Názory k článku Linux v Mnichově prý nefunguje, opět se uvažuje o Windows
-
Ondro (neregistrovaný)
To je cista politika.
Nechce sa mi verit zeby Mnichov nemal na riesenie problemov prostriedky. Skor sa to aktualnemu vedeniu nechce riesit.
Za tie roky urcite vedia detailne ake maju problemy s PDF. Zaplatit upravy do nejakeho open source programu by nemal byt problem(popripade sa spojit s inymi mestami/firmami a spolcnymi silami podporu PDF vylepsit). Alebo vytvorit nejaku kampan na spolufinancovanie, urcite by sa prostriedky nasli. To iste SAP, nechce sa mi verit, ze ich nevedia trochu pritlacit aby to fungovalo lepsie.Najhorsia vec, ktoru mozu urobit je dat ludom na vyber.
-
balki (neregistrovaný)
S tym adobe to bude nejaky trucpodnik. Formulare v pdf mi nejdu dobre ani na mac OS. Miesto toho, aby sa zly psedostandard v infrastrukture zrusil, tak ho pouzivaju ako argument.
Vobec, ked si kliknem na formular, ktory napriklad ponuka slovenska posta, otvori sa mi to v prehliadaci a tam to nemozem editovat. http://www.posta.sk/subory/38152/ziadost-o-elektronicke-oznamovanie-zasielok.pdf . Este vysvetlovat BFU, ze si maju stiahnut nejaky acrobat ...
-
Jo, ale celou tu dobu tam nekde soudruzi z MS tlaci na to, aby projekt byl opusten. Nejhorsi, co by se jim mohlo stat, by bylo, kdyby projekt uspel. Asi zalezi na mire podplacenosti momentalniho primatora, jaky postoj vedeni Mnichova k Linuxu zaujima. Od te doby, co tam sedi Reiter, tak je najednou linux spatny.
https://en.wikipedia.org/wiki/LiMux#Timeline
Microsoft wants to move German headquarters to Munich in 2016, helped by Reiter who describes himself as a "Microsoft fan". -
> Lepsi nez si priznat ze Linux neni vsespasny a dokonaly je ze vseho obvinovat MS
Rád bych se přiučil od mistra a zjistil, co přesně si mám přiznat. Linux nepovažuju za všespásný, proto ho používám v kombinaci s hromadou dalšího software a držím si alespoň základní povědomí o alternativách jako je třeba FreeBSD.
> Podobne jako je jednodussi hodit vinu za sve selhani na mocne, jejichz spiknuti mi brani v uspechu......
A jak přesně nám diskutérům brání v úspěchu, když si Mnichov posere IT tím, že opět začne štědře sponzorovat zlatokopy?
-
Nikdo nerika, ze Linux je vsespasny. To ovsem ani Widle. Nicmene je zajimave, ze Linux je spatny presne od okamziku, kdy na radnici nastoupil Reiter, podle vlastnich slov fanousek MS. A jakoby nahodou zrovna soucasne MS vyhrozuje presunutim hlavniho stanu do Mnichova, coz muze poskytnout paku k natlaku na prechod zpet na Widle. Proc jinak by MS lezl zrovna do Mnichova, "basty Linuxu", kdyz v Nemecku je hafo jinych, centralneji umistenych mest, kde navic urcite jedou na Widlich? Je odpor proti Linuxu motivovan opravdu technicky nebo politicky, ci podle osobnich preferenci Reitera?
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Podotýkám že o problémech Linuxu v Mnichově se psalo i dřív. Vyjma problémů s kompatibilitou a usability šlo také o (ne)podporu HW, drahý zakázkový vývoj atd. V jednom materiálu jsem našel také zmínky o CAD a GIS řešeních a custom aplikacích, které s nimi spolupracují.
http://www.techrepublic.com/article/calls-for-city-that-ditched-microsoft-for-linux-to-return-to-windows/
http://www.techrepublic.com/article/heres-the-one-major-problem-facing-munich-after-switching-from-windows-to-linux/
http://arstechnica.com/business/2014/08/linux-on-the-desktop-pioneer-munich-now-considering-a-switch-back-to-windows/
http://waste.informatik.hu-berlin.de/grassmuck/texts/limux.pdfTo že MS chce přesunout německou centrálu do Mnichova je celkem logické, protože Mnichov je německé Silicon Valley. Jinak projekt LiMux vycházel i podle prvních kalkulací dráž než varianta s Windows, ale koalice zelených a socialistů prosadila projekt technologické nezávislosti. A to že původní vize snadné migrace na Linux byla naivní přiznal na svém blogu už v roce 2010 Florian Schießl. Vzhledem k poměrně dlouhému seznamu problémů je spíš otázka, jestli vedení projektu dlouhodobě neignorovalo nespokojenost uživatelů. A pokud chcete spekulovat o tom kdo má jaký zájem, tak by bylo dobré se zajímat jestli IT Manager Schneider není fanoušek který chtěl prosazovat svoje osobní preference, nebo jestli za projektem není nějaká korupce ze strany dodavatelů služeb na open source platformách. Netvrdím že to tak nutně je, ale připadá mi to stejně (ne)validní argument, jako to že Reiter je MS-fanboy a MS se to všechno snaží uplatit.
http://www.h-online.com/open/news/item/LiMux-project-management-We-were-naive-958824.html -
j (neregistrovaný)
Zase tuny lzi, jak jinak od lulana ...
Kdyz se v Mnichove rozhodli pro tuxe, tak byli pred volbou nakupu desitek tisic licenci widli, s vyhlidkou ze takovej nakup se bude kazdych par let opakovat nebo nakupu 0 licenci tuxe, s vyhlidkou, ze do budoucnosti budou mit trvale provozovatelnej a prubezne udrzovatelnej system.
O apliakcich netreba vubec diskutovat, protoze by exaktne tytez problemy resili i na widlich, protoze ani jedna z aplikaci ktery v ty dobe meli by na novejsich widlich nefungovala. A jako bonus, opakovalo by se to opet s kazdou dalsi verzi widli.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
V Mnichově si někdy mezi lety 2001-2003 nechali zpracovat studii, která vyhodnocovala tři varianty. Tuším že tam byl nákup nových licencí od MS, použití open source na Windows, a přechod na Linux. Třetí varianta nebyla nejlevnější. Bohužel najít tak starý dokument je trochu problém.
Ad byli pred volbou nakupu desitek tisic licenci widli, s vyhlidkou ze takovej nakup se bude kazdych par let opakovat nebo nakupu 0 licenci tuxe - ovšem s náklady na vytvoření vlastního distra, na migraci, přepsání nebo nákup aplikací, plus s výměnou značné části osazenstva IT oddělení. Ono to není jen o nákladech na licence.
Ad by exaktne tytez problemy resili i na widlich, protoze ani jedna z aplikaci ktery v ty dobe meli by na novejsich widlich nefungovala - to je nesmysl. Aplikace obecně fungují i na novějších verzích Windows, pokud jsou správně napsané. A pokud správně napsané nejsou, tak holt výrobce vydá nějaký drobný patch na to co podělal. Naopak psát nebo pořizovat spoustu SW od nuly je výrazně dražší.
Ad jako bonus, opakovalo by se to opet s kazdou dalsi verzi - zato teď jako bonus popisují, že zavedení distra postaveného na Ubuntu 12.04 LTS jim trvalo díky řadě problémů 2.5 roku.
https://www.root.cz/clanky/linux-v-mnichove-pry-nefunguje-opet-se-uvazuje-o-windows/nazory/895333/ -
nobody (neregistrovaný)
zbavit ze zavislosti na proprietarnim softwaru neco stoji, ale je to jednorazova investice, narozdil od donekonecna opakujici se investici do proprietarniho software je to ale vzdy z dlouhodobejsiho hlediska vyhodnejsi, navic to otevira moznosti spoluprace s dalsimi subjekty piri sdileni upraveneho i vytvoreneho svobodneho software...
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Teoreticky. Za předpokladu že opravdu najdete náhradu za veškerý komerční SW, a peníze vám nesežere správa prostředí, zvýšené náklady na tvorbu a testování SW, školení uživatelů, nároky na HW atp. Navíc když ušetříte 600 Kč za licenci Windows (koukám na amazon.de, Win10 Pro OEM), která vám podle všeho vydrží minimálně pět let, tak je ta úspora jen 120 Kč/rok. Když vám za tím PC sedí člověk, který v Německu vyjde na 1.8M Kč ročně (plat+odvody, nepočítejme energie, HW, kancelář atd.), tak je to úspora 0.007%. Uvědomte si, že když se tomu člověku díky tomu že běží desktop na Linuxu sníží produktivita o těch 0.007%, tak jste na nule. Když se mu sníží produktivita o 1%, tak jste prodělal asi 17840 Kč, kvůli úspoře nějakých 120 Kč. Samozřejmě pokud použijete víc SW od MS, tak jsou ta čísla trochu jiná, ale princip zůstává.
-
Navíc když ušetříte 600 Kč za licenci Windows (koukám na amazon.de, Win10 Pro OEM), která vám podle všeho vydrží minimálně pět let, tak je ta úspora jen 120 Kč/rok.
Zapomnel jste na obligatni koupi noveho HW a s tim se do tech 600 Kc nevejdete. Ledaze byste vymyslel, jak provozovat W10 na stroji z doby XP.
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatelZato když si koupíte nové PC (Skylake), tak vám opravdu dobře pojede s LiMuxem založeným na Ubuntu 12.04LTS.
Promiňte, ale tohle jsou argumenty trochu mimo mísu. To, co rozhoduje, je TCO, celkové náklady na vlastnictví. Dost dobře nejde počítat jen s tím, co ušetřím za licence na OS. Navíc mnichovský magistrát nebude ty licence kupovat za tabulkové ceny.
Jako větší problém vidím aplikace, zejména MS Office. Lidi to nějak elementárně znají, je to ostatně běžný požadavek na uchazeče o místo. Super experti dovedou použít hromadnou korespondenci. A teď jim místo toho dáte LibreOffice. No, nechtěl bych úředníky školit na téma hromadná korespondence v LO.
Fungovat to může, ale o úspora financí zkrátka nebude cena za ušetřené licence podle ceníků pro veřejnost. -
j (neregistrovaný)
2BobTheBuilder: Kdyz si koupim novy PC, tak bude s 12tkovym blbuntu (ale i daleko starsim) fungovat naprosto vpohode, narozdil od widli, ktery nenajdou ani sit. Osobne otestovano, chces HW? I7 + Z170. Win 10 neznaji sit, jsou tam dve, jeden realtek, a jeden intel, a nejede zadna.
A kdyz ouradum nahodim ribbon a vedle toho lo, tak 100% z nich sahne po lo, a nebudou o tom premejslet ani minutu. Neprekvapive urednici zadnou hromadnou korespondenci v opicich vubec nanic nepotrebujou. Stejne jako bambililardu dalsich veci.
-
Jako větší problém vidím aplikace, zejména MS Office. Lidi to nějak elementárně znají, je to ostatně běžný požadavek na uchazeče o místo. Super experti dovedou použít hromadnou korespondenci. A teď jim místo toho dáte LibreOffice. No, nechtěl bych úředníky školit na téma hromadná korespondence v LO.
Na co? Na co úředník potřebuje obecný textový procesor a na co potřebuje hromadnou korespondenci?
Úředník pracuje se strukturovanými tabulkovými daty. Formuláři. Obecný textový procesor je mu zcela na nic.
Pokud potřebuje napsat formální dopis, od toho má CMS, který tam vloží další údaje z daného úřadu a je to. Dopis se elektronicky podepíše, některým lidem se pošle elektronicky, ostatním se automaticky vytiskne a pošle papírem. Jakékoliv *Office jsou mu naprosto k ničemu.
-
D.J.Bobo (neregistrovaný)
No, zrovna nesouhlasím, že třeba Hromadná korespondence je k ničemu.
Třeba takové štítky na akci, která se koná nárazově jednou za rok. Data dodána z CRM v XLS, štítek se připraví a do něj nasypou data (jméno Firma) o účastnících.
Nevím nevím, jak by se Vám líbilo to dělat pro třeba 200 účastníků jen tak ručně v nějakém edítoru. A zapomeňte, že na každou takovou věc je v CRM volba.Nebo různé analýzy v XLS (ssamozřejmě LO umí také), třeba Kontingenční tabulky.
Vrcholem je pak, když programátor zavolá objekt Word nebo Excel a přes VBA do něj nasype data, zaformátuje ... to sice taky lze s LO, ale je to jinak a musí se to v programu předělat (jiné makro pro Word a jiné pro Writer).
Ono je to někdy fakt problematické ...
-
j (neregistrovaný)
"No, zrovna nesouhlasím, že třeba Hromadná korespondence je k ničemu."
Nesouhlasit si muzes klidne tisickrat, ale to nic nemeni na tom, ze to knicemu je. Kdyz mam system kde mam databazi zakazniku ktery chci nekam pozvat, tak si je vyberu (= vytvorim nejakej seznam) a pokud jim teda uz moci mermo chci neco posilat snailem ... tak to vytisknu primo z toho. Nepotrebuju na to zadny opice, naprosta kravina. Kdykoli pak muzu zpetne dohledat koho sem zval, co sem jim vlastne poslal ... a samo vcetne toho, ze tam rovnou mam odpovedi/potvrzenky/omluvenky .... takze vim, kdo prisel a kdo ne.
Analyzovat v kontigencnich tabulkach je hovadina samo o sobe ... chci te videt, jak analajzujes 100M zaznamu ... v excelu ... lol. Na to sou BI nastroje, kostky a dalsi veci.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad to knicemu je - chci vidět, jak budete tisknout dopisy a k tomu obálky nebo adresní štítky z informačního systému. Typicky si vytáhnete data do Excelu, a pak ve Wordu vygenerujete dopisy včetně obálek nebo těch štítků.
Ad Analyzovat v kontigencnich tabulkach je hovadina samo o sobe ... chci te videt, jak analajzujes 100M zaznamu - to je jako tvrdit že lopata je na nic a chcete vidět, jak s ní někdo postaví přehradu. Excel má tu geniální vlastnost, že je vhodný i pro power usera. Když potřebujete něco co informační systém nemá předdefinované, tak buď budete sedět s tužkou a papírem a sčítat, nebo si prostě vytáhnete data z informačního systému a zpracujete je jak potřebujete. Tohle umí všichni projektoví manažeři, finanční ředitelé atd. Běžte jim vysvětlovat, že když potřebují report, tak ho mají podrobně popsat a zadat vývojovému týmu, s tím že za týden nebo dva možná přibude v informačním systému (a samozřejmě v něm bude něco jiného než zadavatel chtěl). Oni ten report potřebují dnes, a zítra budou chtít úplně jiný.
-
j (neregistrovaný)
Mno vis lulane, ne kazdej pouziva imbecilni nastroje M$, takze ja si treba v ISku muzu tisknou co chci. Navrhnou si sablonu zvladne i prumerne blbej uzivatel.
Kdyz potrebuje neco, co mu is rovnou nerekne, tak stejne potrebuje ITka, protoze sam si do excelu nic nevytahne. A neumi to ani jeden z toho stada imbecilu, ktery si jmenoval, protoze prave tihle se nezvladnou ani prihlasit (do widli). Jediny co zvladaj je, ze se prehrabujou v horach papiru. A vubec nejlip firma udela, kdyz je vysle na nejakej studijni pobyt - co nejdal. Aspon zpusobej min skod.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad ja si treba v ISku muzu tisknou co chci - ano, a nejlépe z browseru, na obálky a štítky :)
Ad stejne potrebuje ITka, protoze sam si do excelu nic nevytahne - vy jste toho ve firmách moc neviděl, že?
Ad stada imbecilu, ktery si jmenoval, protoze prave tihle se nezvladnou ani prihlasit... - jistě, ke každém počítači by měli posadit jednoho velmi levného linuxového admina, a hned by bylo všechno vyřešené :D
-
SB (neregistrovaný)
„...chci vidět, jak budete tisknout dopisy a k tomu obálky nebo adresní štítky z informačního systému.“
Nenapadlo by mě to dělat jinak - IS vede, co, komu, kdy, jak je třeba poslat, vytištění je skoro funkcionalita na stisk jednoho tlačítka.
„Typicky si vytáhnete data do Excelu, a pak ve Wordu vygenerujete dopisy včetně obálek nebo těch štítků.“
To musí být kurevský opich. Co budete dělat, když budete posílat každému trochu jiný dopis, např. s jinými osobními čísly, seznamy, částkami, ... To budete „komponovat“ v tom Wordu? Chápu, že i sekretářka se může cítit jako velký hekr... -
Adam KaliszStříbrný podporovatelMáte zkreslené představy o nárocích na státní zaměstnance v Německu. Většina nejspíš nastupovala, ještě když byl aktuální DOS a ti co nastupují dnes, ti se stejně ve škole Office neučili dopodrobna a obecně v Německu docela dost lidí používá OpenOffice nebo LibreOffice pro domácí potřeby.
Školení musíte průběžně dělat i na normální Office, pokud očekáváte jistou úroveň znalostí.Ohledně migrace na Linux atd. to jistě levné nebylo. Hodně věcí museli asi zrošit a udělat koncepčně znovu. Tomu by se ale nevyhli, protože IT měli asi docela v rozkladu, když v podstatě jeden pracovník IT obsloužil jen 15 počítačů (používám výše zmíněná čísla). Projekt neběží ideálně, ale běží a není to jako Berlínské letiště či Stuttgartské hlavní nádraží. Navíc je pohyb znát a teď bude mít město aplikace sice na míru, ale s dokumentací a nějakým kvalitativním standardem.
Obecně kolem roku 2000 se v IT hodně věcí spíchlo jen tak aby to bylo a aby to běželo na DOSu či co, co se v té době pomalu začalo vyřazovat. Ten software je ale prostě omezený... Prostě utopily balík peněz v IT, což by udělali dříve či později podobnou měrou tak jako tak, jen se rozhodli pro jiný směr, než jiné správy v jiných městech.
-
Lumen Orphan (neregistrovaný)
zapomel jsi na Oppice, taky na to, a to je pouze moje domenka, ze M$ nabidne Oppice 365 a ourednici budou ukladat na oblacek ... A nejvetsi lol je, ze sem pises o OEM verzi a ne o krabicovy licenci. OEM mas k novymu HW (oukej koupej x tisic pocitacu s widlema). Kdyz ty licence stoje 19 mega na nevim kolik 5 let, tak mi nerikejte, ze za 19 mega se nedaj udelat zmeny do LO jaky potrebujou? Kdyz by dali 19 mega treba Suse at to vyresi, verim, ze by to vyresili. Aha ono je to nekompatibilni s Oppicema, no tak ... to je blby. Hlavne ze M$ miluje linux, ale oppice na nem nepusti, protoze by to byl hrebik do rakve a poradnej ....
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad V Mnichově si někdy mezi lety 2001-2003 nechali zpracovat studii, která vyhodnocovala tři varianty. Tuším že tam byl nákup nových licencí od MS, použití open source na Windows, a přechod na Linux - našel jsem k tomu zdroj. Je to v tom posledním linku (pro jistotu přikládám znovu), strana 6. Varianty: přechod na Windows XP + Office XP 34.17M EUR, Windows XP + OpenOffice 39.75M EUR, Linux + OpenOffice 45.77M EUR. Pak tam byla ještě řešení s WINE/VMWare a s Terminal Serverem. Každopádně na WinXP + Office XP to vyšlo nejlevněji. Ale politické zadání bylo jiné, takže se začala hodnotit měkká kritéria jako "atraktivnost prostředí pro zaměstnance" (zrovna s tímhle se zjevně nestrefili), a vznikla "deklarace nezávislosti".
http://waste.informatik.hu-berlin.de/grassmuck/texts/limux.pdf -
XMen (neregistrovaný)
Ach zasa keci od laela z Trololoviec co rad spaja zjavne ale nespojitelne. To, ze to bude drahsie nez nasadenie linuxu bol snad jasne kazdemu. Ten vas link je uplna hovadina pretoze hovori o investiciach za 4 roky teda asi do roku 2008 (kedze s prechodom sa zacalo v r. 2004). Lenze kolko sa do toho linuxu investovalo po roku 2008 a kolko by sa muselo do opatovneho nakupu licnecii na M$ windows a opice (moj skromny odhad presahuje 100M EUR)? Navyse by sa musel kupovat aj novy HW, pretoze nove windowsy su na starom HW nepouzitelne.
Cize ak je nieco lacnejsie neznamena to, ze je to lacnejsie hlavne pokial je to od M$. My na Slovensku s tym mame bohate skusenosti a presr.alo sa tu nechutne mnozstvo penazi prave na licencie, ktore sa navyse ani vsetky nepouzivaju alebo sa neskor ukazalo, ze sa samotne M$ produkty ani pouzit nedaju.
Inak je mi jasne, ze v Mnichove windowsy nasadia pretoze Mnichov je symbolom, ze aj bez M$ sa da existovat.
PS: Konecne nejaka informacia preco su nespokojny. Napr. to PDF. V com su ale konkretne nespokojny? Co pouzivaju PDF forms, ktore su mimo ISO normy a tym edituju PDF, ktore na to nie je pripravene? Podla mna ide o vyhovorky a zatial nikto presne nedefinoval v com je problem.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Lael je uz proflaknutej troll ;) - vysloveně potěší to slyšet zrovna od vás ;)
Také zdravím. Daří se dobře, protože supertajní žido-zednářští agenti MS dostávají provide z každé licence Windows a MS Office, o které Velký Bratr skrz ty internety nahlásí, že ji koupili diskutéři z rootu. Jak to jde u vás? Doufám že RMS taky slušně platí, ne jen zpíváním a společným pojídáním polévky :D
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Velmi vtipné. Doporučuji méně kmenového uvažování stylu "kyje a jdeme na ně", případně "Sparta/Slávie/Bohemka je nejlepší", a víc soustředění se na IT. Kmenové pudy můžete ventilovat třeba na fotbale. Tam můžete fanděním bojovat za jediný správný klub, ukázat druhé straně že jsou zaprodanci, a klidně přidat oplzlosti, vulgarity, řev, skákání, házení kelímků s pivem... Do technické diskuse bych ale "zaprodance" a "bojovníky za správnou věc" netahal.
-
Jsem rad, ze po letech Vas tesi setkani se mnou. Dnes opravdu budu spat spokojene. :)
A - malem bych zapomel: Dari se mi vyborne, od dob co jsem se zbavil Windows. A RMS? No splnilo se mi co mi bylo slibeno: Mam spolehlivy system a od te doby se znacne zlepsil muj psychycky i fyzicky stav. Takze spokojenost. Diky za optani. :)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Všechno co jsem psal v příspěvku, na který jste reagoval, byly linky na zdroje a pár informací z nich. Žádná demagogie (je snad demagogie linkovat článek k věci?), žádná reklama.
Naopak všechno co jste předvedl vy bylo to nalinkování trololo a nějaké urážky. Nula argumentů, nula informací, zato 100% trolling.
-
SB (neregistrovaný)
Proč sem vkládáte odkaz na článek, kterým si serete do bot? Z článku jasně vyplývá, že náklady způsobila ne samotná migrace, ale sjednocení silně heterogenního systému HW, SW, formátů a služeb (přeloženo: měli tam KUREVSKÝ bordel, protože si to každý obvod pekl po svém). Neboli i samotné sjednocení bez migrace by bylo pomalé a drahé. Naopak kdyby Mnichov již používal standardizovaný systém, samotný přechod by nijak komplikovaný nebyl. Takže i kdyby už nic, tak si tam alespoň udělali pořádek.
-
Ivan (neregistrovaný)
Preci jenom oni s IT zacali o par let drive nez my. I v takovem Silicon Valey, byste urcite narazil ve statni sprave na ruzne kuriozity. Kazdopane to nezacalo jako Windows anebo Linux. Ale MS/DOS, TurboPascal, TurboVision a co s tim dal. Kdysi davno jsem videl podobne reseni jako zvolili oni, Pascal a BorlandC se vymenilo za gcc, pro TurboVision se pouzival opensource implementace. A misto lokalnich souboru se pouzilo MySQL. V te dobe to jeste mohlo byt "cool" reseni.
Samozrejme, ze v takovy situci lze jednotlive naklady vykladat rozdilne. Naklady na licence office programu jsou naprosto marginalni v porovnani s tim, ze je potreba re-implementovat lokalni informacni systemy.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Z článku jasně vyplývá, že... měli tam KUREVSKÝ bordel - ano, a mimo jiné 400 lidí v centrálním IT oddělení na 15000 stanic, plus podle všeho další IT lidi na pobočkách. Bohužel ten počet lidí v IT byl tuším k toku 2014 nebo 2015 (bylo to v jednom z linků), tj. 10+ let po zahájení migrace na Linux. Nepřipadá mi, že si v tom za tu dobu udělali pořádek. Nevím jak snadný nebo nesnadný by byl přechod, kdyby si v tom udělali na začátku pořádek. Na jejich místě bych už na začátku kašlal na politické zadání a "deklaraci nezávislosti", zaplatil bych MS licence (vycházelo to finančně dobře), a uklízel pár let ten bordel.
-
Quark66 (neregistrovaný)
No on se pan Bill Gates jel do Mnichova kdysi podívat, když už to vypadalo s Win bledě... Ale když se podívám, jak to vypadá u naší státní správy, tak se ani nedivím. (mandatory windows office, dbase oracle atp atp..) Mohl jsem zblízka vidět jeden tendr (anebo se mi o něm vlastně jen zdálo), kdy ofiko požadované řešení (unix, frontend browser) bylo technologicky zaměněno za windows servers a silverlight těžké aplikace na straně klienta. Původní různorodý klient (win, linux, macos, android, ..) se zcvrknul na PC+Win. Hrůůza. Bylo mi do breku ani né tak, že zrovna M$oft, ale že to celé bylo jako krok zpátky, nebo spíš jinam. Hlavně, že měl někdo vělice pěkný kšeft. Místo Java jazyka Silverlight- Development licence v několika kusech (pro úředníky, aby to bylo "čisté") za desetiticíse doláčů... Maintance fee nepočítám a ani to, že v tom nikdo neuměl dělat, snad jen jeden předem dohodnutý dodavatel.(se to učil).
