Vlákno názorů k článku Linux jako OEM systém v roce 2008 od D.A.Tiger - Mám takový pocit, že nepatřím k těm, kteří...
-
Mám takový pocit, že nepatřím k těm, kteří by si neustále stěžovali na to, jak úroveň Roota klesá. Právě naopak. Nepovažuji se za žádného Guru, a v mnoha článcích (pokud mně zaujmou) se kolikrát dozvím velmi zajímavé a poučné věci. A zvláště poslední dobou. Avšak tento článek mě pěkně hnul žlučí...
Souhlasím s tím, že Linux ( v tuto chvíli lhostejno jestli říkáte GNU/Linux, nebo pouze Linux - o tom se ještě zmíním) je docela mizivě využíván výrobci či prodejci PC sestav. Podle mého je to dáno z určité části agresivní OEM politikou MS a také jistou neochotou, nebo neschopností takovéto sestavy vůbec prosadit a prodat. Je docela možné, že je to i z jisté části neznalostí (popřípadě dezinformovaností) veřejnosti právě o Linuxu, o kterém se mnohdy v jistých "odborných kruzích" mluví jako o jakési slabé náhražce Widlí. Podle mě je v prvé řadě nutno, aby lidé přišly na to, že Linux není jen jakási náhrada, ale plnohodnotný operační systém, pak bude mít Linux šanci v nějakém pokusu o masové rozšíření. Jenže to půjde těžko, když většina uživatelů (např. Widlí) neví co vlastně je ten "operační systém". Podle mě tady velice zaspalo naše školství a media - tam bych hledal taky prvotní možné příčiny nezájmu a neinformovanosti.
Pokud je mi známo, tak se všude píše o tom, že zájem o Linux narůstá. Neorijentuji se moc v nicneříkajících statistikách, jen mohu potvrdit, že teto trend pozoruji i ze svého okolí (a pro nejrůznější prudiče dodávám, že nevyhledávám - byť i nevědomky - lidi s kladným vztahem k Linuxu. Beru je tak jak mi do života přicházejí a zase odchází). Není to možná tak razantní a světoborný nárůst, jak by si mnozí představovali. Naopak pomalu a pozvolně - což je mimochodem z mnoha důvodů i dobře. Např., proto, že se může alespoň Linux a komunita pomalu připravit na příchod "normálních uživatelů".
Co myslel autor tou "profesionální podporou"? Má to snad znamenat, že např. Firmy IBM, QCM, nebo Red Hat nabízejí neprofesionální podporu? A co ta zmínka o ovladačích, to je kapitola sama o sobě. Linux je zaprvé jeden z nejportabilnějších systémů vůbec a za druhé - pokud je mi známo - funguje bez vážnějších problémů na drtivé většině normálně dostupného HW. Není, však pochyb o tom, že asi existuje i HW se kterým má Linux potíže. Ale pokud vím, podobná situace je i konkurenčních os, a každý výrobce/dodavatel se s tím vyrovnává po svém, a ne právě vždy ke spokojenosti zákazníka...
"GNU/Linux, ale říkejme již konečně zkráceně a snáze „Linux“,..." Velice krásná ukázka jak se někdo snaží prosazovat své názory, i takovým způsobem, který je dle mého názoru docela nevhodný. Zajímalo by mě, kde autor článku vzal právo vnucovat nám, jaký název máme používat, když - pokud je mi známo - tento spor mezi RMS s Torvaldsem není ještě definitivně vyřešen?
už vůbec nevím jak mám pochopit tu zmínku o zakomponování DRM do Linuxu. Nebyl by prosím link na zmiňovanou diskuzi. Chtěl bych na vlastní oči spatřit takovýto příspěvek. Opravdu, ale opravdu, mě ani ve snu nenapadlo, že může někdo s takovou -s odpuštěním- debilovinou přijít....
Našlo by se toho ještě hodně co se mi na článku nelíbilo, např. definice komunity, velmi podivně podané omezování diskutérů (chcete třeba omezovat ty diskutéry, kteří vyjadřují svůj nesouhlas s vámi?), atd... Prostě jedním slovem katastrofa. Doufám, že tenhle článek byl jen autorův nechtěný úlet. Skoro to vypadá jak PR na obědnávku.... -
Lukáš (neregistrovaný)"Podle mého je to dáno z určité části agresivní OEM politikou MS"
Obvyklý přístup; za to že se můj produkt neprodává nemohu já, ale konkurence.
"Podle mě je v prvé řadě nutno, aby lidé přišly na to, že Linux není jen jakási náhrada, ale plnohodnotný operační systém, pak bude mít Linux šanci v nějakém pokusu o masové rozšíření."
Jenomže sami Linuxáři ve článcích typu "přejděte z Windows na xxxxx" jsou-li trošku objektivní, připouštějí že nejde spousta věcí. Od podpory hardware po nefunkčnost většiny účetnictví atd. Je pak logické, že v člověku nepočítačovém vzniká pocit nedokonalé náhražky.
"Podle mě tady velice zaspalo naše školství a media - tam bych hledal taky prvotní možné příčiny nezájmu a neinformovanosti."
