Vlákno názorů k článku Linuxový desktop v potížích: škodí mu roztříštěnost a nedotaženost od Martin Stransky - Podobne clanky me vzdycky prijdou jako obrovska drzost....
-
Podobne clanky me vzdycky prijdou jako obrovska drzost. Je treba rict ze z pohledu vyvoje software neni zasadni rozdil mezi velkymi OSS projekty (kernel, firefox/chrome, docker & spol.) a klasickym komercnim software. Troufam si rict ze 90% kodu delaji placeni vyvojari v pracovni dobe a podle pokynu/prani sveho zamestnavatele.
Pak tu na druhe strane jsou mensi projekty ktery delaji lide pouze ve svem volnem case a zdarma, proste proto ze je to bavi. A rekneme ze desktop je nekde uprostred nebo blize velkym projektum (minimalne Gnome/KDE).
A co me vadi? Vycitat firmam ze nedavaji dostatek penez na desktop, z ktereho nic moc nemaji, je zcestne. Stejne tak muzete nadavat sousedovi ze nechce jit uklizet k vam domu. A jeste troufalejsi je nadavat dobrovolnikum, kteri pracuji na OSS ve svem volnem case a pro svoji zabavu. Tito lide to delaji pro sebe a pro svoji radost (popr. maji jine motivace), chteji aby prave ten jejich produkt byl ten nej. Zkuste jim rict, ze travi cas zbytecne, ze by se meli spojit s nekym jinym a delat neco jineho abyse vy meli lepsi produkt...to je maximalni drzost, nic jineho.
Co se tyce Linuse s podobnych - ano zacinali jako nadsenci ale uz X let pracuji jako normalni zamestnanci, berou plat a plni plany/zadani tech co je plati. To ze vysledky jejich prace jsou svobodne dostupne na tom nic nemeni.
-
A proč bych člověku, který pracuje na zbytečnosti, nemohl říct, že je to zbytečnost ? To přece nemusí být výčitka nebo nadávka. Pokud to autor dělá jen pro své potěšení nebo prospěch, tak je to samozřejmě čistě jeho věc. Ale pokud si nechce jen hrát a jeho motivací je vytvářet něco užitečného i pro jiné, tak by se i on sám měl zajímat, co to vlastně znamená, protože sám od sebe na to sotva přijde, a řídit se tím.
-
Rici mu to takhle nemuzete, protoze ma nejake emoce. Obvykle clovek neco dela, protoze mu to uspokojuje nejake jeho potreby, napr. pocit sounalezitosti, sebeucty (sebehodnoceni - dokazal jsem neco), atd.
Kdyz prijde nejaky Ondra a rekne mi, ze moje vnimani sveta je spatne, a ze vlastne to co jsem vytvoril je nanic, tak asi tezko z toho budu mit nejake dobre emoce a Ondreje nejspis poslu do haje, nebo se sam stahnu. A co kdyz Ondrej nema pravdu a nejaky smysl moje prace ma ? Jak vidno, je to slozitejsi.
Nemyslim si, ze autor systemd o sve praci pochybuje. No, ja treba nejakou svoji odstepenou casti ano, ale nepujdu ho presvedcovat, aby prestal. Bud' pouziji jine reseni, nebo se pokusim problem vyresit sam.
-
Kdysi se o tom rozepsal jeden linuxový vývojář, který je naštěstí jeden z rozumných a dle něj je nejčastěji slyšet následující názor: "Je to open source, dělám to dobrovolně, tak proč bych měl dodržovat nějakou kvalitu a hledět na uživatele? Vyvíjím to primárně pro sebe a je pouze má dobrá vůle, že kód zveřejňuji." - Ačkoli je tento názor samozřejmě naprosto zcestný, stejně se najde spousta lidí co jej budou podporovat (dle poměru plusů/mínusů i zde na Rootu). Kvalitu a použitelnost GNU/Linuxu tohle (spolu s neochotou firem zaměstnávat dostatek placených vývojářů) bohužel dost zabíjí.
-
Placené vývojáře najdete tam, kde je z čeho je platit. Takový Red Hat prodává RHEL Standard (tj. se supportem přes mail v pracovní době) za $800 za rok, nemluvě o dalších produktech. Nasbírá tak poměrně velkou částku, kterou může investovat do vývoje. Ale pochopitelně investuje víc do serveru, který mu přináší peníze, než do desktopu, ze kterého moc peněz nemá. Ještě tragičtější je to u "domácích" dister, které jejich autoři nemůžou dotovat jinak než vlastním časem.