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Mám za to že se do Mnichova jel podíval Ballmer, vizte stranu 9.
http://waste.informatik.hu-berlin.de/grassmuck/texts/limux.pdfAd Místo Java jazyka Silverlight Development licence v několika kusech (pro úředníky, aby to bylo "čisté") za desetiticíse doláčů... Maintance fee nepočítám a ani to, že v tom nikdo neuměl dělat, snad jen jeden předem dohodnutý dodavatel.(se to učil) - vývoj pro SilverLight je odjakživa součástí Visual Studia, které je celkem levné (včetně edice zdarma), a všichni Win vývojáři ho mají. Pro SilverLight se píše (psalo) celkem komfortně, a výsledná aplikace běží většinou v browseru, stejně jako Java applety. Na rozdíl od Javy není děravý jako řešeto, nevyžaduje instalaci Java pluginu, a je v něm snadné vytvořit kvalitní GUI.
Desktopová Java i Silverlight jsou dál podporované, ale jde zjevně o slepé větve. V případě SilverLightu se dá celkem snadno migrovat na UWP.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad narozdil od javy je to taky unsupported technologie, kterou M$ sam zavrhnul - no jistě. Microsoft Silverlight 5, Mainstream Support End Date: 10/12/2021.
https://support.microsoft.com/en-us/lifecycle/search?alpha=Microsoft%20Silverlight%205 -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Perspektivní možná ne, ale nepodporovanou určitě ne. Pokud je ale alternativou Java, ať už ve formě appletu nebo desktopové aplikace, tak je situace velmi podobná. Java je totiž děravá jako řešeto, mít její podporu v browseru je stejný problém jako u Flashe. A podobně jako u Flashe (a Silverlightu) postupně její podpora z browserů mizí.
-
Ondro (neregistrovaný)
Ta veta ma vyznam v kontexte daneho clanku. Plati pri kazdej migracii. Ak daju ludom na vyber, tak ludia si vyberu to stare(to, co poznaju) bez ohlasdu co je lepsie, horsie,....
Ak chce mnichov premigrovat a aj ostat na linuxe, tak takuto volbu uzivatelom nemoze dat.
Ziadna migracia stylom, ze nech si ludia vyberu nedopadne dobre. -
:) jiste - tahle veta partri depresivnimu adminovi na konci kariery. Nastoluje ovsem i zajimavy pohled z druhe strany - pokud uzivatele nemaji dostatecnou kvalifikaci pro rozhodnuti, pak rozhodnuti nebude kvalifikovane. Tohle totiz neni otazka demokracie, to je otazka toho, kdo je zodpovedny za fungovani systemu, ... ten ma ucinit prislusna rozhodnuti.
Za par let se tu bude resit, ze uzivatele si preji android, protoze to jedine budou "umet". -
Dušan (neregistrovaný)
"Riešením je zvýšiť mieru chápania BFU. " - myslíš že toto bolo pejoratívne?
Tak sa opravím aby to bolo jasné čo som chcel povedať:
"Riešením je zvýšiť mieru chápania bežného Frantu užívateľa."
poznámka: A potom hovorím o zvyšovaní miery chápania a to si nemyslím že znamená pohŕdanie.
-
Cokoliv, co bude mít uživatel navíc (ať se nasadí jakýkoli systém), ho bude jen rozptylovat a zvyšovat množství cimrmanovských slepých uliček (tudy ne, přátelé!). Tedy složka pro dokumenty, jedno síťové sdílení, pár - maximálně 3 informační systémy, kancelářský balík a tiskárna. Pokud bude toto (blbovzdordně) nastavené po přilogování uživatele, je celkem fuk, jaký systém bude používat.
-
SB (neregistrovaný)
Myslíte, že průměrný inkoust rozumí technickému zázemí systému, zpracování dat či vlastnostem software (náklady, bezpečnost, spravovatelnost, chybovost, funkcionalita)? To má řešit odborná komise, inkoust se může vyjadřovat nejvýše k uživatelským vlastnostem (mezi které paradoxně nemusí patřit ani barva pozadí!).
-
Karel (neregistrovaný)
Vždyť taky ano. Mají tisíce případů, kdy místo aby dělali svou práci, tak naháněli půl dne ajťáky a vysvětlovali trpělivě občanům, že to prostě nejde, protože je to nikdo nenaučil. No a když pak IT pracovník reaguje, že to není o školení, ale že to prostě nejde, tak je problém. Obzvláště když Máně na osmém patře to funguje, takže o "to nejde" se chce člověku tak nějak pochybovat.
Prostě mi vaše reakce přijde v duchu "ta ženská má umývat nádobí a ne pyskovat na instalatéra, že neteče voda! Co jí do toho proboha je? Ať myje nádobí a neřeší nějakou vodu!"
-
Frank (neregistrovaný)
Zní to bez kontextu hrozně, ale je to v podnikovém nasazení dost často pravda. U nás dostali lidi v rámci svobody výběru možnost dostat Macbooky. Plno lidí k tomu přistoupilo stylem: "jé, to je ten kool notebook, co jsem si chtěl vždycky koupit, a nyní ho můžu mít". No a potom člověk zjistí, že k tomu nemá žádný enterprise support od výrobce. Chyba v nějakém předinstalovaném softwaru od Applu? Můžeš doufat, že to Apple možná s další verzí opraví. K nikomu nedovoláš. Pokazí se ti hardware? On-site oprava maximálně do druhého dne jako to mají ostatní zaměstnanci s Delly? Zapomeň.
Člověk z toho velmi rychle vystřízliví, ale s tou volbou musí vydržet až do další obměny hardware. Uživatelé nemají přehled o ceně jednotlivých řešení, netuší, jaký servis se k nim nabízí, jak splňuje nároky na hromadu věcí jako kompatibilitu se zbytkem IT řešení. Takže buď IT zajistí, že všechny možnosti splňují stejné požadavky a mají stejnou úroveň podpory, což je sakra drahé, nebo by uživatelé prostě neměli mít na výběr. -
Frank (neregistrovaný)
V čem jsou nepodložené? Všimněte si, že nikde netvrdím, že k Macbookům se nedají dostat služby typu on-site opravy, či že se nedá získat od Applu podpora k softwaru, který dodávají. Jen uvádím, jak to v praxi často funguje. "Nechte rozhodnout zaměstnance" je hrozně líbivé, ale výsledkem je to, že ti zaměstnanci většinou skončí na "self-support" jako u nás ve firmě mackaři, protože zajistit možnost výběru a zároveň plný servis je sakra nákladné. Samotní uživatelé toto sami nedokážou pořádně vyhodnotit. Ti vidí toho nablýskaného Macbooka a když pak x dní nemají počítač, protože Macbook je na záruční opravě, nebo jim nikdo nepomůže s chybami, na které v softwaru naráží, jsou naštvaní, ale ne na svoje rozhodnutí, ale na IT oddělení.
-
j (neregistrovaný)
Nechavat rozhodovat uzivatele je naprostej nesmysl. To si (mozna) muzu dovolit v IT firme, ktera ma 20 lidi, kde si vsichni to svoje zelezo zvladnou manazovat sami a videj do toho. Pak to i muze mit mozna pro tu firmu nejakej prinos. Ale taky to pochopitelne znamena prakticky nulovou bezpecnost.
V zadnym pripade neco takovyho nepripada v uvahu u kancelarskych krys. Natoz nekde, kde jde o desitky tisic stanic. I kdybych zustal jen u widli, tak predstava, ze bude IT udrzovat a supportovat vsechny verze widli ktery jeste maji podporu, coz aktualne je vse od Vist vejs ... je silena. Nakombinuj to se vsemoznejma aplikacema, ktery ty lidi budou pouzivat .... a jak tu nekdo zminil, jestli exituje naprosto silema kombinace, tak na tech tisicich stanic bude zcela jiste i realizovana.
To je jednoduse naprosto neadministrovatelny.
-
kutr (neregistrovaný)
Nebo dostaneš notebook s Windows 10, přijdeš do práce a spustí se aktualizace, tak hodinu čekáš. Pak se to restartuje, zas se spustí aktualizace a po další hodině to naskočí. Programy, které se windows nezdály máš pryč. K čemu ti je potom podpora do druhého dne, když se to rozbíjí samo a pravidelně? A co když si tam windows 10 nedáš, ale ráno přijdeš do práce a do oběda už je tam máš ani nevíš jak? Oboje jsem viděl na vlastní oči a oboje se stalo vývojářům. Nechci vidět, jak to vypadá u lidí co s počítačem neumí.
-
j (neregistrovaný)
Tak jiste, zaplatis a budes mit produkt, kerej to umi jeste 1000x hur ... a to se vyplati ... ale slepici mozek jako je tvuj samo nemuze pochopit, ze narozdil od widli, kde stim nemuzou delat NIC, si u tuxe muzou najmout lidi, kteri to udelaji tak, jak potrebujou.
A mimochodem, neprekvapive to presne tak delaj.
-
Specialne tedy pro Vas:
1)Pokud ocekavate sluzby propertialniho software, platte dodavateli za licence a sluzby. Jste platici zakaznik a muzete kafrat u vyrobce kdyz nejste spokojen.
2)Pokud chcete pouzivat opensource, musite se ridit pravidly v opensource, z nichz jednoznacne vypliva, ze nemate narok na zadny support (a mate to jasne receno i v licencich). Zalezi jen na Vas jak si s tim doakazete poradit. Popripade na dobre vuli autora.
Takze hemzy o Vodafone a sloupech jsou proste pitomost. Pokud to podle Vas nesouvisi s tematem, nechapu o cem tu recnite.
-
Ondra (neregistrovaný)
Je toto mozny? Ja rikam, ze kdyz mi to co potrebuju, nedela soft co je zadarmo, tak jdu a ZAPLATIM si neco co to dela lip. Jenze to vy bedny nedokazete pochopit. Protoze pro vas je Linux nejlepsi ve vsem a neni, pro sekretarku, ktera ma jiny starosti a znalosti, nez jak konfigurovat to, aby sla pripojit vubec USB, ale potrebuje MAKAT (to vy neznate, protoze si jen hrajete). Takze ano jsou lidi, co maji penize (zdravim vsechny socky) a nemaji cas neustale neco konfigurovat, tak si ten support zaplati, ktery na linuxu neni. Nazdar.
-
Ravise (neregistrovaný)
Zrovna USB (hádám že myšlana fleška) je dost blbej příklad, protože na Windows si každá fleška instaluje vlastní ovladač (mimochodem, odkud vlastně?), zatímco kde jsem měl/viděl Linux, strčím-připojím-pracuju-odpojím-vysunu. To i s tím odpojováním se ve Windows občas dost vztekám, protože NEJDE z nějakých záhadných důvodů bezpečně odpojit.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
na Windows si každá fleška instaluje vlastní ovladač (mimochodem, odkud vlastně?) - ne každá fleška, a tak to bylo někdy v době Windows XP.
Ad kde jsem měl/viděl Linux, strčím-připojím-pracuju-odpojím-vysunu - ano, s nutností unmountu. Ve Windows (tuším 7 a výše?) se by default mountují USB klíčenky tak, že je operace zápisu synchronní. Takže jakmile přestane blikat kontrolka, můžete klíčenku vyškubnout.
-
xxxxx (neregistrovaný)
Dost offtopic, ale jste si jist tím "vyškubnutím"?
Tuším, že tam jsou dvě nezávislé věci:
1) synchronní - asynchronní ... to bylo imho už i dříve, už i na XP, kdy se zařízení USB ohlásila jako "optimalizovat pro rychlé odebrání" (jen některé USB pevné disky se hlásily jako asynchronní "Optimalizovat pro výkon")2) Ne vždy se smí zařízení, po HW stránce, odebrat i když má flushnuté buffery z OS. Interně, např. dokud má napájení, totiž může provádět procesy na pozadí (napadá mne obdoba Wear leveling, něco na ten smysl). V takové zařízení může dojít k poškození dat, pokud vyjmete bez poslání signálu "odebrání" via USB.
Tuším, že toto se i udává jako důvod, proč legálně jednou odebrané zařízení (na USB) nelze znovu přidat do systému, bez mechanického vysunutí a zasunutí. Že až pak se definitivně vypne, úmyslně bez možnosti reakce na cokoli z USB - aby nemohla vzniknout chyba aby se omylem znovu nezaplo (a potažmo poničilo) během mechanického odebírání.
P.S.: Univerzální mass storage, a to vč nějakých obecných driverů pro USB hw flashek (celkem spolehlivý, co vzpomínám, na tu dobu), tuším existoval i jako 3rd party už na win98
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Ne vždy se smí zařízení, po HW stránce, odebrat i když má flushnuté buffery z OS. Interně, např. dokud má napájení, totiž může provádět procesy na pozadí (napadá mne obdoba Wear leveling, něco na ten smysl). V takové zařízení může dojít k poškození dat, pokud vyjmete bez poslání signálu "odebrání" via USB - to by mě celkem zajímalo. Měl byste k tomu nějaké zdroje?
-
xxxxx (neregistrovaný)
Tak jsem hledal, kde to bylo konkrétně a nezbývá mi než zahanbeně oznámit, že se mi to nedaří najít. Moc se omlouvám. Přidám odkaz, pokud dohledám později.
Vzpomínám, že jsem ten popis narazil, když jsem měl co do činění něco s power management u USB. Ten je na straně windows řešen u WDM zde: https://msdn.microsoft.com/en-us/library/windows/hardware/ff540132%28v=vs.85%29.aspx
Ale. Ale, výše uvedené se týká windows jako takových, jejich driverů. Suspend a obecně power stavy USB zařízení to neřeší (když tak nepřímo, aby vyhovělo USB definici). Na HW straně to tuším bylo něco ohledně podpory "remote wakeup-capable devices".
Vařím z vody, zda tenkrát nešlo o teoretickou možnost (kterou doufejme výrobci z důvodů robustnosti ohlídali jinak), kdy mohlo dojít k mechanickému odebrání zařízení právě ve chvíli, kdy dochází k remote wakeup a akci u klienta (která je vyvolávána asynchronně klientským zařízením kdykoli, pokud má HW tuto možnost povolenu). A že právě driver má možnost si poslat do zařízení informaci, když uživatel aktivoval "safely remove" že HW od teď už nesmí nic nebezpečného provádět (možná, že se i něco takového už posílá automaticky, tak nízko jsem já tenkrát nešel).
-
xxxxx (neregistrovaný)
A navíc i teď odpovídám dost zmateně. Power management a remote wakeup spolu nesouvisí, resp. jen nepřímo (že hub musí být schopen dodávat výkon i ve chvíli, kdy má z USB hlášeny všechny suspend - právě kvůli možnému asynchronnímu probuzení na straně klienta).
Jen jsem popisoval, při jaké situaci jsem já na informaci ohledně nebezpečí odebíraní narazil. Pokud by se to někdo snažil dohledat sám.
-
NULL (neregistrovaný)
I tak je to hezké co napsal Blábol:
Na Linuxu je špatně že musíš dát unmount (jistota), za to na Widlích máš výhodu, stačí se dívat, jestli a jak bliká fleška :-)
Mohla by ti to hlásit Cortana: "Bliká, stále bliká . . . . " - tomu blikání se dá věřit, případně místo složitého unmountu můžeš projí procesy, na win je to přece tak transparetní . . . -
j (neregistrovaný)
Ale nezvan lulane, kdyz tutez flasku prepojim do jinyho portu, tak trva dalsich 5 minut nez je k dizpozici, protoze se "instaluje" ... a to plati pro vsechny verze widli. Tuhle kolega pripojil k desitkam klavesnici, uplne obycejnou ... zadny extraburty ... a trvalo jim 15 minut nez milostive zacla fungovat. Neuveritelny.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
To bude vašich pět minut, tj. pro všechny ostatní pár sekund :)
Ad kolega pripojil k desitkam klavesnici, uplne obycejnou ... zadny extraburty ... a trvalo jim 15 minut nez milostive zacla fungovat - asi nebyla až tak obyčejná, a měla vlastní driver pro rozšířené funkce. Například klávesnice od MS a Genius typicky instalují drivery. Těch 15 minut vám (ne)věřím stejně jako těch pět minut na instalaci driveru USB klíčenky. Já jsem totiž klávesnici k PC už také několikrát připojoval :)
-
pcdr m (neregistrovaný)
Ale nezvan lulane, kdyz tutez flasku prepojim do jinyho portu, tak trva dalsich 5 minut nez je k dizpozici, protoze se "instaluje" ... a to plati pro vsechny verze widli. Tuhle kolega pripojil k desitkam klavesnici, uplne obycejnou ... zadny extraburty ... a trvalo jim 15 minut nez milostive zacla fungovat. Neuveritelny.
Tak to vím, čím to je. Je to chyba mezi židlí a tou klávesnicí...
Proboha o čem se to tu hádáte? :D Co to je za nesmysly? :D
Strčím flashku a jak se dokopírujou data, tak ji vytáhnu. Žádné "bezpečné odpojení" (LOL) jsem nikdy nepoužil a NIKDY jsem s tím neměl žádný problém. Ani neznám nikoho, kdo by nějaký problém s tím měl.
Jen tady mezi sebou hloupě házíte špínu.
A k věci: Že linux běžným uživatelům "nefunguje"? Ano, to je všeobecně známý fakt - pokud potřebuje víc než mít na ploše ikonku "internet", která otevře prohlížeč a načte seznam.cz
-
Ravise (neregistrovaný)
>ne každá fleška, a tak to bylo někdy v době Windows XP
Oprava, každá moje fleška. Mám osobní zkušenosti s W7.>s nutností unmountu
Je to pro mě dobrá kontrola toho, že všechno je fakt napsaný na flešce...
>Takže jakmile přestane blikat kontrolka, můžete klíčenku vyškubnout.
Dělám to taky tak, protože čekat na bezpečné odpojení... A při každém připojení do Windows si stěžuje na to, že je fleška možná požkozená, a dej mi chvíli, já to zkontroluju... -
Ravise (neregistrovaný)
Mě jde o to, že fleška po vyškubnutí se pak hlásí jako rozbitá, i přes tu fičuru (dle pohledu) synchronního zápisu, i když přestala blikat. Bezpečné odpojení je zase mimo mojí trpělivost, buď se zahlásí "nejde to protože prostě proto" nebo progressbar jezdí desítky sekund.
Asi se nezbývá než shodnout, že se neshodneme :) -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ve Windows je by default pro klíčenky nastaveno "0ptimize for qu1ck r3moval", a pak není důvod, aby se po odpojení klíčenky cokoliv pokazilo, pokud se zrovna neprováděl zápis. Možná máte nastaveno "0ptimize for p3rformance". V takovém případě se používá write caching, a odpojení musíte provádět pomocí toho unmount dialogu.
Pokud unmount nelze provést, tak máte zřejmě něco na té USB klíčence otevřené. Pokud si vzpomínám, stačí když tam máte nastavený current directory. Když je to váš proces, novější verze Windows vám snad i mohou říct, kdo tu klíčenkou používá. Alternativně můžete použít utilitu handle (například handle g:), případně Process Explorer. Ty handles samozřejmě můžete zavřít (například handle s parametrem -c), ale to může způsobit jak nekonzistenci dat nad kterými ta aplikace pracuje, tak problémy pro tu aplikaci (zkusí přistoupit na zavřený handle a spadne).
-
Ravise (neregistrovaný)
V těchhle oblastech jsem nikdy nic nenastavoval, takže by mělo zůstat "qu1ck r3moval", ne? Za tip na handle díky, určitě při nejbližší příležitosti vyzkouším. To je dodávané přímo s Windows?
>Pokud unmount nelze provést, tak máte zřejmě něco na té USB klíčence otevřené.
Považuju se za informovaného amatéra, takže tohle mi už celkem došlo :) Všechny okna zavřený, fleška nejde odpojit.>Ty handles samozřejmě můžete zavřít (...), ale to může způsobit jak nekonzistenci dat nad kterými ta aplikace pracuje, tak problémy pro tu aplikaci (...).
Takový amatér zase nejsem :)PS: zatracenej cenzor.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad jsem nikdy nic nenastavoval, takže by mělo zůstat "qu1ck r3moval" - mělo by, ale zkontroloval bych to. Ve vlastnostech jednotky je karta Hardware, na ní vyberete správné zařízení a dáte Properties. Otevře se dialog zařízení, stisknete Change Settings a pak vyberete kartu Policies; tam to je.
https://goo.gl/pVHCqTAd Za tip na handle díky, určitě při nejbližší příležitosti vyzkouším. To je dodávané přímo s Windows - je to součást Sysinternals Suite. Můžete si stáhnout konkrétní program, nebo celou Suite.
https://technet.microsoft.com/en-us/sysinternals/bb842062.aspxAd Považuju se za informovaného amatéra, takže tohle mi už celkem došlo :) Všechny okna zavřený, fleška nejde odpojit - ono stačí otevřený command prompt s aktuálním adresářem na klíčence. A některé aplikace nastavují svůj aktuální adresář podle toho co jste naposledy otevřel; tuším že to dělá třeba Word. Handle.exe vám to řekne.
Ad Takový amatér zase nejsem :) - rozumím :)
Ad zatracenej cenzor - taky ho nemusím :/
-
nemo22 (neregistrovaný)
Boli ste pri vyvoji alebo nejakej implementacii systemu? Asi nie. Financie fakt niesu vzdy problem, to co ale skoro vzdy je problem, zvlast ked aj su financie, je ze niekto musi ten projekt manazovat, niekto to musi mat nastarosti a byt zodpovedny a niekto to musi aj dokoncit. No a vyvoj sw je celkovo dost osemetna zalezitost (rozumej, casto je to bordel) a vecsinou si to nikto nechce zobrat na triko zvlast vo vlekych podnikoch kde to este sa zatazi byrokraciou a politikarcenim. Ono aj zaplatenie externej firmy co by im to spravila znamena ze musi byt niekto kto bude zodpovedny za komunikaciu s tou firmou, niekto kto bude kontrolovat stav a vyvoj, niekto kto vysledny produkt (sw) prevezme a otestuje a niekto kto bude to riesenie aj obhajovat ked sa spusti shitstorm ze kam isli peniaze danovych poplatinkov.
-
j (neregistrovaný)
Vyvoj SW je naprosta pohodicka, ovsem za predpokladu, ze na jedny strane je pouzitelny vyvojar, a na druhy svepravnej zadavatel.
Vetsinou to vypada spis ale tak, ze na jedny strane je stado neschopnejch trotlu, ktery nechapou rozdil mezi for a while, a na druhy strane stado imbecilu, ktery chtej, aby se radilo zaroven do A do Z a od Z do A. Pripocti k tomu pak jeste to, ze na obou stranach to koreni stadecko zmrdu (viz dfens).
V pripade, ze je na jedny strane stat, k tomu jeste prirad E99 ...
-
me (neregistrovaný)
Nevidel by jsem to tak cerne. Z nejakeho duvodu jsou i ty MS produkty kazdym rokem mene pouzitelne. Funkcnost vicemene stejna, jen to stale vice pripomina omalovanky a efektivita prace klesa. Ztracim se v tom. Mozna to souvisi s prechodem na "cloud" technologie, mozna ze jen starnu a nejsem schopen se prizpusobit se zmenam. Jedno je jiste, veci se meni a me se s temi novymi verzemi SW (MS Office, MS Outlook) pracuje hure...
-
Martin Šoch (neregistrovaný)
To není zdání, to je skutečnost.
Přitom základní funkčnost už desítky let nevyřešili, třeba vizuální editace tabulky v tabulce. Viz obrázek - https://s16.postimg.org/t6f2qvrhh/word_table.jpg . V místě kurzoru (obr vlevo) zmáčknu klávesu "del" a ubere se mezera dole pod vloženou tabulkou (obr vpravo). Podobné mezní stavy nikdo neřeší verzi od verze, ani to už nenahlašuju.
Nebudeme si nic namlouvat - LibreOffice je ještě horší. Nové nápady se z původně základní výbavy "textový a tabulkový editor" zcela vytratily, základní funkčnosti se nesnaží odladit nikdo. Je to ostudné - jednoduchý program pro vizuální pořizování textu a za 30 (?) let se tento problém nikomu nepodařilo uspokojivě vyřešit.
-
To, že jsou problémy se SAPem bych pochopil, i když si dost dobře nedovedu představit na co konkretně zrovna tenhle moloch potřebuje městská zprava. Ale budiž.
Co se týče PDF, fakt bych moc rad viděl korektní PDF soubor, který např. Okulár nedokáže řádně zobrazit. Nemohli by naši západní sousedé nějaký takový poskytnout na ukázku? Alespoň vývojáři bz to asi ocenily....
Nevím jak jsou aktualni ty Screenshoty, soude podle vzhledu toho prostředí bude opravdu zastaralé. Pak se nabízí otázka, proč si to vyvíjí sami, když to nezvládají a neobrátí se na firmu, která má v tom zkušennosti (např. Suse, nebo RedHat)?
Já nevím, ale to nasazování Linuxu v Mnichově mě přijde tak trochu jako Kocourkov hadra na pokračování....
-
me (neregistrovaný)
Formulare v PDF jsou vazne problem. Navic nektere formulare lze digitalne podepsat, to na Linuxu asi vubec nefunguje. I na Windows je to problem, zrejme to umi jen PDF Viewer of Adobe; ten uz moc nepouzivam, je to pomale, ale vim, ze jsou situace, kdy neni jine cesty... Pokud jen potrebji zobrazit/vytisknout obycejny PDF dokument, to neni problem, to zvladne dobre vetsina alternativniho.
Resim ten problem kazdy rok, kdyz vyplnuji danove priznani. Ted si nejsem jisty, zda se jedna o PDF anebo spredsheet pro Excel, spis ten Excel. Stahnu si z webu sablonu pro danove priznani. Vyplnit na Linuxu ji jeste dokazi, ale problem nastava, kdyz chci vysledek vytiskount na tiskarne. To nedopadne dobre. Takze nakonec ten vysledek otevru na MS Windows, v Excel Viewer (zdarma) a vytisknu to z Windows, to funguje.
-
Honza (neregistrovaný)
Měl jsem v březnu ten podobný problém s přehledem pro VZP. S PDF formuláři je prostě na Linuxu problém. Taková kravina to je a přitom takový oser :-( To je tak velký problém doplnit formuláře do některého z mnoha linuxuvých pdf prohlížečů? Nebo to Adobe tak zprasil, že to rozumně nejde napsat?
