To, že jsou problémy se SAPem bych pochopil, i když si dost dobře nedovedu představit na co konkretně zrovna tenhle moloch potřebuje městská zprava. Ale budiž.
Co se týče PDF, fakt bych moc rad viděl korektní PDF soubor, který např. Okulár nedokáže řádně zobrazit. Nemohli by naši západní sousedé nějaký takový poskytnout na ukázku? Alespoň vývojáři bz to asi ocenily....
Nevím jak jsou aktualni ty Screenshoty, soude podle vzhledu toho prostředí bude opravdu zastaralé. Pak se nabízí otázka, proč si to vyvíjí sami, když to nezvládají a neobrátí se na firmu, která má v tom zkušennosti (např. Suse, nebo RedHat)?
Já nevím, ale to nasazování Linuxu v Mnichově mě přijde tak trochu jako Kocourkov hadra na pokračování....
Formulare v PDF jsou vazne problem. Navic nektere formulare lze digitalne podepsat, to na Linuxu asi vubec nefunguje. I na Windows je to problem, zrejme to umi jen PDF Viewer of Adobe; ten uz moc nepouzivam, je to pomale, ale vim, ze jsou situace, kdy neni jine cesty... Pokud jen potrebji zobrazit/vytisknout obycejny PDF dokument, to neni problem, to zvladne dobre vetsina alternativniho.
Resim ten problem kazdy rok, kdyz vyplnuji danove priznani. Ted si nejsem jisty, zda se jedna o PDF anebo spredsheet pro Excel, spis ten Excel. Stahnu si z webu sablonu pro danove priznani. Vyplnit na Linuxu ji jeste dokazi, ale problem nastava, kdyz chci vysledek vytiskount na tiskarne. To nedopadne dobre. Takze nakonec ten vysledek otevru na MS Windows, v Excel Viewer (zdarma) a vytisknu to z Windows, to funguje.
Měl jsem v březnu ten podobný problém s přehledem pro VZP. S PDF formuláři je prostě na Linuxu problém. Taková kravina to je a přitom takový oser :-( To je tak velký problém doplnit formuláře do některého z mnoha linuxuvých pdf prohlížečů? Nebo to Adobe tak zprasil, že to rozumně nejde napsat?
V prve rade by bylo dobre si ujasnit jednu vec: PDF je format urceny pro sazbu, zobrazovani a TISK textu, zalozeny na PostScriptu. Primarne tedy k editaci urceny neni. A osobne jej tak take pouzivam. Pritom prave pomoci PDF komunikuji pres pocitace s okolim
To se tyka i treba i dokumentuz ruznych instituci. S nejvetsi pravdepodobnosti tedy zalezi totiz na tom jak ten dokument byl vytvoren. Vzal jsem si na zkousku ( nejaky ) dokument od Vami zminovane VZP a otevrel jej. A co nevidim? Ano jako formular to ma slouzit. Ale k vytisknuti a vyplneni rucne. Formularove prvky tam nejsou zadne.
Zkusil jsem jej otevrit v LibO A zjistuji, ze vetsina poli urcenych k vyplneni je vizualne vytvorena bud jako proste textove pole, nebo tabulka (coz proste je z pohledu PDF formatovaci objekt).
Nakonec jsem vytvoril novy dokument, tentokrat jednak s tabulkou a jednak pomoci formularovych prvku. Ulozil jej jako PDF soubor a znouvu otevrel je v LibO a ejhle: Tabulku editovat nelze (tedy lze - jako obrazek, coz v pripade treba vyse zminovaneho danoveho priznani muze byt fakt opruz). Ale formularove prvky naprosto bez problemu.... Pak uz znovu ulozit do PDF a hotovo.
