V tomto tématu jsem se zde již vrtal, tentokrát bych se ale rád na stará dobrá PC podíval opačným směrem, tedy ne optikou jak poskládat nadčasový stroj, ale jestli lze žít se strojem, jehož nadčasovost odvála léta právě minulá.
Okolnosti tomu chtěly, abych byl pověřen úkolem upgradovat jedno opravdu letité PC z Core 2 Duo éry, přičemž pokyn zněl jasně: maličká bedýnka by mohla být ještě menší. Plus jako obvykle ať to nestojí moc a vše jde přehodit z původního stroje do nového.
Na první pohled úkol zapeklitý, při vzpomínce na skutečnost, že cokoli z řady posledních let stále dostačuje, zas až tak zapeklitý nikoli. Ale jak hluboko lze ve výběru stroje klesnout? A proč to vlastně dělat? Inu, je velmi jednoduché vzít jeden měsíční důchod a prezidentskou vejslužku a za těch 73 tisíc Kč koupit třeba Apple Mac Mini s M2. To umí každý. Něco jiného je být důchodcem řadovým, který má ročně asi tak o půl miliónu Kč méně, což současně s celoživotním úspornějším způsobem existence znamená touhu vejít se do nějaké částky, v tomto konkrétním případě zhruba kolem 3 až 4 tisíc Kč.
Přitom současně zvýšit počet jader CPU na 200%, zvýšit výkon CPU na 200%, zvýšit výkon GPU odhadem na 500%, zvětšit RAM i SSD čtyřnásobně, a to vše nacpat do nižší spotřeby, konkrétně 2 746 Kč. I to dnes lze, pokud vaše dosavadní PC používá procesor uvedený na trh na jaře 2008 a vaše nároky nesahají dále než k videím na YouTube či podobných službám.
V Česku už dobrých 20 let máme výhodu obchodů s repasovanými PC, takže staré dobré SFF HP s Intelem uvnitř bylo nahrazeno starým dobrým Ultra-SFF HP s AMD uvnitř. Klidně mohlo být nahrazeno strojem s Intel Core i3 a iGPU, ale krabička s AMD to vyhrála svou velikostí, spíše malostí. Díky tomu už nyní mohu říci, jak na 8 let starém mobilním APU AMD a maličkaté desktopové krabičičce běhá moderní Linux, konkrétně Mageia 8 s jádrem 5.15.xx a KDE Plasmou 5.xx. Mageia proto, abych si zjednodušil správu tohoto pidi-PC, když na ní sám spokojeně funguji.
Déjà vu: zbavujeme se Windows
Nový SFF strojek byl dodán s předinstalovanými Windows 10. Po řadě minut prvního spuštění, vyplněného chroustáním tohoto jinak na moderních strojích příjemně svižného OS mohu říci, že sice vše fungovalo včetně toho, že se nainstaloval ovladač GPU (konkrétně ten jediný dostupný pro Windows 10 a tento starý stroj – ovladač již v režimu Legacy), ale bez ohledu na to, co člověk na AMD APU z roku 2011 dělá, Windows 10 stále vytěžují tento starý procesor někam ke 100%, což činí stroj s neustálým hlasitým vytáčením ventilátorku na maximum nepříjemným na používání.
Podobně jako kdysi u jiného netbooku s Atomem a Windows 7 Starter, podobně jako na jiném PC Core 2 Duo, GeForce GTS 250 a Windows 7 někdy před 8 lety, stejně jako nyní nahrazovaném předchozím stroji s Core 2 Duo E8400 a Windows Vista, i dnes nemilosrdně mažu licenci Windows 10 ze stroje věda, že ji nemám jak obnovit. Není použitelná, tudíž je bezcenná. S ohledem na uživatele tohoto staronového PC je to vlastně jedno, 99% činností se odehrává ve webovém prohlížeči a operační systém slouží vlastně jen jako jeho launcher.
