Vlákno názorů k článku Linuxový desktop není v krizi, jen klesá význam desktopu od Miroslav Šilhavý - Já zde vidím ještě dva podtrendy: 1. uživatelé, kteří...

Já zde vidím ještě dva podtrendy:
1. uživatelé, kteří desktopové pojetí práce pomalu opouštějí,
2. celá nová generace, která takové pojetí práce už ani nezažila.

Není vůbec žádným tajemstvím, že Apple, Google, Microsoft se už roky zaměřují právě na tuto generaci. Přesně tato snaha stojí za změnami v operačních systémech, nad změnami, nad kterými populace v aktivním věku bouřlivě diskutuje. Mnoho bylo napsáno o tom, jak tyto firmy s každou verzí přinášejí horší a horší operační systém.

Opak je pravdou. Z pohledu přežití firem není důležité jen udržet stávající zákazníky. To je ta lehčí práce: udržet stávajícího uživatele znamená "pouze" nenaštvat ho tak moc, aby mu stálo za to přejít ke konkurenci. Pro přežití korporací na další dekády je akvizice další generace.

Pokud dnes význam desktopu klesá, pak je to díky technologiím, které neustále mění jméno, ale jsou pořád o tomtéž. Gates v polovině devadesátých let mluvil o informační dálnici, vymýšlejí se pojmy jako ASP (application service provider), SaaS (software as a service), cloud, ...

Pokud dnes není uživatel závislý na desktopu, tak je to z velké části díky tomu, že tyto technologie fungují. Zcela nenápadně máme všechna data už jen u providera, ale taky můžeme k e-mailům, kontaktům, kalendáři přistupovat odkudkoliv. Pracujeme s dokumenty, které máme uložené "někde" (= v cloudu). Oblíbená místa, záložky máme vždy po ruce (ani nevíme jak).

Mladší generaci, a tím myslím i mladší IT kolegy, už ani nenapadne otázka toho, "kde jsou data uložena". My jsme se léta babrali tím, že řešíme "cestu k souboru". To už dávno není potřeba. V operačním systému vidíme cloudově uložené soubory rovnocenně s místními. Uložení do cloudu je předvybraná cesta - takže problém s nekompatibilitou ani nenastává.

S čím se zatím nedá úplně souhlasit je riziko úplného vyhynutí desktopů. Aspoň ne zatím. Podniky zatím potřebují vlastní software. Může tím být zmíněné účetnictví. Může to být snaha o jednoduchou, z pohledu podniku ústřední správu dat. Může to být kontrola přístupu zaměstnanců. Zde zatím pracuje generace IT pracovníků zvyklá přemýšlet tradičně. Dílem také přispívá to, že cloudová řešení pro podniky jsou trochu pozadu.

Jak jsem už psal, technologie pro koncového uživatele, internetového benjamínka jsou už prakticky vychytané. Pro podniky ne. Překážkou zatím o něco náročnější správa. Ne vše v cloudu jde udělat, ne vše jde udělat lehce. Malá firma zatím nemá k dispozici technologie, jak levně připravit pracoviště pro nového zaměstnance v cloudu. Zatím jsou potřebná hybridní řešení a ta jsou z podstaty věci dražší. Admin musí spravovat jak místní prostředí, tak i to v cloudu.

Nepochybuji o tom, že tento přechod bude dál pokračovat. Vývoj licenčních politik softwarových firem to dává jasně najevo. Licence pro místní řešení jsou finančně znevýhodňována, salámovou metodou jsou i podniky postupně naváděny do cloudu.

Bude ještě dlouhé roky trvat, než půjde nahradit podnikové účetnictví plně cloudovou aplikací. Ale i na to už existují přechodové cesty. I tradiční programy se pronajímají jako vzdálené aplikace. Vzdálená aplikace nemusí být jen desktop přes celou obrazovku. Aplikace se dnes přenáší jen jako okno, zdánlivě se tvářící jako místní. Díky tomu, že přístup k souborům může být skrze cloud, může i vzdálená aplikace a její ukládací dialogy navozovat dojem, že pracujeme v tomtéž prostředí (zpět k úvaze, že mizí klasické pojetí "cesty k souboru"). Co není dořešené jsou kombinace licencí - licence softwarového vendora, licence k různým SQL serverům, licence k užívání vzdálené služby (plochy, aplikace). Není dořešená hardwarová kompatibilita - přístup ke skenerům, k místně příslušné tiskárně. Nejsou hotova řešení pro accounting tisku (velká řešení existují, ale malé podniky kupovaly levná řešení, ke kterým neexistuje náhrada).

