web (ucetnictvi, EPR, CRM, ServiceDesk, Collaboration) a tak bych to taky videl pozitivne.
Pripustme, ze GUI na Linuxu je porad ve vyvoji. GNOME zacalo v 1997. Je dnes jiz velmi stabilni, ale stale chybi nektere casti desktopu (opravdu robustni Media player - MS WMP vypada velmi povedene, PIM + synchronizace, Multimonitor support,...). Nektere zakladni knihovny/frameworky (napriklad Clutter nebo Pigmet pro 2.5D OpenGL desktop effects, Webkit...) jsou jeste stale ve vyvoji. Obrovska vyhoda Linux/Open Source je prave ta otevrenost kazdemu, neco chybi? Umis a bavi te kodovat? Muzes to udelat a pomoci ostatnim.
Hry - rekl bych, ze hlavni duvod proc muj synovec nikdy neprejde na Linux ;) Muzu mit jakkoliv dobry Linux, ale beda jak se mi nepodari rozjet DotA pod wine (ktery mi teda od 1.0-rc1 uz beha .)
Muj osobni typ: Linux se pozvolan prosadi skrze domacnosti, pripadne skolstvi, hlavne pomoci levnych (100-300$) pocitacy typu Asus Eee, nebo VIA OpenBook, nebot software pro bezny websurf (a to je to co 90% lidi stejne dela: Firefox/IE->Google) uz je hotov.
Asi bych se priklonil k nazoru, ze clanek nebyl moc 'vyzivny', ale chtel bych autora podporit, zadny uceny z nebe nespadl, casem se to zlepsi! -
mm (neregistrovaný)GUI na Linux je ve vyvoji, na Windows je ve vyvoji, na Macu je ve vyvoji. Jinak by to bylo stale ve stavu X+fvwm na Linuxu, Windows 3.0 ve Windows a Mac OS 7 na Macu.
Nevidim nejmensi duvod tvrdit, ze napr. takove KDE 3.5 (posledni je 3.5.9) je nejaka vyvojova verze :-). Vzdyt to vidim na lidech u kterych jsem to nainstaloval. Ti lide v tom delaji uplne stejne jako ve Windows. PIM funguje, majitele Palmu bez problemu synchronizuji - v pripade jinych telefonu bud reseni pro Linux je nebo to musi zaridit jejich vyrobce. Po Windows take nechcete, aby obsahovaly Nokia PC suite, ze...
Chybi nektere ovladace a nektere aplikace+hry.
Ovladace vyresite vyberem hardwaru, pokud se neobejdete bez specifickych aplikaci, Linux holt neni pro vas, pokud pouzivate PC jako hraci automat pro momentalne modni hry, asi to pro vas take neni idealni reseni.
Ale proc vest ucene disputace na tema "jeste neni zraly" apod. to nechapu. Kam jsme to, proboha, dospeli ! Kvalita operacniho systemu se posuzuje podle toho, zda jej dokaze nainstalovat kazdy trouba a zda na tom pojede kazda upiratena hra. Boze muj.... -
treebeard (neregistrovaný)Prepacte, uz budem vyzerat ako nepriatel Linuxu, ale clanok je o tom, ako predavat Linux ako OEM. Zakaznik asi nebude nadseny, ked si takyto pocitac kupi, venuje mu nejaky cas a potom zisti, ze nieco, co potrebuje, tam bud nezozenie alebo zozenie vo verzii 0.31.
Jedna vec je slobodne si Linux naistalovat a vediet co robim, druha vec je ho "podstrcit" niekomu,kto ho doteraz nevidel. Vyrobcovia PC zrejme nemaju chut odpovedat zakaznikom na reklamacie "na ten vas pocitac sa neda zohnat poriadny software na to a to".
K tym hram asi tolko - nemusi tam ist kazda upiratena hra, ale mala by tam byt k dispozicii sada modernych hier, ak budu celkom ine ako hry pre Windows, tym lepsie. A ak nebudu zadarmo, tiez sa budu sirit aj nelegalne :-) -
mm (neregistrovaný)No pokud si nekdo porizuje PC s Linuxem s tim, ze to bude totez jako PC s Windows, pak se opravdu neda nic delat. Totez to nikdy nebude - to by pak uplne stacilo aby na svete existoval jeden jediny operacni system (sen vsech MSfilu).
