Hlavní navigace

Linux ve firmě aneb svoboda volby dodavatele

Vojtěch Bednář 16. 3. 2010

Svoboda volby dodavatele a nezávislost na jedné firmě. To je jedna z nejčastěji zmiňovaných výhod Linuxu a open source proti takzvanému proprietárnímu softwaru. U něj je podle odpůrců firma vždy odkázána na původního dodavatele řešení. Jaká je však realita? A kde „svoboda volby“ Linuxu končí?

Jedním z problémů často diskutovaných v souvislosti s nedostatky klasického proprietárního softwaru je stav, kterému se říká „vendor lock-in“. Uživatel softwaru se dostává do stavu, kdy náklady na změnu jeho značky nebo dodavatele dosáhnou takových hodnot, při kterých se smysluplný přechod jinam stává nemožným. Uživatel tak je na dodavateli závislý. To v praxi znamená nejenom, že je nucen užívat produkty daného dodavatele, ale také (a zejména) sledovat jeho produkční linii. Jinými slovy, je nucen nakupovat stále nové produkty tvůrce, s nímž je svázán, a prakticky nemá možnost přechodu k alternativě přičemž s každým dalším produktem se jeho závislost ještě více zvyšuje. To bylo také jedno z témat na nedávném Business Tuesday na téma open source ve firmách.

Problém vendor lock-in je jak již bylo zmíněno v případě počítačového softwaru spojován především s jeho proprietárními dodavateli; tedy s tvůrci komerčních Unixů a s Microsoftem. Otevřený software, respektive Linux, bývá vymezován přesně proti tomuto jevu ve smyslu „Linux vám dává svobodu dodavatele“. Tato svoboda někdy bývá označována jako absolutní (viz například Linux­.cz) a předkládána coby klíčová vlastnost open source. Bohužel, používáme-li Linux ve firemním prostředí, můžeme být konfrontováni se stavem, kdy se ukáže,že ona „svoboda“ volby ve smyslu anarchie byla ve skutečnosti jen iluzí. Aby k tomu nedošlo, pokusím se v následujícím textu upozornit na některé problémy, které jsou v případě Linuxu a jeho použití v prostředí organizace s otázkou volby dodavatele spojeny.

Linux = řešení

Absolutní většina firem a institucí používajících Linux k němu nepřistupuje jako k systému, na jehož základě by si vytvořily svou vlastní distribuci a tu pak jak používaly, tak udržovaly. Linux je produktem, který dodává externí dodavatel. Je to více než jen produkt, je to „řešení“. První, kdo se pokusil Linux nasměrovat ke komerčně obchodovatelnému řešení, byla společnost Caldera (to, co se stalo pak, nemá s podstatou věci nic společného), v jejich stopách ovšem kráčí všichni současní komerční dodavatelé, mj. největší z nich, společnost RedHat. www.redhat.com.

Viděno očima institucionálního uživatele je Linux komplex produktu (software), služby (podpora) a garance (za funkčnost a stabilitu). Uživatel (v tomto případě firma) mezi jednotlivými komponentami tohoto řešení příliš nerozlišuje. Linux je pro ni stejné řešení jako Unix, nebo chcete-li Windows. V rámci tohoto řešení sice dochází k vnitřním posunům nákladů (od licence směrem ke garanci a k podpoře), ale podstatné je, že zůstává navenek kompaktní. Že k řešení jsou k dispozici zdrojové kódy, je sice příjemnou známkou otevřenosti a transparentnosti, ale v zásadě se jedná o marginální výhodu, neboť těžiště přidané hodnoty leží jinde.

Útěk od dodavatele

Rozhodne-li se firma pro Linux a zvolí si svého dodavatele, stává se na něm závislou velmi podobně jako v případě proprietárního softwaru. Otázka opuštění dodavatele v případě, že by s ním byla nespokojená, nebo že by nevyhovoval jejím potřebám, se dělí na v podstatě dvě volby (oproti proprietárnímu softwaru). Těmito volbami jsou:

A) ponechání stávajícího systému, jeho podpora jiným subjektem

B) přechod k jinému řešení a jinému dodavateli

První z možností je (na rozdíl od proprietárního systému) sice možná, ale relativně obtížná. Je těžké si představit, že například servery a stanice pracující s RHEL a podporované doposud Red Hatem či některým z jeho partnerů budou převedeny pod správu zcela nezávislé společnosti. Problém může nastat s aktualizacemi, s údržbou systému, s řešením jinak triviálních úkolů, se zaškolováním personálu a samozřejmě s implementací a podporou aplikací běžících nad systémem. RHEL je velmi komplikovaný systém a tak i když je samozřejmě možné (a udává se to jako další z výhod OSS) si jej patchovat svépomocí, reálně je to za hranicí přijatelnosti pro absolutní v většinu firemních uživatelů. Důvodem je, že uživatel sám – míněno firma – ani jiný než originální dodavatel prostě není v takovém případě schopen garantovat spolehlivost. A spolehlivost je faktorem váženějším než svoboda.