-
V prve rade by bylo dobre si ujasnit jednu vec: PDF je format urceny pro sazbu, zobrazovani a TISK textu, zalozeny na PostScriptu. Primarne tedy k editaci urceny neni. A osobne jej tak take pouzivam. Pritom prave pomoci PDF komunikuji pres pocitace s okolim
To se tyka i treba i dokumentuz ruznych instituci. S nejvetsi pravdepodobnosti tedy zalezi totiz na tom jak ten dokument byl vytvoren. Vzal jsem si na zkousku ( nejaky ) dokument od Vami zminovane VZP a otevrel jej. A co nevidim? Ano jako formular to ma slouzit. Ale k vytisknuti a vyplneni rucne. Formularove prvky tam nejsou zadne.
Zkusil jsem jej otevrit v LibO A zjistuji, ze vetsina poli urcenych k vyplneni je vizualne vytvorena bud jako proste textove pole, nebo tabulka (coz proste je z pohledu PDF formatovaci objekt).
Nakonec jsem vytvoril novy dokument, tentokrat jednak s tabulkou a jednak pomoci formularovych prvku. Ulozil jej jako PDF soubor a znouvu otevrel je v LibO a ejhle: Tabulku editovat nelze (tedy lze - jako obrazek, coz v pripade treba vyse zminovaneho danoveho priznani muze byt fakt opruz). Ale formularove prvky naprosto bez problemu.... Pak uz znovu ulozit do PDF a hotovo.
-
Sten (neregistrovaný)
PDF formuláře jsou rozumné rozšíření. Jsou založené na pevně dané sazbě a přidávají možnost vyplnit určitá pole. Výhodou je, že na rozdíl od DOC se po vyplnění nerozpadnou, protože někdo někam napsal moc textu nebo neměl font odesílatele. Bohužel PDF formuláře mají spousty různých nestandardních rozšíření a jsou překomplikované, což výrazně ztěžuje jejich adopci.
-
Trosku mimo hlavni tema. Taky jsem resil problem s sablonami na danove priznani. Nastesti ted uz je na webu ministerstva eleptronicke podani (https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup.faces), kde si dokument pekne vyplnis online a pak si nechas vyplivnout pdf. Mas to i s kontrolou a pripadne lze rovnou podat elektronicky.
-
A to je ukazka toho, ze se to da udelat, jen clovek nesmi apriori nadavat na system. Doma tyhle valky zazivam se zenou casto - jelikoz je to klasicky uzivatel: roky to delam takhle, tak chci aby to tak bylo dal a jakakoliv zmena je spatna. Bohuzel drzi se svych zvyku. A to je prosim osoba, ktera si pred nekolika lety bezproblemu rozjela v linuxu pres wine aplikaci pro nahravani fotek do fotolabu (bez me asistence)...
-
JD (neregistrovaný)
Vidite a ja elektronicke podani dani povazuji za priklad jak to NEdelat. Hlavni duvod je, ze jako vstup povazuje pouze cislo. Zatimco mista cisla do tabulkoveho procesoru muzu napsat "=1245+54321+7654" a on to za mne secte, tady nemuzu.
A proc to chci je jasne:
1) snadna kontrola. Pri kontrole snadno overim jesli jsou tam vsechna cisla opsana spravne
2) scitat cisla vedle na kalkulacce, papiru nebo hlave abych vysledek mohl zadat do pocitace je uchylnost. A take misto snadneho vzniku chyb. -
SB (neregistrovaný)
„To, že jsou problémy se SAPem bych pochopil, i když si dost dobře nedovedu představit na co konkretně zrovna tenhle moloch potřebuje městská zprava....“
Máte docela slabou fantazii, každá obec vede docela hodně agend (účetnictví, banka, pokladna, spisová služba, hroby, psi, personalistika, parkovací místa, další registry, ...), to je systém jak kráva. Mě spíš vždy překvapovalo, když jsem slyšel, že systém SAP umí vše, akorát se musí „nastavit“ ;) . Kdo někdy dělal takový systém, ví, že „nastavit“ znamená to skoro celé naprogramovat znovu. Možná proto SAPu vždy tolik trvá nasazení a je u toho tolik průserů, neboli klasika nelišící se od jiných dodavatelů. Akorát to prostě ve výběrovém řízení zní dobře, je už je to všechno „hotové“ a je třeba to jen „nastavit“. -
"Máte docela slabou fantazii, každá obec..."
Mozna a mozna mam fantasii az moc bohatou. Nevim sice jak moc je/neni komplikovane ucetnictvi v nemecku (sranda to urcite nebude) ale jsem presvedcen ze na mnoho z tech prikladu existuje reseni pouzitelne v Linuxu a to bez nutnosti to resit primo pres vsemocnou katastrofu SAP (- ono nadarmo se nerika, ze firma, ktera prezije zavedeni SAPu, uz prezije vsechno).
S tim souvysi nasledujici: Co si vlastne mam predstavit pod tim, ze vyviji distribucu urcenou pro mestkou spravu? Vezmou nejaky derivat Ubuntu (a navic docela stary), zmeni defaultni nstaveni nekolika programu, pozadi a nazev a ... hotovo? A tim je jako automaticky to distro vhodne pro nasazeni ve statni sprave? Bez jakekoliv dalsi pridane hodnoty? Myslim, ze tezko. A myslim, ze v tom bych hledal prvni problem cele te Mnichovske saskarny.
-
Karel (neregistrovaný)
Češi tíhnou k metodě "rozděl a panuj", takže u nás se to spíš řeší stovkou různých IS a pak občasným spojováním dat do přehledů. Což je výborný přístup v situaci, kdy chcete něco skrývat. V Německu naopak chtějí mít všechny úřady v jednom systému a pod kontrolou. Koukněte se, kolik má takové město úřadů, uživatelů, agend, středisek, majetku, projektů atd. A těď navrhněte nějaké OSS, které to všechno vládne. Z komerčních je to například SAP, Oracle Application, IFS Applications. Že si Němci vybrali "domácí" řešení pak ani moc nepřekvapí.
-
"Češi tíhnou k metodě "rozděl a panuj..."
Mozna ze prave pri centralizaci toho poschovavate (nebo odchytnete toho "nezadouciho") stejne dobre, ne-li pak lepe, jak v pripade, ze mate specializovane subinformacni systemy - proztoze vsechno mate na jedne hromade, lepe se to pak kontroluje - a tedy i meni. Videl jsem uz parkrat, jak se obchazi SAP kdyz neco uplne nesedi - treba v logistice.Ja vsak nesu nemec, ja su moravak, toz to mozna proste vidim jinak... :)
"Že si Němci vybrali "domácí" řešení pak ani moc nepřekvapí."
Souhlasim. -
100 lete vino je sice znamkou luxusu, nicmene je to humus.
Prijde na to, jake. Ja pred tak deseti lety pil vino tusim z r. 57. Ze tri flasek byla jedna skvela, jedna docela usla a treti byly desne splasky.
No, kdybych nevedel co s penezi, tak koupim ponorku a pujdu si vylovit par flasek z Titanicu. Jestli ty spunty udrzely ten tlak, tak pri stabilni teplote okolo nuly se to vino mohlo docela i uchovat.
-
balki (neregistrovaný)
Jedna nemenovana institucia na slovensku isla pouzit SAP ako informacny system, lebo im to nemenovany dodavatel slubil, ze im to prisposobi ich biznisu. Nakupili sa moduly, dodavatel ohybal, ale vysla z toho nepouzitelna sracka, takze sa museli vratit k staremu systemu. Dovod je ten, ze ked sa chce SAP pouzit na menej standardny biznis, tak je to strasne drevene. Pricom 99% biznisov je nestandardnych.
-
SB (neregistrovaný)
Máte to zmatené, metoda Rozděl a panuj je centralizovanou metodou. Tou Češi rozhodně netrpí, ve státní správě se používá metoda Udělej si sám. Každý úřad to mastí po svém. Zde mělo zafungovat Ministerstvo informatiky, které bylo zcela pičusovsky zrušeno, přestože by mělo právě v současnosti práce mraky. Mělo dojít k analýze, vytvoření metodik a následně (otevřeného) SW pro účely státní správy za peníze občanů (nejlépe od více firem) a ten plošně a JEDNOTNĚ všude nasazen. Bez improvizace, nejednostnosti a zvláštních nákladů každé obce, s centrálními opravami, změnami, dokumentací, ...
Je pár firem, které jsou schopny řešení dodat. U SAPu je právě riziko, že to bude jakýsi uzavřený bastl. Touto cestou se již dnes jít nedá. -
j (neregistrovaný)
2SB: Stat si ma najmou 30 lidi, vyvoj ma probihat jako OS, a tech 30 lidi by to melo koordinovat. Nepotrebujes zadnou firmu ktera bude neco dodavat, a nepotrebujes to kazdych 5 let po volbach delat cely znova, protoze je treba penize odklonit ke kamosum prave zvolenych zlodeju. Nestalo by to skorem nic, a to je ten problem. Z NIC se miliardy odklanej blbe.
Proto se vymejslej cypoviny jako eet, coz bude stat dalsi miliardy, a to je tak jedinej prinos, kterej to (pro vyvolene) bude mit.
-
Proto se vymejslej cypoviny jako eet, coz bude stat dalsi miliardy, a to je tak jedinej prinos, kterej to (pro vyvolene) bude mit.
No eet, kromě těch pár kaček pro vyvolené, bude mít přínos pro ještě vyvolenější hlavně v těch datech. Prostě někdo bude mít poměrně intimní informace o firmách, zatímco ti ostatní tyto informace nemají.
Jako nepochybuji o tom, že si ČR neporadí jako vždy (prostě se opět zvýší černá ekonomika) ale těch pár poctivých bude ještě víc bito.
-
Zde mělo zafungovat Ministerstvo informatiky, které bylo zcela pičusovsky zrušeno, přestože by mělo právě v současnosti práce mraky.
Nechci vám kazit iluze, ale ministerstvo informatiky by jen "přesměrovalo" peníze za velké státní IT zakázky jen těm správným kamarádům. Nic by se nezlevnilo, nic by se nevyřešilo, jen by se šouplo pár mld těm "správným" firmám.
Příkladem může být třeba projekt NEN od MMR. Původní záměr je udělat jedno místo pro veřejné zakázky dle zákona. Záměr jistě pěkný. Na tomto trhu se pohybuje několik firem (včetně naší) je tady konkurence a ceny za software / službu jsou nízké. MMR přišlo s NEN jakožto centrálním nástrojem, ten nástroj stál 300MKč (TescoSW). To je skoro 100x víc, než stojí náš nástroj. NEN má aktuálně zastoupení na trhu 0.4%. Mnohem levnější nástroje komerčních firem mají desítky procent.
A toto samozřejmě vůbec není nejkřiklavější příklad, všichni známe slavný registr vozidel (primitivní číselníková aplikace pro pouhých 10M obyvatel - to je tak jedno město), kolik to stálo a jak to fungovalo? O datových schránkách ani nemluvě.
Takže ministerstvo informatiky zní sice jako dobrý nápad, ale musel by tam být velmi osvícený diktátor, který byl odolný vůči tlakům typu: "1mld za software je dobrá cena". Dejte vědět, až takového najdete.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad všichni známe slavný registr vozidel (primitivní číselníková aplikace pro pouhých 10M obyvatel - to je tak jedno město) - podotýkám že původní systém byl fungoval pro každý tuším kraj nebo okres zvlášť, byla v něm spousta duplicit a neplatných dat, nebyli proškoleni uživatelé, některé stanice neměly firemní certifikáty (asi nebyly v AD) atd. A vzhledem k množství údajů, jejich nekonzistenci, počtu interfaců a uživatelů atd. bych to neviděl jako triviální systém.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
Když o tom nic nevíte, tak to nekritizujte. V podstatě odladili několik aplikací (třeba LO) atd. pro použití v jejich obci. Taky opravili stovky chyb a obecně Limux upravili pro běh na slabších počítačích. Je to asi takový hybrid mezi Ubuntu a Debianem, jak jsem to pochopil. Taky prezentovali na Debconfu...
Každopádně je to dost silně upravené pro jejich potřeby a je docela otázka, jestli by na tohle vrtání mělo SuSE nebo RedHat chuť. Moc výdělku z toho asi nekouká.
-
"Když o tom nic nevíte,..."
A predpokladam ze vite vic. Mohl by jste me s tim blyze obeznamit? Skousel jsem hledat blyzsi info (o distru samotnem), nebo dokonce si to distro stahnout, abych si jej vyzkousel a prozkoumal ve virtualu, ale bohuzel jsem neuspel."... tak to nekritizujte"
Ja reaguji na jejich vlastni stiznosti a na obrazek, ktery jsem si stacil udelat. Predpokladam, ze kdyz mne takto zpucujete, mate moznost mi podat takove konkretni informace, abych si ten dojem vylepsil.K tomu statnimu:
Vylesily LO? Jako Libre Office? A jak? Nekolik maker ci sablon? Zvlast pikatne to zni, kdyz na to pak sami nadavaji. Jak pisu - zajimalo by me v cem konkretne to jejich "vyvijeni" spociva. Zatim to vidim - nezlobte se - blede,Opravy chyb - klobouk dolu. Ale nejsou snad jediny velci uzivatele Linuxovych reseni kteri tohle delaji. A predpokladam, ze je to i (a mozna hlavne) v jejich zajmu.
Podle Wiky pouzivaly nejdrive Debian a pozdeji jako zaklad zvolili Ubuntu.
Odpovedn na otazku, zda by to bylo lukrativni pro nekterou z firem zabivajici se Linuxovymi resenimi, by myslim znela ze urcite. Minimalne jako velmi slusna reklama. A myslim, ze zrovna SuSE (taky domaci ;) ) by to urcite dost bodlo. A mesto by ziskalo podporu, bez ktere se evidentne neobejdou (a nebo by tim alespon zalepily hubu odpurcum)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
V linkovaném článku psali, že vycházejí z Ubuntu LTS. Jako problém Glogowski uvádí podporu nového HW, protože půl roku po uvedení LTS vyjde HW, který tou verzí není podporovaný. A update znamená otestovat znovu veškerý HW, s tím že se často stává, že nějaké problémy při testování neodchytí. Dále jako příklad uvádí vytvoření nové verze LiMux distra založené na Ubuntu 12.04 LTS, které trvalo 2.5 roku. První 12.04 měla příliš bugů, takže čekali na "service pack". Pak řešili problémy s LibreOffice 4.1.2, "rozbitým" KDE 4 a nefunkčním a pomalým mail merge.
http://www.techrepublic.com/article/heres-the-one-major-problem-facing-munich-after-switching-from-windows-to-linux/ -
nobody (neregistrovaný)
prvni vydani LTS neni oficialne primo Canonicalem doporucovano pro produkci, predchozi LTS ani nenabizi automaticky moznost upgrade dokud nevyjde prvni udrzovaci vydani (kteremu rikas SP)...
jestli jim to trvalo 2.5 roku tak delaji neco spatne, nebo na tom pracoval jeden clovek na 1/8 uvazek...pouzit KDE pro produkci take neni dobrej napad...
takze ty problemy jsou snadno resitelne, staci dat promile z te castky co maji na modernizaci IT a nekolik lidi mjuze pripravit LiMux zalozenej na 14.04.5 i na 16.04.1 do mesice...
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
To je bohužel další problém. Když se na Linuxu vyskytne problém s distrem A, tak se v diskusi vždycky vyskytne řada názorů (někdy velmi hlasitých), že distro X používá jen (doplňte si), a měli dávno použít distro B, C, G, Q nebo Z. Chápu že uživateli distra B, C, G, Q nebo Z to může připadat jako vhodné řešení problému, ale pro uživatele distra A asi nebude řešením reinstalace, natož když jde o instituci s 15000+ stanicemi.
Samozřejmě se dá koupit podporované distro Linuxu, takže máte na koho se obrátit, když něco nefunguje. Jenže třeba takový Red Hat Enterprise Linux for Desktop stojí 50 USD za rok a stanici, a jedinou podporou je to že se můžete podívat do Red Hat Knowledge Base. Od Canonicalu můžete mít podporu už od 150 USD za rok a stanici, při minimální objednávce 50 stanic.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ale kdepak. U Windows máte za 600 Kč OEM licenci (cena za Win10 Pro OEM, nalezeno na amazon.de), kterou máte doživotně. V praxi je použitelná do ukončení podpory produktu, což v případě WinXP to bylo tuším 12.5 roku. A podporu máte stejnou jako u Red Hatu: přístup do Knowledge Base, kterému Red Hat hrdě říká "self-support".
Navíc profesionální podporu pro Windows, včetně helpdesku, serverové podpory se SLA, podpory produktů se SLA atd. poskytuje obrovská spousta firem po celém světě, za poměrně nízké ceny, s komunikací v místním jazyku.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
No nevím jestli to dělají špatně. Podle tohoto linku (rok 2013) měli v IT 400 lidí na centrále, plus jednotlivé úseky měly vlastní lidi. Na 15000-20000 stanic je to dost mazec. Jinak samotná migrace z Windows na LiMux jim trvala přes 10 let. Je možné že jsou neschopní. Ale spíš bych to viděl na dlouhou řadu technických a organizačních problémů, které na první pohled nevidíte. Ona totiž na první pohled většina věcí vypadá jednoduše. The devil is in the detail.
http://www.h-online.com/open/news/item/LinuxTag-LiMux-firmly-established-in-Munich-1867920.htmlAd prvni udrzovaci vydani (kteremu rikas SP) - protože nevím jak tomu říkáte česky, tak jsem psal o Service Packu v uvozovkách.
-
nobody2 (neregistrovaný)
pokud pouzivaji ~10let stary HW tam nemusi porizovat ted nejnovejsi generace HW, ale levnejsi a tedy vice kusu predchozi ktera bude podporovana...
dalsi vec je ze LTS dostava v ramci udrzovaciho vydani HWE stack, ktery prinasi podporu novejsiho HW v prubehu LTS podpory...
https://wiki.ubuntu.com/Kernel/LTSEnablementStack -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad nemusi porizovat ted nejnovejsi generace HW, ale levnejsi a tedy vice kusu predchozi ktera bude podporovana - bohužel podporovaného HW je velmi málo. Například pro 16.04 LTS vidím v DB celkem 5 (slovy pět) modelů desktopů. Pro 14.04 LTS je to dnes 159 modelů, ale ty se postupně nasbíraly od uvedení té verze, a počet těch modelů, které jsou opravdu na trhu dostupné, bude nižší. Navíc když už ve firmě máte nějaký HW a chcete ho zachovat, tak vám nepomůže 159 podporovaných modelů, pokud ty vaše nejsou mezi nimi. A hřebíček do rakve: Canonical upozorňuje že certifikuje předinstalace, a běžný image Ubuntu na tom certifikovaném HW nemusí vůbec fungovat, nebo nemusí fungovat správně.
https://certification.ubuntu.com/desktop/Děkuji za informaci, ale zrovna o tomhle vím. A Glogowski si v tom článku stěžuje, že po každém HWE Stacku je potřeba znovu otestovat veškerý HW. Četl jste ten článek?
http://www.techrepublic.com/article/heres-the-one-major-problem-facing-munich-after-switching-from-windows-to-linux/ -
SB (neregistrovaný)
Každá země má účetnictví jiné (ale řádově stejně velké), ještě k tomu často každý zákazník chce svoje vifikundace. Takže plošné řešení nepřipadá v úvahu.
Zkazky okola SAPu jsou celé problémem, částečně si za to může sám, protože je to taková tajuplná, okultní organizace s ilegálním systémem, který není možno si ani otestovat - proč, je to tak geniální či hrozné? Ty povídačky o nasazení můžou znamenat kdeco - že jsou SAPáci diletanti, nebo že jim jejich tzv. „nastavování“ trvá moc dlouho, na to, že to už „mají hotové“, nebo že je v dané organizaci bordel (zcela běžné), nebo všechno dohromady. Takže SAP bych neřešil, je to prostě jen jedna z firem, co dodává obchodní aplikace.
Ta distribuce (Limux) je pravděpodobně lehce upravovaná, aby nemuseli admini s ničím drbat, když to nasadí, takže půjde o menší přednastavení. Např. v tom videu z Úspěšnách nasazení Debianu admin říkal, že při uzamknutí počítače se data synchronizují na server. Nyní už to stejně dělají na Ubuntu. -
Santiago (neregistrovaný)
> Co se týče PDF, fakt bych moc rad viděl korektní PDF soubor, který např. Okulár nedokáže řádně zobrazit.
Oblibeny problem je kdyz PDF dokument vyuziva externi (neembedovane) fonty, ktere jsou treba bezne nainstalovane na Win platforme, ale ne jinde. Prohlizec pak zkusi pouzit jiny font, ale nemusi odpovidat vyznamy codepointu, takze ve vysledku bude bordel.
-
A co sakra...?
1) Balik MS fonty mas u vetsiny mainstremu pripraveny. Jeden jediny prikaz!
2) Kolik takovych fontovych baliku asi nainstalujes? Jak casto budes otevirat v podniku dokumenty s nestandardnimi fonty? Mas pocit, ze v jinych firmach jsou nadseni tim, ze se pani sekretarce libi "Gothic style" a tak ji tam hned narvou odpovidajici fonty aby s nimi mohla zaplavit vsechny firemni dokumenty? A ty potom rozesilat po partnerskych firmach a uradech? Asi ne, ze?
-
j (neregistrovaný)
Tys asi vzivote v zadny firme nebyl ze? Resit nejaky fonty je na prioritach IT asi tak na urovni "po dvore v noci beha mys ..."
A podobncyh pindu "dyt je to jeden prikaz" sem uz slysel miliony. Jen se ten milion prikazu nejak sam nechce napsat, otestovat a udrzovat. Obratem se totiz bude resit, ze ty pismena sou sisatejsi nez by si dotycnej predstavoval, priapadne ze tam nefungujou nabodenicka nebo ze tam neni znak takovej ci makovej ... uzasny specielne u multilang dokumentu.
-
"Tys asi vzivote v zadny firme nebyl ze?" Ne. Vzdyt je na prvni pohled videt, ze jsem miliardar....
" Resit nejaky fonty je na prioritach IT asi tak na urovni "po dvore v noci beha mys ..."
Kdyby jen tohle..."A podobncyh pindu "dyt je to jeden prikaz" sem uz slysel miliony..."
Jo, ja vim. Zas na druhou stranu - podobnych vymluv z IT jsem slysel take miliony. Necekam, ze budou resit predstavu sekretarky o tvaru a sisatosti fontu. Ale vyresi rozsypany caj (tedy nekompatibilitu) To je vse co se od nich zada. jenze ono je jednodusi to svest na "podelanej software". Popr. za vsechno muze vyrobce.... atd. nez zadat nejaky 'aptitude install mscorefonts' ( ci jak to tam sakra je... ) -
Technik (neregistrovaný)
A úplně nejlepší kombinace jsou PDFka vytvořená v některé z verzí MS Office.
Nedávno jsem řešil, proč mi na docela drahé tiskárně tiskne na různých místech těchhle PDF přes Acrobat Reader některá písmena tučně ( zdánlivě náhodně, nesouvisí s diakrtitikou, třeba i čísla ). Tisk třeba přímo z Firefoxu nebo v linuxu přes Okulár byl OK.
Dělal to Acrobat na Win i Linuxu. Jediný rozdíl byl, že Acrobat na Linuxu na místech těch písmen zobrazoval jiný font, takový tenký, takže zmršené muselo být už to PDF vytvořené v MS Office. Acrobat ve Win se tvářil, že vše je OK. -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Jediný rozdíl byl, že Acrobat na Linuxu na místech těch písmen zobrazoval jiný font, takový tenký, takže zmršené muselo být už to PDF vytvořené v MS Office - jednoduché a snadno pochopitelné vysvětlení, bohužel nejspíš chybné. Může jít také o problém konkrétního fontu, případně Adobe Readeru. Ano, i "skvělý" Adobe Reader má pár bugů... nebo spíš zatraceně víc než pár.
BTW pokud bych chtěl udělat rychlý soud jako vy, tak bych prohlásil "v MS Readeru a Okularu se to zobrazuje dobře, v Adobe Readeru špatně, je to jasně chyba Adobe Readeru".Pokud by se problém projevil jen při tisku, může jít i o problém tiskárny. Některým tiskárnám přehodíte text a font, a samy to vyrastrují; případně umí použít své vestavěné TrueType fonty. Pokud je font chybný, může se to projevit jen na tiskárně. Pokud má tiskárna problém s rastrováním fontů, může se to projevit jen někdy. Pokud tiskárna nahradí nějaký font svým vestavěným, může se stát, že jde o jiný font (třeba jinou verzi).
-
Dokud nepotřebujete exportovat XLS tabulky, to člověk musí udělat s mezikrokem uložení na disk, chybí integrace OLE2 knihoven...
Pak záleží, jestli mají vlastní SAPí vývojáře / správce. Pokud ano, tak SAPGui for Java je o ničem a ve Wine neběhá...
Namátkou, co nefunguje pro vývojáře:
- Tiskové formuláře (SmartForms, PDF),
- Není tam pořádný ABAP editor, i když to se dá napravit ADT, tedy pokud mají NW 7.31 od nějakého PL, tím pořádný myslím, bez itelisense a zvýrazňování příkazů, to je pak lepší všechno ctrl+c a ctrl+v kopírovat třeba do vimu a pak nazpět, když to člověk chce otestovat,
- Nefungují základní bázistické transakce, třeba nastavování transportních cest,Mám pokračovat?
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jenže verze pro Windows obsahuje spoustu funkcí, které ve verzi pro Javu prostě nejsou. Jde například o integraci s MS Office, SAPscript, nový ABAP Editor, Screen Painter, Gantt chart component, eCATT a další.
Ve verzi pro Windows si klidně zobrazíte na jedné půlce obrazovky třeba uložený dokument typu PDF nebo XLS, a v druhé půlce vyplňujete do formu údaje. Ve verzi pro Javu tohle neuděláte, a dokument LibreOffice takhle nezobrazíte ani ve verzi pro Windows.
-
Pokud máte prachy, je kompatibilní s čímkoliv. Jediný kde není kompatibilní je systém a vlastně uživatelský frontend. (SAPGui je zastaralý koncept a bohužel mimo Windows neuděláte co ve Windows), plus samozřejmě prohlížečová „nekompatibilita“. Jednu chvíli vypadalo, že od IE přejde pro všechny prohlížeče, ale poslední aplikace SAPu (Maintenance Planner) hlásí IE 10 a Chrome, jinak smůla :-( Na druhou stranu pro SAP je to pokrok, dříve to nehlásil, jenom aplikace se zasekla v nejnevhodnější dobu :-D Takže se konečně dostal do poloviny 90 let :-D
-
hmhmhmh (neregistrovaný)
To PDF je opravdu problem. Znam to dobre i z jednoduchych faktur, kdy se proste zobrazi jen 30% a jeste s podivnymi znaky.