Asus napr. prodava Eee s Xandrosem a zjevne se takovych lidi neboji.
Verze 0.31 ve svete open source znamena neco jineho nez ve svete Windows. Muze jit jiz o docela dobre pouzitelnou aplikaci.
Linux jako OEM je vpodstate protimluv a logicky nesmysl. Vulgarne receno, clanek byl o ho.ne. -
anonymní"pokud si nekdo porizuje PC s Linuxem s tim, ze to bude totez jako PC s Windows, pak se opravdu neda nic delat"
- bezni ludia si kupuju PC aby zvladlo vsetko, co zvlada PC. Od takych malickosti ako je vyhladzovanie pisma na LCD paneloch (az Linux ma naucil, ze to moze byt dost velky problem)az po to, ze na vsetko zozeniem nejake slusne programy. Je dost narocne ich bez patricneho cenoveho argumentu presvedcit, aby si kupili nieco s obmedzenou funkcnostou. A tych 2-3 tisic rozdielu medzi PC s OEM Windows a s OEM Linuxom asi nie je argumentom, aby som si kupil PC len na browsovanie, stahovanie hudby a videa a prilezitostne napisanie nejakeho listu. Ako tu volakto pred par dnami napisal, ak poklesnu ceny PC natolko, ze aj 2 tiscky budu vyznamne, potom ma Linux sancu. Ja si udrzujem "linuxovu gramotnost" len pre pripad, ze by Windows ( a niektore programy) naozaj zacali byt pre mna financne nedostupne. Alebo, ze by Linux predbehool Windows, samozrejme :-)
"Asus napr. prodava Eee s Xandrosem a zjevne se takovych lidi neboji"
- velka firma si takyto experiment moze dovolit, nejaky nas maly "vyrobca" asi nie
Verze 0.31 ve svete open source znamena neco jineho nez ve svete Windows.
- teoreticky ano, ale vela takych nepoznam. Taky Inkscape je momentalne neviem v akej verzii, ale ku Corelu 3 ma este hodne daleko. A to nie som nejako rozmaznany a trebars GIMP mi plne vyhovuje, a necitim potrebu ho porovnavat s najnovsim Photoshopom. -
mm (neregistrovaný)S osobnimi pocitaci pracuji a pouzivam je cca 25 let.
Vzdycky kdyz ctu podobne zasvecene komentare, rikam si, jak je mozne, ze nijak zvlast ve svem dnesnim OpenSUSE Linuxu nepocituji nejaky nedostatek potrebnych aplikaci. A to se na nem i celkem slusne zivim.
Kdyz to obcas ctu, rikam si, ze musim byt nejak pozadu, protoze kolem me to je samy profesionalni grafik, profesionalni animator, profesionalni ucetni, kteremu nestaci Honeycalc ci Linkonto, a tak dale a tak dale, proste kolem me jsou sami profesionalove ze vsech moznych a nemoznych oboru, kteri naprosto nezbytne a nutne potrebuji kdejakou aplikaci dostupnou jen pro Windows v nejnovejsi verzi. Pak k takovemu "profesionalovi" nekdy zajdu domu, kdyz me premluvi, abych mu pomohl a nestacim se divit :-) -
anonymníPre vacsinu ludi je ten vyber aplikacii uzky, ale staci. Najma MS Office,a zazil som uz presviedcanie, ze jeho funkcie urcite nevyuzijem. Vsetky urcite nie, ale aj tych par, ktore v OOo chybaju(trebars kontrola anglickej gramatiky) je pre mna dolezitych. A este viac mi zalezi na "pritulnosti" prostredia - napr. vyhladzovanie fontov a "roztrasene rozhranie" nie je v aplikacii, do ktorej bezne cumim 10-12 hodin denne nepodstatne. MS Office ma intuitivnejsie a nastavitelnejsie rozhranie (mozno, ze najnovsia verizia to meni k horsiemu :-), lepsiu pracu zo stylmi, nemusim stahovat pluginy, aby som mohol jednoducho nastavit cislovanie stran a tisic podobnych "prkotin"...
