To je cista politika.
Nechce sa mi verit zeby Mnichov nemal na riesenie problemov prostriedky. Skor sa to aktualnemu vedeniu nechce riesit.
Za tie roky urcite vedia detailne ake maju problemy s PDF. Zaplatit upravy do nejakeho open source programu by nemal byt problem(popripade sa spojit s inymi mestami/firmami a spolcnymi silami podporu PDF vylepsit). Alebo vytvorit nejaku kampan na spolufinancovanie, urcite by sa prostriedky nasli. To iste SAP, nechce sa mi verit, ze ich nevedia trochu pritlacit aby to fungovalo lepsie.
Najhorsia vec, ktoru mozu urobit je dat ludom na vyber.
S tym adobe to bude nejaky trucpodnik. Formulare v pdf mi nejdu dobre ani na mac OS. Miesto toho, aby sa zly psedostandard v infrastrukture zrusil, tak ho pouzivaju ako argument.
Vobec, ked si kliknem na formular, ktory napriklad ponuka slovenska posta, otvori sa mi to v prehliadaci a tam to nemozem editovat. http://www.posta.sk/subory/38152/ziadost-o-elektronicke-oznamovanie-zasielok.pdf . Este vysvetlovat BFU, ze si maju stiahnut nejaky acrobat ...
Neviem, napriklad aj formulare pre excel mi isli v openoffice. Niekde som zasa vyplnal formulare s offline javascriptom. Neda sa povedat, ze by pre adobe acrobat formulare nebola alternativa. Ono to je skor nejake kurvitko, ktore sa adobe v poslednom case pokusa pretlacar.
Jo, ale celou tu dobu tam nekde soudruzi z MS tlaci na to, aby projekt byl opusten. Nejhorsi, co by se jim mohlo stat, by bylo, kdyby projekt uspel. Asi zalezi na mire podplacenosti momentalniho primatora, jaky postoj vedeni Mnichova k Linuxu zaujima. Od te doby, co tam sedi Reiter, tak je najednou linux spatny.
https://en.wikipedia.org/wiki/LiMux#Timeline
Microsoft wants to move German headquarters to Munich in 2016, helped by Reiter who describes himself as a "Microsoft fan".
> Lepsi nez si priznat ze Linux neni vsespasny a dokonaly je ze vseho obvinovat MS
Rád bych se přiučil od mistra a zjistil, co přesně si mám přiznat. Linux nepovažuju za všespásný, proto ho používám v kombinaci s hromadou dalšího software a držím si alespoň základní povědomí o alternativách jako je třeba FreeBSD.
> Podobne jako je jednodussi hodit vinu za sve selhani na mocne, jejichz spiknuti mi brani v uspechu......
A jak přesně nám diskutérům brání v úspěchu, když si Mnichov posere IT tím, že opět začne štědře sponzorovat zlatokopy?
Nikdo nerika, ze Linux je vsespasny. To ovsem ani Widle. Nicmene je zajimave, ze Linux je spatny presne od okamziku, kdy na radnici nastoupil Reiter, podle vlastnich slov fanousek MS. A jakoby nahodou zrovna soucasne MS vyhrozuje presunutim hlavniho stanu do Mnichova, coz muze poskytnout paku k natlaku na prechod zpet na Widle. Proc jinak by MS lezl zrovna do Mnichova, "basty Linuxu", kdyz v Nemecku je hafo jinych, centralneji umistenych mest, kde navic urcite jedou na Widlich? Je odpor proti Linuxu motivovan opravdu technicky nebo politicky, ci podle osobnich preferenci Reitera?
Podotýkám že o problémech Linuxu v Mnichově se psalo i dřív. Vyjma problémů s kompatibilitou a usability šlo také o (ne)podporu HW, drahý zakázkový vývoj atd. V jednom materiálu jsem našel také zmínky o CAD a GIS řešeních a custom aplikacích, které s nimi spolupracují.
http://www.techrepublic.com/article/calls-for-city-that-ditched-microsoft-for-linux-to-return-to-windows/
http://www.techrepublic.com/article/heres-the-one-major-problem-facing-munich-after-switching-from-windows-to-linux/
http://arstechnica.com/business/2014/08/linux-on-the-desktop-pioneer-munich-now-considering-a-switch-back-to-windows/
http://waste.informatik.hu-berlin.de/grassmuck/texts/limux.pdf
To že MS chce přesunout německou centrálu do Mnichova je celkem logické, protože Mnichov je německé Silicon Valley. Jinak projekt LiMux vycházel i podle prvních kalkulací dráž než varianta s Windows, ale koalice zelených a socialistů prosadila projekt technologické nezávislosti. A to že původní vize snadné migrace na Linux byla naivní přiznal na svém blogu už v roce 2010 Florian Schießl. Vzhledem k poměrně dlouhému seznamu problémů je spíš otázka, jestli vedení projektu dlouhodobě neignorovalo nespokojenost uživatelů. A pokud chcete spekulovat o tom kdo má jaký zájem, tak by bylo dobré se zajímat jestli IT Manager Schneider není fanoušek který chtěl prosazovat svoje osobní preference, nebo jestli za projektem není nějaká korupce ze strany dodavatelů služeb na open source platformách. Netvrdím že to tak nutně je, ale připadá mi to stejně (ne)validní argument, jako to že Reiter je MS-fanboy a MS se to všechno snaží uplatit.
http://www.h-online.com/open/news/item/LiMux-project-management-We-were-naive-958824.html
Zase tuny lzi, jak jinak od lulana ...
Kdyz se v Mnichove rozhodli pro tuxe, tak byli pred volbou nakupu desitek tisic licenci widli, s vyhlidkou ze takovej nakup se bude kazdych par let opakovat nebo nakupu 0 licenci tuxe, s vyhlidkou, ze do budoucnosti budou mit trvale provozovatelnej a prubezne udrzovatelnej system.
O apliakcich netreba vubec diskutovat, protoze by exaktne tytez problemy resili i na widlich, protoze ani jedna z aplikaci ktery v ty dobe meli by na novejsich widlich nefungovala. A jako bonus, opakovalo by se to opet s kazdou dalsi verzi widli.
V Mnichově si někdy mezi lety 2001-2003 nechali zpracovat studii, která vyhodnocovala tři varianty. Tuším že tam byl nákup nových licencí od MS, použití open source na Windows, a přechod na Linux. Třetí varianta nebyla nejlevnější. Bohužel najít tak starý dokument je trochu problém.
Ad byli pred volbou nakupu desitek tisic licenci widli, s vyhlidkou ze takovej nakup se bude kazdych par let opakovat nebo nakupu 0 licenci tuxe - ovšem s náklady na vytvoření vlastního distra, na migraci, přepsání nebo nákup aplikací, plus s výměnou značné části osazenstva IT oddělení. Ono to není jen o nákladech na licence.
Ad by exaktne tytez problemy resili i na widlich, protoze ani jedna z aplikaci ktery v ty dobe meli by na novejsich widlich nefungovala - to je nesmysl. Aplikace obecně fungují i na novějších verzích Windows, pokud jsou správně napsané. A pokud správně napsané nejsou, tak holt výrobce vydá nějaký drobný patch na to co podělal. Naopak psát nebo pořizovat spoustu SW od nuly je výrazně dražší.
Ad jako bonus, opakovalo by se to opet s kazdou dalsi verzi - zato teď jako bonus popisují, že zavedení distra postaveného na Ubuntu 12.04 LTS jim trvalo díky řadě problémů 2.5 roku.
https://www.root.cz/clanky/linux-v-mnichove-pry-nefunguje-opet-se-uvazuje-o-windows/nazory/895333/
zbavit ze zavislosti na proprietarnim softwaru neco stoji, ale je to jednorazova investice, narozdil od donekonecna opakujici se investici do proprietarniho software je to ale vzdy z dlouhodobejsiho hlediska vyhodnejsi, navic to otevira moznosti spoluprace s dalsimi subjekty piri sdileni upraveneho i vytvoreneho svobodneho software...
Teoreticky. Za předpokladu že opravdu najdete náhradu za veškerý komerční SW, a peníze vám nesežere správa prostředí, zvýšené náklady na tvorbu a testování SW, školení uživatelů, nároky na HW atp. Navíc když ušetříte 600 Kč za licenci Windows (koukám na amazon.de, Win10 Pro OEM), která vám podle všeho vydrží minimálně pět let, tak je ta úspora jen 120 Kč/rok. Když vám za tím PC sedí člověk, který v Německu vyjde na 1.8M Kč ročně (plat+odvody, nepočítejme energie, HW, kancelář atd.), tak je to úspora 0.007%. Uvědomte si, že když se tomu člověku díky tomu že běží desktop na Linuxu sníží produktivita o těch 0.007%, tak jste na nule. Když se mu sníží produktivita o 1%, tak jste prodělal asi 17840 Kč, kvůli úspoře nějakých 120 Kč. Samozřejmě pokud použijete víc SW od MS, tak jsou ta čísla trochu jiná, ale princip zůstává.
Navíc když ušetříte 600 Kč za licenci Windows (koukám na amazon.de, Win10 Pro OEM), která vám podle všeho vydrží minimálně pět let, tak je ta úspora jen 120 Kč/rok.
Zapomnel jste na obligatni koupi noveho HW a s tim se do tech 600 Kc nevejdete. Ledaze byste vymyslel, jak provozovat W10 na stroji z doby XP.
Zato když si koupíte nové PC (Skylake), tak vám opravdu dobře pojede s LiMuxem založeným na Ubuntu 12.04LTS.
Promiňte, ale tohle jsou argumenty trochu mimo mísu. To, co rozhoduje, je TCO, celkové náklady na vlastnictví. Dost dobře nejde počítat jen s tím, co ušetřím za licence na OS. Navíc mnichovský magistrát nebude ty licence kupovat za tabulkové ceny.
Jako větší problém vidím aplikace, zejména MS Office. Lidi to nějak elementárně znají, je to ostatně běžný požadavek na uchazeče o místo. Super experti dovedou použít hromadnou korespondenci. A teď jim místo toho dáte LibreOffice. No, nechtěl bych úředníky školit na téma hromadná korespondence v LO.
Fungovat to může, ale o úspora financí zkrátka nebude cena za ušetřené licence podle ceníků pro veřejnost.
2BobTheBuilder: Kdyz si koupim novy PC, tak bude s 12tkovym blbuntu (ale i daleko starsim) fungovat naprosto vpohode, narozdil od widli, ktery nenajdou ani sit. Osobne otestovano, chces HW? I7 + Z170. Win 10 neznaji sit, jsou tam dve, jeden realtek, a jeden intel, a nejede zadna.
A kdyz ouradum nahodim ribbon a vedle toho lo, tak 100% z nich sahne po lo, a nebudou o tom premejslet ani minutu. Neprekvapive urednici zadnou hromadnou korespondenci v opicich vubec nanic nepotrebujou. Stejne jako bambililardu dalsich veci.
Jako větší problém vidím aplikace, zejména MS Office. Lidi to nějak elementárně znají, je to ostatně běžný požadavek na uchazeče o místo. Super experti dovedou použít hromadnou korespondenci. A teď jim místo toho dáte LibreOffice. No, nechtěl bych úředníky školit na téma hromadná korespondence v LO.
Na co? Na co úředník potřebuje obecný textový procesor a na co potřebuje hromadnou korespondenci?
Úředník pracuje se strukturovanými tabulkovými daty. Formuláři. Obecný textový procesor je mu zcela na nic.
Pokud potřebuje napsat formální dopis, od toho má CMS, který tam vloží další údaje z daného úřadu a je to. Dopis se elektronicky podepíše, některým lidem se pošle elektronicky, ostatním se automaticky vytiskne a pošle papírem. Jakékoliv *Office jsou mu naprosto k ničemu.
No, zrovna nesouhlasím, že třeba Hromadná korespondence je k ničemu.
Třeba takové štítky na akci, která se koná nárazově jednou za rok. Data dodána z CRM v XLS, štítek se připraví a do něj nasypou data (jméno Firma) o účastnících.
Nevím nevím, jak by se Vám líbilo to dělat pro třeba 200 účastníků jen tak ručně v nějakém edítoru. A zapomeňte, že na každou takovou věc je v CRM volba.
Nebo různé analýzy v XLS (ssamozřejmě LO umí také), třeba Kontingenční tabulky.