Problem je v tom, co ty PDF renderuje. I v linuxu jsou opensource alternativy backendu, ktere si s tim poradi. Pro zmenu neumi zase jine veci.. Takze je treba mezi nimi stridat coz znamena instalaci baliku tam a zpet - pro bezne uzivatele problem. Nebo nainstalovat deravy a skaredy acrobat.Myslim, ze linux se da nasadit uplne vsude, kdyz se chce, ale opravdu chvili trva vse vychatat kvuli te kompatibilite.
Nejlepsi je ten prechod delat postupne - 1. nahradit office alternativou, ktera je dostupna i v linuxu.
2. podobne nahradit postovniho klienta
3. ...
4. naposled prejit na linux.Takhle odpadne i problem s tim, ze se snizi produktivita kvuli "tomu linuxu" a jedine na co si uzivatele budou muset pak zvyknout jsou jine fonty v systemu.
Kde jsou specializovane programy je to problem, ale staci jen chtit a neco s tim udelat. Takovych stanic, ale myslim nebude hodne.
-
Pecka (neregistrovaný)
Bohužel je typicky konečná už první krok. A to bez ohledu na to, jestli jsou Open/LibreOffice obecně lepší nebo horší než MS Office a jestli se to dokáže nebo nedokáže vnutit koncovým uživatelům v dané společnosti. Stopka je kompatibilita. Interně je to ok, okolní svět bohužel pořád jede na MS a velká část dokumentů se pořád předává jako Word/Excel.
Pro čtení je režim "vlastně je to ok, jen se to na pár místech trochu rozpadlo" nějak akceptovatelný. Ale dokážete si představit, že budete např. někomu předkládat oficiální nabídku (stostránkový dokument s netriviálním formátováním) vytvořenou uložený v LibreOffice a uloženou jako docx? Já teda ne. Samozřejmě, PDF to řeší, ale často se vyžaduje právě a jen Word.
Další konečná je ten proprietární sw, jedna věc je stavět firmu na zelené louce, jiná věc je existující infrastruktura.
-
j (neregistrovaný)
Pokud budu nekomu predklada stostrankovou nabidku, tak mu to dam jako pdf. Tzn format urceny ke cteni a pripadne tisku. Protoze jemu se uplne stejne a nejspis mnohem hur rozpadne cokoli z M$ opic, coz mimo jiny resim celkem pravidelne.
M$ to totiz uz dotah tak daleko, ze se stejny dokument rozpadne i jinymu userovi na stejnym PC.
-
dustin (neregistrovaný)
Nabídka se posílá v PDF. Ale následný návrh smlouvy se posílá editovatelný, aby se něm mohli právníci klienta vyřádit. Všichni z nich jsou zvyklí používat sledování změn a komentáře. Navíc stačí trochu zmrvený dokument a při konverzi do/z LO se rozhodí číslování/odrážkování, tj. základní formátování právnických textů. Při další iteraci ti takový dokument právník klienta hodí na hlavu.
Takže win + word ve virtualboxu, obojí samozřejmě licencované. Je to smutné, ale je to tak. I tak je pro mě daleko výhodnější dělat v linuxu, smluv se zase tolik neposílá...
-
j (neregistrovaný)
No vidis, a prave ty wordy velmi casto resim - staci do toho vlozit tabulku, a uz ji ma kazdej na jiny strance, coz se pri pristupu (tedy 99% negramotnosti) drtivy vetsiny uzivatelu, ktery vubec netusej, ze se da odkazat primo na objekt(nebo ze ten se da ukotvit), bude menit klidne pri kazdym otevreni. Oni tam totiz samo flaknou "viz strana 3" a tabulka je na strane 5 ...
Tuhle sem resil uzasnou vec ...doc ze starsi verze opic, dotycna do nej pridala nejaky obrazky v novsi verzi ... a ulozila to. Ale v ty starsi nebylo videt ... NIC. LO to prekvapive vpohode nacetly ... preulozily ... a voiala ... fungovalo to. Zjevne tudiz LO umi M$ formaty lip, nez M$ opice.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad staci do toho vlozit tabulku, a uz ji ma kazdej na jiny strance - to se stávalo naposledy někdy ve Wordu 95, a později jen s dokumenty s nastavenou kompatibilitou s Wordem 95.
Ad Oni tam totiz samo flaknou "viz strana 3" a tabulka je na strane 5 - to ovšem není problém SW, ale školení uživatelů.
-
backup (neregistrovaný)
muj odhad je ten, ze v Nemecku se posilaji dokumenty (nabidky ... proste co je ke cteni) skoro 100% jako pdf, v Cechach a vseobecne v byvalem vychodnim bloku je .doc(x) pro tyto ucely o neco rozsirenejsi.
Ale i v Nemecku - tedy specialne treba v tom Mnichove komunikuje sprava s financnim uraddem a podle vypovedi pracovniku mnicjhovske spravy prave financni urad posila prevazne docx dokumenty. To je jeden z tech mnichovskych problemu. -
Proc by me mel trapit okolni svet? Pokud ma okolni svet problem se ctenim ODF, tak LibreOffice je zadarmo, staci stahnout a nainstalovat. Okolni svet si take muze stezovat MS, ze mu blbe chodi import v produktu, za ktere utratil penize.
Naopak to nechodi. Tedy pokud mi nekdo doda dokument v zabavnm MS formatu se "standardem" o 6000 strankach, tak si tezko stahnu MS Office zadarmo.
-
nobody (neregistrovaný)
prave, dokud se bude neustale zaobirat tim, ze "okolo maji MS Office", tak se toho zpraseneho formatu (doc/docx) nezbavi(me)... je potreba prejit na orpavdu otevreny format odt co je podporovany opensource kancelarskym balikem, ten muzou mit zdarma vsichni, jak ty uvnitr tak postupne celej ten (okolni) svet... to je jedine rozumne reseni ktere ma budoucnost...
-
ze se snizi produktivita kvuli "tomu linuxu" - to je možné v úřadě, kde úředníkovi nejede před stolem běžící pás. Ve firmě, kde se přijímají objednávky, vyrábí a expeduje do fronty kamiónů, nemůže být o snižování produktivity vůbec řeč. Úplně stačí, když ji snižují vnější vlivy, třebas výpadky konektivity na SAP. :-/
-
PDF formulare kupodivu dobre funguju vo Foxite, nehovoriac o tom, ze jeho instalaciou ziskam aj PDF tlaciaren. Snazim sa to primarne u seba pretlacat vsade tam, kde nesmie byt Adobe primarny (rozne dementne institucie typu socialna poistovna, atd, .fdf-ka proste mimo Acrobatu nejdu).
Rozbehal som kolegynam par formularov, ktore si vedia pekne sejvovat, (niekedy tlacivo vypisuju na viac krat po par dnoch), o tom sa moze Acrobatu len zdat ... Nehovoriac o tom, ze je to moloch ...
Sporadicky som sa pri foxite stretol s problemom diakritiky, ale to je zase demencia tvorcu PDFka pri specifickom fonte ...Co sa mesta tyka - dal sa na boj, a dotiahnut to musi sam, alebo nech zatlaci na stat ...
Mimochodom, to, ze si tam dali SAP, neznamena, ze ked je skalovatelny, ze je to najlepsie riesenie ... -
NULL (neregistrovaný)
Když pominu to, že se jedná o problémy spíše zástupné a hlavička na kterou má uhodit ono pověstné kladívko je někde úplně jinde, tak je to ukázkový příklad toho jak to vypadá, když se hledá hlavně to, proč to nejde, místo aby se hledalo, jak to jde. O motivaci k takovému jednání nepochybuji ani za 0,5%
Mimochodem kdo někdy spravoval více kanclů najednou s více verzema win a více než 10-20 komplama, tak se té bezproblémovosti může jenom smát . . .
-
qwertz (neregistrovaný)
No zkušenost praví, že když uživatelům místo MS Office 2003 nainstalujete Ribbon MS Office, budou ještě několik let řvát, že se to nedá používat. Tento problém zpravidla vůbec nesouvisí s konkrétním softwarem.
Jinak MS Office nejsou kompatibilní samy se sebou. Občas je lepší ten dokument přeuložit v LO do správné verze MS Office, protože přímý import prostě chcípne :-))))
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad MS Office nejsou kompatibilní samy se sebou. Občas je lepší ten dokument přeuložit v LO do správné verze MS Office, protože přímý import prostě chcípne - jak konkrétně docílím toho abych dokument uložil v jedné verzi MS Office, a v novější verzi nešel otevřít? Tipnu si, že způsob nenajdete. Nejspíš jste narazil na poškozený dokument, a nevěděl jste o funkci Open and Repair (je v menu File/Open).
-
j (neregistrovaný)
Lulane uplne jednoduse, a jestli chces odborny skoleni, tak ti poslu proformu, az ji uhradis tak ti to ukazu. Jsou toho totiz nejmin stovky variant, takze zadarmo ti to ukazovat nebudu. Funkce repair je tak leda nahovno, ostatne stejne jako vsechny podobny v provedeni M$, protoze jestlize uz je dokument jeblej, tak tohle ho tak maximalne dorazi.
Poustet tyhle kraviny je zhruba stejne dobrej napad, jako poustet M$ checkdisk.
Apropos, ve ktery verzi opic (teda 2350 nebo 2970) pude otevrit dva excely se stejnym nazvem v jinym adresari (teda pardon, slozce)? A ve ktery verzi budou widle umet fungovat s UTC?
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Aha, takže stovky variant :). Víc než rok vás poptávám o konkrétní reprodukovatelný postup, ale nikdy z vás nic nevylezlo. Vždycky jste se prostě vytratil, jako ostatně vždycky když od vás člověk chce jakoukoliv konkrétní informaci. A teď najednou jsou "stovky variant" jak problém způsobit, a za vypracování postupu reprodukce problému (kde bohatě stačí jeden postup) chcete zaplatit. Samozřejmě víte, že vám nikdo nedá ani korunu. Situace je pořád stejná: prostě nevíte, neznáte a neumíte. Akorát místo toho abyste stáhnul ocas a někam zalezl, jako obyčejně, tak tak to hrajete na "odborny skoleni" a "poslu proformu, az ji uhradis tak ti to ukazu".
Ad ve ktery verzi opic (teda 2350 nebo 2970) pude otevrit dva excely se stejnym nazvem v jinym adresari - v Office 2013 to jde, a mám za to, že jsem to testoval od Office 2007 dál. Jestli chcete odborné školení MS Office, tak vám pošlu proforma fakturu, a až ji uhradíte, tak vám to ukážu ;)
Ad ve ktery verzi budou widle umet fungovat s UTC - systémový čas je ve Windows řady NT vždy v UTC, takže "fungují s URC" odjakživa. Asi máte na mysli RTC, které se u počítačů s BIOSem vždy udržuje v místní časové zóně. V případě UEFI je ta časová zóna uložená v NVRAM, protože tak to vyžaduje specifikace, a zajišťuje to interoperabilitu v případě dual bootu.
Když jsme u těch otázek: ve které verzi se Linux naučí podporu Kaby Lake? A která verze Linuxu zavede API pro takové triviální akce jako je přidání uživatele?
-
j (neregistrovaný)
Nefunguje to samo ani v opicich nejnovejsich, a je to zela vseobecne znama vec uz desitky let.
Stejne jako nefunguje to UTC, a taky odjakziva ... a prave proto treba by default nefunguje ten lulanem zminovanej multiboot. Jo, muzes si to v registrech prepnout ... a pak se ti rozesere polovina systemu do podoby, ze to je zraly na reinstal.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Nefunguje to samo ani v opicich nejnovějších - ale samozřejmě že to funguje. Potřebujete k tomu dvě instance Excelu. V Office 2013 je spustíte takhle:
https://blogs.office.com/2013/06/03/opening-workbooks-by-running-separate-instances-of-excel/Ad Stejne jako nefunguje to UTC, a taky odjakziva - ale samozřejmě že to funguje přesně jak jsem psal: u počítačů s BIOSem je RTC v lokálním čase. U počítačů s UEFI je v lokálním čase, ale je tu toho zapsaná time zone, takže by vám dual boot měl fungovat (pokud bootujete oba OS přes UEFI).
Ad muzes si to v registrech prepnout ... a pak se ti rozesere polovina systemu do podoby, ze to je zraly na reinstal - ale blbost. Existuje nějaký switch v Registry, který je nepodporovaný a byl určený tuším pro Windows na platformě Alpha AXP. Když si ho nastavíte, tak se sice RTC udržuje v UTC, ale systém může v některých situacích vytuhnout. Nenastane žádné "rozesrání" systému, natož aby byla nutná reinstalace. Když to nebude fungovat (což nebude), tak prostě hodnotu v Registry změníte zpátky. Kdyby to nefungovalo tak že nejde ani zabootovat (což není ten případ), tak to opravíte po bootu z instalačního média. Méně si vymýšlejte, je to průhledné. -
..tak, a nakonec to vsechno sklouzlo k tomu, ze se resi jak otevrit docy v ruznych officech. Proto se vraceji, chybi jim tema, kteremu rozumi kazdy - a se kterym se setkal kazdy, kdo kdy sedel pred monitorem s MS. Tady muze byt kazdy kralem - dejte mi experta, udelejte mi skoleni, rozsirte it oddeleni...pocitace zpusobuji narust prace.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
To bohužel neřeší problémy power managementu. Je smutné, když kernelový vývojář Matthew Garrett doporučuje nekupovat ani systémy se Skylake, protože je rozbitý power management.
https://mjg59.dreamwidth.org/41713.html -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Command line utilita není API. Přímý zápis do konfigurace asi také není úplně dobrý nápad. Link na dokumentaci glibs je pěkný. To je přesně místo, kde by to API mělo být popsané, kdyby existovalo. Ideálně by to mělo vypadat nějak takhle:
https://msdn.microsoft.com/en-us/library/windows/desktop/aa370649(v=vs.85).aspxBTW další pěkná věc by byla dokumentace zahrnující glibc, utility, syscalls, X11, Qt, GTK+, OpenGL a řadu dalších core technologií na jednom místě. Koukněte se na MSDN. Ať potřebuji otevřít soubor, přidat uživatele nebo nakreslit krychli, je tam popsané všechno. Ne abych musel hledat dokumentaci na nevím kolika místech, s tím že každá dokumentace má jinou úroveň detailů, a většinou chybí vysvětlení konceptů i příklady použití. Život unixového vývojáře je holt těžký.
-
Ravise (neregistrovaný)
Celkem by mě zajímala tvoje definice API :) Z mého pohledu, API je zhruba sada funkcí, které můžu využít v programu A pro komunikaci s programem B. A jestli volám funkci z nějaké knihovny nebo přímo nějakou exe-binárku už pro mě není podstatné. Nakonec, udělat knihovnu, která volání programů balí do funkcí rozhodně není složité, takže kdyby to bylo potřeba, určitě by se toho někdo zhostil.
Mimochodem, return codeNERR_PasswordTooShortmá v popisu - volně a neuměle překládám: heslo je kratší, než je požadováno. Nebo taky moc dlouhé, nebo taky nějaké z nedávno použitých hesel, nebo taky může mít málo unikátních znaků nebo nesplňuje jiné pravidlo pro hesla. Zkrátka TooShort. -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad by mě zajímala tvoje definice API - API je Application Programming Interface, tedy funkce která se volá z kódu. Command line utilita je proces, který admin spouští s nějakými parametry, případně se dá použít ve skriptu.
Ad jestli volám funkci z nějaké knihovny nebo přímo nějakou exe-binárku už pro mě není podstatné - to je naopak velmi podstatné. První problém je v tom, že utilita znamená spuštění procesu, což je značný overhead. Vstup musíte předat nějaké textové parametry, pak čekat až proces skončí, a následně parsovat textový výstup. Výstup závisí na verzi utility a lokalizaci.
Druhý problém je v tom, že na Unixech je tradiční konstrukcí pro spouštění procesu fork/exec. Když mám řekněme DB engine, který bere 10GB RAM, tak spuštění utility pomocí fork/exec znamená nutnost buď zkopírovat těch 10GB RAM do nového prostoru, nebo u novějších Unixů (dneska asi u všech) označit stránky v paměti jako CoW, což znamená že to může sežrat až 10GB RAM, a OS tu paměť musí mít k dispozici. Podotýkám že tu paměť nikdy nepoužiju, protože pomocí funkce exec spustím nějakou 100kB utilitu.
Třetí problém je v tom, že z utility nedostanete třeba callback nebo handle.Nepřijde vám to ve srovnání s API jako mimořádná příšernost?
Ad return code NERR_PasswordTooShort má v popisu... - v roce X zavedli konstantu, a v roce X+něco přidali další funkcionalitu. Co byste s tím dělal? A je to problém, když je to popsané? A je to horší než to API vůbec nemít? :)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad kdyz se neco zavola z nejaky knihovny, tak se vubec nemuze pustit dalsi proces, klidne i desitky - no to se sice může, ale většinou k tomu není důvod. A rozhodně není důvod spouštět proces kvůli nějakému přidání uživatele, zjištění stavu daemona/servisu, změně IP adresy síťové karty apod.
Ad to ty netusis vid, ze dll neni nic jinyho nez exe s jinou hlavickou zejo - to vy netušíte, že sice dll mají hlavičku executable, ale používají se úplně jinak. Vaše představy o tom jak funguje OS jsou... řekněme poněkud v rozporu s realitou.
-
" Ad by mě zajímala tvoje definice API - API je Application Programming Interface, tedy funkce která se volá z kódu. Command line utilita je proces, který admin spouští s nějakými parametry, případně se dá použít ve skriptu."
Z kodu muzete volat temer cokoli, a nemusi to byt kod ulozeny v binarni knihovne. I Command line aplikaci. Mozna vas to prekvapi, ale shell scripty jsou take programovy kod a volaji se v nich aplikace naprosto bezne. Ale i naprosto bezne se volaji aplikace napr. z C/C++ kodu. Mozna se budete divit, ale napr jadro pouziva jako sve API dokonce i specialni (magicke) soubory. Za API (nebo spuis jeho soucast) muzete povazovat treba i seznam identifikatoru pro nejaky model RPC, nebo treba komunikacni protokol client/server (napr. D-BUS).
Tedy za API lze povazovat vicemene jakekoliv rozhrani, ktere aplikace pouziva ke komunikaci se svym okolim :)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Command line utilita je určená pro admina nebo uživatele, který ji používá z terminálu. Nakonec proto má textový vstup i výstup. Samozřejmě se dá volat ze shell skriptu, protože shell skript je v podstatě zřetězená sada příkazů, jako byste je psal na terminál (obohacená o pár řídících konstrukcí).
Pokud trváte na tom že command line utilita je API, tak by nebylo špatné například z C++ a standardních knihoven odstranit všechny operace nad soubory. Vždyť můžete prostě spustit utilitu, je to přece geniální API. Chcete připsat řádek k textovému souboru? Spustíte shell s parametrem echo [text] a přesměrováním do výstupního souboru. Chcete přečíst obsah souboru? Spustíte shell s parametrem cat [soubor], a dokonce můžete použít pipe a vyfiltrovat si co z toho souboru chcete. U binárních souborů se také dá něco vymyslet. Stačilo by napsat pár utilit, které by prováděly čtení a zápis souborů. Vstup i výstup by měl být textový, ale dá se použít třeba base64. Už se těším na Oracle MjA=, který bude tohle API používat :)
BTW dalším krokem může být nahrazení OpenGL pomocí command line utilit. Potřebujete vykreslit trojúhelník? Prostě zavoláte utilitu, protože je to API ;)
-
Cli program je urcen predevsim k pouzivani. Jakym zpusobem a kde bude volana, je program samotnemu burt a muze byt putna i autorovy. Zalezi vzdy na tom, kdo ji chce pouzit ;)
To mate uplne jedno jak je API, ci jeho soucasti implementovano :) Dulezite je ze ma jasne definovene vstupy, vystupy a co ma delat. Dokonce je naprosto jedno jakeho datoveho typu jsou parametry, nebo vystup. Je dulezite aby jste to mohl v aplikaci pouzit. Implementace a forma samotna je naprost vedlejsi zalezitost. Zapomente na predstavy z drevnich widlo-dob. Zalezi jen na tom z jake urovne abstrakce na to pohlizite ;)
Pokud odstranite operace nad soubory nebudete schopen vytvorit ty 'utility'. API ma totiz takovou blbou vlastnost a to tu, ze se vrstvi. tak ku prikladu v Jazyce LUA uprednostnuji vyuziti napriklad programu ls pred modulem LFS (Lua File System), nebo abych se s tim nejak patlal jinak. Dostanu stejna data a jeste navic jsou pekne naformatovana (ci filtrovana) tak jak potrebuji k tomu abych je mohl pohodlne zpracovat a mam to hlavne bezbolestne. Navic externi LUA moduly se dost blbe pouzivaji pokud vyuzivate Lua interpreter jako primou soucast nejakeho programu. Takze je jednodusi zavolat program (existuje-li) ktery danou funkcnost poskytne. Je to jednoduche.
A co treba kdyz potrebuji zpracovavat informace z balickovaciho systemu (dpkg)? Jsou dve moznosti bud budu zpracovavat soubory s daty dpkg a delat si vse sam - cimz ho vlastne obejdu, coz samozrejme neni zadouci. Nebo pouziji proste cli-tools, ktere jsou k dispozici. A v tomto pripade se ty programy stavaji proste API k danemu systemu. Bez ohledu na to jak jsou reseny. (Osobne zrovna v tomhle ohledu volim kombinovanou metodu. Informace o baliccich si vetsinou beru ze seznamu a manipuluji s nimi prostrednictvim cli-tools)
No a posledni vec: Kdyz vytvarite nejakou vrstvu, mate mnoho moznosti, jak ji implementovat. Ano urcite by se nasel nekdo, kdo by treba mohl OpenGl implementovat pomoci cli. Ale... je to vhodna implementace? Tahle otazka vsak nijak nepopira to, ze cli aplikace mohou byt API (nebo soucasti API) k nejakemu konkretnimu celku ;)
Uz dlouho se zabyvam otazkou univeralni desktopove vrstvy pro Linuxove systemy (uz jen proto ze mi na tom vazne WMC). Donedavna jsem si rikal, ze nejvhodnejsi interface pro jeho kompozici do aplikaci bude knihovna. Posledni dobou zacinam z urcitych duvodu menit nazor a zahravam si s myslenkou vyzlouset pro toto system client-server. Mozna rovnou technologii D-BUS.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad ku prikladu v Jazyce LUA uprednostnuji vyuziti napriklad programu ls pred modulem LFS (Lua File System), nebo abych se s tim nejak patlal jinak - aha. Je to sice pomalé a nefunguje to jinde než na Unixu, ale jinak fakt super nápad :)
Ad co treba kdyz potrebuji zpracovavat informace z balickovaciho systemu (dpkg)? - ve Windows prostě použijete API. Na Linuxu opět API chybí. Hrabat přímo do konfigurace se vám nejspíš vymstí, protože každé distro může mít jiný packager (nemluvě o dalších Unixech), a v příští verzi distra může být konfigurace packageru úplně jinde, nebo úplně jiná. To co děláte je ukázková bad practice.
https://msdn.microsoft.com/en-us/library/windows/desktop/aa372463(v=vs.85).aspxAd Pokud odstranite operace nad soubory nebudete schopen vytvorit ty 'utility'. API ma totiz takovou blbou vlastnost a to tu, ze se vrstvi - chyba. Jak myslíte že fungují utility pro system management jako je například swapon nebo ifconfig? Používají nějaké API, typicky syscall. Jde o interní interface který není popsaný v POSIXu, Single UNIX Specification ani LSB. Pak existují i utility které modifikují nějaké soubory podle nepopsaných pravidel apod. Každopádně pokud byste chtěl přístup k souborům řešit pomocí utilit, tak ty by mohly například používat nedokumentované syscalls.
Jinak váš příspěvek je pěkný, ale z command line utility tím API neuděláte. Přečtěte si Single UNIX Specification. Jsou tam kapitoly System Interfaces (tj. APIs) a Shell & Utilities, protože pánové vědí co je API a co je utilita.
-
Ad Lua:
Pane Ophir delal jste nekdy neco v jazyce Lua, nez Hello World? Tak mi tedy, dejte prosim, ukazku jak ve skriptu, v ciste Lue budete volat prime WinApi (bez prime podpory volajiciho - cista Lua). Rad se necham poucit. :-D A propo - i kdyby jste s necim prisel, chcete mi tvrdit, ze volani WinApi je portabilni na jine systemy? Treba Linux?Ad ls:
Je to dostatecne rychle pro pro zpracovani ve skriptu. Nemluve o faktu ze spoustu veci urychli spravny vyber argumentu, tak, aby jste rovnou zpracoval pouze vystup. Nemusite se starat o samotne cteni (prochazeni) FS struktury. Coz v pripade modulu LFS nebo nizkourovnoveho API delat musite.Ad dpkg:
Pane Ophir, vy si plete konfiguraci programu s vstupnimi/vystupnimi daty, ktere ma zpracovat! No jestli takhle to berete v M$, chapu proc jsou jejich dila takova katastrofa. Seznami baliku jsou prave takova data (v podstate cache, i kdyz v pripade dpgkg, se timto slovem oznacuje neco trochu jineho). Stejne data muzete samozrejme ziskat zavolanim odpovidajici cli aplikace. ovsem na rozdil od ls, kde kde pracujete (vetsinou) max jen s par kb ve vystupu, muze velikost dat u balickovaciho systemu vylitnout do deitek kb mozna i vic, v pripade ze chcete podrobne informace o vetsim mnozstvi balicku. Typicky, kdyz vyhledavate podle nejakeho patternu, ci skupinu (treba podle tagu) , nebo z konkretnich repositaru, autora, atd... Nemluve o tom, ze se s nimi delaji dalsi operace. Proto - presne podle pravidla vhodnosti, o nemz jsem vam psal drive - je vyhodnejsi si ty nadat nacist primo, ze seouboru a zpracovat primo. Vsimnete si, ze pisu o nacteni, nikoliv o zapisu. nemohu tedy balickovaci system nijak ovlivnit.ad Windows instaler) - LOL! dpkg a vindows instaler je nebe a dudy!!!! :-D
ad io )
jednak je uplne jedno jak mate io operaci v aplikaci definou, porad ji tam musite mit a musite ji delat pres rozhrani jadra. Nedokumentovane volani (obecne) jsou v pripade Linuxu naprosta pitomost, protoze jich lze vzdy dohledat, alespon ve zdrojacich. Postradfaji tedy naprosto smysl. A i kdyby, byl jste to vy sam (nebusu to hledat - najdete si to, urcite vite co nam tu tvrdite), kdo nam tu tvrdil, ze jak jsou aplikace a volani implementovana nemusi uzivatele/programtora zajimat. Tudiz mi muze byt presne dle vasich slov byt uplne putna, jestli (ne)vola dukumentovane, nedokumentovane, posvedcene, ci jakekoliv jine syscally. Dulezite je, ze ma definovane vstup, vystup a proces. ;)"Jsou tam kapitoly System Interfaces (tj. APIs) a Shell & Utilities, protože pánové vědí co je API a co je utilita."
