Názory k článku Mageia 9 je po všech stránkách lepší a stále i s 32bitovou verzí

Ježek píše že Mageia je lepšia, hmmm... Nebolo to tak dávno, čo som v jeho článkoch (napr. o socka PC) čítal ako veci nefungujú.. a nebolo to tak dávno pred vydaním ostrej verzie.

U některých těch problémů jsem si identifikoval klasický PEBKAC, u některých to třeba způsobila aktualizace BIOSu (kdy jednou mi rozhodila EFI NVRAM). Ne že bych si dovolil trvdit, že v tom všem byla Mageia zcela nevinně, nicméně na bedra jsem jí mnohé z těch věcí přestal házet.

Jaká je motivace instalovat takovou minoritní distribuci, proti řadám testovaných distribucí s velkou uživatelskou základnou?

Jsem mladší ročník a slavné dny těchto distribucí mě minuly.

Já jsem začínal na Mandrake (předchůdce Mandrivy (předchůdce Mageiy)). Pak jsem fungoval na widlích a dlouho dlouho nic. Pak jsem nainstaloval Debian, poté přešel na Arch až jsem nakonec zakotvil na Ubuntu a jsem spokojený. Na serverech jsem dříve používal debian, dnes jedu vše na Ubuntu server. Mageia je fajn, že je, ale je to jen pro nadšence do této distribuce. A lidi co ji dělají se na tom dost věcí naučí. To je asi jediný přínos. Jsou lepší distribuce.

Vždy je to otázkou preferencí. Mageia je konzervativní, ale zase na tak moc jako Debian. A současně není příliš horlivá jako Fedora. Za mě je to zlatý střed.

Myslím, že nejlepší je vyzkoušet více distribucí a zůstat u té, která mi vyhovuje nejvíce. Je škoda soustředit se jen na mainstream v podobě.

Ja osobně za zlatý střed považuji Ubuntu (nebo KDE Neon, ale to je v zásadě jen přebrandované Ubuntu). Mohla vás poprosit o srovnání i zde? Jsem tak relativně mladší ročník O:)

Ona i Mageia je testovaná a má svou uživatelskou základu. Nejde moc žádné vlastní speciality, snad krom ověřeného balíčkáře urpmi z dob ještě Mandrakelinuxu. Ale je tu i DNF, které snad i lépe řeší závislosti. Pravda, základna uživatelů je bezesporu malá, ale dostatečně velká na tvorbu fungujícího distra. Já třeba vždy mívám víc problémů s Fedorou než s Mageiou, s openSUSE je to tak trochu plichta. Ubuntu je díky obrovské uživatelské základně asi nejpřívětivější, takže kde nechci řešit problémy amatérského uživatele, nasadím spíš Ubuntu.

Nemá smysl používat Mageiu, protože vychází z Mandrivy, která je pokračováním Mandrakelinuxu. To jsou vzpomínky na dobu před 20-25 lety, dnes irelevantní. Neřeš to Ondro :-).

S predchudcem, Mandrake Linux 8.2, jsem zacal experimentovat ve svych zacatcich s Linuxem. Snad jako prvni mel konfiguracni centrum (drakconf), ve kterem jde jednoduse naklikat cokoliv v systemu (napr. site, sdileni, firewall, boot, uzivatele, balicky, ...) a ktery je podle me dodnes neprekonany. Funguje s kterymkoliv window managerem a funguje dokonce v terminalu (takze pokud si rozbijete GUI, porad mate sanci se z toho vyklikat). Proto ho povazuji za distribuci velmi privetivou pro novacky a prichozi z Windows, kteri chcou poznat Linux do hloubky.
Pouzivam ho (Mandrake, Mandriva, Mageia) na svych PC a NB dodnes a nemam duvod menit, ikdyz jsem za tech 20 let prace s Linuxem mnohem dal.

