Hlavní navigace

Luxusní atrakce prohlížeče Links (2)

30. 12. 2002
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Dnes si na rozdíl od minulého dílu povíme o specialitách sofistikovaného zobrazovacího řetězce, kterými jiné prohlížeče nedisponují, a jak tyto mechanismy správně používat tak, aby komfort při používání obrazovky byl maximální.

K tomu, abychom dostali věrný obraz z prohlížeče, je nutno pustit v menu kalibraci, kde se nám zobrazí webová stránka s monoskopem, a přesně provést popsaný postup, čímž se nám zkalibruje obraz. Nejdůležitějši na kalibraci je gamma. Je to hodnota, na kterou se umocní obrazový signál mezi vstupem do displaye (svgalib, X, etc.) a výstupem ze skla monitoru. Tato hodnota bývá typicky 2.2, ale monitor od monitoru se trochu liší a některé systémy (například SGI) to mají úplně jinak. Pokud se tato hodnota nastaví špatně, obraz nikdy nevypadá tak, jak by měl, barvy jsou moc kontrastní nebo vyblité, některé partie obrazu se stanou nečitelnými a jiné zase přehnaně kontrastními.

Ostatní prohlížeče gammu zanedbávají, a proto věrnost podání barev na fotografiích je s nimi vždy pofiderní. Provádí-li gamma korekci X server, dochází ke ztrátě informace na 8-bitovém kanálu v Xserveru, protože jedna strana histogramu se vždy těžce komprimuje. Proto je nutné, má-li obraz k něčemu vypadat, aby gamma korekci a dithering dělal přímo prohlížeč. Dále, používá-li se dithering, vyjde zejména na malých počtech barev (16 nebo 256) úplně špatně, když je špatně nastavená gamma. Toto ale v dnešní době už nemá moc smysl. Dále je zde gamma podle pozorovacích podmínek, čímž se kompenzuje změna vnímání mezi jasně osvětlenou a temnou scénou. Toto se použije, když venku svítí sluníčko nebo naopak když nemáme u počítače rozsvíceno a je tma. Pak můžeme prohlížet například fotogalerie v obou extrémech, neboť se minimalizuje vliv okolního osvětlení na dojem z fotografie. Pozorovací gamma je také velmi praktická pro korekci fotografií, které mají gamma informaci v souboru uvedenu špatně, a tak jsou příliš vyblité nebo temné. Případně je možno uměle zvýraznit tmavé nebo světlé partie i u fotografií, které jsou publikovány zcela korektně. Toho se dá velmi dobře využít například na fotografiích výhledů z přístupových bodů v síti CZFree.NET, kde podrobné rozeznání detailu na obzoru má obrovskou cenu.

Monoskopem nastavíme i aspect ratio – to, jestli je obraz rozšláplý zeshora, nebo ze strany, případně, nedejbože, takový, jaký má být. Aspect ratio se automaticky nastavuje podle poměru stran, takže kruh je kruhem i v rozlišení 320×200, 640×200 a podobných. 1280×1024 také přesně není 4:3, takže se to zde uplatní také. Existuje i korekce pro případ, že monitor má divný poměr stran, například protože je starý nebo je špatně nastavený videomód a podobně. Správným nastavením aspectu docílíme zejména toho, že osoby vypadají tak jako ve skutečnosti, takže se nestane, že se na fotoinzerát seznámíme s někým, kdo vypadá na monitoru štíhle a ve skutečnosti se ukáže, že to je pěkný tlouštík a my jsme měli pouze blbě nastavený aspect ;-)