Premyslim jestli se to da rici i Vas. A nejen v teto souvislosti. ;) -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Lua... jak ve skriptu, v ciste Lue budete volat prime WinApi - a jak budete volat Win32 API přímo v Javě? Asi dost špatně. Co z toho plyne? Vůbec nic.
Ad chcete mi tvrdit, ze volani WinApi je portabilni na jine systemy - Win32 je k dispozici na Windows, a existuje pár dalších nekompletních implementací. Cocoa je k dispozici na MacOS X, a existuje pár dalších nekompletních implementací. API Linuxu bohužel není moc definované. Vychází z POSIXu, ale některé věci jsou specifické pro Linux.
Ad Lua, dostatecne rychle pro pro zpracovani ve skriptu, Nemusite se starat o samotne cteni (prochazeni) FS struktury - pokud Lua nemá moduly které by řešily požadavky na procházení souborů/adresářů, tak je to problém Lua. Kupodivu v .NETu, Javě apod. nemusí nikdo provádět shell out, aby získal seznam souborů v adresáři.
Ad dkpg, je vyhodnejsi si ty nadat nacist primo, ze seouboru a zpracovat primo. Vsimnete si, ze pisu o nacteni, nikoliv o zapisu - to je pěkné, ale nic to nemění na faktu, že v příští verzi dpkg (nebo v jiném distru) může být všechno jinak, a váš kód nebude fungovat. Předpokládám že takové detaily vás netrápí.
Ad dpkg a vindows instaler je nebe a dudy - ano, Windows Installer má API.
Ad Nedokumentovane volani (obecne) jsou v pripade Linuxu naprosta pitomost, protoze jich lze vzdy dohledat - nedokumentovaný interface se může bez varování v příští verzi měnit. To je jeho vlasnost.
Ad jak jsou aplikace a volani implementovana nemusi uzivatele/programtora zajimat. Tudiz mi muze byt presne dle vasich slov byt uplne putna, jestli (ne)vola dukumentovane, nedokumentovane, posvedcene, ci jakekoliv jine syscally. Dulezite je, ze ma definovane vstup, vystup a proces - souhlas. Problém je v tom, že na Linuxu pro řadu triviálních akcí neexistuje dokumentované API. Jestli command line utilita použije černou magii nebo nedokumentované volání, to je mi celkem jedno.
Ad protože pánové vědí co je API a co je utilita; Premyslim jestli se to da rici i Vas - vy jste zatím předvedl, že vám ten rozdíl není jasný.
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatel
Tohle jsem naposledy řešil u dokumentu v Office 97 - byl vytvořený v anglické verzi a v české nešel otevřít nijak (havárie). OOo pomohlo. To je obecně problém s .doc soubory - jsou tam bloby a žádné kontroly. docx je na tom podstatně líp (poškození samotného dokumentu se pozná - je to ve skutečnosti ZIP).
-
Max Devaine (neregistrovaný)
Jestli to třeba nebude security nastavením v MS Office? Oni mají totiž takovou super fci, která brání otevírat soubory s příznakem stažení z internetu.
Funkce je to poněkud dementní, protože tě neupozorní na to, že je problém se zabezpečením, ale vyhodí info o poškozeném souboru / nemožnosti otevřít soubor.
Otázkou tedy je, zda tvá zkušenost pramení z neznalosti (přeuložením souboru jsi mu změnil příznak, proto najednou šel v MS Office), nebo zda byl soubor skutečně poškozen?
To už se ale asi nedozvíme.
Osobně mám v jobu Ms Office v těchto verzích : 2003, 2007, 2010, 2013, 2016 a když se vyskytl nějaký problém s otevřením, bylo to vždy v security nastavení MS Office u konkrétního uživatele.
Zdar Max -
qwerrtz (neregistrovaný)
Opakovana zkusenost. Dokument vytvoren v MS Oppice Verze X. Vsem normalne funguje. Jednoho dne dostane jeden uzivatel novy PC a verze MS Oppice X+1. dokument je najednou rozsypany. Vsem ostatnim stale funguje. Reseni? Otevrit v LO (drive OO) preulozit do verze X+1 a novy uzivatel si ho otevre. Obcas uz ho ale neotevrou ostatni s puvodni verzi MS Oppice, i kdyz maji nainstalovan MS Oppice compatibility pack (nebo jak se to jmenuje).
Vyzkouseno X krat za poslednich 10 let mezi ruznyma MS oppicema.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
To ale může mít dlouhou řadu příčin, včetně poškození souboru. To že je možné poškozený soubor otevřít v jedné verzi ještě neznamená, že to půjde i v jiné verzi. A mimochodem problém může být i s dokumenty MS Office vytvořenými nebo editovanými v OpenOffice/LibreOffice.
Jinak řešením typicky bývá právě ten Open w Repair.Každopádně co mě zajímalo je konkrétní reprodukovatelný postup, jak v office verze X uložit soubor tak, aby v office verze X+1 otevřít nešel.
-
"Každopádně co mě zajímalo je konkrétní reprodukovatelný postup, jak v office verze X uložit soubor tak, aby v office verze X+1 otevřít nešel."
Uprime - nevim. Ale co vim, ze proste obcas se stane, dokumenty vytvorene v M$ Office proste M$ Office neotevrou. Jaky konkretni duvod, ci postup k tomu vede me osobne (a vetsinu dalsich uzivatelu) nezajima.
Spis me prijde k smichu zpusob jakym se to da napravit:
Takze podle vas, kdyz mi selze loading dokumentu, musim znovu do nabidky a vybrat si volbu "opravit a nacist"? A proc to neudela ten program rovnou pri nacitani? Nebo M$ neumi detekovat vyjimky? (No vzhledem ke zkusenostem se software z jejich dilen to nikoho asi moc neprekvapi) To se pak nedivim, ze hodne lidi proste potom nevi co s tim maji delat. Hmmm.... Ten ing. ktery tuhle funkci zapracoval do M$ Office by si zaslouzil titul "Tydyt roku" ;) -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad proste obcas se stane, dokumenty vytvorene v M$ Office proste M$ Office neotevřou - viděl jsem takové dokumenty, a typicky se mi nepodařilo zjistit důvod. Někdy v hex view byly vidět názvy fontů z OpenOffice, takže pak bych věděl :). Jindy dokument v hex view vypadal jako že vůbec není ve formátu MS Office, a prostě jsem z něj nic nedostal. Ve většině případů ale pomohl repair. Pracovní hypotéza je ta že šlo o dokumenty, které se nějak poškodily. Může to být chyba paměti (překvapivě častý problém), pád aplikace během zápisu apod.
Ad kdyz mi selze loading dokumentu, musim znovu do nabidky a vybrat si volbu "opravit a nacist" - v některých případech se repair provádí automaticky, ale netuším za jakých okolností. Jinak minimálně u binárních formátů nejsou tyhle problémy nijak výjimečné. Viděl jsem například dokumenty ve WordPerfectu, které způsobovaly okamžitý pár aplikace, případně pád aplikace při zobrazení konkrétní části dokumentu. WordPerfect tehdy pokud si vzpomínám neměl repair option, takže jediným řešením bylo otevřít dokument ve Wordu a znovu ho uložit.
-
"v některých případech se repair provádí automaticky, ale netuším za jakých okolností."
Vidite, ja take ne a myslim ze vetsina dalsich uzivatelu teke;) No a tom je.
Je naprosto jedno, z jakeho duvodu a proc k tomu dojde a je take naprosto jedno jestli k tomu dochazi u konkurecnich produktu. Faktem je, ze pokud aplikaci selze nejake operace (a nejde rovnou do kytek - to je jiny pripad) mela by na to adekvatne zareagovat. V tomto konkretnim pripade minimane vyflusnout dialogove okno, ktere uzivatele alespon heslovite obeznami se situaci a rovnou jej nasmeruje na mozne reseni. Ci rovnou zavolat operaci, ktera se skryva pod nabidkou "opravit a otevrit" a necekat az ze to "mozna" uzivatel zvladne sam. To ze to nekdy (a nikdo vlastne nevi kdy) dela sam to moc kredit vyvojaru M$ Office nevylepsi - spis naopak ;)
-
"v některých případech se repair provádí automaticky, ale netuším za jakých okolností."
Vidite, ja take ne a myslim ze vetsina dalsich uzivatelu teke;) No a tom je.
Tak byvaly doby, kdy Word pri pokusu o otevreni poskozeneho dokumentu reagoval tim, ze spadl rychlosti svetla. Pokud k tomu jiz nedochazi alespon obcas, je to vyrazny pokrok.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
U XML formátů by to s tím repairem mělo fungovat o něco lépe. Možná později zkusím.
Ad byvaly doby, kdy Word pri pokusu o otevreni poskozeneho dokumentu reagoval tim, ze spadl rychlosti svetla - když se podíváte jak fungují binární formáty, a zkusíte si napsat v C++ aplikaci která ukládá nějaký netriviální dokument nebo netriviální nastavení, tak to není až zase takové překvapení.
-
když se podíváte jak fungují binární formáty, a zkusíte si napsat v C++ aplikaci která ukládá nějaký netriviální dokument nebo netriviální nastavení, tak to není až zase takové překvapení.
Nevim, jak vas, ale me docela prekvapuje, ze multimiliardova firma neumi odchytit vyjimku a misto padu zobrazit hlasku, ze se soubor posral. Jestli se dobre pamatuju, muzete mit ve Wordu otevreno nekolik souboru. Takze padem take uzivatele pripravite o nezasejvovanou praci. Tohle neokecate, takove hovadiny se daji tolerovat leda nejake garazovce z doby programu na ZX Spectru, kde se casto setrilo kazdym bajtem.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad multimiliardova firma neumi odchytit vyjimku a misto padu zobrazit hlasku, ze se soubor posral - OK, zobrazíte výjimku, a pak co? Pokud máte aplikaci v neznámém stavu, tak je často lepší ji prostě ukončit, než zkoušet pokračovat.
Ad uzivatele pripravite o nezasejvovanou praci - to řeší AutoRecover, možná vyjma posledních pár minut práce.
-
Ad multimiliardova firma neumi odchytit vyjimku a misto padu zobrazit hlasku, ze se soubor posral - OK, zobrazíte výjimku, a pak co? Pokud máte aplikaci v neznámém stavu, tak je často lepší ji prostě ukončit, než zkoušet pokračovat.
Ad uzivatele pripravite o nezasejvovanou praci - to řeší AutoRecover, možná vyjma posledních pár minut práce.
Aha. A proc jsou aplikace MS po pokusu o otevreni souboru v neznamem stavu? A proc kvuli tomu mam dela recovery tech nekolika souboru, na kterych jsem delal predtim? Pricemz recovery zachyti jen zmeny, ktere se udaly pred poslednim autosave. Mel bych jit na kafe vzdy, kdyz chci otevrit soubor, abych mel jistotu, ze probehl autosave? A proc treba GIMP nespadne, kdyz chci otevrit poskozeny obrazek, ale jednoduse zobrazi hlasku, ze je obrazek nabourany a nejde otevrit?
-
Aha. A proc jsou aplikace MS po pokusu o otevreni souboru v neznamem stavu?
Začínám mít pocit, že toto není ten původní LO. Toto už je nejméně podruhé v této diskusi, kdy připustil nějaký problém. Poprvé ten registr vozidel (triviální číselníková aplikace pro pouhých 10M lidí a 7.5M aut) a 250 klientů.
Podruhé je aplikace po načtení vlastního formátu v neznámém stavu...
Chceme zpět původního LO, tady ten nějak ztratil na síle.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad proc jsou aplikace MS po pokusu o otevreni souboru v neznamem stavu - protože otevření souboru jaksi z definice výrazně mění interní stav aplikace. Pokud dojde k výjimce, tak se něco nepovedlo. Pro programátora může být opravdu složité zajistit, aby aplikaci znovu dostal do konzistentního stavu. Už tu někdo uváděl, že třeba Oracle také s klidem spadne při špatných vstupních datech. Důvod je prakticky stejný.
Ad recovery zachyti jen zmeny, ktere se udaly pred poslednim autosave. Mel bych jit na kafe vzdy, kdyz chci otevrit soubor, abych mel jistotu, ze probehl autosave - jak často vám Word padá při otevření souboru? U mě to bylo před cca 5-10 lety. Ano, přišel jsem o změny za posledních pár minut, ale pokud se mi taková "tragédie" stane jednou za 5-10 let, tak to skousnu :)
Ad proc treba GIMP nespadne, kdyz chci otevrit poskozeny obrazek - pokud se poškození obrázku správně "strefí" do něčeho co Gimp neřeší, tak vám spadne také. Jenže obrázek je oproti dokumentu MS Wordu dosti triviální datová struktura, takže se dá daleko snáz ověřit, jestli je v pořádku.
-
Petr M (neregistrovaný)
Ne, nemění se stav aplikace. Jenom se načte další modul. Alokuje paměť, vytvoří se v ní objekt pro zpracování streamu a načte se stream z externího zdroje.
Pokud se načítá stream z externího zdroje, jsou třeba dva kroky - validace a parsování. Pokud se jeden z nich nepovede, aplikace nesmí zhavarovat.
Maximální přijatelná škoda je, že se v try/finally zruší příslušný objekt a vrátí se paměť s výpisem hlášení o příčině problému. Za předpokladu, že selže automatická oprava.
Je blbě, když něco, kde je otevřených 10 souborů, kvůli jednomu z nich padne úplně. To můžeš rovnou vypnout celý okres proto, že na jednom úseku VN spadla větev a nějaký idiot nenamontoval pro tu konkrétní větev úsečník. Prostě to děláte blbě.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jak jsem už psal: kdyby to bylo tak jednoduché, tak nemá celý obor IT už desítky let problém třeba s buffer overflow :). A jak jsem také psal, validace souborů při otevírání se v MS Office výrazně zlepšila, a Jarda popisuje zkušenosti z devadesátých let, kdy bylo IT ve fázi dinosaurů, a SW se díky omezení na straně CPU i paměti psal trochu jinak než dnes.
-
j (neregistrovaný)
"kdyby to bylo tak jednoduché"
To je zajimavy, ze to zjevne je tak slozity vyhradne a pouze pro M$, protoze zadny jiny aplikace nepadaj kvuli pokusu o otevreni neceho, co otevrit neumej. Ale vono se neni co divit ... ve firme, ktera preklada vzorce ... takze se pak neda tabulka otevrit v jiny jazykovy variante ... pripadne ve firme, ktera pro widle neni schopna pouzivat jazykovej balik, takze kdyz chce korporace jinej jazyk, potrebuje jinou verzi widli ... pripadne pro firmu, ktera neni schopna zalogovat ze system pad nahubu, ale zato loguje kazdou nepodstatnou hovadinu, pricezm u 90% chyb uvadi "tohle hlaseni muzete ignorovat". lol.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad zadny jiny aplikace nepadaj kvuli pokusu o otevreni neceho, co otevrit neumej - ale nesmysl. Už tu dvakrát padl jako příklad Oracle, který s klidem spadne na poškozeném DB souboru. Je to problém prakticky každé složitější aplikace.
Ad firme, ktera preklada vzorce ... takze se pak neda tabulka otevrit v jiny jazykovy variante - vymýšlíte si. Excel ukládá jména funkcí v angličtině, a v místním jazyce je jen ukazuje uživateli. Můžete si to zkusit. Pokud jste někdy narazil na funkci s cizojazyčným názvem která nefungovala, tak to nejspíš bylo makro, které v dokumentu nebylo vložené. Úplně laicky: vložte do dokumentu v českém Excelu makro SpocitejCenu a použijte ho na sheetu. Pak to uložte bez maker, a pošlete německému kolegovi. Pochopitelně uvidí "rozbitou" funkci SpocitejCenu, akorát to není funkce, ale chybějící makro. Tohle je jediný způsob, jak můžete docílit iluze, že se názvy funkcí ukládají lokalizované.
Ad pro widle neni schopna pouzivat jazykovej balik, takze kdyz chce korporace jinej jazyk, potrebuje jinou verzi widli - vymýšlíte si, language packy jsou běžně ke stažení.
https://support.microsoft.com/en-us/help/14236/language-packsAd neni schopna zalogovat ze system pad nahubu - to záleží jak "pad na hubu". Běžně se pořizuje minidump a je hláška v Event Logu. Pochopitelně pokud systém havaruje dostatečně drsně (například odpadne i FS nebo driver diskového řadiče), tak už nic nezapíše.
Ad loguje kazdou nepodstatnou hovadinu, pricezm u 90% chyb uvadi "tohle hlaseni muzete ignorovat" - zkuste si někdy spustit GUI aplikaci na Linuxu z command line. Ty hlášky lezoucí do terminálu vás asi dost překvapí.
-
To je zajimavy, ze to zjevne je tak slozity vyhradne a pouze pro M$, protoze zadny jiny aplikace nepadaj kvuli pokusu o otevreni neceho, co otevrit neumej.
To budou ty dinosauri. Jak okolo dusa Ballmer a podobni, tak se pri tech otresech a revu neda premyslet.
Ale vono se neni co divit ... ve firme, ktera preklada vzorce
Oni kreteni prekladaji cely Visual Basic, co maji pribaleny k Exelu. Uz jsi videl VisualBasic francouzsky? A kdyz takove makro prijde do anglickeho Exelu, tak ten se z toho posere. Asi se to musi prohnat pres Google Translate.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad kreteni prekladaji cely Visual Basic, co maji pribaleny k Exelu. Uz jsi videl VisualBasic francouzsky? A kdyz takove makro prijde do anglickeho Exelu, tak ten se z toho posere - tak na prvním místě se VBA kompiluje do p-code. Na druhém místě jsem fakt francouzský VBA neviděl. Vy ano? Vizte screenshot. Samozřejmě jména proměnných a funkcí můžete mít třeba litevská, ale vlastní jazyk lokalizovaný není. To můžu potvrdit u Excelu 97 a novějšího, ve starších jsem VBA nepoužíval.
http://joel.garbe.perso.sfr.fr/ImagesLogiciels/MacroVBAExcel2007.jpg -
Na druhém místě jsem fakt francouzský VBA neviděl. Vy ano? Vizte screenshot. Samozřejmě jména proměnných a funkcí můžete mít třeba litevská, ale vlastní jazyk lokalizovaný není. To můžu potvrdit u Excelu 97 a novějšího, ve starších jsem VBA nepoužíval.
To bude patrne tim, ze uz i v MS pochopili, ze slapli do opravdu velkeho hovna. Francouzsky Exel s francouzskym Visual Basicem jsem videl na vlastni oci na vlastnim pocitaci. Chtel po mne jeden starik, abych mu zbastlil nebo upravil makro na jeho strasne ucetnictvi v Exelu. On mel tusim anglickou verzi, kterou ja nemel. Valela se mi doma nejaka CD, tak jsem vzal francounzskou verzi a misto select nebo selection nebo jak se to, to chtelo selectioner nebo tak nejak a podobne ostatni klicova slova. Nastesti jsem pak vystrachal verzi ceskou, ktera to mela normalne anglicky.
Netusim, co by se stalo, kdybych to makro prenesl na jinou jazykovou verzi i se souborem, nepamatuju se, jestli jsem to zkousel, je to uz snad 20 let. Ale pamatuju, ze u nej to makro nechodilo, protoze mel jinou verzi Exelu a musel jsem tam na miste jeste neco predelat. V tom jeho Exelu se to, co mi doma chodilo, chovalo jinak.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Já vím že Francouzi mají svoje "špecifiká". Patří mezi ně anglofobie a snaha všechno za každou cenu lokalizovat. Například v češtině máme ve Wordu na toolbaru (nebo ribbonu) B jako bold, I jako italic a U jako underline; zkratkové klávesy jsou Ctrl+B, Ctrl+I a Ctrl+U. Frantíci nejen že mají G asi jako guillotine, I jako zřejmě inapproprié a S nejspíš jako saboteur, ale mají i zkratkové klávesy Ctrl+G, Ctrl+I a Ctrl+S.
http://www.cnetfrance.fr/i/edit/fo/2013/02/word-pdf-2.pngNašel jsem něco o francouzské verzi Excelu 95, který prý měl mít přeložený i VBA, ale nepodařilo se mi to potvrdit. Český Excel 97 určitě nic takového neměl. Pokud pro frantíky lokalizovali VBA, tak by mě zajímalo, jestli to tehdy bylo kompilované do p-code.
Lokalizovat makro jazyk sice může dneska působit fakt zvláštně. Ale v devadesátých letech byla lokalizace (a globalizace) SW teprve novinkou, což by mohla být částečná omluva pro takovou zběsilost.
-
Našel jsem něco o francouzské verzi Excelu 95, který prý měl mít přeložený i VBA, ale nepodařilo se mi to potvrdit. Český Excel 97 určitě nic takového neměl. Pokud pro frantíky lokalizovali VBA, tak by mě zajímalo, jestli to tehdy bylo kompilované do p-code.
Mozna to CD jeste nekde mam. Jestli se premuzu, muzu zkusit z toho vykuchat help. Treba tam jsou nejake priklady pro pobaveni.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jak říkám: obrázek je poměrně jednoduchá datová struktura, takže se lépe validuje.
Ad Word mi spadl. Ano, take tak pred vice, jak 10 lety. Tak dlouho ho totiz uz vubec nepouzivam - no vidíte, a já Word používám každý den, a také mi spadl při otevírání souboru naposledy přes cca 5-10 lety. Takže jsme vlastně oba šťastní :)
-
j (neregistrovaný)
To je zajimavy lulane, ze web neni jic jinyho nez zcela obecna zmet tagu. Kazdej si tam muze napsat co chce a jak chce, a prekvapko ... browsery NEPADAJ. Tak maximalne kdyz je to vazne uz hodne zmrveny zobrazej hlasku, ze tohle nezobrazej. Jo a jen tak mimochodem, soucasti html klidne muze bejt i binarni soubor. Prekvapko co?
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Typicky máte nějakou C++ struct, do které nacpete to co bylo na disku. Pokud je v datech problém, tak vám aplikace může při dalším běhu sletět. Samozřejmě můžete napsat validaci, ale je to dost práce, a těžko vychytáte všechno. Kdyby šlo snadno vychytat všechno, neměl by celý obor IT už desítky let problémy třeba s buffer overflow :)
MS ty validace postupně vylepšuje, takže dneska shodíte Word špatnými daty opravdu velmi vzácně. Jenže Jarda popisuje zkušenosti z devadesátých let, když se ještě v oboru IT proháněli dinosauři :)
-
MS ty validace postupně vylepšuje, takže dneska shodíte Word špatnými daty opravdu velmi vzácně. Jenže Jarda popisuje zkušenosti z devadesátých let, když se ještě v oboru IT proháněli dinosauři :)
Temi dinosaury asi narazite na Ballmera, ktery se jim nejvice podoba. Ale nemela ta validace byt jaksi jednou ze zakladnich veci navrhu? Ne, ze by MS byl jediny, kdo na to dlabe. Ale treba soudruzi bastliri z Garminu se aspon mohou vymlouvat na omezene systemove zdroje GPS. Na Widlich tezko, kdyz prece 640 kB by melo stacit kazdemu.
-
Ivan (neregistrovaný)
Ten format je poplatny dobe kdy vzniknul. Setrilo se pameti i diskovymi operacemi. Navic ten format ma za sebou monoho let historie. Myslim, ze si v MS oddychli, kdyz presli na novy format.
PS: on i Oracle dokaze segfaultovat po restartu behem media recovery, a tak jde o uplne jine penize.
-
Navic ten format ma za sebou monoho let historie. Myslim, ze si v MS oddychli, kdyz presli na novy format.
Toz to nevim, ale MS se na prechod na novy format vubec nechystal. Stary jim vyhovoval, neni na dobry vendor lock-in, ktery se obcas posili nejakymi nedokumentovanymi zmenami, coz zaroven nuti uzivatele k upgradu Oppice.
MS na novy format presel z donuceni, aby mu neujel vlak kdyz se poruznu schvalovaly otevrene formaty pro pouziti ve statnich spravach. Podle toho ten MS format take vypada. 6000 stranek prasaren, ze kterych dodnes chudaci vyvojari sili. A podle toho take vypadal ten schvalovaci proces, ktery byl uskutecnen pomoci najatych schvalovacu z rozvojovych zemi, kteri se vickrat v ECMA neukazali, cimz je cela instituce paralyzovana, protoze k zadnemu hlasovani se nedostavi potrebny pocet clenu.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad MS se na prechod na novy format vubec nechystal - Excel měl XML formát od roku 2000, Word od roku 2002. Standardizace ODF začala v roce 2001.
Jinak XML formáty mají svoje výhody, ale i nevýhody. Například když máte 400-stránkový dokument a připíšete v půlce dvě slova, tak u binárního formátu můžete snadno připsat změnu na konec souboru. U zipovaného XML musíte celý dokument znovu serializovat do XML a zazipovat, což je výrazně delší operace. Podobně otevírání velkých souborů je ve srovnání s binárním formátem výrazně pomalejší, protože je prostě potřeba to veliké XML parsovat.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jde to, ale dře to. Nevím jak to má dneska LibreOffice, ale u OpenOffice svého času uživatelé popisovali, že otevírání a ukládání velkých spreadsheetů bylo na minuty. Samozřejmě se to dá optimalizovat (například MS Office je poměrně rychlý a navíc ukládá soubory na pozadí), ale výsledek bude nutně vždycky horší než u binárního formátu. XML je stejně nakonec character soup nečitelná pro člověka, je velkou otázkou, jestli přínos XML formátů (navíc zazipovaných dohromady s ne-XML obsahem, takže odpadají výhody XML) převažuje jejich nevýhody. Je to otázka k zamyšlení, i když odpověď nakonec může být "ano".
