A co cesky "Karel" (puvodne teda ze stanfordu). Nedosahoval propracovanosti loga, ale ja jsem se s nim setkal na slavnych pocitacich z Noveho Boru - IQ 151.
A myslim ze pro dobre pochopeni byl pro deti pristupnejsi nez funcionalni lispovskej pristup, ktery deti daleko hure chapaji nez klasicky strukturovany styl.
A uz jenom to ze tech prikazu tam bylo deleko mene. Treba karel se umel otocit jen doleva, tudiz jeden z prvnich podprogramu bylo naucit ho se otocit doprava tim ze se 3x otocil doleva.
Pro nauceni jednoduchych algoritmickych principu jsou tyhle "jazyky" daleko lepsi nez skutecne programovaci jazyky, protoze syntax noveho jazyku se clovek nauci snadno, ale algoritmicky myslet neni tak snadne.
Jde o to, co je pro decka zabavnejsi. Me Karel nikdy moc nenadchl, prave proto, ze toho moc neumel, ani graficky. Celkove me to pripadlo jako znouze ctnost - precejen je implementace Karla o dost jednodussi nez Logo.
A hlavne: Logo toho umi dost vice - praci s retezci, seznamy atd., takze tam jdou implementovat i dalsi algoritmy.
Dovoluji si oprasit vzpominku a zavzpomenout na Karla 3D!!
Ktery behal na PMD 85 (2,3) a Conslutu 2217 (nebo tak nejak).
Kdo nevidel neuveri... proste karel, se pohyboval v 3D svete a stavel bedny a vsechno mozne jako klasickej Karlik ;-).
Ja nejakeho Karla ve 3D videl, ale slo jen o to, ze se dal pohled na jeho 2D mesto naklapet a rotovat a robota predstavovala 3D postavicka. Pohyb vsak byl stale 2D. Je tohle neco jineho?
Mohl napriklad naskladani beden na sebe vyuzit k prekonani vyskoveho rozdilu a dostat se na zed? Jinak jde jen o jedno z reseni, jak znazornit na jednom policku nekolik bedynek i Karla.
ano, treba v casopise Zenit byly vzdy nejake zajimave priklady jako Karel jezdi tramvaji (udelal z nekolik kosticek vedle sebe na podlaze "hada", a pak s nim jezdil po plose..) nebo treba Karel a vytah (jezdeni nahoru dolu na kostickach).
Celkove Karel byl v podstate jen graficka cast Loga trochu jinak, ale ten 3D Karel na PMD (hezky robot uprostred mistnosti) urcite v dane dobe vypadal na prvni pohled daleko zajimaveji nez treba LOGO na ZX Spectrum kde clovek zacinal s trojuhelnickem na obrazovce. Ja osobne jsem zazil oboji, a prestoze se mi Karel graficky libil a nektere veci typu jezdeni tramvaje mi v dane dobe fakt prisli skvele, tak programovaci zapis toho ZX Spectrum loga si mne brzo ziskal, prece jen tak silna rekurze, prace se stringy, jednoduche malovani car a pod... na par znacich misto otravneho KYM NIE JE STENA KROK, VLAVO-BOK mi vyhovovalo vice. V podstate vetsinu zakladniho programovani a algoritmizace jsem se naucil na logu.
Na téhle úrovni se toho moc "funkcionálního" na Logu nenajde, ač dědí z Lispu. Mně nedělalo sebemenší problémy, když jsem se ho kdysi učil. A co je to "klasický strukturovaný styl"? To jako bloková struktura a mechanismy selekce a iterace? Copak Logo tyhle věci nemá? V tomhle směru není o moc "funkcionálnější" než třeba takový Autolisp. Mně přijde, že jen metáte kolem sebe učená slova, aniž byste bral ohled na realitu. Ta byla taková, že dětem Logo dokonale vyhovovalo.