Vrcholem je pak, když programátor zavolá objekt Word nebo Excel a přes VBA do něj nasype data, zaformátuje ... to sice taky lze s LO, ale je to jinak a musí se to v programu předělat (jiné makro pro Word a jiné pro Writer).
Ono je to někdy fakt problematické ...
"No, zrovna nesouhlasím, že třeba Hromadná korespondence je k ničemu."
Nesouhlasit si muzes klidne tisickrat, ale to nic nemeni na tom, ze to knicemu je. Kdyz mam system kde mam databazi zakazniku ktery chci nekam pozvat, tak si je vyberu (= vytvorim nejakej seznam) a pokud jim teda uz moci mermo chci neco posilat snailem ... tak to vytisknu primo z toho. Nepotrebuju na to zadny opice, naprosta kravina. Kdykoli pak muzu zpetne dohledat koho sem zval, co sem jim vlastne poslal ... a samo vcetne toho, ze tam rovnou mam odpovedi/potvrzenky/omluvenky .... takze vim, kdo prisel a kdo ne.
Analyzovat v kontigencnich tabulkach je hovadina samo o sobe ... chci te videt, jak analajzujes 100M zaznamu ... v excelu ... lol. Na to sou BI nastroje, kostky a dalsi veci.
Ad to knicemu je - chci vidět, jak budete tisknout dopisy a k tomu obálky nebo adresní štítky z informačního systému. Typicky si vytáhnete data do Excelu, a pak ve Wordu vygenerujete dopisy včetně obálek nebo těch štítků.
Ad Analyzovat v kontigencnich tabulkach je hovadina samo o sobe ... chci te videt, jak analajzujes 100M zaznamu - to je jako tvrdit že lopata je na nic a chcete vidět, jak s ní někdo postaví přehradu. Excel má tu geniální vlastnost, že je vhodný i pro power usera. Když potřebujete něco co informační systém nemá předdefinované, tak buď budete sedět s tužkou a papírem a sčítat, nebo si prostě vytáhnete data z informačního systému a zpracujete je jak potřebujete. Tohle umí všichni projektoví manažeři, finanční ředitelé atd. Běžte jim vysvětlovat, že když potřebují report, tak ho mají podrobně popsat a zadat vývojovému týmu, s tím že za týden nebo dva možná přibude v informačním systému (a samozřejmě v něm bude něco jiného než zadavatel chtěl). Oni ten report potřebují dnes, a zítra budou chtít úplně jiný.
Mno vis lulane, ne kazdej pouziva imbecilni nastroje M$, takze ja si treba v ISku muzu tisknou co chci. Navrhnou si sablonu zvladne i prumerne blbej uzivatel.
Kdyz potrebuje neco, co mu is rovnou nerekne, tak stejne potrebuje ITka, protoze sam si do excelu nic nevytahne. A neumi to ani jeden z toho stada imbecilu, ktery si jmenoval, protoze prave tihle se nezvladnou ani prihlasit (do widli). Jediny co zvladaj je, ze se prehrabujou v horach papiru. A vubec nejlip firma udela, kdyz je vysle na nejakej studijni pobyt - co nejdal. Aspon zpusobej min skod.
Ad ja si treba v ISku muzu tisknou co chci - ano, a nejlépe z browseru, na obálky a štítky :)
Ad stejne potrebuje ITka, protoze sam si do excelu nic nevytahne - vy jste toho ve firmách moc neviděl, že?
Ad stada imbecilu, ktery si jmenoval, protoze prave tihle se nezvladnou ani prihlasit... - jistě, ke každém počítači by měli posadit jednoho velmi levného linuxového admina, a hned by bylo všechno vyřešené :D
„...chci vidět, jak budete tisknout dopisy a k tomu obálky nebo adresní štítky z informačního systému.“
Nenapadlo by mě to dělat jinak - IS vede, co, komu, kdy, jak je třeba poslat, vytištění je skoro funkcionalita na stisk jednoho tlačítka.
„Typicky si vytáhnete data do Excelu, a pak ve Wordu vygenerujete dopisy včetně obálek nebo těch štítků.“
To musí být kurevský opich. Co budete dělat, když budete posílat každému trochu jiný dopis, např. s jinými osobními čísly, seznamy, částkami, ... To budete „komponovat“ v tom Wordu? Chápu, že i sekretářka se může cítit jako velký hekr...
Máte zkreslené představy o nárocích na státní zaměstnance v Německu. Většina nejspíš nastupovala, ještě když byl aktuální DOS a ti co nastupují dnes, ti se stejně ve škole Office neučili dopodrobna a obecně v Německu docela dost lidí používá OpenOffice nebo LibreOffice pro domácí potřeby.
Školení musíte průběžně dělat i na normální Office, pokud očekáváte jistou úroveň znalostí.
Ohledně migrace na Linux atd. to jistě levné nebylo. Hodně věcí museli asi zrošit a udělat koncepčně znovu. Tomu by se ale nevyhli, protože IT měli asi docela v rozkladu, když v podstatě jeden pracovník IT obsloužil jen 15 počítačů (používám výše zmíněná čísla). Projekt neběží ideálně, ale běží a není to jako Berlínské letiště či Stuttgartské hlavní nádraží. Navíc je pohyb znát a teď bude mít město aplikace sice na míru, ale s dokumentací a nějakým kvalitativním standardem.
Obecně kolem roku 2000 se v IT hodně věcí spíchlo jen tak aby to bylo a aby to běželo na DOSu či co, co se v té době pomalu začalo vyřazovat. Ten software je ale prostě omezený... Prostě utopily balík peněz v IT, což by udělali dříve či později podobnou měrou tak jako tak, jen se rozhodli pro jiný směr, než jiné správy v jiných městech.
zapomel jsi na Oppice, taky na to, a to je pouze moje domenka, ze M$ nabidne Oppice 365 a ourednici budou ukladat na oblacek ... A nejvetsi lol je, ze sem pises o OEM verzi a ne o krabicovy licenci. OEM mas k novymu HW (oukej koupej x tisic pocitacu s widlema). Kdyz ty licence stoje 19 mega na nevim kolik 5 let, tak mi nerikejte, ze za 19 mega se nedaj udelat zmeny do LO jaky potrebujou? Kdyz by dali 19 mega treba Suse at to vyresi, verim, ze by to vyresili. Aha ono je to nekompatibilni s Oppicema, no tak ... to je blby. Hlavne ze M$ miluje linux, ale oppice na nem nepusti, protoze by to byl hrebik do rakve a poradnej ....
Ad V Mnichově si někdy mezi lety 2001-2003 nechali zpracovat studii, která vyhodnocovala tři varianty. Tuším že tam byl nákup nových licencí od MS, použití open source na Windows, a přechod na Linux - našel jsem k tomu zdroj. Je to v tom posledním linku (pro jistotu přikládám znovu), strana 6. Varianty: přechod na Windows XP + Office XP 34.17M EUR, Windows XP + OpenOffice 39.75M EUR, Linux + OpenOffice 45.77M EUR. Pak tam byla ještě řešení s WINE/VMWare a s Terminal Serverem. Každopádně na WinXP + Office XP to vyšlo nejlevněji. Ale politické zadání bylo jiné, takže se začala hodnotit měkká kritéria jako "atraktivnost prostředí pro zaměstnance" (zrovna s tímhle se zjevně nestrefili), a vznikla "deklarace nezávislosti".
http://waste.informatik.hu-berlin.de/grassmuck/texts/limux.pdf
Ach zasa keci od laela z Trololoviec co rad spaja zjavne ale nespojitelne. To, ze to bude drahsie nez nasadenie linuxu bol snad jasne kazdemu. Ten vas link je uplna hovadina pretoze hovori o investiciach za 4 roky teda asi do roku 2008 (kedze s prechodom sa zacalo v r. 2004). Lenze kolko sa do toho linuxu investovalo po roku 2008 a kolko by sa muselo do opatovneho nakupu licnecii na M$ windows a opice (moj skromny odhad presahuje 100M EUR)? Navyse by sa musel kupovat aj novy HW, pretoze nove windowsy su na starom HW nepouzitelne.
Cize ak je nieco lacnejsie neznamena to, ze je to lacnejsie hlavne pokial je to od M$. My na Slovensku s tym mame bohate skusenosti a presr.alo sa tu nechutne mnozstvo penazi prave na licencie, ktore sa navyse ani vsetky nepouzivaju alebo sa neskor ukazalo, ze sa samotne M$ produkty ani pouzit nedaju.
Inak je mi jasne, ze v Mnichove windowsy nasadia pretoze Mnichov je symbolom, ze aj bez M$ sa da existovat.
PS: Konecne nejaka informacia preco su nespokojny. Napr. to PDF. V com su ale konkretne nespokojny? Co pouzivaju PDF forms, ktore su mimo ISO normy a tym edituju PDF, ktore na to nie je pripravene? Podla mna ide o vyhovorky a zatial nikto presne nedefinoval v com je problem.
Ad Lael je uz proflaknutej troll ;) - vysloveně potěší to slyšet zrovna od vás ;)
Také zdravím. Daří se dobře, protože supertajní žido-zednářští agenti MS dostávají provide z každé licence Windows a MS Office, o které Velký Bratr skrz ty internety nahlásí, že ji koupili diskutéři z rootu. Jak to jde u vás? Doufám že RMS taky slušně platí, ne jen zpíváním a společným pojídáním polévky :D
Velmi vtipné. Doporučuji méně kmenového uvažování stylu "kyje a jdeme na ně", případně "Sparta/Slávie/Bohemka je nejlepší", a víc soustředění se na IT. Kmenové pudy můžete ventilovat třeba na fotbale. Tam můžete fanděním bojovat za jediný správný klub, ukázat druhé straně že jsou zaprodanci, a klidně přidat oplzlosti, vulgarity, řev, skákání, házení kelímků s pivem... Do technické diskuse bych ale "zaprodance" a "bojovníky za správnou věc" netahal.
Jsem rad, ze po letech Vas tesi setkani se mnou. Dnes opravdu budu spat spokojene. :)
A - malem bych zapomel: Dari se mi vyborne, od dob co jsem se zbavil Windows. A RMS? No splnilo se mi co mi bylo slibeno: Mam spolehlivy system a od te doby se znacne zlepsil muj psychycky i fyzicky stav. Takze spokojenost. Diky za optani. :)
Všechno co jsem psal v příspěvku, na který jste reagoval, byly linky na zdroje a pár informací z nich. Žádná demagogie (je snad demagogie linkovat článek k věci?), žádná reklama.
Naopak všechno co jste předvedl vy bylo to nalinkování trololo a nějaké urážky. Nula argumentů, nula informací, zato 100% trolling.
Proč sem vkládáte odkaz na článek, kterým si serete do bot? Z článku jasně vyplývá, že náklady způsobila ne samotná migrace, ale sjednocení silně heterogenního systému HW, SW, formátů a služeb (přeloženo: měli tam KUREVSKÝ bordel, protože si to každý obvod pekl po svém). Neboli i samotné sjednocení bez migrace by bylo pomalé a drahé. Naopak kdyby Mnichov již používal standardizovaný systém, samotný přechod by nijak komplikovaný nebyl. Takže i kdyby už nic, tak si tam alespoň udělali pořádek.
Preci jenom oni s IT zacali o par let drive nez my. I v takovem Silicon Valey, byste urcite narazil ve statni sprave na ruzne kuriozity. Kazdopane to nezacalo jako Windows anebo Linux. Ale MS/DOS, TurboPascal, TurboVision a co s tim dal. Kdysi davno jsem videl podobne reseni jako zvolili oni, Pascal a BorlandC se vymenilo za gcc, pro TurboVision se pouzival opensource implementace. A misto lokalnich souboru se pouzilo MySQL. V te dobe to jeste mohlo byt "cool" reseni.
Samozrejme, ze v takovy situci lze jednotlive naklady vykladat rozdilne. Naklady na licence office programu jsou naprosto marginalni v porovnani s tim, ze je potreba re-implementovat lokalni informacni systemy.