PDF formuláře jsou rozumné rozšíření. Jsou založené na pevně dané sazbě a přidávají možnost vyplnit určitá pole. Výhodou je, že na rozdíl od DOC se po vyplnění nerozpadnou, protože někdo někam napsal moc textu nebo neměl font odesílatele. Bohužel PDF formuláře mají spousty různých nestandardních rozšíření a jsou překomplikované, což výrazně ztěžuje jejich adopci.
Trosku mimo hlavni tema. Taky jsem resil problem s sablonami na danove priznani. Nastesti ted uz je na webu ministerstva eleptronicke podani (https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup.faces), kde si dokument pekne vyplnis online a pak si nechas vyplivnout pdf. Mas to i s kontrolou a pripadne lze rovnou podat elektronicky.
A to je ukazka toho, ze se to da udelat, jen clovek nesmi apriori nadavat na system. Doma tyhle valky zazivam se zenou casto - jelikoz je to klasicky uzivatel: roky to delam takhle, tak chci aby to tak bylo dal a jakakoliv zmena je spatna. Bohuzel drzi se svych zvyku. A to je prosim osoba, ktera si pred nekolika lety bezproblemu rozjela v linuxu pres wine aplikaci pro nahravani fotek do fotolabu (bez me asistence)...
Vidite a ja elektronicke podani dani povazuji za priklad jak to NEdelat. Hlavni duvod je, ze jako vstup povazuje pouze cislo. Zatimco mista cisla do tabulkoveho procesoru muzu napsat "=1245+54321+7654" a on to za mne secte, tady nemuzu.
A proc to chci je jasne:
1) snadna kontrola. Pri kontrole snadno overim jesli jsou tam vsechna cisla opsana spravne
2) scitat cisla vedle na kalkulacce, papiru nebo hlave abych vysledek mohl zadat do pocitace je uchylnost. A take misto snadneho vzniku chyb.
„To, že jsou problémy se SAPem bych pochopil, i když si dost dobře nedovedu představit na co konkretně zrovna tenhle moloch potřebuje městská zprava....“
Máte docela slabou fantazii, každá obec vede docela hodně agend (účetnictví, banka, pokladna, spisová služba, hroby, psi, personalistika, parkovací místa, další registry, ...), to je systém jak kráva. Mě spíš vždy překvapovalo, když jsem slyšel, že systém SAP umí vše, akorát se musí „nastavit“ ;) . Kdo někdy dělal takový systém, ví, že „nastavit“ znamená to skoro celé naprogramovat znovu. Možná proto SAPu vždy tolik trvá nasazení a je u toho tolik průserů, neboli klasika nelišící se od jiných dodavatelů. Akorát to prostě ve výběrovém řízení zní dobře, je už je to všechno „hotové“ a je třeba to jen „nastavit“.
"Máte docela slabou fantazii, každá obec..."
Mozna a mozna mam fantasii az moc bohatou. Nevim sice jak moc je/neni komplikovane ucetnictvi v nemecku (sranda to urcite nebude) ale jsem presvedcen ze na mnoho z tech prikladu existuje reseni pouzitelne v Linuxu a to bez nutnosti to resit primo pres vsemocnou katastrofu SAP (- ono nadarmo se nerika, ze firma, ktera prezije zavedeni SAPu, uz prezije vsechno).
S tim souvysi nasledujici: Co si vlastne mam predstavit pod tim, ze vyviji distribucu urcenou pro mestkou spravu? Vezmou nejaky derivat Ubuntu (a navic docela stary), zmeni defaultni nstaveni nekolika programu, pozadi a nazev a ... hotovo? A tim je jako automaticky to distro vhodne pro nasazeni ve statni sprave? Bez jakekoliv dalsi pridane hodnoty? Myslim, ze tezko. A myslim, ze v tom bych hledal prvni problem cele te Mnichovske saskarny.
