Vlákno názorů k článku Linux v Mnichově prý nefunguje, opět se uvažuje o Windows od D.A.Tiger - To, že jsou problémy se SAPem bych pochopil,...

Formulare v PDF jsou vazne problem. Navic nektere formulare lze digitalne podepsat, to na Linuxu asi vubec nefunguje. I na Windows je to problem, zrejme to umi jen PDF Viewer of Adobe; ten uz moc nepouzivam, je to pomale, ale vim, ze jsou situace, kdy neni jine cesty... Pokud jen potrebji zobrazit/vytisknout obycejny PDF dokument, to neni problem, to zvladne dobre vetsina alternativniho.

Resim ten problem kazdy rok, kdyz vyplnuji danove priznani. Ted si nejsem jisty, zda se jedna o PDF anebo spredsheet pro Excel, spis ten Excel. Stahnu si z webu sablonu pro danove priznani. Vyplnit na Linuxu ji jeste dokazi, ale problem nastava, kdyz chci vysledek vytiskount na tiskarne. To nedopadne dobre. Takze nakonec ten vysledek otevru na MS Windows, v Excel Viewer (zdarma) a vytisknu to z Windows, to funguje.

Měl jsem v březnu ten podobný problém s přehledem pro VZP. S PDF formuláři je prostě na Linuxu problém. Taková kravina to je a přitom takový oser :-( To je tak velký problém doplnit formuláře do některého z mnoha linuxuvých pdf prohlížečů? Nebo to Adobe tak zprasil, že to rozumně nejde napsat?

PDF formuláře jsou rozumné rozšíření. Jsou založené na pevně dané sazbě a přidávají možnost vyplnit určitá pole. Výhodou je, že na rozdíl od DOC se po vyplnění nerozpadnou, protože někdo někam napsal moc textu nebo neměl font odesílatele. Bohužel PDF formuláře mají spousty různých nestandardních rozšíření a jsou překomplikované, což výrazně ztěžuje jejich adopci.

Pracoval jste někdy s vnitřní strukturou PDF a jeho formuláři? Taková prasárnička je to.

Přiznám se, že nepracoval. ale rád věřím tomu, že to mají naprasený.

Vidite a ja elektronicke podani dani povazuji za priklad jak to NEdelat. Hlavni duvod je, ze jako vstup povazuje pouze cislo. Zatimco mista cisla do tabulkoveho procesoru muzu napsat "=1245+54321+7654" a on to za mne secte, tady nemuzu.
A proc to chci je jasne:
1) snadna kontrola. Pri kontrole snadno overim jesli jsou tam vsechna cisla opsana spravne
2) scitat cisla vedle na kalkulacce, papiru nebo hlave abych vysledek mohl zadat do pocitace je uchylnost. A take misto snadneho vzniku chyb.

„To, že jsou problémy se SAPem bych pochopil, i když si dost dobře nedovedu představit na co konkretně zrovna tenhle moloch potřebuje městská zprava....“
Máte docela slabou fantazii, každá obec vede docela hodně agend (účetnictví, banka, pokladna, spisová služba, hroby, psi, personalistika, parkovací místa, další registry, ...), to je systém jak kráva. Mě spíš vždy překvapovalo, když jsem slyšel, že systém SAP umí vše, akorát se musí „nastavit“ ;) . Kdo někdy dělal takový systém, ví, že „nastavit“ znamená to skoro celé naprogramovat znovu. Možná proto SAPu vždy tolik trvá nasazení a je u toho tolik průserů, neboli klasika nelišící se od jiných dodavatelů. Akorát to prostě ve výběrovém řízení zní dobře, je už je to všechno „hotové“ a je třeba to jen „nastavit“.

Češi tíhnou k metodě "rozděl a panuj", takže u nás se to spíš řeší stovkou různých IS a pak občasným spojováním dat do přehledů. Což je výborný přístup v situaci, kdy chcete něco skrývat. V Německu naopak chtějí mít všechny úřady v jednom systému a pod kontrolou. Koukněte se, kolik má takové město úřadů, uživatelů, agend, středisek, majetku, projektů atd. A těď navrhněte nějaké OSS, které to všechno vládne. Z komerčních je to například SAP, Oracle Application, IFS Applications. Že si Němci vybrali "domácí" řešení pak ani moc nepřekvapí.

Jedna nemenovana institucia na slovensku isla pouzit SAP ako informacny system, lebo im to nemenovany dodavatel slubil, ze im to prisposobi ich biznisu. Nakupili sa moduly, dodavatel ohybal, ale vysla z toho nepouzitelna sracka, takze sa museli vratit k staremu systemu. Dovod je ten, ze ked sa chce SAP pouzit na menej standardny biznis, tak je to strasne drevene. Pricom 99% biznisov je nestandardnych.

Máte to zmatené, metoda Rozděl a panuj je centralizovanou metodou. Tou Češi rozhodně netrpí, ve státní správě se používá metoda Udělej si sám. Každý úřad to mastí po svém. Zde mělo zafungovat Ministerstvo informatiky, které bylo zcela pičusovsky zrušeno, přestože by mělo právě v současnosti práce mraky. Mělo dojít k analýze, vytvoření metodik a následně (otevřeného) SW pro účely státní správy za peníze občanů (nejlépe od více firem) a ten plošně a JEDNOTNĚ všude nasazen. Bez improvizace, nejednostnosti a zvláštních nákladů každé obce, s centrálními opravami, změnami, dokumentací, ...
Je pár firem, které jsou schopny řešení dodat. U SAPu je právě riziko, že to bude jakýsi uzavřený bastl. Touto cestou se již dnes jít nedá.