Ano, ano. Tehdá to bylo jak Jiříkovo vidění. Kamarád to také používá doteď tyhle distribuce.

která je na 32bit též optimalizována pro i686 a obhospodaří až 64 Gbitů operační paměti … nabízí jádro pro velmi staré stroje typu i586 / Pentium I s podporou až 4 Gbitů RAM

Neměly to v obou případech být spíš gigabyty? Na druhou stranu, těch 64 GB je spíš čirá teorie a provozovat 32-bitové PAE jádro v praxi začíná být utrpení už někde na 24-32 GB paměti.

Píšou Gb, víc jsem to, přiznám se, nezkoumal. Přijde mi ale divné, že by vůbec dávalo smysl nějak adresovat až 64 GB na 32bit systému. Ale fakt jsem se tím nezabýval, je to tak totálně okrajová věc, že ...

Limit pro 32-bitové jádro bez PAE jsou 4GB (2^32), s PAE je to teoreticky právě těch 64 GB (jsou tam 36-bitové adresy), v praxi různé OS uvádějí spíš 48 GB, ale viděl jsem crash dumpy ze systémů s 24-32 GB, kde to režie na správu té paměti naprosto udusila. Asi nejviditelnější problém je pole mem_map, kde je potřeba jedna struct page na stránku paměti; ta má na i386 40 B (nebo aspoň měla, když jsem ji tam viděl naposledy). Takže při 64 GB to dělá něco přes 600 MB, které musejí být v low memory, té je necelý 1 GB a musí v ní být ještě ledacos dalšího.

Ale fakt jsem se tím nezabýval, je to tak totálně okrajová věc, že ...

Naštěstí už ano, ale bohužel je tu pořád dost hlučná skupinka lidí, kteří začnou křičet, jak je to strašně důležité a nepostradatelné, kdykoli se začne mluvit o tom, jestli je to pořád ještě potřeba. Většinou ale zázračně ztichnou, když zazní otázka Tak fajn, a kdo by se o to tedy byl ochotný starat? :-)

Spis je tady skupinka hlupaku, kteri nechapou, ze zdaleka ne kazdy stroj potrebuje desitky GB ram, a ani to, ze se stale 32bit HW i vyrabi i pouziva a to v meritku mozna i radove vetsim nez 64bit.

Starat se o to nikdo nemusi, staci kdyz se do toho tihle ynteligenti nebudou hrabat.

Jako x86-32, nebo nějaké jiné 32bit architektury?

Starat se o to musí protože se vyvíjí věci okolo a musí se s tím udržovat kompatibilita.

Problém je, že i při nízké velikosti paměti, je tu pořád zastaralá, omezená a pomalá instrukční sada z dob i386, pouze s mírným zlepšením v pozdějších verzích. Takže i na 2GB RAM se vyplatí běhat x86-64, přes nárůst některých paměťových struktur v důsledku většího pointeru. U jiných architektur to může být samozřejmě jinak - třeba ARM32 je taky zaostalý oproti ARM64, ale pořád celkem smysluplný a u pomalejších procesorů v embedded zařízení stačí.

Že by se 32-bit HW používal víc než 64-bit, je pravda možná pro různé IoT, ale určitě ne u běžného desktopu ani telefonů.

ze se stale 32bit HW i vyrabi i pouziva a to v meritku mozna i radove vetsim nez 64bit

Jestli to tak je, proč firmy, které na těchto architekturách mají založený ten obrovský byznys, nejsou ochotné zaplatit pár vyvojářů, kteří by je byli ochotni udržovat? To by snad neměl být takový problém, když si to mohou dovolit i firmy, jejichž byznys stojí na x86_64, ARM64 a vlastně třeba i ppc64le nebo s390x, těch všech je přeci (podle vás) řádově méně?

Starat se o to nikdo nemusi, staci kdyz se do toho tihle ynteligenti nebudou hrabat.

Takhle svět vývoje operačního systému ani zdaleka nefunguje. Svým způsobem je mi trochu líto, že Spectre přišel v době, kdy ještě byly maintainované poslední i386 verze RHEL a SLES. Být o o něco později, nedělám si iluze, jestli by se našel někdo, kdo by to tam řešil. Takhle jsou ty problémy méně viditelné a to umožňuje lidem jako vy psát podobně nesmyslné komentáře.