Hlavní navigace

Linux je největším softwarovým projektem světa: 21 milionů řádků, 4000 vývojářů ze 440 firem

13. 5. 2016
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock.com
Linux je skutečně obrovský projekt, nejnovější verze jádra má 21 milionů řádků a za poslední rok na něm pracovalo přes 4000 vývojářů ze 440 různých společností.

Jaderný vývojář Greg Kroah-Hartman na konferenci CoreOS Fest vysvětlil, jak velký je ve skutečnosti projekt vývoje linuxového jádra. Sám přitom patří k nejviditelnějším a nejaktivnějším vývojářům – má na starosti subsystém ovladačů a spravuje stabilní vývojovou větev. Po Linusovi je tak vlastně hned druhý v pořadí ve „velení“ celého projektu.

Greg na konferenci v Berlíně zveřejnil statistiky z vývoje jádra 4.5, které vyšlo před dvěma měsíci. Skládá se z 21 milionů řádků kódu, což z něj dělá gigantický projekt. Mohlo by se tak zdát, že takto velká věc už se nehodí pro efektivní běh na malých zařízeních. Ve skutečnosti je to ale tak, že se najednou nepoužívá všechen kód – obvykle si tvůrci distribucí vybírají. Nemáte spuštěné všechno najednou – všechny ovladače pro všechen hardware, které jsou v jádře. Na mém notebooku běží asi 1,6 milionů řádků kódu, na vašem telefonu asi 2,5 milionu, řekl Greg Kroah-Hartman.

Společné je jen určitý základ – takové jádro linuxového jádra. To tvoří přibližně 5 procent celého kódu, dalších 35 procent připadá na síťový subsystém a 40 procent dělají ovladače.

Jak roste linuxové jádro
Autor: Stefan Pohl, Wikipedie, CC

Jak roste linuxové jádro

Zajímavější než postupný nárůst velikosti jsou ale čísla o současné velikosti celého projektu. V posledním roce do vývoje přispělo 4000 vývojářů z více než 440 různých firem. Je to největší softwarový projekt v historii počítačů vůbec – podle počtu lidí, kteří jej používají a vyvíjejí a také podle počtu zapojených firem. Je to ohromné množství lidí, řekl Kroah-Hartman.

Od verze 4.0 (duben 2015) do verze 4.5 (březen 2016) bylo průměrně denně přidáno 10 800 řádků kódu, 5 300 jich bylo odstraněno a 1875 upraveno. Každý den. To znamená 8 změněných řádků každou sekundu. 

Znamená to, že se celý projekt skutečně velmi rychle vyvíjí a rychlost navíc postupně narůstá. Když jsem s tím začal, dělali jsme dvě a půl změny za hodinu. Všichni říkali, že rychleji to nejde, že je to šílené. Microsoft a Apple nám říkali, že vyhráváme. Doslova řekli, že s námi nemohou soupeřit. ‚Dotáhnete to dál než kdokoliv před vámi.‘

Greg Kroah Hartman
Autor: Sebastian Oliva, Wikipedie, CC by-sa

Greg Kroah Hartman

Taková dynamika může samozřejmě přinášet i problémy, pokud potřebujete na něčem podobném postavit byznys. Kroah-Hartman vysvětlil, proč se tolik věcí tak rychle mění: Děláme opravdu hodně změn a neděláme je proto, že by se nám líbilo mít víc práce. Jsme hodně líní. Ale děláme změny, protože musíme. Svět se totiž mění. Model ‚vyrobíte krabici, uděláte ji statickou a schováte ji někam za roh‘ už nefunguje, protože ta krabice pak bude cestovat po světě, který se rychle mění. Všechno na sebe vzájemně působí, takže se musíte vyvíjet. Pokud se váš operační systém nepřizpůsobí, tak zahyne. Takhle jednoduché to je. Pokud se vaše zařízení nepřizpůsobí zbytku světa, zahyne. Podívejte se na operační systémy, které se nemění – nikdo je už nepoužívá.

Aby se tohle dalo udržet v chodu, musí vývojáři linuxového jádra dělat dvě věci: pravidelná vydání a inkrementální změny. Jednou za čas je tedy uvolněna nová verze a začne práce na další. První RC verze pak vyjde se všemi novinkami a začne horlivé testování. Poté následují další vydání, která ale už jen opravují chyby. Takto je připraveno 7 až 8 verzí označených jako RC než se vychytají všechny problémy a může vyjít nová ostrá verze.

Uživatelé ale potřebují opravy chyb a nechtějí v produkci testovat nejnovější kód. Vývojáři jádra to vyřešili před 15 lety – vytvořením Gregovy pozice. To on udržuje opravy pro starší vydání, aby bylo možné se držet stabilní verze a mít ji dostatečně aktualizovanou. Zásada zní, že to musí být opravené a musí to být správně. Nejdřív to musí být součástí vývojového stromu, než to převezmu do stabilní větve. To zajišťuje, že se nic nerozbije lidem, kteří aktualizují a jsou na stabilitě závislí. Nic se nedělá jinak. To jsou pravidla a fungují velmi dobře.

UX DAy - tip 2

I když se vývojáři přesunou k udržování další verze, nic se při přechodu nerozbije. Uvolňuji stabilní vydání přibližně jednou za týden a dávám do něj zhruba 100 až 150 změn. To je hodně věcí, které se změní a hodně oprav. Tohle děláme – stabilní jádra. Když vyjde nová verze, tu starou zahodím a začnu pracovat na nové. Garantujeme, že můžete přejít také a všichni jsou šťastní, vysvětlil Greg Kroah-Hartman.

(Zdroj: CIO.com)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.