Ale, podobný argument jako s tím agresivním Microsoftem. Takže teď za to může škola; kdy příjde na řadu obvinění Kanady? Stejně jako používání PC je věc nutná pro život, je to dnes i například mobilní telefon či automobil. Ani jedno škola neučí a přesto se teenageři již na základním stupni dokáží hádat o "Nokia versus Sony Erikson" či diskutovat o mobilních tarifech s takovou hloubkou znalostí, že půlka prodejců těchto operátorů by se od nich mohla učit. Nesvádějme všechno na školu, asi Linux mládeži nic nenabízí, protože Windows všichni znají, používají stejně jako ty telefony. Zde nepomůže učit naspaměť stejně jako Božku Němcovou i jak se dělá v Gnome, ale musí to ty děcka bavit, musejí to používat doma. Linux zjevně nepoužívají. Ptejme se proč jim nic nenabídne, a Windows ano.
"pro nejrůznější prudiče dodávám, že nevyhledávám - byť i nevědomky - lidi "
Velmi by mě zajímalo, jak vědomky víš že nevědomky nevyhledáváš stejnou skupinu :) Každý člověk žije v nějaké sociální vrstvě; ná například nikdy neznal chemii a neměl kamarády a známé chemiky; po příchodu mé přítelkyně, chemičky se mi takoví lidé začali objevovat v životě, ač jsem je vědomky i nevědomky nevyhledával. Souhlasím s Tebou, že povědomí zvolna roste, ale že by to bylo výrazné nemohu říci.
"IBM, QCM, nebo Red Hat nabízejí neprofesionální podporu?"
Přesně tak. Zatímco stáhnout a nainstalovat ovladače pro Windows z webu i pofiderního výrobce základní desky zvládne i klučina základní školou povinný, připusťme si že situace s Linuxem tak snadná není. A to samé platí i v aplikacích atd. Není-li to v repozitáři distribuce, normální uživatel si s tím není sto poradit. To je sice na jednu stranu výhoda, ale na druhou stranu problém. Tato "profesionální" podpora ze strany jak výrobců HW tak i SW opravdu chybí.
"Linux je zaprvé jeden z nejportabilnějších systémů vůbec a za druhé - pokud je mi známo - funguje bez vážnějších problémů na drtivé většině normálně dostupného HW. "
No vida. Domnívám se, že ono moderní zaklínadlo "běží to i na topinkovači" většinu lidí nezajímá. Zpravidla doma nemají topinkovač na kterém chtějí provozovat Linux. Navíc, bez vážnějších problémů mě moc nezajímá, já chci plnou funkci. Nedávno jsem zkoušel teď poslední Ubuntu, nutno podotknout že na mém postarším PC jede....bez akcelerace grafiky. Proč? Nevím. Nejsem Linuxář, ale systém mi zdělil že nepoužívám žádné nesvobodné ovladače a že můžu být happy. Jak tam dostat nesvobodný ovladač, se kterým mi pojede onen radeon s akcelerací, nevím. U Windows je to jasné. Www.ati.com, vybrat radeon, stáhnout, next next next a finish, reboot. To je to o čem jsem psal nahoře. A to je i to nač poukazují užovatelé. Je jim, stejně jako mě, jedno zda je ovadač svobodný či "nesvobodný". Jistě, i ve Windows se dá najít hw co nepojede. Ale fakticky, je toho mnohem méně.
Možná že, kdyby někdo opustil onu demagogii o nesvobodných ovladačích, byla by situace rázem jiná.
"Zajímalo by mě, kde autor článku vzal právo vnucovat nám, jaký název máme používat, když - pokud je mi známo - tento spor mezi RMS s Torvaldsem není ještě definitivně vyřešen? "
Ano, to samo ukazuje mnohé. Jakou má ten OS strategii, když ani hlavní lidé v jádru komunity jenž za ním stojí se neshodnou ani na názvu?
Tygře, vždyť ke to v každé druhé diskuzi i zde na rootu. Použij Google. To, že Linuxová komunita se brání DRM a nechce jej implementovat, podporovat a vlastně vůbec cokoliv je hlavním argumentem linuxářů, kteří tím obhajují svobodu používání počítače, náboženství a kdoví čeho ještě.
"Doufám, že tenhle článek byl jen autorův nechtěný úlet. "
Mě se ten článek líbíl :) -
tdx (neregistrovaný)"'IBM, QCM, nebo Red Hat nabízejí neprofesionální podporu?'
Přesně tak. Zatímco stáhnout a nainstalovat ovladače pro Windows z webu i pofiderního výrobce základní desky zvládne i klučina základní školou povinný, připusťme si že situace s Linuxem tak snadná není. A to samé platí i v aplikacích atd. Není-li to v repozitáři distribuce, normální uživatel si s tím není sto poradit. To je sice na jednu stranu výhoda, ale na druhou stranu problém. Tato "profesionální" podpora ze strany jak výrobců HW tak i SW opravdu chybí."
Proboha, proč... Proč mají největší potřebu diskutovat ti, kteří toho nejméně vědí a dokážou? -
Ash (neregistrovaný)A tak řešení problémů se dá najít i na fórech o windows, jen se člověk někdy dozví, že aby to fungovalo se musí drbat pravou nohou za levým uchem, pak že to jde. Tedy že obejít se to dá, ale ideální řešení neexistuje (a implementovat ho nikdo z windows komunity nemůže, na rozdíl od světa svobodného software).