Češi tíhnou k metodě "rozděl a panuj", takže u nás se to spíš řeší stovkou různých IS a pak občasným spojováním dat do přehledů. Což je výborný přístup v situaci, kdy chcete něco skrývat. V Německu naopak chtějí mít všechny úřady v jednom systému a pod kontrolou. Koukněte se, kolik má takové město úřadů, uživatelů, agend, středisek, majetku, projektů atd. A těď navrhněte nějaké OSS, které to všechno vládne. Z komerčních je to například SAP, Oracle Application, IFS Applications. Že si Němci vybrali "domácí" řešení pak ani moc nepřekvapí.
"Češi tíhnou k metodě "rozděl a panuj..."
Mozna ze prave pri centralizaci toho poschovavate (nebo odchytnete toho "nezadouciho") stejne dobre, ne-li pak lepe, jak v pripade, ze mate specializovane subinformacni systemy - proztoze vsechno mate na jedne hromade, lepe se to pak kontroluje - a tedy i meni. Videl jsem uz parkrat, jak se obchazi SAP kdyz neco uplne nesedi - treba v logistice.
Ja vsak nesu nemec, ja su moravak, toz to mozna proste vidim jinak... :)
"Že si Němci vybrali "domácí" řešení pak ani moc nepřekvapí."
Souhlasim.
100 lete vino je sice znamkou luxusu, nicmene je to humus.
Prijde na to, jake. Ja pred tak deseti lety pil vino tusim z r. 57. Ze tri flasek byla jedna skvela, jedna docela usla a treti byly desne splasky.
No, kdybych nevedel co s penezi, tak koupim ponorku a pujdu si vylovit par flasek z Titanicu. Jestli ty spunty udrzely ten tlak, tak pri stabilni teplote okolo nuly se to vino mohlo docela i uchovat.
Jedna nemenovana institucia na slovensku isla pouzit SAP ako informacny system, lebo im to nemenovany dodavatel slubil, ze im to prisposobi ich biznisu. Nakupili sa moduly, dodavatel ohybal, ale vysla z toho nepouzitelna sracka, takze sa museli vratit k staremu systemu. Dovod je ten, ze ked sa chce SAP pouzit na menej standardny biznis, tak je to strasne drevene. Pricom 99% biznisov je nestandardnych.
Máte to zmatené, metoda Rozděl a panuj je centralizovanou metodou. Tou Češi rozhodně netrpí, ve státní správě se používá metoda Udělej si sám. Každý úřad to mastí po svém. Zde mělo zafungovat Ministerstvo informatiky, které bylo zcela pičusovsky zrušeno, přestože by mělo právě v současnosti práce mraky. Mělo dojít k analýze, vytvoření metodik a následně (otevřeného) SW pro účely státní správy za peníze občanů (nejlépe od více firem) a ten plošně a JEDNOTNĚ všude nasazen. Bez improvizace, nejednostnosti a zvláštních nákladů každé obce, s centrálními opravami, změnami, dokumentací, ...
Je pár firem, které jsou schopny řešení dodat. U SAPu je právě riziko, že to bude jakýsi uzavřený bastl. Touto cestou se již dnes jít nedá.
2SB: Stat si ma najmou 30 lidi, vyvoj ma probihat jako OS, a tech 30 lidi by to melo koordinovat. Nepotrebujes zadnou firmu ktera bude neco dodavat, a nepotrebujes to kazdych 5 let po volbach delat cely znova, protoze je treba penize odklonit ke kamosum prave zvolenych zlodeju. Nestalo by to skorem nic, a to je ten problem. Z NIC se miliardy odklanej blbe.
Proto se vymejslej cypoviny jako eet, coz bude stat dalsi miliardy, a to je tak jedinej prinos, kterej to (pro vyvolene) bude mit.
Proto se vymejslej cypoviny jako eet, coz bude stat dalsi miliardy, a to je tak jedinej prinos, kterej to (pro vyvolene) bude mit.
No eet, kromě těch pár kaček pro vyvolené, bude mít přínos pro ještě vyvolenější hlavně v těch datech. Prostě někdo bude mít poměrně intimní informace o firmách, zatímco ti ostatní tyto informace nemají.