Ad Z článku jasně vyplývá, že... měli tam KUREVSKÝ bordel - ano, a mimo jiné 400 lidí v centrálním IT oddělení na 15000 stanic, plus podle všeho další IT lidi na pobočkách. Bohužel ten počet lidí v IT byl tuším k toku 2014 nebo 2015 (bylo to v jednom z linků), tj. 10+ let po zahájení migrace na Linux. Nepřipadá mi, že si v tom za tu dobu udělali pořádek. Nevím jak snadný nebo nesnadný by byl přechod, kdyby si v tom udělali na začátku pořádek. Na jejich místě bych už na začátku kašlal na politické zadání a "deklaraci nezávislosti", zaplatil bych MS licence (vycházelo to finančně dobře), a uklízel pár let ten bordel.
No on se pan Bill Gates jel do Mnichova kdysi podívat, když už to vypadalo s Win bledě... Ale když se podívám, jak to vypadá u naší státní správy, tak se ani nedivím. (mandatory windows office, dbase oracle atp atp..) Mohl jsem zblízka vidět jeden tendr (anebo se mi o něm vlastně jen zdálo), kdy ofiko požadované řešení (unix, frontend browser) bylo technologicky zaměněno za windows servers a silverlight těžké aplikace na straně klienta. Původní různorodý klient (win, linux, macos, android, ..) se zcvrknul na PC+Win. Hrůůza. Bylo mi do breku ani né tak, že zrovna M$oft, ale že to celé bylo jako krok zpátky, nebo spíš jinam. Hlavně, že měl někdo vělice pěkný kšeft. Místo Java jazyka Silverlight- Development licence v několika kusech (pro úředníky, aby to bylo "čisté") za desetiticíse doláčů... Maintance fee nepočítám a ani to, že v tom nikdo neuměl dělat, snad jen jeden předem dohodnutý dodavatel.(se to učil).
Mám za to že se do Mnichova jel podíval Ballmer, vizte stranu 9.
http://waste.informatik.hu-berlin.de/grassmuck/texts/limux.pdf
Ad Místo Java jazyka Silverlight Development licence v několika kusech (pro úředníky, aby to bylo "čisté") za desetiticíse doláčů... Maintance fee nepočítám a ani to, že v tom nikdo neuměl dělat, snad jen jeden předem dohodnutý dodavatel.(se to učil) - vývoj pro SilverLight je odjakživa součástí Visual Studia, které je celkem levné (včetně edice zdarma), a všichni Win vývojáři ho mají. Pro SilverLight se píše (psalo) celkem komfortně, a výsledná aplikace běží většinou v browseru, stejně jako Java applety. Na rozdíl od Javy není děravý jako řešeto, nevyžaduje instalaci Java pluginu, a je v něm snadné vytvořit kvalitní GUI.
Desktopová Java i Silverlight jsou dál podporované, ale jde zjevně o slepé větve. V případě SilverLightu se dá celkem snadno migrovat na UWP.
Ad narozdil od javy je to taky unsupported technologie, kterou M$ sam zavrhnul - no jistě. Microsoft Silverlight 5, Mainstream Support End Date: 10/12/2021.
https://support.microsoft.com/en-us/lifecycle/search?alpha=Microsoft%20Silverlight%205
To že vývoj Silverlightu nepokračuje ještě neznamená, že je nepodporovaný. Čekal bych, že rozdíl mezi těmito dvěma stavy pochytíte. A jak jsem psal, Silverlight je podporovaný do roku 2021. A jak jsem také psal, kód i UI je možné relativně snadno migrovat na UWP.
Perspektivní možná ne, ale nepodporovanou určitě ne. Pokud je ale alternativou Java, ať už ve formě appletu nebo desktopové aplikace, tak je situace velmi podobná. Java je totiž děravá jako řešeto, mít její podporu v browseru je stejný problém jako u Flashe. A podobně jako u Flashe (a Silverlightu) postupně její podpora z browserů mizí.
Ta veta ma vyznam v kontexte daneho clanku. Plati pri kazdej migracii. Ak daju ludom na vyber, tak ludia si vyberu to stare(to, co poznaju) bez ohlasdu co je lepsie, horsie,....
Ak chce mnichov premigrovat a aj ostat na linuxe, tak takuto volbu uzivatelom nemoze dat.
Ziadna migracia stylom, ze nech si ludia vyberu nedopadne dobre.
:) jiste - tahle veta partri depresivnimu adminovi na konci kariery. Nastoluje ovsem i zajimavy pohled z druhe strany - pokud uzivatele nemaji dostatecnou kvalifikaci pro rozhodnuti, pak rozhodnuti nebude kvalifikovane. Tohle totiz neni otazka demokracie, to je otazka toho, kdo je zodpovedny za fungovani systemu, ... ten ma ucinit prislusna rozhodnuti.
Za par let se tu bude resit, ze uzivatele si preji android, protoze to jedine budou "umet".
"Riešením je zvýšiť mieru chápania BFU. " - myslíš že toto bolo pejoratívne?
Tak sa opravím aby to bolo jasné čo som chcel povedať:
"Riešením je zvýšiť mieru chápania bežného Frantu užívateľa."
poznámka: A potom hovorím o zvyšovaní miery chápania a to si nemyslím že znamená pohŕdanie.
Cokoliv, co bude mít uživatel navíc (ať se nasadí jakýkoli systém), ho bude jen rozptylovat a zvyšovat množství cimrmanovských slepých uliček (tudy ne, přátelé!). Tedy složka pro dokumenty, jedno síťové sdílení, pár - maximálně 3 informační systémy, kancelářský balík a tiskárna. Pokud bude toto (blbovzdordně) nastavené po přilogování uživatele, je celkem fuk, jaký systém bude používat.
Myslíte, že průměrný inkoust rozumí technickému zázemí systému, zpracování dat či vlastnostem software (náklady, bezpečnost, spravovatelnost, chybovost, funkcionalita)? To má řešit odborná komise, inkoust se může vyjadřovat nejvýše k uživatelským vlastnostem (mezi které paradoxně nemusí patřit ani barva pozadí!).
Vždyť taky ano. Mají tisíce případů, kdy místo aby dělali svou práci, tak naháněli půl dne ajťáky a vysvětlovali trpělivě občanům, že to prostě nejde, protože je to nikdo nenaučil. No a když pak IT pracovník reaguje, že to není o školení, ale že to prostě nejde, tak je problém. Obzvláště když Máně na osmém patře to funguje, takže o "to nejde" se chce člověku tak nějak pochybovat.
Prostě mi vaše reakce přijde v duchu "ta ženská má umývat nádobí a ne pyskovat na instalatéra, že neteče voda! Co jí do toho proboha je? Ať myje nádobí a neřeší nějakou vodu!"
Zní to bez kontextu hrozně, ale je to v podnikovém nasazení dost často pravda. U nás dostali lidi v rámci svobody výběru možnost dostat Macbooky. Plno lidí k tomu přistoupilo stylem: "jé, to je ten kool notebook, co jsem si chtěl vždycky koupit, a nyní ho můžu mít". No a potom člověk zjistí, že k tomu nemá žádný enterprise support od výrobce. Chyba v nějakém předinstalovaném softwaru od Applu? Můžeš doufat, že to Apple možná s další verzí opraví. K nikomu nedovoláš. Pokazí se ti hardware? On-site oprava maximálně do druhého dne jako to mají ostatní zaměstnanci s Delly? Zapomeň.
Člověk z toho velmi rychle vystřízliví, ale s tou volbou musí vydržet až do další obměny hardware. Uživatelé nemají přehled o ceně jednotlivých řešení, netuší, jaký servis se k nim nabízí, jak splňuje nároky na hromadu věcí jako kompatibilitu se zbytkem IT řešení. Takže buď IT zajistí, že všechny možnosti splňují stejné požadavky a mají stejnou úroveň podpory, což je sakra drahé, nebo by uživatelé prostě neměli mít na výběr.
V čem jsou nepodložené? Všimněte si, že nikde netvrdím, že k Macbookům se nedají dostat služby typu on-site opravy, či že se nedá získat od Applu podpora k softwaru, který dodávají. Jen uvádím, jak to v praxi často funguje. "Nechte rozhodnout zaměstnance" je hrozně líbivé, ale výsledkem je to, že ti zaměstnanci většinou skončí na "self-support" jako u nás ve firmě mackaři, protože zajistit možnost výběru a zároveň plný servis je sakra nákladné. Samotní uživatelé toto sami nedokážou pořádně vyhodnotit. Ti vidí toho nablýskaného Macbooka a když pak x dní nemají počítač, protože Macbook je na záruční opravě, nebo jim nikdo nepomůže s chybami, na které v softwaru naráží, jsou naštvaní, ale ne na svoje rozhodnutí, ale na IT oddělení.
Nechavat rozhodovat uzivatele je naprostej nesmysl. To si (mozna) muzu dovolit v IT firme, ktera ma 20 lidi, kde si vsichni to svoje zelezo zvladnou manazovat sami a videj do toho. Pak to i muze mit mozna pro tu firmu nejakej prinos. Ale taky to pochopitelne znamena prakticky nulovou bezpecnost.
V zadnym pripade neco takovyho nepripada v uvahu u kancelarskych krys. Natoz nekde, kde jde o desitky tisic stanic. I kdybych zustal jen u widli, tak predstava, ze bude IT udrzovat a supportovat vsechny verze widli ktery jeste maji podporu, coz aktualne je vse od Vist vejs ... je silena. Nakombinuj to se vsemoznejma aplikacema, ktery ty lidi budou pouzivat .... a jak tu nekdo zminil, jestli exituje naprosto silema kombinace, tak na tech tisicich stanic bude zcela jiste i realizovana.
To je jednoduse naprosto neadministrovatelny.
Nebo dostaneš notebook s Windows 10, přijdeš do práce a spustí se aktualizace, tak hodinu čekáš. Pak se to restartuje, zas se spustí aktualizace a po další hodině to naskočí. Programy, které se windows nezdály máš pryč. K čemu ti je potom podpora do druhého dne, když se to rozbíjí samo a pravidelně? A co když si tam windows 10 nedáš, ale ráno přijdeš do práce a do oběda už je tam máš ani nevíš jak? Oboje jsem viděl na vlastní oči a oboje se stalo vývojářům. Nechci vidět, jak to vypadá u lidí co s počítačem neumí.
Tak jiste, ty urcite prides do prace, a muzes si sam vybrat, jakej vercajk se ti libi, jaky auto dostanes, jekej dostanes monitor a pocitac ...
Prekvapko co? Firma se snazi prevazne drzet jednotnej HW, a stejne tak i jednotnej SW ... a vis ty PROC? Protoze je to radove LEVNEJSI.
Tak jiste, zaplatis a budes mit produkt, kerej to umi jeste 1000x hur ... a to se vyplati ... ale slepici mozek jako je tvuj samo nemuze pochopit, ze narozdil od widli, kde stim nemuzou delat NIC, si u tuxe muzou najmout lidi, kteri to udelaji tak, jak potrebujou.
A mimochodem, neprekvapive to presne tak delaj.
Specialne tedy pro Vas:
1)Pokud ocekavate sluzby propertialniho software, platte dodavateli za licence a sluzby. Jste platici zakaznik a muzete kafrat u vyrobce kdyz nejste spokojen.
2)Pokud chcete pouzivat opensource, musite se ridit pravidly v opensource, z nichz jednoznacne vypliva, ze nemate narok na zadny support (a mate to jasne receno i v licencich). Zalezi jen na Vas jak si s tim doakazete poradit. Popripade na dobre vuli autora.
Takze hemzy o Vodafone a sloupech jsou proste pitomost. Pokud to podle Vas nesouvisi s tematem, nechapu o cem tu recnite.
Je toto mozny? Ja rikam, ze kdyz mi to co potrebuju, nedela soft co je zadarmo, tak jdu a ZAPLATIM si neco co to dela lip. Jenze to vy bedny nedokazete pochopit. Protoze pro vas je Linux nejlepsi ve vsem a neni, pro sekretarku, ktera ma jiny starosti a znalosti, nez jak konfigurovat to, aby sla pripojit vubec USB, ale potrebuje MAKAT (to vy neznate, protoze si jen hrajete). Takze ano jsou lidi, co maji penize (zdravim vsechny socky) a nemaji cas neustale neco konfigurovat, tak si ten support zaplati, ktery na linuxu neni. Nazdar.