-
Jde to, ale dře to. Nevím jak to má dneska LibreOffice, ale u OpenOffice svého času uživatelé popisovali, že otevírání a ukládání velkých spreadsheetů bylo na minuty.
No, jestli minuty, tak to musela byt opravdu stara plecka a asi do toho pocitali i start LO/OO. LO/OO jsou dost pomale, ale zas tolik tragicke to nei. Co ale dost zpomaluje, je kdyz se to pri loadu musi konvertovat z MS formatu. To pak by ty minuty byly mozne.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ne úplně jako log. Text dokumentu je sekvence fragmentů zvaných text run, a nový text run můžete prostě připsat. V případě OOXML je tenhle koncept zachovaný (nevím jak je to s umístěním v souboru, u XML si to těžko představit), jenže vám to moc nepomůže, protože výsledek musíte zazipovat. V případě ODF je tuším dokument podobnější HTML, řekněme plochý.
-
Excel měl XML formát od roku 2000, Word od roku 2002. Standardizace ODF začala v roce 2001.
To je mozne. Patrne dalsi nedokumentovana prasarna od MS, nikoliv OOXML. Ten byl ke standardizaci predlozen r. 2006. ECMA je s tuim vyhodila a museli to predelat. Ke schvaleni doslo r. 2008. Od te doby jiz byly dalsi dve iterace.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Nebudu hledat specifikaci 16 let starého formátu :), ale popis "nedokumentovana prasarna" bych osobně uplatnil na ODF, které bylo v prvních verzích plné frází "The value of this attribute is implementation specific". Není podle vás nedokumentovaná prasárna uvést formát pro spreadsheety, který přesně touhle frází popisuje vzorce?
Ad Ten byl ke standardizaci predlozen r. 2006. ECMA je s tuim vyhodila a museli to predelat. Ke schvaleni doslo r. 2008. Od te doby jiz byly dalsi dve iterace - nevím jestli s tím ECMA někoho vyhodila, ale práce na standardu je obecně iterační. To že MS vydal další verze specifikace OOXML je přece správně, formát se vyvíjí. Nakonec i ODF má od uvedení dvě nové verze. Za 8.5 roku dokonce ve standardu přibyl i ten popis vzorců ve spreadsheetech. V příští verzi se možná dočkáme i použitelné verze funkce sledování změn, jak jí má implementovanou tuším už Word 95.
-
NULL (neregistrovaný)
Napsal jsem 2 diplomové práce, jednu ve Wordu a jednu v LO a zodpovědně zde prohlašuji, že debilní jsou oba stejně.
Na tenký led se člověk dostává, pokud musí otvírat to samé dílo v obou. Trochu pomohlo schválení ODF evropskou unií, takže se ty mrdky z MS nemohou vymlouvat jenom na ostatní, přičemž co nová verze wordu, to nové specifikace pro ukládání a transfer dat, rovnice z LO otevřeš v dalších programech, ty jejich nikde. Klasické výjeby jak s XML. Ono se to toho vlastně taky trochu týká. -
j (neregistrovaný)
Cena SW je naprosto nezajimava polozka.
Daleko zajimavejsi je TCO
1) v pripade widlosystemu mas setrvale per rok naklady na licence - to u OS nemas.
2) v pipade widlosystemu chte nechte resis v nepravidelnych a predem nepredvidatelnych intervalech problem nove verze
3) kteryzto generuje problem 100% aplikaci (prevazne musis nakoupit novy verze taky, pripadne platit upravy ....)
4) v pripade widlosystemu mas desetinasobny naklady na IT support (coz je dlouhodobe overeno), neb se setrvale neco sere i kdyz nic nemenis. Jednoduse pokud tuxe nainstalujes a jede, tak kdyz na nej nebudes sahat, pojede exaktne uplne stejne i za 5, 10, 20let. Widle za tu dobu budes minimalne 10x (to kdyz na ne nebudes sahat = vcetne toho ze v zadnym pripade nebudes nic aktualizovat) reinstalovat.
5) od w10 sou widle v korporatnim meritku (a tohle neni nic jinyho) naprosto nepouzitelny. Neexistuje zadnej zpusob jak to udrzet v aspon jakoz takoz provozu. Nez se ti povede odladit nejakej provoz, vyjdou 3-4 novy verze, kazda ti se 100% jistotou neco totalne zboura.Znam par lidi co se pokusili (v pomerne malym = desitky stroju) w10 nasadit, a po poslednim uzasnem upgradu je zrusil i ten posledni mohykan ... vetsina to vykopla uz po tom minulym. Vazne totiz nejsou zvedavi na to, aby kazdy 3 mesice resili kompletni reinstalaci a rekonfiguraci vsech stroju a neustale resili, ze uz jim zas nejaka appka nekde zmizela.
-
higgsuv boson (neregistrovaný)
Tak to si u náš na škole ještě užijou, protože letos nasadili Win10. Podle toho, co jsem se doslech, už byly minimálně problémy s tím, že:
- sysprep nepřežije výpadek proudu, tudíž bylo třeba instalovat *celý systém* znova,
- Anniversary Update zrušil nastavení profilů,
- prý se audit mód snad dá nějak zapnout jinak než správně. -
j (neregistrovaný)
Znam lepsi srandu ... po instalaci toho posledniho neslo ulozit zadnej soubor. Teda slo, ale vyhradne z appek dodanych primo s widlema. Takze IE treba soubor(nebo stranku) ulozil, ale M$ opice ne. Navic se to chovalo tak, ze nektery appky proste zahlasily ze to nejde, jiny se bez pardonu zhroutily (tvurce zjevne ani ve snu nenapadlo, ze si appka nebude mit opravneni ulozit treba konfiguraci).
Stredni hodnota v mym okoli je tak +- 10 instalovanych aplikaci (ve firmach). S kazdym upgradem (coz je defakto dotazeni systemu reinstalaci - protoze to nic jinyho nez kompletni reinstalace neni) potom 2-3 ... zmizi, a musis je instalovat znova - to v lepsim pripade. V horsim to bud nejde ani nainstalovat, mebo potom z nejakyho duvodu spustit. Coz specielne v pripade ucetnicvi (a vseobecne firemnich IS) potesi dvojnasob. A to sou jen takovy ty zjevny veci, kterych si vsimne i slepej.
Pak mas takovy krasny veci jako ze si udelas GPO ... a za 1/2 roku zjistis, ze to GPO nejspis uz 1/2 roku nedela nic ... protoze nejaka uzasna aktualizace proste tu moznost v ramci nemateni nepritele .... zrusila.
Jinak M$ neumi zmigrovat vlastni profil v domene, takze kdyz udelas upgrade z XP na vyssi verzi widli, tak proste zalozi novej profil - pochopitelne prazdnej ... bye bye data a nastaveni. To ze pak mas na disku vsechno 2x je uz jen drobnost.
Nebo jeste vetsi prca ... to bys takhle cekal, ze kdyz mas primontovanej sitovej disk ... tak ze ho mas vazne primontovanej ... a ze kdyz si tam na stroji A ulozis soubor X, tak ze na stroji B vidis identicky soubor X ... nemoh by ses mylit vic. Se kochal minulej tejden kolega ... w10 samo, na obou strojich. Proste na kazdym tom stroji ten soubor sice videl, a klidanko ho moh otevrit ... ale na kazdym videl jinou verzi toho souboru. Mno ... buh Restart to tada vyresil ... ale chtel bych videt, co stim bude delat BFU, protoze ten si ani nevsimne.
-
Jinak M$ neumi zmigrovat vlastni profil v domene, takze kdyz udelas upgrade z XP na vyssi verzi widli, tak proste zalozi novej profil - pochopitelne prazdnej ... bye bye data a nastaveni. To ze pak mas na disku vsechno 2x je uz jen drobnost.
Se tedy nediv, ale ty by ses na programovani migrace profilu take radsi vysral. Si vzpomen, jak na kazde verzi Widli je jina adresarova struktura a obcas je i profil umisteny jinde. V tom aby se prase vyznalo. Me stacilo, kdyz jsem jedne zname rucne migroval cely jeden profil z XP na 7. No, hlavni data jsem nejak presypal ale ze zbytku se mi podarilo presupat snad jen kus profilu Firefoxu a na Skype a podobne jsem se radsi vysral, abych neskoncil v blazinci.
-
j (neregistrovaný)
Tak ja nevim, ja sem programator amater, nezivim se tim, ale kdyz si neco bastlim, tak prevazne vim, kde to ma konfiguraci, a necini mi problem to s dalsi verzi presunout na "spravnejsi" misto ;D.
Zato jestli me neco sere opravdu fest, tak to, ze treba jen podelany save ma kazda jedna gamesa ve widlich jinde, jedna v dokumentech dalsi v app/local, nebo v app/roaming ... a pak jeste , prosychr uplne jinam, da konfiguraci, a jako bonus nasere biliardu zaznamu do registru.
Pricemz diky uzasnymu balickovacimu systemu ve widlich to po odinstalaci samozrejme vsechno zustane kde to prave je.
Nejvetsi prca na tom pak je, ze kdyz tu gamesu naprasaka skopirujes, tak si v 90% vystaci uplne vpohode i bez toho svinstva v registrech a jinde. Zato prakticky 100% neda link. Zrovna tuhle mi nadaval blizardi aktualizator, ze nemuze zapsat ... protoze sem si prelinkovat D3 na ssdcko ...
-
Jo, ale predstav si, jak delas migraci profilu, kdyz kazda aplikace si dava konfiguraci nekam jinam, pricemz se nedari vysledovat nejako logiku a v nove verzi Widli mas adresare jine a bez kristalove koule neurcis, co z stare verze ma jit kam do verze nove. A asi se nmuzes spolehnout ani na to, ze aplikace na nove verzi bude ukladat data tam, kam si myslis, protoze MS asi na to ma nejakou dokumentaci, ktera je jasna jak Apolkalypsa, takze ji vyvojari s kazdou verzi pochopi jinak spatne. Nejak me nenapada, jak jinak by mohlo dojit k tomu, ze v umisteni adresaru nelze vysledovat zadnou logiku, kdy jedna aplikace uklada veci kamsi, ale jina aplikac uplne jina. Tohle se da resit jen tak, ze si kazdou aplikaci pustis, podivas se, kam si dala data a pak hledas ekvivalent ve starem profilu, abys to prekopiroval a pri trose stesti bude pozice dat to jedine, co se meni.
Zlate teckove adresare na Linuxu, ve kterych je obvykle nasypano vsechno a nemusim to hledat.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad kazda aplikace si dava konfiguraci nekam jinam - pokud upgradujete Windows, tak se zachovává profil i umístění adresářů, a není problém.
Ad bez kristalove koule neurcis, co z stare verze ma jit kam do verze nove. A asi se nmuzes spolehnout ani na to, ze aplikace na nove verzi bude ukladat data tam, kam si myslis - to je vlastnost aplikací. Každá verze může ukládat nastavení jiným způsobem a na jinou lokaci. Například Firefox svého času změnil místo kam ukládá cache a cookies.
Ad a v nove verzi Widli mas adresare jine a bez kristalove koule neurcis, co z stare verze ma jit kam do verze nove. A asi se nmuzes spolehnout ani na to, ze aplikace na nove verzi bude ukladat data tam, kam si myslis, protoze MS asi na to ma nejakou dokumentaci - pokud jde o přenos profilu mezi verzemi Windows a se změnou cesty k profilu, tak MS sice nabízel migrační wizard pro starší verze Windows, ale pokud vím, tak už se neudržuje.
Ad Zlate teckove adresare na Linuxu, ve kterych je obvykle nasypano vsechno a nemusim to hledat - co když se vám změní home dir? Reference budou neplatné. A co když tam máte konfiguraci řekněme LibreOffice X, nainstalujete LibreOffice X+10 a podstrčíte tomu starou konfiguraci? Předpokládám že to nemusí dopadnout dobře.
Mimochodem celkem mazec je i konfigurace bashe. Koukněte se kde všude je roztroušená po FS, a vezmete v úvahu že problém může nastat i při kopii .bash_profile mezi různými distry.
http://www.linuxfromscratch.org/blfs/view/6.3/postlfs/profile.html -
co když se vám změní home dir? Reference budou neplatné. A co když tam máte konfiguraci řekněme LibreOffice X, nainstalujete LibreOffice X+10 a podstrčíte tomu starou konfiguraci? Předpokládám že to nemusí dopadnout dobře.
Mimochodem celkem mazec je i konfigurace bashe. Koukněte se kde všude je roztroušená po FS, a vezmete v úvahu že problém může nastat i při kopii .bash_profile mezi různými distry.To jsem nejak nepochopil. Jake reference se mi jako maji zmenit? Jinak konfigurace bashe se nachazi na znamych mistech a neni jich zas tolik. Pricemz je v tom i jista logika.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Jake reference se mi jako maji zmenit - cesty budou neplatné
Ad konfigurace bashe se nachazi na znamych mistech a neni jich zas tolik. Pricemz je v tom i jista logika - totéž ovšem můžete říct i o konfiguraci Outlooku :). S tím že OpenOffice, MS Office, Photoshop nebo AutoCAD mají konfiguraci mnohem rozsáhlejší než bash.
-
Ad Jake reference se mi jako maji zmenit - cesty budou neplatné
Jak presne nebude platna cesta ~/.nejakaaplikace/konfigurak.conf?
Ad konfigurace bashe se nachazi na znamych mistech a neni jich zas tolik. Pricemz je v tom i jista logika - totéž ovšem můžete říct i o konfiguraci Outlooku :). S tím že OpenOffice, MS Office, Photoshop nebo AutoCAD mají konfiguraci mnohem rozsáhlejší než bash.
Aha. Takze napisu man Utlouk a tam najdu vsech sedmdesat mist, kde jsou konfiguraky a klice.
man bash:
FILES
/bin/bash
The bash executable
/etc/profile
The systemwide initialization file, executed for login shells
/etc/bash.bashrc
The systemwide per-interactive-shell startup file
/etc/bash.bash.logout
The systemwide login shell cleanup file, executed when a login shell exits
~/.bash_profile
The personal initialization file, executed for login shells
~/.bashrc
The individual per-interactive-shell startup file
~/.bash_logout
The individual login shell cleanup file, executed when a login shell exits
~/.inputrc
Individual readline initialization file -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Jak presne nebude platna cesta ~/.nejakaaplikace/konfigurak.conf? - a kolikrát tam najdete /home/jarda_p/ místo ~/?
Ad Takze napisu man Utlouk a tam najdu vsech sedmdesat mist, kde jsou konfiguraky a klice - to asi ne, a mimochodem těch míst bude podobně jako u toho bashe. Ale když napíšete man kmail, man notes (jako Lotus Notes) nebo man libreoffice, tak se toho o umístění konfigurace asi také moc nedozvíte.
-
NULL (neregistrovaný)
"Ad Jak presne nebude platna cesta ~/.nejakaaplikace/konfigurak.conf? - a kolikrát tam najdete /home/jarda_p/ místo ~/?"
Prober se, takhle debilně absolutní cesty píšou snad jenom v MS a lidi, kteří si na škole na ty jejich bastly zvykli - ale ti to hrnou za jenom pro ty jejich bastly
-
Co ze jste to psal o MS a vyvojarich pro MS?
Tohle neni moc dobry priklad. V konfiguraku mam s absolutni cestou akorat dva zaznamy:
LastFile=/home/jarda/keepassx.kdb
ENTRY0=MainWindow_FileOpen, /home/jarda/, 0Prvni je snad jasny, druhy je asi historie souboru, ktere byly v KeepassX kdy otevreny - zde jedna polozka, protoze mam jen jednu databazi.
Zde by slo diskutovat, jestli ma absolutni cesta smysl nebo ne, protoze jak absolutni, tak relativni cesta zpusobi nejake problemy pri presunu konfiguraku do jine home directory. A kdyby ten konfigurak nekdo chtel hodit do /etc/skel, udelal by nejlepe, kdyby tyto dve polozky vymazal.
Rekneme, ze pokud se databaze nachazi v mem domovskem adresari, mozna mohli pouzit cestu s ~, v ostatnich pripadech dat cestu absolutni. Ale to je detail, ktery na funkcnost nema moc vliv. Pokud ty cesty budou ukazovat na soubor v jinem domovskem adresari, jednoduse se neotevre pri startu dana databaze a nebude ji mozno navolit z historie. Nabehnuti KeepassX to ale nebrani, nasledne si v dialogu naklikam existujici databazi nebo necham vytvorit novou. S ohledem na to, jak casto menim domovsky adresar, me to moc nedrasa. Staci, ze aplikace kvuli tomu nelehne.
Zkuste najit lepsi priklad, takovy, ktery opravdu zpusobi problemy a donuti me rucne editovat konfigurak, aby to chodilo.
-
NULL (neregistrovaný)
@MP
Jenomže když se to váže ke konkrétní instanci dat konkrétního uživatele, notabene když jsi to vzal z jeho ~/, takže bez existence jeho ~/ není existující ani to co jsi vykopíroval, tak i tobě snad dojde, proč je to tam celé, nebo může být.
A nebo možná ne, ale tím spíš platí to co jsem napsal. I o tom "vyučení" noviců a přesně to sedlo, že?
-
Ad Jak presne nebude platna cesta ~/.nejakaaplikace/konfigurak.conf? - a kolikrát tam najdete /home/jarda_p/ místo ~/?
To tedy nevim, budu si muset pockat, az to nekde najdu. V Linuxu jedost zvykem se odkazovat na nejakou promenou nebo pouzivat relativni cesty. Absolutni cesty pouzivaji casto programatori na Widlich, i kdyz pro dany ucel existuje promenna.
Ad Takze napisu man Utlouk a tam najdu vsech sedmdesat mist, kde jsou konfiguraky a klice - to asi ne, a mimochodem těch míst bude podobně jako u toho bashe. Ale když napíšete man kmail, man notes (jako Lotus Notes) nebo man libreoffice, tak se toho o umístění konfigurace asi také moc nedozvíte.
Kmail uz dlouho nepouzivam, netusim, co rika man. Ale konfiguraci bych asi nasel i bez nej. Lotus Notes je proprietarni soft, tak jak to soudruzi naprasili, tak to je a pouze jista firma s tim neco muze udelat. Jediny soft, kde jsem kdysi nemohl najit kus konfigurace, je Evolution. Nenasel jsem, kam uklada konfiguraci uctu. Ale s ohledem na pomalost a s ohledem na pdobnost s Utloukem me to nestve, pouzivam Claws Mail.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad V Linuxu jedost zvykem se odkazovat na nejakou promenou nebo pouzivat relativni cesty - pokud píšete konfiguraci ručně, tak v podstatě ano. Jenže když otevíráte soubor třeba pomocí GtkFileChooser, tak dostanete absolutní cestu. A autoři aplikací ji typicky uloží jako absolutní.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
Shodou okolností o situaci něco vím, jelikož jsem nedávno, tedy v srpnu, mluvil s jedním poměrně osvíceným pracovníkem Studentenwerku z Mnichova. Ten člověk pracuje jako jeden z šéfů IT a obecně by se dalo říci, že ví co Linux je a umí ho používat a zná jeho výhody. Jinak by asi nejel na sraz studentských sítí mezi lidi prakticky o 20 mladší - chce prostě zůstat "u toho". Má to i tu výhodu, že může trochu ovlinit směr síťování kolejí, což je asi primární účel jeho účasti (aspoň oficiálně).
Zkrátka, tento člověk je těmto tahům poměrně blízko co se týče informací. V podstatě je IT ve městě rozděleno na dva velké celky, ten menší přemigroval na Linux. Různé části obou těchto celků jsou spravované taky takovou spolkovou metodou, není žádné centrální IT, spíše centrální vývojáři. Zmíněno bylo, že pokud je nějaká konfigurace hardwaru za posledních asi 25 let možná, tak ji někde v Mnichově najdete. To se nejde divit, že je to takový hybrid a hýbe se to rychlostí růstu dubu. Aktuální LIMux je srovnatelný asi tak s Debian 6 co se týče výbavy a balíčků. Nová verze by měla být srovnatelná s Wheezy, ale Libreoffice by mělo být snad 4.3 nebo ještě vyšší. To si už nepamatuju, zkrátka to není nějaký bleeding edge.
Taky mi bylo řečeno, že druhá větší část IT, kde je v nasazení něco jako Windows 2000 +- 1 generace už většinu nebo celý rozpočet vydala na různé údržby systémů a že se jim to sype na hlavu. V podstatě nebudou mít na výběr, než LIMux také nasadit a nebo jít nějakam žádat o dotace a další balíčky peněz. Kdyby ale měli přejít na Windows 10 + Office 2016, tak by asi taky měli vystaráno. Musí totiž hlavně koupit asi 40 000 pracovních stanic a to se bez rozpočtu dělá blbě i když máte mizivé výdaje za software. LIMux na rozdíl od Windows 10 na jejich aktuálním hardware aspoň spustíte, jak jsem pochopil. Že to není moc použitelné asi není divu...
Ochrana úředníků je v Německu dost silná a jsou prakticky nevyhoditelní. Ano, mají taky různá omezení z hlediska pojištění a musí v podstatě jít tam, kam se jim nařídí apod. ale taky si můžou docela dupnout. Když se jim něco nelíbí, tak se do toho vkládá hned odbor nebo nějaká interní rada atd. Taky samozřejmě nynější vedení obecně není Linuxu a open-source moc nakloněno, protože Microsoft je asi nějak zpracovává, když mají v Mnichově jedno ze sídel. Pokud vím, tak z hlediska informační bezpečnosti toho nynější špičkové vedení moc nepochytilo, ale to jsou subjektivní názory zmíněného známého.
To je tedy stav v Mnichově.
Když to shrnu, tak se projekt prostě hýbe rychlostí pohybu zemských desek, ale hýbe se. To se nelíbí některým úředníkům, kteří teď jsou sice v pomalém, ale konstantním pohybu a zvykání. S LIMuxem obecně pracovat lze, ale nové vymoženosti do něj ještě neprosákly a tak PDF formuláře a různé nové funkce LO prostě nemají. Taky vše běží převážně na hardwaru někdy z doby před 10 lety a klidně i více. Zastupitelstvo naslouchá davu, ale obecně se tohle stejně už nedá otočit, protože na to i kdyby chtěli, prostě nemají. -
j (neregistrovaný)
10let stareh HW ... to by klidne mohlo byt neco na tema c2q, 4+GB ram ...
Ale realisticky - paac se mi tu jeste par kousku povaluje - Dell 320/330 (to tak +- tech 10 let je), 80tka pata/sata na start systemu, 2GB ram(u 320 rozsirovano z 1GB, 330 uz s 2GB). Takovej obyc kancl stroj. Vymenovano ani tak ne kvuli vykonu - vpohode staci, ale kvuli licencovani (v tomhle pripade XP). Tux na tom vpohode jede v aktualnim provedeni. Nedovedu si predstavit kancelarskou appku, ktera by na tom naprosto vpohode nejela jeste hodne let.
Jo jasne, opice se nepustej lusknutim prstu, ale to ani na aktualnim zeleze s rotacnim diskem.
BTW: IMO nema smysl se snazit, specielne u desktopu, vytvaret nejakou uberlongtime distribuci, protoze sice mozna hypoteticky predejdes nejakym potizim danym zmenama, ale daleko vic si jich pridelas tim, ze budes muset udrzovat casem extremne stary verze naprosto vseho.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
Profi jsem psal 10 a klidně i více. Myslel jsem single Core kolem 2 GHz, 1 GB RAM když upgradovali, jinak spíš půlku, disk tak 20-120 GB, 17" display. Jistě mají i úplně nové kousky, 4 GB RAM, Core i5 takové ty běžné sestavy. Jistě mají někde i Mašínů s i486 nebo tak něco. Vidím to u nás. Síťový admin se vyžívá masochysticky v tom, že pořád jede na Pentiu III nebo co a má "akvárium" s HW přepínačem na analogové vstupy, který vypadá, jako kdyby tím mělo procházet 600 V. Ano, jede to. Office 2003 a Win XP, vedle bedna s Debianem 5 či co. Mě to je jedno, ale na hodně věcí je potom nepoužitelný, protože než se něco stane, fak mu to radši vypíšu od sebe.
-
j (neregistrovaný)
On je pravne pomerne rozdil mezi tim 10let ... a starsim ... protoze zhruba tech +-10let je co do vykonu HW a potreb SW tak nejak mrtvo. A rozdil mezi 10let a 12let starym HW muze bejt samo uz docela zasadni.
Ale kdyz sme u toho ... schvalne sem se sel podivat ... mam tu jeden athlon ... 2002. Ma to 3 rametovy sloty, takze 1,5GB ram. Je to zelezo na hrani ... ale tux na tom bezi. Takze to mame .. safra 15let.
Mam tu samo i starsi dedecky ... ;D, ale na tom by se vazne uz v aktualnim systemu moc nic delat nedalo. Kazdopadne ani na tom AMDcku by si novsi widle od vist vejs ani neskrtly - ani holej system, a tux to dava vpohode. Jasne, pustit na tom aktualni LO by asi bylo sadomaso ... paac to je taky poradne rozezranej moloch.
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
Nemůžu si pomoct, ale přijde mi to, že celou migraci na začátku zfušoval někdo, kdo byl na fušeřinu doslova galaktický expert.
Začít měnit celou platformu tak, že tlusté klienty zpracovávající informace lokálně v proprietárních aplikacích vyměníme za jiné opět tlusté klienty pro které neexistuje soft který potřebuju jenom proto, že za něco co nefunguje nemusím platit, namísto toho abych platil za něco co funguje, může jen totální trotl nebo sabotér.Migrace MUSÍ začít u datového modelu a výpočetního paradigmatu, tzn dokumenty napřed převést na otevřený formát FUNGUJÍCÍ na OBOU platformách.