Jako nepochybuji o tom, že si ČR neporadí jako vždy (prostě se opět zvýší černá ekonomika) ale těch pár poctivých bude ještě víc bito.
Zde mělo zafungovat Ministerstvo informatiky, které bylo zcela pičusovsky zrušeno, přestože by mělo právě v současnosti práce mraky.
Nechci vám kazit iluze, ale ministerstvo informatiky by jen "přesměrovalo" peníze za velké státní IT zakázky jen těm správným kamarádům. Nic by se nezlevnilo, nic by se nevyřešilo, jen by se šouplo pár mld těm "správným" firmám.
Příkladem může být třeba projekt NEN od MMR. Původní záměr je udělat jedno místo pro veřejné zakázky dle zákona. Záměr jistě pěkný. Na tomto trhu se pohybuje několik firem (včetně naší) je tady konkurence a ceny za software / službu jsou nízké. MMR přišlo s NEN jakožto centrálním nástrojem, ten nástroj stál 300MKč (TescoSW). To je skoro 100x víc, než stojí náš nástroj. NEN má aktuálně zastoupení na trhu 0.4%. Mnohem levnější nástroje komerčních firem mají desítky procent.
A toto samozřejmě vůbec není nejkřiklavější příklad, všichni známe slavný registr vozidel (primitivní číselníková aplikace pro pouhých 10M obyvatel - to je tak jedno město), kolik to stálo a jak to fungovalo? O datových schránkách ani nemluvě.
Takže ministerstvo informatiky zní sice jako dobrý nápad, ale musel by tam být velmi osvícený diktátor, který byl odolný vůči tlakům typu: "1mld za software je dobrá cena". Dejte vědět, až takového najdete.
Ad všichni známe slavný registr vozidel (primitivní číselníková aplikace pro pouhých 10M obyvatel - to je tak jedno město) - podotýkám že původní systém byl fungoval pro každý tuším kraj nebo okres zvlášť, byla v něm spousta duplicit a neplatných dat, nebyli proškoleni uživatelé, některé stanice neměly firemní certifikáty (asi nebyly v AD) atd. A vzhledem k množství údajů, jejich nekonzistenci, počtu interfaců a uživatelů atd. bych to neviděl jako triviální systém.
Když o tom nic nevíte, tak to nekritizujte. V podstatě odladili několik aplikací (třeba LO) atd. pro použití v jejich obci. Taky opravili stovky chyb a obecně Limux upravili pro běh na slabších počítačích. Je to asi takový hybrid mezi Ubuntu a Debianem, jak jsem to pochopil. Taky prezentovali na Debconfu...
Každopádně je to dost silně upravené pro jejich potřeby a je docela otázka, jestli by na tohle vrtání mělo SuSE nebo RedHat chuť. Moc výdělku z toho asi nekouká.
"Když o tom nic nevíte,..."
A predpokladam ze vite vic. Mohl by jste me s tim blyze obeznamit? Skousel jsem hledat blyzsi info (o distru samotnem), nebo dokonce si to distro stahnout, abych si jej vyzkousel a prozkoumal ve virtualu, ale bohuzel jsem neuspel.
"... tak to nekritizujte"
Ja reaguji na jejich vlastni stiznosti a na obrazek, ktery jsem si stacil udelat. Predpokladam, ze kdyz mne takto zpucujete, mate moznost mi podat takove konkretni informace, abych si ten dojem vylepsil.
K tomu statnimu:
Vylesily LO? Jako Libre Office? A jak? Nekolik maker ci sablon? Zvlast pikatne to zni, kdyz na to pak sami nadavaji. Jak pisu - zajimalo by me v cem konkretne to jejich "vyvijeni" spociva. Zatim to vidim - nezlobte se - blede,
Opravy chyb - klobouk dolu. Ale nejsou snad jediny velci uzivatele Linuxovych reseni kteri tohle delaji. A predpokladam, ze je to i (a mozna hlavne) v jejich zajmu.