Zrovna USB (hádám že myšlana fleška) je dost blbej příklad, protože na Windows si každá fleška instaluje vlastní ovladač (mimochodem, odkud vlastně?), zatímco kde jsem měl/viděl Linux, strčím-připojím-pracuju-odpojím-vysunu. To i s tím odpojováním se ve Windows občas dost vztekám, protože NEJDE z nějakých záhadných důvodů bezpečně odpojit.
na Windows si každá fleška instaluje vlastní ovladač (mimochodem, odkud vlastně?) - ne každá fleška, a tak to bylo někdy v době Windows XP.
Ad kde jsem měl/viděl Linux, strčím-připojím-pracuju-odpojím-vysunu - ano, s nutností unmountu. Ve Windows (tuším 7 a výše?) se by default mountují USB klíčenky tak, že je operace zápisu synchronní. Takže jakmile přestane blikat kontrolka, můžete klíčenku vyškubnout.
Dost offtopic, ale jste si jist tím "vyškubnutím"?
Tuším, že tam jsou dvě nezávislé věci:
1) synchronní - asynchronní ... to bylo imho už i dříve, už i na XP, kdy se zařízení USB ohlásila jako "optimalizovat pro rychlé odebrání" (jen některé USB pevné disky se hlásily jako asynchronní "Optimalizovat pro výkon")
2) Ne vždy se smí zařízení, po HW stránce, odebrat i když má flushnuté buffery z OS. Interně, např. dokud má napájení, totiž může provádět procesy na pozadí (napadá mne obdoba Wear leveling, něco na ten smysl). V takové zařízení může dojít k poškození dat, pokud vyjmete bez poslání signálu "odebrání" via USB.
Tuším, že toto se i udává jako důvod, proč legálně jednou odebrané zařízení (na USB) nelze znovu přidat do systému, bez mechanického vysunutí a zasunutí. Že až pak se definitivně vypne, úmyslně bez možnosti reakce na cokoli z USB - aby nemohla vzniknout chyba aby se omylem znovu nezaplo (a potažmo poničilo) během mechanického odebírání.
P.S.: Univerzální mass storage, a to vč nějakých obecných driverů pro USB hw flashek (celkem spolehlivý, co vzpomínám, na tu dobu), tuším existoval i jako 3rd party už na win98
Ad Ne vždy se smí zařízení, po HW stránce, odebrat i když má flushnuté buffery z OS. Interně, např. dokud má napájení, totiž může provádět procesy na pozadí (napadá mne obdoba Wear leveling, něco na ten smysl). V takové zařízení může dojít k poškození dat, pokud vyjmete bez poslání signálu "odebrání" via USB - to by mě celkem zajímalo. Měl byste k tomu nějaké zdroje?
Tak jsem hledal, kde to bylo konkrétně a nezbývá mi než zahanbeně oznámit, že se mi to nedaří najít. Moc se omlouvám. Přidám odkaz, pokud dohledám později.
Vzpomínám, že jsem ten popis narazil, když jsem měl co do činění něco s power management u USB. Ten je na straně windows řešen u WDM zde: https://msdn.microsoft.com/en-us/library/windows/hardware/ff540132%28v=vs.85%29.aspx
Ale. Ale, výše uvedené se týká windows jako takových, jejich driverů. Suspend a obecně power stavy USB zařízení to neřeší (když tak nepřímo, aby vyhovělo USB definici). Na HW straně to tuším bylo něco ohledně podpory "remote wakeup-capable devices".
Vařím z vody, zda tenkrát nešlo o teoretickou možnost (kterou doufejme výrobci z důvodů robustnosti ohlídali jinak), kdy mohlo dojít k mechanickému odebrání zařízení právě ve chvíli, kdy dochází k remote wakeup a akci u klienta (která je vyvolávána asynchronně klientským zařízením kdykoli, pokud má HW tuto možnost povolenu). A že právě driver má možnost si poslat do zařízení informaci, když uživatel aktivoval "safely remove" že HW od teď už nesmí nic nebezpečného provádět (možná, že se i něco takového už posílá automaticky, tak nízko jsem já tenkrát nešel).
A navíc i teď odpovídám dost zmateně. Power management a remote wakeup spolu nesouvisí, resp. jen nepřímo (že hub musí být schopen dodávat výkon i ve chvíli, kdy má z USB hlášeny všechny suspend - právě kvůli možnému asynchronnímu probuzení na straně klienta).
Jen jsem popisoval, při jaké situaci jsem já na informaci ohledně nebezpečí odebíraní narazil. Pokud by se to někdo snažil dohledat sám.
I tak je to hezké co napsal Blábol:
Na Linuxu je špatně že musíš dát unmount (jistota), za to na Widlích máš výhodu, stačí se dívat, jestli a jak bliká fleška :-)
Mohla by ti to hlásit Cortana: "Bliká, stále bliká . . . . " - tomu blikání se dá věřit, případně místo složitého unmountu můžeš projí procesy, na win je to přece tak transparetní . . .
Ale nezvan lulane, kdyz tutez flasku prepojim do jinyho portu, tak trva dalsich 5 minut nez je k dizpozici, protoze se "instaluje" ... a to plati pro vsechny verze widli. Tuhle kolega pripojil k desitkam klavesnici, uplne obycejnou ... zadny extraburty ... a trvalo jim 15 minut nez milostive zacla fungovat. Neuveritelny.
To bude vašich pět minut, tj. pro všechny ostatní pár sekund :)
Ad kolega pripojil k desitkam klavesnici, uplne obycejnou ... zadny extraburty ... a trvalo jim 15 minut nez milostive zacla fungovat - asi nebyla až tak obyčejná, a měla vlastní driver pro rozšířené funkce. Například klávesnice od MS a Genius typicky instalují drivery. Těch 15 minut vám (ne)věřím stejně jako těch pět minut na instalaci driveru USB klíčenky. Já jsem totiž klávesnici k PC už také několikrát připojoval :)
Ale nezvan lulane, kdyz tutez flasku prepojim do jinyho portu, tak trva dalsich 5 minut nez je k dizpozici, protoze se "instaluje" ... a to plati pro vsechny verze widli. Tuhle kolega pripojil k desitkam klavesnici, uplne obycejnou ... zadny extraburty ... a trvalo jim 15 minut nez milostive zacla fungovat. Neuveritelny.
Tak to vím, čím to je. Je to chyba mezi židlí a tou klávesnicí...
Proboha o čem se to tu hádáte? :D Co to je za nesmysly? :D
Strčím flashku a jak se dokopírujou data, tak ji vytáhnu. Žádné "bezpečné odpojení" (LOL) jsem nikdy nepoužil a NIKDY jsem s tím neměl žádný problém. Ani neznám nikoho, kdo by nějaký problém s tím měl.
Jen tady mezi sebou hloupě házíte špínu.
A k věci: Že linux běžným uživatelům "nefunguje"? Ano, to je všeobecně známý fakt - pokud potřebuje víc než mít na ploše ikonku "internet", která otevře prohlížeč a načte seznam.cz
Mě už se to jednou stalo a jednou jsem to viděl u kamaráda - byl jsem u toho. Data dokopírována, file explorer uzavřen. Od té doby jenom poctivě odebírám zařízení a každému to doporučuji. Ale tak pokud je podle tebe lepší to nedělat dokud se ti to nestane . . .
>ne každá fleška, a tak to bylo někdy v době Windows XP
Oprava, každá moje fleška. Mám osobní zkušenosti s W7.
>s nutností unmountu
Je to pro mě dobrá kontrola toho, že všechno je fakt napsaný na flešce...
>Takže jakmile přestane blikat kontrolka, můžete klíčenku vyškubnout.
Dělám to taky tak, protože čekat na bezpečné odpojení... A při každém připojení do Windows si stěžuje na to, že je fleška možná požkozená, a dej mi chvíli, já to zkontroluju...
Mě jde o to, že fleška po vyškubnutí se pak hlásí jako rozbitá, i přes tu fičuru (dle pohledu) synchronního zápisu, i když přestala blikat. Bezpečné odpojení je zase mimo mojí trpělivost, buď se zahlásí "nejde to protože prostě proto" nebo progressbar jezdí desítky sekund.
Asi se nezbývá než shodnout, že se neshodneme :)
Ve Windows je by default pro klíčenky nastaveno "0ptimize for qu1ck r3moval", a pak není důvod, aby se po odpojení klíčenky cokoliv pokazilo, pokud se zrovna neprováděl zápis. Možná máte nastaveno "0ptimize for p3rformance". V takovém případě se používá write caching, a odpojení musíte provádět pomocí toho unmount dialogu.
Pokud unmount nelze provést, tak máte zřejmě něco na té USB klíčence otevřené. Pokud si vzpomínám, stačí když tam máte nastavený current directory. Když je to váš proces, novější verze Windows vám snad i mohou říct, kdo tu klíčenkou používá. Alternativně můžete použít utilitu handle (například handle g:), případně Process Explorer. Ty handles samozřejmě můžete zavřít (například handle s parametrem -c), ale to může způsobit jak nekonzistenci dat nad kterými ta aplikace pracuje, tak problémy pro tu aplikaci (zkusí přistoupit na zavřený handle a spadne).
V těchhle oblastech jsem nikdy nic nenastavoval, takže by mělo zůstat "qu1ck r3moval", ne? Za tip na handle díky, určitě při nejbližší příležitosti vyzkouším. To je dodávané přímo s Windows?
>Pokud unmount nelze provést, tak máte zřejmě něco na té USB klíčence otevřené.
Považuju se za informovaného amatéra, takže tohle mi už celkem došlo :) Všechny okna zavřený, fleška nejde odpojit.
>Ty handles samozřejmě můžete zavřít (...), ale to může způsobit jak nekonzistenci dat nad kterými ta aplikace pracuje, tak problémy pro tu aplikaci (...).
Takový amatér zase nejsem :)
PS: zatracenej cenzor.
Ad jsem nikdy nic nenastavoval, takže by mělo zůstat "qu1ck r3moval" - mělo by, ale zkontroloval bych to. Ve vlastnostech jednotky je karta Hardware, na ní vyberete správné zařízení a dáte Properties. Otevře se dialog zařízení, stisknete Change Settings a pak vyberete kartu Policies; tam to je.
https://goo.gl/pVHCqT
Ad Za tip na handle díky, určitě při nejbližší příležitosti vyzkouším. To je dodávané přímo s Windows - je to součást Sysinternals Suite. Můžete si stáhnout konkrétní program, nebo celou Suite.
https://technet.microsoft.com/en-us/sysinternals/bb842062.aspx
Ad Považuju se za informovaného amatéra, takže tohle mi už celkem došlo :) Všechny okna zavřený, fleška nejde odpojit - ono stačí otevřený command prompt s aktuálním adresářem na klíčence. A některé aplikace nastavují svůj aktuální adresář podle toho co jste naposledy otevřel; tuším že to dělá třeba Word. Handle.exe vám to řekne.
Ad Takový amatér zase nejsem :) - rozumím :)
Ad zatracenej cenzor - taky ho nemusím :/
"ozená, a dej mi chvíli, já to zkontroluju"
Ony ale widle pisou ze ji opravi, a kdyz se spletes a potvrdis to, tak se s datama na ni muzes rozloucit.
Jinak ve widlich samo na flashce neuvidis druhou a zadnou dalsi partysnu, protoze neni disk jako disk ...
Boli ste pri vyvoji alebo nejakej implementacii systemu? Asi nie. Financie fakt niesu vzdy problem, to co ale skoro vzdy je problem, zvlast ked aj su financie, je ze niekto musi ten projekt manazovat, niekto to musi mat nastarosti a byt zodpovedny a niekto to musi aj dokoncit. No a vyvoj sw je celkovo dost osemetna zalezitost (rozumej, casto je to bordel) a vecsinou si to nikto nechce zobrat na triko zvlast vo vlekych podnikoch kde to este sa zatazi byrokraciou a politikarcenim. Ono aj zaplatenie externej firmy co by im to spravila znamena ze musi byt niekto kto bude zodpovedny za komunikaciu s tou firmou, niekto kto bude kontrolovat stav a vyvoj, niekto kto vysledny produkt (sw) prevezme a otestuje a niekto kto bude to riesenie aj obhajovat ked sa spusti shitstorm ze kam isli peniaze danovych poplatinkov.
Vyvoj SW je naprosta pohodicka, ovsem za predpokladu, ze na jedny strane je pouzitelny vyvojar, a na druhy svepravnej zadavatel.
