Názory k článku Linuxová kancelář a pomocníci cifršpionů
-
nano (neregistrovaný)Kdyz uz, tak KOffice... :D
Jinak se mi osvedcil ze vsech zminenych nejvic Gnumeric. Mel nejmene problemu (zadne) nacitat tabulky s grafy z MS Office a zase je zpetne ukladat. MSO nemam, ale na VUT FEKT se v tom delalo na laboratorich. Ooo si na tom akorat vylamal zuby.
Vubec se mi nejvic libi tvorba grafu v Gnumericu oproti 'konkurenci'. -
anonymníja bych zase pripadum jako ty zamezil v pristupu k netu a sebral jim svepravnost.
jak to chces udelat ?
blokovat ip adresu ? to tezko pomuze, z mnoha duvodu (dynamicky ip, anon. proxy, pitomci s deravejma woknama co slouzi jako "brany" atd.) ... navic to muze odstrelit nevinny, a to je pro server, co chce zit z reklam vetsi pruser nez jeden znechucenej chudak.
blokovat "nick" ? tak ze sebe udela T1001 atd.
nakrmit ho susenkou ? tak si je vymaze ...
neco jsem zapomel ? pouc me, nebo prosim priste kecej pouze o vecech o kterejch neco vis.
(ja vim, kdyz vi clovek kulovy H*VN*, nezvlada si ani uvedomit ze o tom nic nevi ...) -
Hezká přednáška.
Ale přispěvatel před Vámi dal návrh (nebo požádal) o alespoň nějaké řešení, i když se ukázalo, že neví že je nereálné. Avšak podle všeho Vy o tom víte více, a určitě lépe (alespoň to tak vyznělo), tak prosím navrhněte něco efektivnějšího co takovéhle "přispěvatele" jednou pro vždy odradí...
Jinak to bylo trochu o ničem -
JS (neregistrovaný)Mazat mazat mazat mazat!
Je znamo, ze lide maji mensi sklon k vandalismu tam, kde zadny neni. Pokud nekdo mluvi sproste (a neni to k tematu), at klidne jeho prispevek smazou. Myslim, ze by to diskusim na root.cz jen prospelo (abclinuxu ma podobnou politiku, a funguje jim to tam). -
anonymníkdyz uz cenzura, prosim o novou feature, link, ktery dovoli zobrazit puvodni obsah (klidne s velkym cervenym vykricnikem ;-).
najdou se i takovi, co si z par sprostych slov nic nedelaji, dovoli ostatnim at se svym chovanim znemozni a predevsim nesnaseji ABY ZA NE NEKDO ROZHODOVAL O TOM CO PRO NE JE A NENI VHODNE A MASKOVAL TO TIM ZE JE CHCE CHRANIT. tohle nesnasim u statu a rootu to taky trpet nehodlam.
diky. -
Pg Dn (neregistrovaný)Rozsahly prehled linuxovych tabulkovych procesoru je na http://cbbrowne.com/info/spreadsheets.html .
-
Jojo, taky bych to uvítal. Nebo alespoň nějaké reference o Basicu, který používá Open Office. Kromě pár tutoriálů na komunitních serverech jsem nic použitelného nenašel.
Ještě by mě zajímalo zda OO obsahuje nějaký komunikační model, díky němuž by mohly s jednotlivými částmi OO spolupracovat i jiné (třeba moje) aplikace. Něco na způsob MS Office a OLE Automation (Tam je to integrované už drahnou dobu. Jestli OO něco podobného nemá, tak je to poměrně ostuda...). -
Nevím, jestli je to "slušný popis" (navíc je to anglicky), ale mrkněte se na OpenOffice.org API Project, tam se dá najít leccos ohledně programování v a pro OOo. Hezký přehled je tady. -
je skutečnost, že se snaží (či spíše jejich autoři) "myslet" za uživatele. Takže dochází "k lepšímu komfortu uživatele" např. ke změně řetězce na číslo a opačně, případně čísel na datumy. Dokáže to totálně a v podstatě nevratně rozvrtat databázi, třeba i při načtení nebo znovunačtení. Pár takto rozvrtaných databází jsem viděl, naštěstí to bylo zálohované, protože v tom byla značná práce včetně značných materiálních nákladů na jejich pořízení (výsledky laboratorních studií), a v některých případech šlo o unikátní data, která by se nahradit ani nedala. Při české lokalizaci může být i nekompatibilita s kalkulačkovou částí klávesnice - tamní desetinná tečka se vloží jako čárka a kalkulátor vložené vyhodnotí jako řetězec). Bohužel, jsou to věci, které se nedají rozumným způsobem vypnout a většinou to vypnutí nebývá rozumným a přehledným způsobem popsané.