-
xyz (neregistrovaný)Pokud někdo za profesionální podporu považuje stažení a následující instalaci ovladače domácím uživatelem... nezlobte se na mě, ale k tomu snad není potřeba nic dodávat. Nebo tam snad nějaký důkaz, proti původnímu tvrzení, že výše uvedené firmy nabízejí profesionální podporu, vidíte?
-
Ash (neregistrovaný)Lukáši, nezlobte se, ale z vašeho příspěvku úplně čiší jak mluvíte o koze, zatímco zde se diskutuje vůz...
> Obvyklý přístup; za to že se můj produkt neprodává nemohu já, ale konkurence.
ANO, je to dokonce jedna z nejčastějších příčin a není na tom nic divného ani neobvyklého, každý se snaží udržet své pozice, fair-play patří do sportu (a i to jen někdy).
> Jenomže sami Linuxáři ve článcích typu "přejděte z Windows na xxxxx" jsou-li trošku objektivní, připouštějí že nejde spousta věcí. Od podpory hardware po nefunkčnost většiny účetnictví atd. Je pak logické, že v člověku nepočítačovém vzniká pocit nedokonalé náhražky.
Asi by podle vás bylo lepší, kdyby linuxáři suše konstatovali "řekněte Wow"? Nedávno jsem rozcházel Vistu a docela bych ocenil, kdyby i woknaři častěji upozorňovali na to, co nejde, ušetřilo by mi to víc času při řešení problémů.
A nebo by bylo lepší, kdyby Microsoft častěji upozorńoval na nedostatky svého systému, čímž by se pocity nepočítačových uživatelů vyrovnaly. Čímž se oklikou trochu dostáváme k tomu, jak Microsoft brání... :) Prostě PR oblbováky jsou účinnější zbraň než objektivní hodnocení.
> Ale, podobný argument jako s tím agresivním Microsoftem. Takže teď za to může škola; kdy příjde na řadu obvinění Kanady? ... asi Linux mládeži nic nenabízí, protože Windows všichni znají, používají...
Co by asi znali a používali, kdyby se na školách, úřadech a v internetových kavárnách používal linux :D Nechtěl bych pak být v kůži Microsoftu, kdyby přišel s Vistama a uživatelé by zjistili, že to nemá žádný pořádný /home a /program files, ale data se cpou všude možně a když chcete něco najít tak pro to nemůžete sáhnout, ale musíte to "hledat".
>>"IBM, QCM, nebo Red Hat nabízejí neprofesionální podporu?"
>Přesně tak. Zatímco stáhnout a nainstalovat ovladače pro Windows z webu i pofiderního výrobce základní desky zvládne i klučina základní školou povinný, připusťme si že situace s Linuxem tak snadná není. A to samé platí i v aplikacích atd. Není-li to v repozitáři distribuce, normální uživatel si s tím není sto poradit. To je sice na jednu stranu výhoda, ale na druhou stranu problém. Tato "profesionální" podpora ze strany jak výrobců HW tak i SW opravdu chybí.
Vůbec nevíte co znamená slovo "podpora". Vysvětlujete to jako stav, kdy vše dokáže klučina zš povinný. Ne, podpora neznamená že systém všechno udělá sám, nebo za asistence klikání na "next next next", to je něco jiného a říká se tomu jinak.
"Linux je zaprvé jeden z nejportabilnějších systémů vůbec a za druhé - pokud je mi známo - funguje bez vážnějších problémů na drtivé většině normálně dostupného HW. "
> Nejsem Linuxář, ale systém mi zdělil že nepoužívám žádné nesvobodné ovladače a že můžu být happy. Jak tam dostat nesvobodný ovladač, se kterým mi pojede onen radeon s akcelerací, nevím. U Windows je to jasné. Www.ati.com, vybrat radeon, stáhnout, next next next a finish, reboot.
Ano, nejste linuxář, jste woknař. Kdybyste byl linuxář, tak byste věděl jak snadno to v Ubuntu udělat, ale zase byste si neporadil s Windows. Výhodu linuxu chápu v tom, že když po tom "reboot" něco nefunguje, nebo to funguje jinak než chceme (a pokročilý uživatel má často jinou představu než výrobce) může člověk se znalostmi najít řešení, a člověk bez znalostí může požádat toho člověka se znalostmi. Když totéž nastane u Windows (nebo obecně u výrobce sw s uzavřeným kódem), třeba v nové verzi nejde něco co šlo ve staré, může zavolat maximálně placenou podporu a oni mu to možná... opraví. A nebo spíš řeknou že už to v nové verzi nepodporují, tak ať si zvyká :) Tohle je to, v čem je linux jednoznačně lepší.
> Možná že, kdyby někdo opustil onu demagogii o nesvobodných ovladačích, byla by situace rázem jiná.
Tvrzení o nevýhodách nesvobodných ovladačů (a sw obecně) jsou demagogie? Kupte si slovník cizích slov.
>>"Zajímalo by mě, kde autor článku vzal právo vnucovat nám, jaký název máme používat, když - pokud je mi známo - tento spor mezi RMS s Torvaldsem není ještě definitivně vyřešen? "
> Ano, to samo ukazuje mnohé. Jakou má ten OS strategii, když ani hlavní lidé v jádru komunity jenž za ním stojí se neshodnou ani na názvu?