Pak můžu změnit buď platformu serverů nebo klientů, ale začal bych přechodem na informační systém, fungující v prohlížeči (městská a státní správa až na výjimky pracuje v kanclu na domácí síti, ergo nepotřebuje data lokálně na klientech.
A pak mám volné ruce k náhradě tlustých klientů za tenké nebo dokonce nulové, tzn klidně za chromesticky, chromebooky, nebo maliny.
Protože v tom momentě mi inkoust může fungovat klidně i na mobilu s chromecastem a BT klávesnicí.V Mnichově to pos*ali jak Rusové ve Finsku.
-
j (neregistrovaný)
Kdybys to sledoval dlouhodobe, tak bys vedel ze zvanis z cesty. Viz vejs. Oni resili, jestli nakoupej cca 80-100k licenci na widle + samo novej HW + samozrejme kompletni prepis vsech aplikaci a tohle vsechno budou kazdych +- 3-5let opakovat.
Nebo jestli nasadej (postupne) tuxe, coz jim umozni dyl vyuzivat stavajici HW + budou muset resit ty aplikace, ale s vyhlidkou, ze kdyz to jednou vyresej, tak to bude vyreseny.
Navic pokud bys zvladal cist, tak bys vedel, ze pomerne zasadni je pro ne komunikace s vladou, ktera jaksi historicky poziva opet vsemozne undef a nonstandard (a casto M$) formaty. Jenze to by tak jako tak museli resit i na novy verzi widli = fungovalo (nebo nefungovalo) by to uplne stejne - tedy blbe.
Zvanit o prechodu na web muze pak leda tupec, kterej vubec netusi, jak statni sprava (ne)funguje. A to naprosto vsude. Jinak zarnej priklad je nas registr aut, ten z telnetu, kterej fungoval vsude, predelali na web, kterej nefunguje dodnes. Jen se kvuli tomu musel vymenit ten HW tech "tenkych" klientu ... lol.
-
Nastavit datový model tak, aby vyhovoval všem politickým požadavkům (jinak to ani u státního aparátu nejde) je prakticky nemožné. Diskuse bude trvat roky. Je tedy jednodušší utratit balík peněz daňových ovcí, a pak argumentovat tím, že toto řešení si nemůžeme dovolit zahodit. Co se tenkých (takzvaně tenkých) klientů týká, pro slušný formulář jsou stejně potřeba doplňkové OCX prvky nebo applety Java, což silně omezuje přenositelnost.
-
Mno to asi ne, na druhou stranu s jistou WWW licencí za pár šušňů by se dalo každého úředníka připojit, ale tak SAP nejsou jen licence že...
Na začátku je vstupní investice. Jdeme například do HW, pokud chcete, abyste měl reálnou podporu SAPu, tak je nutné kontaktovat certifikovaného dodavatele HW, tzn. IBM, HP, protože se může mile stát, že pokud to hodíte někam na virtuálku, nebo na nějaký vlastní server, že SAP, při prosbě o pomoc řekne: „Nenene, Vy nepoužíváte HW od našeho certifikovaného dodavatele, to je nepodporované, takže si pomozte sami“. Otázkou je, jak se k tomu pak staví zákon (snažil jsem se to vypátrat, ale nikdo zatím nechce SAP nasrat).
Další věc je operační systém. Jsou v podstatě podporované 3 linuxy, pak Windows a pak ještě tuším HPux, atp. Sles, RHEL, Oracle Linux. První 2 jsou placené. Třetí lze nainstalovat zdarma, ale SAP má pokyn, ve kterém píše, že pokud neplatíte Oracle „support“, tak s podporou nepočítejte (pokud máte S-Usera, klidně Vám číslo pokynu vyhledám). Opět nevím, jak je to vymahatelné vůči zákonům dané země.
Další nezanedbatelnou položkou jsou licence. Základ je 5 profesionálů, což se ve slevě dá (za předpokladu, že chcete nejjednodušší MaxDB) pořídit zhruba někde okolo mega, ale pochybuji, že by měli jen 5 licencí a uživatelé si je mezi sebou půjčovali, takže vstupní investice bude trochu vyšší. Nehledě na to, že momentálně tlačí HANu, a tam jsou ceny vyšší. A teď se podržte. Z této částky se pak každý následující rok platí tuším 25% maintenance, prostě jen za to, že si můžete stáhnout nejnovější verzi SAPu, záplat, přístupy do jejich OSS.
Samozřejmě neměli vyškolené uživatele. Takže záleží co chcete, ale prakticky jedno školení 3-5 dní, zhruba 30k / uživatel. Plus samozřejmě zaplatit implementaci (pochybuji, že si to dělali sami) a Němci berou trochu jiné prachy, než tuzemské firmy.
Ono to vážně není jen o tom, že by byl každej uživatel v SAPu...
-
j (neregistrovaný)
Oni SAP pouzivaj asi tak na tisicinu promile toho, co delaj. Vazne chci videt, jak budes prave v SAPu resit kazdej mesic zmeny/novinky v legislative. Natoz, jak budes specielne nad SAPem iplementovat nejakou vlastni zcela lokalne customizovanou funcionalitu ... protoze kazdej urad si chce nektery veci resit po svym.
Tak nejak vzhledem tomu ze sem to parkrat videl, a to ti doticni chteli velice primitivni a trivialni upravy ... ze bude jednodussi, kdyz si napisou od nuly i ten vlastni desktopovej system.
Penize sou az ten posledni problem toho vseho, pricemz prave u SAPu plati, ze kazda jedna uprava cenu zdvojnasobi.
15-30% zaplatis vsude.
-
Vidíte a proto říkám, že je to pro ně zbytečné, pokud si chtěj řešit něco po svým, možná by bylo levnější si vyvinout aplikaci vlastní. Jinak legislativní věci v SAPu fungují docela dobře. Kór v Německu předpokládám nebude problém. V HR modulu vycházejí legislativní aktualizace (firmy, kde se používá aktivně HR, tak aktualizují co zhruba 1/4 roku), do FI se dají nahrát pokyny, které upravují lokální legislativu, atp. Takže tohle si řeší SAP, nevím jestli z „vlastního“ popudu automaticky, nebo na popud uživatelů. Tam pak záleží, jakou legislativu. Pokud by se řešila legislativa standardních modulů, tam si to řeší SAP, vlastní moduly byste si musel řešit sám. Ono ještě otázkou, jak moc dál ten SAP využívají, relativně často jsem viděl, že firmy používají SAP jen tak aby se neřeklo a spoustu věcí honěj přes Excely, ale to není problém SAPu, ale toho, že Excel se docela dobře mění a dají se data „přiohnout“ tak jak potřebují...
Možnosti implementace vlastní lokální funkcionality, jsou v prostředí SAPu relativně jednoduché, ale už jsme zase u peněz... Díky vlastnímu interpretovanýmu jazyku, prakticky není problém, jenom to chce pak uživatele / interního programátora, kterej to bude udržovat a nejlépe to napíše nějak rozumně, ale to je problém s každým vývojem... Na druhou stranu, opravdu každej úřad by měl stejnou věc dělat jinak? Neměl by zde být prostor pro nějakou unifikaci, ta by také zlevnila spoustu věcí...
Prostě pokud by měli jen SAPí, instalačky někde v krabicích (jak tomu bývalo dříve), nebo jen přístup do OSS, tak si myslím, že pro úřad je to drahá sranda a úplně zbytečná a pokud mají peníze na tohle, mají peníze na licence Windows a MS Officů, případně i na vývoj vlastního OS...
-
Máte pravdu, já to bral co možná nejjednodušeji, ono vůbec licenční politika SAPu je sranda. Prakticky každá firma má při vyjednávání podmínek jiné postavení a dá se „smlouvat“. I když nutno podotknout, že záleží na tom jak velká firma jste a kolik „platíte“. Pokud jste malá firma a máte úplně tu nejzákladnější licenci za mega, tzn. 5x professional uživatel. Tak máte „bezplatně“ pouze asi 5 tiketů / rok, pokud jich zadáte více, pak přijde faktura...
Bohužel, omylem jsem se dostal od technických věcí i k licencím a chtělo se mi zvracet. Nemluvě o tom, že mne pobavil SAPí pokyn (klidně dohledám číslo), kde píší, že SAP je natolik velký IS, že není v silách SAP, a.g. ho kompletně lokalizovat do všech řečí a plná lokalizace je jen EN, DE, a dokončují JP.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad každá firma má při vyjednávání podmínek jiné postavení a dá se „smlouvat“; máte „bezplatně“ pouze asi 5 tiketů / rok, pokud jich zadáte více, pak přijde faktura - jj, přesně :/
Ad omylem jsem se dostal od technických věcí i k licencím a chtělo se mi zvracet - ze SAPu mám odjakživa smíšené pocity. Na jedné straně je to technický pravěk a úděsný moloch. Na druhé straně pro velké firmy neexistuje moc alternativ, nemluvě o lepších alternativách. A podle všeho jde u cílové skupiny zákazníků často o nejlepší možnost.
-
Co jsem tak slyšel, tak v US teďka hodně frčí „Workdays“ což založili ex manažeři SAPu a co jsem tak viděl, vypadá to trochu jinak, ale nemám praktické zkušennosti.
SAP měl skvělou věc, jmenovalo se to ABAP stack (existuje dodnes), na svou dobu strašně, dle mého, revoluční věc, ale pak zaspali a ujel jim vlak. Nyní jsou pozadu a snaží se dohnat vlak, ale průser je ten, že s každým novým releasem systému mění zažité / dosud ještě ani nezažité prvky...
Například 2011 / 2012, představili Abap in eclipse, nebo oni tomu říkají ABAP Development Tools, ale nyní od toho upouštějí ve prospěch editoru přes WWW rozhraní. Mezi posledními SPS Hany přešli od JS frameworku, tuším Mozila Seamonkey nebo jak se jmenuje na Google V10 (nebo jak se jmenuje) a to prakticky do jednoho roku. Omlouvám se, ale ty jména se ani neučím, protože vím, že za půl roku to zase bude jinak. Oni prostě nemají vizi a chybí jim a to fakt nemluvím o tom co teďka tak protěžují... Fiori Apps... Mají tunu designerů, ale to co z nich vylezlo, to fakt přeji zažít každému, kdo chce vidět, jak funguje špatný design aplikace. Zrovna dneska jsem koukal na ten jejich novej Maintenance Planner (potřebuju upgradnout Solmana 7.2 na SP3), v roce 2016 aby na mne vyskočila hláška IE 10 nebo Google Chrome, to je také vtipné...
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jestli máte na mysli Workday Inc., tak za tím stojí lidé co dělali v PeopleSoftu. Bohužel to vypadá, že řeší jen HR a část FI. Navíc jde o cloudové řešení. Nevím jak vy, ale já bych firemní data do cloudu moc necpal.
Ad ABAP stack - pokud je řeč o vlastním vývoji v ABAPu, tak na jedné straně chápu výhody oddělení core kódu v C (a později částečně Javě) od kódu který upravují konzultanti. Konzultanti mají přece jen méně technických znalostí (a naopak se musí víc orientovat ve firemní problematice), takže by takový jazyk měl být jednoduchý. Ale proč proboha zrovna odrůda COBOLu obohacená o objektové konstrukce?
Ad Abap in eclipse, WWW rozhraní; atd. - bohužel to zmítání se mezi novými technologiemi, kombinované s až nepochopitelným používáním opravdu zastaralých technologií, je pro SAP typické. Ale je také potřeba říct, že přes tenhle chaos kupodivu jako firma fungují a mají zisk. A berme to takhle: sice z těch technologií člověku občas vstávají vlasy hrůzou, ale pracovat ve světě SAPu je dobrý business. Ne každý má znalosti (a z technického hlediska "žaludek") na to aby takovou práci mohl dělat, takže je to dobře placené. A radost je i pracovat se zákazníky, kteří mají SAP. Ještě pořád můžete občas vidět, že když do české firmy donesete nabídku, tak při pohledu na denní sazbu otočí oči v sloup, a řeknou že tolik si člověk v jejich IT oddělení vydělá za měsíc (možná za půl měsíce). Ale když jde o zákazníka který má SAP, tak pokývá hlavou a podepíše objednávku.
-
Petr M (neregistrovaný)
Se SAPem je to jako s nadupaným fárem. Tam vůbec nejde o kvalitu nebo použitelnost.
Když chce šéf ukázat, že má prachy, koupí si kabráč od Ferrari. Maximálku nevyužie, na výmolech urve kolo, spotřeba jak kráva, 3/4 roku je tak hnusně, že to nejde používat. Ale má na to a je to dobrá machrovinka, kamarádům spadne čelist. A normálně stejně jezdí něčím rozumným.
Když chce firma dát na odiv svoje prachy, implementuje SAP... Stojí to neuvěřitelný love, furt se to s..e, aby měli údržbáři kšefty, normální člověk to nezvládne používat, ale je to machrovinka a můžou se vytahovat před akcionářama, že mají SAP. Že se x věcí řeší úplně bokem a běží tam jenom účetnictví, o tom psst...
-
Petr M (neregistrovaný)
Vlastní zkušenost. Prošel jsem dva korporáty, ve dvou z nich SAP a ve dvou z nich se polovina věcí řešila úplně jinak.
Příklad: Honeywell, evidence odpracovaných hodin a dovolené:
- Program od dodavatele docházky na evidenci hodin z píchaček. Za cca 3 roky nebyl korporát schopný udělat přetahování dat do SAPu.
- VacMan, webová aplikace pro evidenci dovolených. Protože SAP nedokáže zobrazit kolegům plán dovolené, aby se mohli zařídit podle toho, kdo tam bude a kdo ne. Nedokáže dopředu rozplánovat dovolenou a pak to měnit. Nedokáže odeslat žádost nadřízenýmu a projekťákovi, notifikace těm, koho se absence týká,...
- Online verze M$ Projectu, kvůli které jsme museli mít M$IE (v ničem jiným Silverlight neběžel) a ze které, narozdíl od SAPu, si byli manařeři schopní vytáhnout grafy a viděli tam jednotlivý tasky.
- Bugy a čas na jejich fixnutí v Jiře
- Meetingy v Utlouku
- A toto všechno každý udržoval ručně konzistentní se SAPem, který počítal mzdy.Pokusy to přetahovat mezi těmato systémama a SAPem se sice udály, ale byl to vždycky třífázový projekt - nadšení (3 měsíce), ostrý nasazení (dva týdny), fiasko. Takže konvertorem byl nakonec člověk. Měsíčně na osobu tak 3h overhead, když dobře. A pokud něco nefungovalo, smůla.
A to jsou ještě další fajn agendy, jako plánování služebek a podobně,...
A ani nemluvím o http://ekonomika.idnes.cz/sap-chce-zamestnat-autisty-maji-talent-pro-informacni-technologie-10q-/ekoakcie.aspx?c=A130522_140327_ekoakcie_spi Tím se vysvětluje to jejich UI a proč nikdo normální není schopný se v té hromadě sr.ček vyznat a všichni raděj volí ještě bokem něco interaktivního, kde kliknou a vidí.
-
Jj, Workdays Inc., psal jsem, nemám zkušennosti. Každopádně SAP taky pomalu ale jistě přechází na „cloud“ takže to vypadá, že to dříve nebo později bude všude. I když stále ještě udržuje možnost, aby si to firma nainstalovala na vlastním železe, otázkou je, jak dlouho...
Vůbec jako možnost mít vlastní knowhow bez ohledu na firmu, která to dodává, plus pokud mám vlastní zaměstnance a chuť tak si to udělat celý po svým a zakomponovat to do standardu SAPu. Případně pokud mám prostředky dodělat si vlastní modul, aniž bych musel hledat aplikaci třetích stran, když vezmu, že implementace nakonec dopadne stejně. Další věc je „customizovatelnost“, nefunguje standard tak jak potřebuji? SAP mi dal možnosti jak upravit chování standardu. Je pravdou, že ze začátku pomocí Customer exitů to nebylo nic extra, ale také se to zlepšilo, ale je pravdou, že nástroje pro upgrade daných změn, SPAU / SPAU_ENH dodnes nedoznaly významných změn (teda SPAU na HANĚ už vypadá více jako diff z linuxu, ale plný chyb). O jazyku jako takovém nemluvím, ale vzhledem k tomu, že některé firmy stále používají main framy, Cobol není zas tak špatná volba :-D Ne, jako od NW 7.4 SP 2 už začíná vypadat jako normální programovací jazyk, ale tam člověk naráží na starý páky, který se neradi učej nový věci...
Zisk podle mého mají jenom díky licenční a maintenance politice, jinak by už dávno zkrachovali... Na druhou stranu, ty sazby už taky nejsou co bývaly, ale nejspíše kvůli různým přeprodáváním, ale jako OSVČ ABAP vývojář se dostanete okolo 6 za MD, což jako nic moc na to co bývalo a co je třeba v Německu / Indii, atp...
-
Každopádně SAP taky pomalu ale jistě přechází na „cloud“ takže to vypadá, že to dříve nebo později bude všude. I když stále ještě udržuje možnost, aby si to firma nainstalovala na vlastním železe, otázkou je, jak dlouho...
Uz vidim, jak se o to perou tajne sluzby, aby si take honem poridily SAP. Taktez firmy, ktere si ceni svych firemnich tajemstvi, take urcite vse daji do kloudu. Ti cinsti staziste a studenti trenovani v prumyslove spionazi jim urcite nestaci.
-
Já bych se modlil, jestli SAP nepoužívá armáda. Mají modul D-Fense, kterej prakticky simuluje logistiku a při počítání licencí se bere v úvahu kolik máte raket na skladě, což, nevím v jakém rozsahu, se posílá SAPu. Na druhou stranu licence je vůbec taková zajímavá věc. Pokud si prokrokujete jejich licenční „counter“ (potřeboval jeden zákazník aby zjistitl, kde má promrhané licence), tak zjistíte, že SAPu prakticky jdou údaje o tom, kolik máte zaměstnanců, jaké máte obraty, atp...
-
Celý Solman 7.2 je jeden velký vtip, upgrade ze 7.1 byl katastrofa, rok to testovali a nic neotestovali, polovina manuálů a notů je k 7.1 a ačkoliv se dušují, že jsou stále platné, tak to většinou není pravda, většinu ticketů jsem si vyřešil sám dřív, než se dostali k té správné podpoře, protože horda nekompetentních indů na L1 supportu má evidentně slíbený prémie za vyřešení něčeho, o čem nic neví a proto pořád dokola opakují nesmysly, než problém předají dál, zcela běžné jsou vtipy typu "použijte Visual Administrator", i když tam už není a v NWA je to kolikrát úplně jinak a úplně jinde, překopaný workcenter je taky zážitek, když tam má člověk něco hledat podle staré noty... tohle kluci hodně nezvládli...
-
Hmm, to jsem takhle instaloval 7.1 od začátku a nakonec upgrade zkončil na tom, že Java už nepodporovala starý typ certifikátu, takže nakonec jsem zkončil u 7.2 od začátku, ale taky nic extra. Jinak co se týče funkcionalit, tak jako Solman má pár zajímavých funkcionalit, ale asi fungují líp v PowerPointu než v reálu a upřímně, kdybych si měl vybrat SAP bez Solmana... Neváhám ani minutu...
O supportu ze strany L1 také nemluvím, je to o ničem, ale tak funguje L1 všude, s tím nic nenaděláte, na druhou stranu u SAPu je to fakt smutný, když vezmu vpotaz, kolik se za to platí...
-
JA (neregistrovaný)
Ted to neber jako ironii: Ja vim, ze jsi o desitkach jen slysel z nejakych hoax for. Doporuc nejake to hoax forum o W10, rad se pobavim:o) To je neco jak byl linux.cz, bohuzel uz to vypada, ze to neupdatujou, to byly vzdycky hlody jak cyp, kdyz srovnavali nejnovejsi linux s W3.0:o)
-
No jo... Láel tu chyběl :D Konečně to tu má trochu úroveň :D Opice si neničí vlastní dokumenty, Wirdows jsou nejdokonalejší OS a Linux je zcela nepoužitelný na stanicích a dokonce i na serverech. A navíc je to i expert na SAP, který samozřejmě zcela bezproblémově provozuje na Wir s MSSQL. Bohužel, nástupem HANA je po ptákách, protože MSSQL je ze hry a žádná jiná databáze nemůže nikdy fungovat.
-
JA (neregistrovaný)
Mno ...... tak se opet ukazuje uz 20 let stara pravda a sice, ze linux na desktop nepatri.
Osobne, jak jsem videl ty screenshoty, tak se mi zacalo navalovat:o) To GUI vypada podstatne hur nez windows 3.11:o) Tam bych se fakt bal na cokoliv sahnout.
Jinak cele nasazeni v "domene" mnohatisic pocitacu je na linuxu proste utopie a to i v komercnich a drahych resenich od redhatu. Ti sice neco maji, ale spravovani v MS domene to nesaha ani po kotniky, navic za obrovskou cenu.
Prijde mi uplne uchylne, kdyz windows a office v multilicencich stoji doslova par stovek na rok, tak 10 let se vocasit s linuxem na vlastnich dektopech, coz muselo sezrat mnohonasobne vic penez ..... nejvetsi sranda byla, ze udajne nejvetsi vydaj by byl za novy HW ..... parada, takze prosustrovali nehorazne prachy za nejakou mizernou vlastni distribuci .... rikaji o kolik to bylo levnejsi, pritom nekoupili novy HW. Takze tam bezi na 15-20 let starych a zravych pleckach, ktere uz mely byt minimalne 15let ve sbernem dvore. Jenom te elektriky navic ..... no a nakonec to stejne nefunguje. To jim nekdo pekne podekuje:)
Shrnuti: Misto pouziti enterprise reseni, ktere pouzivaji miliardy lidi, tak se vydali cestou ohybani linuxu, aby to jelo na starych, zcela energeticky neefektivnich a pomalych pleckach ..... ted kdyz uz pochopili, ze ty pocitace jsou ctvrt stoleti za zenitem, tak jim nezbyde nic jineho nez nakoupit nove:o) To, ze tam v ramci tak velkeho nakupu uz budou windows a office predinstalovane je celkem jasne .... a kdyz muzete mit lambo, proc by jste sedali do reanultu ze?:o) -
Pavel 1 TU (neregistrovaný)
SAP to dělá naschvál, je to SW o ničem, u nás tak problémový i na WIN, že nechápu, proč se vlastně používá.
A vůbec nechápu proč takový mohutný a brutální nástroj jako je SAP nemá webové rozhraní, v ůčetnictví co kamarád vyvýjí to máme již od příchodu W7, aby zákazníci mohly kupovat většinu PC bez OS.PDF snad nemůže být problém ... tisk do PDF, editace PDF mi na GNU Linux funguje skvěle.
Office - open office je prostě jiné, ale tak by studenti mohly předělat (v rámci brigády) všechny jejich formuláře, ne ? Nám dělají na serverech většinu práce pro to účetnictví, jsou levní, šikovní a mají takové to správné nadšení ještě ....
V práci nám nefungují pod Office 365 skoro žádné naše formuláře z předchozích verzí MS Office, to nemluvím o těch, kde je něco naprogramované - ale o tom se nemluví, vždyť MS je tak skvělý, ne ? -
Ano, SAP je dost velký moloch, nicméně hlavním problémem je implementace. Vyplatí se jen skutečně velkým firmám, které mají vlastní IT, schopné se o SAP starat a to od systémáků až po vývojáře. Že nemá webové rozhraní je samozřejmě blbost, celý SAP může běžet v prohlížeči ve formě dost podobné windowsímu nebo javovému GUI, samozřejmě má tato verze nějaká omezení, ale tak to prostě je. Jinak webových rozhraní má SAP víc (bohužel), aktuálním trendem je dlaždicoidní Fiori. To, že SAP doslova zlikvidoval spoustu převážně menších subjektů je smutná pravda, ale důvody byly různé, od "Naší firmě se celkem daří, nasadíme SAP, protože je to cool" až po totálně nezvládnutou implementaci. Z mého pohledu je třeba SAP brát spíše jako framework, který si každá firma může/musí přiohnout pro své potřeby a pokud to dokáže, získá tím systém s téměř neomezenou škálovatelností. A zde je ten kámen úrazu - pokud chce SAP implementovat firma s jednou účetní, jedním skladníkem, jedním šéfem a deseti manuálními zaměstnanci, nemůže to skončit dobře, ale pokud se jedná o firmu s tisícovkami zaměstnanců, která provozuje činnosti od vývoje až po distribuci čehokoliv a narazí na problémy s vlastní správou, neexistuje pro SAP moc alternativ.
Ve zkratce - SAP se vyplatí tam, kde firma dobře prosperuje, ale její další růst je brzděn stávajícími administrativními procesy. Pokud firma stagnuje, nebo to s ní dokonce jde z kopce, SAP jí pravděpodobně nemá jak pomoci a spíš ji dorazí. -
Petr M (neregistrovaný)
5 Why:
1. Proč mají problémy s PDF?
- Kvůli formulářům.
2. Proč potřebují formuláře v PDF?
- Aby si je ovčan mohl vytisknout a ručně vyplnit.
3. Proč to potřebují na papíře?
- Aby je Hilda po doručení přepsala ručně do IS.
4. Proč nemůže ovčan rovnou online nasypat data do IS?
- Protože by Hilda byla bez místa, kdyby si ovčan otevřel webovou stránku, přihlásil se, napsal data na webu, nahrál přílohy a digitálně podepsal.
- Protože by se žádosti daly zpracovat rychlej a takovou radost ovčanovi nelze dopřát.
- Protože data musí mít úředník nezálohovaný na jednom lokálním HDD v proprietálním formátu
- Protože ...
5. Proč ty procesy někdo nestavil tak blbě a místo, aby je změnil a zbavyl se nesmyslné, zbytečné a problémové součásti jenom remcá?
- ...Za sebe, kdybych to měl řešit:
- IS někde na serveru
- Klient v HTML5 + HTTPS
- Login i pro ovčany, nejenom pro úředníky. Login se zřídí při přihlášení k pobytu, nebo u děcek při vydání OP.
- Požadavky se řadí do fronty tomu, kdo je má zpracovat (obdoba Bugzilly, přiřadí systém nebo vedoucí). Bez ohledu na to, jak se do systému dostaly.