Podle Wiky pouzivaly nejdrive Debian a pozdeji jako zaklad zvolili Ubuntu.
Odpovedn na otazku, zda by to bylo lukrativni pro nekterou z firem zabivajici se Linuxovymi resenimi, by myslim znela ze urcite. Minimalne jako velmi slusna reklama. A myslim, ze zrovna SuSE (taky domaci ;) ) by to urcite dost bodlo. A mesto by ziskalo podporu, bez ktere se evidentne neobejdou (a nebo by tim alespon zalepily hubu odpurcum)
V linkovaném článku psali, že vycházejí z Ubuntu LTS. Jako problém Glogowski uvádí podporu nového HW, protože půl roku po uvedení LTS vyjde HW, který tou verzí není podporovaný. A update znamená otestovat znovu veškerý HW, s tím že se často stává, že nějaké problémy při testování neodchytí. Dále jako příklad uvádí vytvoření nové verze LiMux distra založené na Ubuntu 12.04 LTS, které trvalo 2.5 roku. První 12.04 měla příliš bugů, takže čekali na "service pack". Pak řešili problémy s LibreOffice 4.1.2, "rozbitým" KDE 4 a nefunkčním a pomalým mail merge.
http://www.techrepublic.com/article/heres-the-one-major-problem-facing-munich-after-switching-from-windows-to-linux/
prvni vydani LTS neni oficialne primo Canonicalem doporucovano pro produkci, predchozi LTS ani nenabizi automaticky moznost upgrade dokud nevyjde prvni udrzovaci vydani (kteremu rikas SP)...
jestli jim to trvalo 2.5 roku tak delaji neco spatne, nebo na tom pracoval jeden clovek na 1/8 uvazek...
pouzit KDE pro produkci take neni dobrej napad...
takze ty problemy jsou snadno resitelne, staci dat promile z te castky co maji na modernizaci IT a nekolik lidi mjuze pripravit LiMux zalozenej na 14.04.5 i na 16.04.1 do mesice...
To je bohužel další problém. Když se na Linuxu vyskytne problém s distrem A, tak se v diskusi vždycky vyskytne řada názorů (někdy velmi hlasitých), že distro X používá jen (doplňte si), a měli dávno použít distro B, C, G, Q nebo Z. Chápu že uživateli distra B, C, G, Q nebo Z to může připadat jako vhodné řešení problému, ale pro uživatele distra A asi nebude řešením reinstalace, natož když jde o instituci s 15000+ stanicemi.
Samozřejmě se dá koupit podporované distro Linuxu, takže máte na koho se obrátit, když něco nefunguje. Jenže třeba takový Red Hat Enterprise Linux for Desktop stojí 50 USD za rok a stanici, a jedinou podporou je to že se můžete podívat do Red Hat Knowledge Base. Od Canonicalu můžete mít podporu už od 150 USD za rok a stanici, při minimální objednávce 50 stanic.
Ale kdepak. U Windows máte za 600 Kč OEM licenci (cena za Win10 Pro OEM, nalezeno na amazon.de), kterou máte doživotně. V praxi je použitelná do ukončení podpory produktu, což v případě WinXP to bylo tuším 12.5 roku. A podporu máte stejnou jako u Red Hatu: přístup do Knowledge Base, kterému Red Hat hrdě říká "self-support".
Navíc profesionální podporu pro Windows, včetně helpdesku, serverové podpory se SLA, podpory produktů se SLA atd. poskytuje obrovská spousta firem po celém světě, za poměrně nízké ceny, s komunikací v místním jazyku.