Současný Linux na 8 let starém PC
Nečekejte od mne prosím žádné benchmarky. Porovnávat letité produkty nemá smysl, snad jedině ve stručnosti konstatovat, že jakou plynulost videa na YouTube nabízel předchozí stroj v 720p, takovou nabízí nový stroj v 1080p50. Pro pohodlí nulového čekání na vykreslování GUI při přepínání z/do fullsreen režimu je nadále dobré jít níže, nicméně místo 480p lze na „novém“ AMD stroji nahodit 720p. Toto je asi nejtěžší úloha, která se na daném PC typově provozuje. Provedl jsem pouze orientační měření výkonu „nového“ stroje s AMD A8–8600B oproti mé sestavě s Intel Core i3–12100 s iGPU HD 730: The Elder Scrolls V: Skyrim Anniversary Edition přes Steam/Proton na stejné Mageie 8 ve stejném nastavení na 1280×720 s nejnižšími detaily běhá na letitém AMD APU s ~20–25fps, na Intelu s ~30fps. Na hry to opravdu není, na cokoli jiného zcela bez potíží.
Navíc nový stroj běží výrazně úsporněji. Tam, kde Core 2 Duo se svým 135W adaptérem žádalo si ~30W při pouhém běhu systému a ~67W při přehrávání 720p videa, nový stroj s APU AMD zvládne 720p při 35W odběru a v klidu, kdy jen tak čeká, klesá jeho spotřeba na skvělých 7 W. Řeší se tak největší bolístka z provozu předchozího stroje, neb toto PC zkrátka skoro nikdo nevypíná a zbytečně tak (hrubý odhad z empirického sledování provozu) zbaštilo za zhruba 15 hodin jalového běhu denně 300 dní v roce zhruba 135 kWh, tedy při modelové ceně 5Kč/kWh nějakých 700 Kč ročně. Investice do „nového“ stroje se vrátí za zhruba tři roky.
Na tomto místě se sluší vysmeknout poklonu všem tvůrcům svobodného softwaru. Již na předchozím stroji bylo provozováno Kubuntu s KDE Plasmou, nyní na novém běhá viditelně svižněji. Na to, že se v principu bavíme o 10+ let starém hardwaru, byť ve variantě uvedené na trh před 8 lety, je to velice slušné. Jediné, co tento stroj bude opět na pár let limitovat, bude další kumulativní nárůst výpočetní náročnosti webových služeb, kvůli které mimo jiné nyní došlo na tento upgrade.
Opět se mi tak potvrdila moje teorie, že trochu slušné dobové PC někdy od doby Sandy Bridge / roku 2011 je schopno poskytovat plynulý běh OS i aplikací a služeb nejméně po dobu 10 let. Přechozí Core 2 Duo je nyní staré 15 let a být místo malé krabičky stroj větší, upgradovatelný na Core 2 Quad, býval bych možná upgrade řešil právě touto cestou (byť s underclockingem a undervoltingem, aby nevzrostla výrazně spotřeba): RAM bylo dost, SSD udělalo z původně pomalého HDD stroje vcelku svižnou mašinu, a tak chyběla jen ta dvě jádra CPU navíc, případně by se k tomu navíc hodily i AVX/AVX2 instrukce, kterými nový AMD stroj architektury Carrizo disponuje.
Vyplatí se starý stroj z druhé ruky?
Pokud vysloveně nehlídáte každou watthodinu, pak drobné rozdíly, kdy starší generace CPU/GPU a APU papají trochu více, neznamenají zásadní problém, zejména pokud stroj není v provozu mnoho hodin denně. V ceně pod 4 či 5 tisíc Kč lze dnes pořídit osmivlákno Intel generace Haswell, včetně kompletní sestavy s 8 či 16 GB RAM a 240 či 480GB SSD.
Takový stroj je sice zhruba 8 let starý, nicméně typicky se prodává se zárukou 2 roky a mohu-li referovat na základě X-letého provozu několika starších strojů, tak tyto primárně původně kancelářské stroje mají tendenci vydržet.