No, je fakt, ze teprv KAREL (na ZX) mi ukazal, co je to "programovat",
totiz, do ty doby sem delal jenom v Basicu a vubec sem nevedel, k cemu sou prikazy DEFN a FN (sinclair basic takhle definuje funkce).. no a pak prisla kniha "Martina si hraje s pocitacem"(kniha venovana "normalizacne-zabavnemu-uceni-karla",dokonce tam byla vystrihovanka a karel se dal ucit i bez pocitace :))
a ja konecne pochopil ZAKLAD - nemas li prikaz VPRAVO_VBOK, udelas si ho ze zakladnich par prikazu - aneb opakuj 3x vlevo-vbok :) Pak uz to byl jenom krucek k ASM z80 ;)
Ja jsem prave takovou zkusenost nabral s Logem. Predtim jsem bastlil neco v Atari Basicu a pripadal si jako desne dobrej programator (treba jsem dokazal vnorit dve smycky for tak, aby fungovaly :-), ale teprve Logo mi dalo dobre zaklady, jak programovat rozume. Potom to ze me na stredni zase vymlatili Pascalem (to je na vyuku IMHO dost nevhodny jazyk, nehlede na "kvalitu" tehdejsich ucitelu)...
O tom, ze by Pascal byl navrhnuty pro vyuku nic nevim :-), to o nem pouze tvrdi jeho tvurce o po nem to opakuji dalsi stovky lidi. Dneska se to stejne rika o Jave a za par let pravdepodobne o C# ...
Na Pascalu je dobra jedna vec - jednopruchodovy preklad, to opravdu znacne urychluje kompilaci a na osmibitech, ADT a 86/286 se jednalo o dobrou variantu: rychly preklad a rychlost kompilovaneho kodu.
Pascal (psany podle specifikace) dokazal spoustu lidi otravit uz pri psani prvniho programu, protoze je "skolne-buzeracni". Sam si pamatuji, jak nam ucitel napsal (tj. z knizky opsal na tabuli) prvni program v Pascalu na vypocet obvodu kruznice. Melo to osm radku, nejaka podivna klicova slova se stredniky a teckami a my, co jsme predtim uz delali nejake programky na osmibitech jsme se divili, proc nejde napsat neco podobne jednoducheho:
input r
print "Vysledek=";r*2*3.14
Pascal nas opravdu buzeroval, upozornoval na chybejici stredniky (a presne vedel kde chybi - proc je tedy potrebuje, kdyz si je dokaze doplnit?), vzajemne neprevoditelne datove typy atd. Chapu - pro jazyk pouzivany v praxi je to dobre reseni (treba cecko je mnohdy zbytecne benevolentní), ale normalni studenty to dokaze pekne otravit, kdyz hodinu "ladi" program, ktery ma najit maximum z deseti cisel. Tedy "ladit" - spis ten vetsinou na prvni pokus spravne napsany algoritmus osperkovat tak, aby byl prekladac spokojeny. Dneska bych asi pro prvni seznameni s programovanim pouzil prave Logo nebo treba Python.
Dalsi nedostatky Pascalu:
1) zbytecne zacmodrchana syntaxe (end s teckou)
2) jazyk obsahuje speciality typu write/writeln, ktere v tom samem jazyku nejdou naprogramovat
3) nejsou podporovany seznamy/dynamicka pole - to je pro jazyk urceny pro vyuku dost nevyhoda, klasicka pole jsou pro mnoho aplikaci strasne rigidni
4) podpora vyctu je nedokonala - promennou typu vycet nelze jednoduse nacist ani vytisknout
5) funkce jsou omezeny v tom, co mohou vracet za hodnoty
6) pri programovani abstraktnich datovych typu se nevyhneme ukazatelum - to by IMHO v jazyce urcenem pro vyuku vubec nemelo existovat
A kdo jiny nez jeho tvurce by to mel vedet? :-) Ze vam tak nepripada, ukazuje jen na to, ze mate o potrebach jazyka vhodneho pro vyuku jine predstavy nez Niclaus Wirth. Ostatne i vase poznamky o "skolni buzeraci" svedci o "spravnem" feelingu, ktery jazyk vyvolava :-) Pokud vim, o Jave se nic takoveho, jako ze byla navrzena pro vyuku programovani, nerika - i kdyz se na nekterych skolach Pascal nahrazuje Javou.
