Názory k článku Linuxové distribuce letmým začátečnickým pohledem
-
David Kolibáč (neregistrovaný)"...dát přednost stabilitě před novinkami (Debian)."
Repozitáře "testing", nebo rovnou "unstable".
Jinak nováčkovi bych vážně doporučil Debian/Gentoo/Slackware, chce-li se něco naučit. Má-li PC jen používat, dal bych mu Debian, nebo openSuSE v závislosti na tom, kdo bude ten počítač spravovat. A konečně bych, pominu-li Gnome, uvažoval o distribuci Linux Mint.
Nepadla řeč o slovenském Greenie Linuxu. -
Zcela seriozně musím říct, že Debian bych začátečníkovi také nedoporučil. Při instalaci (i doinstalaci SW) se až moc vyptává. I já jsem se nakonec přiklonil k tomu, že to naklikám, instaluji, ono to "nějak" funguje a až posléze si úpravou konfiguráku doladím co potřebuji.
Debian považuji za distro pro lidi, kteří vědí co chtějí - úplného začátečníka může zbytečně odradit, protože na první pohled působí složitě. -
KejPi (neregistrovaný)Naprosty souhlas. Debian podle meho nazoru neni distro pro zacatecniky. Zacatecnik potrebuje neco jednoducheho, pokud mozno klikaciho, jinak na linuxu nezustane ani tyden. Pokud neco "debianiho" tak *ubuntu je pro zacatecnika idealni volba. Uz jen diky zpusobu instalace - live CD - vyzkouset a pohrat si s tim a naklopit to na disk na 5 kliknuti.
-
murzim (neregistrovaný)Tak tak, když jsem s Linuxem začínal, nebylo na světě tolik přítulných instalátorů jako mají dnešní distribuce. Proč se zabývat tím, co je vhodné a co není vhodné pro začátečníky? Každý z nás ví, že stabilní provoz linuxu se neobejde bez příkazové řádky.
Pamatuji se, že můj důvod přejít z Windows/MS-DOS na Linux byla čistá zvědavost a touha mít konečně legální software bez toho, abych za něj musel platit. Člověk, který na Linux přechází, musí mít důvod, který mu stojí za to. At už je to touha poznat nové... můj názor je ten, že onen člověk se tak jako tak může sesypat po instalaci Ubuntu, Fedory, SuSE, Slackware nebo Debianu. Všechno chce čas a ochotu se učit. Kdo toto nezvládá, pak má smůlu, protože mu výběr té "svojí" distribuce bude k ničemu.
Myslím si, že bláznem je ten, kdo hodí Windows za hlavu, začne tomu říkat shitwindows a bez jakého koliv prostudování např. LDP se vrhne do světa linuxu(pak se stejně vrátí k Windows a bude všem kolem sebe říkat jak je Linux ještě v plenkách...)
To co dělá Linux Linuxem není snaha co nejvíce se přiblížit produktům MS, jak se možná někteří domnívají. Linux je zcela odlišný systém a díky té odlišnosti je zcela jedinečný a sqělý. -
drone91 (neregistrovaný)nevim, ja som tak nejak prechadzal - bez studovania, o linuxe som sa dopocul, asi pol roka som dualbootoval win a linux (suse 7.1 alebo tak nejak) a potom , ked som rozchodil vo wine starcraft, zmazal som ho (win) ,a viac sa k nemu nevratil (dnes mam dva PC so Slackware a Debianom, a jeden Sun so solarisom 10), potom neskor som presiel na slackware - asi najlepsia distribucia pre novacika - nevypytuje sa blbosti - dostanes na skoro vsetko fungujucu konfiguraciu, a potom si to upravujes, ako sa ucis. Konfiguruje sa standard textakmi, a cekove sa chova velmi standardne, co je dolezite a, tiez neskryva viac ako treba - potom je to taka abstrakcia ze ani nevies co robis => preco to nefunguje (balicky s Debianom, alebo updaty s Gentoo su priam kontrapriklad)
Jedine co je v podstate treba , je chut do ucenia, a entuziazmus, a nepocuvat ludi ze linux etc. je zlozity - poznatky clovek najlepsie ziska v praxi -
Clock (neregistrovaný)Zkousel jsem "jednoduche a klikaci" KDE. Kliknul jsem na nastaveni zvuku a ono to segfaultlo. Zajimalo by me, jestli zacatecnik bude vedet, co to je segfault, ze vznika chybou v programu a jak pouzivat gdb na C++ programech.