Vetsinou to vypada spis ale tak, ze na jedny strane je stado neschopnejch trotlu, ktery nechapou rozdil mezi for a while, a na druhy strane stado imbecilu, ktery chtej, aby se radilo zaroven do A do Z a od Z do A. Pripocti k tomu pak jeste to, ze na obou stranach to koreni stadecko zmrdu (viz dfens).
V pripade, ze je na jedny strane stat, k tomu jeste prirad E99 ...
Nevidel by jsem to tak cerne. Z nejakeho duvodu jsou i ty MS produkty kazdym rokem mene pouzitelne. Funkcnost vicemene stejna, jen to stale vice pripomina omalovanky a efektivita prace klesa. Ztracim se v tom. Mozna to souvisi s prechodem na "cloud" technologie, mozna ze jen starnu a nejsem schopen se prizpusobit se zmenam. Jedno je jiste, veci se meni a me se s temi novymi verzemi SW (MS Office, MS Outlook) pracuje hure...
To není zdání, to je skutečnost.
Přitom základní funkčnost už desítky let nevyřešili, třeba vizuální editace tabulky v tabulce. Viz obrázek - https://s16.postimg.org/t6f2qvrhh/word_table.jpg . V místě kurzoru (obr vlevo) zmáčknu klávesu "del" a ubere se mezera dole pod vloženou tabulkou (obr vpravo). Podobné mezní stavy nikdo neřeší verzi od verze, ani to už nenahlašuju.
Nebudeme si nic namlouvat - LibreOffice je ještě horší. Nové nápady se z původně základní výbavy "textový a tabulkový editor" zcela vytratily, základní funkčnosti se nesnaží odladit nikdo. Je to ostudné - jednoduchý program pro vizuální pořizování textu a za 30 (?) let se tento problém nikomu nepodařilo uspokojivě vyřešit.
To, že jsou problémy se SAPem bych pochopil, i když si dost dobře nedovedu představit na co konkretně zrovna tenhle moloch potřebuje městská zprava. Ale budiž.
Co se týče PDF, fakt bych moc rad viděl korektní PDF soubor, který např. Okulár nedokáže řádně zobrazit. Nemohli by naši západní sousedé nějaký takový poskytnout na ukázku? Alespoň vývojáři bz to asi ocenily....
Nevím jak jsou aktualni ty Screenshoty, soude podle vzhledu toho prostředí bude opravdu zastaralé. Pak se nabízí otázka, proč si to vyvíjí sami, když to nezvládají a neobrátí se na firmu, která má v tom zkušennosti (např. Suse, nebo RedHat)?
Já nevím, ale to nasazování Linuxu v Mnichově mě přijde tak trochu jako Kocourkov hadra na pokračování....
Formulare v PDF jsou vazne problem. Navic nektere formulare lze digitalne podepsat, to na Linuxu asi vubec nefunguje. I na Windows je to problem, zrejme to umi jen PDF Viewer of Adobe; ten uz moc nepouzivam, je to pomale, ale vim, ze jsou situace, kdy neni jine cesty... Pokud jen potrebji zobrazit/vytisknout obycejny PDF dokument, to neni problem, to zvladne dobre vetsina alternativniho.
Resim ten problem kazdy rok, kdyz vyplnuji danove priznani. Ted si nejsem jisty, zda se jedna o PDF anebo spredsheet pro Excel, spis ten Excel. Stahnu si z webu sablonu pro danove priznani. Vyplnit na Linuxu ji jeste dokazi, ale problem nastava, kdyz chci vysledek vytiskount na tiskarne. To nedopadne dobre. Takze nakonec ten vysledek otevru na MS Windows, v Excel Viewer (zdarma) a vytisknu to z Windows, to funguje.
Měl jsem v březnu ten podobný problém s přehledem pro VZP. S PDF formuláři je prostě na Linuxu problém. Taková kravina to je a přitom takový oser :-( To je tak velký problém doplnit formuláře do některého z mnoha linuxuvých pdf prohlížečů? Nebo to Adobe tak zprasil, že to rozumně nejde napsat?
V prve rade by bylo dobre si ujasnit jednu vec: PDF je format urceny pro sazbu, zobrazovani a TISK textu, zalozeny na PostScriptu. Primarne tedy k editaci urceny neni. A osobne jej tak take pouzivam. Pritom prave pomoci PDF komunikuji pres pocitace s okolim
To se tyka i treba i dokumentuz ruznych instituci. S nejvetsi pravdepodobnosti tedy zalezi totiz na tom jak ten dokument byl vytvoren. Vzal jsem si na zkousku ( nejaky ) dokument od Vami zminovane VZP a otevrel jej. A co nevidim? Ano jako formular to ma slouzit. Ale k vytisknuti a vyplneni rucne. Formularove prvky tam nejsou zadne.
Zkusil jsem jej otevrit v LibO A zjistuji, ze vetsina poli urcenych k vyplneni je vizualne vytvorena bud jako proste textove pole, nebo tabulka (coz proste je z pohledu PDF formatovaci objekt).
Nakonec jsem vytvoril novy dokument, tentokrat jednak s tabulkou a jednak pomoci formularovych prvku. Ulozil jej jako PDF soubor a znouvu otevrel je v LibO a ejhle: Tabulku editovat nelze (tedy lze - jako obrazek, coz v pripade treba vyse zminovaneho danoveho priznani muze byt fakt opruz). Ale formularove prvky naprosto bez problemu.... Pak uz znovu ulozit do PDF a hotovo.
PDF formuláře jsou rozumné rozšíření. Jsou založené na pevně dané sazbě a přidávají možnost vyplnit určitá pole. Výhodou je, že na rozdíl od DOC se po vyplnění nerozpadnou, protože někdo někam napsal moc textu nebo neměl font odesílatele. Bohužel PDF formuláře mají spousty různých nestandardních rozšíření a jsou překomplikované, což výrazně ztěžuje jejich adopci.
Trosku mimo hlavni tema. Taky jsem resil problem s sablonami na danove priznani. Nastesti ted uz je na webu ministerstva eleptronicke podani (https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup.faces), kde si dokument pekne vyplnis online a pak si nechas vyplivnout pdf. Mas to i s kontrolou a pripadne lze rovnou podat elektronicky.
A to je ukazka toho, ze se to da udelat, jen clovek nesmi apriori nadavat na system. Doma tyhle valky zazivam se zenou casto - jelikoz je to klasicky uzivatel: roky to delam takhle, tak chci aby to tak bylo dal a jakakoliv zmena je spatna. Bohuzel drzi se svych zvyku. A to je prosim osoba, ktera si pred nekolika lety bezproblemu rozjela v linuxu pres wine aplikaci pro nahravani fotek do fotolabu (bez me asistence)...
Vidite a ja elektronicke podani dani povazuji za priklad jak to NEdelat. Hlavni duvod je, ze jako vstup povazuje pouze cislo. Zatimco mista cisla do tabulkoveho procesoru muzu napsat "=1245+54321+7654" a on to za mne secte, tady nemuzu.
A proc to chci je jasne:
1) snadna kontrola. Pri kontrole snadno overim jesli jsou tam vsechna cisla opsana spravne
2) scitat cisla vedle na kalkulacce, papiru nebo hlave abych vysledek mohl zadat do pocitace je uchylnost. A take misto snadneho vzniku chyb.
„To, že jsou problémy se SAPem bych pochopil, i když si dost dobře nedovedu představit na co konkretně zrovna tenhle moloch potřebuje městská zprava....“
Máte docela slabou fantazii, každá obec vede docela hodně agend (účetnictví, banka, pokladna, spisová služba, hroby, psi, personalistika, parkovací místa, další registry, ...), to je systém jak kráva. Mě spíš vždy překvapovalo, když jsem slyšel, že systém SAP umí vše, akorát se musí „nastavit“ ;) . Kdo někdy dělal takový systém, ví, že „nastavit“ znamená to skoro celé naprogramovat znovu. Možná proto SAPu vždy tolik trvá nasazení a je u toho tolik průserů, neboli klasika nelišící se od jiných dodavatelů. Akorát to prostě ve výběrovém řízení zní dobře, je už je to všechno „hotové“ a je třeba to jen „nastavit“.
"Máte docela slabou fantazii, každá obec..."
Mozna a mozna mam fantasii az moc bohatou. Nevim sice jak moc je/neni komplikovane ucetnictvi v nemecku (sranda to urcite nebude) ale jsem presvedcen ze na mnoho z tech prikladu existuje reseni pouzitelne v Linuxu a to bez nutnosti to resit primo pres vsemocnou katastrofu SAP (- ono nadarmo se nerika, ze firma, ktera prezije zavedeni SAPu, uz prezije vsechno).
S tim souvysi nasledujici: Co si vlastne mam predstavit pod tim, ze vyviji distribucu urcenou pro mestkou spravu? Vezmou nejaky derivat Ubuntu (a navic docela stary), zmeni defaultni nstaveni nekolika programu, pozadi a nazev a ... hotovo? A tim je jako automaticky to distro vhodne pro nasazeni ve statni sprave? Bez jakekoliv dalsi pridane hodnoty? Myslim, ze tezko. A myslim, ze v tom bych hledal prvni problem cele te Mnichovske saskarny.
Češi tíhnou k metodě "rozděl a panuj", takže u nás se to spíš řeší stovkou různých IS a pak občasným spojováním dat do přehledů. Což je výborný přístup v situaci, kdy chcete něco skrývat. V Německu naopak chtějí mít všechny úřady v jednom systému a pod kontrolou. Koukněte se, kolik má takové město úřadů, uživatelů, agend, středisek, majetku, projektů atd. A těď navrhněte nějaké OSS, které to všechno vládne. Z komerčních je to například SAP, Oracle Application, IFS Applications. Že si Němci vybrali "domácí" řešení pak ani moc nepřekvapí.
"Češi tíhnou k metodě "rozděl a panuj..."
Mozna ze prave pri centralizaci toho poschovavate (nebo odchytnete toho "nezadouciho") stejne dobre, ne-li pak lepe, jak v pripade, ze mate specializovane subinformacni systemy - proztoze vsechno mate na jedne hromade, lepe se to pak kontroluje - a tedy i meni. Videl jsem uz parkrat, jak se obchazi SAP kdyz neco uplne nesedi - treba v logistice.
Ja vsak nesu nemec, ja su moravak, toz to mozna proste vidim jinak... :)
"Že si Němci vybrali "domácí" řešení pak ani moc nepřekvapí."
Souhlasim.
100 lete vino je sice znamkou luxusu, nicmene je to humus.
Prijde na to, jake. Ja pred tak deseti lety pil vino tusim z r. 57. Ze tri flasek byla jedna skvela, jedna docela usla a treti byly desne splasky.
No, kdybych nevedel co s penezi, tak koupim ponorku a pujdu si vylovit par flasek z Titanicu. Jestli ty spunty udrzely ten tlak, tak pri stabilni teplote okolo nuly se to vino mohlo docela i uchovat.
Jedna nemenovana institucia na slovensku isla pouzit SAP ako informacny system, lebo im to nemenovany dodavatel slubil, ze im to prisposobi ich biznisu. Nakupili sa moduly, dodavatel ohybal, ale vysla z toho nepouzitelna sracka, takze sa museli vratit k staremu systemu. Dovod je ten, ze ked sa chce SAP pouzit na menej standardny biznis, tak je to strasne drevene. Pricom 99% biznisov je nestandardnych.
Máte to zmatené, metoda Rozděl a panuj je centralizovanou metodou. Tou Češi rozhodně netrpí, ve státní správě se používá metoda Udělej si sám. Každý úřad to mastí po svém. Zde mělo zafungovat Ministerstvo informatiky, které bylo zcela pičusovsky zrušeno, přestože by mělo právě v současnosti práce mraky. Mělo dojít k analýze, vytvoření metodik a následně (otevřeného) SW pro účely státní správy za peníze občanů (nejlépe od více firem) a ten plošně a JEDNOTNĚ všude nasazen. Bez improvizace, nejednostnosti a zvláštních nákladů každé obce, s centrálními opravami, změnami, dokumentací, ...
Je pár firem, které jsou schopny řešení dodat. U SAPu je právě riziko, že to bude jakýsi uzavřený bastl. Touto cestou se již dnes jít nedá.