Až toto všechno nastane, pak bude opravdu desktop mrtvý. Linuxový, microsoftí, applí. Jsme k tomu blíž než kdy jindy, ale stále ještě hodně daleko.

Bohužel máte pravdu. Ovšem s tím cloudem to podle mého názoru dost smrdí digitálním feudalismem (obzvlášť u služeb "zdarma", kde poskytovatel vůči uživateli nemá vesměs žádné povinnosti). Asi jsem staromilec (je mi 27), ale jak já říkám, to co mám uložené ve svém úložišti doma, to mi nikdo nesebere, ani se v tom nebude moct hrabat, čímž si u cloudů nejsem vůbec jist.

Ono je vůbec otázka, co je to vlastně ten cloud podle definice. Vy a většina ostatních to definujete, že je to něco "tam venku, neznámo kde a neznámo co". Já mám doma malý server s nextCloudem, a to je vlastně co do funkčnosti také cloud.

"to co mám uložené ve svém úložišti doma, to mi nikdo nesebere, ani se v tom nebude moct hrabat"
1) Tomu hovorím odvážne tvrdenie pri dnešných bezpečnostných "prúseroch" na úrovni HW i SW.
2) Závidím Vám Vašu dôveru vo Váš zálohovací systém. Dobre som to pochopil, že je lepší ako majú Google, MS či Amazon?

"Tomu hovorím odvážne tvrdenie pri dnešných bezpečnostných "prúseroch" na úrovni HW i SW." --- to beru jako plus pro domácí uložení dat, jo? když budu uvažovat HW i SW problémy, tak mi jasně vychází, že mám ty data bezpečněji uložená doma, kam se mi jen tak nikdo nedostane. Kdežto někde na inetu přístupné služby mají data uložená na stejných uložištích jako ostantí uživatelé a uložiště jsou sdílená s dalšími službami, na ty služby přistupují další užívatelé a samozřejmě na ně útočí spoustu útočníků, tam vidím riziko o dost větší než na mám lokálním PC doma.

"Závidím Vám Vašu dôveru vo Váš zálohovací systém. Dobre som to pochopil, že je lepší ako majú Google, MS či Amazon?" --- tak hlavně vím, co a jak mám zálohované. Vůbec netuším, jak vlastně Google, MS a Amazon zálohují, pokud ty informace máte, tak super, ale já je nemám. Tak přemýšlím, co by mi asi MS a Google řekl, kdybych jim poslal na support požadavek, aby mi obnovili emaily, které jsem před 1/2 rokem smazal:-) Pokud se nepletu, ve smlouvě na gmail se zříkavaji odpovědnosti za ztrátu dat. Dál mám dobrý příklad z práce. Měli jsme Groupwise a pak Kerio lokálně ve firmě a dělali jsme běžně backup na pásky, pásky jdou pryč z firmy, týdenní zálohy každý víkend a po měsíci se přepisují, měsíční zálohy jdou z firmy, X let zpět. Teď jsem přešli na Exchange v Cloudu (ne u MS, ale u jedný firmy) a protože na tom Exchange mají i další firmy, tak retention time je "úžasných" 14 dní. Už jsem na to vedoucího upozornil, tím to pro mě hasne, ale jsem zvědavej, kdo jako první zjistí, že si před měsícem asi omylem smazal emaily a bude je chtít obnovit.

A další věc je, že mám radši svoje MP3 uložené na mých discích a přímo v telefonu a ne to pořád od někud z internetu od googlu tahat. A navíc jsou všechny tyhle služby super - nahraju si tam obsah, abych ho měl dostupný, ale Googlu se to nelíbí a tak ho smaže. Opravdu super služba.

"Co je to cloud" - správná otázka. Zatím to vypadá především jako rovná, široká a pohodlná cesta do vendor lock-in. Bye bye otevřené systémy, machine-level rozhraní, výměnné formáty, interoperabilita, svobodná systémová integrace, druhdy standardní elementy GUI designu... "Jak to funguje uvnitř" je otázka nesmyslná / nepodstatná / směšná / trestná, a odpověď na ni v zásadě zní : "každápádně nějak po svém". Snaha o soběstačnost / zodpovědnost / předvídavost, plány do budoucna / nezávislost... patetické lpění na tradičních ctnostech. Žijte současným okamžikem. Místním odborníkům odzvonilo, odevzdejte se cloudu. Nebo si hračičkujte na svém písečku s hračkovými staromódními operačními systémy, když už tolik potřebujete vlastnit svůj systém. Svoboda je nakonec jenom pro hračičky. Konzumenti chtějí především jednoduše konzumovat. Příroda si nakonec pomohla - přírodní zákony (vč. neviditelné ruky trhu) vrací kuličku do rovnovážné polohy na dně důlku.