Rek bych ze ne a ze to smaze a nainstaluje zpet Windows. Tam mu to aspon nesegfaultuje, kdyz zmackne na Control Panel. -
Marex (neregistrovaný)DISCLAIMER: Ubuntaci dal nectete, obsahuje hrube nadavky na vasi jedinou a spravnou viru ...
navic ubuntu a jemu podobne "jednoduche a klikaci" distribuce produkuji radu "odborniku s linuxem" (cti: imbecilu co zvladli projit instalaci na 5 kliknuti) kteri se pak blbe vyptavaji a opruzuji vsude mozne. Nemluve o tom, ze znaji tu svoji a jedinou distribuci a nic jineho. Nekde jsem cetl "... nemusi to jit pod linuxem, hlavne aby to slo pod ubuntu..." , toto je presne co mam na mysli. Jednoznacne bych cloveku co chce s linuxem zacit a ma chut se neco naucit doporucil neco drsnejsiho, uplne nejlepsi je vyzkouset vetsinu mainstreamovych distribuci a vybrat si tu ktera nejlip sedi. -
S tím bych souhlasil. Pokud někdo po mě chce nějakou distribuci, tak většinou doporučuji Debian/Gentoo/OpenSUSE. Debian a Gentoo musím nainstalovat a nastavit sám. Potom jej již může začátečník bez problémů normálně používat a zbytek se doučí (nebo, spíše vysvětlím) později přímo "za chodu".
OpenSUSE má zas tu "výhodu", že se snaží spoustu věcí zautomatizovat a převést do grafických "klikátek" (obdobně jako nejrůznější tipy Ubuntu). Někomu to může připadat přívětivější a pohodlnější. Moc s tím nesouhlasím, ale to je jen můj názor.
Tak jako tak tak, člověk, který s tím nikdy dříve neměl nic co do činění, se to musí stejně naučit používat. Ať mu doporučíte jakoukoliv distribuci.
Jinak opravdu netuším, co je na Debianu tak složité, aby nemohl být nasazován i pro nováčky (Tedy kromě prvotní instalace a konfigurace - jak jsem se zmínil). -
sid (neregistrovaný)Co je na nastaveni Debianu tezkeho? Ja jsem zacal na Ubuntu a po roce jsem si rek, ze bych mohl zkusit neco "drsnejsiho", tak jsem presel na Debian. Ke svemu udivu jsem ale zjistil, ze vsechno je tam stejne "slozite", jako v tom Ubuntu. Mozna je to jenom tim, ze po par mesicich na Ubuntu uz jsem tak trosku zjistil, co je ten Linux vlastne zac, ale stejne bych rad slysel neco konkretnejsiho nez "Debian je narocnejsi na nastaveni". Dokonce mam pocit, ze s Debianem mam mnohem mene (mnou nezavinenych) problemu, nez jsem mel s Ubuntu i presto, ze pouzivam Testing. Kde je to slozite nastaveni? Na zacatku se to zepta na par veci(stejne jako Ubuntu) a pak uz je vse stejne. Je skutecne jedinym rozdilem "restricted drivers manager"?
-
Souhlasím s Vámi.
Avšak na druhou stranu si myslím, že Debian se nesnaží jít cestou kde má uživatel úplně všechno předchystané na zlatém podnose a přímo pod nosem. To může být pro začátečníka (myslím tím např. člověka, který sice s počítači pracoval, ale s Unixem či Linuxem se ještě nesetkal) docela nepříjemné. Pokud se nenajde někdo, kdo mu to srozumitelně nevysvětlí, neprovede jej (alespoň) základním nastavením a nenastaví distribuci z počátku tak, aby byl dotyčný uživatel ji schopen hned z počátků používat. Samozřejmě jsou i tací kteří se pustí do zkoumání s vervou sami, mám ovšem strach, že to nebude případ klasického BFU.
takový malý příklad z trochu jiného soudku, ale docela ilustruje myšlenku : Když jsem si nedávno sehnal Debian Etch, po instalaci jsem si chtěl dodat několik aplikací, které instaluji ze zdrojáků. klasika - ./configure make... a průšvich. make skončil s hláškou vnitřní chyba kompilátoru. Co to k sakru...? No po chvíli hledání jsem doinstaloval několik dalších knihoven k GCC a G++ a vše již proběhlo ok.
Dneska už vím že takové věci umí řešit apt-get už "přímo za chodu", ale bude mít tyto informace i začátečník? Já si myslím, že alespoň do začátku musí mít právě hodně věcí již nachystaných tak jak se o to snaží SUSE, nebo Ubuntu. Alespoň tehdy když nemá nikoho ochotného po ruce kdo by mu to prostě nachystal. Pak už je to čistě na něm. I SUSE můžete administrovat stejně jako Debian.
jinak si taky myslím, že řeči o tom že Debian je pro naprosté Linuxové Guru a drsňáky je pouhopouhý mýtus, nebo dokonce kec. To možná platilo kdysi, ale dnes... Já sám se za žádného Guru nepovažuji a jak si s ním rozumím... -
Jakub (neregistrovaný)Ja myslim ze to je nestastne napsane. Ja bych spis rekl, ze nove funkce Fedory jsou casteji pod kapotou a zamerene na vyvojare a pokrocile uzivatele nez je zvykem u jinych distribuci, tj. jako nova funkce se ve Fedore neobjevi graficke klikatko, ale treba novy Xenovy kernel nebo ext4 filesystem.
-
Tak popravdě, stabilita je jedna z věcí, u které jsem s Fedorou neměl nikdy (dvojité poklepání na desku stolu :-)). Podle mě se v tomhle směru Fedoře daří právě stabilitu ideálně skloubit s aktuálností softwaru. V tom vývojáři, myslím, dělají hodně dobrou práci.
A nyní trochu nadhledu, - ano jsem právě ten uživatel, který na Fedoru nedá dopustit :-) Zkoušel jsem jiné distribuce, ale vždy se po pár dnech vrátil. Naposledy Debian, ale i když jsem posléze vše nastavil k obrazu svému, jednoduše jsem zjistil, že s Fedorou dokážu pracovat efektivněji. To nevypovídá nic o Debianu, ale o mně - ano, pravděpodobně trpím závislostí :-D -
koroptev (neregistrovaný)Na webu Fedory se pise (myslim, ze ve FAQ), ze Fedora neni testovaci verze pro RHEL. Coz je otazka, kterou jsem si kladl, kdyz -- jsem chtel spusit soft nefungujici s dodavanym JRE, instalace toho od Sunu vyzaduje opatchovani (nastesti lze binarne) urcite systemove knihovny, je to anoncovana chyba, kdyz -- mi s grafikou od Nvidie mizel kurzor mysi, je to dlouho znamy a nahlaseny problem souvisejici s RH grafickym bootem, kdyz -- mi po instalaci ovladace binarniho grafickeho ovladace pro Ati kartu nabehly Xka jen v nizsim rozliseni, znamy a nahlaseny problem, kdyz -- jsem si pri instalaci pripojil /home a po instalaci zjistil, proc bych nemel mit rad SELinux :-), kdyz -- jsem si na webu precetl o novych hezcich svobodnych pismech a pak srovnaval s realitou, kdyz -- se mi vetracky v notebooku opet chovaly ponekud divoce, ackoli vec byla vyresena jiz v predesle verzi jadra, kdyz -- jsem si naivne myslel, ze mensi pocet balicku v distribuci by mohl znamenat nizsi pocet chyb a vetsi otestovanost
na druhou stranu tato distribuce obsahovala i radu pokrokovych veci - novy zvukovy subsystem, jehoz prinos pro me = 0, menici se graficke pozadi apod., tedy uzivatelsky orientovane -
To je vážně zajímavé - mám úplně odlišnou zkušenost :-) Nic z toho, co popisujete se mi naštěstí nikdy nestalo (tím, ale v žádném případě nechci snižovat Váš názor) JRE od Sunu používám dnes a denně, nikdy jsem ho nepatchoval a vždycky mi šlapal výborně. Grafiky od nVidie také bez problému..
SE Linux jsem na desktopu nikdy nepoužíval, tam by to podle mě nemělo příliš smysl, ale je fakt, že proniknout do jeho konfigurace asi bude trochu oříšek.. Fedoru používám i na notebooku a také vše OK.. Ale čemu vážně nerozumím jsou ta svobodná písma, v čem jste měl problém? Fonty Liberation podle mého (ano, subjektivního) názoru vypadají líp než Core fonts od MS. -
koroptev (neregistrovaný)Mluvite o Fedore 8?
JRE - http://fedoraproject.org/wiki/Bugs/F8Common?action=show&redirect=Bugs%2FCommon#head-0fb587cf12eb5cc424350685e594eecbd9e6ff3c
Kurzor/Nvidia -
treba toto do google "fedora mouse cursor rhgb", nedeje se to vzdy, vsem, ale deje se to jiz pres vic verzi Fedory/RHELu a stale zadne reseni (je-li rhgb funkcnost, pak norhgb neni reseni)
SELinux - dle meho na desktop overkill, nesmirna slozitost/nepohodlnost konfigurace nevyvazi virtualni benefit, alespon ja (subjektivne) nemam vubec zadnou chut se to konfigurovat ucit, proc, nuda, v mem pripade bylo potreba provest jakousi bookkeeping proceduru na partisne, nez se tak stalo, nemountil se mi /home atd. - mohl na to ovsem upozornit instalator a provedeni procedury navrhnout
Fonty - zkuste 115 dpi (toto rozliseni mi spravne detekuji Xka na notebooku, nebudu koukat na maly tunty), casto doporucene reseni na webu je zmena dpi na 96, to s sebou nese ty male tunty; i pri tech 96ti vsak nesnesou pisma srovnani s Ubuntu (no flame, pisma proste vypadaji vyborne - slight hinting/subpixel) nebo s Windows, Fedora (a RHEL) rovnez myslim nepodporuji subpixel rendering (default, coz je v dobe LCD a vyrazneho benefitu teto technologie docela opruz); a pouziti freetype z livny problem neresi, stale hnusne (a tudiz je subpixel na nic) -- a neni o pismech, ale o tom algoritmu -
Ano, o Fedoře 8. Na odkaz ohledně bugu s JRE jsem se teď díval, ale skutečně jsem s tím neměl problém (přece jen je v popisu, že "uživatelé na něj - můžou - narazit"). Stejně tak s grafikou, co na to říct - škoda, že jste na tyto problémy narazil právě vy..
SELinux - no není snažší volba, než ho nepoužívat. Ostatně ohledně praktického využití na desktopu se úplně shodneme.
Fonty, to jste mi vyvolal úsměv na tváři :-D (taktéž no flame) Tady názorně vidím, jak odlišný může být subjektivní dojem :-D Vysvětlím - vždy, když jsem něco dělal pod Debianem (nebo právě Ubuntu), tak jsem nemohl vystát výchozí nastavení písem, přišla mi příšerně nepřirozeně tenká a celkově divná.. Dokonce tak moc, až jsem sepsal na abclinuxu do FAQ návod jak (mj.) nastavit fonty tak aby vypadaly tak jako ve Fedoře :-) - http://www.abclinuxu.cz/faq/web/jak-nastavit-spravne-zobrazeni-fontu-v-iceweaselu -
Quanti (neregistrovaný)obcas mam pocit, ze nektere distribuce jsou s nekterymi lidmi proste nekompatibilni - na internetu clovek potkava davy nadsenych ubuntaku, ale ja mela vzdycky priserne potize uz s instalaci, pritel ho zkousel na desktopu a taky si stezuje, az bude fedora 9, jdeme do ni oba :) zkousela jsem opensuse (brrr) a dalsi, ale zatim pro me fedora zustava nejpouzitelnejsi... i kdyz na archu se mi taky libilo :)
-
Vin (neregistrovaný)
Tato distribuce je nejčastěji zmiňována v souvislosti s uživateli přicházejícími s Windows, protože se snaží maximálně se přizpůsobit Windows modelu, tj. po nainstalování vše funguje ihned z krabice. Nemusíte dohrávat ovladače, kodeky aj.
Mám dojem, že u obou operačních systémů nefunguje vše z krabice. Třeba kodeky je u Windows nutné doinstalovat, u PCLinuxOSu (v případě české verze) ne. Naopak uspávání a hibernaci je třeba v případě PCLinuxOSu doinstalovat (pokud je to nutné). A u ovladačů grafických karet je otázka, jak moc jste nároční na výkon (komunitní či ovladače od výrobce). -
BruXy (neregistrovaný)Ja si myslim, ze Linux je ve fungovani "ihned z krabice" mnohem lepsi nez Windows. Hardware podporovany linuxovym jadrem jede prakticky okamzite od zacatku. Ve windows se musi cachrovat
s CDcky ovladaci . Nejlepsi situace nastava, kdyz si vas nejaky BFU jakosto odbornika z okoli pozve na reinstall, CDcka samozrejme od minuleho reinstalu nekde zasantrocil, netusi ani co ma za grafiku nebo sitovku, natoz za motherboard. Hezky barevny Spravce zarizeni ve srovnani s lspsi nebo lsub rekne prdlajz a z puvodne pulhodinove zalezitoti se stava horor na cely vecer, nutnost rozebrat PC kvuli kvuli zjistovani typovych cisel a nasledne hledani informaci a ovladacu na webu...
Samozrejme, ze i s Linuxem je mozne zazit perne chvile, ale moje zkusenosti v posledni dobe
cca 2 let spis hovori v neprospech Widli. -
Uživatelka si přála zůstat v limbu (neregistrovaný)No, ale hlavně windows jedné řady zůstávají stejné, takže ovladač z CD/netu výrobce s nimi bude fungovat i za nějakých deset let. V linuxu se to jádro pořád mění, a kolikrát zjistíte, že to jednoho krásného dne mezi dvěma verzemi přestalo fungovat, nebo ovladač někdo vyhodil z jádra, nebo, nebo...
-
badra (neregistrovaný)Musím úplne súhlsiť. Nedávno som si kúpil nový comp, kde som mal mal dualboot Win XP a Kubuntu 7.10. Nekupoval som si nový disk, len som vložil starý. Kubuntu nabehlo úplne bezproblémov, jedinú vec čo som musel urobiť bolo do Xorg.conf napísať "nv" namiesto "ati". XP sa mi nepodarilo zahrániť a budem musieť preinštalovať
-
VfB (neregistrovaný)na rozdíl od Windows, kde si "z krabice" nainstaluji jen holý OS bez aplikací je výhodou Linuxu, že většinou se společně s OS nainstaluje často i velká část aplikací, u některých distribucí i všechny, což je ve srovnání s nutností přiinstalovat si podporu pro mp3 (ani to u některých distribucí není třeba) nesporně výhoda
-
jestli je vyhoda mit preinstalovane aplikace je pomerne sporne. kdyz jsem si zkusil nainstalovat ubuntu, chtelo se mi brecet - kde byla ta svoboda vyberu? ziskal sem skvelych nekolik set aplikaci, ktere se pomerne casto zabejvali tim samym - k cemu je mi 5 toolu na to same?.. a kdyz sem je chtel odebrat, tak to neslo - protoze se na ne vazalo udajne neco z windoze manazeru... proste ostuda - vice mi vyhovuje nainstalovat prazdny system a nasadit si tam co JA chci a nebyt omezovan nejakejma naprosto nesmyslnejma vazbama (to ze sou nesmyslny vim z toho, ze v jine distribuci takova provazanost nebyla ..)
-
Anče (neregistrovaný)me ta formulace az vyloudila na tvari usmev....
autor zrejme uz dlouho neinstaloval bezny operacni system...
po instalaci "z krabice" tam vlastne ani nema co fungovat, protoze tam neni zadna aplikace, a je tam naproste minimum aktualnich ovladacu. (aby taky ne kdyz XPcka jsou uz opravdu zastaraly system a Visty zase nedoladeny - takze je lide nechteji. -
Fantomas (neregistrovaný)Mas recht, po instalaci Widli se nekouknes ani na jiz dneska hojne rozsirene pdf. A to je jen zacatek ledovce. Navic drivery samozrejme musi uzivatel dohrat sam. Uz jsem slysel o chytracich, co drivery instaluji deset minut, hmmm ale ti asi nikdy nedostali do ruk hardware starsiho data, ktery podporu nema vubec zadnou. Pak muze trvat hledani techto driveru i nekolik dni a da se pri tom naucit i solidne cinsky. Nebo to muze byt naopak, rozchazet novy hardware na starem Windows, he he nekdy to muze byt horor. Vyhodou pro uzivetele je fakt, ze pokud neexistuji drivery pro toto zelezo, tak jej proste nerozchodi, tecka. Kdezto v Linuxu jeste porad lze nekde sehnat nejake drivery a zkompilovat je jako moduly. Jenomze to uz je mimo moznosti beznych uzivatelu.
-
V skutočnosti je výber distribúcie podobný výberu praktického lekára alebo zubára. Nemusí to byť ten najlepší v republike ale musí byť "po ruke", keď sa niečo stane.
Rovnako ako zlý zubár aj nevhodná distribúcia dokáže poriadne znepríjemniť život, ale v konečnom dôsledku výhoda dostupnosti vždy preváži nad neprofesionalitou prístupu. Ak si niekto zlomí nohu, bolo by určite skvelé, keby sa o neho na mieste postarala špičková ortopedická klinika, ale v skutočnom svete je v takých chvíľach dobrý aj veterinár, ktorý ide zhodou okolností okolo.
Preto odkazujem všetkým ľuďom, ktorý by chceli skúsiť Linux: "Netrápte sa nad výberom distribúcie. Skrátka si nainštalujte tú, ktorú používajú vaši známi, priatelia a susedia. Ak ľudia vo vašom okolí používajú rôzne distribúcie, zamerajte sa na tých, ktorí vám ochotne pomôžu prekonať počiatočné problémy." -
Belik (neregistrovaný)...z jádra operačního systému GNU/Linux (ano, to je správný název, pro účely seriálu však zkracuji na pouhé Linux), knihoven a dalších GNU nástrojů...
...jádrem distribuce je jádro operačního systému - Linux a knihovny a další GNU nástoje, tedy správným názvem GNU/Linux, běžně zkracováno na Linux... -
Myslím, že tu išlo skôr o veľmi nešťastnú dvojzmyselnú formuláciu. Aj keď väčšina z nás (vrátane mňa) pochopila vetu na prvý pohľad takto:
...z jádra operačního systému GNU/Linux...,
autor to s najväčšou pravdepodobnosťou myslel takto:
...z jádra operačního systému GNU/Linux...,
čo je samozrejme správne. Áno, môžeme autorovi vyčítať, že používa skratku GNU a pritom sa zdráha vysvetliť GNU/Linux, ale vzhľadom na účely serálu je to skutočne jedno. Osobne by som záležitosť Linux vs. GNU/Linux odhalil začiatočníkovi na inom mieste a použil by som presnejšiu formuláciu.
-
tomas (neregistrovaný)ja osobne pouzivam rok Kubuntu a jsem velice spokojen (v zasade vse funguje, kazda nova verze je odladenejsi - tesim se na 8.04). Mam zaroven i Mandrivu (taky velice dobra - wifi bezelo hned a bez prace), zkusil jsem i OpenSUSE (nezaujalo me - bylo pomale) a nekolik dalsich vcetne Debianu.
Doufam, ze me tu neukamenujete, ze jsem lama, co pouziva Ubuntu. Vlastne mi je to jedno, pokud ma nekdo potrebu... :-)
Myslim, ze by do budoucna bylo dobre, aby distribuce spolu vice spolupracovaly (mam na mysli zejmena nestastne balickovaci systemy a vse co s tim souvisi). Co vy na to? -
Pre začiatočníka asi dnes neexistuje lepšia voľba ako Ubuntu, Mandriva alebo OpenSUSE. Určite sa nájdu začiatočníci, ktorí budú obhajovať svoj Zenwalk alebo PCLinuxOS. Budú sa tiež ozývať hlasy podnikateľov, obhajujúcich svoju Fedoru a tiež profíci, ktorí nedajú dopustiť na Debian, Gentoo alebo Slackware.
Prvé tri spomenuté distribúcie majú dnes veľmi silnú používateľskú základňu a ako som tu už raz písal, z pohľadu začiatočníka na ničom inom nezáleží. Podobne ako každý z nás počas svojho života vystrieda niekoľko značiek mobilných telefónov a áut, každý si postupne odskúša zopár linuxových distribúcii.
Balíčkovacie systémy jednotlivých distribúcii nikdy plne spolupracovať nebudú. A nie je to ani dôležité. Pokiaľ bude mať každá majoritná distribúcia ľudí, ktorí sa budú ochotne starať o balíčkovací systém, tak jej koncoví používatelia vždy dostanú to čo chcú. To, čo je skutočne dôležité je zavedenie štandardov pre interoperabilitu aplikácii. Projekty ako Linux Standard Base a freedesktop.org už v tomto smere urobili krok správnym smerom. Rád by som sa dožil doby, keď si nebudem musieť prispôsobovať aplikácie tak aby fungovali s mojou distribúciou, desktopovým prostredím a správcom okien.
Diverzita linuxových distribúcii je len prirodzeným dôsledkom slobody, ktorú GNU/Linux dáva vývojárom, distribútorom a koncovým používateľom. Ak môžem nadviazať na tú krásnu analógiu v článku, je to vlastne porovnateľné s tým nespočetným množstvom politických strán, ktoré u nás začali po zamatovej revolúcii vznikať ako huby po daždi. Počas posledných dvoch desaťročí sme boli svedkami mnohých rozpadov a koalícii, až sa tu nakoniec ustálil rozumný počet majoritných strán so stabilnou voličskou základňou. Rovnakou evolúciou teraz prechádzajú aj linuxové distribúcie...
-
Petr F (neregistrovaný)Nestesti, ktere je podle meho nazoru nejhorsi co v dnesni dobe Linux suzuje a je v nasich silach to napravit (ovladace nejsou v nasich silach). To, ze kazdy program je nutno opravit a nabalickovat na kazde distribuci zvlast vede k tomu, ze v Linuxu obecne funguje skoro vsechno, ale v jakekoliv konkretni distribuci najdete neco, co tam nefunguje, ale v jine distribuci ano.
Proto doufam v LSB, asi ona jedina to muze vyresit, ale my ji musime dat najevo, ze chceme resit prave tohle. -
Clock (neregistrovaný)Zkousel jsem ruzne distribuce ale vzdy to bylo vic skody nez uzitku. Tak jsem se vratil zase k mleku nadojenemu z vlastni kravy - Linux From Scratch.
Napriklad OpenOffice se mi jeste nepodarilo zkompilovat a Koffice taky ne, ale nemyslim si ze to je vada LFS, nybrz techto programu, ze nejsou portabilni. Spousta dalsich programu chodi a kompiluji se bez problemu. -
Craw (neregistrovaný)Napr. ja kdyz jsem zkousel ruzne distribuce, tak pri instalaci fedory jsem se v cfdisk-u prepsal pri vytvareni partisny z 20Gb na 200Gb :).. po restartu me cekalo velice nemile prekvapeni v podobe zpravy Invalid MBR... od te doby me zkouseni ruznych distribuci nejak preslo - ale zas me to naucilo vsechno zalohovat ;) :D
-
Stínovlas (neregistrovaný)Neodpustím si zastat se své oblíbené distribuce - Gentoo. Poté co do něj dodělali instalátor (už skoro 2 roky), je to stejně vhodná distribuce pro začátečníky jako Ubuntu nebo Mandriva. A ještě k té Mandrivě - nejsem si jistý jak je to teď, ale ještě před rokem jsem hrozivě nadával na to, jak v ní nejsou vůbec okomentované konfiguráky. Je fajn, že dává k dispozici GUI nastavovátka, ale když chtěl člověk něco nastavit ručně, tak to bylo nepříjemné...
-
František Gössel (neregistrovaný)Tato dohoda byla v podstatě uznáním nároků Microsoftu na patenty, které jsou údajně přítomny v Linuxu.
Nerad bych opět vytahoval tuto dohodu na světlo, je mě to už dnes skoro trapné, ale přijde mě výše uvedená interpretace trochu přitažená za vlasy a krajně zavádějící. Vezmu-li navíc v potaz, že se má jednat o informaci pro začátečníky.
Ano, Balmer na jakési konferenci skutečně něco takového o patentech vykřikoval, Novell to však vzápětí dementoval. Není však nic jednoduššího, než si prostě tyto informace dohledat na internetu ...
Ať už byla smlouva pro komunitu výhodná či nevýhodná, Microsoft zde vůbec poprvé de facto oficiálně uznal existenci Linuxu, což se dříve jevilo jako nemyslitelné. -
koroptev (neregistrovaný)nedavno jsem prosel nove verze vsech vyznamnejsich distribuci, Fedora, Ubuntu a derivaty, OpenSuse, Slackware
zjistil jsem, ze s vekem jsem linejsi a jsou urcita minima, ze kterych slevovat nehodlam, ze tisice dostupnych balicku jsou nanic, kdyz ten jeden konkretni, co chci, ma problem, ze nektere veci resit hodlam a jine vubec
dost dobra distribuce linuxu obzvlast pro cli puristy a pro ty, kterym nevadi potit krev, kdyz chteji neco vic (problemy s kompilaci toho a onoho napr.) je cygwin -
Když jsem přecházel nechal jsem si poradit Mandrivu s KDE a přestože jsem za tu dobu vyzkoušel další distribuce, stále začátečníkům doporučuji tuto kombinaci. I když na novém větším disku už bude Gentoo.
Přesto má každý jiné chutě a měl by si vyzkoušet pár live distribucí, aby zjistil co mu vyhovuje. Samozřejmě s tím, že live je pomalejší proti nainstalované. -
Jsem rád, za každý další článek pro zelenáče, mezi které se také počítám. Ale k tomu dnešnímu bych jen dodal, že je to stále stejná písnička.
Nejen uživatel Widlí pokukující po Linuxu, chce vědět hlavně V ČEM jsou jednotlivé distribuce odlišné. Já jsem s Linuxem pracoval kdysi na škole - prakticky 99% pouze v konzoli, protože pracuju v IT jako správce Windows serverů, většinu jsem pozapomínal a když jsem před časem vybíral distribuci, každý mi cpal klikací okýnka, kterých mám plné zuby. Ve všech návodech se dá najít jak nainstalovat systém (to dneska s klikací instalací zvládne cvičená opice) a zprovoznit internet - na to mě (s trochou ironie) stačí i mobil, co takhle víc informací? A tím nemyslím odkaz do databáze XXX distribucí, tam se musí utopit spolehlivě každý, kdo není masochista a nevezme si na prostudování 2 týdny dovolené. Kdyby si jednotlivé distra nijak neodlišovaly, nejspíš by nevznikly. A tak nezbývá než se vrhnout do pročítání diskusí a opravovat stupidními otázkami, než se dopracujeme třeba k informaci, že Ubuntu vyniká dobrou podporou, Debian je zase jeden z nejrozšířenějších s dostupnou literaturou v češtině (áno, tohle je jeden z hodně dobrých argumentů...) a FreeBSD je dobré pokud uvažuju o serveru, atd. Osobně jsem si prošel asi 5 distribucí během roku, kdy nadšení střídalo vystřízlivění a nedostatek času na řešení problémů s nekonečnýn hledáním po internetu. A to s Linuxem mám určité zkušenosti a CHCI ho používat. Bohužel ve srovnání s Win je mnohdy řešení konkrétních problémů běh na dlouhou trať a to vidím pořád jako největší kámen úrazu.
PS: Aktuálně zůstávám u Ubuntu, u které jsem našel zatím nejlepší lokální podporu, přestože je mi bližší jiná distribuce... -
Fantomas (neregistrovaný)Tak jestli chces linuxovou pecku, zkus Slackware. Proc? Zaprve v nem nelze nic systemoveho naklikat, Kde jsou jenom takovy bonus na hrani a zadruhe ma velmi krasne a prehledne resene konfiguraky. Vsechno nastavujes jenom v CLI a diky tomu se hodne naucis. Slackware je kompletni distro, mas k dispozici i kompletni zdrojaky, muzes cokoliv upravovat. Navic lze skoro kazdy program zkompilovat. Ja jej pozivam hlavne v pripade, kdyz resim nestadardni problem, vsechno jsem na nem vzdycky rozchodil. Akorat se musis smirit s faktem, ze software v distru je vzdy trochu starsi nez je momentalne aktualni. Ale nic ti nebrani v tom jej stahnou a zkompilovat.
-
Slack mám taky v plánu, jenomže alfa-omega každé distribuce je mít někoho/zdroj, kam se obrátit až nastane problém. A přiznejme si to, že v tomhle widle mají navrch (možná proto, že řešení problémů je denním chlebem ;-)), prostě když nastane problém a potřebuju to řešit, tak diskuse mlčí, žádného linuxového guru bohužel neznám a prohledávání cizojazyčných diskusí je na hodně dlouho, většinou s nejistým výsledkem.
Jako perličku přidám zážitek z Invexu, kde byla předváděčka SuSe. Po pravdě šlo jen o PR masáž kolem grafických blblinek s okýnkama. Až jsem si pak šel systém osahat za 2 minuty šel do kytek s blíže nespecifikovanou chybou jádra. Pokusil jsem se jen změnit klávesnici na programátorskou QWERTY. Když se mi povedlo takto zablokovat dva prezentační PC, šel jsem za místním expetrem po radu co dělám špatně, místo odpovědi pokrčil rameny, restartoval oba PC a namítl, že ne vždy všechno funguje a je to prý normální.. No nevím, ale jestli takhle chtějí nalákat lidi na Linux... :-( -
Fantomas (neregistrovaný)Pokud planujes pouzivat Slack, tak v tech v diskuzich skoncis urcite ;-) To je prece riziko (ba primo nutnost) toho, kdyz se rozhodnes pro hardcore neklikaci linux. Mimochodem, pokud narazis na nejaky hlubsi problem ve Windows, taky ti neporadi na hotline. Jeste muzes zkusit Gentoo, ale podle me je narocnejsi (ale ma vynikajici balickovaci system). Tak jestli to myslis vazne, Gentoo nebo Slack. V pripade Slacka ti muzu v mnoha vecech pichnout, Gentoo ma skvely handbook, kde najdes odpoved snad na vsechny otazky.
-
Díky za nabídku - myslel jsem to ale hlavně obecně, že pro většinu linux-guru je přirozené si ledacos najít, zeptat se a přitom 95% věcí už dělají po paměti. V tom právě vidím hlavní díru všech seriálů pro začátečníky. Ukáže se instalace, okýnka a "že to funguje". Jenomže komu tohle stačí, nemá důvod jít do Linuxu. Komu ne, má smůlu, protože tady seriály končí.
PS: Nic proti diskusím, ale každého brzo přestane být pořád za Lamu a většina FAQ je anglicky (my, co jsme měli jen povinnou ruštinu máme trochu problém...) -
Fantomas (neregistrovaný)Jenomze to je prece logicky vyvoj. Vyvojari a potazmo uzivatele celeho sveta nemaji ani jinou moznost nez se mezi sebou domluvit anglicky. A rustinou jsem mel povinou take mnoho let;-)
Pokud poukazujes na nedostatek adminskych informaci v cestine, tak se muzes drzet Ubuntu nebo Mandrivy. Jejich podpora je opravdu velka. Ale pokud chces neokynkovy hardcore linux, pak se ocitas v mensinove skupine uzivatelu, kteri jinak nez anglicky mluvit ani nemuzou.
Pokud si dobre pamatuji, psal jsi ze delas spravce Windows serveru. Tam je prece situace velice obdobna, i kdyz pochopitelne s vetsim naskokem lepsi. Sam si moc dobre pamatuji, kdy pri vyhledavani na MS webu bylo 90% rad v anglictine. Navic stary dobry NT server take nebyl v cestine. Situace se radikalne zlepsila az s prichodem XP na trh. I presto dnes, pokud potrebujes sehnat opravdu nestadardni systemovou pomoc, bez anglictiny se neobejdes. Nebo jsi klikar a na nic takoveho nenarazis.
Mozna zbytecne hledas mouchy tam, kde nejsou. Kdyz na me vybafl poprve linuxovy terminal v debianu, neznal jsem ani jeden prikaz. Pomalu jsem se vsechno ucil a zkousel. Dnes mi prijde debian jako pekna detska hracka. Oc dnes to maji uzivatele lehci, kdyz po instalaci maji k dispozici browser, net a mohou hned dalsi informace hledat na netu. Proste nektere veci neres, chces linuxu hodne rozumet? Zkus Slacka, chces mit dobry system? Ber Debian (a nemusis ani instalovat okynkove prostredi). Ja jsem se na prechod s Widli pripravoval nekolik mesicu a dnes si nemuzu vubec stezovat. Vsechny potrebne cinnosti delam stale a kupodivu mi zadny program nijak citelne nechybi. Precti si tenhle kratky clanek, treba te nakopne http://net.mgo.opava.cz/content/view/50/40/. -
enki (neregistrovaný)Já fakticky s linuxem začal díky ubuntu a přestože ho už nepoužívám, tak si myslím že jde o zdaleka nejpřítulnější ditribuci z těch které jsou známé. Obzvlášť přijemné pro uživatele windows je, že jsou schopni se doklikat podpory kodeků bez znalosti přidávání repository (vím že už to má i Suse a FC9beta). Někdy mi přijde že by někteří výrobci (desktop klikacích) distribucí měli udělat dotazník s otázkou: Proč jsem distribuci xxx smazal a začal zase používat windows.
-
to by ale vedlo k paskvilu jako je yast v opensuse. tam sice zdanlive take vse naklikate, ze si ale jednotliva klikata prebijeji nastaveni, toho uz si nikdo nevsiml. nebo ze sou 3 klikatka na tu samou vec a ani jedno z nich nefunguje. clovek se pak vyda do konfigu podle navodu pro "common" distribuci a zjisti, ze opensuse ma vse naprosto poschovavane a jinak, takze ani pres konfigurak si temer nic nenasteluje.. a pak jsou marne dotazy k linuxovym guru X-(
spojit tak slackware s opensuse, ale aby z toho nevypadla fidorka.. to by bylo ono :D
jinak se priznam, sem uzivatel woken :D a obtiznost nastelovani "userfriendly" dister me vzdy vyhnalo zpet k wokynkum - stejne jako user-unfriendly distra jako slack/debian/gentoo.. fakt bych uvital neco mezi :P -
Miloš (neregistrovaný)"Začátečník obvykle nechce či nemůže pochopit, že musí či by měl vyzkoušet více distribucí a vybrat si tu pravou."
A proč by musel nebo měl? Nemusí a nemá. Nejčastější výmluvou proč nezkusit Linux je u hodně zájemců právě neschopnost vybrat si distribuci. Podle mě by začátečník měl náhodně zvolit jednu z deseti nejoblíbenějších distribucí (např. podle Distrowatch), třeba tak že jejich jména napíše do klobouku a jednu vytáhne.
A u náhodně vybrané by se měl snažit chvíli vydržet (neměl by při prvním zádrhelu zkusit jinou, pak zase jinou atd.). Jinak se po vyzkoušení šesti distribucí vrátí k původnímu nelinuxovému OS, protože se nic nenaučí.
Nebo vybrat takovou distribuci kterou používá někdo zkušenější v okolí.
ČLÁNKY DO MAILU