No nevím jestli to dělají špatně. Podle tohoto linku (rok 2013) měli v IT 400 lidí na centrále, plus jednotlivé úseky měly vlastní lidi. Na 15000-20000 stanic je to dost mazec. Jinak samotná migrace z Windows na LiMux jim trvala přes 10 let. Je možné že jsou neschopní. Ale spíš bych to viděl na dlouhou řadu technických a organizačních problémů, které na první pohled nevidíte. Ona totiž na první pohled většina věcí vypadá jednoduše. The devil is in the detail.
http://www.h-online.com/open/news/item/LinuxTag-LiMux-firmly-established-in-Munich-1867920.html
Ad prvni udrzovaci vydani (kteremu rikas SP) - protože nevím jak tomu říkáte česky, tak jsem psal o Service Packu v uvozovkách.
pokud pouzivaji ~10let stary HW tam nemusi porizovat ted nejnovejsi generace HW, ale levnejsi a tedy vice kusu predchozi ktera bude podporovana...
dalsi vec je ze LTS dostava v ramci udrzovaciho vydani HWE stack, ktery prinasi podporu novejsiho HW v prubehu LTS podpory...
https://wiki.ubuntu.com/Kernel/LTSEnablementStack
Ad nemusi porizovat ted nejnovejsi generace HW, ale levnejsi a tedy vice kusu predchozi ktera bude podporovana - bohužel podporovaného HW je velmi málo. Například pro 16.04 LTS vidím v DB celkem 5 (slovy pět) modelů desktopů. Pro 14.04 LTS je to dnes 159 modelů, ale ty se postupně nasbíraly od uvedení té verze, a počet těch modelů, které jsou opravdu na trhu dostupné, bude nižší. Navíc když už ve firmě máte nějaký HW a chcete ho zachovat, tak vám nepomůže 159 podporovaných modelů, pokud ty vaše nejsou mezi nimi. A hřebíček do rakve: Canonical upozorňuje že certifikuje předinstalace, a běžný image Ubuntu na tom certifikovaném HW nemusí vůbec fungovat, nebo nemusí fungovat správně.
https://certification.ubuntu.com/desktop/
Děkuji za informaci, ale zrovna o tomhle vím. A Glogowski si v tom článku stěžuje, že po každém HWE Stacku je potřeba znovu otestovat veškerý HW. Četl jste ten článek?
http://www.techrepublic.com/article/heres-the-one-major-problem-facing-munich-after-switching-from-windows-to-linux/
Každá země má účetnictví jiné (ale řádově stejně velké), ještě k tomu často každý zákazník chce svoje vifikundace. Takže plošné řešení nepřipadá v úvahu.
Zkazky okola SAPu jsou celé problémem, částečně si za to může sám, protože je to taková tajuplná, okultní organizace s ilegálním systémem, který není možno si ani otestovat - proč, je to tak geniální či hrozné? Ty povídačky o nasazení můžou znamenat kdeco - že jsou SAPáci diletanti, nebo že jim jejich tzv. „nastavování“ trvá moc dlouho, na to, že to už „mají hotové“, nebo že je v dané organizaci bordel (zcela běžné), nebo všechno dohromady. Takže SAP bych neřešil, je to prostě jen jedna z firem, co dodává obchodní aplikace.
Ta distribuce (Limux) je pravděpodobně lehce upravovaná, aby nemuseli admini s ničím drbat, když to nasadí, takže půjde o menší přednastavení. Např. v tom videu z Úspěšnách nasazení Debianu admin říkal, že při uzamknutí počítače se data synchronizují na server. Nyní už to stejně dělají na Ubuntu.
> Co se týče PDF, fakt bych moc rad viděl korektní PDF soubor, který např. Okulár nedokáže řádně zobrazit.
Oblibeny problem je kdyz PDF dokument vyuziva externi (neembedovane) fonty, ktere jsou treba bezne nainstalovane na Win platforme, ale ne jinde. Prohlizec pak zkusi pouzit jiny font, ale nemusi odpovidat vyznamy codepointu, takze ve vysledku bude bordel.
A co sakra...?