Mam zas opacnu skusenost - niekto mi vyklada, ako OOo na vsetko staci, a potom zistim, ze v Office nikdy nic zlozitejsie nerobil.
Aplikacia je dost siroky termin, pre niekoho je to nejaka specializovana aplikacia, niekto chce len trochu lepsi wysiwyg HTML editor (nie NVU, ktore je uz roky vo verzii 1.0 a nemoze sa ani rovnat podstatne starsim verziam GoLive alebo NetWeawer)a niekomu staci dokonca len lepsi vyber profesionalne vyzerajuceho freewaru a sharewaru. Paradoxne, aj taky PDF Creator pre Windows zalozeny na Ghostscripte je omnoho privetivejsi ako vsetky moznosti tvorby PDF z Linuxu. -
hafff (neregistrovaný)Čím sa, prepánajána, živíš? 10-12 hodín denne robíš s MS Office? No ak je to tak, potom rob s tým, čo ti vyhovuje/spĺňa požiadavky. Ale skutočná väčšina užívateľov hypermarketových PC používa tak na browsovaie, debatu s kamarátmi, zosmolenie polstránkovej žiadosti atp. Neexistuje najmenší dôvod, aby mali kombináciu Windows/Photoshop/Autocad/... a sto ďalších ukradnutých sw na svojom stroji.
-
Miloš (neregistrovaný)
Bezni ludia si kupuju PC aby zvladlo vsetko, co zvlada PC.
Běžní lidé si nekupují počítač, ale domácí spotřebič. Něco jako herní konzoli, multikino a komunikační zařízení v jednom. Základní vlastnost počítače - jeho programovatelnost - nepoužívají, ani nepotřebují. Rozhodně tedy nelze říci, že chtějí vše, co zvládá PC. Naopak.V jedné diskuzi se dokonce kdosi rozčiloval, proč jsou v Linuxu takové kraviny, jako třeba kompilátory. (Pro mne naopak operační systém bez kompilátorů není operačním systémem).
Problém není v tom, že by Linux byl pro běžného uživatele složitý - ale v tom, že obsahuje spoustu dalších programů, které pro běžného uživatele určeny nejsou - což ho velice irituje. On neodmítá Linux proto, že umí příliž málo ale naopak proto, že umí hodně. (Mnohem více, než uživatel). Že jde o systém pro široké spektrum použití, ze kterého si má vybrat jen to, co potřebuje, jaksi nechápe.
Nemám nic proti běžnému uživateli - nechť si vybere dle svého gusta. Ale skutečnost, že Linux není majoritním systémem domácích spotřebičů, mě pranic nebolí.
-
Nechci vám zasahovat do rozjeté debaty, ale využití programovatelnosti PC není jen v tom, že si něco sám naprogramujete, ale především v tom, že funkci PC lze kdykoli softwarově změnit, což tito uživatelé plně využívají - jedno přehrávač, jednou web browser, jednou herní konzole. Navíc se to softwarové vybavení průběžně mění - updaty, změna browseru jejich synem, nové hry...
-
Miloš (neregistrovaný)To je sice pravda, ale právě tato změna chování počítače vyžaduje určité znalosti a čím má být větší, tím větší musí být znalosti. (Až k těm vlastním programům). Navíc změna vlastností počítače vždy vyžaduje i změnu návyků uživatele.
Požadavek, aby počítač uměl už v okamžiku nákupu vše, co od něj mohu kdy potřebovat je jednak nereálný (ani Windows to zdaleka neumí) a navíc počítač degraduje. Je jistě možné předinstalovat systém pro nejběžnější použití v domácnosti. Ale i tak musí uživatel počítat s tím, že buď omezí své nároky a bude užívat počítač jen v tomto rozmezí, nebo chce jeho chování měnit a pak to vždy vyžaduje z jeho strany nějaké znalosti a aktivitu.
Mě jenom rozčiluje tvrzení uživatele, že počítač má být jako auto, do kterého sednu a jedu, když ve skutečnosti chce létat.
-
Da se rict, ze s Vami povetsinou souhlasim. MS windows uz dobrych (at nelzu) 4-5 let nepouzivam a jsem plne spokojen. Nejvetsi trable mam samozrejme s Nautilus+Windows sdileni disku a Evolution+Exchange. Co jinak neslo se bud casem opravilo nebo jsem si to poladil sam ( a ze takovych rm /tmp/.exchange-me, strace evolution a podobnych jsem uz zkusil), umim s terminalem (snad).
Nicmene si stojim za tim, ze Linux jeste opravdu neni pripravem (pod vyctem se pokusim ukazat, proc je to dulezite).
Jsou to vetsinou malickosti, zkusim jich par vyjmenovat:
- www menu se nevykresli pres flash - https://bugzilla.mozilla.org/show_bug.cgi?id=137189
- flash blokuje klavesy, takze nefunguje Ctrl-T, Alt-D...
- PIM (opravdu nevim jak je na tom KDE, jsem GNOMISTA, KDE vypada velmi kvalitne, ale osobne mi GNOME sedne vice, tak prosim omluvte mou neznalost) opravdu nesyncuje dobre a intuitivne (Musim uznat, ze Nokia PC Suite mi zainponovala), tesim se na vyvojovou verzi opensyncu ktera by mel umet capabilities + nejake Gui
- Cisco VPN klient nema podporu v NetworkManageru
- az do GNOME 2.22 nefungovalo poradne Drag'n'Drop z file manageru
- vim ze jde nastavit pres X configurak vice monitoru i TV a ze dokonce posledni verze ubuntu toto umi i hotplug pro karty Intel - ale zatim to proste neni perfektni
- prisel kamarad, ma stary laptop, zkusil jsem dat ubuntu a ejhle jeho EDGE/Combo karta se musi vysunout jinak system stoji (po vysunuti se rozebehne) a i tak podpora CDMA karet je jen v SVN verzi NetworkManageru
- ani do ted s mi nedari z f-spotu nebo GIMP tisknout fotky na Epson R300 bezokrajove, jednoduse
- tusim ze situace ohledne skenovani take neni idealni
- donedavna Skype+64+video bit no-go
a takovychto 'drobnosti' je jeste porad dost, opravdu si nelajznu vsem rikat, at prejdou na Linux. Linux je super zabava o tom zadna, ale delat z nej modlu bych si netroufl. Kazdymu co mu sedi, i ty wokna se daji snest. Me spise vadi nefer praktiky firmy MS.
A proc ta debata? Jednoduse, kdyz nainstalujete nezraly produkt uzivateli, akorat si ziska spatnou povest a dalsi pokus presvedcit uzivatele o kvalitach OpenSource uz asi nebude (co treba ten chudak JXD?). A zda se mi, ze takovych fanatiku co by rvali Linux vsude je docela dost. Navic trocha kritiky preci neskodi.
IT obor je dle mne velmi zajimavy, ale schvalne by mne zajimalo, jak se kvalita MS produktu podepsala na tom, ze kdyz 'prozradite', ze pracujete v IT tak se za to div nestydite .)
s pozdravem -
rvt (neregistrovaný)Media player neumí titulky ... teda prý by měl umět, ale neznám nikoho, komu by se podařilo je rozběhat bez pomoci dalších nástrojů jako třeba VobSub. Více monitorů X zvládnou - mám vyzkoušeno, to může fungovat i tak, jako kdyby jsi měl více nezávislých pracovních ploch, každá se svým panelem úloh a podobně.
-
Laco (neregistrovaný)Ano to je pravda. Ale kodek pack to riesi. Na linuxe to tak easy nie je. Je tam plno frameworkov. Xine, Gstreamer, Vlc, Mplayer, w32kodeky, libdvdcss2 a v systeme mas mismas a hromadu kniznic.
Pre mna je WMP11 genialny a krasny prehravac v perfektnou spravou hud. kniznice. Doinstaloval som iba K-Lite Codec Pack Standard + QuickTime lite a prehra to uplne vsetko vratane DVD. V podstate je to len zopar filtrov a fici to krasne.
Linux nevyuziva ani len multimedialne instrukcie v mojom 3 rockom Celerone. MMX, SSE, SSE2, SSE3 - vsetko je optimalizovane, DrectX je spicka. Linuxy na optimalizaciu seru...
Preco tie instrukcie nevyuzivaju vyzsie zmienovane linux backendy, alebo Compiz, alebo Gimp, alebo samotnu kernel nejako...
FOSS este musi urazit velmi dlhu cestu. -
tm (neregistrovaný)Mno, tak na toto sa dá povedať akurát tak LOL :)
MMX/SSE a pod. samozrejme využívané sú, fakt netuším odkiaľ takýto FUD máte.
Tá "hromada knižníc" je to isté ako tých "zopár filtrov" vo windows, nič iné.
Video, ktoré by MPlayer neprehral, som ešte nevidel. A ak sa aj nájde, môžete skúsiť jeden z tých ďalších prehrávačov. Väčšina z nich ostatne existuje aj na windows -- znamená to že windows sú rovnako nanič lebo na nich je viac než jeden prehrávač?
Proste ... LOL. -
JS (neregistrovaný)S temi instrukcemi se dost pletete - ja mam distribuci pro AMD64 a ta nepochybne vyuziva vsechny nove instrukce. Navic treba MPlayer umi rozpoznat procesor za chodu a podle toho nastavi instrukcni sadu. A pokud vam to tak vadi, je tu Gentoo ktere si muzete cele zkompilovat pro vas procesor, at uz je to cokoli (nebo si muzete zkompilovat jen program ktery vas zajima).
A z ceho soudite, ze Windows pouzivaji nove instrukce? Vzdyt maji tutez binarku pro vsechny procesory, to same je i s aplikacemi.. -
padam (neregistrovaný)Co porad vsichni mate ??
Ale vzdyt autor ma z 80% pravdu.
Jestli chcem Linux dostat mezi lidi...mezi OBYCEJNE lidi,
pak je cesta pres sblizovani distribuci a release cyklu uplne samozrejma.
Roztristenost, prilisna...ruznorodost a dohadovani tech, kteri Linux pouzivaji,
to jsou podle meho nazoru velke prekazky v masovejsim rozsireni Linuxu.
Muj osobni nazor:
3-5 distribuci pro masove rozsireni...ve stylu SuSe, Ubuntu, Mandriva....
Ostatni necht si je klidne dal,tak jako doposud pro komunitu a nadsence. -
Rejpal (neregistrovaný)Ne, nemá pravdu. Podívejte se na ostatní autorovy články a zjistíte, že jsou "zajímavě tendenční". Nikdo snad nepolemizuje s tím, že pro "běžné uživatele" je jednotnost zapotřebí, ale oni ji už de facto mají a my si můžeme "hrát", přesně tak, jak říkáte.
-
milanS (neregistrovaný)Jako řešení bych viděl dual-boot. Při dnešních velikostech disků pár GB nikoho nezabije. A až mu opět padnou Windows ještě rád sáhne po Linuxu a ocení jeho stabilitu. Hlavně prosím nevnucujte nikomu Mandrivu či jiné windowsí plagiáty pokud možno s těžkotonážním KDE nebo GNOME. Myslím, že v kontrastu s "molochem" Visty ocení uživatel třeba rychlé XFce4 včetně rozmanitých témat (viz např. http://xfce-look.org).
-
Hobil (neregistrovaný)Co máte proti Mandrivě?
- neobsahuje víc chyb, než ostatní distra
- má (pro skalní vyznavače) naprosto plnohodnotný příkazový řádek
- má pár utilitek pro snadné nastavení základních věcí
- zcela dostatečné instalační nástroje (urpmi)
- příjemnou komunitu na www.mandriva.cz
Co je tam špatně?
Vyzkousel jsem susy, debian, gentoo i další; každé distro má své silné i slabší stránky. Nejde snad o osobní zaujatost?
P.S. Používám linux několik roků, mandriva mi pčřijde vcelku vyvážená, takže začátečník i pokročilý dostanou co potřebují (používám taky slackware - průběžně testuju nějakou jinou ditribuci, minule to byl arch-; pupy na noťasu, předtím dsl). Nevidím důvod k takovym nenavistným reakcim mezi uzivateli distribucí. Všechno je to přece linux.
H -
dave (neregistrovaný)A prave kvuli tem hram se linux nemuze prosadit.
Ja sam jsem po 6 mesicich na ubuntu presel zpet na widle.
Zjistil jsem, ze doma posloucham muziku, koukam na videa, pouzivam internet a predevsim hraju hry. Vsechno mi bezelo, muzika mene kvalitni, prehravace videi zabugovane, ale ok bezelo to. Jenze ty dostupne hry se proste nedali hrat. -
Lojza (neregistrovaný)Firemní prostředí je úplně stejný problém. Není dostatečně profesionální software.
Počínaje Officem, konče enterprise aplikacemi na zakázku (spousta softu v Delphi či VisualBasicu). A pak je tu podpora VBA. Seberte uživatelům MS Excel s jejich makrami a tipuju, že do týdne se položi business všech nadnárodních korporací. -
Rejpal (neregistrovaný)To si děláte snad legraci. :-) Software ve Visual Basicu a Delphi (i když nemám důvod se domnívat, že ho nelze provozovat celkem bez problémů pomocí Wine, dalo by se čekat, že tohle už bude vyladěné) řadit do "enterprise aplikací" chce opravdu řádnou odvahu. :-) Pokud jde o VBA, podporu VBA v OpenOffice.org má teď de facto na starosti Novell a mělo by jim to touhle dobou chodit už slušně. Mimochodem, "makrami" je enterprise čeština? :o)
-
Lojza (neregistrovaný)Ale na, "makrami" je zobáková čeština. :-)
Asi byste se divil, co se provozuje jako enterprise aplikace v bankách, pojišťovnách a o fabrikách nemluvě. Slavný případ je štábní IS české armády, který je psán ve VB 6.0.
A VBA chodit slušně? Viděl jste někdy, co uživatelé ve firmách jako je SAP, HP či IBM mají uděláno v Excelu? To jsou malé informační systémy sami o sobě; to nejsou jednoduchá makra typu - sečti to s tímhle a vyplň barvou tu buňku podle intervalu... -
Keramx (neregistrovaný)Profesionálové jsou lidé, kteří se svou profesí živí. 99% profesionálů se neživí administrací počítačů. Profesionálové na počítači chtějí dělat svou práci která je živí. Grafiku, účetnictví, hudební či studio, právní poradenství, medicínu atd...
Profesionálové si chtějí postavit počítač pod stůl, strčit do něj CD/DVD s programem který si koupili, odklikat co se jim na obrazovce objeví a začít se věnovat svému řemeslu a vydělávat peníze.
Jakmile se musí začít starat o to, že OS má nějaký balíčkovací systém, ovladače, něco se někam mountuje, nedej bože kompiluje atd... tak je pro ně ten systém naprosto nepoužitelný. A bude nepoužitelný, dokud se to nezmění.
Proto jediní profesionálové, kteří Linux používají jsou ti, kteří se živí tím, že spravují či tvoří Linux. To je to 1% profesionálů a nadšenců.
Je to hodně v přístupu komunity, která má z valné části pocit, že OS je tu od toho aby tomu každý rozuměl jako oni a celé dny se v tom šťoural. Což pochopitelně rozšíření Linuxu neprospěje.
Dalším problémem je i to, že na jednu věc je 150 nástrojů a z nich je funkčních sotva desetina a to ještě ne vždy úplně.
Takže Linux může být jako předinstalovaný systém používán až bude použitelný pro jiné než Linuxové profesionály a ti si ho na počítač nepustí, dokud je bude obtěžovat potřebou znát Linux více něž to vyžaduje MACos nebo Windows.
Linux urazil hodně dlouhou cestu a zlepšil se strašně moc, ale dokud tuhle bariéru neprolomí tak bude pořád experimentálním softwarem a okraji zájmu. A je to škoda, protože dobré práce je na něm odvedeno už strašně moc. -
dave (neregistrovaný)ono profesional si predevsim nejdrive vybere s jakou aplikaci chce pracovat a az podle pozadavku te aplikace si vybere zelezo a OS. Ale profesionalove nejsou majoritni skupinou uzivatelu pocitacu. To jsou v prvni rade firmy, potom domacnosti.
Ve firmach ma linux uz sve pevne misto na serverech. Tzn. na masinach o kterych v idelanim pripade uzivatel vubec nemusi vedet.
Na desktopy bude mit jeste hodne trnitou cestou. Firmam na tom musi bezet jejich ucto a erp. Doma na tom musi bezet hry. -
Dodavani GNU/Linux jako OEM systemu uz brani pouze neznalost, neodbornost a spatny pristup ze strany zprostredkovatelu. (neregistrovaný)GNU/Linux je vysoce rozsiren mezi administratory, lepsimi programatory, a dalsimi individualy, kteri se casto ve svem volnem case venuji aktivnimu vyvoji free software. Pokud chce kdokoli ve firme pouze pracovat s urcitymi tooly, administrator se mu postara o drivery, automount, patchovani i vsechno ostatni a pokud je to tak tezke pochopit, navstivte http://www.ibm.com/cz/ a prectete si fakta od nejuspesnejsi spolecnosti sveta zamerujici se na mainframy.
-
Hobil (neregistrovaný)"Doma na tom musi bezet hry."
S tim se da souhlasit.
Naše děti maji na počítači dualbot XP/Linux. Ten největší si zahraje např. Divoké kmeny, na to mu stačí prohlížeč, takže jede převážně v linu. Ve woknech jsem navíc raději zablokoval internet (je to tak bezpečnější :-) ).
Ty menší si zahrajou něco z herna.net, nebo skočí do woken a paří nějaká auta. Nicméně kdyby si měly zvolit, jestli wokna nebo linux, wokna by to vyhrála (kvůli hrám).
Co je pro děti motivací k používání/poznávání počítače? Zábava, tedy hry. Než dospějí a začnou dělat vlastní práci nebo business, budou téměř dokonalými (ve smyslu pokročilými) uživateli woken, protože je pro ně životně důležité rozjet tu nebo onu hru, kterou pařili u kámoše. Reinstalovat zakouslý systém, protože si budou chtít zajezdit ve formuli nebo zalítat ve vesmíru. I kdyby se wokna ve škole neučila, bylo by to fuk, naučí se to doma, protože hlavní životní náplní dětí a dětství je hraní a zábava, poznávání světa hrou. A k tomu jim skvěle poslouží wokna s tunami her.
Pokud jim jako rodič vysvětlím, že je lepší z woken na net nelézt, pochopí to a respektují, ale nedělám si iluze, když by narazily (ty děti - pro místní jazykáře) na nějakou opravdu atraktivní win netovku, že by to respektovaly dobrovolně.
Hry jsou fakt velmi důležité a rozhodnou o tom, jaký systém si člověk později zvolí (protože ho bude znát). V pracovním zatížení si už málo kdo najde čas na učení novým kouskům, tedy linuxu, že ano. -
... a totéž doporučuji i autorovi. Je sice možné, že Linux používá, ale určitě ho nikdy nezkoušel prodat ani jednomu výrobci počítačů a určitě nikdy s nikým takovým nejednal. Jinak by nemohl napsat takový, s prominutím, žvást. Těch několik vlastních myšlenek ztracených mezi slovní vatou má zcela nereálný základ pramenící z absence jakýchkoliv zkušeností a vědomostí z OEM oblasti. Vůbec nechápu, proč bylo tohle na Rootu zveřejněno.