V linkovaném článku psali, že vycházejí z Ubuntu LTS. Jako problém Glogowski uvádí podporu nového HW, protože půl roku po uvedení LTS vyjde HW, který tou verzí není podporovaný. A update znamená otestovat znovu veškerý HW, s tím že se často stává, že nějaké problémy při testování neodchytí. Dále jako příklad uvádí vytvoření nové verze LiMux distra založené na Ubuntu 12.04 LTS, které trvalo 2.5 roku. První 12.04 měla příliš bugů, takže čekali na "service pack". Pak řešili problémy s LibreOffice 4.1.2, "rozbitým" KDE 4 a nefunkčním a pomalým mail merge.
http://www.techrepublic.com/article/heres-the-one-major-problem-facing-munich-after-switching-from-windows-to-linux/

Každá země má účetnictví jiné (ale řádově stejně velké), ještě k tomu často každý zákazník chce svoje vifikundace. Takže plošné řešení nepřipadá v úvahu.
Zkazky okola SAPu jsou celé problémem, částečně si za to může sám, protože je to taková tajuplná, okultní organizace s ilegálním systémem, který není možno si ani otestovat - proč, je to tak geniální či hrozné? Ty povídačky o nasazení můžou znamenat kdeco - že jsou SAPáci diletanti, nebo že jim jejich tzv. „nastavování“ trvá moc dlouho, na to, že to už „mají hotové“, nebo že je v dané organizaci bordel (zcela běžné), nebo všechno dohromady. Takže SAP bych neřešil, je to prostě jen jedna z firem, co dodává obchodní aplikace.
Ta distribuce (Limux) je pravděpodobně lehce upravovaná, aby nemuseli admini s ničím drbat, když to nasadí, takže půjde o menší přednastavení. Např. v tom videu z Úspěšnách nasazení Debianu admin říkal, že při uzamknutí počítače se data synchronizují na server. Nyní už to stejně dělají na Ubuntu.

tak mezi SAP konzultanty se interně traduje, že firma, která přežije nasazení SAP, ta už přežije opravdu všechno.

SAP a ISO. A rika se to i v tech firmach.

> Co se týče PDF, fakt bych moc rad viděl korektní PDF soubor, který např. Okulár nedokáže řádně zobrazit.

Oblibeny problem je kdyz PDF dokument vyuziva externi (neembedovane) fonty, ktere jsou treba bezne nainstalovane na Win platforme, ale ne jinde. Prohlizec pak zkusi pouzit jiny font, ale nemusi odpovidat vyznamy codepointu, takze ve vysledku bude bordel.

To je úplná klasika

To je tak velký problém si ty fonty doinstalovat? K dispozici jsou zdarma.

jo, uzasna rada pro bfu kterej cumi na rozsypanej caj.

To se dá vynutit typem PDF.

Nebo se to PDF dá vytisknout tam kde se zobrazí správně, pak se to naskenuje (radši větší a barevně, ať je to dobře čitelné), vloží se to do wordu a pošle mailem.

A úplně nejlepší kombinace jsou PDFka vytvořená v některé z verzí MS Office.
Nedávno jsem řešil, proč mi na docela drahé tiskárně tiskne na různých místech těchhle PDF přes Acrobat Reader některá písmena tučně ( zdánlivě náhodně, nesouvisí s diakrtitikou, třeba i čísla ). Tisk třeba přímo z Firefoxu nebo v linuxu přes Okulár byl OK.
Dělal to Acrobat na Win i Linuxu. Jediný rozdíl byl, že Acrobat na Linuxu na místech těch písmen zobrazoval jiný font, takový tenký, takže zmršené muselo být už to PDF vytvořené v MS Office. Acrobat ve Win se tvářil, že vše je OK.

Ad Jediný rozdíl byl, že Acrobat na Linuxu na místech těch písmen zobrazoval jiný font, takový tenký, takže zmršené muselo být už to PDF vytvořené v MS Office - jednoduché a snadno pochopitelné vysvětlení, bohužel nejspíš chybné. Může jít také o problém konkrétního fontu, případně Adobe Readeru. Ano, i "skvělý" Adobe Reader má pár bugů... nebo spíš zatraceně víc než pár.
BTW pokud bych chtěl udělat rychlý soud jako vy, tak bych prohlásil "v MS Readeru a Okularu se to zobrazuje dobře, v Adobe Readeru špatně, je to jasně chyba Adobe Readeru".

Pokud by se problém projevil jen při tisku, může jít i o problém tiskárny. Některým tiskárnám přehodíte text a font, a samy to vyrastrují; případně umí použít své vestavěné TrueType fonty. Pokud je font chybný, může se to projevit jen na tiskárně. Pokud má tiskárna problém s rastrováním fontů, může se to projevit jen někdy. Pokud tiskárna nahradí nějaký font svým vestavěným, může se stát, že jde o jiný font (třeba jinou verzi).