Druhá varianta, tedy přechod k jinému řešení je v případě Linuxu snazší, než u Unixů či u Windows, avšak ani ona není ani zdaleka bezproblémová. Různé distribuce stejného systému nejsou vzájemně kompatibilní (různé komponenty, konfigurace, balíčkovací systémy, verze aplikací apod. Pokud jste se již snažili migrovat prostředí z jednoho Linuxu na jiný, znáte to). Pokud by šlo pouze o to přenést z jednoho řešení na jiné data, je problém poměrně jednoduchý. Má-li však jít i o aplikace, dostává se firemní uživatel do nepříjemné pasti nákladů. Fundamentální vlastnosti Linuxu, tedy jeho otevřenost a variabilita, sice náklady spojené s přechodem (opět nejenom náklady finanční) relativně snižují, ale to neznamená, že by neexistovaly. Důsledkem je, že se například v případě jmenované implementace softwaru od RedHatu daleko spíše vyplatí zůstat u něj, než přecházet například k Novellu a jeho řešení SLED/SLES.

Přednosti

Kde je tedy přednost Linuxu, pokud jde o volbu řešení a dodavatele? Podle mého soudu je chyba v tom, že mnozí lidé nemají představu o tom, jak se software používá v prostředí organizací. Takřka žádnou firmu nenapadne přeskakovat mezi různými dodavateli softwaru. Rozhodne-li se již pro některé řešení, bere je jako komplex produkt + podpora + garance = dodavatel. Taktéž představa samostatného udržování systému po konci jeho životního cyklu vlastními silami (další deklarovaná přednost OSS) je spíše marginálií.

Anketa

Může firma s otevřeným řešením přecházet mezi dodavateli?

Předností Linuxu ve volbě dodavatele podle mého soudu není možnost snadného přechodu od jedné distribuce k jiné, ale široká škála variant, ze kterých se můžeme rozhodnout předtím, než konkrétní řešení nasadíme. Každá z možností, respektive každé řešení (RHEL, Novell,Mandri­va,Ubuntu/Cano­nical …) má své přednosti, své nedostatky a své vlastnosti. Firma, která o takovém řešení uvažuje není konfrontována s vazbou konkrétního operačního prostředí na konkrétní hardware (typický problém komerčních Unixů). Rozhodne-li se ignorovat tlak gravitace monopolní platformy v oblasti desktopů (všichni mají Microsoft tak my také), nabízí se ji široká volba různých systémů a různých dodavatelů. Ovšem v okamžiku, kdy se pro některého z nich rozhodne a nasadí jeho řešení, je změna sice možnou, avšak dost krušnou záležitostí. Klíčové tedy je, aby se rozhodla správně. Respektive, adekvátně svým potřebám. Následné snahy o přechody a změny by totiž mohly vyrušit většinu předností, které Linux nabízí.   

Našli jste v článku chybu?

16. 3. 2010 0:23

ded kenedy (neregistrovaný)

existuje nejaky racionalni duvod, proc tu porad musi vychazet slataniny tohotu typu?! (a tohoto autora)

nejuzasnejsi na tom celem je, ze po snuzce kecu vzdycky nasleduje zaver ve stylu: „Valná většina maturující mládeže již má zodpovědný přístup k životu. Existuje však ještě nejméně 50% těch, kteří zodpovědný přistup k životu nenalezli.“

16. 3. 2010 7:51

ttt (neregistrovaný)

Prosim (podruhe), aby vedeni iinfo zatrhlo dalsi publikovani clanku pana Bednare. Uroven a hodnota obsahu jeho clanku je tak mizerna, ze je prakticky nemeritelna. At zodpovedny sefredaktor root.cz a lupa.cz objektivne zhodnoti prinos takovychto clanku a zjisti, ze radeji o autora mene, ale zato o dost mene nastvanych ctenaru. Proboha, dost uz bylo pana Bednare!

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

DigiZone.cz: ČRo rozšiřuje DAB do Berouna

ČRo rozšiřuje DAB do Berouna

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

DigiZone.cz: Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi