Nic jednodussiho neexistuje. Pokud ma stanice alespon trochu beznou zvukovku, pak si ji system sam nadetekuje, zavede modul a frcite. Takhle jsem v prostredi po instalaci sound supportu do LTSP (linux Terminal Server Project) rozbehl zvuk vsude, aniz bych musel na stanici sahnout. Stanice se tvari jako Sound server (NAS), vse je transparentni, bezproblemove.
diky za chvalu..:-)
No zvuk neni problem rozjet staci k tomu mit jen modul v jadre a bedynky. Na tech deskach co tam jsou je integrovana zvukovka (AC97) takze jak rikam neni problem.
Nebylo to ale pozadovano protoze by se jednotlive pocitace navzajem rusily a sluchatka by brzo nekdo ukradl.:-)
Jo a taky je ve vesmiru strasne malo zvuku, uvedomte si ze kdyz nekde vybuchne supernova tak je za oceanem vakua a to zvuk neprenasi, takze je to ten nejtizsi vybuch ktery zname. Na silvestra nedoporucuju.
Pokud vim, tak staci mit sitovku s boot rom (vetsinou je to u nich napsane uz v ceniku, jsou samo drazsi nez bez ni) a ta zada o boot pres bootp protokol nebo tak nejak, nic se do ni zapisovat snad nemusi.
Nebo jde co vim i bootovat z diskety, kde je ulozen ten kod, co by jinak byl v te boot rom, linux tam tusim neni (ale to nevim presne)
jo , akorat "jenom chytit 3comu" nestaci, protoze ta mi hulakala neco o tom, ze stahovany soubor je prilis velky pro dolni pamet... (ocekavam problem v obsluze, ale nevim kde :-( , zatim zeru floppy)
v dokumentaci od LTSP je odkaz na skript genrujici bootimage ke spouste sitovek, a generuje to jak bin pro bootromu do sitovky, tak bin na disktu, do lila, COM pro dos.... (boot pres lilo a fdd mi chodi)
V případě absence BootROM lze použít flash chip do IDE, připravit lilo a zakázat v BIOSu zápis na IDE disk. Při použití malé 8MB BootROM to ani nebude o moc dražší. A nebude se v tom nic točit, bude to rychlejší než FDD (cca 800-900kB/s), v počítači nebudou zbytečné kabely ...
Jsou obecne 2 moznosti:
1) Sitova karta podporujici specifikaci Intel PXE, v cenicich je vetsinou napsano neco jako "sitovy management apod". Do PROM sitove karty pak neni treba nic zapisovat. Vyhovuji casto i karty integrovane na zakladni desce, napr. Asus pouziva Intel eepro100.
2) Zapsat na floppy (nebo harddiskdisk) asi 20kB kod programu Etherboot, ktery udela temer stejnou akci jako bootovaci sitova karta. Doporucuju stranku http://rom-o-matic.net/5.1.3/ kde si muzete primo vytvorit a nakonfigurovat soubor, ktery pak zapisete na disketu. V zadnem pripade neni potreba mit na diskete kernel. Ten staci ulozit na TFTP server.
Idealni je ale jeste kombinace s bootovacim managerem GNU GRUB. Ja to provozuji tak, ze na disketu nebo harddisk zapisu asi 120kb programu GRUB (zkompilovaneho s podporou dane sitove karty), jehoz bootovaci menu je ulozene na TFTP serveru.
Chtel bych se zeptat autora jak tedy nakonec toho NN pousti? Normalne vzadlene ze serveru a display je na tom terminalu ? Nebo namontujete lokalne usr a z toho to pustite ? Pokud prvni moznost jak jste obesli tu znamou chybu ve Flash pluginu, kdy NN pada na vzdalenych disp. Jinak dle mych zkusenosti se ten loklani start nevyplati. To aby se pustil vzdalene NN bez loginu jde v pohode zaridit.Jinak co se ty ka tech BootRom koupit se nedaji. Ty co se inzeruji umi jen
RPL a neco, ale ani jedno neni pro linux pouzitelne.
Musi se proste vypalit EPROM.
No Netscape byl vybran z nekolika podstatnych duvodu. Hlavne je zabira min pameti i prostoru na disku a je rychly. Vzhledem k tomu ze je to jen nutne zlo pro spousteni flashe tak to staci az moc. Lepsi by samo bylo spoustet primo binarku.
V dnesni dobe je asi lepsi zvolit primo nektery z playeru flashe pod X (tubesock http://tubesock.sourceforge.net/ nebo swf-player z http://swfdec.sourceforge.net/). Duvod proc jsme tak neucinily je to ze k temto novym produktum zatim nemame takovou duveru.
Ne, opravdu neni potreba do sitovych karet nic "palit". Koupit se daji bezne, ja mam vyzkousene par Intelu (vcetne integrovanych na MB) a jeden typ Realtek 8139. Jedine, co je potreba udelat (mimo konfiguraci TFTP serveru) je zapnout podporu bootovani z NIC v BIOSu pocitace a sitove karty.
Filesystem je sice namoutovany vzdalene pres NFS ale je to jen trochu "nezvykle". Jinak je to uplne bezny filesystem se vsim vsudy. Technicky je to udelane tak, ze cast disku na serveru se ma slouzit jako root pro stanice. Konkretne je to tak, ze v adresari /opt/lts/i386 je: bin, dev, etc, usr,... (to prave obstarava ltsp projekt) a ten se namoutuje klientum jako root. No a nekam do te struktury jsme nahrali netscape a pluginy.
Tim padem i aplikace ktere se pousti na klientech jsou poustene lokalne. Vsechny vcetne netscape, pluginu atd.
Tohle reseni je lepsi nez spousteni vseho na dalku. Hlavni duvod je ten, ze v pripade ze potrebujete poustet animace (mpeg) tak datovy tok site staci na snadne preneseni animace, dekodovani a pouziti akcelerovane karty na clientu nez proste spusteni X a prenaseni celeho nedekodovaneho obrazu po siti.
Aha chapu, ale stejne pokud mate nadupany server a to neni problem a 100Mb sit tak jsme s kolegou normalne na X-terminalu koukali na DivX LOR i se zvukem s ESD a ten terminal je K6 na 300MHz a na te si ten DivX asi ani nespustite.Kdyz si spocitam jak dlouho trva nahozeni NN kdyz se vlastne cte z NFS a ne primo z disku no ja nevim.Me se vic libi to ciste reseni proste na klientovi pustite X server a je to.
Je. Chova se to presne jako obycejna mys. Jedine s cim byl trochu problem je to ze ta (ne)hlinena desticka ma
plochu rozdelenou na 2 casti odpovidajici levemu a pravemu tracitku, takze se pomoci praveho dalo vyskocit z flash pluginu (a tim padem i cele prezentace). Reseni bylo jednoduche, stacilo v X konfiguraku specifikovat, ze mame jen jedno-tlacitkovou mys.
Jsem rád, že se článek o systému LTSP objevil i na tomto serveru - považuji to vynikající technologii, použitelnou zvláště v místech, kde je velká fluktuace uživatelů počítače - školní učebny, internetové kavárny, studovny na vysokých školách, knihovny etc.
Na téma LTSP jsem kdysi publikoval článek a pětidílný seriál na webu Anti-Indoš (viz http://ai.edunix.cz/article.php?sid=1 , snad se nebudete zlobit za odkaz na "konkurenční" non-profit web) - komu by to přišlo užitečné, může si doplnit informace z článku i diskuse.
Se systémem LTSP počítá také náš projekt Linux do škol - v rámci projektu také připravujeme český překlad dokumentace LTSP (kolega Ondřej Rusek).
K článku bych doplnil, že problematiku WWW klientů spouštěných v X-ech přímo, bez window manageru, popisuje také Public-Web-Browser HOWTO.