Další důležitá věc je převzorkování písma. Prohlížeč má vestavěný mechanismus antialiasingu. Ten uživatel nemusí nijak korigovat ani nastavovat, neboť funguje na matematickém základě, simuluje se zde snímání nekonečně ostré předlohy CCD prvkem. Automaticky funguje i umělé zvyšování kontrastu u malých písmenek za účelem kompenzace prostorové frekvenční charakteristiky zobrazovacího systému lidského oka a získání čitelnějšího písma. Co zde ale je nutno nastavit manuálně, je speciální funkce, která dále zvyšuje horizontální rozlišení na LCD displejích. Využívá se zde faktu, že jeden barevný pixel jsou vlastně tři pixely vedle sebe, červený, modrý a zelený. Vhodnou filtrací textu, kterou Links umí dělat, lze docílit zlepšení čitelnosti textu. Nastavení se provede buď podle údaje výrobce LCD monitoru, v jakém pořadí jdou barvy v pixelu, a nebo zkusmo. Máme-li monitor flaškový, necháme řadící páku na CRT, protože LCD filtrace by nám v tomto případě nepomohla, ale uškodila. Nakonec poznamenejme, že je vhodné přizpůsobit velikost pixelu zhruba rozlišení oka vhodnou volbou vzdálenosti uživatele od obrazovky a nastaveného režimu. Nepoužívejte režimy 1280×1024 na malých monitorech s hrubou maskou, dosáhnete akorát horšího obrazu (interference detailů písmen s maskou), toho, že monitor bude topit více vychylovacími cívkami, a horiznotálně rozmazanějšího obrazu kvůli frekvenční charakteristice zesilovačů monitoru.

Písmo je možno plynule zvětšovat s krokem jednoho pixelu výšky písmena, a to nezávisle menu a text. Nastavením hodně velkého písma je možné dělat například prezentaci na promítači v sálu plném posluchačstva, a pokud se někdo přihlásí, že nepřečte, stačí několika dobře mířenými údery do klávesnice písmo zvětšit, což například u PowerPointu není možné, protože stránka má fixní rozložení, kdežto v Linksu se vše automaticky přesází.

Ostatní prohlížeče také většinou nemívají uživatelsky nastavitelné zvětšení obrázků. Zvětšování a zmenšování písma se děje stejným algoritmem jako v GIMPu, je tedy minimalizován vznik převzorkovacích artefaktů, na rozdíl od některých prohlížečů, které převzorkovávají vynecháváním místo interpolací, a tento fakt je pak obzvláště dobře poznat na převzorkování například elektrotechnických schémat, čárových kreseb a podobně. Tohle dělá třeba Modzilla-Godzilla-1.2.1/5.0-Gecko/20021210-Debian/1.2.1–3. Zvětšování se například hodí u thumbnailů na images.google.com a zmenšování zase u velkých fotek, co se nevejdou na obrazovku. Uvažujeme v dalších verzích o implementaci automatického zmenšování do rozměrů obrazovky, kterým disponuje prohlížeč Imploder Exploder. Změna veilkosti obrázků se velice hodí také u výše zmíněné prezentace v sále, můžeme opět velikosti obrázků přizpůsobit pozorovacím podmínkám audience, a to nezávisle na písmu.

root_podpora

Na rozdíl od Powerpointu je možno využít i jemného scrollingu pomocí kolečka, chytáním plochy myší a chytáním lišty myší, čímž je obsluha projekce v maximálním komfortu, může se více věnova výkladu a audience není frustrována neustále mizejícím posledním slidem, protože text se posouvá nahoru pomalu podle výkladu. Vzhledem k tomu, že projektory pracují většinou na bázi LCD, je možno často využít i LCD optimalizace, takže z mizerného projektoru je rázem méně mizerný a ušetří se i nemalá částka za jinak hodně drahý hardware.

Vzhledem k tomu, že Links je nekomerční prohlížeč uvolněný pod GPL, byly všechny tyto vlastnosti psány proto, aby se uživatelstvu (a tedy i nám ;-) ) zpříjemnil život, nikoliv abychom na uživatelstvu narýžovali co nejvíc prachů. Proto přejeme hodně štěstí při používání a hodně komfortu při koukání :)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Karel Kulhavý vystudoval operační systémy, sítě a překladače na MFF UK a je autorem optického pojítka Twibright Ronja a spoluautorem textového a grafického webového prohlížeče Twibright Links.