2SB: Stat si ma najmou 30 lidi, vyvoj ma probihat jako OS, a tech 30 lidi by to melo koordinovat. Nepotrebujes zadnou firmu ktera bude neco dodavat, a nepotrebujes to kazdych 5 let po volbach delat cely znova, protoze je treba penize odklonit ke kamosum prave zvolenych zlodeju. Nestalo by to skorem nic, a to je ten problem. Z NIC se miliardy odklanej blbe.
Proto se vymejslej cypoviny jako eet, coz bude stat dalsi miliardy, a to je tak jedinej prinos, kterej to (pro vyvolene) bude mit.
Proto se vymejslej cypoviny jako eet, coz bude stat dalsi miliardy, a to je tak jedinej prinos, kterej to (pro vyvolene) bude mit.
No eet, kromě těch pár kaček pro vyvolené, bude mít přínos pro ještě vyvolenější hlavně v těch datech. Prostě někdo bude mít poměrně intimní informace o firmách, zatímco ti ostatní tyto informace nemají.
Jako nepochybuji o tom, že si ČR neporadí jako vždy (prostě se opět zvýší černá ekonomika) ale těch pár poctivých bude ještě víc bito.
Zde mělo zafungovat Ministerstvo informatiky, které bylo zcela pičusovsky zrušeno, přestože by mělo právě v současnosti práce mraky.
Nechci vám kazit iluze, ale ministerstvo informatiky by jen "přesměrovalo" peníze za velké státní IT zakázky jen těm správným kamarádům. Nic by se nezlevnilo, nic by se nevyřešilo, jen by se šouplo pár mld těm "správným" firmám.
Příkladem může být třeba projekt NEN od MMR. Původní záměr je udělat jedno místo pro veřejné zakázky dle zákona. Záměr jistě pěkný. Na tomto trhu se pohybuje několik firem (včetně naší) je tady konkurence a ceny za software / službu jsou nízké. MMR přišlo s NEN jakožto centrálním nástrojem, ten nástroj stál 300MKč (TescoSW). To je skoro 100x víc, než stojí náš nástroj. NEN má aktuálně zastoupení na trhu 0.4%. Mnohem levnější nástroje komerčních firem mají desítky procent.
A toto samozřejmě vůbec není nejkřiklavější příklad, všichni známe slavný registr vozidel (primitivní číselníková aplikace pro pouhých 10M obyvatel - to je tak jedno město), kolik to stálo a jak to fungovalo? O datových schránkách ani nemluvě.
Takže ministerstvo informatiky zní sice jako dobrý nápad, ale musel by tam být velmi osvícený diktátor, který byl odolný vůči tlakům typu: "1mld za software je dobrá cena". Dejte vědět, až takového najdete.
Ad všichni známe slavný registr vozidel (primitivní číselníková aplikace pro pouhých 10M obyvatel - to je tak jedno město) - podotýkám že původní systém byl fungoval pro každý tuším kraj nebo okres zvlášť, byla v něm spousta duplicit a neplatných dat, nebyli proškoleni uživatelé, některé stanice neměly firemní certifikáty (asi nebyly v AD) atd. A vzhledem k množství údajů, jejich nekonzistenci, počtu interfaců a uživatelů atd. bych to neviděl jako triviální systém.
Když o tom nic nevíte, tak to nekritizujte. V podstatě odladili několik aplikací (třeba LO) atd. pro použití v jejich obci. Taky opravili stovky chyb a obecně Limux upravili pro běh na slabších počítačích. Je to asi takový hybrid mezi Ubuntu a Debianem, jak jsem to pochopil. Taky prezentovali na Debconfu...
Každopádně je to dost silně upravené pro jejich potřeby a je docela otázka, jestli by na tohle vrtání mělo SuSE nebo RedHat chuť. Moc výdělku z toho asi nekouká.
"Když o tom nic nevíte,..."
A predpokladam ze vite vic. Mohl by jste me s tim blyze obeznamit? Skousel jsem hledat blyzsi info (o distru samotnem), nebo dokonce si to distro stahnout, abych si jej vyzkousel a prozkoumal ve virtualu, ale bohuzel jsem neuspel.
"... tak to nekritizujte"
Ja reaguji na jejich vlastni stiznosti a na obrazek, ktery jsem si stacil udelat. Predpokladam, ze kdyz mne takto zpucujete, mate moznost mi podat takove konkretni informace, abych si ten dojem vylepsil.
K tomu statnimu:
Vylesily LO? Jako Libre Office? A jak? Nekolik maker ci sablon? Zvlast pikatne to zni, kdyz na to pak sami nadavaji. Jak pisu - zajimalo by me v cem konkretne to jejich "vyvijeni" spociva. Zatim to vidim - nezlobte se - blede,
Opravy chyb - klobouk dolu. Ale nejsou snad jediny velci uzivatele Linuxovych reseni kteri tohle delaji. A predpokladam, ze je to i (a mozna hlavne) v jejich zajmu.
Podle Wiky pouzivaly nejdrive Debian a pozdeji jako zaklad zvolili Ubuntu.
Odpovedn na otazku, zda by to bylo lukrativni pro nekterou z firem zabivajici se Linuxovymi resenimi, by myslim znela ze urcite. Minimalne jako velmi slusna reklama. A myslim, ze zrovna SuSE (taky domaci ;) ) by to urcite dost bodlo. A mesto by ziskalo podporu, bez ktere se evidentne neobejdou (a nebo by tim alespon zalepily hubu odpurcum)
V linkovaném článku psali, že vycházejí z Ubuntu LTS. Jako problém Glogowski uvádí podporu nového HW, protože půl roku po uvedení LTS vyjde HW, který tou verzí není podporovaný. A update znamená otestovat znovu veškerý HW, s tím že se často stává, že nějaké problémy při testování neodchytí. Dále jako příklad uvádí vytvoření nové verze LiMux distra založené na Ubuntu 12.04 LTS, které trvalo 2.5 roku. První 12.04 měla příliš bugů, takže čekali na "service pack". Pak řešili problémy s LibreOffice 4.1.2, "rozbitým" KDE 4 a nefunkčním a pomalým mail merge.
http://www.techrepublic.com/article/heres-the-one-major-problem-facing-munich-after-switching-from-windows-to-linux/
prvni vydani LTS neni oficialne primo Canonicalem doporucovano pro produkci, predchozi LTS ani nenabizi automaticky moznost upgrade dokud nevyjde prvni udrzovaci vydani (kteremu rikas SP)...
jestli jim to trvalo 2.5 roku tak delaji neco spatne, nebo na tom pracoval jeden clovek na 1/8 uvazek...
pouzit KDE pro produkci take neni dobrej napad...
takze ty problemy jsou snadno resitelne, staci dat promile z te castky co maji na modernizaci IT a nekolik lidi mjuze pripravit LiMux zalozenej na 14.04.5 i na 16.04.1 do mesice...
To je bohužel další problém. Když se na Linuxu vyskytne problém s distrem A, tak se v diskusi vždycky vyskytne řada názorů (někdy velmi hlasitých), že distro X používá jen (doplňte si), a měli dávno použít distro B, C, G, Q nebo Z. Chápu že uživateli distra B, C, G, Q nebo Z to může připadat jako vhodné řešení problému, ale pro uživatele distra A asi nebude řešením reinstalace, natož když jde o instituci s 15000+ stanicemi.
Samozřejmě se dá koupit podporované distro Linuxu, takže máte na koho se obrátit, když něco nefunguje. Jenže třeba takový Red Hat Enterprise Linux for Desktop stojí 50 USD za rok a stanici, a jedinou podporou je to že se můžete podívat do Red Hat Knowledge Base. Od Canonicalu můžete mít podporu už od 150 USD za rok a stanici, při minimální objednávce 50 stanic.
Ale kdepak. U Windows máte za 600 Kč OEM licenci (cena za Win10 Pro OEM, nalezeno na amazon.de), kterou máte doživotně. V praxi je použitelná do ukončení podpory produktu, což v případě WinXP to bylo tuším 12.5 roku. A podporu máte stejnou jako u Red Hatu: přístup do Knowledge Base, kterému Red Hat hrdě říká "self-support".
Navíc profesionální podporu pro Windows, včetně helpdesku, serverové podpory se SLA, podpory produktů se SLA atd. poskytuje obrovská spousta firem po celém světě, za poměrně nízké ceny, s komunikací v místním jazyku.
No nevím jestli to dělají špatně. Podle tohoto linku (rok 2013) měli v IT 400 lidí na centrále, plus jednotlivé úseky měly vlastní lidi. Na 15000-20000 stanic je to dost mazec. Jinak samotná migrace z Windows na LiMux jim trvala přes 10 let. Je možné že jsou neschopní. Ale spíš bych to viděl na dlouhou řadu technických a organizačních problémů, které na první pohled nevidíte. Ona totiž na první pohled většina věcí vypadá jednoduše. The devil is in the detail.
http://www.h-online.com/open/news/item/LinuxTag-LiMux-firmly-established-in-Munich-1867920.html
Ad prvni udrzovaci vydani (kteremu rikas SP) - protože nevím jak tomu říkáte česky, tak jsem psal o Service Packu v uvozovkách.
pokud pouzivaji ~10let stary HW tam nemusi porizovat ted nejnovejsi generace HW, ale levnejsi a tedy vice kusu predchozi ktera bude podporovana...
dalsi vec je ze LTS dostava v ramci udrzovaciho vydani HWE stack, ktery prinasi podporu novejsiho HW v prubehu LTS podpory...
https://wiki.ubuntu.com/Kernel/LTSEnablementStack
Ad nemusi porizovat ted nejnovejsi generace HW, ale levnejsi a tedy vice kusu predchozi ktera bude podporovana - bohužel podporovaného HW je velmi málo. Například pro 16.04 LTS vidím v DB celkem 5 (slovy pět) modelů desktopů. Pro 14.04 LTS je to dnes 159 modelů, ale ty se postupně nasbíraly od uvedení té verze, a počet těch modelů, které jsou opravdu na trhu dostupné, bude nižší. Navíc když už ve firmě máte nějaký HW a chcete ho zachovat, tak vám nepomůže 159 podporovaných modelů, pokud ty vaše nejsou mezi nimi. A hřebíček do rakve: Canonical upozorňuje že certifikuje předinstalace, a běžný image Ubuntu na tom certifikovaném HW nemusí vůbec fungovat, nebo nemusí fungovat správně.
https://certification.ubuntu.com/desktop/
Děkuji za informaci, ale zrovna o tomhle vím. A Glogowski si v tom článku stěžuje, že po každém HWE Stacku je potřeba znovu otestovat veškerý HW. Četl jste ten článek?
http://www.techrepublic.com/article/heres-the-one-major-problem-facing-munich-after-switching-from-windows-to-linux/
Každá země má účetnictví jiné (ale řádově stejně velké), ještě k tomu často každý zákazník chce svoje vifikundace. Takže plošné řešení nepřipadá v úvahu.
Zkazky okola SAPu jsou celé problémem, částečně si za to může sám, protože je to taková tajuplná, okultní organizace s ilegálním systémem, který není možno si ani otestovat - proč, je to tak geniální či hrozné? Ty povídačky o nasazení můžou znamenat kdeco - že jsou SAPáci diletanti, nebo že jim jejich tzv. „nastavování“ trvá moc dlouho, na to, že to už „mají hotové“, nebo že je v dané organizaci bordel (zcela běžné), nebo všechno dohromady. Takže SAP bych neřešil, je to prostě jen jedna z firem, co dodává obchodní aplikace.
Ta distribuce (Limux) je pravděpodobně lehce upravovaná, aby nemuseli admini s ničím drbat, když to nasadí, takže půjde o menší přednastavení. Např. v tom videu z Úspěšnách nasazení Debianu admin říkal, že při uzamknutí počítače se data synchronizují na server. Nyní už to stejně dělají na Ubuntu.
> Co se týče PDF, fakt bych moc rad viděl korektní PDF soubor, který např. Okulár nedokáže řádně zobrazit.
Oblibeny problem je kdyz PDF dokument vyuziva externi (neembedovane) fonty, ktere jsou treba bezne nainstalovane na Win platforme, ale ne jinde. Prohlizec pak zkusi pouzit jiny font, ale nemusi odpovidat vyznamy codepointu, takze ve vysledku bude bordel.