Je tu samozrejme otazka, cemu by mel jazyk "pro vyuku" ucit. Pokud ma ucit algoritmizaci, pak budete mit jiste v mnoha bodech sve obzaloby pravdu. Pokud ma ucit praktickemu programovani (tj. pripravovat studenta na to, jak programovani v praxi vypada), tak to myslim s Pascalem neni tak zle (a vzhledem k nastupu Javy na drivejsi pozici Pascalu, je videt, ze uvahy ucitelu miri spis timto druhym smerem).
O tom "spravnem" jazyce muzeme samozrejme diskutovat, tak jako o "spravnem" paradigmatu programovani samotneho. Osobne si myslim (a nijak vam vas nazor neberu), ze Java, pred ni Pascal a pred nimi Karel neni pro okuseni sveta programovani spatnou volbou. Odpovida mensi abstrakci dnesnich pocitacu, ktere dosud funguji imperativne, nikoli funkcionalne, a i zpusobu lidskeho uvazovani je to tak po mem soudu blizsi. Nemame vsichni talent pro matematiku :-)
Mam dojem, ze se mozna bavime o jinem typu vyuky a z toho doslo k nedorozumeni. Ja nepopiram ze mi Pascal - prave kvuli sve rigidnosti - take mnoho dal (kontrola mezi poli, staticke typovani atd.). To je nepochybne pravda, ale slo az o muj treti programovaci jazyk. Nejdrive me chytl Basic, coz je na rok 1988 a osmibitaky celkem logicke. Kdyby byl na osmibitech jednom Pascal, tak by me asi programovani ze zacatku moc nebavilo a venoval bych se treba elektronice. Videl jsem to na spoluzacich, kteri predtim neprogramovali a poprve se setkali prave s Pascalem - Pascal je proste nechytl, nehrali si s nim a v hodinach stale bojovali se syntaxi.
Ja mam na mysli prvni jazyk, se kterym se dite seznami. Muze to byl Karel, Logo ci Baltik - vsechny umoznuji jednoduchy zapis programu bez stredniku a dalsich zbytecnosti. Dulezite je, aby se jedinec ve veku cca 8 let "chytil". Pokud ho to uz od zacatku nebude bavit, vykasle se na to - dneska ma spoustu jine zabavy.
Trosku jsem do vyuky delal a na tech malych detech je hned videt, co je bavi a ne (dospeli a vysokoskolaci to nekdy dokazi kamuflovat :-). Pri vyuce matematiky se taky zacina scitanim jablek a ne vysvetlenim teorie algebraickych struktur.
V poradku, taky dekuji za nazor. Jinak se nekdy (treba v den otevrenych dveri) bezte podivat na nejakou zakladku, jak se tam uci informatika - vcelku hruza a des. Ale znam jednu ucitelku, ktera se nadchla prave pro Baltika a rika, ze to je jedine CDcko z INDOSe, ktere ma nejakou cenu :-)
Videl jsem, jak se informatika uci na nekterych vysokych skolach, a rozumim, co chcete rict. Ale nesystematickou vyuku a spatne pedagogy zadna pomucka v podobe programovaciho jazyka nenahradi. Ostatne ktery rozumny clovek ovladajici programovani by sel ucit na zakladni skolu?