Ano, tohle je dobrý názor. Dřív na desktopu tvořili lidi, kteří to uměli, resp. museli se to naučit, kvalitní obsah.

Dneska s mobilem tvoří každej samý blbosti, protože to je jednoduchý. Vezmu mobil, udělam fotku nebo video, nějakou aplikací tam dodělam nějaký efekty aby to vypadalo "COOL" (velký oči, zvířecí uši u fotek, u videa nějaký efekty, loop, zrychlení, zpomalení) a pošlu na youtube, IG, twitter. Proto jsou všude jen samý blbosti, kvalitní obsah se hledá těžko. Kdo chce ale opravdu tvořit kvalitně, tak desktop potřebuje. Dokonce i na tom mobilu, když chci něco psát, tak chci mít HW klávesnici. N900 byla super, HTC M8 s onscreen KBD byla hrůza, teď mám aspoň Blackberry K1 se HW klávesnící (ikdyž holt v portrét módu). Na blbosti stačí patlat prstem po obrazovce.

Nebude moci hrabat... to je sice obecně podstatný, ale u většiny uživatelů vcelku bezvýznamný problém. Mnohem podstatnější je, že třeba prakticky veškerý software, který se "přesnul do cloudu" je dlouhodobě podstatně dražší než staré krabice. A přitom je to vlastně samoúčelné. A to jer právě ten feudalizmus.

S většinou souhlasím, ale s tou nevyhnutelností přechodu všeho do cloudu bych byl opatrnější. Teď je kolem toho obrovské nadšení, ale kdo ví, jak to bude vypadat, až přibude velkých úniků dat, až se párkrát stane, že najednou vypadne nějaký velký poskytovatel služeb, až firmu ochromí několikahodinový výpadek konektivity... Myslím, že to současné nekritické nadšení trochu opadne a firmy si uvědomí, že ne úplně všechno je žádoucí mít "kdesi v cloudu". Někteří poskytovatelé už se tomu přizpůsobují a začínají nabízet "hybridní cloud".

Gates v polovině devadesátých let mluvil o informační dálnici

To až později. V polovině 90. let Microsoft vydal Windows 95, jejichž první verze (možná i další, nevím) měla podporu TCP/IP defaultně vypnutou. Dnes už to zní absurdně (a setkal jsem se se spoustou lidí, kteří tomu nevěří), ale Microsoft tehdy tvrdil, že Internet je slepá ulička a tlačil svou službu MSN (která se až později transformovala do webu). To bylo ovšem dlouho před tím, než to Bill Gates zpětně dotáhl na "vynálezce Internetu". :-)

Jen trochu upřesním, s tím Internetem je to tak. Ale podobnou vizi "vlastního" Internetu měl v té době i Novell. Gatesovi je nutno připsat k dobru, že během půl roku pochopil, že tohle není ta správná cesta a od podzimu 95 byl Microsoft jedním z tvůrců standardů Internetu (ač to zní dnes k nevíře). To až slavné vyjádření s IE6, že teď už není co zlepšovat způsobilo propad na chvost.

Divné, já na Internetu pracoval už v době MS DOSu a pak i na Win3.11. Stahoval jsem přes FTP na TCP/IP soubory, přihlašoval se přes telnet na Unixové servery, posílal Email přes SMTP a četl přes POP3, web se četl přes Gopher. Na DOSu se používaly speciální ovladače od síťových karet, byl to vždycky magic, než se to rozhodilo (IRQ, port). DOS neměl o nějakém Internetu tušení. Ty standardy už tady byly ještě předtím, než MS začal do svých Windows Internet programovat. Takže rozhodně MS netvořil standardy. MS se naopak ukazoval jako prznitel standardů, když si některé věci implementoval po svém a všichni pak říkali "ve Windows to funguje, chyba musí být na tom Unixu". A dost věcí si MS také vymyslel sám, místo aby použil existující standardy (osobně si myslím, aby tím vyřadil konkurenci, na což měl v té době ještě silnou pozici, ale možná to byl jen syndrom NIH) a když už se snažil aspoň něco podle standardů dělat, tak tam nasekal spoustu chyb (BTW ještě dneska neumí Exchange 2013 na IMAP rozšíření SORT). Takže MS opravdu nebyl jeden z tvůrců standardů Internetu.

Základní specifikace hlavních protokolů sice opravdu pocházejí už z počátku 80. let, ale tím se vývoj nezastavil. Jsou tu nové protokoly a i u těch "starých" stále vznikají nová rozšíření a vylepšení (např. nové algoritmy pro congestion control a loss recovery u TCP). A ano, na některých standardech se podílel i Microsoft.