1) Balik MS fonty mas u vetsiny mainstremu pripraveny. Jeden jediny prikaz!
2) Kolik takovych fontovych baliku asi nainstalujes? Jak casto budes otevirat v podniku dokumenty s nestandardnimi fonty? Mas pocit, ze v jinych firmach jsou nadseni tim, ze se pani sekretarce libi "Gothic style" a tak ji tam hned narvou odpovidajici fonty aby s nimi mohla zaplavit vsechny firemni dokumenty? A ty potom rozesilat po partnerskych firmach a uradech? Asi ne, ze?
Tys asi vzivote v zadny firme nebyl ze? Resit nejaky fonty je na prioritach IT asi tak na urovni "po dvore v noci beha mys ..."
A podobncyh pindu "dyt je to jeden prikaz" sem uz slysel miliony. Jen se ten milion prikazu nejak sam nechce napsat, otestovat a udrzovat. Obratem se totiz bude resit, ze ty pismena sou sisatejsi nez by si dotycnej predstavoval, priapadne ze tam nefungujou nabodenicka nebo ze tam neni znak takovej ci makovej ... uzasny specielne u multilang dokumentu.
"Tys asi vzivote v zadny firme nebyl ze?" Ne. Vzdyt je na prvni pohled videt, ze jsem miliardar....
" Resit nejaky fonty je na prioritach IT asi tak na urovni "po dvore v noci beha mys ..."
Kdyby jen tohle...
"A podobncyh pindu "dyt je to jeden prikaz" sem uz slysel miliony..."
Jo, ja vim. Zas na druhou stranu - podobnych vymluv z IT jsem slysel take miliony. Necekam, ze budou resit predstavu sekretarky o tvaru a sisatosti fontu. Ale vyresi rozsypany caj (tedy nekompatibilitu) To je vse co se od nich zada. jenze ono je jednodusi to svest na "podelanej software". Popr. za vsechno muze vyrobce.... atd. nez zadat nejaky 'aptitude install mscorefonts' ( ci jak to tam sakra je... )
A úplně nejlepší kombinace jsou PDFka vytvořená v některé z verzí MS Office.
Nedávno jsem řešil, proč mi na docela drahé tiskárně tiskne na různých místech těchhle PDF přes Acrobat Reader některá písmena tučně ( zdánlivě náhodně, nesouvisí s diakrtitikou, třeba i čísla ). Tisk třeba přímo z Firefoxu nebo v linuxu přes Okulár byl OK.
Dělal to Acrobat na Win i Linuxu. Jediný rozdíl byl, že Acrobat na Linuxu na místech těch písmen zobrazoval jiný font, takový tenký, takže zmršené muselo být už to PDF vytvořené v MS Office. Acrobat ve Win se tvářil, že vše je OK.
Ad Jediný rozdíl byl, že Acrobat na Linuxu na místech těch písmen zobrazoval jiný font, takový tenký, takže zmršené muselo být už to PDF vytvořené v MS Office - jednoduché a snadno pochopitelné vysvětlení, bohužel nejspíš chybné. Může jít také o problém konkrétního fontu, případně Adobe Readeru. Ano, i "skvělý" Adobe Reader má pár bugů... nebo spíš zatraceně víc než pár.
BTW pokud bych chtěl udělat rychlý soud jako vy, tak bych prohlásil "v MS Readeru a Okularu se to zobrazuje dobře, v Adobe Readeru špatně, je to jasně chyba Adobe Readeru".
Pokud by se problém projevil jen při tisku, může jít i o problém tiskárny. Některým tiskárnám přehodíte text a font, a samy to vyrastrují; případně umí použít své vestavěné TrueType fonty. Pokud je font chybný, může se to projevit jen na tiskárně. Pokud má tiskárna problém s rastrováním fontů, může se to projevit jen někdy. Pokud tiskárna nahradí nějaký font svým vestavěným, může se stát, že jde o jiný font (třeba jinou verzi).