A co sakra...?
1) Balik MS fonty mas u vetsiny mainstremu pripraveny. Jeden jediny prikaz!
2) Kolik takovych fontovych baliku asi nainstalujes? Jak casto budes otevirat v podniku dokumenty s nestandardnimi fonty? Mas pocit, ze v jinych firmach jsou nadseni tim, ze se pani sekretarce libi "Gothic style" a tak ji tam hned narvou odpovidajici fonty aby s nimi mohla zaplavit vsechny firemni dokumenty? A ty potom rozesilat po partnerskych firmach a uradech? Asi ne, ze?
Tys asi vzivote v zadny firme nebyl ze? Resit nejaky fonty je na prioritach IT asi tak na urovni "po dvore v noci beha mys ..."
A podobncyh pindu "dyt je to jeden prikaz" sem uz slysel miliony. Jen se ten milion prikazu nejak sam nechce napsat, otestovat a udrzovat. Obratem se totiz bude resit, ze ty pismena sou sisatejsi nez by si dotycnej predstavoval, priapadne ze tam nefungujou nabodenicka nebo ze tam neni znak takovej ci makovej ... uzasny specielne u multilang dokumentu.
"Tys asi vzivote v zadny firme nebyl ze?" Ne. Vzdyt je na prvni pohled videt, ze jsem miliardar....
" Resit nejaky fonty je na prioritach IT asi tak na urovni "po dvore v noci beha mys ..."
Kdyby jen tohle...
"A podobncyh pindu "dyt je to jeden prikaz" sem uz slysel miliony..."
Jo, ja vim. Zas na druhou stranu - podobnych vymluv z IT jsem slysel take miliony. Necekam, ze budou resit predstavu sekretarky o tvaru a sisatosti fontu. Ale vyresi rozsypany caj (tedy nekompatibilitu) To je vse co se od nich zada. jenze ono je jednodusi to svest na "podelanej software". Popr. za vsechno muze vyrobce.... atd. nez zadat nejaky 'aptitude install mscorefonts' ( ci jak to tam sakra je... )
A úplně nejlepší kombinace jsou PDFka vytvořená v některé z verzí MS Office.
Nedávno jsem řešil, proč mi na docela drahé tiskárně tiskne na různých místech těchhle PDF přes Acrobat Reader některá písmena tučně ( zdánlivě náhodně, nesouvisí s diakrtitikou, třeba i čísla ). Tisk třeba přímo z Firefoxu nebo v linuxu přes Okulár byl OK.
Dělal to Acrobat na Win i Linuxu. Jediný rozdíl byl, že Acrobat na Linuxu na místech těch písmen zobrazoval jiný font, takový tenký, takže zmršené muselo být už to PDF vytvořené v MS Office. Acrobat ve Win se tvářil, že vše je OK.
Ad Jediný rozdíl byl, že Acrobat na Linuxu na místech těch písmen zobrazoval jiný font, takový tenký, takže zmršené muselo být už to PDF vytvořené v MS Office - jednoduché a snadno pochopitelné vysvětlení, bohužel nejspíš chybné. Může jít také o problém konkrétního fontu, případně Adobe Readeru. Ano, i "skvělý" Adobe Reader má pár bugů... nebo spíš zatraceně víc než pár.
BTW pokud bych chtěl udělat rychlý soud jako vy, tak bych prohlásil "v MS Readeru a Okularu se to zobrazuje dobře, v Adobe Readeru špatně, je to jasně chyba Adobe Readeru".
Pokud by se problém projevil jen při tisku, může jít i o problém tiskárny. Některým tiskárnám přehodíte text a font, a samy to vyrastrují; případně umí použít své vestavěné TrueType fonty. Pokud je font chybný, může se to projevit jen na tiskárně. Pokud má tiskárna problém s rastrováním fontů, může se to projevit jen někdy. Pokud tiskárna nahradí nějaký font svým vestavěným, může se stát, že jde o jiný font (třeba jinou verzi).
Dokud nepotřebujete exportovat XLS tabulky, to člověk musí udělat s mezikrokem uložení na disk, chybí integrace OLE2 knihoven...
Pak záleží, jestli mají vlastní SAPí vývojáře / správce. Pokud ano, tak SAPGui for Java je o ničem a ve Wine neběhá...
Namátkou, co nefunguje pro vývojáře:
- Tiskové formuláře (SmartForms, PDF),
- Není tam pořádný ABAP editor, i když to se dá napravit ADT, tedy pokud mají NW 7.31 od nějakého PL, tím pořádný myslím, bez itelisense a zvýrazňování příkazů, to je pak lepší všechno ctrl+c a ctrl+v kopírovat třeba do vimu a pak nazpět, když to člověk chce otestovat,
- Nefungují základní bázistické transakce, třeba nastavování transportních cest,
Mám pokračovat?
Jenže verze pro Windows obsahuje spoustu funkcí, které ve verzi pro Javu prostě nejsou. Jde například o integraci s MS Office, SAPscript, nový ABAP Editor, Screen Painter, Gantt chart component, eCATT a další.
Ve verzi pro Windows si klidně zobrazíte na jedné půlce obrazovky třeba uložený dokument typu PDF nebo XLS, a v druhé půlce vyplňujete do formu údaje. Ve verzi pro Javu tohle neuděláte, a dokument LibreOffice takhle nezobrazíte ani ve verzi pro Windows.
Pokud máte prachy, je kompatibilní s čímkoliv. Jediný kde není kompatibilní je systém a vlastně uživatelský frontend. (SAPGui je zastaralý koncept a bohužel mimo Windows neuděláte co ve Windows), plus samozřejmě prohlížečová „nekompatibilita“. Jednu chvíli vypadalo, že od IE přejde pro všechny prohlížeče, ale poslední aplikace SAPu (Maintenance Planner) hlásí IE 10 a Chrome, jinak smůla :-( Na druhou stranu pro SAP je to pokrok, dříve to nehlásil, jenom aplikace se zasekla v nejnevhodnější dobu :-D Takže se konečně dostal do poloviny 90 let :-D
To PDF je opravdu problem. Znam to dobre i z jednoduchych faktur, kdy se proste zobrazi jen 30% a jeste s podivnymi znaky.
Problem je v tom, co ty PDF renderuje. I v linuxu jsou opensource alternativy backendu, ktere si s tim poradi. Pro zmenu neumi zase jine veci.. Takze je treba mezi nimi stridat coz znamena instalaci baliku tam a zpet - pro bezne uzivatele problem. Nebo nainstalovat deravy a skaredy acrobat.
Myslim, ze linux se da nasadit uplne vsude, kdyz se chce, ale opravdu chvili trva vse vychatat kvuli te kompatibilite.
Nejlepsi je ten prechod delat postupne - 1. nahradit office alternativou, ktera je dostupna i v linuxu.
2. podobne nahradit postovniho klienta
3. ...
4. naposled prejit na linux.
Takhle odpadne i problem s tim, ze se snizi produktivita kvuli "tomu linuxu" a jedine na co si uzivatele budou muset pak zvyknout jsou jine fonty v systemu.
Kde jsou specializovane programy je to problem, ale staci jen chtit a neco s tim udelat. Takovych stanic, ale myslim nebude hodne.
Bohužel je typicky konečná už první krok. A to bez ohledu na to, jestli jsou Open/LibreOffice obecně lepší nebo horší než MS Office a jestli se to dokáže nebo nedokáže vnutit koncovým uživatelům v dané společnosti. Stopka je kompatibilita. Interně je to ok, okolní svět bohužel pořád jede na MS a velká část dokumentů se pořád předává jako Word/Excel.
Pro čtení je režim "vlastně je to ok, jen se to na pár místech trochu rozpadlo" nějak akceptovatelný. Ale dokážete si představit, že budete např. někomu předkládat oficiální nabídku (stostránkový dokument s netriviálním formátováním) vytvořenou uložený v LibreOffice a uloženou jako docx? Já teda ne. Samozřejmě, PDF to řeší, ale často se vyžaduje právě a jen Word.
Další konečná je ten proprietární sw, jedna věc je stavět firmu na zelené louce, jiná věc je existující infrastruktura.
Pokud budu nekomu predklada stostrankovou nabidku, tak mu to dam jako pdf. Tzn format urceny ke cteni a pripadne tisku. Protoze jemu se uplne stejne a nejspis mnohem hur rozpadne cokoli z M$ opic, coz mimo jiny resim celkem pravidelne.
M$ to totiz uz dotah tak daleko, ze se stejny dokument rozpadne i jinymu userovi na stejnym PC.
Nabídka se posílá v PDF. Ale následný návrh smlouvy se posílá editovatelný, aby se něm mohli právníci klienta vyřádit. Všichni z nich jsou zvyklí používat sledování změn a komentáře. Navíc stačí trochu zmrvený dokument a při konverzi do/z LO se rozhodí číslování/odrážkování, tj. základní formátování právnických textů. Při další iteraci ti takový dokument právník klienta hodí na hlavu.
Takže win + word ve virtualboxu, obojí samozřejmě licencované. Je to smutné, ale je to tak. I tak je pro mě daleko výhodnější dělat v linuxu, smluv se zase tolik neposílá...
No vidis, a prave ty wordy velmi casto resim - staci do toho vlozit tabulku, a uz ji ma kazdej na jiny strance, coz se pri pristupu (tedy 99% negramotnosti) drtivy vetsiny uzivatelu, ktery vubec netusej, ze se da odkazat primo na objekt(nebo ze ten se da ukotvit), bude menit klidne pri kazdym otevreni. Oni tam totiz samo flaknou "viz strana 3" a tabulka je na strane 5 ...
Tuhle sem resil uzasnou vec ...doc ze starsi verze opic, dotycna do nej pridala nejaky obrazky v novsi verzi ... a ulozila to. Ale v ty starsi nebylo videt ... NIC. LO to prekvapive vpohode nacetly ... preulozily ... a voiala ... fungovalo to. Zjevne tudiz LO umi M$ formaty lip, nez M$ opice.
Ad staci do toho vlozit tabulku, a uz ji ma kazdej na jiny strance - to se stávalo naposledy někdy ve Wordu 95, a později jen s dokumenty s nastavenou kompatibilitou s Wordem 95.
Ad Oni tam totiz samo flaknou "viz strana 3" a tabulka je na strane 5 - to ovšem není problém SW, ale školení uživatelů.
Jasne, uz se ti ty widle doaktualizovaly? Teda za tech 10s? ... Otevreni M$opic formatu spravne se stava uplne stejne casto jako to ze se widle aktualizujou 10s. A to ze wysiwyg editor zobrazuje kazdymu neco jinyho rozhodne nei problem uzivatele.
muj odhad je ten, ze v Nemecku se posilaji dokumenty (nabidky ... proste co je ke cteni) skoro 100% jako pdf, v Cechach a vseobecne v byvalem vychodnim bloku je .doc(x) pro tyto ucely o neco rozsirenejsi.
Ale i v Nemecku - tedy specialne treba v tom Mnichove komunikuje sprava s financnim uraddem a podle vypovedi pracovniku mnicjhovske spravy prave financni urad posila prevazne docx dokumenty. To je jeden z tech mnichovskych problemu.
Proc by me mel trapit okolni svet? Pokud ma okolni svet problem se ctenim ODF, tak LibreOffice je zadarmo, staci stahnout a nainstalovat. Okolni svet si take muze stezovat MS, ze mu blbe chodi import v produktu, za ktere utratil penize.
Naopak to nechodi. Tedy pokud mi nekdo doda dokument v zabavnm MS formatu se "standardem" o 6000 strankach, tak si tezko stahnu MS Office zadarmo.
prave, dokud se bude neustale zaobirat tim, ze "okolo maji MS Office", tak se toho zpraseneho formatu (doc/docx) nezbavi(me)... je potreba prejit na orpavdu otevreny format odt co je podporovany opensource kancelarskym balikem, ten muzou mit zdarma vsichni, jak ty uvnitr tak postupne celej ten (okolni) svet... to je jedine rozumne reseni ktere ma budoucnost...
ze se snizi produktivita kvuli "tomu linuxu" - to je možné v úřadě, kde úředníkovi nejede před stolem běžící pás. Ve firmě, kde se přijímají objednávky, vyrábí a expeduje do fronty kamiónů, nemůže být o snižování produktivity vůbec řeč. Úplně stačí, když ji snižují vnější vlivy, třebas výpadky konektivity na SAP. :-/
PDF formulare kupodivu dobre funguju vo Foxite, nehovoriac o tom, ze jeho instalaciou ziskam aj PDF tlaciaren. Snazim sa to primarne u seba pretlacat vsade tam, kde nesmie byt Adobe primarny (rozne dementne institucie typu socialna poistovna, atd, .fdf-ka proste mimo Acrobatu nejdu).