Vezměte si konkurenci. Takový Apple prodá ročně okolo 20M strojů s MacOS. I kdybychom počítali, že z toho jen $20 je za SW, tak jde o $400M, což je v přepočtu okolo 9 miliard Kč. To je řádově částka, jakou Apple může investovat do vývoje OS. V případě MS jsou ty počty ještě jiné, protože se ročně prodá cca 200M strojů s Windows. Na druhé straně MS musí podporovat obrovskou spoustu HW konfigurací a koordinovat celý obrovský PC ekosystém, kdežto Apple má svých pár konfigurací.
Ta čísla jasně ukazují, proč si Microsoft a Apple mohou dovolit velmi dobře udržovat desktopový OS. Prostě na to mají peníze. Za open source desktop uživatelé neplatí, a výsledek je, že nejsou peníze na vývoj. Vývoj je pak placený malými darovanými penězi, darovaným časem, různými "mesiáši" a lidmi kteří vyvíjejí pro sebe a ne pro uživatele atd. Za takových okolností je vlastně menší zázrak, že vůbec nějaký open source desktop existuje a funguje. Stejný problém můžete vidět u projektů jako je LibreOffice, Gimp, a dlouhá řada dalších.
-
Trieskaš pekné blbosti, jedna vec je ulepiť si volajaký skript na jednorazove premletie dát, kde ma zaujíma len to, aby to zbehlo a urobilo to čo má a druhá vec je dačo zverejniť a prezentovať sa tým na verejnosti, pred kolegami, študentami, zamestnávateľom. Ak to odflákneš, buď si istý, že Ti to poriadne natrú. Snažíš sa tu troliť o tom, že open-source lepia dáky amatéri, ked dolezú domov zo šichty a namiesto vysedávania v krčme smolia doma v kúte dáke programíky. Ak si vidíš trochu ďalej od nosu, tak poznáš, že open-source je v súčasnej dobe v kope oblastí ďaleko progresívnejšie a flexibilnejšie ako korporátne výtvory - v oblasti vedy a výskumu absolútne. No a nelepia to amatéri, čo asi podla Teba majú problém s odsadením v Pythone, pozri si čo ako open-source produkuje Sandia National Laboratory (trilinos, xyce ...), MIT (meep), CSC (elmer ...), kopy knižníc z neurónových sietí, medicíny atď, atď. ... No a z tých bežnejších a používanejších ostatne napr. kompletne celý ekosystém Pythonu - a neskúšaj tu troliť o tom, že je to lepšie ako Matlab ...
-
Podle mě mluvít jeden o voze a druhej o koze. To, že je něco opensource nemusí nutně znamenat, že to je zadarmo a nek každej freeware je opensource. To je asi každýmu jasný. Opensource se nevylučuje obchodníma modelama, obvykle typu "technická podpora", taky kdo jinej Ti poradí, žejo, než člověk, kterej to píše. To je taky jasný. V podstatě to zadarmo, v podnikovym použití znamená, že se ušetří ta cena za krabici, za podporu se platí stejně jako u proprietárního a ten rozdíl v ceně nemusí bejt velkej. Výhoda je, že si člověk může vybrat (typicky u Postgre je x společností, který něco nabízej, všechny se podílej na vývoji a taky se podivejte, kde to postgre je, o tom si sotva někdo dovolí tvrdit, že to je nějaký samodomo, který peče někde parta pankáčů o pauze na svačinu). Na druhou stranu, desktopy ve firemnim prostředí nikoho moc nezajímaj, leda ajťáky, pro který je výhoda, že si to můžou udělat po svym a jejich požadavky se lišej od požadavků nějakýho mudly. Když se prodává počítač s předinstalovanym linuxem, obvykle je to nějaká trága. Udělat BFUčkovskej linux se snažilo ubuntu, no, pro mě už to je moc jako vidle. Podle mýho nízký rozšíření na domácích pracovních stanicích nesouvisí s kvalitou linux desktopu. Řekl bych, že nějaká fedora, nebo mint, bez velkýho nastavení, postačí každý lamce ke spokojenosti. Ale když koupí lapťák, na tom má nainstalovaný vidle, jakej má důvod chtít něco jinýho?
-
Model "technická podpora zaplatí vývoj" je spíš mýtické zvíře než realita. Vývoj stojí spoustu peněz, a většina zákazníků support prostě nekupuje. Zvláště když jde o open source desktop, office apod.
Můžete namítnout, že takový Red Hat se dokáže uživit (mimo jiné) supportem. Ale má to svá specifika. Jde primárně o serverový SW, a zákazníky jsou korporace, které používají Linux tam, kde měly tradiční Unixy. Vyžadují na Linux podporu, jakou ji měly pro ty tradiční Unixy. Nemají problém za ní zaplatit, protože je to pořád řádově levnější, než ty tradiční Unixy (HW + SW + podpora). Nikdo nepoběží třeba SAP nebo Oracle na nějakém OS bez podpory, to by byla sebevražda. A na nepodporovaném OS nedostanete ani podporu pro ten SAP nebo Oracle, který na něm běží.