Par lidi znam, neuci sice na zakladkach, ale v dome mladeze vedou krouzky programovani (ted presne nevim, jak se moderne nazyvaji puvodni domy pionyru :-). Ale to jsou mladi nadsenci (20-30 let) kterym to podle me vydrzi presne do te doby, nez zalozi rodinu. Dneska uz dokonce plati - "ktery rozumny clovek ovladajici nejaky cizi jazyk by sel ucit na zakladni skolu?", o lidech z IT ani nemluve.
Mate pravdu, ze spatne vedena vyuka muze mnohe spis odradit nez zaujmout, stejne jako nevhodny nastroj.
Já bych řekl, že právě to co říkáte je samo o sobě poměrně silným argumentem, že to byl skutečně jazyk určený k učení se programování - přesněji ke vštípení strukturálního myšlení, k tomu, aby si člověk, který se s tím jazykem seznamuje, uvědomil, jaké datové struktury bude jeho algoritmus používat, že té a té proměnné dal ten a ten význam a nepoužíval ji k nějakým zvrhlostem, že znak je znak a ne číslo a tudíž aby si uvědomil, jestli chce pracovat se znaky nebo s čísly, jež je reprezentují, a pokud s obojím, tak aby to důsledně rozlišoval pomocí nějaké funkce k tomuto účelu určené... Je to prostě výsledek určitých teoretických úvah o správných technikách při tvorbě programů. Jednoduché prográmky, na něž byl expert BASIC, skutečně vypadaly v Pascalu složitě. Ale u větších to pak bylo přesně naopak. A středníky jsou jen detail, i když přiznám se, že jsem si kladl na chlup stejnou otázku jako Vy, když mi překladač vynadal za chybějící středníky - "když o nich tak přesně ví, tak proč si je tam hergot nedopíše sám?" :-) Jenže BASIC (a FORTRAN) byly zase druhé extrémy. Vzpomeňme jen profláklý příklad "DO 10 I = 1.5", který FORTRAN přeloží bez sebemenšího zaváhání zřízením proměnné DO10I a dosazením hodnoty 1.5 a naopak "DO10I = 1,5" je pro něj nad slunce jasný cyklus s čítačem v proměnné I, kterou pro tento účel stejně jako v předchozím příkladu pohotově vytvoří z vlastní iniciativy :-)
A ten příklad s tím write(ln)-em bych nebral tak přísně, řekl bych, že jste dost ovlivněný céčkovským přístupem. Musíme si totiž uvědomit, že v Pascalu se jedná o klíčová slova a nikoli o běžné procedury, takže nikde není řečeno, že jejich syntaxe se musí přesně shodovat se syntaxí parametrů procedur a tím pádem je úvaha o tom, že to nejde v Pascalu naprogramovat, neopodstatnělá.
Jinak určitá rigidnost nutila člověka pokusit se o jiné řešení, z teoretického pohledu obvykle elegantnější, i když je fakt, že z praktického tomu mohlo být přesně naopak. Rigidní goto tlačilo k návrhu strukturovaných programů, rigidní pole nutila k použití dynamických proměnných...
Jak už jsem napsal - pokud pascalista přešel na C s tím, že poznal, že mnoho věcí, které v Pascalu nesměl, se tady můžou, vznikaly obvykle elegantní, dobře navržené strukturované a přehledné programy, které sem-tam použily v rámci efektivity cosi, co by teoretik raději neviděl, ale obvykle to bylo jen v opodstatnělých případech, kdy to skutečně mělo nějaký smysl. Ten program byl od začátku navrhován tak, že nedával mnoho příležitostí k vynucování si nějakých krkolomných řešení. Přechod FORTRAN - C nebo dokonce BASIC - C už zdaleka tak bezproblémový nebyl. Ta chybějící pascalská drezúra prostě byla znát.