- Kdo chce, může si stáhnout prázdný PDFko na vytištění, je to věc jednoho odkazu na stránce do public adresáře se statickýma souborama.Pak stačí cokoliv, na čem ouřada rozjede web browser. A ještě se ušetří pár úředníků a pár (kilo)tun papírů. Na backendu je pak jedno, jestli MS SQL, něco od Oracle nebo MariaSql, pokud to zvládne.Z pohledu IT je to jenom HW, síť, DB, web server + aplikační logika, u úředníků OS + web + LibreOffice, GIMP,... na přílohy. Stačí jakýkoliv distro. Nazdar.
-
j (neregistrovaný)
To je zajimavy, ze v CR uz kazdy ovcan povine musi mit internet, stat se papirove odmita bavit ... a vyrizovani vseho trva cim dal dyl.
Kdyz si ovcan sel pro tu papirovou ovcanku pred 20+ lety ... tak si prines fotku, a za 5 minut odchazel z novou ovcankou. Totez platilo o ridicaku, pasu, atd atd. Dneska si na to poda digitalni zadost, a za mesic (kdyz ma kliku) si muze radostne bezet vec osobne vyzvednout, protoze banka mu kartu klidne posle postou, ale stat tak leda vyzvu k tomu, aby do 5 dnu zaplatil ten dluh 0,00Kc, jinak bude resen exekuci.
-
ale stat tak leda vyzvu k tomu, aby do 5 dnu zaplatil ten dluh 0,00Kc, jinak bude resen exekuci.
Ano, tohle to je kouzelné. Když jsem podával přiznání k dani z nemovitosti, tak mě úřednice důkladně upozorňovala na to, že si mám dát pozor na zaplacení (že složenka sice z MF má přijít ale přijít nemusí), protože jinak mi hrozí exekuce. Žádné upomínky nic, exekuce.
A ještě pikantnější je to v tom, že na stejném úřadu podávám přiznání daní z příjmů a vrací se mi přeplatek (ze záloh na daních). Takže kdybych třeba rok před tím opomněl zaplatit daň z nemovitosti a oni zapomněli poslat upomínku, tak se to dá krasně vyrovnat na tom přeplatku.
Ne, ono je potřeba to evidovat kompletně zvlášť, aby bylo možné na vás poslat exekutora i když vám ten úřad za pár měsíců pošle o pár tisíc víc než mu dlužíte. No není to skvělé?
-
j (neregistrovaný)
Ono je skvely uz to, ze ti posilaj za 50+Kc do vlastnich rukou vyhruznej dopis, ze dluzis ... cokoli mezi 0-500Kc. Takze stat zaplati za tu vyzvu k zaplaceni vic (protoze + prace) nez kolik ty potencielne doplatis.
Zato kdyz budes dluzit miliardu, tak ti tak maximalne velice ustive napisou, ze teda jako te nechteji k nicemu nutit, ale jestli bys byl tak hodnej, a sdelil jim, jestli nepotrebujes nejakou dotaci.
-
ehmmm (neregistrovaný)
Me nechala zenska jednou prepsat formular, protoze jsem castku cca milion zaokrouhloval na cele koruny.
(Tim padem chyba v souctech mohla byt cca 50 haleru, tim padem chyba na dani cca jednotky haleru.)
Kdyz me chtela poslat zpatky podruhe, kvuli nejake prkotine, tak mi uklouzlo nejake sproste slovo, zenska se zarazila a najednou to slo. -
Petr M (neregistrovaný)
No, na FÚ si nemůžu stěžovat. Prvotřídní bordel, luxusně s tebou vydrbou a žádná láce.
- Přestěhoval jsem se o cca 100km. Přihlásím se k pobytu, Podám DP z příjmu na místně příslušný FÚ, dojde dopis, že to poslali na ten starý. Tak jsem musel jet 130km tam a 130km zpátky + den dovči, abych na původním FÚ pořešil, že bydlím jinde. pak to samý ještě na "novým" FÚ, protože ty rehabilitační pracovnice pro ztvrdlý údy to nebyly schopný pobrat. A připojení na registr obyvatel neexistuje.
- Koupím barák, dám DP z převodu, DP z nemovitosti, obojí s novou adresou. Ještě dva roky chodila složenka na DzN na starou adresu, kde nebydlím. A to i když jsem jim to 2x dával písemně a jednou osobně. Ale být masochista, ta si s tou naštvanou dominou na podatelně domluvím rande. -
NULL (neregistrovaný)
Hezké, jenže tam není poptávka po řešení, ale poptávka po změně dodavatele. A to je rozdíl. Prostě MS. Nový styl, stejné sviňárny. Člověk by se i s mířil s tím, že takové hovada jsou a bojují místo kvalitou takto, ale pane bože proč bych, nebo ostatní, to měl odkývat?
Zajímavé by bylo, když už to tam tak řeší, jestli by, dejme tomu za 1/2 cenu přachodu na win nedokázali všechno dořešit. Nehledě na to, že když v Mnichově linux zaváděli, tak byly pořadavky a obdoby úplně jinde než dnes . . . takže nutnost další investice je úplně logická . . .
-
looker (neregistrovaný)
jedna technická k tomuhle odstavci:
Ani dnes to ale není tak, že by v Mnichově Linux nepoužívali vůbec. Na Windows prý běží víc než čtyři tisíce stanic, přičemž číslo roste. Důvod je zřejmý: zaužívaný software Linux zkrátka nepodporuje. Stále však platí politika, že by volbou číslo jedna je Linux a měl by se použít, pokud pro jeho použití neexistuje skutečná překážka. Pro srovnání, na Linuxu aktuálně běží kolem dvaceti tisíc stanic.
Z logiky dalších vět vyplývá, že v první větě má být Windows a né Linux.
a pak spojení "...že by volbou číslo jedna je Linux..."
že by ryba? :-) -
jmk (neregistrovaný)
Nechci přilévat oheň do flame, ale proč kruci nezvolili nějakou více profi distribuci ? Třeba SLED - je to DE firma (podpora domácích) a myslím si, že pro korporátní nasazení jako dělaná - nebo má někdo jiné zkušenosti ? Co se týče aplikací a PDF tak rozumím, že tam může být trochu zádrhel, ale u PDF používám poslední Linux verzi od Adobe a i když je to pouze 32b a asi i dost děravé tak na formuláře naprosto dostačující a funkční (vlastní zkušenost).
A pro Libreoffice je také alternativa - např. SoftMaker Office. Ano nic z toho co zmiňuji není úplně zadarmo, ale pořád o řád lacinější než MS "cool" produkty.Slovo do pranice - máte někdo zkušenosti s používáním Linuxu v českých firmách ? Jedete někde čistě na Linux řešení ?
-
NULL (neregistrovaný)
Mám skušenost s nasazením Linuxu ve firmě. Největší problém je, když si začneš posílat maily s různými rozmanitými ( (verzemi a updaty Win) * (rozmanitými verzemi Outlooků) ) se zákazníky tak občas zákazníkům ty outlooky ty maily rozbíjejí a pak je tak i ukládají a zase přeposílají. To zjistíš až to pak vydíš v reply a nepůsobí to dobře třeba pro nějaké prodejce nebo obecně lidi kteří komunikují se zákazníky. Ale to jak kdy . . . přesně podle filozofie win :-) Tak nějak to platí i pro libre office.
No a druhý problém je, když někdo, ským máš spolupracovat používá nějaký vnitřní systém správy šitý pro MS systémy - např. Skype - na linuxu jsou s ním prostě problémy, tak dáš virtual windows a pak se třeba nedomluvíš se zvukem nebo videem a vypadáš jak debil . . . Ale to jsou problémy na straně MS, jeho produktů a produktů, které jsou na ten vyjeb. bastl šité.
Jakmile komunikuješ a pracuješ buď s lidma kteří taky mají linux a linuxové řešení a nebo jedete třeba přes webové služby a browser - což je celkem vrstva abstrakce - tak je to OK. -
SB (neregistrovaný)
To mi připomnělo, že v minulé firmě se používal taky (a nejen) Utlouk. Jednou jsem tím poslal jakýsi zip s dokumentací. Přišla odpověď, že je to poškozené a nejde to rozbalit. Zkoušel jsem zip u sebe, byl v pořádku, tak jsem to zkusil znovu. Na druhé straně zase špatně. Tak jsem to poslal přes něco jiného (už nevím), pak už to bylo u adresáta v pořádku. Dalším zkoumáním bylo zjištěno, že Utlouk(?) zcela vyjímečně (což zrovna nastalo) vytvoří v binární části emailu (asi při nějakém překódovávání) při přeposílání jeden znak (myslím + to bylo).
-
j (neregistrovaný)
Normalka ... prijde ti mail, html v base64 ...mas tam exchange a nakou appku, co ti laduje maily do maildiru (protoze vis, ze databaze exchange se driv nebo pozdejs podela a dostat z ni 10 mailu ktery potrebujes, je naprotosto mimo realitu - musel by sis nekde obnovit celej srv + ad + par dnu prehrabovat data) ... mno a pak takhle otevres mail v utlouku ... a proste v nem nejsou pismena. Vsechny snabodenickama sou fuc. Podivas se na zdrojak toho co prislo a zdrojak toho co ti predlozi utlouk ... a je to neco uplne jinyho. Jo a deje se to samo jen nekdy nebo jen nekterym adresatum/odesilatelum.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Právě ten Mnichov ukazuje, že to není tak úplně pravda. Dva a půl roku na zavedení nové verze distra bych nepopisoval jako "bez zasadnejsich potizi".
https://www.root.cz/clanky/linux-v-mnichove-pry-nefunguje-opet-se-uvazuje-o-windows/nazory/895333/ -
NULL (neregistrovaný)
Jenže i widle musíš otestovat pokud chceš zaručovat to co tam požadují a to po každém updatu, protože vždy něco rozbije, takže ne jako na linuxu po nové verzi, ale každé záplatové úterý + nové verze OS, které na starším HW dojebou kde co . . . a to za ten OS mají MSku ještě platit . . .
-
Určitě by se z toho projektu dalo něco vytěžit - museli nasbírat hromadu zkušeností. Jak zvládnou správu takového množství HW, uživatelů, aplikací apod. Jak řešili oprávnění, jestli používali ACL, nějakou náhražku Active Directory usw. Diagnostika problémů - u počítačů, tiskáren, serverů. Jestli je nějaká zásadní výhoda v Linuxu, tak určitá vyšší průhlednost systémových procesů a možnosti do nich zasáhnout.
-
SB (neregistrovaný)
V podstatě by bylo vhodné to pojmout jako pilotní projekt pro další města v Německu, aby to další nemuseli vymýšlet znovu. A hlavně aby se při nasazování nových systémů vyhnuli některým řešením či pseudostandardům!!! Proto bych očekával větší podporu státu či spolupráci s jinými městy.
-
NULL (neregistrovaný)
Tam by to nejprve ale evidentně chtělo shodu a personální zemětřesení. Pokud není někdo, a i s rozpočtem, třeba 10 let vyřešit PDF, tak tam asi není něco v pořádku . . . A i to sjednocení. Proboha to je takový problém nakupovat počítače se známým HW a nebo než koupím 10 strojů, tak si na jeden naklonovat 1 blbé PC a podívat se, jestli to jede? To kupují jako PC každý den a jiné a očekávají, že nebudou problémy a když, tak přemigrují na win, a tam jako problémy nebudou, když budou mít každé PC jiné a začnou chodit aktualizace? Debilita (vycházím z odkazovaného článku na technetu a popisu "nejhorších" problémů )
-
j (neregistrovaný)
To se totiz nakupuje tak, ze kdyz pride novej clovek, objedna se novy pc ... coz je novej model. Za mesic uz nebude, protoze bude novejsi. Vymenuje se to stejne - kdyz chcipne. Takze pak proste existuje tolik ruznych konfiguraci, kolik je tam lidi. A je to tak proto, ze kdyz pride ten clovek, tak se proste ty $$$ na jeho PC najit musi ... ale zduvodnit, proc by se melo koupit 50, 100 nebo tisic stroju najednou ... aby mely vsechny stejnou konfiguraci, kdyz ty stary jeste fungujou ... je naprosto nerealny.
Dojed do Bohnic, vyber si tam od pohledu nejvetsiho imbecila, a vysvetli mu to ... nejspis to pri dostatecny snaze za par let pochopi ... ten byrokrat/managor kterymu to vysvetlujou IT ovsem ne.
A ted si predstav, ze presne takovy stado imbecilu mame ve vlade a parlamentu.
-
Pokud je firma nadnárodní, pak se počítače nakupují (pronajímají) jen z vybraných modelů - jinak by centrální správa nefungovala. Je naprosto "reálný" pak na nich udržet stejnou konfiguraci (např. W7 64), a to i na modelech starých 8 let - slušní výrobci (HP, Dell, Lenovo) totiž podporují i tyto modely za zenitem, takže je možné získat ovladače i pro novějsí verze systémů.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad proč kruci nezvolili nějakou více profi distribuci - protože ty profi distribuce jsou drahé: Samozřejmě se dá koupit podporované distro Linuxu, takže máte na koho se obrátit, když něco nefunguje. Jenže třeba takový Red Hat Enterprise Linux for Desktop stojí 50 USD za rok a stanici, a jedinou podporou je to že se můžete podívat do Red Hat Knowledge Base. Od Canonicalu můžete mít podporu už od 150 USD za rok a stanici, při minimální objednávce 50 stanic.
-
NULL (neregistrovaný)
Když nad tím tak přemýšlím, tak bych v Mnichově na Windows přešel. A na každou věc která by nejela, nejela by po updatu nebo nové verzi OS bych si vzal právníka, najal externí firmu na opravu a jenom bych jim posílal účty. A každý kdo někdy manageoval kancly s Windosama, tak ví, že nějaká faktura by letěla každý den + právník . . . . ještě by zalitovali, že ten svůj shit někam cpali . . . .
-
NULL (neregistrovaný)
+ Oni vykládají že se těch problémů zbaví tou migrací, já ne, takže vidíme, hlavně ty by jsi se měl rozhlédnout tedy, že je to nereálné. Jenom si chce někdo jiný (MS a nebo nějaký vazal) sáhnout na zakázku a používá k tomu debilizaci argumentů. Jenže to platí v tomto případě jen na ovčany, na ajťáky v tomto případě dost těžko . . .
-
j (neregistrovaný)
Tys zjevne nepochopil ...
1) koupim widle (nebo cokoli), nikdo za nic neruci, podpora veskera zadna, kdyz neco nefunguje nemuzu s tim delat NIC.
2) nahodim tuxe zadarmo, nikdo za nic neruci, podpora veskera zadna, ale kdyz neco nefunguje, muzu si to vyresit bud sam, nebo si na to muzu nekoho najmout.
-
Peto_MiG (neregistrovaný)
1, Nemecko je de jure okupovaná krajina, de facto je to kolónia USA (viz kancelársky akt).
2, V Mníchove ide podľa mňa zjavne o politické rozhodnutie/lavírovanie vedenia, pretože ináč by sa neschovávali za taký alibistický nezmysel ako "dať používateľom na výber". Odkedy koncoví používatelia rozhodujú o technológii svojho zamestnávateľa??? -
Peto_MiG (neregistrovaný)
Čo je podľa vás "zjavná lož"?
Americká okupačná armáda, na rozdiel od Sovietskej, z Nemecka nikdy neodišla a stále sa nachádza v počte vyše 100000 vojakov a je vyzbrojená nukleárnymi zbraňami. Akurát po odchode Sovietov a zjednotení Nemecka už nie je obmedzená na západnú okupačnú zónu ale má pod palcom celé Nemecko.
Bundeswehr je v hierarchii velenia podriadený americkým veliteľom a členstvom Nemecka v NATO sa to nezrušilo, naopak, potvrdilo (pretože armády členských krajín vo všeobecnosti podliehajú vrchnému veleniu amády USA). Okupačné ustanovenia Postupimskej zmluvy nikto nezrušil a sú stále v platnosti (na 100 rokov). Ich súčasťou je tzv. kancelársky akt, podľa ktorého nemecký kancelár nemôže prevziať funkciu kým ho neodsúhlasí vláda USA.
Chápem, že tieto fakty nie sú príliš známe a sú značne nepohodlné, ale tak to už niekedy chodí.
-
trko (neregistrovaný)
Spousta z vás tady řeší cenu za licence apodob. To by mělo být až na posledním místě. V prvé řadě bych řešil skutečnost, že by snad uživatel (státní instituce) měl mít plnou kontrolu na SW, který používá. Zvláště po Snowdenových odhaleních a dalších únicích je to aktuálnější než kdy dříve. Už to nejsou jen hloupé konspirace a paranoia. Takže ve chvíli, kdy Německo a ostatní státy vystřízlivěly a zjistili, že je společnosti vlastní skrze SW bych čekal, že se podle toho uzpůsobí. Tedy absolutní kontrola a bezpečnost informačních systémů především. A to splňuje pouze open-source SW. Výhodou pak je, že se může udělat celostátní řešení (za jedny peníze) a to používat kdekoliv.
-
j (neregistrovaný)
Mno ... kdyby mel stat resit tohle, tak musi zakonem widle ve statni sprave rovnou natvrdo a okamzite zakazat. A pak by je musel zakazat i privatnimu sektoru - minimalne vsem, co zpracovavaj jakykoli data o ovcanech, coz sou defakto vsichni.
A stejne tak by ale musel zakazat android, masox, ios, atd atd.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad to splňuje pouze open-source SW - a pak zjistíte, že heslo v Grubu nebo LUKS se dá obejít opakovaným stisknutím klávesy backspace, případně zadáním 30 špatných hesel.
https://www.root.cz/zpravicky/novy-bezpecnostni-problem-v-linuxu-pri-pouziti-luks/Mimochodem do open source projektu může přispívat prakticky kdokoliv. Ať se bojíte Číňanů nebo NSA, tak kdokoliv z nich může začít přispívat pod nějakým jménem třeba do kernelu, a po pár commitech se "uklepnout". Vývojáře na open source projektech nikdo neprověřuje, a jazyk C je tak kryptický, že se dokonce vyhlašují soutěže o nejzákeřněji skrytou funkcionalitu.
http://www.ioccc.org/years.html#2014A jestli jste opravdu paranoidní: nemyslíte že k výše popsanému už dávno došlo, a možná opakovaně? Jeden příklad za všechny:
https://wiki.debian.org/SSLkeys#End_User_Summary -
tzn (neregistrovaný)
Furt je to lepší jak používat binárku, u které ani nelze bez reverzního inženýrství zjistit, co vlastně dělá.
A pro vaši informaci, opensource neznamená, že může do projektu přispívat každý! Bezpečnostní chyby jsou u opensource více vidět, protože se o nich veřejně diskutuje. Uzavřený SW bude možná někdy opraven a ani nezkontrolujete, jestli opraven byl. Do uzavřeného SW může přispívat i sám satan a může být v klidu, pokud ho někdo kompetentní nepráskne. A pokud to praskne, tak se to schová za "zlepšení uživatelské zkušenosti". Pořád mi z toho vychází lépe opensource. -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad lepší jak používat binárku, u které ani nelze bez reverzního inženýrství zjistit, co vlastně dělá - když si nainstalujete Ubuntu, tak ani nevíte jestli ty binárky sedí se zdrojáky. Když si nainstalujete RHEL, tak to ani nezjistíte, protože Red Hat dá ty zdrojáky k dispozici se zpožděním. U klasického SW si můžete domluvit přístup ke zdrojáku, případně audit. Například MS umožňuje přístup ke zdrojákům svých produktů vládním zákazníkům, velkým výrobcům HW, a částečně i univerzitám.
Ad opensource neznamená, že může do projektu přispívat každý - souhlas že tak nevypadá definice open source. Ale projekty takhle v praxi fungují. Prostě přispějete nějakým bugfixem, později kouskem kódu... Nikdo nechce vidět CV, nikdo neprověřuje jestli přispěvatel existuje, a většinu z nich ostatní přispěvatelé nikdy nevidí fyzicky.
Ad Bezpečnostní chyby jsou u opensource více vidět, protože se o nich veřejně diskutuje - k takovému tvrzení chybí data, která by ho podložila. Svého času příznivci open source tvrdili, že open source je kvalitnější, protože se do kódu všichni dívají a kontrolují ho. Jak se opakovaně ukazuje, je to nesmysl, protože se ve skutečnosti do kódu dívá zatraceně málo lidí. A těch lidí, kteří kódu opravdu rozumí a dělají systematicky jeho audit, je ještě výrazně méně.
Ad Uzavřený SW bude možná někdy opraven a ani nezkontrolujete, jestli opraven byl - máte k dispozici smlouvy o podpoře, a můžete si sjednat přístup ke zdrojákům.
Ad Do uzavřeného SW může přispívat i sám satan a může být v klidu, pokud ho někdo kompetentní nepráskne - každá soudná firma svoje zaměstnance prověřuje. Představte si, že by do Windows psali kód vývojáři kteří se prostě přihlásili emailem, nikdo neviděl jejich CV, nikdo nevěděl pro koho vlastně pracují, nikdo je neviděl fyzicky a ani nikdo nevěděl, jestli fyzicky existují. Přesně tak to ale funguje na open source projektech. To že maintainer projektu rychle skoukne kód, než ho akceptuje, je u kryptického jazyka typu C dost na nic.
-
thj (neregistrovaný)
Jistě jistě. Ale víš přece, že si můžu systém sám zkompilovat právě ze zdrojáků, kterým věřím že? Stejně tak aplikace a Debian pracuje právě na reproducible builds. Naproti tomu přístup ke zdrojákům Windows je sice fajn, ale k ničemu, když si ten systém už sám nesestavím. Za další není lepší mít garantovaný přístup ke zdrojákům na furt (opensource) a ne když mi to firma teda nakonec svolí?
Zakomponovat cílenou chybu se do opensource dá, ale opět- je to vidět. Navíc ti nikdo normální neakceptuje obfuskovaný C patch, který není lidmi pořádně čitelný. Oproti tomu do uzavřeného ti napochodují třípísmenkové organizace, dají tam svůj kód a pod pohrůžkami tě přesvědčí, abys o tom nikomu neříkal. A to je nabídka, co se neodmítá (viz Lavabit).
Jestli smlouvou o podpoře myslíte EULA, tak dobrý vtip... -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ono je to vždycky nakonec o důvěře. Věříte že vám do open source projektu nikdo nevložil záměrně backdoor (protože to se dá udělat triviálně)? Věříte kompilátoru? Věříte HW? Pokud jste CIO, tak to nejspíš nebudete dělat sám. Věříte tomu kdo vám má ty zdrojáky zkompilovat? A pokud jste CEO, věříte CIO a lidem pod ním?
Ad přístup ke zdrojákům Windows je sice fajn, ale k ničemu, když si ten systém už sám nesestavím - záleží jakou úroveň přístupu máte. S některými úrovněmi si systém i buildnete.
Ad Zakomponovat cílenou chybu se do opensource dá, ale opět- je to vidět - pokud někdo provede důkladný audit, tak to může vyjít na světlo. Ale když pachatel není úplný idiot, vždycky to může být "běžná chyba".
Ad nikdo normální neakceptuje obfuskovaný C patch, který není lidmi pořádně čitelný - ale no tak. Není problém napsat kód který vypadá na první pohled zcela normálně, ale má zákeřné nečekané vlastnosti. Jestli se vám nelíbí Obfuscated C Code Contest, koukněte na příklady na Underhanded C Contest.
http://underhanded-c.org/_page_id_8.htmlAd do uzavřeného ti napochodují třípísmenkové organizace, dají tam svůj kód a pod pohrůžkami tě přesvědčí, abys o tom nikomu neříkal; Lavabit - Lavabit pokud vím odmítl vydat data, takže dostal příkaz vydat šifrovací klíč. Navíc každá soudná firma takovou spolupráci odmítne, protože by si tím pod sebou podřízla větev. Navíc i bez přístupu ke zdrojáku (který stejně v případě MS produktů vlády, vládní organizace a velké firmy mají) se dají zranitelnosti najít s debuggerem v ruce. Navíc je daleko jednodušší kód zanést do open source projektu jako "chybu", což je zcela triviální. Při troše štěstí tam ta "chyba" zůstane mnoho let, než ji někdo objeví. V mezičase tam ale může být sto dalších "chyb".
Ad Jestli smlouvou o podpoře myslíte EULA, tak dobrý vtip - ne, smlouvou o podpoře myslím smlouvu o podpoře.
-
Petr M (neregistrovaný)
Řekl bych to jinak.
Stát chce po občanech, aby něco dělali s jeho součinností (např. si vyřídili stavební povolení a kolaudovali, hlásili trvalý pobyt, měli auto zaevidovaný, platili na dálnici mýto,...), a z toho mu plyne povinnost, aby sám tuto součinnost zajistil. A to tak, aby
1) Jím nastavený proces mohli používat všichni bez rozdílu.
2) Řešení bylo non-stop funkční i v případě problémů kterýhokoliv externího dodavatele.Z toho plynou požadavky na
a) Redundanci povinných služeb
b) V případě problémů dodavatele hladká možnost přechodu jinam.Požadavek b) řeší jenom open souce nebo vývoj zaplacený státem, kdy si stát ponechá zdrojáky a práva k nim. S tím, že v případě zdrojáků vlastněných státem nestačí vysoutěžit dodavatele, ale dát novýmu čas na to, aby se s nima seznámil. A na vypracování nabídky stejně musí minimálně uvolnit architekturu a specifikace, že...
Takže prachy ve státním IT bych raděj viděl v redundanci dat v několika datacentrech, než v licencích za soft, se kterým, když si jediný dodavatel usmyslí, neudělají vůbec nic.
-
peterffffff (neregistrovaný)
Neexistuje alternativa k Microsoftu pre taketo velke organizacie . Microsoft to ma prepracovane co sa tyka uzivatelskeho komfortu .
Skusal som nieco pisat v Libre Office, open office --- nieco hrozne . A ked som tam chcel vytvorit jednoduchu excell tabulku s formulami tak to bolo skoro nemozne .
Open SW je v tomto takych 10 rokov pozadu .
-
technika (neregistrovaný)
SAP jako seever jedine na linux, sap client je v java a funguje na linuxhi lepe nez na windoes. PDF funguje v linuxu skvele a oo/lo jej umi vcetne prodavani nest. fontu, coz prave neumi ms office ... musi se to tam delat pres virt tiskarnu, kde se relne pribal fonty ... pro boha, adobe reder je shit a neimi nic, co neimi evince .... kron toho, stara verze funguje.
Takze jen kecy uzivatelu, kteri nesnasi zmenu, asi se budou divit az uvidi win10