Rozbehal som kolegynam par formularov, ktore si vedia pekne sejvovat, (niekedy tlacivo vypisuju na viac krat po par dnoch), o tom sa moze Acrobatu len zdat ... Nehovoriac o tom, ze je to moloch ...
Sporadicky som sa pri foxite stretol s problemom diakritiky, ale to je zase demencia tvorcu PDFka pri specifickom fonte ...
Co sa mesta tyka - dal sa na boj, a dotiahnut to musi sam, alebo nech zatlaci na stat ...
Mimochodom, to, ze si tam dali SAP, neznamena, ze ked je skalovatelny, ze je to najlepsie riesenie ...
Když pominu to, že se jedná o problémy spíše zástupné a hlavička na kterou má uhodit ono pověstné kladívko je někde úplně jinde, tak je to ukázkový příklad toho jak to vypadá, když se hledá hlavně to, proč to nejde, místo aby se hledalo, jak to jde. O motivaci k takovému jednání nepochybuji ani za 0,5%
Mimochodem kdo někdy spravoval více kanclů najednou s více verzema win a více než 10-20 komplama, tak se té bezproblémovosti může jenom smát . . .
No zkušenost praví, že když uživatelům místo MS Office 2003 nainstalujete Ribbon MS Office, budou ještě několik let řvát, že se to nedá používat. Tento problém zpravidla vůbec nesouvisí s konkrétním softwarem.
Jinak MS Office nejsou kompatibilní samy se sebou. Občas je lepší ten dokument přeuložit v LO do správné verze MS Office, protože přímý import prostě chcípne :-))))
Ad MS Office nejsou kompatibilní samy se sebou. Občas je lepší ten dokument přeuložit v LO do správné verze MS Office, protože přímý import prostě chcípne - jak konkrétně docílím toho abych dokument uložil v jedné verzi MS Office, a v novější verzi nešel otevřít? Tipnu si, že způsob nenajdete. Nejspíš jste narazil na poškozený dokument, a nevěděl jste o funkci Open and Repair (je v menu File/Open).
Lulane uplne jednoduse, a jestli chces odborny skoleni, tak ti poslu proformu, az ji uhradis tak ti to ukazu. Jsou toho totiz nejmin stovky variant, takze zadarmo ti to ukazovat nebudu. Funkce repair je tak leda nahovno, ostatne stejne jako vsechny podobny v provedeni M$, protoze jestlize uz je dokument jeblej, tak tohle ho tak maximalne dorazi.
Poustet tyhle kraviny je zhruba stejne dobrej napad, jako poustet M$ checkdisk.
Apropos, ve ktery verzi opic (teda 2350 nebo 2970) pude otevrit dva excely se stejnym nazvem v jinym adresari (teda pardon, slozce)? A ve ktery verzi budou widle umet fungovat s UTC?
Aha, takže stovky variant :). Víc než rok vás poptávám o konkrétní reprodukovatelný postup, ale nikdy z vás nic nevylezlo. Vždycky jste se prostě vytratil, jako ostatně vždycky když od vás člověk chce jakoukoliv konkrétní informaci. A teď najednou jsou "stovky variant" jak problém způsobit, a za vypracování postupu reprodukce problému (kde bohatě stačí jeden postup) chcete zaplatit. Samozřejmě víte, že vám nikdo nedá ani korunu. Situace je pořád stejná: prostě nevíte, neznáte a neumíte. Akorát místo toho abyste stáhnul ocas a někam zalezl, jako obyčejně, tak tak to hrajete na "odborny skoleni" a "poslu proformu, az ji uhradis tak ti to ukazu".
Ad ve ktery verzi opic (teda 2350 nebo 2970) pude otevrit dva excely se stejnym nazvem v jinym adresari - v Office 2013 to jde, a mám za to, že jsem to testoval od Office 2007 dál. Jestli chcete odborné školení MS Office, tak vám pošlu proforma fakturu, a až ji uhradíte, tak vám to ukážu ;)
Ad ve ktery verzi budou widle umet fungovat s UTC - systémový čas je ve Windows řady NT vždy v UTC, takže "fungují s URC" odjakživa. Asi máte na mysli RTC, které se u počítačů s BIOSem vždy udržuje v místní časové zóně. V případě UEFI je ta časová zóna uložená v NVRAM, protože tak to vyžaduje specifikace, a zajišťuje to interoperabilitu v případě dual bootu.
Když jsme u těch otázek: ve které verzi se Linux naučí podporu Kaby Lake? A která verze Linuxu zavede API pro takové triviální akce jako je přidání uživatele?
Nefunguje to samo ani v opicich nejnovejsich, a je to zela vseobecne znama vec uz desitky let.
Stejne jako nefunguje to UTC, a taky odjakziva ... a prave proto treba by default nefunguje ten lulanem zminovanej multiboot. Jo, muzes si to v registrech prepnout ... a pak se ti rozesere polovina systemu do podoby, ze to je zraly na reinstal.
Ad Nefunguje to samo ani v opicich nejnovějších - ale samozřejmě že to funguje. Potřebujete k tomu dvě instance Excelu. V Office 2013 je spustíte takhle:
https://blogs.office.com/2013/06/03/opening-workbooks-by-running-separate-instances-of-excel/
Ad Stejne jako nefunguje to UTC, a taky odjakziva - ale samozřejmě že to funguje přesně jak jsem psal: u počítačů s BIOSem je RTC v lokálním čase. U počítačů s UEFI je v lokálním čase, ale je tu toho zapsaná time zone, takže by vám dual boot měl fungovat (pokud bootujete oba OS přes UEFI).
Ad muzes si to v registrech prepnout ... a pak se ti rozesere polovina systemu do podoby, ze to je zraly na reinstal - ale blbost. Existuje nějaký switch v Registry, který je nepodporovaný a byl určený tuším pro Windows na platformě Alpha AXP. Když si ho nastavíte, tak se sice RTC udržuje v UTC, ale systém může v některých situacích vytuhnout. Nenastane žádné "rozesrání" systému, natož aby byla nutná reinstalace. Když to nebude fungovat (což nebude), tak prostě hodnotu v Registry změníte zpátky. Kdyby to nefungovalo tak že nejde ani zabootovat (což není ten případ), tak to opravíte po bootu z instalačního média. Méně si vymýšlejte, je to průhledné.
..tak, a nakonec to vsechno sklouzlo k tomu, ze se resi jak otevrit docy v ruznych officech. Proto se vraceji, chybi jim tema, kteremu rozumi kazdy - a se kterym se setkal kazdy, kdo kdy sedel pred monitorem s MS. Tady muze byt kazdy kralem - dejte mi experta, udelejte mi skoleni, rozsirte it oddeleni...pocitace zpusobuji narust prace.
To bohužel neřeší problémy power managementu. Je smutné, když kernelový vývojář Matthew Garrett doporučuje nekupovat ani systémy se Skylake, protože je rozbitý power management.
https://mjg59.dreamwidth.org/41713.html
Command line utilita není API. Přímý zápis do konfigurace asi také není úplně dobrý nápad. Link na dokumentaci glibs je pěkný. To je přesně místo, kde by to API mělo být popsané, kdyby existovalo. Ideálně by to mělo vypadat nějak takhle:
https://msdn.microsoft.com/en-us/library/windows/desktop/aa370649(v=vs.85).aspx
BTW další pěkná věc by byla dokumentace zahrnující glibc, utility, syscalls, X11, Qt, GTK+, OpenGL a řadu dalších core technologií na jednom místě. Koukněte se na MSDN. Ať potřebuji otevřít soubor, přidat uživatele nebo nakreslit krychli, je tam popsané všechno. Ne abych musel hledat dokumentaci na nevím kolika místech, s tím že každá dokumentace má jinou úroveň detailů, a většinou chybí vysvětlení konceptů i příklady použití. Život unixového vývojáře je holt těžký.
Celkem by mě zajímala tvoje definice API :) Z mého pohledu, API je zhruba sada funkcí, které můžu využít v programu A pro komunikaci s programem B. A jestli volám funkci z nějaké knihovny nebo přímo nějakou exe-binárku už pro mě není podstatné. Nakonec, udělat knihovnu, která volání programů balí do funkcí rozhodně není složité, takže kdyby to bylo potřeba, určitě by se toho někdo zhostil.
Mimochodem, return code NERR_PasswordTooShort
má v popisu - volně a neuměle překládám: heslo je kratší, než je požadováno. Nebo taky moc dlouhé, nebo taky nějaké z nedávno použitých hesel, nebo taky může mít málo unikátních znaků nebo nesplňuje jiné pravidlo pro hesla. Zkrátka TooShort.
Ad by mě zajímala tvoje definice API - API je Application Programming Interface, tedy funkce která se volá z kódu. Command line utilita je proces, který admin spouští s nějakými parametry, případně se dá použít ve skriptu.
Ad jestli volám funkci z nějaké knihovny nebo přímo nějakou exe-binárku už pro mě není podstatné - to je naopak velmi podstatné. První problém je v tom, že utilita znamená spuštění procesu, což je značný overhead. Vstup musíte předat nějaké textové parametry, pak čekat až proces skončí, a následně parsovat textový výstup. Výstup závisí na verzi utility a lokalizaci.
Druhý problém je v tom, že na Unixech je tradiční konstrukcí pro spouštění procesu fork/exec. Když mám řekněme DB engine, který bere 10GB RAM, tak spuštění utility pomocí fork/exec znamená nutnost buď zkopírovat těch 10GB RAM do nového prostoru, nebo u novějších Unixů (dneska asi u všech) označit stránky v paměti jako CoW, což znamená že to může sežrat až 10GB RAM, a OS tu paměť musí mít k dispozici. Podotýkám že tu paměť nikdy nepoužiju, protože pomocí funkce exec spustím nějakou 100kB utilitu.
Třetí problém je v tom, že z utility nedostanete třeba callback nebo handle.
Nepřijde vám to ve srovnání s API jako mimořádná příšernost?
Ad return code NERR_PasswordTooShort má v popisu... - v roce X zavedli konstantu, a v roce X+něco přidali další funkcionalitu. Co byste s tím dělal? A je to problém, když je to popsané? A je to horší než to API vůbec nemít? :)
Ad kdyz se neco zavola z nejaky knihovny, tak se vubec nemuze pustit dalsi proces, klidne i desitky - no to se sice může, ale většinou k tomu není důvod. A rozhodně není důvod spouštět proces kvůli nějakému přidání uživatele, zjištění stavu daemona/servisu, změně IP adresy síťové karty apod.
Ad to ty netusis vid, ze dll neni nic jinyho nez exe s jinou hlavickou zejo - to vy netušíte, že sice dll mají hlavičku executable, ale používají se úplně jinak. Vaše představy o tom jak funguje OS jsou... řekněme poněkud v rozporu s realitou.
" Ad by mě zajímala tvoje definice API - API je Application Programming Interface, tedy funkce která se volá z kódu. Command line utilita je proces, který admin spouští s nějakými parametry, případně se dá použít ve skriptu."
Z kodu muzete volat temer cokoli, a nemusi to byt kod ulozeny v binarni knihovne. I Command line aplikaci. Mozna vas to prekvapi, ale shell scripty jsou take programovy kod a volaji se v nich aplikace naprosto bezne. Ale i naprosto bezne se volaji aplikace napr. z C/C++ kodu. Mozna se budete divit, ale napr jadro pouziva jako sve API dokonce i specialni (magicke) soubory. Za API (nebo spuis jeho soucast) muzete povazovat treba i seznam identifikatoru pro nejaky model RPC, nebo treba komunikacni protokol client/server (napr. D-BUS).
Tedy za API lze povazovat vicemene jakekoliv rozhrani, ktere aplikace pouziva ke komunikaci se svym okolim :)