Proto doporučuji tyhle věci spíše nepoužívat, nebo maximálně používat až na finální tvorbu grafů nad již hotovými sumarizovanými daty. Spíš je vhodnější oddělit pořizování a úschovu dat do nějaké jednoduché databáze. Případně napsat nějaký jednoúčelový bastl (v pythonu může být i multiplatformní).
Další věcí je, že tabulku 10*100 čísel v rozsahu 0-100 na dvě desetinná místa to uloží do souboru naprosto monstrózních rozměrů, zatímco např. ve formátu .csv to i bez zazipování klechtá na disketě. -
Tomáš (neregistrovaný)Odevšad slyším výtky, že masivnímu rozšíření Linuxu do kanceláře brání to, že nemá kvalitní program na účetnictví (ono to částečně platí i pro Mac). Něco na tom asi bude, v tabulkovém procesoru se účetnictví nedá dělat spolehlivě a asi ani legislativa to neumožňuje (problém průkaznosti dat). Když jsem to kdysi zkoumal, tak na Linuxu toho opravdu moc nebylo. Řešení na Linux dodává třeba SAP (se svým univerzálním grafickým rozhraním), ale to asi většina menších firem neocení a ani nezaplatí. Navíc (velké) firmy, které mají SAP, mají multilicence na Windows, autor nejspíš může potvrdit.
Otázka je, bude pokračování, ve kterém autor probere účetní programy? -
anonymníSeriál je pro začátečníky a ty určitě úetnictví moc nepálí. Pokud však chcete, stačí hledat a třeba i na root.cz několik článků, které se tematice věnují :
http://www.root.cz/zpravicky/winstrom-10-ucetnictvi-i-pro-linux/
A pak je nějaký přehled třeba zde :
http://www.linuxexpres.cz/business/ekonomicky-a-ucetni-software-pro-linux-1 -
Jsem rad za tento serial a drzim autorovi palce.
Verim podle dosavadnich vykonu, ze nas neochudi o zadne podstatne soucasti
linuxove kancelare.
Jen poznamka: vice bych zduraznil, ze na OPenOffice.org se da bezne bezproblemu fungovat.
Pouze v extremnich pripadech jako jsou makra, nebo brutalne komplikovane formatovani pod MS OFFICE, tak potom je problem.
Kompatibilita je mezi MS OFFICE a OpenOffice.org 3 dost dobra, pokud se vyhneme vyse zminovanym brutalnim formatum a makrum, tak jsme povetsinou vyhrali.
Osobne uz pouzivam MS Office a Windows pouze v praci,
jelikoz je to nutnost kvuli MS VisualStudiu.
Jinak doma Ubuntu 8.10, u pritelkyne ubuntu 8.10....vsude kde muzu tak se snazim mit Linux.
Ma to smysl, vyvyji se to..je to svobodne....namicham si obsah dodatecnych aplikaci jak ja chci...nakonfiguruji co chci, jak chci..
A takhle si predstavuji svobodu.
Pocitac je muj, SW je zdarma a muzu si ho pouzit podle potreb.
Kancelarsky balik OpenOffice.org prave jde touto cestou.
A i kdyz se snazi drzet komatibilitu s MS OFFICE, tak podle meho nazoru
mu to neubira na hodnote a na moznostech jej "ohnout" pro svobodna reseni :-)
Autorovi jeste jednou dekuji za jednoduchou formu stravitelnou pro "non-IT" ctenare.
Diky tomu mohu sve pritelkyni vysvetlit co, kde, jak a proc je ten Linux zajimavy
a proc jsem z Linuxu jiz 6-tym rokem uneseny a nadseni postupne stale stoupa.
