Jednim hltem precteno... a to bych to cist nemel protoze nemam cas :) dekuji autorovi. Jinak myslim ze i deti znaji disketu, kazdemu se doma nekde aspon jedna vali.
Disketu mám doma len tak tak, ledva som ju zachránil (na pamiatku) a to nie som tak mladý aby som si nepamätal jej denné používanie, takže je podľa mňa dosť možné, že niektoré deti nemajú šajnu, čo znamená tá ikona pre Save (prípadne ikona TotalCommanderu)
Typické kapacity se pohybovaly od 80 kB u jednostranných disket až po cca 1200 MB u disket oboustranných s dvojnásobnou hustotou stop. Sice to neznám, ale nemělo by tam být spíše 1200 kB?
Pokud si dobře pamatuji, tak 20MB Seagate ST225 byl 5,25" a výška jeden palec. Nevím jestli neexistoval ve více modifikacích, ale v tehdejší době si myslím, že nikoliv. Už asi žádný takový disk nemám, ale všude na netu na obrázcích, kde je ten poměr délek stran poměrně jasně vidět.
tTky mě zarazil ten obrázek. Na obrázku ST225 sice je, ale nesedí mi to zařízení, co je přivěšené pod ním. ST 225 jsem docela dlouho používal a nic takového tam nebylo. Možná byl ale skutečně vyráběn ve více verzích. Na nálepce je ale pouze ST-225, tak nevím.
Přímo na stránkách Seagate také mají fotku s diskem ST225 s dvojnásobnou výškou: http://1b.seagatestorage.com/?elqPURLPage=3132. Jinak mechaniky 5,25" měly standardní výšku cca 1 5/8 palce, jednopalcová výška je běžná až u 3,5" mechanik. I když například Big Foot měl poloměr 5,25" a menší výšku, to je však docela výjimka.
Maestro, pekný článok o rotujúcej hrdzi. V pokračovaní serálu by možno bolo vhodné spomenúť magneto optické záznamové technológie využívajúce Kerrov jav, prípadne exotiku floptical.
nekdy zacatkem 90tych let minuleho stoleti jsem videl (na obrazku) harddisk, ktery mel dokonce 2 systemy hlavicek. Byl o neco delsi nez standardni harddisk, ovsem rychlost pristupu k datum mohla byt vicemene dvojnasobna. Zvlast bych to uvital v zarizenich na bufferovani video streamu - jeden system zapisuje, druhy system cte. S rychlostmi a vyrovnavacimi pametmi dnesnich harddisku ovsem neni problem dosahnout pozadovanych hodnot i bez tohoto zajimaveho reseni.
Otázkou je, kolik by takový disk stál, přecejen hlavy, jejich vystavovací mechanismus a elektronika (DSP) tvoří velkou část ceny disku (zbývá vlastně jen case, motorek s ložisky a plotny). Pokud by to například stálo třeba o 50% víc, tak bych osobně asi volil přidat druhý disk, tam je jistota, že to pojede skutečně paralelně a ještě se zvýší kapacita disku, kapacita cache na disku atd.
Existovaly, ale opet to byla vicemene mrtva technologie. Zvetseni kapacity zanedbatelne, problemy stejne jako u disket (chyby pri cteni, nachylnost k premazani dat atd.)
Milujem tieto nostalgicke clanky, vzdy to prejdem jednym hltom. A to nepatrim snad k uplne najstarsim rocnikom, didaktik kompakt s 3.5" floppy 720kB som mal v 7. triede na zakladke.
naproasto perfektní clanek ... emm zrovna dneska sem rozebral jeden postarsi disk (caviar 11200(kapacita 1281,9)nefunksni) z tech plotebn je perfektni tacek pod hrnek ... no a ted vazne ls-120 sem si kdysi silene pral k vanocum a nikdo me to nechtel koupit no sice me bylo asi 10let(a jedinej pocitac co sem mel k dispozici byla 286 s 20MB(btw 5,1/4) diskem a hercules graphics cili pravdepodobne bych tu mechniku ani mepripojil) ale do dneska sem tu mechniku nesehnal fakt z toho mam trauma:( ... nu nic mozna jdnou v muzeu
Zajimavy vztah mel vyvoj viru ve vztahu k trvalym pametim. Predpokladam, ze si jeste kazdy pamatuje, jak byla vyuzivana disketa pro nabootovani PC a tedy rovnou pro zavadeni viru. Dneska se situace trochu opakuje s USB flashkami.
Nicmene asi zajimavejsi bylo, ze treba zminena mechanika 1541 se dala primo programovat (mela v sobe 6502 procesor a 2KB RAM), cimz se daly vytvaret nejenom ruzne urychlovace pro prenos dat, ale take toho vyuzivaly nektere viry pro osmibity.
Bootovani z FDD byl opravdu někdy problém, hlavně pro lidi, co vlastně nevěděli, co to bootování vůbec je a přitom měli v BIOSu nastaveno jako primární médium právě FDD (A:). Potom stačilo, aby disketa, na které se třeba už půl roku válel nikým neodhalený bootvirus, zůstala při resetu v mechanice a bylo vyděláno :-)
Dělám na jakési "vnitřní helpline" a minulý týden mi jedna uživatelka o patro níž volala, že jí nefunguje počítač, že tam má "no system disc or disc error". Vzpomněl jsem si, že den před tím, si byla u mě vypůjčit pár disket, tak jsem jen řekl, že má nejspíš v mechanice disketu, tak ať jí vytáhne a počítač vypne a zapne :-). No aspoň jsem se trochu pobavil :-))
Chvála autorovi Pavlu Tišnovskému. Tvý články, to je paráda, i když já osobně, se o uváděná témata nezajímám, tak si stejně články přečtu- s chutí. Tvá erudice je neskutečná. Ale člověče -
koukni, venku svítí slunce, ptáci řvou ...
Já když byl mladej, tak jsem i při procházkách v přírodě myslel na linux,xvidow manegary a na další čipoízní věci. Zkus kousek svýho času věnovat životu. Mně je dneska osmatřicet, zažil jsem slack 3.0. éru pánů Olšáka (TeX) , Rohledera (asi tak nějak sítě) , obou Krausů, Johanky, Yenyi Kasprzaka (mein gott, když si vzpomenu na redhat 5.1CZ -pohádka) a to jsem zapomněl na Pavla Satrapu - jeho články - famózní. Kde jste všichni výše jmenovaní, je tu z Vás někdo?
Jsme už všichni čerství čtyřicátníci unavení ? A vy všichni mladší se z toho neradujte, zestárnete taky .
A daleko dřív, než se nadějete..
David K
Moc mě těší, že se Ti články líbí, na druhou stranu (i když to myslíš dobře), musím podotknout, že mě vlastně kromě internetové virtuální reality pravděpodobně neznáš - článkům věnuji max. 2 hodiny denně cca 15 hodin týdně (vždy okolo půlnoci, to je pro mě ideální čas), to je pouze 1/12 dne, zbylých 11/12 se dá (kromě spánku) životu věnovat docela dobře :-)
Teď mě vlastně napadlo, že by bylo zajímavé zjistit, jaký je vlastně můj "mediální obraz", tj. co nakonec prosáklo až na Internet :-) Myslím (spíš doufám), že toho moc nebude...
Minulej týden jsem viděl u šumperka celou sbírku těchto věciček - neuvěřitelné, že skoro polovinu věcí co jsem dříve používal už je vyhozená... odkaz je tu http://technodrom.cz