S vaším názorem souhlasím, jen by mne zajímalo, co by se muselo stát, aby si firmy víc uvědomily, že ta závislost na cloudu opravdu není ideální. Chci říct, že bych čekal po kauze „rozbitého internetu“ kvůli Google (to už jsou dva roky..?) že se aspoň někdo chytí za nos. Asi jsem byl moc naivní. Začínám si teď spíš myslet, že to všem těm šéfům bude jedno, protože když vypadne Google, tak prostě „nepojede internet“ a to všem, včetně konkurence, takže co by to řešili.

Na druhou stranu (k tématu přesunu všeho do cloudu) si říkám, že jsem možná prostě jen příliš velká konzerva, na základě zkušeností z minulosti, kdy jsem doma internet neměl a data si tahal po disketách, později na externím hdd a tedy mít PC fungující plně offline byla pro mne naprostá samozřejmost (a i proto mi na Linuxu tak trochu vadí, že nemohu udělat čistý reinstall včetně všech apek plně offline). Říkám si, jestli to není spíš jen taková úchylka, jako třeba starší lidi mají tendenci shrabovat všechno možné i nemožné „na horší časy“, protože si sami ty horší časy zažili.

S vaším názorem souhlasím, jen by mne zajímalo, co by se muselo stát, aby si firmy víc uvědomily, že ta závislost na cloudu opravdu není ideální. Chci říct, že bych čekal po kauze „rozbitého internetu“ kvůli Google (to už jsou dva roky..?) že se aspoň někdo chytí za nos. Asi jsem byl moc naivní. Začínám si teď spíš myslet, že to všem těm šéfům bude jedno, protože když vypadne Google, tak prostě „nepojede internet“ a to všem, včetně konkurence, takže co by to řešili.

Zde funguje efekt důvěry velkým. Co vídám zákazníky, tak žijí v domění, jak např. Office 365 funguje bez výpadků, že data jsou u Microsoftu automaticky zálohována atd. Nevěří vůbec tomu, že se čas od času stává, že to vypadává. Nevěří, že data je potřeba zálohovat k sobě (což vyžaduje opět vlastní technologie a dost často drahý software). V mezičase to ti velcí samozřejmě vylepšují, takže než to lidem některé riziko dojde, tak je (aspoň z části) vyřešené.

Druhým problémem je pocit, že za údržbu vlastních technologií a vlastních správců musí vynakládat neúměrně vysoké peníze. To je dáno tím, že vstupní práh do cloudu je velmi nízký. Za nula až pár jednotek eur měsíčně získáte výhody softwaru, který byste jinak nemohl pořídit. Takže firmy, zejména malé, tam rády přecházejí. Bývá častým zvykem, že si online služby večer nakliká sám majitel firmy a jde spát s pocitem, že právě ušetřil od teď navždy za ajťáka. Teprve po dlouhé době (a možná po problému, který nastane taky až za dlouho) si uvědomí, že práci odborníka potřebuje i v tom cloudu. Jenže v ten moment přechod zpět do vlastního řešení znamená přejít naopak vysoký práh (nakoupit železo, nakonfigurovat, ...).

Třetím problémem je, že odborníci vymírají. Na trhu nejsou, a když jsou, tak jejich sazby jsou pro malé firmy vysoké. Takže odborníci se soustředí na specializované technologie, kde není problém získat bonitního zákazníka.

Čtvrtým problémem je, že i vlastní řešení majitelé firem vnímají jako vysoce riziková a nespolehlivá. Vlastní IT jsou často roky podfinancována, takže pády systémů, ztráty dat nastávají. V cloudu nemáte na vybranou. Máte cenu, kterou musíte dát, a poskytovatel rozhodl, jakou úroveň služby za ni poskytne - a nedovolí Vám nic "podfinancovat".

Zde funguje efekt důvěry velkým.

Ona to ani nemusí být důvěra jako taková, stačí přesvědčení, že když vypadne někdo jako Google, Facebook nebo Microsoft, budou to všichni brát jako "vis maior" a ten, kdo příslušné řešení zvolil, nebude muset čelit otázkám, proč nezvolil něco jiného.

V oblasti databází se dlouhá léta tradovalo rčení "Nobody was ever fired for using Oracle." (Případně si dosaďte síťovou infrastrukturu a Cisco.) Myslelo se tím, že když zvolíte jiné řešení než uznávanou jedničku na trhu a objeví se problémy, riskujete, že bude muset čelit otázce: "A proč jste tam nedali Oracle (Cisco)?", zatímco když nasadíte Oracle/Cisco, manažer nebude klást otázky, proč jste nepoužili něco jiného.