Navíc Red Hat píše jen dost malou část kódu, který nakonec podporuje. Což je další zajímavost - support v naprosté většině případů nevyžaduje ani přístup ke zdrojáku, natož aby support poskytovali vývojáři daného kódu. Jen minimum případů technické podpory propadne až na vývojáře, protože ti mají vyvíjet a ne řešit tickety. Já vám statistiky dát nemůžu, ale Jiří Eischmann z Red Hatu by možná mohl.
-
Proč ten konfrontační styl? A proč mi vkládáte do úst věci, které jsem vůbec neřekl? Navíc je řeč primárně o open source desktopu (a okrajově návazných projektech), kde jsem zmiňoval problém s financováním. Vy zmiňujete projekty dotované státem a "nucenými pracemi" studentů. Odpovídáte vůbec na můj příspěvek?
-
Reagoval jsem na příspěvek za Váma, respektive na to, že každej mluvíte o něčem jiném. Red Hat neni jenom RHEL, žejo, je to například taky openshift. PostgreSQL, které podporuje, nějakým způsobem celá řada společností (Citus, kterej nedávno koupil microsoft, EDB, cybertec, crunchydata, 2ndquadrant, samozřejmě... ty všichni nad tim něco nabízej a do toho kódu hodně aktivně přispívaj). Pak je tady třeba cloudera, která nabízí řešení založený na hadoopu a dalo by se pokračovat. Takže si nemyslim, že by podpora bylo mýtický zvíře. Opensource se, zjevně, nevylučuje s ekonomickou udržitelností. To, co nezapadá do tý tvorby vyhezkanýho BFU desktopu je to, že pro něco takovýho není zákazník, kterej by za to byl ochotnej platit (což je to, co tady snad nikdo nezpochybňuje). Jasně, dovedl bych si představit, že nějaký takový distro (založený na stávajících balíčcích) si bude dělat firma, která vyrábí compy (podobně, jako jsou nějaký distribuce linuxu pro chytrý televize). Ale v jejich zájmu neni udělat to, co by ten uživatel skutečně potřeboval (tj. nenáročnou, uživatelsky přívětivou a intuitivně pochopitelnou záležitost), ale něco, co se bude dobře prodávat, bude to narvané featurama, který jsou pro voko.
-
Bohužel tu v diskusi moc nejsou vidět thready :/
Ano, zmiňujete pár případů, kdy podpora platí část vývoje. Jenže jde opravdu jen o pár případů. Zvláště u desktopu a návazného SW - o kterém byla primárně řeč - tohle prostě nefunguje, protože podporu zákazníci (zvláště home users) prostě nekupují. Na tom se zjevně shodneme.
Výrobce HW by samozřejmě mohl dělat vlastní distro. Jenže pro zákazníky by bylo omezující mít řekněme distra AsusLinux a DellLinux, které mají odlišné balíčky. U televize je to naopak celkem jedno.
Navíc údržba takového distra něco stojí, a výrobci HW nejsou zrovna dvakrát experti na OS. Nakonec proto s výrobou OS dávno skončili. A pak si představte jak by zákazníci Asusu nadávali že nemají Linux s KDE, zákazníci Dellu že nemají distro s GNOME, zákazníci obou že nemají distro bez systemd, další křiklouni by protestovali že pořád ještě není Wayland, po jeho uvedení by další protestovali že Wayland nechtějí... Vždyť to znáte :) -
No, čistě teoreticky, pokud by to bylo distro založený na něčem stávajícím, podobnym způsobem, jako vychází Raspbian z debianu, nebo pidora z fedory, mint z ubuntu... tak by měli všechny balíčky a tereticky by šlo vyměnit i okenní prostředí, kdyby to někdo potřeboval. Ale pointa je, že by to bylo udělaný pro BFU, ty neřešej, jestli to je gnome, nebo KDE. Bylo by to udělaný, aby to vypadalo hezky (co nejvíc jako mac) a dobře to spolupracovalo s konkrétním hardware. Spíše více grafickejch fičur, méně nastavování, chování jako na windows v kanclu, snadný nainstalování předvybraných balíčků (profil kancelářské PC, profil multimediální PC ...). Dovedu si představit, že by to nějakej výrobce lacinýho hardwaru klidně mohl dělat.
-
To právo samozřejmě má každý, ale neměl by se potom divit kritice. Vůbec mi přijde dost ubohé obhajovat takové fušerství stylem "je to zadarmo a strávil jsem nad tím roky práce, tak si nestěžujte". Buď chci dělat dobré věci dobře, a potom bych se měl zajímat, jestli to za dobré považují i jiní než já sám, nebo je mi jedno, že to bastlím, ale pak bych měl mít aspoň dost soudnosti, abych nečekal uznání.