Sláva levnému železu
U daného miniPC je připojen levný LCD monitor Acer, od jehož koupě mě 5 různých lidí v roce 2014 zrazovalo. Funguje i dnes po více než 9 letech zcela spolehlivě, a to v každodenním provozu. Jeho předchůdce, TN LCD Fujitsu, které jsem pořizoval v roce 2007, mi dnes slouží jako záložní monitor a funguje též zcela spolehlivě i v roce 2023. Ze šuplíku mohu vylovit první bezzrcadlovku Olympus, 12Mpix model E-P1 z roku 2009, též zcela funkční. Vedle něj leží 2Mpix kompakt Olympus vyrobený přesně před 20 lety, též plně funkční. A takto bych mohl pokračovat.
V posledních letech jsem se díky těmto nejnovějším poznatkům přestal bát starého železa. Tam, kde jsem v MLC a zejména TLC SSD spatřoval před lety „ku*vítko“, které má v rodném listu doslova napsáno, za jak dlouho odejde (poměr TBW oproti kapacitě SSD), dnes vidím produkt, který je mnoho let v provozu a stále funguje (mám například v provozu zhruba 13 let staré 128GB MLC SSD Kingston, stále plně funkční). Tam, kde jsem se po éře elektrolytických kondenzátorů přelomu století bál o dlouhodobou životnost napájecích obvodů starých PC, už dnes není též čeho se bát (i nyní nahrazené miniPC HP s Core 2 Duo obsahuje uvnitř na základní desce desítky klasických kondenzátorů s tekutým dielektrikem, nic nafouklého). Tam, kde vládl před 16 lety strach z životnosti pájení spojů po zavedené RoHS směrnice, dnes vycházejí právě ony mnoha-letité produkty, které stále fungují. Evidentně fungovat spolehlivě budou i nadále, když se na ně prodejci repasovaných počítačů nebojí dát dvouletou záruku.
To je ale aspekt životnosti fyzické, který je pevně dán alespoň dostačující kvalitou výroby. Aspekt životnosti morální nám naštěstí poskytuje open-source svět. Tam, kde jsou Windows 10 nepoužitelná, nastupuje Linux s KDE a za to buďme vděční všem, kteří se na existenci alespoň takto efektivně pracujícího softwaru podíleli a podílejí.
Závěrem snad jediné dodám: morální životnost takto starých PC je dána unikátními možnostmi velmi omezeného okruhu softwaru. Já mohu bezproblémově převést modelového důchodce z Windows na KDE Plasmu právě díky podobnosti vzhledu i obsluhy tohoto desktopu. Xfce už by bylo problémem, o IceWM apod. ani nemluvě (éra Windows 95 už je dávno pryč). Také schopnost využívat takto staré PC pro zcela bezproblémové surfování internetem je dána hlavně stále přetrvávající slušné úspornosti Firefoxu – Chromium už je zdrojově náročnější, alespoň já mám tuto zkušenost. Výhodou také je stále relativně slušná náročnost formátu VP9, který Google na YouTube používá. Ano, od dob H.264 se věci zhoršily, VP9 je náročnější a akcelerované až o generaci či dvě novějším hardwarem, nicméně kdyby měl YouTube přejít na H.265, AV1 či H.266, přestane AMD APU generace Carrizo stačit. Toho se ale netřeba ještě několik let obávat.
Mohl bych takových věcí jmenovat jistě více, ale tyto demonstrují, jak důležitý a současně křehký je svět open-source, resp. závislost na jeho omezených a často unikátních možnostech. Ano, opět končím tím, že touto cestou děkuji všem, kteří se podílejí nejen na Linuxu či GNU projektech, ale také Waylandu, desktopech jako KDE (či GNOME), formátech jako Vorbis a Opus či prohlížečích jako Firefox. Bez nich bychom žili ve značně omezeném světě, kde bychom si museli kupovat násobně výkonnější počítače jen proto, aby ty zpropadené Windows mohly neustále něco chroustat a posílat do Redmondu s veškerou telemetrií.