Jiná věc ale je, že profesionální cloud řešení jsou drahá a ceny spíš rostou... Office 365 pro domácnosti vypadá cenově sympaticky, cloudový Exchange pro firmu dejme tomu, ale pokud potřebuje v Azure pár plnohodnotných virtuálů, nebo třeba u oblasti SaaS robustní řešení jako ServiceNow, tak se nebudete stačit divit.
Cloud aplikacím nyní dost pomáhá to, že u dost firem management momentálně méně než na TCO kouká na poměr investičních a provozních peněz a pokud mu to padá do "lepší" kolonky, tak se neřeší, že skutečná cena je vyšší než u on-premise. Je ale trochu otázkou, nakolik tohle bude trvalý stav...

„Druhým problémem je pocit, že za údržbu vlastních technologií a vlastních správců musí vynakládat neúměrně vysoké peníze.“

Obecně vidím, že je zde obrovský odpor vkládat peníze do něčeho, co viditelně a rychle (viditelně a rychle = z pohledu těch, co to rozhodují/schva­lují/platí) nezaplatí a nevydělá. My tu teď řešíme řešení SW lokálně/cloud, ale i v dnešní době jsem se nakonec musel naučit flegmatismu k postoji „testování je zbytečné, jenom je to žrout peněz“. (A to i přesto, že firma málem krachla na totálním neúspěchu jednoho SW, který byl způsobený technickými problémy - především nečekaně velkou zátěží. Jenomže, jak mi vysvětlil šéf, „nefunkční testování je pěkná teorie ve škole a taky do školy patří - realita je jiná, je zbytečné“.)

Abych pravdu řekl, ani si moc pádů z vlastní sítě nepamatuji. Lokální SQL pro výrobu, prehistorický Exchange pro poštu, aktualizace přes vlastní WSUS server. V případě nouze nejvyšší stačilo přijít a cvaknout vypínačem. Po modernizaci Outlooku na Office365 (schránky na Office.com) spojení obden nefunguje (viz např. populární chyba https://community.spiceworks.com/topic/2025536-outlook-2016-365-keeps-asking-for-credentials?page=4), odezva SQL pro přestěhování do hostingu stoupla asi trojnásobně, záplaty z centrálního zdroje pravidelně přetěžují linku. Problémy řeší vzdálená podpora v řádu dní. A místo bouchnutí do vypínače můžeme tak akorát bouchnout do stolu.
P.S. Je zajímavé, jak je název cloud šikovně zvolen, pokud někde v Evropě zafouká, pohnou se nejen mraky, ale často i datové linky. Zatím přírodní cloud poskočí, ten digitální se zastaví.

Kolem cloudu je teď velké nadšení už asi 15 let. A je to právě proto, že ty problémy které zmiňuješ to řeší lépe a levněji.

Krabicove office2011 - 150E, funguje doteraz.
Cloud Office365 - 80E ale rocne :). Ze by bol cloud lacnejsi?

Tak si ještě spočítej, kolik bude stát zálohování, administrace, jak to dostaneš do mobilů atd. Jako může to pro někoho vyjít levněji, ale třeba v mém případě je to cloudové řešení mnohem lepší. Nemusím nic instalovat, dostanu se na to i v mobilu atd.

Njn, to bylo v dobach davno pozapomenutych ...
"Internet je mrtev, at zije MSN!"

Afaik ten protokol tam nebyl vypnuty ve smyslu mam komponenty v systemu ale jsou programove nepouzivany. Nebyl jen nainstalovany. V podstate jen nekolik souboru a inf soubor.

IMHO desktop vs mobilní platformy není o tom, kde běží aplikace a kde jsou uložená data, ale o pohodlnosti práce s nimi. My dnes ve firmě prakticky všechny podnikové nástroje máme ve webovém prohlížeči a popravdě ani netuším, kde běží a mají uložená data, to si řeší IT oddělení s dodavatelem. Pořád ale všichni pracujeme na desktopu, protože ta práce s nimi je prostě s plnohodnotnou klávesnicí a myší efektivnější a pohodlnější.
Až bude na mobilu nebo tabletu pohodlnější psát kód, zpracovávat rozsáhlé spreadsheety, dělat pokročilé editace fotek apod., pak ano, pak to bude konec desktopu, ale jestli ten Photoshop, v kterém ty editace dělám, běží lokálně nebo vzdáleně a ty fotky jsou uložené v cloudu nebo lokálně, je z tohoto pohledu irelevantní.