Ano, mate pravdu, ale tady se jedna o jazyk, s pomoci nehoz se ma doposud "nedotceny" clovek (dite) seznamit s algoritmizaci. Je potreba ho nejakym nenasilnym zpusobem presvedcit, aby ho programovani zacalo bavit (slysel jsem nazor, ze programatorem se clovek rodi - mozna je to pravda, ale i rodily programator muze byt ve svych prvnich kruccich otraven nevhodne zvolenym jazykem nebo stylem vyuky). Kdyz nekoho programovani chytne, uz neni problem prejit na dalsi jazyky a technologie.
Mimochodem, mam dojem, ze Basic byl celkem striktni v tom, co povazoval za spravne napsany program. Ta znama Fortranska chyba (pokud si dobre pamatuju, vysla dost draho :-) by v nem neprosla. Nemuzu si vzpomenout, kdy me Basic necim podobnym "vypekl", to spis cecko se svymi = a == (ano, i tuto chybu, na kterou kazdy upozornuje, jsem mnohokrat z nepozornosti udelal). Ale Basic v zadnem pripade obhajovat nebudu - to urcite ne.
No, to snad ne :-)
Wirth ten jazyk vymyslel pro studenty informatiky na universitách, ne pro děti :-)
Kdybych jako sedmiletý neměl BASIC, vím na 100%, že Pascal bych býval nepochopil a kdoví, čím bych se vlastně dneska živil...
Jenže jako dítě jsem k Pascalu vzhlížel jako k "opravdovému", tzv. "vyššímu" programovacímu jazyku. Ze všech stran, vlastně i z knížek o BASICu, jsme se v závěru dozvídali, že až to všechno zvládneme a když uvidíme, že nás to baví, měli bychom se naučit nějaký opravdový programovací jazyk, jako třeba Pascal. Nečekal jsem, že bude jednoduchý, vždyť to přece nebylo nic pro malé děti, ale opravdový programovací jazyk pro velké kluky :-)
Takže asi takhle - Pascal rozhodně _není_ jazykem určeným k prvnímu seznámení se dítěte s počítačem a nikdy na to ani neaspiroval. Ale s dnes již relativně velkým odstupem času uznávám, že to je jazyk primárně určený k osvojení si dobrých programátorských návyků pro opravdovou práci na rozsáhlejších, komplikovanějších projektech. Vždyť na Vámi popisované problémy s Pascalem jako prvním jazykem narazil už Pattis a vymyslel kvůli tomu Karla, aby ten počáteční šok pro nováčky poněkud zmírnil. Ovšem pokud Pascal prakticky opravdu použít chceme k řešení reálných problémů a ne k ukázkovým algoritmickým problémům, narazíme na jeho přílišnou těžkopádnost, plynoucí z jeho akademického původu.
Já myslím, že BASIC klidně obhajovat můžete, nebyl to zas tak špatný jazyk :-) Byl přímočarý a jednoduchý, stejně jako jeho interpretr, a přitom zůstával čitelný a snadno naučitelný. Pokud někdo prošel obvyklou okružní jízdou v počítačových kroužcích pionýra, totiž BASIC/LOGO/Karel-Pascal, programování ho bavilo a navíc se to naučil velmi dobře. BASIC mu umožnil vůbec s tím počítačem něco nějak dělat a vzbudit zájem, zbytek napravoval chyby způsobené basicovsky pokřiveným nudlovým myšlením :-)
Laxností BASICu jsem myslel především ono ignorování mezer kdekoli kromě textu v uvozovkách, laxnost s LET, GOTO apod. Každý správný basicář přece napsal IFA2=5THEN250, ale mohl by vlastně beztrestně napsat i I FA2=5THE N GOT O250, což bylo v přímém protikladu Pascalu, kde nás nutili tabelovat, mezerovat a odřádkovávat kde to jen šlo, proměnným dávat smysluplná jména třeba i ze šesti znaků, kde jsme z BASICu byli zvyklí na naprosto srozumitelné P1, Q3... :-)
"Wirth ten jazyk vymyslel pro studenty informatiky na universitách, ne pro děti :-)"
Tak to se shodneme, to zamireni je uplne jinde nez zakladni vyuka algoritmizace (to slovo vypada osklive, ale vlastne o nic jineho nejde - proste analyza a popis problemu nejakym strukturovanym jazykem, kteremu nahodou rozumi nejaky prekladac ci interpreter).
Jinak se zbytkem souhlasim. Ty mezery v Basicu jsou zbytecne, ostatne vetsina Basicu na osbimitacich si stejne zdrojak prelozila do tokenu (proc mit v pameti retezce, kdyz se po tokenizaci velikost zmensi tak na ctvrtinu) a pri LISTovani uz je tam interpreter vypsal sam (stale mluvim o klasickych 4kB, 8kB nebo 16kB Basicich pro osmibitaky). Takze je zbytecne busit do mezerniku, ostatne tim samym zpusobem se programuje dneska - kdo rucne vypisuje volani vsech metod? Na to ma bud dobry editor nebo IDE.
>Wirth ten jazyk vymyslel pro studenty informatiky na universitách, ne pro děti :-)
Takže proto jej dnes většina nemůže ani cítit? ;-)
Pro studenty je skutečně nevhodný, protože číst se taky začíná slabikářem a ne Třemi Mušketýry. Člověk, byť na vysoké, který nikdy neprogramoval, je na tom stejně jako prvňáček, který neumí číst. Pro ně je imho lepší začít s jazykem, který jim neklade zbytečné překážky, ale jde rovnou k věci. Samozřejmě s výjimkou studentů na informatických fakultách (ale třeba na FIT VUT se od prváku začíná s C, což je drobátko drsnější, než začínat s Pascalem :-)).
Jediné plus pro Pascal může být to, že od programování odradil spoustu lidí - pokud nerozchodíš Pascal, tak se do toho vůbec nepouštěj :-D
Myslím, že u toho Pascalu hodně záleží na učiteli. Přeci jen už to je plnohodnotný vyšší jazyk a zvláště u dětí může spousta věcí působit podivně. Například mám takový pocit, že lidi, kteří se pustili do Pascalu podle učebnice tuším T. Hrušky "Pascal pro začátečníky" se naučili programovat velice pěkně, efektivně a slušně a pokud pak přešli s těmito návyky na C, byla radost takové programy kontrolovat nebo modifikovat.
Některým diskutujícím tady zřejmě uniká, že ve všech těchto úvahách hraje silnou roli čas. Takže diskuse o tom, jak začít výuku programování v době sálových počítačů, v době IQ 151, v době IBC PC XT a dneska, jsou logicky poměrně odlišné.
Jako pedagog a bývalý učitel i metodik informatiky musím říct, že osoba pedagoga je mnohem důležitější než platforma, na které učím. A není to jen IVT (nebo jak se dnes tento předmět na různých jmenuje). Takový učitel dějepisu vás může stejně tak k historii nalákat a udělat vám z hodin dějepisu poutavé dobrodružství, stejně jako vám může zhnusit a znechutit dějepis a historii na celý život. Vím, o čem mluvím, ty nesmyslné desetiminutovky na letopočty mne straší ve snách dodnes.
Pascal místo Basiku byl z mého pohledu pokrok - umožňoval vyučovat algoritmizaci strukturovaně a téměř bránil zvěrstvům typu skok do cyklu (což Basic bez uzardění povolí). Ale zase něco jiného byla základní informatika v 1. ročníku gymnázia (kde Basic pro výklad základů algoritmizace stačil) a něco jiného blok programování, kde byla po 2 roky 6 nebo 8 hodin týdně informatika - a tam měl Pascal určitě svoje místo. Místo vývojáků používat strukturogramy bylo opravdu lepší - mimochodem se hodí i pro Logo.