Jestli vám tohle přiadá problém, zůstaňte u těch Windows, jste rozený pro diktaturu :)
> Tygře, vždyť ke to v každé druhé diskuzi i zde na rootu. Použij Google. To, že Linuxová komunita se brání DRM a nechce jej implementovat, podporovat a vlastně vůbec cokoliv je hlavním argumentem linuxářů, kteří tím obhajují svobodu používání počítače, náboženství a kdoví čeho ještě.
Co to tu blábolíte???
>>"Doufám, že tenhle článek byl jen autorův nechtěný úlet. "
>Mě se ten článek líbíl :)
Nedivím se. -
Lukáš (neregistrovaný)"A nebo by bylo lepší, kdyby Microsoft častěji upozorńoval na nedostatky svého systému"
Ale to je absurdní. Navíc jsem nikde neviděl, že by to dělali Linuxáři nebo že by tak vypadala instalace Fedory :) Naopak, je to stejné jako u MS, vše je skvělé a lepší a lepší... Kromě toho že za to, že Linux není používán veřejností může Microsoft. Viz Vaši reakci o fair play. Proč to po MS chcete, když sám říkáte, že to patří do sportu a ne obchodu?
"Co by asi znali a používali, kdyby se na školách, úřadech a v internetových kavárnách používal linux :D"
Zacyklené kolo. Ale to nerozetne Microsoft ani soud, ani EU; ale to, že Linux nabídne něco víc. Asi nenabídl.
"Vůbec nevíte co znamená slovo "podpora". "
Ale vím. Ono to toiž začíná u toho, že nejsou ovladače k dispozici a končí tím, že HP tvrdí že síťovka onoho serveru je v Debianu plně podporovaná a ani poslední debian ji nevidí. Atd.
"Ano, nejste linuxář, jste woknař. Kdybyste byl linuxář, tak byste věděl jak snadno to v Ubuntu udělat, ale zase byste si neporadil s Windows. "
Souhlas. Ale jestliže nedokáži v Ubuntu rozjet obyčejnou grafiku a výrobce mi s tím nepomůže, ani tak že napíše na web jak to mám udělat v nejpoužívanějších distribucích, pak promiňte, ale nemám od výrobce podporu. A opět.. jestliže mi chce Linux něco nabídnout, abych jej používal, pak to musím zvládnout. Jinak zůstanu u MS a nebude na to mít rozhodnutí EU žádný vliv.
"Tvrzení o nevýhodách nesvobodných ovladačů (a sw obecně) jsou demagogie? Kupte si slovník cizích slov."
Samozřejmě že je. Pro mě je ovladač pod EULA i GNUGPL stejně svobodný, jak jen software svobodné být může. Stejně jako auto nebo moje knihovna.
"Jestli vám tohle přiadá problém, zůstaňte u těch Windows, jste rozený pro diktaturu :)"
To není o diktatuře. Je o to cíli. Jestliže hlavní osoby, které určují směr vývoje produktu nejsou sto se shodnout ani na názvu, jak moc jsou schopni se shodnout na dlouhodobých cílech?
Tak o mém blébolení o DMR: http://www.root.cz/diskuse/2005/ -
Lukáš (neregistrovaný)Svobodný může být pouze člověk, ne zařízení či majetek. Ani software. Maximálně může licence, tedy smlouva mezi dva subjekty poskytovat práva, což může být vykládáno jako svoboda.
Takže software nemůže být svobodný. Licence k jeho užití může poskytovat jakousi "svobodu" navíc oproti jiné licenci.
Ona demagogie, že je nějaký software svobodný či nesvobodný je kardinální hloupost, mající za cíl pouze navodit strach u člověka neznalého. -
Tak jsem si myslel, že jste prostě jen člověk co je nasranej, že že nemůže rozjet nějaký distro Linuxu, ale vy jste jen obyčejný flamer.
Software samozřejmě může být svobodný. samozřejmě, že ne v tom smyslu jako člověk, ale v tom smyslu, že není zatížen patenty, licenčními závislostmi, a pod... V tomto smyslu je opravdu svobodný. Říkáte tu něco o demagogii a sám ji vytváříte (a to nemluvím o tom, že ve svých příspěvcích vykazujete elementární neznalosti). -
Lael Ophir (neregistrovaný)S dovolením "svobodný SW" je takový, který dává svobody uživateli. Například svobodu jej dále šířit, svobodu jej modifikovat, svobodu jej studovat. Tvrdit ovšem o SW, že je svobodný v pravé smyslu slova "svoboda", je v nejlepším případě nadsázka. V horším demagogie.
No a hovořit o GPL SW jako o "svobodném" je ještě větší nadsázka. O SW pod BSD licencí lze říci, že dává uživateli maximum svobod. GPL naopak vyžaduje zveřejňování šířených změn, což do svobody uživatele zasahuje (v případě kdy chcete SW prodávat je to pak zásah dost zásadní). Nakonec flamů mezi zastánci GPL a BSD licencí na téma "která licence je fakt svobodná" je velká spousta. Faktem je, že BSD licence dává uživateli svobod více. -
Rejpal (neregistrovaný)
GPL naopak vyžaduje zveřejňování šířených změn, což do svobody uživatele zasahuje (v případě kdy chcete SW prodávat je to pak zásah dost zásadní).
Ano, a na tom je něco v nepořádku? Zasáhne do svobody jednoho uživatele, aby přitom zabránila zásahu do svobody mnohem většího počtu uživatelů. V případě mimořádně těžkých zločinců také omezujeme jejich svobodu především proto, aby neutrpěla svoboda jiných. (Podotýkám raději explicitně, že nehodlám mezi sebe stavět vrahy a rádobyuzavřitele GPL softwaru, ale princip je týž - raději nedovolit něco jednotlivci, než umožnit mu manipulovat se skupinou. Ostatně autor má právo požadovat, jak s jeho dílem má být nakládáno.)
Je to stejný problém jako Russellův paradox: Nemůžu změnit realitu jen tím, že chci, aby byla jiná. Množina všech množin nezačne existovat jen proto, že by se mi to líbilo (nebo ža by se to líbilo matematikům). Stejně tak nemůžou mít všichni absolutní svobodu, pokud žije více než jeden člověk - protože pak by jeden měl svobodu omezit svobodu toho druhého, a to je logický spor.
Z toho tedy vyplývá, že nějaká hranice existovat musí, a pak je nutně arbitrární. GPL pouze "optimalizuje rozložení" svobody jedním konkrétním způsobem, nic víc. BSD dává co nejvíc práv komukoli, kdo si získá přístup ke zdrojovým kódům, GPL zase dává co nejvíc práv tomu, kdo s dotyčným softwarem vůbec přijde do styku. Autoři GPL softwaru prostě nechtějí vidět, že by někdo jejich dílo později zneužil k vynucenému vendor lockinu, případnš k nuceným upgradům nebo ke ztráte podpory v přpadě, že vendor zanikne nebo přesune svou pozornost jinam. A mají jistě plné právo psát SW, který takové věci nedovolí, pokud tím své svědomí nechtějí zatížit.
A hlavně mě překvapuje, že Vás tohle vůbec zajímá, neměl byste tohule dobou v nějaké velké firmě zase propagovat další SW Microsoftu? :-) Vždyť Vám může být GPL software úplně ukradený, stejně jako mně může být ukradený SW od Microsoftu. Ve světě je dost místa pro všechny. :-)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Na prvním místě je třeba říci, že když chce někdo psát software pod GPL, nebo jako freeware, postware, beerware, nebo jakkoliv jinak, je to jeho věc. Má na to právo, a to jsem nechtěl nijak rozporovat.
GPL zasahuje do svobody uživatele tím způsobem, že když vyvine vlastní kód nad GPL kódem, tak ho *musí* uvolnit. Pokud tedy postavím přehrávač multimédií z Mplayeru, budu zřejmě muset uvolnit zdroják, i kdybych použil jen jeden řádek. Je to zásah velmi výrazný.
Ochrana uživatelů je zástupné téma. Původní produkt je totiž dále k dispozici. Pokud bych nebyl nucen zdroják uvolnit, mohl bych výsledný produkt (třeba ten přehrávač postavený na mplayeru) prodávat, a vydělat na své práci. Samozřejmě bych nemohl prodávat práci původního autora, protože ta je pořád k dispozici zdarma. Efektivně bych tedy prodával jen svou přidanou hodnotu. Bohužel autoři GPL SW se rozhodli, že pokud budu stavět nad jejich kódem, tak tyhle možnosti mít nebudu.
Paradoxem potom je, že GPL SW se říká "svobodný". Pokud mi licence ukládá povinnosti (a to dost zásadního charakteru), těžko může být "svobodná". A jak jsem psal, svoboda SW v pravém významu toho slova je nesmysl, takže označení "svobodný SW" je v nejlepším případě nadsázka.
Sice mám blízko k velkým firmám, ale opravdu neprodávám ani nepropaguji SW žádného výrobce. -
V prvé řadě bych rád řekl, že je velmi úsměvné číst kázaní na téma demagogie, pocházející od vás, naše největšího MS demagoga. To mě vede k té propagaci SW, myslím, že by jste již neměl nadále lhát, protože všichni již víme v čí prospěch tu flamujete. ;)
Jinak co se týče GNU GPL, plně souhlasím s kolegou Rejpalem. Svoboda neznamená mohu si dělat co chci, jistá omezení jsou nutná. Mě osobně (a jsem si jist, že vám na stopro taky ne) by se například vůbec nelíbilo, kdybych zveřejnil nějaký vlastní SW a nakonec by si jej někdo přivlastnil, jen tím, že v něm modifikuje pár řádek. Proto vidím povinnost zveřejňovat změny jako v pořádku. Je to stejné jako v opačném případě (který by jste tu do krve hájil - jak vás znám) kdy by někdo vydal propertiální software a já začal rozšiřovat jeho kód - už teď slyším ty žgryndy o krádeži, nemorálnosti, ...atd.
Z vašich příspěvku jaksi vyplývá, že pojem "svoboda" znamená "mohu si dělat co chci, bez ohledu druhého"(U nás, na Moravě se příhodně říká: "Po mě potopa..."). To však není svoboda, ale anarchie, a stou jak asi všichni dobře víme, bychom daleko nedošly...
Svoboda taky znamená, že pokud vám více vyhovuje BSD Licence, tak ji můžete pro svůj soft použít ;) -
Lael Ophir (neregistrovaný)kdybych zveřejnil nějaký vlastní SW a nakonec by si jej někdo přivlastnil, jen tím, že v něm modifikuje pár řádek -- to se samozřejmě nemůže stát. Váš SW byl uvolněn tak, jak byl, a nikdo si ho dost dobře nemůže přivlastnit. Pokud někdo změní nebo přidá jen pár řádek, je naopak dost drsné ho o ty řádky obírat. Povinnost zveřejňovat SW stavící na GPL kódu naprosto vylučuje komerční využití takového kódu (tedy prodávat svůj vlastní kód).
Samozřejmě svoboda znamená, že si můžete dělat co chcete, dokud nezasahujete do něčích práv. Anarchie se z toho stává, pokud tu druhou část vypustíte.
Samozřejmě mohu pro svůj SW použít jakoukoliv licenci, to neřeším. Já upozorňuji na to, že hovořit o GPL SW jako o "svobodném" je v nejlepším případě nadsázka. -
~ (neregistrovaný)ja si neodpustim technicku: anarchia ani zdaleka nie je to, co si s panom D. A. Tigerom predstavujete. Anarchia znamena bezvladie - a to cudujsasvete nie je synonym chaosu, naopak anarchisticka spolocnost je pomerne dobre organizovana horizontalne. Hlavnym mottom je nezasahovat do slobod inych - antiautoritarsky princip si to priam vyzaduje.
koniec ideologickej technickej poznamky, aby sa nam tu nesirili politilogicke pamemy. -
To je docela možné. Já jsem ovšem neměl na mysli anarchii, v jejím ideologicko-politickém smyslu, ale jako synonymum pro situaci bez pravidel. V tomto smyslu se to slovo běžně používá.
Nechtěl jsem se však tím v žádném případě dotknout představitelů tohoto proudu. Pokud se tak přeci jen stalo pak se omlouvám. -
"Povinnost zveřejňovat SW stavící na GPL kódu naprosto vylučuje komerční využití takového kódu (tedy prodávat svůj vlastní kód)."
Prodávat kým??? Čtete co za bludy píšete, pro Krista? Takže podle vás je v pořádku, když napíši nějaký kód, ten zveřejním a někdo jiný si jej vezme (změní jeden řádek - aby se neřeklo) uvalí na něj propertialní licenci a bude na něm vesele vydělávat??? Co je to za nesmysl? A slyšel jste - když už jsme u toho někdy o licenci LGPL?
Pokud bych na něm chtěl vydělat, tak jej rovnou zatížím propertialní licencí sám, a nebo jej někomu prodám. Vzpamatujte se laskavě.
" Váš SW byl uvolněn tak, jak byl, a nikdo si ho dost dobře nemůže přivlastnit. Pokud někdo změní nebo přidá jen pár řádek, je naopak dost drsné ho o ty řádky obírat."
Nezlobte se na mě, ale to co jste popisoval, je defakto přivlastnění. Pokud se někomu nelíbí, a má pocit, že je o řádky obrán, pak mám jednoduché řešení - ať je tam nevkládá a celý zbytek si od základů napíše sám (samozřejmě vlastní kód, atd...) volba je na každém jednotlivě.
"Samozřejmě svoboda znamená, že si můžete dělat co chcete, dokud nezasahujete do něčích práv. Anarchie se z toho stává, pokud tu druhou část vypustíte."
Ano, avšak až na to, že systémem, který popisujete velice výrazně zasahujete do práv předešlého autora (popř. autorů). To je ovšem u vás jen malý kosmetický detail, že? -
Lael Ophir (neregistrovaný)Když vezmete něčí kód šířený pod GPL, a změníte jednu řádku, tak výsledek neprodáte, protože je původní kód k dispozici volně a zdarma. Můžete prodat pouze svou přidanou hodnotu - v tomto případě ten jeden řádek, což asi nebude velký business. Naopak pokud k aplikaci něco zásadního připíšete, mohl byste to prodávat výsledek své práce. Samozřejmě opět za cenu své přidané hodnoty, protože původní GPL kód je k dispozici volně a tedy zdarma. Vidím, že koncept přidané hodnoty vám moc neříká.
O licenci LGPL jsem slyšel, stejně jako o BSD licenci, MIT licenci atd. Nicméně bavíme se o GPL.
Popsaný způsob licencování (nechat příjemce kódu, ať si s ním dělá co chce) nijak nezasahuje do práv původního autora. Původní autor tento způsob licencování volí dobrovolně. A jak jsem už na začátku podotýkal, nikomu nechci brát možnost psát SW pod takovou licencí, jakou si vybere. Diskuze je o tom, že pokud příjemci kódu zveřejněného pod GPL ukládám povinnosti, a to takové, které mu znemožňují prodávat jeho vlastní kód, tak takové licenci těžko můžu říkat "svobodná". -
Jak už jsem jednou psal, tahle vaše teorie je absurdní nesmysl, vycházející buď z toho, že jste vůbec nepochopil filosofii GNU, nebo z toho, že se ji snažíte překroutit (Popřípadě napasovat BSD na GNU, což je zhovadilost - anebo pokus o vyvolání flamu). Mimochodem pořád dokola melete své, aniž by jste mi odpověděl na mou otázku, nebo zauvažoval nad tím proč jsem se zmiňoval o LGPL, která je mimochodem jednou z celé kolekce GPL licencí (Je jich totiž několik ;) ).
Takže ještě jednou : Jestliže napíši aplikaci, zveřejním její kód, který někdo jiný modifikuje, potom jej vydá pod vlastní propertiální licencí, vydává tím i kód, který jsem vytvořil (bez ohledu na rozsah modifikací). Vám zas nic neříká pojem "duševní vlastnictví" (viz např. autorský zákon)? Tedy jinými slovy - způsob, který popisujete omezuje původního autora, který potom již nemůže nakládat ze svým duševním vlastnictvím v modifikované verzi programu, neboť je na něj uvalena propertiální (či jiná v obdobném smyslu) licence. Mimo to, tím omezujete i koncové uživatele takového díla, poněvadž jsou při vydání této modifikované verze obráni o svá práva, která měli v původní verzi, a budou-li na nich trvat, nemohou modifikovanou verzi nadále používat. Zajímalo by mě taky, jak by jste ocenil onu "cenu přidané hodnoty" tak, aby se původní autoři necítili poškozeni. Pořád se bavím pouze o GNU.
Jistou část pravdy však máte. To se ovšem netýká programu, jako celku, ale jeho znovupoužitelných částí, jako jsou knihovny, moduly, atd., aby bylo možno jejich využití i v projektech s jinými licencemi, avšak jejich použití neovlivnilo je samé. Tento problém řeší LGPL, proto jsem ji zmínil.
Pokud se snažíte napasovat na GNU BSD, tak jste na nesprávné adrese. Flamy na téma GNU vs. BSD jsou pouze filosofickou-právní hádkou o ničem. Obě licence vychází z jiných filozofických předpokladů a cílů, což ovšem neubírá softwaru pod GNU licencí označení "svobodný". Rozhodně více jak zmiňovaná EULA, apod. Jak GNU, tak i BSD licence zavádějí různá omezení (a pokud vím, tak BSD je daleko restriktivnější než GNU). Neexistuje žádný obecný pojem svobody (kromě již zmiňovaného systému bez jakýchkoliv pravidel) a záleží především na autorech s jakým záměrem své dílo publikují a jak oni chápou pojem svobody, a podle toho zvolí licenci. -
Ad: Zatímco stáhnout a nainstalovat ovladače pro Windows z webu i pofiderního výrobce základní desky zvládne i klučina základní školou povinný, připusťme si že situace s Linuxem tak snadná není...
I tak pofidérní výrobce jako Asus NEDODÁVÁ ŽÁDNÉ ovladače pro Windows XP (co mají něco přes 70% trhu) pro např. svůj notebook A7K. Když je tam nainstalujete, nefunguje prakticky NIC. Kupte si Vistu 32bit. Problém vyřešen. A to ten notebook prodávají "bez OS" tak bych předpokládal že ovladače budou třeba i pro víc jak jeden systém. Takže už vidím fracka ze 6-7 třídy jak si napíše pro pár zařízení ovladače, když to zrovna "nevyřeší" Vistou.
Ad poslední Ubuntu a 3D ovladač. Zakliknout v nabídce čtvereček "použít nesvobodný ovladač", přičemž systém si ho sám stáhne a nastaví pokud nemáte nějakou velmi netypickou grafickou kartu není až tak složitý úkon, já to zvládl 1 klikem. A existuje také aplikace EnvyNG, která je ještě mnohem uživatelsky komfortnější pro instalaci grafických karet nvidia a Ati. -
Lukáš (neregistrovaný)"Ad poslední Ubuntu a 3D ovladač. Zakliknout v nabídce čtvereček "použít nesvobodný ovladač".... ano, tuto radu jsem dostal od několika lidí. Až na to, že tam nic takového není.
Zajimavé, na webu http://support.asus.com/download jsem pro Windows XP k produktu A7K našel tyto ovladače:
Virtual Camera Utility
RICOH card reader driver
Modem driver
Graphics Driver
Síťovku a chipset najdete na Intelu, co víc chcete? -
Nevím jak v Ubuntu, ale v Debianu se veškerý nesvobodný software vkládá do podsložky repositář/verze/non-free. Předpokládám, že by to mělo být obdobně i v Ubuntu. Chce to pouze skontrolovat nastavení repositářů. Pokud vám taková operace připadá jako složitá, pak je lepší když zůstanete u Windows. Jinak pokud se vám nelíbí filozofie daní distribuce, tak ji jednoduše změňte. Výhoda, kterou sebou -mimo jiné- nese svoboda. když se mi nelíbila filosofie a chování Widlí, neměl jsem jinou možnost než jít na jiný os.
Bavíte se o podpoře k operačnímu systému, ale jako příklad dáte podporu k notebooku, tedy k hardwaru? Proč z nás děláte voly, prosím vás? Za podporu chodu všech zařízení je opravdu odpovědný výrobce. Proto já osobně hledám prvořadě ovladače na jejich stránkách. Mimo to je to asi čtrnáct dní co jsem rozcházel hardwarovou stránku taky jednoho Asusu pod XP. Musím říct, že to byl opravdu nářez.
Ale pokud chcete porovnávat tak bych vám doporučil trochu prolézt stránky těch firem, jimž tu tak vesele haníte profesionalitu
www.redhat.com
www.qcm.cz
www.ibm.com
Na každé najdete odkazy support, download, services, documentation, atd..., tak se taky podívejte co nabízí. Mimochodem, technická podpora Red hatu je na opravdu špičkové úrovni avšak ani já, ani vy na to asi nemáme... -
Rejpal (neregistrovaný)
Obvyklý přístup; za to že se můj produkt neprodává nemohu já, ale konkurence.
V tomhle případě je obezřelost bohužel na místě: link 1 (odstravce 21 a 22) a link 2 (následné soudní rozhodnutí).Stejně jako používání PC je věc nutná pro život, je to dnes i například mobilní telefon či automobil. Ani jedno škola neučí a přesto se teenageři již na základním stupni dokáží hádat o "Nokia versus Sony Erikson" či diskutovat o mobilních tarifech s takovou hloubkou znalostí, že půlka prodejců těchto operátorů by se od nich mohla učit.
Bohužel pro váš argument, telefony jsou poměrně jednoduchá zařízení, která moc neumějí a navíc do nich software dodá i výrobce. S tím není příliš těžké se naučit i pro starší generaci (možná ne pro tu úplně starou, ale pro maminky a tatínky dnešních teenagerů určitě). Ale počítače bohužel nejsou televize, set top boxy ani telefony - to zařízení má o mnoho řádů větší "stavový prostor", a lidé třebas i právě vyšlí ze školy bohužel nedokážou takový složitý systém zvládnout. A to i windows, podotýkám - často si neumějí najít čestičku.
Je to asi jako s matematikou - naučit se pár vzorečků, které uspokojí učitelku, ještě neznamená, že člověk tvrdě nenarazí při problému, pro který nemá "vzoreček" - protože neumí myslet. Příklad: Kdyby sekretářky uměly "počítačove myslet", ani by je nenapadlo formátovat text mezerami a změnou písma natvrdo. Někdo mi namítne, že zrovna tohle je měli ve škole naučit, ale to jsou právě ty vzorečky - člověk schopný "počítačově myslet" by *už sám tušil*, že existuje něco takového, jako odstavcové styly, a ptal by se po nich ještě dřív, než by mu o nich řekli. Ale nic takového se neděje. Proč? Protože lidé se neučí "počítačově myslet". Kdyby to uměli, neměli by problém ani s desktopovou instalací Linuxu od firemního správce - nezmátlo by je, že pár základních věcí je trošičku jinak, protože by jim to nezbouralo jejich křeký vesmír nepružných naučených postupů.
Nejsem Linuxář, ale systém mi zdělil že nepoužívám žádné nesvobodné ovladače a že můžu být happy. Jak tam dostat nesvobodný ovladač, se kterým mi pojede onen radeon s akcelerací, nevím. U Windows je to jasné. Www.ati.com, vybrat radeon, stáhnout, next next next a finish, reboot. To je to o čem jsem psal nahoře.
Nejsem si úplně jistý, ale myslím, že openSUSE umožňuje vybrat a stáhnout ovladače pro nVidii a ATI už při instalaci - next, next a finish, akorát ten reboot musíte oželet. :-)
Jistě, i ve Windows se dá najít hw co nepojede. Ale fakticky, je toho mnohem méně.
Spíš trpím podezřením, že v některých směrech ho bude mnohem více. Jinak by Novell měl více konkurence a nemohl by si účtovat $12000 za instalaci mainframového Linuxu, kdyby tam běžely i Windows. ;-) Samozřejmě není řeč o inkoustovkách z Tesca (i když ani s těmi nemá Linux problémy :-)).
Ano, to samo ukazuje mnohé. Jakou má ten OS strategii, když ani hlavní lidé v jádru komunity jenž za ním stojí se neshodnou ani na názvu?
Jste buď velmi neinformovaný, nebo dobrý troll. Názvy produktů určují jejich dodavatelé. RMS i Linus jsou "subdodavatelé" řešící filosofickou otázku, která nemá nic společného s tím, co můžete koupit v obchodě v krabici - RHEL, SLES, SLED, Mandriva Linux. A nic jiného by Vás zajímat nemělo, leda že byste na tomto sporu měl vnitřní zájem. Který očividně nemáte - proto nemůžu vytáhnutí téhle otázky na světlo interpretovat jinak než jako pokus o vyvolání dalšího flejmu.
-
clovek1234 (neregistrovaný)Tak i kdyz nekdo v prispevcich nize mozna nachazi technicko formalni nedostatky, tak mi Lukas mluvi z duse. Ano, taky nejsem Linuxak. Pritom nejsem ani zacatecnik, ani BFU, ale po zkusenostech s Linuxem me to stejne prijde slozite a nedovedu si predstavit jak obchodnik premlouva uzivatel, at si koupi PC s Linuxem. Vite ja ky dopadl ten prodejce? Zblaznil by se. Za kym by ti lidi chodili? Jedine za nim a s kazdou ptakovinou.
Dostal jsem se jednou k MACu z roku razdva tri (tipuju zpetne stari OS pred rok 2000), OS byl v nemcine a ja to videl poprve. Jeden clovek chtel rozchosti internet po modemu. Nakonec se to podarilo. Chtit to po me nekdo na Linuxu, treba i dnes, nevim nevim.
Kdyz Linux nedokaze presvedcit o jednoduchosti lidi jako jsem ja a me podobni, nemuze uspet na desktopech vice nez radove v procentech, ktere ma ted (i tim, ze na me je nabaleno dalsich 100 lidi i vice, kteri neco potrebuji, pochopitelne s win).