A ještě na zklidnění emocí - v době, kdy se na školách zaváděla povinně informatika, většina škol neměla ani jeden IQ 151!!! Takže se učilo tak, že se na tabuli kreslily vývojáky, pak se to přepsalo (opět na tabuli) do Basiku a nakonec se to trasovalo (šlo se příkaz po příkazu a psalo se, jaké hodnoty má která proměnná). Z té doby pochází česká specialita - papírový počítač, který vyšel myslím v časopisu ABC.
A učitelé, kteří informatiku první rok učili, byli matematici, kteří se v červnu dozvěděli, že místo 8 týdnů dovolené absolvují v létě rychlokurs jazyka Basic a od září budou učit informatiku. Dovedete si představit ty nas..ané učitelky, které v životě o počítači neslyšely, jak místo dovolené s rodinou a odpočinku se biflují FOR, INPUT, LET a PRINT, aby v září přišly mezi studenty a učily informatiku? To byla doba! Zlaté ruštinářky učící angličtinu!
Nevím, jestli ty věčné IT žabomyší války Fortran versus Algol, Basic versus Pascal, Spectrum versus Atari nebo Windows versus Linux jsou k nečemu dobré. Četl jsem názor, že prý posouvají vývoj informatiky dopředu, ale já mám zkušenost spíše opačnou.
Co to je "normalizačně-zábavné-učení-Karla"?
Tu knížku znám, můj názor je takový, že to byla velice dobrá knížka, kterou kvalitativně ani z desetiny neohrožuje nic ze současné produkce na knihkupeckém trhu. Na žádné ideologicky angažované texty uvnitř si nevzpomínám, kromě toho vyšla v druhé půlce 80. let, takže nějakých téměř 10 let po skončení normalizace.
V současné době pozoruji pouze knížky určené lidem typu "na pokraji mentální retardace" nebo naopak "experts only", pokud vynechám velkou spoustu nekvalitních titulů velmi často se zavádějícími informace napsané lidmi, kteří cítili neodbytnou potřebu podělit se o své čerstvě nabyté kusé informace s ostatními, ale nic pro normální lidi. Zmiňovanou knížku jste mohli bez obav koupit normálnímu, psychicky nenarušenému osmiletému dítěti, jemuž mohla skutečně něco dát a něco ho naučit, a to k tomu ani nebyl zapotřebí počítač - což je pravé umění algoritmicky myslet! Navíc se nejednalo o suchý text, ale celá knížka byla provázána nějakým příběhem, z mého pohledu poměrně normálním, neboli žádné sci-fi nebo naopak pohádky typu Teletubbies. Ukažte mi, co je pro děti k dispozici z této oblasti dnes? Pokud vynecháme tituly, jež přepokládají, že naše děti jsou inteligenčně někde mezi automatickou pračkou a kuchyňským robotem.
S tim musim souhlasit. Napriklad nektere publikace vydavane pod hlavickou Svazarmu byly velmi kvalitni a dnes je prakticky nemozne sehnat tistenou publikaci vydanou se stejnou peclivosti a odbornosti (uz vubec nemluvim o tom, ze puvodni ceske literatury je opravdu malo, cestnou vyjimkou je napriklad Cecko od Herouta).
Vetsina lidi, co do Svazarmu tehdy chodila nebyla s rezimem prakticky vubec spojena, proste se jednalo o organizaci, pod jejiz zastitou se daly delat zajimave veci, vcetne pocitacu. Co si pamatuju, tak nas elektrokrouzek musel jedenkrat rocne na nejaky orientak a to bylo vse - zadne prisahy, cervene satky, nic.
Nejde spíše o Bity do bytu? -> tohle jsem mimochodem taky četl a moc mě to nezaujalo, holt python se mi zdál lepší ;-)
A programátorské poklesky jsem si taky jednou vypůjčil z knihovny.
Co takhle Hrátky s počítačem, znáte? Ač jsme již toho času měli jedenadvacáté století, tohle byla moje první (a oblíbená) knížka o programování, naštěstí ne nadlouho ;-)